Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Klofáč, dr Hruban, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatelé: Kianička, Pázmán.

Celkem přítomno 113 členů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce Fritsch.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 16 hod. 22 min.

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Fidlíkovi, dr Krčmérymu, Popovičovi; na schůze 6. a 7. dubna sen. Jančekovi, Janovskému, Korvasovi; na tento týden sen. Časnému, Enhuberovi, Stodolovi.

Jmenování ve volebním soudu. Předseda vlády sdělil, že pan president republiky jmenoval členem a předsedou ústavního soudu dr Jaroslava Krejčího profesora Masarykovy university v Brně (č. 7696).

Rozdané tisky.

Zpráva tisk 662.

Interpelace tisky 665/1 až 665/9, 669/1 až 669/5, 670, 673/1 až 673/6.

Usnesení posl. sněmovny: tisk 671 přikázáno výborům zahraničnímu a ústavně-právnímu, tisk 674 - přikázáno výboru rozpočtovému. Těmto výborům bylo uloženo, aby podaly zprávu o usnesení tisk 671 ve lhůtě co nejkratší, o usnesení tisk 674 do příští schůze.

Těsnopisecké zprávy o 99. a 100. schůzi senátu NSR Čs.

o 106. až 108. schůzi senátu NSR.Čs. "Z cizích parlamentů", r. 1938, ročník XIX, č. 3 a 4.

Zápisy o 109. a 110. schůzi senátu NSRČs. byly schváleny podle §u 72 jedn. řádu.

výboru imunitnímu žádost vrch. stát. zastupitelství v Košicích se žádostí kraj. soudu v Užhorodě za vydání sen. Földesiho k trest. stíhání pro přečiny rušení obecného míru podle §u 14, čís. 3 a 5 zák. č. 50 Sb. z. a n. (č. 7679).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze.

Táži se pana zpravodaje sem. Zimáka, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Zimák: Nie.

Předseda: Budeme tedy hlasovat.

Senát je schopen se usnášeti.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou již ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina: Osnova zákona s nadpisem a úvodní formuli byla schválena podle zprávy výborové tisk 646 také ve čtení druhém.

Projednáme nyní druhý odstavec pořadu:

Táži se pánů zpravodajů sen. Zimáka a Javornického, zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Zimák: Nie.

Zpravodaj sen. Javornický: Nikoliv.

Předseda: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým již ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato podle zprávy výborové tisk 652 ve čtení druhém.

Budeme nyní projednávati odst. 3 pořadu:

Táži se pana zpravodaje sen. Zimáka, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Zimák: Nie.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, s nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí, přijatou již ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím také tato osnova zákona s nadpisem, s nadpisy jednotlivých části a úvodní formulí byla schvá1ena podle zprávy výborové (tisk 492) a podle pozměňovacího návrhu sen. dr inž. Botto a Nejezchleba-Marchy také ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s resolucí, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, tato resoluce se schvaluje.

Budeme nyní jednati o odst. 4 pořadu:

Zpravodajem za výbor národohospodářský je p. sen. Novák (rep. ), jemuž dávám slovo.

Zpravodaj sen. Novák (rep.): Slavný senáte!

Ministerstvo zemědělství věnovalo otázce boje proti škodám způsobeným larvami střečka hovězího značnou pozornost již delší dobu. Po získání statistických dat u ministerstva průmyslu, obchodu a živností podpořilo rozšíření výtisku přednášky ministr. rady dr Pfaffa o tomto thematu. K celé řadě přijatých osnov zákonů, sloužících k povznesení zemědělství nebo alespoň k zamezení ztrát zemědělství způsobovaných, zařazuje se dnes návrh zákona, kterým má býti zabráněno ztrátám statisticky u nás vyčísleným Svazem čsl. průmyslu koželužského na 15 mil. Kč ročně.

Jelikož dosavadní zákonná ustanovení nedávají možnosti řešiti danou věc administrativními opatřeními a neposkytují ani podkladu k řešení formou vládního nařízení, bylo přikročeno k vydání této osnovy zákona. Nejsme prvním státem, který chce hubiti tohoto škůdce systematicky. V Belgii, Německu, Dánsku mají zákon o hubení střečka již řadu let. Ve Švédsku, Rakousku a Švýcarsku byly vlády zmocněny vydávati nařízení o povinnosti držitelů zvířat ničiti larvy střečka.

Hlavní zřetel těchto zákonných opatření je soustředěn na ničení larev, které může laik účelně prováděti, jelikož nelze ničiti s úspěchem a systematicky dospělé poletující mouchy střečka, které jsou velmi podobny různým jiným mouchám. Střeček hovězí je dvojí: menší a větší. Je to moucha barvy tmavohnědé, podobná čmeláku. Samička klade v červnu až srpnu vajíčka na srst noh a boků hovězího dobytka. Po 4 dnech vylíhnou se z vajíčka průsvitné bělavé larvy které se provrtají zvířeti pod kůži. Z podkožní tkáně dostávají se larvy svou vlastní pohybovou činností za dobu 6 až 7 měsíců až do podkoží na hřbetě a bedrech zvířete, kde si provrtávají dýchací otvory (dírky) v kůži. V těchto místech utvoří se vyvýšeniny, t. zv. bulky, velikosti vlašského ořechu, které vyvolávají zánět okolní tkáně a z otvorů v kůži vytéká hnis, což je pozorovat na okolní srsti, která je hnisem slepená. Larva střečka, vyšlá z kůže zvířete obyčejně v květnu, se na povrchu země nebo pod listím zakuklí a po 30 až 45 dnech se vylíhne moucha. Ta žije jen 7 dní. V této době se oplodní a klade na srst zvířete vajíčka, z nichž se vylíhnou larvy, které se, jak jsem se zmínil, provrtávají do zvířete. Zůstávají celkem 10 až 11 měsíců v těle zvířete a proto zvláště ke konci jejich pobytu pod kůží nutno je hubiti.

Kůže netrpí tolik provrtáváním larev sotva vylíhlých z vajíček, neboť ty jsou asi 1/2 mm dlouhé, jako spíše nakonec, když si v kůži tvoří larvy dýchací otvory a když dospělá larva střečka asi 24 až 28 mm dlouhá, podoby vejčité nebo hruškovité, vylézá z těla ven. Tyto otvory znehodnocují kůži, zvláště v místech nejcennějších, která se tím stává méněcennou. Zvíře, jehož kůže je znehodnocena střečkem, je lacinější a tím škody odnáší v prvé řadě chovatel-zemědělec. Samozřejmě, že celé desítky larev střečka v těle jednoho zvířete mají za následek i slabší jeho užitkovost. Dobytek špatně žere, hubne, krávy nedávají tolik mléka. Ba někdy způsobují larvy různé záněty a otoky jícnu nebo míšního kanálu a tím jsou příčinou i jiných chorob, majících za následek tak zv. nutné porážky.

Národohospodářské škody způsobené larvami střečka chovatelům zvířat jsou tudíž velmi značné. Prováděním navrhovaných ustanovení zákonných zmenší se bezpečně tyto národohospodářské ztráty, aniž by tím byla státní pokladna v nějakém směru zatížena.

Předložená osnova ukládá držiteli skotu za povinnost ničiti u vlastních zvířat larvy střečka podle poučení, které vydá a vyhlásí ministr zemědělství v Úředním listě republiky Československé. Vydati poučení jako vyhlášku ministra se navrhuje proto, že je bude možno podle okolností snáze měniti, a též proto, že mnoho z uvedeného v poučení nemá normativní povahy a do zákona se nehodí.

Řada ustanovení je obdobná s ustanoveními zákona ze dne 6. srpna 1909; §§ 17 a 26, čís. 177 ř. z., příp. s §em 4 zák. ze dne 30. dubna 1870, č. 68 ř. z., o organisaci veřejné služby zdravotní, a s §em 126 zák. čl. VII/1888, o úpravě zvěrozdravotnictví.

Ježto by nebylo možno ve všech případech zajistiti trestní hrozbou dodržování navrhovaných předpisů, vidělo se nutno takovou záruku hledati též v prostředcích, které skýtá politická exekuce.

Musíme si uvědomiti, že škody střečkem způsobené objevují se u dobytka, který se většinu dne zdržuje venku, ať již na pastvě nebo jako dobytek tažný. V důsledku toho j střeček v určitých krajích rozšířen dosti hojně, kdežto v mnohých není ani skoro znám.

Zákonná ustanovení ztrácejí na své tvrdosti tím, že ničení larev střečka může účelně prováděti i laik bez pomoci zvěrolékaře.

Národohospodářský výbor projednal tuto osnovu zákona ve schůzi dne 9. března 1937 a doporučuje slavnému senátu její schválení ve znění tisku 422. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati ve čtení prvém o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Není námitek.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové tisk 422 ve čtení prvém.

Projednáme dále pátý odstavec pořadu, jímž jest:

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský p. sen. Kříž, za výbor zahraniční místo omluveného sen. inž. Wintera pí sen. Plamínková.

Dávám slov o zpravodaji za výbor národohospodářský, p. sen. Křížovi.

Zpravodaj sen. Kříž: Slavný senáte!

Předkládaná dohoda nahrazuje prozatímní úpravu československo-italských obchodních styků ze dne 31. srpna 1936 a ve své podstatě sleduje zásadu vyrovnaných bilancí hospodářských styků mezi oběma státy. Tohoto cíle má býti dosaženo vyrovnáním vzájemného dovozu zboží do obou států tak, aby se pohyboval v poměru 1:1. Zásada tato je jistě správná. Při tom základní obchodní a plavební smlouva mezi smluvními státy ze dne 23. března 1921 a dodatková úmluva k ní ze dne 1. března 1924 zůstávají v platnosti. Nynější dohoda je jen doplňuje. Platy z obchodních vztahů upravuje clearingová dohoda ujednaná mezi Národní bankou a italským devisovým ústavem v Římě dne 31. března 1937. Dohoda dává možnost dovozu nad sjednaný rámec jednotlivých kontingentů, dohodnou-li se o tom vlády.

Po vzoru jiných našich smluv bylo také dohodnuto, že se každých 6 měsíců nebo k žádosti jedné smluvní strany sejdou vládní výbory, aby zjistily, jak se smlouva provádí, a dohodly se o odstranění obtíží, jež by se snad v mezidobí vyskytly. Úkolem výborů bude rovněž projednání případných přání, jež by jedna nebo druhá strana vznesla.

Dohoda byla sjednána na dobu do konce r. 1937 a je mlčky považována za obnovenou vždy na jedno pololetí, nebude-li vypověděna 2 měsíce předem.

Národohospodářský výbor senátu pojednal ve své schůzi dne 9. června 1957 o sen. tisku 465 vládního návrhu výše citovaného, uznává, jeho prospěšnost a účelnost a doporučuje plenu senátu Národního shromáždění návrh schvalovacího usnesení tak, jak je v sen. tisku 465 obsažen. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor zahraniční, pí sen. Plamínkové.

Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte!

Naše obchodní styky s Italií byly upraveny obchodní a plavební smlouvou ze dne 23. března 1921. Vzájemný obchod byl dosti značný, ale pro republiku pasivní. Činil milionů Kč

Teprve v tomto roce, jak vidíme, je vývoz do Italie větší. Tu začínají již sankce, které se projevují v dovozu z Italie citelněji než v našem vývozu do Italie, a přinášejí poprvé aktivní saldo. R. 1936 poklesl dovoz z Italie na 90 milionů Kč, vývoz na 89 milionů. Za první čtyři měsíce roku 1937 činil dovoz 91, vývoz 74 milionů; je patrno, že se blížíme zase poměrům z doby před sankcemi.

Po zrušení sankcí upravuje Italie svoje obchodní styky postupně se všemi státy. Naše dosavadní smlouvy byly doplněny dohodou podepsanou v Římě 31. března. 1937. Italie stojí na stanovisku, že nesjedná smlouvy, která by pro Italii přinesla pasivní saldo, její zahraniční ministr ohlásil, že Italie bude žádati poměr 1:1, a špičky nebude platiti devisami, nýbrž jenom zbožím. Republika Československá nemá důvodu proti této zásadě něco namítati, protože novou úpravou bude odstraněna trvalá pasivita našeho vzájemného obchodu.

Dohoda dává možnost dovozu nad sjednaný rámec jednotlivých kontingentů, dohodnou-li se o tom vlády.

Každých šest měsíců nebo k žádosti jedné smluvní strany sejdou se vládní komise, aby zjistily, jak se smlouva provádí, a dohodly se o odstranění obtíží, jež by se snad v mezidobí vyskytly. Úkolem komisí bude také projednání, případných přání, jež by byla vznesena.

Dohoda je sjednána na dobu do konce r. 1937 a bude považována za mlčky prodlouženou vždy na jedno pololetí. Tedy jsme nyní v tom stavu, že to je prodlouženo. Uplyne, bude-li vypověděna dva měsíce před koncem roku, což se v tomto případě nestalo.

Dohoda byla vyhotovena ve dvojím vyhotovení, a to v československém a italském jazyku, jak je výslovně zjištěno ve čl. 6. Tím opravuji závěr důvodové zprávy ze dne 11. května 1937, kde je řečeno, že italské znění je původní a české znění překladem. Není tomu tak, neboť i československé i italské znění jsou původní.

Zahraniční výbor projednal smlouvu a doporučuje senátu tuto dohodu ke schválení i s příslušným schvalovacím usnesením, jak je v tisku 511. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu.

K slovu je přihlášen pan sen. dr Turchányi. Uděluji mu slovo.

Sen. dr Turchányi (maďarsky): Veľavážený senát!

Vláda požaduje od nás lojalitu a dôveru všestránnú. Túto lojalitu a dôveru vykladá naprosto falošne, keďže požaduje, aby táto lojalita a dôvera boly oporou vládnej politiky. Naproti tomu my, keďže vláda toľko hesiel používa a toľko opačných skutkov a opatrení činí, nemôžeme voči nej chovať žiadnej dôvery.

Niet na pr. hesla, ktorého by sa častejšie používalo v republike, než slovo demokracie. A preca vidíme, že i v najnovšej dobe bol vykonaný celý rad protidemokratických opatrení. Za obzvlášte protidemokratické musíme biľagovať opatrenie, ktoré nastolila vláda práve teraz, kde by bola najväčšia potreba, aby sme boli v kontakte s našimi voličmi, keď zakázala ľudové shromaždenia, ktoré jednotlivé strany už pred niekoľkými mesiacmi vyhlásily a požiadaly o ich povolenie. (Sen. Šelmec: Tisíc rokov ste potrebovali, aby ste videli, že Slováci majú také právo.!) Počkajte, na to vám budem hneď odpovedať, pán kolega.

Veľavážený senát! Takéto opatrenia nehodia sa k tomu, aby osudy štátu boly dobre spravované. Udusenie hlasu a mienky ľudu pôsobí tak, ako keď sa dá na výbušninu zátka; účinok je ten, že živelná sila výbuchu sa zmnohonásobí.

Proti zákazu ľudových shromaždení, keďže ľud nemôže dať náležitý výraz svojmu hlasti, nielen čo najdôraznejšie protestujeme, ale zá.roveň s tohoto miesta dávame na vedomie verejnosti rezolúcie, ktoré chcelo vedenie našej strany v mene celého menšinového národa maďarského na týchto ľudových shromaždeniach vyjadriť.

Tieto rezolúcie sú (čte):

1. Maďarstvo neochvejne trvá na zásadných základoch a na všetkých bodoch straníckeho prógramu, odhlasovaného na ustavujúcom kongrese strany dňa 21. júna 1936. Aby to bolo uskutočnené, požaduje dokonalú zmenu systému vo vnútornej i zahraničnej politike republiky.

2. Požadujeme naprostú rovnoprávnosť, rovnocennosť a samosprávu pre každý národ v republike. V záujme toho buď vynesený zákon, na základe ktorého budú Maďarstvu patriť všetky práva, ktorých požíva alebo nabudúce požívať bude ktorýkoľvek národ v republike.

3. Napravené buďte všetky nesrovnalosti, krivdy a nespravedlivosti, ktorými bolo Maďarstvo postižené vo verejnej správe, súdnictve, pri používaní zákona jazykového, pri štátnom občianstve, sčítaní ľudu, v politike školskej a na poli hospodárskom.

4. Úradníci, zamestnanci a delníci úradov, štá.tnych závodov a verejných ustanovizní v územiach Maďarmi obývaných nech sú Maďari v počte, odpovedajúcom početnému pomeru Maďarstva, a tam, kde sú Maďari vo väčšine, i prednostovia úradov bez výnimky.

5. Požadujeme, aby školy a všetky ustanovizne ľudovýchovy mohlo Maďarstvo spravovať svojimi vlastnými orgány v duchu náboženskom. Žiadame zriadenie chýbajúcich maďarských škôl. Žiadame, aby boly zrušené československé ľudové školy, ktoré boly zriadené Slovenskou ligou v oblastiach jazyka maďarského cieľom odnárodňovánia.

6. Zemedelská výroba buď sprostená okovov monopolov a pseudomonopolov a jej výnosnoť buď zabezpečená tariťálnymi a colnopolitickými prostriedky. Pozemky československých osád a zbytkových statkov, zriadených v oblastiach jazyka maďarského, buďte pridelené zemedelskému obyvateľstvu maďarskému.

7. Požadujeme stupňovanú ochranu maďarských delníkov a v záujme toho stanovenie minimálnych pracovných miezd vládnym nariadením, ako aj zabezpečenie toho, aby dotiaľ, dokiaľ sú v oblastiach jazyka maďarského nezamestnaní, mohli delníci iných národností dostať zamestnanie iba v počte odpovedajúcom ich početnému pomeru.

8. Požadujeme stupňovanú ochranu maďarských maloživnostníkov a ich účasť na štátnych a verejných prácach, ako aj úplné zrovnoprávnenie maďarských penzistov a prepustených verejných zamestnáncov s ostatnými penzistami republiky.

9. Požadujeme zavedenie národného katastru zákonom, ktorý by ukladal každému štátnemu občanovi, aby sa daI zapísať do svojho vlastného národného katastru obce. Tento kataster má byť základom naprostej rovnoprávnosti národov, ktorá má byť zabezpečená na celej čiare.

10. Požadujeme vynesenie zákona, ktorý by prísne trestal odnárodňovanie a pokus o to.

11. Požadujeme autonomiu pre Slovensko a Podkarpatskú Rus.

12. Požadujemé zavedenie novej, po každej stránke výlučne mierovej politiky zahraničnej, ktorá zruší smluvu so Sovietskym sväzom a bude sa opierať o politickú dohodu so súsednými štáty.

Veľavážený senát! Je vôbec nepochopiteľné, prečo vyvoláva tak veľký odpor a vzrušenie požadovanie autonomie stranami, ktoré to majú v ich vlastnom programe. Veď tieto strany pojaly do svojho programu pri voľbách autonomiu Slovenska a od tých čias stále požadujú uskutočnenie autonqmie. (Výkřiky sen. Šelmece.) Tento odpor proti autonomii je tým nepochopiteľnejší, keďže je známe, že v býválom Uhorsku, jehož národnostná politika bola tuná toľkokrát a iak veľmi vytýkaná, mali Chorvati úplnú autonomiu. (Výkřiky sen. dr Štefánka.) Hovorí-li o tom pán minister dr Štefánek, tu musím prehlásiť, že autonomia je priamočiarou výslednicou vecí, položených v mierových smluvách. Delegácia československého štátu vyslovila sa v mierových pojednávaniach v jednom memorande, že sa uskutoční tuná štát so švajciarskym zriadením a podľa toho bude vraj vybudovaná organizácia štátu.

Na základe toho požadovaly strany vo voľbách r. 1935 autonomiu, stran čoho pán minister dr Štefánek predložil v poslednej schôdzi senátu štatistiku. Táto štatistika je však naprosto chybná, lebo sú v nej ignorované v prvom rade hlasy maďarské. Totiž 230.713 hlasov, daných stranám maďarským, nebolo pojaté v tých 489.641 hlasoch, ktoré uviedol pán minister Štefánek ako úhrn hlasov, odovzdaných bloku autonomistickému. Stejne nebolo do tohoto počtu pojaté 27.558 hlasov, odovzdaných strane sudetskonemeckej na Slovensku, takže počet hlasov na Slovensku r. 1935, požadujúcich autonomiu - ani nepočítajúc v to komunistov, ktorí v tej dobe tiež požadovali autonomiu - činí 747.912, proti čomu stojí 660.640 hlasov, ktoré uvádza pán minister dr Štefánek ako hlasy protiautonomistické. (Sen. Plamínková: Co jste před válkou a po válce dělali se Slováky? Jen co sama jsem viděla!)

Ja hovorím o štatistike, lebo to bola mýlka, čo hovoril pán kol. dr Štefánek tuná, lebo on ignoroval maďarské hlasy, 230.713 hlasov vynechal zo štatistiky. A tie musíme počítať k autonomistickým hlasom. Tým vyjde najavo, že na Slovensku je úhrnom 747.912 hlasov, ktoré žiadaly pri voľbách autonomiu. Pán kol. dr Štefánek hovoril o 660.640 hlasoch, ktoré nechcú autonomiu, takže na Slovensku je väčšina hlasov, ktoré žiadaly pri voľbe autonomiu. (Sen. dr Štefánek: Akú autonomiu, to povedzte, pán kolega!) Môžeme sa voličov opýtať. (Výkřiky sen. Šelmece.)

Pokiaľ by však, veľavážený senát, platila mienka, že to neodpovedá dnešným názorom voličov, tu sa ráčte opýtať voličov. Vec je veľmi jednoduchá, ráčte vypísať voľby.

Štatistika pána ministra dr Štefánka je však i s iného hľadiska chybná, lebo medzi tými 660.640 hlasmi, ktorých sa dovoláva pán kolega, sú ovšem i hlasy, ktoré odovzdali tí štátni úradníci na Slovensku, ktorí pochá dzajú z krajín historických. Z istého úradného dementi, ktoré vydala vláda, známe ich počet: 150.000 českých štátnych úradníkov je na Slovensku, takže spolu s počtom rodinných. členov možno odhadnúť na 300.000 počet hlasov, ktoré nie sú hlasy odvekých obyvateľov, a tedy veľká väčšina hlasov požadovala autonomiu.

Prajem si a požadujem, aby táto autonomia bola uskutočnená, a jestliže ste vy toho názoru, že voličia sú proti autonomii, ráčte vypísať voľby, a to voľby všetky: do obcí i do Národného shromaždenia.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové tisk 511 ve čtení prvém.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek dne 7. dubna 1938 o 16. hod. s

pořadem:

1. Zpráva výborů branného a ústavně-právního o usnesení posl. sněmovny (tisk 563) k vládnímu návrhu zákona o zbraních. a střelivu (tisk 664).

2. Zpráva soc.-politického výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 658) k vládnímu návrhu zákona, jímž se mění zákon ze dne 1. června 1932, č. 99 Sb. z. a n., o odškodnění nemocí z povolání (tisk 675) [podle §u 35 jedn. řádu].

3. Druhé čtení osnovy zákona o povinném ničení larev střečka hovězího (tisk 422).

4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dohoda o úpravě výměny zboží mezi Československem a Italií k československo-italské obchodní a plavební smlouvě ze dne 23. března 1921, podepsaná v Římě dne 31. března 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 30. dubna 1937, č. 72 Sb. z. a n. (tisk 511).

5. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení posl. sněmovny (tisk 674) k vládnímu návrhu zákona o poplatkovém ekvivalentu (tisk 677) podle §u 35 jedn. řádu.

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.