Místopředsedové: Donát, Klofáč, dr. Hruban, dr. Buday.

Zapisovatelé: Kianička, Pázmán.

Celkem přítomno 102 členů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Bartoušek, jeho zástupce dr. Trmal.

Místopředseda Donát (zvoní): Zahajuji 64. schůzi senátu.

Vážený senáte! (Senátoři povstávají.)

Bolestná ztráta zastihla senát. Jeden z našich nejzasloužilejších pracovníků odešel do Neznáma. Senátor Emil Špatný zemřel včera po bolestivé nemoci, která již delší dobu hlodala na jeho statném těle.

Senátor Špatný narodil se roku 1883 v Kostelci nad Labem. Jako pilný, nadšený hoch vstupuje v prvých okamžicích svého politického uvědomění do strany národně-sociální. Jí věnuje všechny svoje mladé síly, a je to zejména dorost této strany, mezi kterým nachází nadšeného ohlasu. Hnutí antimilitaristické, založené vůdcem jeho strany, hnutí proti režimu tehdejší vojenské zprávy, nachází v něm jednoho z nejoddanějších a nejodvážnějších odpůrců.

Nám všem, kteří jsme pamětníky tehdejších dob, jsou dobře známy všechny ty pokusy a všechny ty snahy Emilem Špatným také známkované, jež nesly se k tomu, aby všichni, kdož vstupovali do řad tehdejšího rakousko-uherského vojska, neseni byli vášnivým, odhodlaným vědomím svého příslušenství ke svému utlačovanému národu.

Činnost tato musila vésti a přivedla Emila Špatného do rozporu s vojenskými úřady rakousko-uherskými, kterýžto rozpor končil rozsudkem nejvyššího kasačního soudu. A tak v r. 1910 Emil Špatný dostává za tuto svoji uvědomovací činnost dvouletý těžký žalář. Avšak žalář ten Emila Špatného nezlomil.

Po jeho odpykání tvrdě a houževnatě pokračuje v dosavadní své antimilitaristické činnosti, a tak záhy na začátku světové války vedle svého vůdce a našeho místopředsedy Klofáče propadl vojenské persekuci. Již v září 1914 jest mezi nešťastníky internačního tábora v Göllersdorfu v Dolních Rakousích. Ani koncentrační tábor nezlomil Emila Špatného, odpůrce militaristického běsnění rakousko-uherského. Odvahu národního uvědomování ostatních českých příslušníků tohoto tábora platí novým odsouzením pro velezradu a žalářováním na dobu 14 let určeným v proslulém žaláři v Möllersdorfu.

Převrat, naše osvobození z pout habsburského státu, přivádí jej do řady těch, kteří jsou povoláni k budování naší republiky. Stává se členem Revolučního Národního shromáždění, pak v prvém a druhém období členem poslanecké sněmovny, voleného Národního shromáždění, a ve třetím období jejím místopředsedou.

Z bojovníka proti armádě rakousko-uherské stává se bojovník za armádu osvobozeného národa. Armáda ta stává se jeho pýchou. K ní obrací nyní veškeré svoje snahy a tužby. Celou svoji veřejnou činnost v prvé řadě zakládá na lásce pro tuto armádu. Staví se do řady těch, jimž rozkvět a zdar naší armády jest výplní jejich života. Byl sobě vědom, že naše armáda je armádou na ochranu našeho demokratického státu a jí dává všechny svoje síly. V análech branného výboru poslanecké sněmovny zůstává Emilovi Špatnému čestné místo jako předsedy tohoto výboru.

Při posledních volbách přechází Emil Špatný z poslanecké sněmovny do našeho senátu. I tu jest vedle Stálého výboru členem výboru branného.

Nebyla to však jen práce na poli vojenském, nýbrž i obětavá činnost na poli sociálním, která jej staví mezi prvé pracovníky pro blaho všech. Jest to jeho zlaté lidské srdce, otevřené všem křivdám a utrpením člověka, jež od nejmladších dob jeho života vede jej též k činnosti na poli sociálním. Stává se ušlechtilým a obětavým pracovníkem pro pracující dorost. I tu jsou výsledky jeho neúnavné, nenáročné, čisté činnosti, ať tj. ozdravovna pro učně nebo domov pro učně, ať tj. útulek pro dívky, ať to jsou štědrovečerní sbírky pro opuštěné učně.

Emil Špatný vyrostl sice ze strany národně-sociální, ale v životě svém rozrostl pro celý náš národ československý. A v tom tkví jeho význam a v tom je založena jeho nehynoucí památka. Vším, čím byl, stal se jen svou vlastní životní silou. Všechen jeho život byl skromnou a nenáročnou, ale odhodlanou službou pro ideály svobody a samostatnosti národa a státu. Jeho zadostiučiněním bylo, že vše, co konal, konal poctivě a věrně.

Senát zachová Emilu Špatnému vždy vděčnou vzpomínku. (Senátoři usedají.)

Obdrželi: na dnešní schůzi sen. Dundr a Stodola; od 9. do 12. t. m. sen. Bergman; na 9. a 11. t. m. sen. Fritsch a dr. Tischer; na tento týden sen. Balla; na minulý týden, t. j. do 7. t. m., dodatečně sen. dr. Pajor.

Nový senátor.

Přečten přípis ministerstva vnitra ze dne 6. března 1937, č. j. 15.310/1937-9:

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Na místo uprázdněné rezignací dr. Josefa Törkölyho, povolávám podle § 2 zákona o složení a pravomoci senátu a § 56 řádu volení do poslanecké sněmovny za člena senátu Národního shromáždění dr. Vojtěcha Szilassyho, statkáře v Lučenci, a vydávám mu ověřující list, opravňující jej ke vstupu do senátu.

Zároveň to vyhlašuji v Úředním listě republiky Československé.

Ministr dr. Černý v. r.

Zprávy tisky 380, 386, 416.

Interpelace tisk 417/1 až 417/10.

Usnesení posl. sněmovny tisk 420 - přikázáno výborům kulturnímu, soc.-politickému a rozpočtovému.

Těsnopisecká zpráva o 60. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápisy o 59. a 60. schůzi senátu N. S. R. Čs.

O 62. a 63. schůzi senátu N. S. R. Čs. schváleny podle §u 72 jedn. řádu.

Místopředseda Donát (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze.

Zpravodajem je pan sen. Foit. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Foit: Slavný senáte!

Vládní návrh tisk 774, kterým se nově určuje výše státních záruk za vývozní úvěry podle zákona o podpoře zahraničního obchodu, byl posl. sněmovnou schválen a předložen senátu.

V zásadě jde o zvýšení záruk podle zákona ze dne 16. července 1931, č. 121 Sb. z. a n., o podpoře zahraničního obchodu, jímž stanoven byl úhrn záruk, které směly býti podle §u 8 téhož zákona v prvém roce poskytnuty, nepřekročitelnou částkou 600 mil. Kč. Z tohoto úhrnu bylo použito 256 mil. Kč, takže nepoužita zůstala částka 344 mil. Kč. Dalším zákonem ze dne 1. března 1933, č. 45 Sb. z. a n., bylo pro druhý rok povoleno použíti k témuž účelu opět nepřekročitelné částky 600 mil. Kč, do které však byl započten dříve nepoužitý zbytek úhrnu stanoveného pro první rok, t. j. částka 344 mil. Kč. V třetím roce a v letech dalších mohlo se používati k poskytování záruk toliko těchto částek: a) z prvního roku použité částky 256 mil. Kč, b) z druhého roku částky 600 mil. Kč, tudíž celkem 856 mil. Kč. Zákonem ze dne 9. dubna 1935 byla tato hranice zvýšena na další o 1 miliardu Kč, takže k výše uvedeným účelům sloužila dosud úhrnná částka 1.856,000.000 Kč.

Následkem oživení v zahraničním obchodě - avšak jen u některé průmyslové výroby - bylo používáno garančního zajištění podle jmenovaných zásad v míře zvýšené, takže tato částka s převzatými zárukami bude přísliby úplně vázána. Někteří vývozci již nyní oznamují, že učinili uzávěry na zahraniční dodávky v částce 728 mil. Kč. Vývozci upozorňují, že vyjednávají o nové vývozní obchody, které v krátké době budou pevně stanoveny, avšak jen za předpokladu příslibu anebo převzetí státní záruky pro tyto obchody.

V důsledku uvedeného nebylo možno státní správě vyhověti kladeným požadavkům vývozců, neboť dosavadní garanční fond nepostačoval, a tak by se řada exportních obchodů znemožnila. Státní správa finanční podle dosud nabytých zkušeností s prováděním citovaných zákonů o podpoře zahraničního obchodu uznává dosavadní chod za dobrý, poněvadž nedošlo zatím ani v jednom případě k placení záruk z tohoto titulu ministrem financí převzatých. Ostatně každý československý vývozce je opatrný, aby nevzniklo pražádné obchodní riziko, a stará se vám o zabezpečení jistoty při placení. Národohospodářský a sociální prospěch ze zvýšeného vývozu pomocí této státní záruky slibuje v řadě průmyslových odvětví zaměstnanost. Vláda uváživši všecky tyto vyplývající národohospodářské a sociální prospěchy, navrhuje pro převzetí státních záruk, aby byly zvýšeny ještě o částku 1.500 mil. Kč.

Možno konstatovati, že vedle zbrojařského průmyslu poslouží tento zákon k oživení všeho průmyslu. Československo je státem se značně vystupňovaným průmyslem, který skoro z 80 % připadl jako dědictví po rozdělení Rakouska mezi nástupnické státy. Proto je československý průmysl odkázán mimo vlastní trh z velké části na vývoz. Ztráta dosavadních vývozů znamenala by zvýšený počet nezaměstnaných. Přijetím tohoto zákona zajišťujeme další podnikání ražením nových cest v každé výrobě a tím zlepšujeme po stránce sociální poměry v nezaměstnanosti.

Se zvyšující tendencí v rozvoji exportu dá se očekávati zvýšení kupní síly domácích odběratelů, a tím také nastává příznivá doba, aby se vší houževnatostí se pracovalo na urovnání poměrů mezi zemědělstvím a průmyslem, a to na základě parity. Nemůže a nesmí ani průmysl a také ne zemědělství přinášeti nekonečné oběti, vedoucí až k úplnému zničení při několikaleté stále trvající ztrátové výrobě.

Státní zárukou umožňuje se vývozní firmě získati úvěr na domácím trhu, poněvadž zákon plně zajišťuje přislíbenou částku. Zpravidla jde o úvěry dlouhodobé, snad několikaleté, které v každém případě jsou dovozním státem a jeho bankovním ústavem zajištěny. Z dodávek tohoto druhu plynou k nám hodnotné devizy, kterých je nám tak nutně potřebí při nákupu zahraničních surovin, po případě k umožnění platů sousedním státům. Státní správa postupuje při zkoumání žádostí o převzetí záruky podle zásad, kterých musejí plně dbáti peněžní ústavy při povolování zápůjček průmyslovým podnikům.

Při ministerstvu financí je zřízen poradní sbor pro vývozní úvěry, v němž jsou zastoupeny vedle ministerstev obchodu, soc. péče, nár. obrany, financí, zemědělství a zahraničních věcí také Národní banka, vývozní průmysl a konečně i sociální pojišťovací ústavy. Tento sbor projednává došlé žádosti, dává dobrá zdání a navrhuje výši státní záruky. K tomuto sboru se předkládají všechny doklady žádostí, takže každá zakázka a její úvěrové a platební podmínky podrobí se zevrubnému zkoumání. Také ta okolnost, že vývozce nese pravidelně 40 % rizika dodávkového obchodu, dává zajištění, že vývozce neuzavírá dodávku lehkomyslně, naopak dbá, aby dlužník poskytoval řádné platební jistoty. Záruku povoluje ministr financí v dohodě s ministry obchodu, zemědělství, soc. péče, nár. obrany a zahraničních věcí, takže tímto způsobem je zajištěna spoluúčast resortních ministrů po stránce odborné. Při přejímání záruky hledí komise k tomu, aby v každé dodávce bylo obsaženo co nejvíce domácí suroviny a pracovní síly, takže tím se zajišťuje intenzivní ochrana domácí práce.

V rozpočtovém výboru bylo kol. Hubkou vysloveno přání, uvedené v rezoluci, s kterým jako zpravodaj plně souhlasím, totiž aby na našem vývozu v míře největší mohly participovati také malé a střední závody živnostenské. Tyto zákony o podpoře zahraničního obchodu nikoho nevylučují z účasti na jejich použití ani po stránce rozsahu podniku ani po stránce národnostní, jak je zřejmé z přehledu, který na konec přednesu.

Velmi záleží na iniciativě vývozců a jejich akviziční zdatnosti. Je tedy třeba, aby uchazeč o exportní úvěr nacházel si v cizině dobré a stálé odbytiště a prokázal hodnotu tohoto obchodu. Pokud by šlo o exportní dodávky drobných živnostníků a průmyslníků, které reprezentují jednotlivé malé částky, má v úmyslu finanční správa na podkladě zmocnění, které dáno ministrovi financí ve čl. 16, přijímati globální záruky na zápůjčky právních útvarů regionálních, které by prostřednictvím místního úřadu peněžního poskytly svým členům úvěr k možnému vývozu.

Velmi často v ústním rozhovoru s německými kolegy i také z novin se dovídáme, že prý německé národnosti a jejímu průmyslu není měřeno spravedlivě, stejně jako průmyslu českému. Abych toto tvrzení přivedl na pravou míru, předvádím ciferné doklady značnějších německých firem, z nichž je patrno, že německé firmy do dnešního dne si vyžádaly záruk 340,961.923 Kč, kdežto české vývozní firmy dosáhly menší částky, a to 335,856.927 Kč.

Specifikace státních záruk za vývozní úvěry, které byly převzaty za české firmy, je tato: Škodovy závody; Českomoravská-Kolben-Daněk; Československá zbrojovka v Brně; továrny na střelivo dř. Sellier a Bellot v Praze; Sigmund-pumpy; bratři Sigmundové v Olomouci-Lutíně; Spojené závody pro výrobu karborunda a elektritu ve Starých Benátkách; továrna na papír Vrané; komanditní spol. Schuster a spol., Vrané; ing. Josef Polák, továrna na stroje, Praha; Tiberghien synové, přádelna a úpravna česané příze v Trenčíně; J. Volman, továrna na obráběcí stroje a slévárna v Čelákovicích; Walter, továrna na automobily a letecké motory v Praze; Prostějovské továrny na stroje Wichterle a Kovařík v Prostějově; Rico-závody, a. s., Praha. Úhrnná výše převzatých záruk je 335,856.927 Kč.

Specifikace státních záruk za vývozní úvěry, které byly převzaty za německé firmy: Vítkovické horní a hutní těžířstvo; První brněnská strojírenská společnost; Poldina huť v Praze; Brno-Královopolská továrna na stroje a vagony; Báňská a hutní společnost v Praze; Válcovny Mannesmannových trub; Ignaz Storek, ocelárna-slévárna, Brno; Společnost pro stavbu potrubí a přístrojů v Král. Poli u Brna; Ringhofferovy závody na Smíchově; Bratři Utitzové, továrna na usně v Praze; Pražská železářská společnost; Eckhardt a spol., továrna přesných přístrojů v Praze; Továrna na stavy a tkalcovské přístroje, Krnov; Českokamenické papírny, Praha; Bratři Netzschové, továrna na stroje v Aši; "Optimit", gumové a textilní závody, Odry. Celkem 340,961.923 Kč, tedy více než české firmy o 5,104.996 Kč.

Z přehledu všech firem exportních je jasno, že není mezi nimi ani jeden živnostník a ani jeden z exportu průmyslu zemědělského.

Zástupce ministerstva financí v rozpočtovém výboru, jak jsem se zmínil, připomněl, že se pomýšlí také na uspořádání garanční jistoty pro živnosti, které by se zabývaly vývozem svých výrobků. Kvituji to s přáním, aby se tak stalo co nejdříve, neboť je povinností vlády v zájmu demokratické republiky udržeti střední stav, který tvoří důležitou složku v republice ve snaze, aby zlepšil a udržel své výrobní pozice.

Živnostníci činí nároky na brzké uskutečnění garanční jistoty pro svůj export. Stejně zemědělci dali souhlas ke zvýšení garanční jistoty pro průmyslový export, ale dožadují se, aby i zemědělský průmysl, který je sice slabší, ale jistě významný, jako je příkladně průmysl cukrovarnický, lihový a sladový, čerpal jako ostatní průmysl tytéž výhody, které dnes projednávaný zákon poskytuje.

Jménem rozpočtového výboru doporučuji, aby dnes předložený zákon byl přijat tak, jak posl. sněmovna se na něm usnesla. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Zahajuji rozpravu.

Ke slovu je přihlášen pan sen. Pechman. Dávám mu slovo.

Sen. Pechman: Slavný senáte!

Jednáme o zákonu čís. 121 ze dne 16. července 1931. Jako obyčejně to bývá u předloh, které se předkládají senátu, i tentokrát vidíme, že nám byla dána předloha, obsahující dva paragrafy bez důvodové zprávy, tedy bez jakékoli informace, k čemu vlastně má sloužiti povolená záruka za vývozní úvěry.

Pan zpravodaj právě přede mnou označil, k jakému účelu toto zvýšení úvěrů má směřovati, a já chci k tomu dodati ještě několik slov. Řekl jsem, že jde v podstatě o zákon z 16. července 1931, čís. 121 Sb. z. a n. Nesmíme zapomínati, že tento zákon má dvě hlavy, a návrh zákona, který jest nám dnes předkládán, týká se vlastně II. hlavy citovaného zákona, počínající §em 8. Dříve než přejdu k tomuto §u 8 a dalším, dovolím si poukázati, že vlastně v prvé řadě byl utvořen fond pro pojištění vývozních úvěrů podle hlavy I, a to v tom směru, že také ti, kteří vyvážejí za hranice podle §u 2, participují také v případě ztráty určitým procentem. Podle §u 3 bylo tehdy povoleno na výlohy společnosti, která provádí tato ustanovení zákona při ministerstvu obchodu, 1 mil. Kč. A tato společnost má míti také fond v částce 100 mil. Kč. Dokud tento fond nebude činiti celých 100 mil. Kč, je tu státní záruka do celé výše 100 mil. Kč těchto fondů.

To jsou stručná ustanovení hlavy I citovaného zákona.

Pokud se týče hlavy II zákona, dlužno připomenouti, že tu jde o úvěry podle §u 8 tohoto zákona. Jsou to dodávky na úvěr cizím státům nebo cizím veřejným korporacím. Za tyto ztráty přejímá stát garancii, a jak právě zde dovolil pan zpravodaj, garancií nebylo ještě, pokud byly povoleny, úplně použito. Po prvé bylo povoleno 600 mil. Kč, pak bylo povoleno dalších 600 mil. Kč, po třetí 1 miliarda Kč. Zbylo nám nevyčerpaných 1.856 mil. Kč. A nyní k tomu přichází další garancie státu 1.500 mil. Kč, protože prý dnes pro náš vývoz je zahraniční konjunktura a připravujeme se, abychom při tak velikém vývozu byli také po této stránce úplně zajištěni.

Vývozce i v tomto případě nese určité riziko - jak bylo naznačeno, 40 %; v tom případě, že by byla pohledávka ztracena za hranicemi, nese vývozce ztrátu ze svého. Podle II. hlavy zákona může to býti vyváženo ještě jiným způsobem, a to tím, že to mohou býti také korporace, za jejichž zajištění by ručily dotčené státy, do nichž bychom naše výrobky vyváželi, nebo cedulová banka. To je asi tak stručný výklad k hlavě II citovaného zákona.

A nyní při této příležitosti chtěl bych poukázati na to, jakým způsobem se dosud praktikují naše vývozní věci, a to zejména podle hlavy I, jak vypadal dosud náš vývoz a jak vypadá naše pojištění.

Pracovní výbor pro vývoz, o němž jsem se zmínil, vydává zprávy o své činnosti, ale jsou to zprávy, které označuje za důvěrné. A nemůžeme pochopiti, když máme ústav, který se věnuje exportu, že by neměla veřejnost vědět, co v tomto ústavu se děje, jak provádí pojištění a jaký užitek přináší pro naše vývozce, pro něž podle tohoto zákona byl také konstituován.

Z výkazu za r. 1936, který jsem náhodou obdržel, vidíme, že bylo v tomto roce uzavřeno pojištění na 232,918.371 Kč, tudíž sotva 250 mil. Kč. K pojištění proti kurzovním ztrátám - tedy i v tomto případě bylo pamatováno již na pojištění event. Ztráty - bylo přihlášek učiněno za 179,774.567 Kč.

Mohl bych citovati dále, jak se tento vývoz rozděluje na jednotlivé skupiny průmyslové, na obor textilní, dřevařský, průmysl chemický atd.

Chtěl bych k tomu, jakým způsobem se dnes provádí toto pojištění, přednésti několik stížností, které, myslím, jsou oprávněné a o nichž při této příležitosti v tomto zákonodárném sboru je třeba si promluviti. Je tu jednak stížnost na těžkopádnost tohoto aparátu, této společnosti pro pojišťování exportních úvěrů, jsou tu dále stížnosti, že prémie, které pro toto pojištění byly stanoveny, jsou příliš vysoké. Mnozí naši výrobci, kteří by také chtěli vyvážeti, si stěžují, že toto pojištění není dostatek známo. A tak se stalo, pokud jsem mohl zjistiti, že u některé obchodní a živnostenské komory, např. u budějovické a plzeňské, není případu, že by se byl někdo, kdo chtěl vyvážeti zboží za hranice, informoval o tomto pojišťovacím odboru při ministerstvu obchodu a živností.

Vedle toho naši vývozci říkají - a plným právem - že je třeba také ustanoviti pojištění valutního rizika. A myslím, slavný senáte, že právě v době, kdy jsme byli svědky toho, že v různých státech byla prováděna devalvace, bylo by pojištění valutního rizika vedle pojištění proti ztrátám plně na místě.

Když se často mluví o našem vývozu a když vidíme, že vláda a zákonodárné sbory se snaží podporovati náš vývoz, jak jen možno, je třeba přece jenom se podívati dále a je třeba konstatovati, že tím ještě není dáno všechno to, co by náš export oživilo do té míry, jak by to bylo žádoucno a jak bychom si také přáli. Příčiny jsou zde ještě další. Především příčinou toho, že nemůžeme exportovati v takové míře a v tom rozsahu, jak bychom si přáli, jsou naše obchodní smlouvy a v nich stanovené kontingenty. Odstranění kontingentů není v moci vývozců. Odstranění kontingentů a zlepšení obchodních smluv není ani v moci naší vlády, která má jistě nejlepší úmysly, nýbrž je to v moci těch, s nimiž obchodní smlouvy sjednáváme.

Mluví se o tom, že jsme nyní právě uzavřeli obchodní smlouvu s Francií. Před týdnem tuto obchodní smlouvu podepsal u nás francouzský ministr obchodu. V poslední době jsme uzavřeli smlouvu s Německem, Maďarskem, Jugoslávií a jinými státy. Namlouváme-li si při tom, že tyto obchodní smlouvy jsou tentokráte pro nás lepší a výhodnější, nežli byly smlouvy dosavadní, je třeba konstatovati, že do určité míry nastalo zlepšení při projednávání posledních obchodních smluv, ale nelze tvrditi, že bychom už s těmito novými obchodními smlouvami byli spokojeni, poněvadž přesto tyto obchodní smlouvy s ohraničenými kontingenty nejsou pro nás tím, co bychom si přáli.

Chci citovati jen několik ukázek. Uzavřeli jsme obchodní smlouvu s Maďarskem. Maďaři nám dovolili, abychom z Československa dováželi na základě této nové obchodní smlouvy pivo do Maďarska. A podíváme-li se do toho ustanovení, vidíme, že máme pro vývoz piva, hlavně plzeňského, do Maďarska ohromný kontingent, který činí 150 hl za celý rok! Tedy asi tolik, co se spotřebuje v každé pokoutní hospodě nebo restauraci u nás.

A podíváme-li se, slavný senáte, na obchodní smlouvu uzavřenou s Francií, o níž se velmi mnoho mluvilo a při níž přítomný francouzský ministr obchodu zdůrazňoval, že je dobře, ba že je nutno a velmi potřebno, abychom politickou dohodu opřeli o dohodu hospodářskou, vidíme, že ani tentokrát - za dosavadní smlouvy naše obchodní styky s Francií byly naprosto nepříznivé a pasívní - naše obchodní smlouva s Francií není ještě taková, že bychom mohli aspoň doufati, že obchodní bilance s Francií v tomto směru se aspoň vyrovná. A zas jedna ukázka: Ve Francii přece se dosti požaduje naše světoznámá pražská šunka a my jsme měli v dosavadní obchodní smlouvě s Francií, že jsme mohli posílati jednou za čtvrt roku 75 q šunky do Francie, tedy za celý rok 3 vagóny. A jestliže se dnes mluví, že tato kvóta byla poměrně zvýšena, takže snad bude činiti kolem 4 vagónů, není to ještě žádné přiměřené zvýšení, jestliže této naší dobré a světové pověsti požívající pražské šunky budeme míti možnost za celé tři měsíce jediný vagón vyvážet do Francie.