Při tom tyto výpůjčky jsou sice uvedeny v seznamu vydání tohoto fondu na konci, ale je jisto, že se bude napřed uhrazovati t. zv. dluhová služba; ta je na prvním místě a dělá tu spolu včetně s výdaji na přípravné práce pro umělé kanály 46,390.000 Kč. Tedy vlastní příjmy tohoto fondu bez výpůjček činí 91 mil. Kč a úmor a úroky n výpůjček 46,390.000 Kč, čili více než 50 % z příjmů, které má tento fond, se věnuje na úrokovou a úmorovou službu.

Ale o nic lepší to není v silničním fondu. Příjmy silničního fondu na r. 1936 činily 288,818.289 Kč a úroky z výpůjček pro tento fond 71,387.604 Kč. Tyto úroky činily z celkového příjmu tohoto fondu plných 25 %. Nač tedy vlastně dáváme státní příspěvky do těchto fondů? Jen a jen na placení dluhové služby. Nebylo by lépe, kdybychom takové fondovní hospodářství zlikvidovali a náklady na práce, které n těchto fondů jsou pořizovány, sedávaly do řádného rozpočtu? Nemuseli bychom se aspoň jednou dožíti, že všechny příjmy těchto fondů budou obráceny na dluhovou službu, budou se platiti jen úroky a úmor z výpůjček a pro vlastní účely tohoto fondu nezbude nic. Byl bych velmi rád, kdyby se tato záležitost stala předmětem pozornosti našich finančních kruhů.

A na konci svého referátu mám ještě v úmyslu požádati vás všechny, kolegyně a kolegové, v jedné věci o určitý zákrok, a domnívám se, že budu vámi všemi podporován. Zajímavým zjevem finančního hospodářství našeho státu je otázka právního zajištění učitelských platů učitelů na veřejných školách. Tato věc je upravena zákonem č. 292 z r. 1920 v §u 35. Praví se tam, že všechny učitelské platy učitelstva na veřejných školách ponese z vlastních prostředků stát, ale poněvadž zákon č. 292 z r. 1920 se neprovedl proto, že nebyla naše republika rozdělena na župy, nýbrž byly.zachovány jednotlivé země, neprovádí se také § 35 tohoto zákona. Proto tu nejsou dostatečné, prostředky u zemí, které podle starých zákonů rakouských jsou povinny učitelské platy vyřizovati.

Celá věc byla upravena docela primitivně tak, že r. 1919 byla v posl. sněmovně přijata resoluce, která zní:

"Vláda se zmocňuje, aby za účelem urychleného provedení zákona, kterým se upravují služební příjmy a výslužné učitelů na veřejných školách obecných a občanských, poskytla zemím potřebné zálohy."

Tedy pouhou resolucí, usnesenou Národním shromážděním z iniciativy tehdejšího ministra financí dra Rašína, je dále vláda vázána, aby přispívala zálohami na úpravu učitelských platů na veřejných školách. Platy učitelstva na veřejných školách činí velmi značnou položku rozpočtu. Podle účetní závěrky za r. 1936 činí tyto platy za rok 1.364,269.928 Kč a jsou uhrazeny takto: Těm, kdo jsou k tomu vázáni podle platných zákonů, jest na tuto úhradu dáváno 416,946.768 Kč a zálohami, k nimž vláda byla povolána resolucí, kterou jsem citoval, přispívá se na úhradu 925 mil. Kč, čili stát hradí učitelské platy plnými 69,44 %, čili 70 %. Dnes na konci r. 1937 činí tyto zálohy přes 13 miliard. Je vyloučeno, že by mohl někdo těchto 13 miliard Kč jednou vrátiti. A prosím, u nás se to vede v rozpočtu, my se na tom usnášíme ve finančním zákonu, vede se to a reviduje v účetních závěrkách, ač víme, že tento postup je finančně naprosto nesprávný. Je o tom také řeč v důvodové zprávě ministerstva financí k finančnímu zákonu na r. 1938. Praví se tam: "Ježto se dosud nepodařilo jednotiti právní předpisy o zřizování, organisaci a vydržování národních škol pro nedostatek shody v zásadních otázkách rázu politického..." - Každý by se domníval, že tu jsou otázky rázu finančního. Ne, nejsou. Jsou tu překážky rázu politického. Jsem zvědav, jaké jsou to překážky rázu politického, že tato věc, pro finanční hospodářství tak důležitá, nemůže býti upravena. "... bylo nutno setrvati při státních zálohách dosavadním vydržovatelům nestátních národních škol na zvýšené platy učitelské. Aby dosud vyplacené státní zálohy na úhradu zvýšených platů učitelských, neuhrazených dosavadními vydržovateli, které podle státního závěrečného účtu za rok 1936 činí 11.736,011.289 Kč a které bude patrně nutno při nejbližší zákonné úpravě vydržování národních škol odepsati, nezkreslovaly účetní uzávěrky, nebude se tento náklad ,příště vésti ve státním závěrečném účtu, nýbrž ve zvláštním odpočtu. (Předsednictví se ujal předseda dr Soukup.) Aby tak náklad, který se má vynaložiti ve formě státních záloh na úhradu potřeb nestátního školství, byl veden v náležité patrnosti, umocňuje se ministr školství a nár. osvěty, aby v dohodě s ministrem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem stanovil podrobnější předpisy pro účtování a kontrolu školního nákladu."

Tedy již vícekráte se s touto věcí v závěrečném účtu republiky nesejdeme, poněvadž to bude vedeno na zvláštním odpočtu, ale ze zásady se tato věc pořád nebude řešiti, pořád se budeme setkávati s tím, že budou vypláceny zálohy na úpravu učitelských platů na základě určité resoluce a nebude tu zajištěný právní podklad pro tak důležitou věc, jako jsou platy tisíců učitelů na veřejných školách v republice, a nebude provedena řádná finanční úprava takové věci. Kdyby podobnou věc provedl některý starosta v zapadlé vesnici, bude obžalován a nevím" co by se mu všechno stalo za to, že takto je prováděno finanční hospodářství v té obci. A my klidně k tomu přihlížíme.

Se zřetelem k tomu, co jsem řekl o fondovním hospodářství a o právním zabezpečení učitelských platů, vznáším s tohoto místa a domnívám se, že najdu souhlas u vás všech - na předsedu rozpočtového výboru senátu prosbu, aby pan předseda rozpočtového výboru senátu co nejdříve svolal tento výbor, aby do něj pozval odborníky z ministerstva financí, nejvyššího kontrolního úřadu a z jednotlivých resortů, které musejí míti na úpravě této věci zájem, a aby tato věc fondovního hospodářství a právního základu učitelských platů byla v rozpočtovém výboru senátu náležitě podporována a provedena. I na předsedu senátu se obracím s prosbou, aby také odtud pan předseda rozpočtového výboru byl vyzván, aby v nejbližší době v zájmu řádného finančního hospodářství republiky tyto dvě záležitosti byly upraveny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přeje si pan zpravodaj slovo k doslovu?

Zpravodaj sen. Modráček: Nikoli.

Předseda: Není tomu tak.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Senát je schopen se usnášeti.

Přistoupíme k oddělenému hlasování o každém zobou společně projednávaných odstavců pořadu.

Nejprve budeme hlasovati o odst. 1 pořadu:

Kdo souhlasí, aby byl dán podle zprávy výborové Národním shromážděním souhlas podle čl. XIV finančního zákona republiky Československé ze dne 21. prosince 1935, č. 245 Sb. z. a n., kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1936, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačený návrh rozpočtového výboru se schvaluje podle zprávy tisk 575.

Nyní budeme hlasovati o odst. 2 pořadu:

Kdo souhlasí s návrhem rozpočtového výboru, aby senát schválil státní závěrečný účet za rok 1936, předložený Nejvyšším účetním kontrolním úřadem, spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku, a zároveň aby vzal na vědomí, že celý provozní schodek státních drah byl uhrazen ze státní pokladny, jakož i překročení zálohy na učitelské platy, stanovené v čl. III, odst. 2 finančního zákona na rok 1936, nechť, zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh rozpočtového výboru se schvaluje podle zprávy výborové tisk 567.

Přikročíme k dalšímu odstavci pořadu:

Zpravodaji jsou: za výbor techn.-dopravní pan sen. Šelmec, za výbor živn.-obchodní pan sen. Rohlena a za výbor rozpočtový pan sen. Zimák.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor techn.-dopravní, p. sen. Šelmecovi.

Zpravodaj sen. Šelmec: Slávny senát!

Lacné dopravné prostriedky sú veľmi dôležitým faktorom v hospodárstve svetovom. Najlacnejšia doprava je vodou. čím sú odľahlejšie kraje, ktoré voda spája, tým je dôležitosť vodnej cesty väčšia.

Zvýšený životný standard pracujúceho človeka modernej doby, sociálne bremená, amortizácia investícií do priemyselných a obchodných podnikov atď. sú a budú činiteľmi, ktorí majú a budú mať rozhodujúcu prevahu vo vytváraní cien priemyselných a hospodárskych produktov. V konkurenčnom boji distribučnom víťazí tá stránka, ktorá má pri rovnako drahých podmienkach produkčných výhodnejšie podmienky dopravné.

Keďže vodná doprava je lacnejšia než akákoľvek iná, obraciame naše zraky na Dunaj ako na kolísku našich hospodárskych a obchodných nádejí.

Pri medzinárodných stykoch obchodných a hospodárskych v kontinentálnej Europe bude mať tedy náš Dunaj najdôležitejší význam. Jeho funkcia v prítomnosti a jeho predurčenie je dnes starosťou medzinárodnou. Je on príčinou a cieľom medzinárodného zápolenia. Podunajské štáty sú preto poprišťom veľmi spletitej politickej konkurencie. Považujeme Dunaj za jedinú bránu do sveta. Chceme ho dobre využiť. Veď náš štát s Dunajom a so svojou zemepisnou polohou je priamo stvorený a predurčený pre to, aby jeho územím viedly vodné cesty, ktoré by spájaly Labe s Dunajom, Dunaj s Odrou a tak Baltik s Čiernym morom.

Terajší stav využitia Dunaja ako vodnej cesty so stanoviska plavby považujeme za nedokonalý, ba za úplne začiatočný. Jej zveľadenie musí byť starosťou štátu. Naše vlády a naše zákonodarstvo už na začiatku života republiky pripisovaly vodnej doprave dôležitý význam. Zákon zo dňa 13. júna 1922, č. 188 Sb. z. a n., je toho svedkom. Založily sa dve pološtátne plavebné spoločnosti, základom ktorých bal záujem štátu a záujem bankových skwpín. štát si ponechal 62 % prioritných akcií a skupina bánk 38 %. Československý štát podľa čl.1 smluvy, ktorá je súčiastkou zákona 188/1922, odovzdal spoločnostiam do správy celý prevzatý materiál so všetkými prikázanými nemovitosťami, movitosťami, právami a povinnosťami, ako aj s plavebným parkom a inventárom. Na základe tejto smluvy sa založila v Bratislave československá akciová plavebná spoločnosť Dunajská v Bratislave so základným akciovým kapitálom 125 mil. Kč, rozdeleným na 125.000 akcií prioritných po 400 Kč nominálnych v cene 50 mil. Kč a 187.000 akcií kmeňových po 400 Kč v úhrnej cene 75 mil. Kč nominálnych.

Doterajší vývoj v plavebnej spoločnosti dunajskej nebol však pre náš štát taký, aký mal byť v smysle zákona 188/1922, a pretože tento podnik má celoštátny význam s hľadiska obrany štátu i s hľadiska hospodárskeho, nadišla doba, aby prišiel celkom do správy štátu. Poštátnenie Čsl. ackiovej plavebnej spoločnosti Dunajskej môže sa dnes previesť podľa 6. čl. smluvy, kde sa hovorí: "Štát a banková skupina zaväzujú sa vzájomne, že budú pečovať a trvalé zabezpečenie československého rázu a vlivu v oboch spoločnostiach. Keby banky zamýšľaly čiastku alebo celý voľný zbytok svojich 62 % prioritných akcií predať, sú povinné ich driev ponúknuť štátu za podmienok, ktoré ponúka vážny solventný interesent." Táto príležitosť kúpy nastala, lebo všetky banky, ktoré sa na akciovom kapitále Čsl. akc. plavebnej spoločnosti Dunajskej zúčastnily, ponúkajú všetky svoje prioritné akcie štátu. Týmto aktom sa zmení aj obsah smluvy, lebo po prevzatí akcií prestanú byť banky, čo sa týka Dunajplavby, smluvnou stranou.

Predposielajúc tieto dôvody technicko-dopravný výbor navrhuje, aby senát schválil návrh zákona o prevzatí akcií čsl. akciovej plavebnej spoločnosti Dunajskej v Bratislave štátom od zúčastnených bánk. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor živn.- obchodní, p. sen. Rohlenovi.

Zpravodaj sen. Rohlena: Slavný senáte!

Důležitost vodních cest byla uznávána již od počátku naší samostatnosti. Naše vnitrozemská poloha a hospodářské potřeby vynucovaly si rychlé vyřešení těchto otázek a započato tehdy zákonem z 13. června 192, čís. 188 Sb. z. a n., doplněným smlouvou mezi bankovní skupinou a československým státem, tvořivší součást zákona, čímž založena byla Čsl. akciová plavební společnost dunajská.

Vývojem stoupal význam čsl. dunajského plavebního podniku, a to jednak z potřeb našeho národního hospodářství a z potřeby účinných opatření v zájmu obrany státu. Aby těmto zájmům bylo účinně pomoženo se strany státu, používá stát nabídky bankovní skupiny a přejímá veškerou akciovou účast.

Jest ovšem nutno změniti nejen čl. 6 zakladatelské smlouvy, jež se vztahuje na podnik dunajský, ale učiniti všechna opatření podle ustanovení §§ 1 až 4 předkládaného zákona.

Živn.-obchodní výbor usnesl se doporučiti senátu ke schválení vládní návrh zákona (tisk sen. 556) v plném znění. (Souhlas.)

Předseda (zvoní ): Uděluji slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, p. sen. Zimákovi.

Zpravodaj sen. Zimák: Slávny senát!

Účelom predloženého vládneho návrhu je, dať vláde legislatívny súhlas ku prevzatiu účastín Československej účastinnej plavebnej spoločnosti Dunajskej od bankovej skupiny tejto spoločnosti. To nemá znamenať ešte poštátnenie Dunajplavby, lebo táto bude naďalej spravovaná podla predpisov súkromného práva ako účistinná spoločnosť.

Poneváč vládny návrh sa týka len čsl. Dunajplavby a netýka sa Čsl. plavebnej spoločnosti Polabskej - ačkoľvek tie isté banky sú zainteresované na obidvoch spoločnostiach - je zrejmé, že prevzatie účastín štátom len od Dunájplavby musí mať svoje zvláštne príčiny.

V Dunajplavbe bola prevedená revízia a v dflsledku tejto revízie boli vymenení zástupci ministerstiev v správnej rada. Správni radovia za bankovú skupinu spoločnosti však vymenení neboli, takže je si treba domysleť, že touto cestou, týmto vládnym návrhom má sa zjednať žiaducná náprava v záujme zdarného vývinu Dunajplavby i v záujme obrany štátu.

Štát prevezme 36.750 účastín á 440 Kč v celkovej hodnote 16,170.000 Kč. Úhradu má opatriť ministr financií vydaním 4¹/₂ % dlhopisov pôžičky na obranu štátu.

Rozpočtový výbor v svojej schôdzi, konanej 30. novembra 1937, sa usniesol doporučiť slávnemu senátu, aby osnovu zákona tisk sen. 576 schválil. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu se nikdo nepřihlásil, rozprava odpadá.

Budeme hlasovati ve čtení prvém o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou. (Námitky nebyly.)

Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 576.

Předsednictvo senátu se usneslo podle § 54 jedn. řádu, aby se hlasovalo ještě v této schůzi o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů - za výbor techn.-dopravní sen. Šelmece, za výbor živn.-obchodní sen. Rohleny, za výbor rozpočtový sen. Zimáka - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Šelmec: Niet ich.

Zpravodaj sen. Rohlena: Nikoli.

Zpravodaj sen. Zimák: Nie.

Předseda (zvoní): Není tomu tak.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve, čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení druhém.

Přikročíme k dalšímu odstavci pořadu, jímž jest:

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční místo omluveného sen. Pociska sen. inž. Wintter, za výbor národohospodářský sen. Dytrych.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor zahraniční, panu sen. inž. Wintrovi.

Zpravodaj sen. inž. Winter: Slavný senáte!

Československá republika má s republikou Estonskou sjednánu obchodní smlouvu z 20. června 1927. Ta má býti nyní doplněna tímto ustanovením:

"Nakládání podle doložky o nejvyšších výhodách stanovené touto úmluvou nebude zahrnovati:

Práva a výsady, které by byly v budoucnosti poskytnuty některou ze smluvních stran třetím státům ve vícestranných úmluvách, na nichž by druhá strana nebyla zúčastněna, jestliže tato práva a výsady byly sjednány ve vícestranných úmluvách, sjednaných pod záštitou Společnosti národů nebo touto zaznamenaných a ke kterým je každému státu volno přistoupiti. Nicméně může dotčená smluvní strana požadovati účast na těchto právech a výsadách, jestliže tato práva a výsady byly sjednány též v jiných úmluvách než vícestranných, odpovídajících shora uvedeným podmínkám, nebo také jestliže strana, která požaduje, aby jich byla účastna, jest ochotna poskytnouti navzájem stejné nakládání."

Toto ustanovení, je v dohodě s doporučením Ekonomického komitétu Společnosti národů. Naše republika použila tohoto ustanovení už v obchodních smlouvách s některými jinými státy, na př. s Bulharskem, s Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou, Rumunskem, Albanií, Maďarskem a Uruguayem.

Zahraniční výbor doporučuje slavnému senátu, aby tuto dodatkovou dohodu k obchodní smlouvě s republikou Estonskou schválil. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor národohospodářský, p. sen. Dytrychovi.

Zpravodaj sen. Dytrych: Vážený senáte!

Dodatkovou dohodou k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a republikou Estonskou z 20. června 1927 je tato smlouva doplněna výjimkou z doložky o nejvyšších výhodách, jíž jest stanovena, že nakládání podle doložky o nejvyšších výhodách, stanovené původní smlouvou, nebude se týkati práv a výsad, které by byly v budoucnosti poskytnuty, některou ze smluvních stran třetím státům ve vícestranných úmluvách, na nichž by druhá strana nebyla zúčastněna, jestliže tato práva nebo výsady byly sjednány ve vícestranných úmluvách obecné platnosti, sjednaných pod záštitou Společnosti národů, jí zaznamenaných a přístupných všem státům, a jsou-li tyto sjednány jen v těchto úmluvách a jestliže účast na nich zajišťuje druhé straně nové výhody. V důsledku toho účast na těchto právech nebo výsadách může býti.požadována dotyčnou smluvní stranou, jsou li tyto sjednány též v jiných úmluvách než vícestranných, odpovídajících shora uvedeným podmínkám, při čemž tato účast může býti též, požadována, jestliže strana, která požádá, aby jich byla účastna, jest ochotna poskytnouti navzájem stejné nakládání.

Tato výjimka z doložky nejvyšších výhod, byla již vložena do dvoustranných smluv i mnoha států a také Československá republika ji vložila do obchodních smluv s Bulharskem,, Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou, Rumunskem, Albanií, Maďarskem, Uruguayem. Kromě toho čsl. ministerstvo zahraničních věcí navrhlo řadě jiných států, s nimiž má Československá republika obchodní smlouvy, sjednání dohody, jíž by výjimka z doložky o nejvyšších výhodách byla vzájemně stipulována.

Estonská vláda na návrh přistoupila a došlo tedy k podpisu příslušné dodatkové dohody. Důvody, které vedly státy a tedy také Československou republiku k stipulaci výjimky z doložky o nejvyšších výhodách, byly výsledkem studia ekonomického Komitétu Společnosti národů o doložce nejvyšších výhod, kdy řešena byla otázka, zda stát, který nepřistoupil k vícestranné úmluvě, může pro sebe požadovati výhody, jež z ní plynou, na základě doložky o nejvyšších výhodách, která byla pojata do dvoustranné smlouvy mezi ním a státem - členem vícestranné úmluvy.

Ekonomický komitét měl při tom na zřeteli: předně že by tato možnost znamenala prémii na nepřistupování k vícestranným úmluvám, neboť by takto bylo lze zajistiti si výhody úmluvy, aniž by se současně převzala i její břemena, a za druhé že tato možnost se nedá vyloučiti nějakým ustanovením vícestranné úmluvy samotné, nýbrž jen vhodnou formulací zásady nejvyšších výhod ve smlouvách dvoustranných.

V závěru svých studií jmenovaný komitét prohlásil, že státy, které při sjednávání dvoustranné doložky o nejvyšších výhodách pamatují na tento případ a pro něj platnost doložky výslovně vylučují, nečiní nic, co by se neshodovalo s cíli, jež sleduje Společnost národů, ani co by se příčilo doporučením Mezinárodní hospodářské konference v Ženevě.

Národohospodářský výbor jednal ve své schůzi dne 10. dubna 1934 o této dodatkové dohodě a usnesl se doporučiti ji slavnému senátu ke schválení tak, jak je uvedena v sen. tisku 539 i s příslušným schvalovacím usnesením. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu se nikdo nepřihlásil, rozprava odpadá a budeme hlasovat.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 54 jedn. řádu, že se bude hlasovati ještě v této schůzi o tomto schvalovacím usnesení také ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční sen. inž. Wintera a za výbor národohospodářský sen. Dytrycha - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. inž. Winter: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Dytrych: Rovněž ne.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým právě ve čtení prvém, také ve čtení, druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato podle zprávy výborové ve čtení druhém.

Konečně projednáme poslední odstavec pořadu, jímž jest:

Jelikož nebylo možno, aby posl. sněmovna projednala uvedená usnesení senátu ve lhůtě stanovené §em 43 úst. listiny, navrhuji, aby lhůty k projednání těchto věcí v posl. sněmovně prodlouženy byly o další 2¹/₂ měsíce.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je tím schválen a senát prodloužil posl. sněmovně lhůty, dané jí §em 43 úst. listiny, o 2¹/₂ měsíce.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze svolala písemně nebo telegraficky s pořadem, jenž bude určen předsednictvem senátu.

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.