Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Hruban, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatelé: Kříž, Sehnal.

Celkem přítomno 111 členů podle presenční listiny.

Člen vlády ministr dr Dérer.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce dr Fritsch.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 16 hodin 29 minut.

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Kotrbovi, Popovičovi, Šelmecovi, Wenderlichovi; na tento týden sen. Stodolovi; dodatečně na 23. až 26. t. m. sen. Hanckovi.

Návrh tisk 529 - přikázán výboru iniciativnímu.

Interpelace tisk 533/1 až 533/3.

Těsnopisecká zpráva o 71. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápis o 81. schůzi senátu N. S. R. Čs.

o 84. a 85. schůzi senátu N. S. R. Čs. schváleny byly podle §u 72 jedn. řádu.

Výboru rozpočtovému vládní nařízení ze dne 11. června 1937, jímž se doplňují a mění některá ustanovení zákona ze dne 14. března 1934, č. 49 Sb. z. a n., o zřízení Československého reeskontního a lombardního ústavu, změněného a doplněného vládními nařízeními ze dne 13. července 1934, č. 167 Sb. z. a n., a ze dne 22. února 1935, č. 36 Sb. z. a n. (č. 5825 ).

Výborům živn.-obchodnímu a soc.-politickému vládní nařízení ze dne 28. května 1937, jímž se upravují poměry ve výrobě jabloneckého skleněného zboží (č. 5826).

Výboru kulturnímu vládní nařízení ze dne 11. června 1937, kterým se mění obvody některých školních okresů v zemi Moravskoslezské (č. 5849 ).

Výboru imunitnímu žádost kraj. soudu v Č. Lípě za souhlas k trest. stíhání sen. Wernera pro přestupek podle §u 312 tr. z. a přečin podle §u 14, čís. 5 zákona na ochranu republiky (č. 5801).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze.

Zpravodajem výboru je p. sen. Kroiher, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Kroiher: Slavný senáte!

Zkušební taxy při zkouškách lesnických a mysliveckých činily dosud pro lesní hospodáře a pomocný personál lesní 30 Kč, v ostatních případech 10 Kč. Po válce byly tyto taxy interně zvýšeny na pětinásobek. Poněvadž však jejich výnos nestačil k úhradě zkoušek, podává se návrh, aby byly taxy valorisovány desateronásobně, při zkouškách pro službu mysliveckou, pro službu na ochranu myslivosti a pro strážce zvěře sedminásobně. Rozdíl se odůvodňuje jednak nestejným rozsahem zkoušek, jednak nestejnými výhodami ze zkoušek plynoucími.

Taxy mají připadnouti státu, kdežto dosud některé připadaly státnímu lesnímu fondu. Zemský úřad může však taxu snížiti nejvýš na polovici.

Odměna pro zkoušející, pokud jsou státními zaměstnanci, řídí se podle všeobecných předpisů, jiným osobám ji určí ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí.

Rozpočtový výbor navrhuje plenu senátu přijetí vládního návrhu zákona beze změny, ve znění podle zprávy výborové. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu se nikdo nepřihlásil. Rozprava odpadá.

Senát je schopen se usnášeti.

Budeme hlasovati ve čtení prvém o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.

Jsou námitky? (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 54 jedn. řádu, že se bude hlasovati ještě v této schůzi o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje sen. Kroihera, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Kroiher: Nikoliv.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Projednáme nyní další odstavec pořadu, jímž je:

Zpravodajem místo omluveného sen. Kotrby je předseda výboru p. sen. dr Karas, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte!

Mezinárodní cestovní ruch je důležitým činitelem v otázce národohospodářské, kulturní a zejména propagační. Avšak vázané hospodářství devisové působí dnes v mnohém směru veliké potíže a omezení možností cestovního ruchu, zvláště mezi zeměmi s clearingovým řízením; jsou veliké potíže, pokud se týče transferu potřebných peněz ze zahraničí do tuzemska. Kdežto cestovní ruch vyvíjí se hlavně v letním období, transfery mají jistou pravidelnost, a důsledkem toho v době lázeňského ruchu, v době prázdnin je nedostatek takových transferů, takže nemohly by se k nám praktikovati docházky z ciziny. Proto je dohoda mezi bankami, že dají zálohu na budoucí clearing, transfer, který přijde, a dostávají to později zaplacené. Samozřejmě chtějí banky dáti zálohu jediné tenkráte, když mají zaručeno, že nebudou míti při tom škodu. Dosud finanční zákon určoval částku, kterou stát ručil za takové platy do ciziny. Letos však je tato částka vyčerpána, takže nebude možno zaručiti bankám, že o peníze nepřijdou. Proto je potřebí speciálního zákona, kterým by se zabezpečila bankám záloha, kterou ony na conto clearingové dávají. Posud stát nepřišel ani o haléř, vždycky všechny peníze dostal. Je proto pravděpodobné, že ani letos nebude žádná újma v tomto směru pro státní finance, a proto rozpočtový výbor navrhuje slavnému senátu schválení této předlohy tak, jak se na ní usnesla posl. sněmovna. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji debatu a navrhuji řečnickou lhůtu 20 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není.

Uděluji slovo sen. inž. Wintrovi.

Sen. inž. Winter: Slavný senáte!

Turistický ruch je velmi důležitou položkou naší zahraniční platební bilance. Není to jenom u nás, v celém světě snaží se státy, aby získaly pokud možno nejvíce návštěvníků z ciziny. Je to propagace, ale je to také obchod, neboť návštěvníci z ciziny přinášejí cenné platidlo. Francie, Švýcarsko, Italie, Španělsko jsou takovými typickými turistickými státy. Italie a Švýcarsko zachránily vlastně příjmem z turistického ruchu aktivitu své platební bilance. Jejich mezinárodní obchod byl vždycky pasivní - hlavně u Italie - ale turistika znamená tak velikou položku jejich platební bilance, že vyvážila manco jejich zahraničního obchodu.

Nyní k těmto zemím přistupuje také Rakousko. Rakousko právě turistickým ruchem, jejž podchytlo velmi obratným způsobem, dosáhlo toho, že je dnes jedním ze států, které nepotřebují nijaké zvláště přísné kontroly devisové. Nedávno jsem jel Rakouskem a žádal jsem o potvrzení platidel a úředník mi řekl s hrdým gestem: Není toho třeba, nemáme žádnou devisovou kontrolu. Není to sice zplna pravda, mají devisovou kontrolu, ale nikterak přísně ji nepraktikují, rozhodně ne tak přísně, jak Československo a hlavně Německo.

Pro Československo je turistika velmi důležitou položkou platební bilance. Jsou to hlavně krásy Prahy, Slovenska a naše lázně, především lázně západočeské, které byly vždycky přitažlivým objektem pro návštěvníky z celého světa. Mně jde, přiznávám se, o západočeské lázně, neboť tyto lázně, které požívají světové pověsti, především Karlovy Vary a Mariánské Lázně, od roku 1914 upadají. Karlovy Vary byly representací býv. Rakouska a mohly by býti při slávě a významu svých pramenů representací Československé republiky. Bohužel však jednak léta válečná, jednak léta krisová Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně podstatně ochudila. Ale upadají-li jednotlivé lázeňské domy a pensionáty, není to významu jenom lokálního, nýbrž celostátního, poněvadž nepodaří-li se uvésti zařízení těchto domů zase na normální výši komfortu, jaký vyžaduje světoobčan, pak těžko budeme moci očekávati, že se nám podaří slávu a význam Karlových Varů udržeti na trvalo. Dnes je publikum Karlových Varů zcela jiné; knížata a monarchové už Karlových Varů nenavštěvují, pravda, ale za to je publikum mnohem širší. Dnes je umožněno navštěvovati tato lázeňská místa i lidem, pro něž byly dříve Karlovy Vary naprosto nedostupné. Je však nezbytně nutno, aby byly tyto lázně podpořeny, aby obce samy mohly investovat a zachovat aspoň to, co zde je - když už upouštíme od požadavku, aby bylo zaváděno něco nového, velkorysá investiční akce - aby alespoň mohly zachovati to, co v dřívějším období mohly vytvořit.

Dále je velmi důležité, abychom do západočeských lázní stáhli opět světové publikum. Zde jsme dělali značné chyby, mezi jinými byl to, bohužel, také dřívější Čedok - nikoli nynější - který nám přímo odrážel návštěvníky z ciziny, poněvadž byl v nepřátelství s ostatními světovými cestovními kancelářemi, hlavně se Společností spacích vozů, s Cookem. Kdo má příležitost častěji se podívati za hranice, ví, co znamená Cook, který se nechtěl dát v područí Čedoku. Přivezl své zákazníky až na hranice Československa, tam je jednoduše obrátil a vezl zase od nás pryč, nikoho k nám nepustiv. Tyto poměry se značně zlepšily, když smlouva s býv. Čedokem byla rozvázána a Čedok je postaven na novou základnu, ve které vychází více vstříc potřebám mezinárodního cestovatelského ruchu. Tedy po té stránce můžeme očekávati zlepšení. Je však důležito, abychom v cizině prováděli také propagaci našich krás přírodních, kulturních a našich lázní. Je správné, jestliže nyní ministerstvo obchodu zahajuje větší, velkorysejší akci, nežli jakou jsme znali až dosud, je správné, že se má poskytnouti podpora našim ústavům, které zprostředkují přístup do Československé republiky. A tu bych prosil, aby bylo především pamatováno na naše západočeské lázně, ale stejně také na lázně slovenské, kterých je ovšem méně a jsou méně významné než západočeské.

Vítám, že byla zahájena soustavná akce pro získávání cizinců, ale tu bych prosil, aby ministerstvo obchodu také dohlíželo, jak je využíváno prostředků, které jsou k této akci určeny, zdali jich není využíváno způsobem, který nám více škodí nežli prospívá. Na př. měli jsme nedávno příležitost přivábit k nám zahraniční hosty. Byl tu sjezd venkovského dorostu. Byla to opravdu příležitost, kde se sjela mládež z celé republiky se svými charakteristickými kroji, byla to podívaná, bylo dobře, že na tuto podívanou bylo také pamatováno v naší zahraniční propagandě. Měli jsme tu co ukázat, to je všechno v pořádku. Ale je mně znám případ, že právě k tomuto sjezdu byli také za použití prostředků, které jsou určeny propagandě cestovního ruchu, přivezeni z ciziny lidé, cizinci, kteří naprosto nejsou přáteli Československé republiky. Byli sem přivezeni z Francie příslušníci strany, která je vysloveně proti smlouvě Francie s Československou republikou a proti smlouvě Francie se sovětským Ruskem, byli sem přivezeni lidé, kteří se doma, ve Francii, domáhají, aby Francie rozvázala svou spojeneckou smlouvu s námi a aby sjednala spojeneckou smlouvu s hitlerovským Německem. Jsou to lidé, kteří ideologicky mají blíž k Hitlerovi než k Masarykovi a Benešovi. To, myslím, není správná propagace zahraničního ruchu. Snad by se mohlo namítnout, že je dobře, když budou právě tito naši nepřátelé přivezeni k nám, aby se u nás mohli přesvědčit, že nejsme žádným bolševickým státem, jak o nás hitlerovská a goebbelsovská propaganda v cizině tvrdí. Po této stránce snad by to mohlo prospět, ale já o tom silně pochybuji, že ten, kdo je ideologicky založen a zaujat proti naší republice, několikadenní návštěvou u nás bude získán pro přátelství k naší republice.

Tedy bych doporučoval, aby prostředků, které jsou poskytovány pro propagaci Československé republiky, bylo využíváno způsobem co nejšetrnějším a takovým, který nám zaručuje, že co do propagace je investováno, také se mnohonásobně republice vrátí přílivem návštěvníků hodnotných, návštěvníků, kteří jsou přáteli naší republiky, a návštěvníků, se kterými budeme moci také počítat. Z toho důvodu doporučuji lepší kontrolu a jinak prohlašuji, že s návrhem, který je předložen a o kterém se jedná, souhlasím a že naše strana bude pro něj hlasovat. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. sen. inž. Marušák. Dávám mu slovo.

Sen. inž. Marušák: Vážený senáte!

Vítáme každou akci, která je zřízena za účelem zvýšení návštěvy Československé republiky, a to jak našich lázní, tak našich krásných letovisek, která požívají dobré pověsti, i jiných našich krásných míst, která jsou vyhledávána turisty.

Můj předřečník p. kol. sen. inž. Winter zde velmi správným způsobem nastínil, jaké finanční výhody mají jiné státy, zejména severské, Švýcarsko, Rakousko a Italie z cizineckého ruchu a jaký prospěch by mohla mít z cizineckého ruchu i naše republika. Naše republika je po stránce cizineckého ruchu velmi výhodně umístěna tím, že má dlouhé hranice, že se dotýká řady jiných států, že cestující z jiných států jsou téměř nuceni dotknouti se a překročiti naše hranice, a mimo to, je to země opravdu krásná, která má své přírodní bohaté léčivé prameny, která má různá krásná místa, vysoké hory, krásné lesy atd. a může tedy býti místem hledaným jak od domácího obyvatelstva, tak i od zahraničních návštěvníků.

Je ovšem třeba splnění určitých předpokladů pro zvýšení cizineckého ruchu. Předně je to dobrá a včasná propaganda. Kvitujeme s díkem, že se po této stránce i u nás poměry už lepší. Velmi rádi bychom byli uvítali, kdybychom již letos byli mohli projednat zákon o cizineckém ruchu, od kterého si slibujeme ještě další prospěch. Doufáme však, když jsme tento zákon nemohli projednat v nynějším období, že alespoň po prázdninách nám bude předložen včas, takže ještě podchytí cizinecký ruch z příštího roku, neboť letos by to už nebylo možné.

Ale vedle propagandy je nutno starati se též o příjemný příjezd, příjemný odjezd a příjemný pobyt. Pokud se týče příjezdu a odjezdu, vyskytují se u nás ještě po mnohé stránce četné závady. Mám tu na mysli především naše lázně. Pan kol. inž. Winter se zde zmiňoval hlavně o lázních západočeských a já, poněvadž tyto krajiny z osobního názoru tak neznám, dovolil abych si upozorniti na naše lázně moravské a slovenské, zejména Luhačovice, které nejenže jsou pro Československou republiku historicky památné, nýbrž jsou také lázněmi světovými a přesto jsou to komunikačně jedny z nejhorších lázní. Teprve v poslední době odčiňuje ministerstvo veř. prací křivdu páchanou na Luhačovicích a stará se o zřízení silničních komunikací. Bohužel, není tomu tak u železnic.

Pan předseda dopravního výboru inž. Winter mně přizná, že technicko-dopravní výbor jednomyslně přijal resoluci, aby luhačovická dráha, která je monstrem v celé republice a myslím v celém světě, byla postátněna. Je to dráha nemožná. Lokomotivky jsou malé jako koťata, jak je tam před 40 lety zavedli. Bohužel, nestalo se nic, ačkoliv v jiných místech se soukromé dráhy - až na nepatrné výjimky na severu země Moravskoslezské - vesměs postátnily. Nepochybuji o dobré vůli zejména u pana ministra železnic Bechyně, již také z toho důvodu, že on sám je Moravan a jistě má zájem na prospěchu země Moravskoslezské, ale v ministerstvu železnic je jistě někdo, kdo nemá toto pochopení pro význam Luhačovic a kdo toto postátnění a tuto úpravu brzdí. Prosím ministerstvo železnic a zejména pana ministra Bechyně, aby jednomyslné usnesení technicko-dopravního výboru senátu o rychlém postátnění dráhy luhačovické provedl.

I v jiném směru naše železnice nevyhovují, poněvadž nemáme dostatečně rychlého spojení. Země Moravskoslezská nemá na př. rychlého železničního spojení se Slovenskem ani s Čechami. Chce-li se někdo z Bratislavy dostati do jižních Čech, na Třeboňsko, je to spojeno s ohromnou ztrátou času. Totéž platí o spojení z Ostravska a ze severního Slovenska. Průměrná rychlost je nesmírně malá, asi 30 km, následkem různého přestupování, zdržování a čekání. To odradí od cestování i domácí obyvatelstvo a tím více cizince.

V silniční dopravě také nejsme na výši. Máme sice slibný začátek, ale máme ještě mnoho co dohánět.

Máme komisi pro celostátní dopravní plán, za jejíž existenci děkujeme panu ministru Bechyňovi, ale ještě nevidíme nic positivního od této komise. Rádi bychom už realisticky ohmatali ovoce její práce. Mnozí z nás, zejména technikové, voláme, aby byl zřízen vrcholný dopravní celostátní úřad. Tomuto volání nebylo dosud vyhověno. Tento úřad by usměrňoval dopravu železnic s dopravou silniční, leteckou a dopravou vodní. Jedině to by dalo dohromady harmonický dopravní celek. Je potřebí také, aby se urychleně provedlo opatření stran orientace na silnicích pro automobilisty. Máme obce, v nichž orientační tabulky nejsou ke zjištění. Bylo by záhodno provésti unifikaci označování obcí jednotně pro celý stát; označování by bylo na význačných místech, aby automobilista viděl, kterou obec má před sebou.

Stejně tak je nutné provésti unifikaci v označování směrů silničních, zejména odboček.

Dalším důležitým činitelem propagace pro náš cizinecký ruch je pobyt v lázních, v našich letoviskách a na horách. To je především odvislé od dobrého ubytování. I tady jsme jistě pozadu. Máme krásná místa, kde bohužel není restaurace ani hotelu. Stará-li se stát finančními garanciemi o zabezpečení našeho exportu, bylo by záhodno, aby také hotelnictví v takových důležitých místech našich letovisk a turistiky bylo vybudováno s garancií státní. To by nám přineslo i zahraniční devisy a mohli bychom stejně na tom jako na exportu vydělávati.

A konečně jsou to přiměřené ceny jak za pokoje, tak za jídla a za nápoje. Dovolil bych si upozorniti na opatření, která francouzská vláda Blumova provedla v poslední době, když vydala zákon o nuceném uveřejňování cen jak pokojů, tak také stravy a nápojů v hotelích a když upravila zákonem zpropitné v restauracích a hotelích, čímž vlastně odstranila zpropitné. Tento příklad Francie by bylo dobře následovat u nás a tato opatření zákonitou cestou provésti. Je pravda, že máme pro návštěvníky domácí i zahraniční znamenité prvotřídní restaurace s prvotřídními pokrmy a nápoji. Pivo v Československu, ať je to kdekoliv, se dostane prvotřídní, jaké se nedostane nikde v celém světě. Máme také dobré víno. Bohužel, máme také velmi mnoho hotelů a restaurací, kde se víno již nepamatuje tak, jak ho Pánbůh stvořil, a především je to Praha. Známe výbornou jakost jugoslávských vín. Také rumunská vína jsou znamenitá. V Praze je řada dobrých vináren slovenských, moravských i jugoslávských, ale, bohužel, máme zde i vinárny, kde člověk vůbec nepozná, jaké je to víno. Pije se cukrované, uměle připravované víno a při tom se platí 6 až 7 Kč za jednu čtvrtku! Bývalý primátor města Prahy dr Baxa veřejně si stěžoval, že zejména jugoslávská vína jsou tak falšována, že často nejsou vůbec k požívání. Již v zájmu solidarity s Jugoslavií a dobré pověsti jejího vinařství musíme žádati, aby někdo, ať magistrát nebo státní úřad, přísně dozíral na jakost vína v Praze, aby se zde jednou udělal pořádek. Někdo to dělati musí; máme zákon o falšování potravin, není potřebí žádného jiného zákona, stačí, aby úřady prováděly zákony, které tu jsou. (Výborně!)

Při této příležitosti bych si dovolil upozorniti na něco, nač si stěžují naši návštěvníci domácí i zahraniční. Každý návštěvník, ať lázní nebo letovisk, si chce zajíti do lesů. A tu jsou všeobecné stížnosti, ať jde o státní správu lesní nebo ať jde o lesy soukromé, že se přístup do lesů nedovoluje ani po chodnících a cestách. Majitelé se snad bojí, že by se tam plašila zvěř, a mají ještě jiné ponejvíce bezpodstatné námitky. Přístup do lesů měl by býti dovolen aspoň na legitimaci, což se dá upraviti. Jsou lidé neslušní, ale z 90% jsou návštěvníci lesů lidé solidní, kteří les nepoškodí. Těm návštěvníkům by se měla dáti legitimace, opravňující k přístupu do lesa, aby z letního pobytu něco měli. Toto strohé vyhánění návštěvníků z lesů odhání nám tisíce a tisíce návštěvníků, takže z toho máme ohromnou škodu a zejména naši živnostníci.

V pohraničním území jest na základě posledních ochranných zákonů velmi přísný dozor nad fotografováním, který jest někdy přehnaně přísný, čímž trpí nejen fotografové z povolání, nýbrž i návštěva. Jestliže na př. ve Vranově nad Dyjí, kde je přehrada, tuto přehradu mohl do nedávna fotografovati každý kdo chtěl, a měl-li každý odborník přístup k plánům, pak není přehrada tajemstvím.

Dnes však nesmí si tam nikdo udělati obrázek a ani jej prodati, ačkoli celý svět obrázky má. A nejen to. Na př. zámek Stádnického ve Vranově je opravdu skvostný, ale ani uvnitř na nádvoří nesmí místní fotograf z povolání ofotografovat skupinu návštěvníků. Každý nepředpojatý člověk jistě uzná, že to je přehnáno, že tak daleko to zákonodárce nemyslel a že to není ani v zájmu obrany státu. Je tedy třeba, aby úřady národní obrany, pokud tím netrpí naše obrana státní, braly v úvahu prospěch plynoucí z našeho turistického ruchu a vycházely benevolentně vstříc jak živnostníkům, tak i hostům domácím a zahraničním.

Ve spojitosti s touto osnovou zákona a s cizineckým ruchem dovolím si ještě upozorniti, že v r. 1942 budeme míti v Praze celostátní výstavu světového rázu. Máme rok 1937 a zdálo by se snad, že je ještě dosti času. Nikoli, času je málo. Na pařížské výstavě vidíme, jak ohromné škody to přineslo francouzskému národu po stránce reklamy a nazírání na solidnost, že nebyli včas hotovi s výstavou a jednotlivými pavilony. Škoda, kterou tím Francie a zejména Paříž utrpí, se odhaduje na 1 miliardu franků.

Z pařížské výstavy si budeme musit brát příklad a udělat sami přípravy včas. A tyto přípravy nejsou malé. Je to především Praha, která je dnes stísněná, jak to vidíme při větších sjezdech. Viděli jsme při loňských a letošních sjezdech, že nedovedeme na př. ze stadionu včas odvézt obecenstvo; komunikačně na to nestačíme. Budeme muset míti do té doby vyřešenu otázku přestavby nádraží, otázku nádraží autobusového, nových parkovišť automobilových, otázku zavedení většího počtu autobusů nebo trolejbusů, případně i podzemní dráhy. Tyto otázky musíme vyřešiti vhodným způsobem, což bude spojeno s velikým nákladem, zejména bude-li se stavěti podzemní dráha, a bude se muset začít rychle, poněvadž jinak nebudeme včas hotovi.