Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, Klofáč, dr Heler, dr Buday.

Zapisovatelé: Kianička, Pazmán.

Celkem přítomno 116 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Dérer, inž. Dostálek, dr Krofta, Zajiček.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce dr Fritsch.

1. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 277), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevení souhlasu dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaný ve Varšavě dne 12. srpna 1936 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 19. srpna 1936, čís. 243 Sb. z. a n. (tisk 381).

2. Zpráva imunitního výboru o žádosti okr. soudu v Bratislavě ze dne 2. října 1935, č. j. Nt XII 119/35/4, za udělení souhlasu k trest. stíhání sen. dr Budaye, dr Krčméryho, dr Fritza, dr Polyáka a dr Mederlyho pro přestupek urážky na cti podle §u 1 zák. čís. 108/1933 (č. 911/1935 předl.) (tisk 390).

3. Druhé čtení osnovy zákona o povinném úředním cejchování lékařských teploměrů (tisk 441).

4. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 437), kterým se provádějí mezinárodní ujednání o majetku dotčeném změnou státoprávních poměrů (tisk 447).

Předseda (zvoní): Vážený senáte! Zahajuji schůzi. (Senátoři povstávají.)

Konáme svou truchlivou povinnost, když v této chvíli vzpomínáme životního díla prvního ministerského předsedy naší republiky dra Karla Kramáře. Velká osobnost zesnulého jest na vždy spiata s dějinami našeho Národního Shromáždění. A je naší skutečnou hrdostí, že to bylo právě v této zasedací síni, v této síni bývalých sněmů království Českého a nynější zasedací síni senátu, v níž dr Kramář zahájil revoluční Národní Shromáždění naší obnovené a nyní nadto ještě sjednocené státní svrchovanosti a v níž se za bezměrného vzrušení národa odehrály vrcholné akty novověkých a snad všech dosavadních našich dějin povalením staré tyranie, svržením staré cizovládné dynastie a proklamací Tomáše Masaryka prvním presidentem samostatné demokratické republiky.

My všichni, kdož jsme byli tenkráte před devatenácti lety, v den 14. listopadu 1918, svědky a účastníky oněch historických chvil, jsme jistě jenom s vroucí vděčností zavázáni osudu, že nám bylo dáno dobojovati a dožíti nesmrtelných okamžiků, jichž svědkem a účastníkem snad již nebude žádná generace budoucí.

Co bylo tenkráte v této síni a v celém okolí tohoto starého Pětikostelního náměstí malostranského velkých symbolů dějinné spravedlnosti! Zde se před třemi sty lety rodila rebelie české šlechty proti Habsburkům, zde se čeští rebelové zvedli k defenestraci habsburských místodržitelů na Pražském hradě, zde všude kolem táhly po bitvě na Bílé Hoře vítězné řady habsburských žoldnéřů - a co se stalo od toho roku 1618 až k roku 1648, kdy v míru westfálském byla existence českého národa a českého státu z mapy Evropy vymazána. Zdě v těchto palácích malostranských se vznítila válka třicetiletá, jež naši krásnou a bohatou zemi Českou obrátila v sutiny! A v dalších staletích poroby bylo vyzváněno pohřebními zvony národu, jenž však ve svém třistaletém procesu s Habsburky na konec přece jen zvítězil. Zvítězila ta jeho pravda! A dr Kramář byl v den 14. listopadu 1918 povolán, aby byl nástrojem této dějiné spravedlnosti! Jeho ústy se naplnila nesmrtelná věštba Komenského. Muž, nad nímž a v němž nad celým národem dali Habsburkové vynésti verdikt smrti, stal se exekutorem verdiktu smrti nad Habsburky a celou jich feudální říší, vyneseného jednomyslným soudem svobodného národa a všeho ostatního kulturního světa. Ze světové války zažehnuté Habsburky se stal jich světový soud! Z obžalovaných vyrostli soudcové! A z muže pochovaného v habsburské vídeňské věži smrti vzešel vykonavatel našich národních dějin, aby nástupcem Habsburků na Hradě pražském proklamoval syna z pokolení rabů na císařských panstvích habsburských!

Proto jsme byli tenkráte před devatenácti lety v této síni tak nezměrně pohnuti! A v tomto okamžiku jsme povinni evokovati všechnu tu svatou památku tehdejších vrcholných chvil v dějinách národa. Přišel ten 14. listopad 1918. Malé Pětikostelní náměstí před naší budovou nebylo svědkem většího pozdvižení lidu jako v tento den. Přišli poslanci ozdobení květy a barvami svých stran. Přišli také první poslanci slovenští a byly to bouře pozdravů, jež jim se slzami v očích letěly vstříc. Po tisíci letech první Slováci pod jednou střechou s Čechy, členové jednoho a téhož společného parlamentu a společné a sjednocené republiky Československé. Do lavic revolučního Národního shromáždění zasedly také první ženy. Zasedlo jich tu osm a v jich čele Alice Masaryková po utrpení devítiměsíční těžké vazby v budově zemského trestního soudu vídeňského. Poslanci němečtí přítomni nebyli a vědomě se nedostavili, protože o jich stanovisku k novému státu nebylo v jich řadách ještě rozhodnuto.

Bylo právě ve 12 hodin v poledne, když se zvedla imposantní a podmaňující osobnost dra Karla Kramáře. Oči všech se obrátily k tomu, jenž byl povolán mluviti jménem všeho sjednoceného národa. Dr. Kramář mluvil pevným, vše pronikajícím, od slabiky k slabice mohutnějícím hlasem:

"Z příkazu Národního výboru", volal, "zahajuji Národní shromáždění. Nám všem se dmou prsa radostí, hrdostí a pýchou nade vším, co v hrozné válce dokázal náš národ. Od první chvíle, kdy se rozpoutala litice války, věřil a doufal, že nyní konečně musí dojíti své svobody a samostatnosti. Hrdinou války byl náš československý stát! Ať bylo nejhůře, nezmalátněl, nedal se zlákati ani sliby, ani zastrašiti hrozbami, a ačkoliv tak úžasně trpěl hladem, zimou a nedostatkem, stál pevně a nezlomně a s tou železnou vůlí, neznající kompromisů, vedl českou politiku na cesty vítězné!

"Jak šťasten je náš národ, že měl tolik hrdinů ve chvíli dějinné! Přede všemi, kdož za svobodu vlasti dali život, hluboce se skláníme a všem našim hrdinům, kteří nám zůstali, posíláme svůj vroucí pozdrav, svůj vroucí obdiv a nekonečnou vděčnost národa! A smím snad říci, že starost o vdovy a sirotky našich mučedníků bude přední povinností našeho státu.

"A z té duše děkujeme všem, kteří je vedli! Svůj vroucí pozdrav posíláme, doufám, prvnímu presidentu Československé republiky Tomáši Masarykovi!

"Posíláme mu srdečný dík za všechno, co vykonal pro naši samostatnost! Děkujeme srdečně za všechno, co s mistrovstvím přímo neobyčejným podnikl k zjednání naší samostatnosti náš ministr zahraničních věcí dr Beneš. Děkujeme našemu ministru vojenství dr. Štefánikovi, který osvědčil tak obdivuhodnou schopnost v organisaci našich vojsk, a děkujeme všem jejich pomocníkům, kteří tak skvělým způsobem dokázali, že Čech je schopen zdolat i nejtěžší úkoly, jen když má volnou půdu, volnou cestu a může pracovat!

"A také děkujeme všem, kteří zde u nás dovedli trpět s hlavou vztýčenou a nepokořenou. Všem těm, kteří se nelekali hrozeb šibenicemi a žaláři, všem, kteří beze strachu a bázně, s největším nebezpečím obětovali všechno, aby udržovali stálé spojení s našimi bratry za hranicemi.

"Jménem první vlády svobodné Československé republiky mohu zde také prohlásiti, že německý národ, v hranicích státu našeho bydlící, nemá vůbec proč obávati se o svůj národní vývoj.

"Věrni své minulosti i svým demokratickým tradicím, nechceme své krajany německé -postaví-li se loyálně na půdu našeho státu - nijak zkracovati v kulturním a jazykovém jejich vývoji. Náš stát ovšem bude státem českým, tak, jak jsme jej vydobyli krví a utrpením. Ale naší hrdostí a touhou by bylo, aby nikdo, kdo není Čech, necítil se zde u nás utiskovaným a nesvobodným.

"A nyní, než si Vás dovolím vyzvati k volbě předsednictva, musíme vykonati něco, co opravdu již dozrálo.

"Nemůžeme sice už dnes, poněvadž nejsme ještě konstituantou, vtěliti v státní základní zákony to, čím chceme žíti. Ale jednu věc může již dnes Národní shromáždění prohlásiti. Všecka pouta, která nás vázala k dynastii habsbursko-lotrinské, jsou přervána. Je konec smlouvám z roku 1526 i pragmatické sankci! Dynastie habsbursko-lotrinská ztratila všechna práva na trůn český! A my svobodni a volni prohlašujeme, že náš stát československý jest svobodnou Československou republikou. A abychom doplnili všechno to, prosím vás, abyste prvním presidentem Československé republiky zvolili Tomáše Masaryka. Prohlašuji tedy profesora dr Tomáše G. Masaryka jednohlasně zvoleným presidentem Československé republiky."

Po tomto projevu dra Kramáře, jenž byl provázen nekonečným voláním a potleskem celého shromáždění, dal předseda dr Kramář provésti volbu předsedy Národního shromáždění. Byl jím jednomyslně zvolen František Tomášek.

Ke konci schůze byla pak ještě provedena volba členů vlády. Předsedou vlády byl za bouřlivého potlesku a jednomyslným povstáním celého Národního shromáždění zvolen dr Kramář. Předseda vlády dr Kramář tenkráte jménem vlastním i jménem celé své vlády slavnostně prohlásil:

"Česká republika bude po našem přesvědčení demokratická, politicky a sociálně ve všem stejně spravedlivá průkopnice demokratických a sociálních reforem, neboť jinak se zpronevěříme velikému úkolu, který na nás dějiny vložily. My chceme ukázněně, s demokratickou, ideální kázní našich legií, oduševněni jejich láskou, která je vedla v hrdinný boj, jíti kupředu na dráze svobody, pokroku a sociální spravedlnosti. A nemáme jiné touhy než to, aby nás slavné Národní Shromáždění v této naší snaze podporovalo tak, abychom společně národ svůj vedli na této cestě k vytouženým clům šťastného, svobodného života celého národa a všech jeho vrstev."

To byl program, jejž dr Kramář v duševní jednotě s Tomášem Masarykem napsal na prapor naší samostatnosti a položil k prvním základům naší republikánské a demokratické konstituce, naší ústavní listiny, jež byla také v této zasedací síni schválena jednomyslně Čechy i Slováky v den 29. února 1920.

My v senátě a s námi celý národ nikdy nezapomeneme, čím nám zde byl dr Kramář v nejvyšších dobách svého životního poslání. Práce dr Karlu Kramáře na půdě parlamentní, zde v této síni zemských sněmů českých, na říšské radě vídeňské, v rakousko-uherské delegaci, v revolučním Národním shromáždění a jeho nynější poslanecké sněmovně dosahuje délky skoro celého jednoho půlstoletí. Bude jí zítra vzpomenuto v poslanecké sněmovně předsedou Malypetrem. Náš smutek nad odchodem velkého zesnulého byl v den jeho pohřbu manifestován i na venek spuštěním státních vlajek na půl žerdě.

Dnešní náš projev bude zachován v análech našeho senátu. Ale životní dílo dr Kramáře zůstane navždy zapsáno v análech celého našeho národa a státu. (Senátoři usedají.)

dal předseda: na dnešní schůzi (sen. dr Szilassymu; na tento týden sen. Karpiškové.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byly dány zdravotní dovolené: od 1. do 21. června 1937 sen. Nedvědovi, na 3 měsíce sen. dr. Šmeralovi, do konce července 1937 sen. dr Milotovi, na měsíc červen sen. Chalupníkovi a dovolené na zájezd na Mezinárodní konferenci práce v Ženevě od 2. do 25. června 1937 sen. Němečkovi, na zájezd do Říma na 14 dnů sen. dr Hrubanovi.

Vládní návrh tisk 461 - přikázán výboru ústavně-právnímu, jemuž uloženo, aby podal zprávu ve lhůtě co nejkratší.

Návrhy tisky 462 až 464 - přikázány výboru iniciativnímu.

Interpelace tisky 458/1 až 458/4, 459/1 až 459/6.

Odpovědi tisk 460/1 až 460/8.

Těsnopisecké zprávy o 67. a 69. schůzi senátu NSRČs.

Zápisy o 72. a 73. schůzi senátu NSRČs.

o 74. a 75. schůzi senátu NSRČs schváleny byly podle §u 72 jedn. řádu.

výboru imunitnímu žádost kraj. soudu trest. v Brně za souhlas ke stíhání sen. Maixnera pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 5 zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n. (č. 5470).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad dnešní schůze.

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Kříž, za výbor zahraniční sen. Sláma.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor národohospodářský, p. sen. Křížovi.

Zpravodaj sen. Kříž: Slavný senáte!

Obsah dodatkového protokolu o obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou je přiložen k vládnímu návrhu a jeho potřeba odůvodňuje se takto:

Obchodní a plavební úmluvou československo-polskou ze 10. února 1934 byly s platností do 31. prosince 1934 Československu poskytnuty Polskem celní slevy na odbarvovací uhlí, sirouhlík, želatinu, bakelit a výrobky z celuloidu. Naproti tomu Československo poskytlo Polsku na stejnou dobu celní slevy na řepku a podobná semena olejnatá, kyselinu sírovou, dusíkaté vápno a superfosfáty. Uvedené celní slevy byly s výjimkou celní slevy na řepku a podobná olejnatá semena prodlouženy vzájemně do 30. června 1935 dodatkovým protokolem podepsaným ve Varšavě dne 8. února 1935 a toto ujednání znovu pak obnoveno dodatkovým protokolem ze dne 5. září 1935 s platností do 30. června 1936 s výjimkou celní slevy, kterou poskytlo Polsko Československu na bakelit, a dále s tou změnou, že na místo smluvní celní sazby pol. zł. 1,30 za 100 kg sirouhlíku poskytlo Polsko Československu na toto zboží sazbu zł. 2.60.

V obapolném zájmu se obě vlády dohodly, že obnoví v úplném znění dodatkový protokol podepsaný ve Varšavě dne 5. září 1935 na dobu dalších 6 měsíců, t. j. od 20. srpna 1936 do 20. února 1937.

Národohospodářský výbor senátu prozkoumal a projednal text dodatkového protokolu a důvodové zprávy vládního návrhu a doporučuje slavnému senátu, aby schválil tento dodatkový protokol a učinil schvalovací usnesení, jak je obsaženo ve vládním návrhu tisk sen. 277. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor zahraniční je p. sen. Sláma. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Sláma: Slavný senáte!

Vládní návrh tisk sen. 277 jedná o obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou s příslušnými dodatky.

Obchodní a plavební úmluvou československo-polskou ze dne 10. února 1934 byly poskytnuty celní slevy na některé druhy zboží s časovým omezením proto, že polská vláda při smluvních jednáních zdůrazňovala, že výrobu některého druhu zboží hodlá zavésti doma.

Celní sazby, uvedené ve výše zmíněných seznamech, se týkají zboží ex saz. čís. 598 c) 1, saz. čís. 600 m) a sazba čís. 617 československého celního sazebníku, jakož i zboží saz. čís. 185, 346, 488 pol. 2b a 1210 pol. 1a, 2a, 3a a 4a polského celního sazebníku, při čemž celní sazba, stanovená pro sazební číslo 346 polského celního sazebníku, se zvyšuje na Zł 2,60 za 100 kg.

Jednalo se o celní slevu na toto československé zboží: odbarvovací uhlí, sirouhlík, želatinu, bakelit a výrobky z celuloidu. Naproti tomu Československo poskytlo Polsku celní slevu na řepku a podobná semena olejnatá, kyselinu sírovou, dusíkaté vápno a superfosfáty. Toto ujednání platilo po prvé do 31. prosince 1934 a bylo prodlouženo "Dodatkovým protokolem" ze dne 8. února 1935 s platností do 30. června 1935 s výjimkou celní slevy na řepku a podobná olejnatá semena.

Platnost smluvních slev uvedených v "Dodatkovém protokolu" ze dne 8. února 1935 byla znovu prodloužena "Dodatkovým protokolem" ze dne 5. září 1935 s platností do 30. června 1936 s výjimkou celní slevy, kterou poskytlo Polsko Československu na bakelit, jakož i s tou změnou, že na místo smluvní celní sazby zł. 1,30 za 100 kg sirouhlíku poskytlo Polsko Československu na toto zboží sazbu zł. 2,60.

Dodatkový protokol podepsaný dne 12. srpna 1936 ve Varšavě jest pouhým prodloužením smluvních celních slev obsažených v "Dodatkovém protokolu" ze dne 5. září 1935 na dobu dalších šest měsíců, t. j. od 20. srpna 1936 do 20. února 1937.

Soustavné prodlužování platnosti smluvních celních výhod bude možné do té doby, pokud polská továrna na chemické výrobky v Tomašovcích nebude schopna dostatečně zásobiti polský trh sirouhlíkem.

Zahraniční výbor jednal ve schůzi dne 10. února 1937 o vládním návrhu tisk sen. čís. 277 a navrhuje plenu senátu schválení "Dodatkového protokolu" k obchodní a plavební úmluvě mezi Československem a Polskem ze dne 10. února 1934 s textem a úvodní formulí, jak jest obsažen v sen. tisku 277. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, budeme hlasovati.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Projednáme nyní odst. 2 pořadu:

Zpravodajem místo nepřítomného pana sen. dr Bačinského je pan sen. Jakubec, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Jakubec: Slavný senáte!

Soukromý žalobce dr Viktor Ravasz podal trestní oznámení na jmenované senátory za výroky, kterými bylo odůvodněno jeho vyloučení ze strany ľudové, t. j. že sen. Ravasz byl vyloučen ze strany ľudové z důvodů nečestných, kterýmižto výroky cítí se pan dr Ravasz uražen na cti.

Imunitní výbor senátu jednaje ve své schůzi o této věci doporučuje slavnému senátu, aby žádosti okr. soudu v Bratislavě vyhověno nebylo, protože celý spor dlužno posuzovati výlučně jako rozhodnutí politické.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, jednání je tím skončeno.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. dr Budaye, dr Krčméryho, dr Fritza, dr Polyáka a dr Mederlyho pro přestupek urážky na cti podle §u 1 zák. čís. 108/1933.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního na zamítnutí žádosti souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. dr Budaye, dr Krčméryho, dr Fritza, dr Polyáka a dr Mederlyho.

Projednáme dále odst. 3 pořadu

Zpravodajem místo nepřítomného p. sen. Chalupníka je pan sen. inž. Winter.

Byl mně podán návrh p. sen. Liehma.

Prosím pana tajemníka, aby tento návrh přečetl.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):

Návrh sen. Liehma:

Navrhujeme, aby vládní předloha tisk 441 o povinném úředním cejchování lékařských teploměrů byla vrácena výboru k novému projednání.

Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji inž. Winterovi.

Zpravodaj sen. inž. Winter: Slavný senáte!

Lituji, že nemohu vysloviti souhlas s tímto návrhem. Záležitost byla projednávána v techn.-dopravním výboru, páni navrhovatelé měli tam zastoupení a měli tudíž dostatek příležitosti podati eventuelně pozměňovací návrhy, poněvadž debata nebyla nikterak omezena. Pánové neměli ve výboru žádných pozměňovacích návrhů, ani v plénu v prvém čtení nepodali pozměňovacích návrhů a nyní přicházejí s návrhem, který nijak neodůvodňují, neboť důvod pro vrácení výboru nebyl uveden. Mně také nebyl žádný důvod sdělen, já žádného důvodu neshledávám a proto navrhuji, aby návrh byl zamítnut.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati o návrhu pana sen. Liehma.

Kdo souhlasí s návrhem podaným p. sen. Liehmem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tím je návrh zamítnut.

Táži se pana zpravodaje, zdali má nějaké návrhy oprav nebo změn textových.

Zpravodaj sen. inž. Winter: Nemám návrhů.

Předseda (zvoní): Návrhů není.

Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Projednáme další, poslední odstavec pořadu, jímž je:

Zpravodajem výboru ústavně-právního za omluveného p. sen. dr Milotu je p. sen. Riedl. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Riedl: Slavný senáte!

Mírové smlouvy st. germainská a trianonská obsahují též ustanovení, jak se má po stránce právní naložiti nemovitým majetkem, který podle nich připadl na našem území buď Československému státu nebo svazkům územní samosprávy, zájmovým samosprávním útvarům, pojišťovacím ústavům a jiným kolektivním útvarům. Z tohoto komplexu majitelů takových statků byly upraveny zákonem č. 354/1921 pouze právní poměry v příčině majetku připadlého Československému státu. Pokud však jde o majetek jiných zmíněných útvarů, ustanovení mírových smluv dosud nebyla provedena zákonným způsobem, takže našemu zákonodárství dosud chybí zákonný podklad ku provedení vedlejších mezinárodních úmluv, v tom směru uzavřených, zejména dohody s Rakouskem č. 4/1929 a dohody s Maďarskem č. 82/1931.

Tento nedostatek má napraviti zákon, jehož osnovu předkládá vláda k ústavnímu projednání.

Zároveň se má navrhovaný zákon vztahovati též na obdobné případy, které nastávají nyní v důsledku modu vivendi, nebo které mohou i v budoucnosti se vyskytnouti podle event. mezinárodních úmluv, dohad a úprav.

V osnově navrhovaný postup je účelný a proto ústavně-právní výbor doporučuje, aby vládní návrh zákona byl přijat beze změny ve znění vládou předloženém. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati ve čtení prvém o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek dne 3. června 1937 o 11. hodině s

1. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevení souhlasu dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou

Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaný ve Varšavě dne 12. srpna 1936 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 19. srpna 1936, čís. 243 Sb. z. a n. (tisk 381).

2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se provádějí mezinárodní ujednání o majetku dotčeném změnou státoprávních poměrů (tisk 447).

3. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 300), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dohoda sjednaná výměnou not ze dne 29. června 1936 a ze dne 7. července 1936, kterou se mění ustanovení přílohy III.

závěrečného protokolu k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925 (č. 262/1925 Sb. z. a n.) (tisk 382).

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti okr. soudu ve Frýdlantě v Č. ze dne 3. června 1936, č. j. Nt 147/36/2, za vydání sen. Wenderlicha k trestnímu stíhání pro přestupek pomluvy podle §u 2 a pro přestupek utrhání na cti podle §u 3 zák. čís. 108/33 Sb. z. a n. (č. 2840/1936 předs.) (tisk 391).

Žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.