Čtvrtek 16. prosince 1937

Dále je záhodno, aby churaví učitelé literní i učitelky domácích nauk, kteří mají nárok na plné výslužné a žádají opětovně o delší dovolenou, byli pensionováni. Jen vážné důvody sociální nechť jsou tu tolerovány.

Jako třetí podmínku úspěšného působení učitele ve škole uvedl jsem spokojenost se svým stavem. Jak však může býti spokojen se svým postavením odborný učitel měšťanské školy, který za namáhavou a nákladnou, několik rokli trvající přípravu k dosažení vyšší kvalifikace a za samo namáhavější působení na škole samé je odměňován 65 Kč měsíčně? Smutný tento stav byl při různých příležitostech každoročně s tohoto místa řečníky všech stran odsuzován. Fakt, že v důsledku toho chybějí nám na měšťanských školách tisíce kvalifikovaných učitelů, jichž místa musejí zastávati učitelé bez řádné kvalifikace pro tyto školy požadované, je nejpádnějším důvodem pro to, abychom znovu a znovu volali po odstranění tohoto zahanbujícího stavu ve školství měšťanském a žádali, aby se stala náprava. Je potěšitelné, že pan ministr školství ve'svém projevu v rozpočtovém výboru posl. sněmovny uveřejnil obsáhlé sdělení o tom, že ministerstvo školství a nár. osvěty vypracovalo osnovu vládního návrhu zákona o zvýšení přestupového přídavku pro literní odborné učitele, katechety a učitelky domácích nauk, a ze osnova jest již v připomínkovém meziministerském řízení, kde proti ní není závažných námitek, až na obtíže úhrady potřebného nákladu. Jsme s ním pevně přesvědčeni, že se tato úhrada i za nynějších svízelných poměrů nalezne a nalézti musí. Jinak zákon o újezdních školách měšťanských. od něhož očekáváme zvýšení všeobecného vzdělání v celém státě, zůstane jen dobře míněným zákonem bez jakýchkoli praktických výsledků.

Dvouletá pedagogická akademie v Brně budiž zestátněna, aby se tím učinil prvý krok k žádoucí reformě učitelského vzdělání.

Nejpalčivějším problémem našeho národního školství ve východních oblastech státu jest nedostatek vhodných školních budov. I dosavadní budovy ve své většině nevyhovují a bylo by třeba ohromných prostředků finančních, aby tomuto nedostatku bylo odpomoženo. Jsou zde okresy, kde celé tři čtvrtiny budov bylo by třeba rozšířiti nebo přestavěti, aby vyhovovaly. Jsou to ponejvíce nejchudobnější obce v horských krajích, které vlastními prostředky i za vydatné podpory z prostředků veřejných nemohou stavby provésti. Částky rozpočtově na tyto cíle zajištěné jsou tak nepatrné, že zvýšení jich na částky několikanásobně vyšší jeví se nezbytným. Jevilo by se účelným, aby do oboru investičních staveb byla pojata i stavba školních budov alespoň tam, kde je zřejmý předpoklad, že obec za žádných okolností ani za vydatné podpory z prostředků veřejných nezdolá tento úkol. Nezaměstnaným by se opatřila práce a výdělek, národu by se dala řádná škola, jež by byla novým trvalým poutem, pojícím tyto kraje úže k ostatním částem státu, a nastalo by tak pevnější stmelování krajů od sebe tak odlišných.

Kulturní výbor senátu v několika zasedáních projednával podané návrhy zákonů o učňovských školách. V meziministerském připomínkovém řízení byly některými ministerstvy uvedeny připomínky tak závažného rázu, že bylo nutno podané osnovy podrobiti změnám velmi významným. Tím se předložení nově zpracované osnovy parlamentním sborům zdrželo. Pracuje se na nové osnově zákona, kterým konečně bude tento tak významný úsek školské péče po taven na řádný zákonný základ a poskytne se mu možnost plného rozvoje.

Důležitost učňovských škol a potřeba jich všestranného vybavení je znovu prokázána faktem, že počet jich žactva ve dvou posledních letech rapidně roste. Hospodářské oživeni poslední doby, třeba jen povlovné, obrazí se i v tom, že živnostníci přijímají učně ve větším počtu, než tomu bylo v dobách hospodářské stagnace. Nezaměstnaná mládež přihlašuje se houfně do učení. Kdežto v škol. roce 1933/ 34 bylo na učňovských školách jen asi 115.000 učňů, stoupl jich počet v letošním školním roce asi na 175.000, tedy více než o 60 %. Příliv žactva vynucuje si zřizování dalších tříd a oddělení a rozmnožení učitelských sil. Zvýšená potřeba, úhrady osobního i věcného nákladu na tyto cíle obrazí se v rozpočtu tím, že příslušná položka byla proti loňskému roku zvýšena o 5,800.000 Kč. Tímto přímo překotným vzrůstem učňovských škol stává se stále akutnější otázka samostatných budov pro tyto školy. Aby tato potřeba mohla býti řešena rychlejším tempem, je třeba, aby ministerstvu školství a nár. osvěty byly dány k disposici další vydatnější zdroje finanční na subvencování těchto staveb. Očekáváme právem, že ministerstvo financí upustí od svého stanoviska ve věci užití pokut za živnostenské přestupky a že celý výnos těchto pokut na podporu staveb vlastních budov živnostenských škol postoupí ministerstvu školství a nár. osvěty.

Příštím rokem započne působiti v Košicích slovenská technika dr M. R. Štefánika. Jedním ze studijních odborů bude tu odbor zeměměřičského inženýrství, jehož dosavadní tříletý program studijní je tak přeplněn počtem přednáškových a cvičebních hodin, že je nadále naprosto neudržitelný. Není však možno, aby bez újmy vědecké přípravy zeměměřičských inženýrů bylo možno něco ze studijního programu vynechati, ba naopak jeví se potřeba, v některých disciplinách studium prohloubiti. Je proto v zájmu věci, aby ministerstvo školství a nár. osvěty v nejbližší době připravilo návrh zákona o osmisemestrovém studiu zeměměřičského inženýrství na vysokých školách technického směru.

Východní Slovensko má jeden závažný nedostatek zdravotní: zdravotní služba je tu jmenovitě na venkově nedostatečná. Horské chudobné okresy s obyvatelstvem zaostalým, namnoze velmi pověrčivým a lékaři nedůvěřujícím, nelákají praktické lékaře, aby zde hledali existenci. Lid věří často více různým mastičkářům a šarlatánům než lékaři. Tak je celá péče o zdravotní stav širokého okruhu vložena na bedra jediného úředního lékaře. Praktických lékařů zde nenajdeme.

Ještě závažnější je okolnost, že mnoho i větších venkovských obcí nemá ani porodní asistentky. Úmrtnost novorozeňat i kojenců je veliká. Dosavadní kursy pro výchovu porodních asistentek pořádané při státní nemocnici pro ženské choroby v Košicích naprosto nestačí, aby vychovaly dostatečný počet těchto žen, které ve spojení s lékařem jsou významným zdravotním činitelem v těchto končinách. Je žádoucno, aby ministerstvo zdravotnictví a tělesné výchovy zařídilo při jmenované nemocnici další paralelní kurs pro výchovu porodních asistentek, kurs zcela bezplatný, aby byl přístupný i nejchudobnějším ženám, které se tomuto povolání chtějí věnovati. Přijímati do kursu by se měly ženy, které se sice nemohou vykázati vyšším vzděláním než školou obecnou - měšťanské školy se tam zařizují teprve v posledních letech - které však mají přirozenou inteligenci takovou, že lze důvodně očekávati, že by se ve svém povolání řádné uplatnily.

Při posuzování rozpočtu je nutno uvážiti nejen stránku výdajů, nýbrž i úhradu. Celá veřejnost naše je vzrušena skutečností, že na úhradu zvýšených potřeb státu mají neúměrně přispěti ti, kdož celý život státu, škole nebo jinému veřejnému činiteli oddaně sloužili pensisti. Ve službách, jež poctivě a věrně zastávali, nemohli si nastřádati jmění, z kterého by.na stará kolena mohli klidně žíti a jež by je učinilo neodvislými. Jedinou jejich nadějí je výslužné, o němž byli přesvědčeni, že je pevné, neotřesitelné, že je to jako hotový kapitál. Předpokládali, že na plné zaopatřovací požitky mají zabezpečený zákonný nárok, ježto na ně celý život platili ve formě pensijních příspěvků.

A nyní se dovídá vysloužilý zaměstnanec, že jeho předpoklady nebyly tak správné a jisté, že není hoden toho, aby při zmírňování srážek bylo s ním nakládáno tak, jako s jeho druhy dosud v aktivitě, že mu jeho srážky nebudou zmírněny tak, aby se kdy dočkal původně mu přiznané částky. Nemylme se, pánové, není to jen nutná potřeba úspor na jiná naléhavá vydání státní, je to počátek útoku na pense veřejných zaměstnanců vůbec! Jaké asi pocity naplňují státní a veřejné zaměstnance dosud v činné službě, když mohou důvodně předpokládati, že i jejich požitky budou po odchodu do výslužby snižovány tak, jako se v úhradových osnovách nakládá s požitky nynějších pensistů? Zda tato vyhlídka může je povzbuditi k většímu úsilí v jejich úředním výkonu, zda jim dá potřebný klid v jejich činnosti a posílí důvěru v nezvratitelnou spravedlnost státu?

Naplňuje proto podivem rozhodnutí pana ministra financí, že touto cestou hledá úspory a úhradu zvýšených vydání státních. Cesta nejmenšího odporu nebývá vždy cestou nejlepší. Statisíce veřejných zaměstnanců aktivních i pensistů je tím dotčeno a zneklidněno. Veřejní zaměstnanci zastoupení Pracovním souručenstvím projevili vzácné porozumění a solidaritu v těchto věcech, když nabídli panu ministru financí, že se o své výhody srážkové s pensisty rozdělí. Nabídka tato, diktovaná pocitem solidarity, nebyla ovšem přijata. Máme pochybnosti, zda zrovna nyní, v tak kritických chvílích, je vhodno buditi nespokojenost a pocity hořkosti v tak početné třídě inteligentních občanů, jakými pensisté jsou. Spíše bychom dávali přednost všemu, co nás uspokojuje a spojuje. Oddáváme se naději, že pan ministr financí podrobí své nynější stanovisko.nové úvaze a uzná, že s pensemi nutno zacházeti tak, jako s požitky aktivními. Snad nemáme heslo "Pravda vítězí" jen pro ozdobu ve státním znaku, snad je máme také v srdci a paměti. Tedy spravedlnost i pensistům!

Vážený senáte! Dovolte, abych reagoval několika slovy na vývody, jichž tu užil pan sen. Brass o stavu německého školství. Podle zpráv statistického úřadu z 31. října 1936 bylo měšťanských škol s vyučovacím jazykem německým 455, počet žactva tyto školy navštěvující je 85.783. Tedy na jednu školu připadá tu 188 žáku, kdežto na jednu měšťanskou školu s vyučovacím jazykem československým připadá 239 žáků. Tedy vidíme, že národnost německá je u nás ve výhodě.

Měšťanských škol s vyučovacím jazykem československým je 1.516. Počet žactva na nich je 362.537. Tedy na jednu školu připadá zmíněných 239 žáků.

Tento nepoměr nemůžeme snad vysvětliti tím, že v zemi Slovenské je síť měšťanských škol daleko řidší než u nás. Vezměme v úvahu jenom historické země, kde také školství německé se těší větším výhodám, nežli je tomu u školství československého.

V zemi České je německých škol 302 se 60.103 žáky. Na jednu školu připadá tedy 199 žáků.

V zemi Moravské je těchto škol 140, mají 22.802 žáků, takže připadá jedna škola již na 163 žáků.

Jaký je poměr u škol českých? V Čechách je všech škol měšťanských 835, žáků 188.966, takže na jednu školu připadá 226 žáků proti 199 žákům německým.

Na Moravě je ten poměr rovněž podobně nepříznivý. Všech škol je 501, žáků 107.785, takže na jednu školu připadá 215 žáků proti 163 žákům národnosti německé. Výhoda pro měšťanské školy německé je v tom, že všeho německého žactva měšťanských škol je 88.403, což z celkového počtu 461.802 žáků činí 19,1 %. Počet německých škol měšťanských 455 representuje z celkového počtu 2.028 těchto škol 22,4 %. Je tedy poměrný počet škol vyšší, než počet obyvatelstva německé národnosti, který činí v republice 22,32 %. Na všech školách v republice připadá průměrně na jednu třídu československou 40 žáků, na německých školách jen 39 žáků.

Podobné poměry jsou na školách obecných. Obecných škol s německým jazykem vyučovacím je ve státě 3.311, což z celkového počtu 15.460 obecných škol činí 21,4 %. Z celkového počtu žactva obecných škol 1,761.536 žáků je německého žactva 333.072, t. j. pouze 18,9 %. I tu je zřejmě počet škol pro německou národnost příznivější než pro národnost československou. Jedna.německá škola připadá na 99 žáků, jedna československá však na 114 žáků. Na jednu třídu obecné školy německé připadá průměrně 35,7 žáků, na československých školách 38,2 žáků. Jsou tedy výtky, jež zda přednesl p. sen. Brass neodůvodněné a spočívají na nesprávných a tendenčně užitých datech. Proto je třeba je s tohoto místa odmítnout.

Mluví-li se zde o tom, že na Slovensku je počet měšťanských škol nižší, nemůžeme to vykládat nepřízní nebo menší péčí školské správy vůči Slovensku. Je to důsledek dědictví, jež jsme zastihli po převratu na Slovensku. Na Slovensku bylo tehdy jen 72 měšťanských škol, letos je jich už 215, tedy čtyřikrát více. V minulém školním roce byly zřízeny 34 nové měšťanské školy, a to tím, že dosavadní expositury, zřizované v dobách větší finanční tísně, byly zreorganisovány na samostatné školy se samostatnými místy ředitelskými. Vítáme snahu ministerstva školství, že chce síť obecných a měšťanských škol na Slovensku zbudovati tak, aby plnou měrou vyhovovala požadavkům slovenským.

Poněvadž rozpočet i v jiných kapitolách souhlasí s našimi tendencemi, prohlašuji, že naše strana bude hlasovat za rozpočet. (Potlesk.)

Místopředseda dr Buday (zvoní): Ďalším zaznačeným rečníkom je p. sen. Sechtr. Dávam mu slovo.

Sen. Sechtr: Vážené dámy a pánové!

Rozpočet na r. 1938 projednáváme u vědomí, že je jednak zvýšen a jednak že nebude vybráno na daních to, co v rozpočtu očekáváme. V domácnosti, když sdělávám rozpočet, musím předpokládat, že budu mít také nějaké příjmy, kdežto při tomto zvýšeném rozpočtu předpokládáme, že se pracovní konjunktura zlepší a že následkem toho bude poplatnictvo schopnější k placení daní, které mu budou předpisovány. Nestane-li se tak, setkáme se s tím, že ani letos nebudeme.mít na daních vybráno, co jsme očekávali, a budeme se muset utéci k půjčkám. Budeme-li si moci půjčit doma, bude dobře, ale budeme-li nuceni jíti za hranice, bude to s námi horší. Jsem přesvědčen, že bychom mohli u nás daně, které budeme od obyvatelstva požadovat, skutečně také vybrat; kdybychom se ovšem starali lidem řádně o práci a výdělek. Nesmí tomu býti tak, jako dosud, že jsme platili lidem za to, že nepracovali, a trestali jsme ty, kteří chuť k práci měli. (Výkřiky sen. Svobody.) Ono dojde i na vás, kapitalisto! Mám tu také něco v reservě. Máme-li 200 tisíc nebo 300 tisíc nezaměstnaných a při tom nám chybí 30.000 dělnictva při zemědělských pracech, je to jistě něco nezdravého, a proto je nutno hledat nápravu - a to se letos dělo. Noviny psaly o tom, že máme, jak jsem již řekl, 300.000 nezaměstnaných, ale v zemědělství nebylo možno ve žních získat zemědělského dělníka na zemědělskou práci. Je to věc, která zasluhuje úvahy a kterou se musí zabývat každý - občan, který to myslí dobře s tímto státem. (Výkřiky sen. Svobody.) Pán, který teď na mne vykřikuje, nemůže býti brán vážně jako člověk, který má starost o tento stát, poněvadž oni se vždycky stávali zrádci čsl. státu a jeho národa. (Výkřiky sen. Svobody.)

Místopředseda dr Buday (zvoní): Prosím o kľud.

Sen. Sechtr (pokračuje): Musíme-li v dnešní době mít především na zřeteli brannost národa a s ní souvisící zvýšené daně, musí každý státně myslící člověk uvažovat, jak by bylo opravdu možno ty předpokládané částky pro státní pokladnu získat. Pánové stále ukazují na Henleinovu stranu jako na stranu zrádců, ale já jsem s tohoto místa již jednou prohlásil, že tu žádné nadávky nepomohou. Jestliže se skutečně nějakých protistátních činů dopouštějí, mají býti zavřeni. Dosud se tak nestalo a já nevím, zda něco provádějí, ale vím velmi dobře, že komunistická strana to byla, která po převratě vpadla našemu vojsku na.Slovensku vzad a zrazovala československý národ vůbec. To vím. (Výkřiky komunistických senátorů.) Proto z úst osvědčených zrádců vypadá to divotvorně, když. se ukazuje na druhé zrádce. A jestli zasluhuje Henleinova strana zavření, vy už jste měli být zavřeni dávno! (Sen. Svoboda: To je vaše přání!) A jestli se tu necháváte jen tak, jestli se pánové utěšují, že jste se trochu zlepšili a že jste učesanější, předpokládám, že v dané chvíli, až je.okupujete, teprve uvidí, že jste při tom hodně rozdrbaní. (Sen. Svoboda: Kdepak jste se ty fráse naučil?) Ale buďte rádi, že vám to druzí věří, mně to bude hodně dlouho trvat, než vám uvěřím. (Sen. Svoboda: My také o vaši víru nestojíme, naopak!) My věříme svému vlastnímu státu a své cíle. (Sen. Svoboda: Až do těch kapes!) Ano, to je samozřejmé, vždyť vy také voláte po kapitálu. (Výkřiky sen. Fidlíka.) My jsme po převratu přinesli skutečně největší oběti a ukázali státotvornost. Jestli se tenkrát v revolučním Národním shromáždění, v této místnosti odhlasovala dávka z majetku, zemědělec byl první, kdo ji zaplatil. Žádný s tím nechodil na finanční prokuraturu a ministerstvo, aby xriu byla dávka prominuta, sice že přestane komín kouřit a že by byla továrna zastavena. (Sen. Krejčí: Ministr financí Horáček nám pořádně osladil dávku z majetku svými kontingenty!) Pane kolego, lituji toho, že se zemědělec stal zrádcem zemědělců a potírá zemědělce hůř než všichni komunisté dohromady. (Sen. Krejčí: To byl asi ten, který mluví!) To byl ten, který teď vykřikl.

Místopředseda dr Buday (zvoní): Prosím, aby pánovia nerušili rečníka.

Sen. Sechtr (pokračuje): Po dávce z majetku zbylo zemědělcům spousta dluhů a když se domohli pomoci t. zv. zákona o oddlužení, kdo byl první, který se postavil proti zákonu o oddlužení zemědělců? Byly to spojené strany a nádoby, které volají po t. zv. lidové frontě. U nás se vám lidová fronta nepodaří, to buďte úplně ujištěni. (Sen. Svoboda: Když chcete oddlužení, proč dáváte jen takové flastry?) My jsme prováděli demokratické zákony a t. zv. pozemkovou reformu. Říkám: tak zvanou pozemkovou reformu, poněvadž skutečná pozemková. reforma to nebyla. To bylo rozdělování velkých statků mezi dvě parcelační strany, které, když se nyní zbavily prodejem za drahé peníze zbytkových statků, volají po parcelaci dalších sedláků. (Sen. Svoboda: Jmenujte je, pane kolego!) Vždyť jste už mezi nimi byli, nejste tak stará strana, příteli! Vy jste nezvedené děti obou dvou partají, soc. demokratů a českých socialistů, a když už vás vaši rodiče nemohli trpět, musili vás vypráskat z domova, a teď mají radost, že se budete vracet z vandru - ale já tomu nevěřím. (Sen. Svoboda: Nevěřte!)

My bychom také rádi viděli, kdyby se prováděla nová pozemková reforma ve prospěch lidí skutečně toužících po tom, aby půdu dostali do ruky. (Sen. Svoboda: To je ve vaší moci!) Ale je nutno, aby se zamyslil každý národohospodář, je-li za nynější nenávisti vůči zemědělcům možné, aby zemědělec také udržel svou půdu, kterou miluje.

Koldokola našeho státu bylo lacinější obilí než u nás. Když se prováděla parcelace, strašilo se obyvatelstvo a konsum, že se toho málo vyrábí a že se konsum neuživí. Nyní když pracovité ruce našeho zemědělce dokázaly, že je toho víc, než potřebujeme, útočí se se všech možných stran na zemědělce, že chce konsum vyhladovět a že mu zdražuje potraviny. (Výkřiky sen. Fidlíka.) Vedle toho, že jsme soběstační, vyrobíme nadbytečně potravin víc, než potřebujeme. Když jsme sjednávali vývoz do Německa a Italie, páni nadávali, že prý je vyhladovujeme a že nenasytní agrárníci krmí Hitlera a je že necháváme hladem umřít. Jmenujte mně jednoho z vaší strany, který umřel hladem! (Výkřiky sen. Fidlíka.) Vy chcete, aby vás krmili nebo prodávali zadarmo a vy abyste se na jejich bedrech šplhali. (Výkřiky sen: Fidlíka.) Tito pokřikující páni mají vůbec zvyk nadávat kapitálu. Nadávají mu proto, aby jej u lidu zošklivili a jim.aby zbyl všechen. Kdo, je největším kapitalistou, mohli by říci kolegové živnostníci, poněvadž v každé obci je dnes Včela, do které nosí včeličky med, ovšem na trubce zbude největší porce, to buďte ujištěni. (Sen. Svoboda: Kde máte ty vaše Družky?) Ony se vám nezalíbily a proto se nemohly ujmout. (Sen. Svoboda: Mluvíte jako byste byl proti kapitálu!) Já mu nenadávám, vím, že je ho potřebí, vy mu nadáváte, ale já se o něj nebojím. (Výkřiky.)

Místopředseda dr Buday (zvoní): Prosím o kľud.

Sen. Sechtr (pokračuje): Když se mluví o monopolní obilní společnosti, nemohou pánové této obilní společnosti trefit na jméno a neustále při tom mají na zřeteli a jmenují jen republikány nebo agrárníky. A kdo tvořil tento monopol? Prosím, Velkonákupna, Včely, Poštovna a různé a různé korporace, které jsou ve společné koaliční politice tohoto státu. A teď se nadává na celé čáře, nadává, že zbytek, který se u nás nespotřebuje, vyváží se do ciziny. Cizina to zaplatí, tam se nevyváží zadarmo. Každý dobře hospodařící stát musí se starati o to, aby vyvážel, poněvadž když budeme neustále přivážet a nic vyvážet, za chvíli budeme státem žebráků, a ty, myslím, že nemůže potřebovat žádný, jen vy, poněvadž mezi těmi se dobře loví. (Výkřiky komunistických senátorů.) My vám za jedno děkujeme... (Sen. Svoboda: To,je demagogie!) Demagogie na demagogii, poněvadž nemůže, pánové, býti větších demagogů nežli jste vy; vás nikdo nepřekoná v demagogii, poněvadž v té jste mistry a mohli byste dělat koncerty (Výkřiky sen. Kreibicha.), zvláště vy, pane doktore. Československý zemědělec může vám poděkovat v tom směru, že jste ve velikém Rusku - vy ne, vy byste tam nešli, poněvadž by vás dali ke zdi - zemědělce zdeptali tak daleko, že tam není schopen vyrábět, a kdyby tam vyráběl, buďte ujištěni, že bychom s ním nemohli konkurovat. Vy pořád chcete zavésti ruský režim zde, nač se namáháte, jděte tam, tam je to zavedeno! (Výkřiky sen. Krejčího:) Ty tam půjdeš s nimi. (Sen. Svoboda [ukazuje na senátory strany sudetskoněmecké]: Krásně mluvíte, podívejte se, jak se usmívají!) Ať se usmívají, smích je lékem života, to nevadí. (Sen. Svoboda: Kdyby nemluvil Sechtr, tak bychom byli všichni nemocni!) Račte se posaditi, pane, abyste nepadl.

Vážení, nemůže býti větší demagogie, než když stále říkáte: velkostatkáři - i kol. Krejčí, a já ho lituji, že jako venkovan nechce znáti venkovské poměry. Kolik těch velkostatkářů je? Vždyť se to v Československé republice rozebralo a byli to soc. demokraté a čeští socialisté, kteří se rychlým tempem velkostatků zbavili. Z toho je viděti, jak je tam na růžích ustláno. Republikánská agrární strana dočkala se opravdu odměny. Když jste zabrali dům v Hybernské ulici, protože republikánská strana to byla, která vás tam odtud vypudila, máte na ni tolik spadeno, jenomže vy byste chtěli bez jakéhokoli šetření se dostat okamžitě k majetku; napřed pracuj, potom šetři a pak můžeš míti majetek. (Výkřiky sen. Kreibicha.) Mohli bychom srovnávat a říci podle staročeského přísloví: Spojené nádoby - já jsem latinu nestudoval, já mluvím česky. Dnes tu a tam uslyšíte, že nespokojenost je zde a onde a teď jsou na přetřesu napřed zedníci, pak donášečky uhlí a na konec havíři a nikdo nemůže říci - a zvláště ne já, který jsem z uhelného revíru - že by měli havíři na růžích ustláno a že není potřebí, aby jejich mzdy byly upraveny. Všechny noviny, které v Praze dostanete, ať jsou české nebo německé, se touto otázkou příznivě pro havíře zabývají. Ale nyní je zde také druhá otázka, která se týká zemědělců, a to zlepšení ceny mléka. A vezměte české a německé noviny, jak závistivě a nenávistně mluví proti zemědělcům (Výkřiky.), proti tomuto zvýšení. (Sen Svoboda: Co z toho má zemědělec?) To bychom také mohli říci, když bude dán přídavek havířům, co z toho ten havíř má, jako vy demagogové říkáte, co z toho má ten zemědělec. Vyšší mzdu! A řekněme, že to nebudou jen drobní zemědělci, že to budou také velkostatkáři. Aspoň nebudou moci pánové křičet, že se zemědělskému dělnictvu málo platí, protože budou míti možnost zemědělskému dělnictvu zaplatiti. Ale pánové nemohou potřebovat spokojený lid, poněvadž ve spokojeném lidu nebudou loviti, oni potřebují bahno, tam kde na ně není vidět. Tak vypadají pánové na této levici.

My bychom potřebovali, aby po této stránce bylo zemědělskému lidu vyhověno, aby jeho práce byla také skutečně honorována. Když zemědělec má výrobní náklady 1,25 Kč na 1 litr mléka a sám dostává 83 haléře, myslím, že není možné, aby nadále prodělával. (Sen. Svoboda: Pro čí akcie mluvíte?) Pro vás ne. (Sen. Svobody: Já je nemám!) My potřebujeme se z baviti nezaměstnaných a jsem rád, že je zde p. ministr veř. prací, který jistě desolátní stav okr. silnic kolem Prahy zná a na kterého apeluji, aby již jednou ty silnice bylo možno opraviti. Okresy kolem Prahy nemají peněž, je třeba, aby jim ministerstvo veř. prací pomohlo. Pánové, je to hanba, když sem přijede cizinec. Všichni páni ministři by musili trnouti strachem, kdyby si vzpomenul p. ministr spřátelené Francie Delbos jíti se podívati na venek a musil jeti po některé okr. silnici. Co by tomu řekl, jak by ta naše chlouba dopadala, kdyby silnice na periferii Prahy nebo půl hodiny od Brna uviděl. (Sen. Svoboda: A co kdyby tak viděl výsledky vaší hospodářské politiky!) Kdybyste tam byli vy, tak by se jednotné frontě bránil, poněvadž kdybyste vy dělali tu jednotnou frontu, mohla by dopadnouti jako ve Španělsku. (Sen. Svoboda: Té se právě bojíte!) My se vás nebojíme, my jsme naučení, že jste nás strašili kominíkem, a my jsme se ho přestali bát. Vás se teprve nebojíme, poněvadž vy jste učesaní a navonění.

Řečník přede mnou, příslušník strany soc. demokratické, zmínil se také o měšťanských školách. Jestli sděloval, že je nutné, aby se školy ve větším množství stavěly, dvojnásob to můžeme říci my, kteří na venku bydlíme. Je to zase hanba, že na okresu Praha-venkov, který má 48 obcí, jsou dvě měšťanské školy a jedna jest ještě takřka v samotné Praze. Není kam posílati děti a do Prahy je přijímati nechtějí. Tím se stává, že dítky, které nemohou jíti doma do měšťanky a nemajetní rodiče je nemohou posílati po dráze ani na zlevněny lístek, jsou posílány do reálek anebo do reál. gymnasia. Na základě toho to dítko, když vyjde 4 nebo 5 tříd reálky, nevrátí se do živnostenské nebo zemědělské práce, ale cpe se na místa úřednická. Tak se stává, že úřednická místa jsou přeplněná a noviny si stýskají, že chybějí kvalifikované síly pro průmysl - ale my také říkáme - i pro zemědělství.

Jindy, když náš zemědělec poslal dítě do školy, bylo dítě vítáno. Dnes však, když zemědělské dítě - a já to mohu doložiti - je posláno do reálky nebo gymnasia, pan profesor nebo paní profesorka, vyučení v zaujatosti proti zemědělcům, řeknou kam sem vy zemědělci lezete, ubíráte úřednickým dětem místo. Je potřeba, aby to už přestalo, aby si každý inteligent pomyslil i ve městě, že je nutné. aby i na vesnici pronikla vzdělanost, poněvadž vzdělaný národ nezahyne, nezapadne a u vzdělaného národa nikdy nemohou takovíto lidé mluvit (ukazuje na komunistické senátory. - Výkřik.) Lidé se jim dovedou vyhnout.

Proto je potřeba, abychom, třeba s těžkým srdcem, zvedli ruku pro rozpočet, který nám předložila vláda a který byl posl. sněmovnou odhlasován. (Výkřiky komunistických senátorů. ) Tito pánové (řečník ukazuje na komunistické senátory) pro něj zvedat ruce nebudou.

Proto je potřeba, abychom dali státu, co potřebuje, jak bývalo heslem dříve. My, republikánská strana, pro rozpočet hlasovati budeme. (Potlesk.)

Místopředseda dr Buday (zvoní): Prerušujem schôdzu na dobu jednej hodiny.

(Schůze přerušena ve 12 hod. 30 min. - opět zahájena ve 14 hod. 7 min.)

Místopředseda Donát (zvoní): Budeme pokračovat v projednávání rozpočtu.

Ke slovu se přihlásil pan sen. Šelmec. Prosím, aby se udal slova.

Sen. Šelmec: Slávny senát!

Zkalené medzinárodné politické a hospodárske pomery naplnily atmosféru Europy nebezpečím novej svetovej katastrofy. Neslýchané sú dimenzie zbrojenia. Konkurencia v ňom je v dejinách ľudstva bezpríkladná. Zbroja dnes i také štáty, ktoré na to pred tým ani nepomyslely, lebo sa nikdy nevmiešovaly do sporov iných. Dnes sa však zriekajú stanoviska nezainteresovaného a jakoby podľa všeobecného pravidla chystajú sa na každý prípad, lebo nechcú podľahnúť prekvapeniu tak, ako sa to v minulej vojne svetovej stalo s Belgiou.

Rozhárané medzinárodné pomery majú i v našom štáte. v našom živote vnútornom ostrý refleks. Uznávame a netajíme, že naše medzinárodné položenie nie je závidenia hodné, a preto sa vo všetkom musíme podrobiť jeho diktátu.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP