Dámy a pánové, bylo by jistě interesantní zvěděti obsah oněch důvěrných jednání, ze kterých tyto osnovy vzešly. Myslím, že by každého z nás velmi zajímalo dověděti se, proč na př. bylo upuštěno od původního úhradového plánu, od uzákonění trvalé daně z majetku, vyměřované s ohledem na výnosnost odhadnutého jmění, nebo z jakých důvodů a proč nepřišla vláda s oním požadavkem na zavedení daně u zdroje. Bylo by, jak pravím, velmi interesantní, kdybychom se dověděli, proč od tohoto původního plánu na úhradu vyšších vydání státních bylo upuštěno.

Klub národního sjednocení bude hlasovati proti.těmto předlohám, neschválí tyto osnovy. Naše záporné stanovisko odůvodňujeme především důvody politickými, svým oposičním politickým postavením. V posl. sněmovně bylo při debatě o těchto předlohách jedním z vládních řečníků uvedeno, že i oposice by měla míti povinnost hlasovati pro úhradu vyšších vydání státních, hlavně jsou-li to z veliké části vydání na obranu státu. Dámy a pánové, domnívám se, že toto tvrzení, tento názor postrádá politické logičnosti, zvláště když posuzujeme poměr, který se časem vyvinul mezi oposicí a vládní většinou - hlavně zásluhou vládní většiny. Svého času bylo se strany vládní koalice řečeno, že oposice musí býti vyhladověna. A, slavný senáte, toto velmi kruté stanovisko, které odpovídá metodám státu s totalitním režimem, s diktaturou, které odpovídá poměrům v sovětském Rusku nebo v Třetí říši, je také do všech směrů prováděno nejenom v politickém slova smyslu, nýbrž i ve směru občanskoprávním.

Při přijímání nových sil do státních služeb nerozhoduje jenom kvalifikace uchazečů, nýbrž i příslušnost k politické straně. Totéž je patrno i při povyšování státních zaměstnanců. Pro příslušnost k oposičním politickým skupinám byli mnozí státní zaměstnanci i disciplinárně stíháni, jak to velmi výstižně dokázal kol. Ježek ve svých známých článcích o způsobu jednání s příslušníky nár. sjednocení u ministerstva železnic. Je mně známo, že jistý podnikový úředník, který dožívá poslední pětiletí své aktivní služby a který svým svědomitým úřadováním celoživotním dobyl si jistě značných zásluh, legionář, který statečně se bil za osvobození svého národa v době revoluce, v době války, byl pokárán svým o mnoho mladším kolegou z centrálního úřadu, poněvadž odmítl zásah politického sekretáře do svého služebního výkonu a dostal se s ním do osobního konfliktu. Při tom bylo mu pohrozeno, že bude v posledním pětiletí své aktivní služby přeložen do vzdáleného služebního místa. Dámy a pánové, je vidět, že rčení o vyhladovění oposice provádí se i zneužíváním úřední moci a že se provádí proti platným zákonům o rovných právech občanů.

A podobně se jedná i s oposičními členy obou sněmoven. Již v posl. sněmovně bylo poukázáno na vylučování oposičních poslanců a senátorů z různých parlamentárních kontrolních zásahů. Sám mám jistě bohatší osobní zkušenosti. Jako člen branného výboru v předcházejícím volebním období senátním jsem byl pravidelně vyloučen z každého kontrolního zásahu branného výboru senátního proto, že jsem patřil k oposiční politické skupině. Ale, dámy a pánové, toho se neodvážily v minulosti ani politické mocnosti feudálních států v době platnosti starých temných řádů. Kdyby v rakouské říšské radě byl na nátlak vládní většiny z podobného kontrolního zásahu kteréhokoliv výboru sněmovního vyloučen oposiční poslanec, prohlásili by se s ním vládní poslanci říšské rady solidárními. U nás v demokracii politické, v té vychvalované politické demokracii, používá se tohoto vylučování členů zákonodárných sborů k provádění hesla: vyhladovění oposice. Je tím zřejmě porušováno ústavní právo, neboť každý z nás, ať náleží ke kterékoli politické straně, je plnomocníkem 50.000 voličů, a jakékoliv obmezení jeho mandátu je obmezením ústavních práv těchto 50.000 voličů. A jestliže vojenská správa vyloučila z přehlídky dohotovených opevnění členy branných výborů, zastupující kluby národního sjednocení, pak se tím nesporně dopustila velmi hrubého porušení jejich mandátu. Odůvodnění, jež bylo uvedeno, že hrozí nebezpečenství, že by mohlo býti vyzrazeno vojenské, branné opatření, je po mém názoru liché, poněvadž pak by nesměl býti k těmto prohlídkám zavolán nikdo, neboť okolnost, že byli vyloučeni oposiční členové branných výborů, neznamená, že je risiko prozrazení menší. Jedná-li se tímto způsobem s oposicí, pak, dámy a pánové, nedivte se, že odpírá spoluúčast na schvalování tak nepopulárních vládních předloh, jako jsou projednávané předlohy úhradové, které mají krýti vyšší vydání rozpočtová v r. 1938.

Mezi jinými důvody uvádí vláda a její většina pro tyto nové daně materiální vyrovnání státního rozpočtu. Slavný senáte, to je požadavek, po kterém my už 10 roků voláme. Jenomže těžko bude dosáhnouti materiálního vyrovnání státního rozpočtu jen touto daňovou politikou, jen když na dosavadní zmatek berní politiky budeme připínati další a další přirážky. Tím asi sotva dosáhneme materiálního vyrovnání rozpočtu. Materiálního vyrovnání rozpočtu je třeba především dosahovati úsporami ve státní správě a ve státním podnikání. Nemíním tu opakovati řadu žalob, které byly proneseny také ústy oficielních referentů a vládních kolegů. Je přece všeobecně známo, že ono široké řízení, jednání o zjednodušení administrativy, o zjednodušení úřadování, skončilo jenom u normalisovaného úředního papíru. Jako před tímto projednáváním úsporných opatření ve státní správě tak i dnes o otázkách, které by právem a účelně mohly rozhodnouti instance prvé, rozhodují až instance konečné, až instance centrální. Když I malá stanička na trati mezi Prahou a Budějovicemi potřebovala, namontovat na staniční budovu osvětlovací kolínko, musila tam před tím přijíti inženýrská komise. Tedy je viděti, že poměry, které byly před projednáváním otázky úspornosti ve státní správě, úplně odpovídají poměrům dnešním.

Je třeba především této úspornosti, neboť jenom úsporami můžeme se přiblížiti kýženému cíli materiálního vyrovnání mezi vydáními a příjmy státními. Ale, dámy a pánové, ten, kdo se chce přesvědčiti o tom, jak nehospodárně si státní správa vede, ať se, prosím, poohlédne v této budově. Dva roky už se scházíme ke schůzím ve zbořeništi, kde se peníze, poplatníky těžce odvedené, přímo lehkomyslně vyhazují. Jen bych rád věděl, o kolik se při přestavbě senátu překročil rozpočet. Myslím, že byl stanoven asi 8 mil. Kč, mám-li správné informace, ale uznáte, dámy a pánové, že za ta dvě léta musela býti vydána částka o mnoho větší. Při tom se tu ničí stará historická památka (Výkřiky sen. Mikulíčka.) a divím se, že státní památkový úřad nezakročí s plným důrazem. Vždyť by nebylo zapotřebí, aby sem posílal zvláštní komisi, stačí, když se někdo postaví na hradní rampu a uvidí, jak úžasným a hrozným způsobem se porušuje soulad starých malostranských střech. Že by snad přestavbou senátní budovy dosáhl senát většího politického významu, velmi silně pochybuji.

Hluboká příčina bídy státních financí leží také v chybné hospodářské politice, směřující k dalšímu potlačování soukromé hospodářské iniciativy. Vzpomeňte si jen, kolikrát už bylo různými představiteli vlády přislíbeno, že soukromému podnikání bude poskytnuta všestranná podpora. Zatím se neblahými usměrňovacími zásahy dosahuje opaku: výroba se

uměle snižuje, následek toho je umělé zdražování životních potřeb, a tímto způsobem se uměle snižuje také výnos státních daní a dávek. Vládní hospodářská politika zavinila a zaviňuje upadání naší mladé a střední výroby živnostenské i našeho drobného a středního obchodu. Obě tyto složky byly velmi důležitou silou poplatní, a na jejich místě vzrůstá obchod kolektivní s jeho družstevními giganty a systém monopolní, které nejenom že nenahrazují vzniklé daňové ztráty, nýbrž ještě vyžadují zvláštních výhod a státní pomoci ze státní pokladny. Myslím, že i předlohy, které právě projednáváme, vyvolají omezení výroby. Dokázal to na jednom příkladě velmi výstižně kol. dr Matoušek v rozpočtovém výboru. Poněvadž je tento příklad velmi poučný, dovolte, abych zopakoval, co tam kol. dr Matoušek řekl (čte):

"Přišel ke mně jeden dovozce umělých hnojiv, který před berním úřadem - vzhledem k tomu, že všechno, co doveze, je vykázáno v celních výměrech, a co rozprodá továrnám, je vykázáno ve fakturách - je úplně nahý vůči berní správě, takže o nějaké defraudaci daňové nemůže býti řeči, a řekl mně, že vydělá ročně 1 mil. Kč. Vlastního kapitálu investuje do podniku 5 mil. Kč, který se ročně čtyřikrát obrátí pomocí úvěru. Tuto bilanci dal prozkoumati bernímu odborníkovi, aby mu řekl, kolik mu z tohoto 1 mil. Kč zůstane v rukou po zavedení těchto daní. Bylo mu sděleno, že na daních a přirážkách bude muset zaplatit 670.000 Kč, čili že mu zbude 330.000 Kč čistého zisku. Uvážíme-li, že sám do toho vkládá svých 5 mil. Kč a že si ještě musí vypůjčit možná dalších 10 mil. Kč, vidíme, že mu nevynáší tento obchod ani 4 %. Kdyby uložil svých 5 mil. Kč jen do státních papírů, bral by čistých 225.000 Kč, neměl by žádného risika a sám by vůbec pracovat nemusel. Zbývá mu tedy z tohoto podniku za to, že sám v podniku pracuje, že organisuje práci a kapitál, aby umožnil oběh statků, dále za to, že bere risiko při dovozu zboží ze zámoří, pouze 105.000 Kč ročně. Tento tav, má-li podnikatel starost o své zdraví, o své jmění, o svou rodinu a její zabezpečení, povede nepochybně buď k tomu, že úplně obchod zlikviduje a peněz použije ke koupi státních papírů, nebo ze zredukuje svůj obchod, aby nepřebíral tolik risika. Redukovat bude svůj obchod v každém případě a tím spíš, že mu jeho berní odborník vypočetl, že při polovičním obchodu nebude míti výdělek o mnoho menší vzhledem

k nemožné daňové a přirážkové progresi a risiko jeho klesne na plnou polovinu."

Dámy a pánové, přinesou-li nynější krycí předlohy tyto důsledky, pravděpodobně se nedočkáme očekávaného vyrovnání státního finančního hospodaření a můžeme očekávat pokračování v chronickém deficitním hospodaření státním. Provádění těchto předloh přinese ovšem velmi zlé a neblahé další důsledky. Sníží se jimi životní úroveň milionů občanů jednak snížením jejich důchodů a na druhé straně zvýšením cen životních potřeb, neboť nesporně tyto vyšší daně se přelijí do cen životních potřeb.

Podle statistiky ministerstva financí z r. 1933, jak nám ji sdělil pan ministr financí, činila základna pro předpis daně důchodové z pracovních důchodů 16 miliard Kč. Lze předpokládat, že tato základna r. 1938 podstatně stoupne, poněvadž r. 1933 byla velká nezaměstnanost. Ale nejen to, i výdělky a mzdy byly menší, než jsou r. 1938. To dokazuje, že zaměstnanecký stav bude postižen velmi citelně. A teď, dámy a pánové, uvažte, že zaměstnanci, ať dělníci či soukromí úředníci, postižení několikaletou nezaměstnaností nebo snížením platů z důvodu udržení závodu, i státní zaměstnanci po několikaletých srážkách z platů upadli do dluhů, že jejich hospodářská situace je velmi neblahá a že teď, v době osvěžení hospodářského života předpokládali, že se hospodářsky ozdraví, ale toto nové břemeno zabrání jim v tom, aby se hospodářsky zrestaurovali.

Podobně tomu bude i při drobné výrobě a drobném obchodu. Daňová základna fundované daně důchodové - také na základě statistiky z téhož roku - činila 10 miliard Kč. S oblibou se tvrdí, že nižší základna pro vyměřování daně důchodové v této skupině poplatníků je zaviněna únikem daňové povinnosti. O tom velmi pochybuji, nevěřím těmto tvrzením, ba právě naopak můžeme říci, že berní správy provádějí dnes spíše politiku předaňování, úplně bezohledně, neberou zřetel na.přiznání daňové, úplně bezohledně odhadují příjmy a důchody poplatníka podle své libovůle. Může se tedy mluviti spíše o předaňování poplatníků této skupiny a nikoliv a unikání daňové povinnosti. Poněvadž i v této souvislosti bude se jednat o zvýšení oné daňové základny, zdá se, že i tento stav, tento druh poplatníků bude stanovenými zákony citelně poškozen, ba tužším způsobem se ho tyto zákony dotknou, poněvadž ve skutečnosti uzákoněné přirážky jsou pro fundovanou daň důchodovou percentuelně vyšší než pro daň důchodovou, vyměřenou z pracných důchodů. Počet poplatníků daně důchodové v této skupině jest o mnoho menší, než je počet poplatníků v té skupině důchodců, jejichž příjem je z pracných výkonů. Je to důkaz, že v drobných živnostech, v drobných obchodech a v drobném zemědělství nedociluje se důchodů, které by převyšovaly daně prosté minimum, čili jinak řečeno, je to důkaz o trvalém a soustavném chudnutí našich středních vrstev. Já bych, dámy a pánové, tyto nové daně, tato nová břemena obrazně nazval poplatky z prodleni. Ovšem ne poplatky z prodlení, trestem z prodlení, který by byl vyvolán zaviněním poplatníků, ale jistě trestem z prodlení, který zavinila státní správa. Podívejte se, my nyní nakvap urychleně budujeme svá obranná opatření na zabezpečení státních hranic. Ale já se domnívám, že už před 5 lety i nejoptimističtějšímu posuzovateli mezinárodního vývoje musilo býti známo, že evropský mír a tím i naše postavení mezinárodní jest ohroženo. Jen si, pánové, uvědomte, kdy Francie vystihla tuto situaci, kdy Francie začala budovat Maginotovu linii. Tak jako Francie tuto situaci vystihla, měla býti vystižena i v republice Československé, která nesporně byla vždy a bude vždy více ohrožena než tento veliký, vojensky tradiční stát. R. 1933, 1934 a 1935 měli jsme ³/₄ milionu lidí bez práce. Vydali jsme miliardy na nouzové podpory, aniž bychom za tyto vydané miliardy získali jakoukoli protihodnotu. Já myslím, slavný máte, že už tehdy mohlo býti pomýšleno na budování obranných opatření v rámci nouzových investičních prací, v rámci produktivní péče o nezaměstnané. Roku loňského, kdy konečně bylo přikročeno k budování obranných opatření a k vybavení řádné obrany, blahodárně se projevil vliv vyplacených mezd v celém našem hospodářském životě. Nastala t. zv. hospodářská obroda. Obrat v obchodech a živnostech se zvedl. Také státní pokladna získala větší úhrady na daně a dávky. Kdyby bylo dbáno této politiky, této produktivní péče o nezaměstnané v těch letech, kdy u nás byla největší bída, nemusela státní pokladna dnes odpisovat ty úžasné částky na nedobytných daňových nedoplatcích. Podíváte-li se také do jiných států, kde skutečně bylo dbáno, aby byla nezaměstnanost omezována investičními pracemi, v žádném z těch států nenastaly tyto těžké poměry, nezaměstnanost nebyla tak veliká, na př. ve Francii, anebo těžká nezaměstnanost ihned se napravila, jak tomu bylo v Německu nebo v jiných státech.

A právě tak se to má i s technickou.zaostalostí naší komunikační sítě. Že Praha je spojena s krušnohorskou hranicí jen dvěma jednokolejnými tratěmi, z nichž jedna je postavena jako turistická stezka v nesčetných zákrutech a serpentinách, bylo přece známo již před pěti lety. Věděli jsme, že oba tyto spoje strategicky tak důležité potřebují opravy a zdokonalení, poněvadž jsou přeťaty státními silnicemi, věděli jsme, že nemají nadjezdů a podjezdů. Bylo známo, že mezi Prahou a Kladnem je jednokolejná trať, kde se už dnes jezdí zcela mimo jízdní řád. Podle mých osobních zkušeností trvá jízda z Ruzyně, která je od Masarykova nádraží vzdálena 10 km, do Prahy někdy celou hodinu a také více. Tisíce nezaměstnaných tehdy stálo po obou stranách těchto tratí a nikdo si nevzpomněl, že by bylo možno produktivní péčí o tyto nezaměstnané nebo investičními pracemi, technickým zdokonalováním těchto komunikačních prostředků, nezaměstnanost zmírnit. Teprve nyní se přichází, teprve nyní najednou musí poplatnictvo opatřovat ty obrovské úhrady, aby se dohonilo to, co se tehdy prospalo.