Pátek 18. prosince 1936

Místopředseda Donát (zvoní): Dále má slovo pan sen. Reyzl

Sen. Reyzl (německy): Slavný senáte!

Jménem svého klubu podávám toto prohlášení: "Ve své řeči uvedl pan sen. Krczal, že z pětihaléřové dávky obilního monopolu obdržela německá soč. demokratická strana dělnická částku 45.000 Kč. Konstatujeme, že toto tvrzení je nepravdivé, a to vědomě nepravdivé. Pravda vysvítá již z odpovědi na interpelaci, ve které se zdůrazňuje, že částka 600.000 Kč rozdělena byla mezi jednotlivé instituce, tedy nikoli mezi politické strany. Skutečně naše strana z tohoto fondu neobdržela ani haléře. Poněvadž pan sen. Krczal sám citoval odpověď na interpelaci a její obsah tudíž žínal, přednesl zde netoliko nepravdu, nýbrž vědomou nepravdu".

K věci samé, kterou se řeč sen. Krczal a zabývá, chtěl bych poznamenati toto: Po našem názoru se panu min. Nečasoví plně zdařil důkaz, že sudetskoněmecká strana použila této akce pro dítky způsobem demagogickým, záludným, aby podnikla neoprávněný útok na ministerstvo soč. péče. Pohnutku k tomuto útoku dlužno jistě hledati ve skutečnosti, že správcem tohoto ministerstva je soč. demokrat, tedy marxista. I když řeč sen. Krczala zdánlivě na ministra neútočí, jsou přece hlubší pohnutky ty, které jsem uvedl. I na letáku sudetskoněmecké strany v této věci podařilo se panu min. Nečasovi prokázati, že sudetskoněmecká strana zde demagogicky zařadila tuto akci do statistiky takovým způsobem, že se zdá, jakoby ministerstvo soč. péče úmyslně chtělo nějak poškoditi německé dítky. Cifry pana min. Nečase jsou absolutně správné a musíme se jen tázati za jakým účelem sudetskoněmecká strana tuto akci zahájila.

Se své strany prohlašujeme, že máme k min. Nečasovi plnou důvěru a že jemu náleží dík každého pracujícího člověka. Od trvání republiky - můžeme tvrditi - ještě žádný ministr soč. péče s výjimkou soc.-demokratických ministrů soč. péče, nevykonal propracující obyvatelstvo více. Všechny jejich snahy a námaha směřovaly k tomu, aby vykonáno bylo co možno nejvíce. Akce sudetskoněmecké strany byla tedy zde jistě zahájena jen za tím účelem, aby se podkopala důvěra k těmto funkcionářům. Věcně vzato znamená tato akce zločin na německých dětech, poněvadž se takovouto akcí odpor v českém lidu přirozeně jen živí a vzbuzuje se podezření, že původci této akce nechtějí národnostního míru, nýbrž činí a podnikají vše, aby protivy mezi oběma národy prohlubovali, místo aby je zmenšovali.

Akce sudetskoněmecké strany způsobila vlastně také v sudetskoněmeckém lidu další otrávení politického ovzduší. Tážeme-li se, proč tato akce byla vyvolána a sledujeme-li vysílání německého rozhlasu, je velmi nasnadě podezření, že tato věc podniknuta byla jen za tím účelem, aby nacistickému rozhlasu v Německu dodán byl materiál proti československé republice. Není tomu po prvé. Museli bychom se nyní domnívati, mají-li pánové takovou starost o blaho německých dětí, že v jejich činech musí býti nějaký rozdíl. Ale slova a činy také zde se neshodují. (Německé výkřiky: Pomoc lidu!) Ano, ano, pomoc lidu, já již o té pomoci lidu promluvím.

Jestliže sudetskoněmecká strana, která přece vlastně je hlavním činitelem v sudetskoněmecké pomoci lidu, tolik se chlubí tím, jaké sumy zde sehnala, proč těchto sum nepoužije na podporu péče o mládež? Proč jsou tak ubohé ty příspěvky, které pomoc lidu dává péči o mládež? Vlastní povaha pomoci lidu jest jasná a nepotřebuji více opětovati, za jakým účelem vůbec byla pomoc lidu založena; a jestliže si pánové stěžují na omezování při sbírkách pomoci lidu, poznamenávám, že se tato omezení v praxi vůbec nezachovávají. Již předešlou sobotu bylo viděti, že všechna tato ustanovení, držeti se v předepsaných mezích, sběrateli pro pomoc lidu nebyla zachovávána. (Hluk. - Senátoři strany sudetskoněmecké opouštějí zasedací síň. - Výkřiky senátorů něm. soč. dem. strany dělnické. - Místopředseda Donát zvoní.) Ale prosím, záleží nám málo na tom, když pánové zbaběle prchají a nechtějí slyšeti, co jim chceme říci. (Hluk) Jestliže vedoucí činitelé pomoci lidu stále mluví o tom, jakým dobrodiním je toto zařízení pro německý lid, chtěl bych poukázati k tomu, že právě touto pomocí lidu mnohá dobročinná zařízení našich obcí byla ochromena, a že lidé, kteří jinak dávali alespoň několik korun na vánoční nadílku dětem nezaměstnaných, odmítají to nyní s odůvodněním, že podporují sudetskoněmeckou pomoc lidu. Tak se mně samému stal případ, kde na sběrací listině, která ke mně došla, byl zapsán muž, milionář, který pro vánoční nadílku dětem nezaměstnaných upsal obnos 10 Kč. Ježto to samotnému sbírajícímu obecnímu sluhovi bylo málo, otázal se: "Nezmýlil jste se?" Odpověď: "Nikoli, musím všechno dávati lidové pomoci". Tím je dokázáno, že omezení, jež úřady uložily pomoci lidu, jsou plně odůvodněna a že pomoc lidu neplní účel, o kterém udává, že ho plní, totiž přispívati ke zmírnění nouze v německých krajinách, že její vlastní účel je politický a že tento politický účel nemá jiného cíle nežli získávati pro sebe hlasy voličů mezi dělnictvem.

Když se tedy sudetskoněmecká strana zde tolik snaží dovoditi, jak pečuje o blaho vyhladovělých německých dětí, chtěl bych naproti tomu uvésti případ, "který tvoří pravý důkaz opaku tohoto tvrzení. V Brně jest jediný německý dětský útulek, a když se v brněnském městském zastupitelstvu jednalo o subvenci pro tento německý dětský útulek, hlasovali tam zástupci sudetskoněmecké strany proti subvenciování tohoto jediného německého dětského útulku. (Předsednictví se ujal předseda dr Soukup.)

Nyní chtěl bych poznamenati toto: Řeč sen. Krczala zabývá se na jednotlivých místech národnostním klíčem; a hřímá se tam proti jeho použití a tvrdí se, že se německá péče o mládež již po léta snaží odstraniti používání národnostního klíče. Když zde posloucháme řeči ostatních sudetskoněmeckých senátorů - především vane tento duch z řeči sen. Pfrognera - máme vždy pocit, jakoby ti pánové neměli jiného cíle-nežli používání národnostního klíče ve všech národnostních věcech. Zde však shledáváme, že řečník sudetskoněmecké strany hřímá proti používání národnostního klíče. Tak to nejde. Buď nutno si dát líbiti používání národnostního klíče všude, anebo, nemá-li se ho používati, nemá se ho používati také nikde. Přenechávám vašemu posouzení, co je pro sudetskoněmecké obyvatelstvo lepší: Používati nebo nepoužívati národnostního klíče.

Sen. Krczal dovolil si ve své řeči také ostré a neodůvodněné útoky proti německým vládním stranám a hlavně proti naší straně. Líčil věc tak, jako bychom my byli vůdci této akce za tím účelem, aby se útočilo proti sudetskoněmecké straně. Sen. Krezal uvádí v jedné větě své řeči, že sudetskoněmecká strana považuje za svou povinnost státi po boku péči o mládež, tím spíše, ježto se německá péče o mládež při jiných příležitostech mohla přesvědčiti o tom, jak tuto úlohu řeší německé vládní strany. To je paušální podezřívání, určené pro veřejnost, jakoby německé vládní strany nebyly plnily své povinnosti k německým dětem. Odmítáme toto podezření co nejrozhodněji a tážeme se na druhé straně, co dosud sudetskoněmecká strana vykonala pro německé dítky: Ani co se za nehet vejde, ruší naopak svými hloupými a zpozdilými akcemi systematicky práci německých vládních stran, kterou konáme v zájmu německých dítek. Na několika místech své řeči tvrdí sen. Krczal, že peníze pro péči o mládež rozděleny byly politickým stranám, a mluvil při tom o zneužití. Vysvětlil jsem již v prohlášení svého klubu, jak se má věc s tímto údajem pana sen. Krczala, že zde - již na základě vládní odpovědi na interpelaci - vědomě tvrdil tuto ne-] pravdu. Přenechávám pánům ze sudetskoněmecké strany, aby se sami vypořádali se svým svědomím, do jaké míry na půdě parlamentu je přípustno šířiti o jiných stranách takovéto nepravdy.

V jiné větě se dále praví, že nám - totiž sudetskoněmecké straně - němečtí ministři ve vládě neposkytují nejmenší záruky hájení německých zájmů. Kdo sleduje práci alespoň našeho zástupce ve vládě, ministra Czecha od vstupu do vlády, musí říci, že zajisté ještě žádný německý ministr pro německé obyvatelstvo nevykonal to, co náš ministr Czech, a sami jednotliví pánové ze sudetskoněmecké strany to venku, když se o těchto věcech mluví, nepokrytě přiznávají. Ale ovšem jako frakce, jako strana, která si na svůj prapor napsala vyhubení marxismu, nemůže jinak nežli neoprávněně útočiti na strany a na muže, kteří prokazatelně plnou měrou splnili povinnost ve prospěch německého obyvatelstva. (Výkřiky) Vzpomínám jen na to, co naše strana, jak uznaly také německé občanské strany, od převratu vykonala v otázce škol. Vzpomínám na to, co náš zástupce ve vládě jako německý ministr vykonal pro německé nezaměstnané, při čemž musel u českých občanských kapitalistických stran bojovati s největšími obtížemi. To vše se ovšem veřejně neuznává, poněvadž to jsou skutky marxisty, podčlověka. A proto strana, která nedovede splniti desetinu toho, co loňského roku svému voličstvu slibovala, nedělá zde nic jiného nežli že z rozpaků před tím, že by jí voličstvo mohlo utéci, zlehčuje činnost jiných německých stran. Malý pokrok ovšem zaznamenáváme z řečí pánů sen. Pfrognera a Krč žala: Slovo o střepinových stranách více nepadlo a zdá se, že poslední volby do obcí byly dusítkem pro velikášství těchto pánů, které jim připamatovaly, že střepiny těchto stran jim budou ještě velmi těžce ležeti v žaludku a že z těchto střepin možno dostati pořádné bolení břicha.

V řeči pana sen. Krczala mluví se o patolízalství a obětování sebe samého u německých stran. Nevím, čemu se máme více diviti, tomu, že si tito pánové zde dovolují o stranách a mužích, kteří.se snažili o blaho německého obyvatelstva, mluviti takovými slovy - strana, která se ve skutečnosti plazí před okresním úřadem počínajíc až nahoru k ministerstvům a neví, jak často má pucovat kliky, aby se jí podařilo zjednati malou výhodu některému přívrženci strany. (Sen. Enhuber [německy]: Které vy neumístíte!) Pane Enhuber, s vámi se budu specielně několika větami zabývati. Náš ústřední orgán "Sozialdemokrat" měl tedy úplně pravdu, když podávaje zprávu o akci proti ministru soč. péče psal o plánovitém politickém otravování studní. Toto označení akce vůči sudetskoněmecké straně je také panu Krczalovi proti mysli. Nechci vůbec mluviti o tom, pánové, jak v interpelaci sudet-skoněmeckých senátorů ohlašovaná brožura v anglickém jazyku jako vyslovený pokus o vydírání hodí se do tohoto rámce akce proti ministerstvu soc. péče.

K ukončení této věci chtěl bych říci: sudetskoněmecká strana řádí v sudetskoněmecké politice tak jako slon mezi porcelánem. A jestliže snad této okolnosti možno připisovati, že sudetskoněmecká; strana bohužel v řadách svých členů parlamentu až na malé výjimky má samé nezatížené lidi, bude muset sudet-skoněmecký lid za tyto nezatížené lidi platiti těžce za vyučenou. To bude účinek politiky sudetskoněmecké strany. Připojujeme se tudíž úplně k vývodům pana ministra soc. péče

0 klasifikaci akce sudetskoněmecké strany. Jak jsem se dnes dozvěděl, píše prý také dnešní číslo časopisu "Zeit", že sudetskoněmecká strana bére prohlášení pana ministra soč. péče na vědomí. Tím sama nepřímo přiznává, že tato akce nebyla ničím jiným nežli neodůvodněným útokem proti ministerstvu soč. péče naší republiky.

Nyní chtěl bych říci něco k tomu, co očekáváme od rozpočtu na příští rok, o kterém se dnes usnášíme. Očekáváme v prvé řadě, že uskutečněna a pokud možno splněna budou naše přání a požadavky, pokud jde o německé dělníky. žádáme především zabezpečení veřejného a soukromého pracovního místa; nejen veřejného, jak sudetskoněmecké strana zdánlivě klade svůj požadavek v témže směru, nýbrž také zabezpečení soukromého pracovního místa. Co se v německých krajích republiky děje, pokud jde o poškozování všech dělníků, kteří se náhončími sudetskoněmeckých podnikatelů nedávají pohnouti k tomu, aby se stali členy sudetskoněmecké strany, přesahuje již všechny meze. Ačkoli máme zákon o útisku, není bohužel možno tyto pány postihnouti, poněvadž se žádný dělník neodváží před soudem vypovídati nějak proti vlastnímu podnikateli, poněvadž ví, že by se jinak dostal na černou listinu a v žádné německé krajině vůbec by již nemohl obdržeti práci.

Žádáme dále zabezpečení proti těmto stra-nicko-politickým přehmatům podnikatelů a tvrdím, že nynější ustanovení daleko nestačí chrániti německé dělníky, kteří neběží za sudetskoněmeckou stranou. Dále žádáme, aby vládnoucí činitelé státu pečovali o to, aby přestaly malicherné šikany v jazykovém ohledu v německých krajinách. To je voda na mlýny sudetskoněmecké strany. Nestojím-li ani za to, abych se v německém jazyku dozvěděl, že není dovoleno ve voze plivati, pak to říkají a vztahují tuto úzkoprsost také na jiné věci, které se v německém území dějí se strany vlády. Tyto věci, byť tak malicherné, jsou s to způsobiti škodlivé účinky v propagandě proti republice. žádáme dále, aby péče o dorůstající mládež byla lépe prováděna a aby škody, které tu vznikají, byly nějak napraveny. Vidíme již dnes, že v jednotlivých krajinách, kde se hospodářská situace začíná lepšiti a kde více podniků začíná pracovati, nedostává se vycvičených odborníků, že mladá generace, která jest od pěti let bez práce, nemohla se něčemu naučiti, že staří odborní dělníci těchto průmyslových odvětví vymírají. Vzniká nedostatek vysvícených odborných dělníků a proto žádáme od státu, aby dal vycvičiti odborné dělníky těchto odvětví průmyslu a přispíval k tomu, aby tato průmyslová odvětví nebyla také nucena vystěhovati se za hranice.

V oboru školství měla by nastati změna pokud jde o reorganisaci okresních a místních školních rad. Nemáme dnes nejmenší kompetence, všechno je přenecháno rozhodování zemské školní rady, a vy víte, že rozdělení zemské školní rady v odbory - německý odbor - jest jen formální věcí a že ve skutečnosti o školství národa rozhoduje blahovůle jiného národa. To je stav trvale neudržitelný.

Byli jsme zde v senátě předevčírem svědky zvláštního vystoupení, kterého si dopřál pan dr Hilgenreiner. Beze vší pochybnosti byla tato řeč Hilgenreinerova sen-sací, ovšem jen pro nezasvěcené. My, kteří věci známe, víme, že pan sen. Hilgenreiner byl pro pochybnou politiku křesť.-sociální strany jako její předseda odstaven a není také žádným tajemstvím, že od té doby v této straně dva směry zápasí o nadvládu. Pan sen. Hilgenreiner vybral si právě nynější chvíli, aby svým odpůrcům ve straně házel klacky pod nohy a rušil počínající německo-české dorozumění. To svědčí o tom, do jaké míry se pan sen. Hilgenreiner ve svém stanovisku přibližuje názorům sudetskoněmecké strany o politice v republice. Ve vánoční úvaze praví pan ministr Zajíček: "Na naši nabídku sjednati příměří bylo odpověděno salvou z pušek a smíchem". Po tomto výroku pana ministra Zajíčka přichází nyní pan sen. Hilgenreiner a činí opětně sudetskoněmecké straně skutečně pokořující nabídku. Jak tato nabídka sudetskoněmecké straně, která dosud v řadách německého občanstva každé semknutí kategoricky odmítala, jak tento projev Hilgenreinerův byl milým a vhod, to jsme přece viděli, když mu ti páni tam vesměs blahopřáli. Domnívá-li se pan sen. Reil, že se nemáme starati o politiku křesť.-sociální strany, pak pravíme, že již máme právo trochu se po tom poohlédnouti. Neboť dohoda českého a německého lidu nestane se také bez nás. Není nám lhostejno, jaké stanovisko mají naši společníci na německé straně při jednání o dohodu ke snahám, které jsou vším jiným nežli na prospěch této dohodě.

Řeč pana sen. Hilgenreinera nebyla tedy ničím jiným nežli tahem na šachovnici proti oficielní politice křesť.-sociální strany, a přejeme si jen, aby křesť.-sociální strana také zde brzo udělala pořádek. (Předseda zvoní.)

Jsem bohužel nucen pro uplynutí lhůty řečnické skončiti, ačkoli bych měl ještě mnoho materiálu proti sudetskoněmecké straně. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo dále panu sen. Enhuberovi.

Sen. Enhuber (německy): Slavný senáte!

Byl jsem právě nepřítomen, když kol. Reyzl vylil na nás obrovský kbelík hnojůvky. Nelituji toho, nikterak toho nelituji. Na jeho vývody, které jsem z části neslyšel a které mně byly jen sděleny a jichž malý zbytek jsem ještě mohl zastihnouti, nemám jiné odpovědi nežli:

Kol. Reyzl vzal do úst slovo "objektivnost", a tu konstatuji, že jsem ministru dr Czechovi - byli při tom svědci také z vaší strany - výslovně jeho píli přiznal, bylo to v rozpočtovém výboru, byl jsem tedy, pokud jde o jeho píli, zcela objektivní. Stran jeho úspěchů a úspěchů vaší strany, i když zde použiji také této objektivnosti, mohu jen konstatovati, že vaše úspěchy jsou ty, že příslušníci sudetskoněmeckého lidu jsou si konečně úplně rovni - rovnost, volnost, bratrství - jsou lidem žebráků. To jest úspěch ministra dr Czecha a vaší strany. (Hluk. - Sen. Grilnzner [německy']: Co pak vy můžete učiniti? Řekněte to přece!) Dovolíme si vám to ukázati. (Sen. Wellan [německy]: Lid žebráků, každý drží v ruce nějakou pokladničku pro sbírky!) Do našich pokladniček alespoň něco přijde, miliony tam přijdou. (Sen. dr Heller [německy']: To jest objektivnost!) Ano, to jest objektivnost. Pane Reyzle, chcete-li míti bližší odpověď, pak vám navrhuji toto: Jste vládní strana, zařiďte nové volby, pak dostaneme místo 70, 80 až 90%. (Německé výkřiky: Hitlerovské volby!) To jsou otřepané fráze. (Výkřiky sen. dr Hellera.) Pane kol. Hellere, nedrážděte mne, nebo se budu zabývati vámi, čas k tomu ještě seženu. (Různé výkřiky. - Předseda, zvoní. - Sen. dr Heller [německy']: Jste tak roztomilý!) S vámi se mohu měřiti. (Předseda zvoní.)

K poznámce pana Reyzla, že jsme bez zatížení vstoupili do politiky, pravím dnes jen toto: Vím, že se oháníte frází, že jsme jen nouzově sehnanou druhou garniturou. Chci říci, že je to naše největší pýcha. Kdybychom byli první garniturou, pak bychom právě byli politiky pro obchod a z povolání, my jsme se zřekli největší části příjmů, které z toho máme, udělejte to po nás. (Sen. Hackenberg [německy]: Vy jste přece byl dříve u živnostenské strany!) Nebyl jsem nikdy u živnostenské strany, to je od vás veliký omyl.

Předseda (zvoní): Prosím o klid. (Hluk trvá.)

Sen. Enhuber (pokračuje): Můžete klidně pokračovati, mne nerušíte, já vás překřičím všechny. (Různé výkřiky.) Nejste ještě hotovi, počkáme-li ještě trochu, pak zmeškáme vlaky. Pane předsedo, počítá se mi také čas, který ztrácím výkřiky, do řečnické lhůty?

Předseda (zvoní): Musím pojímati řečnickou lhůtu celkově. Prosím pány senátory, aby nevyrušovali řečníka.

Sen. Enhuber (pokračuje): Přecházím-li ke svým vlastním vývodům, navázal bych na své poznámky, které jsem učinil 14. t. m. o zkrácení řečnické lhůty. Řekl jsem, že je velmi smutné, když senát tímto dobrovolným uložením řečnické lhůty na sobě páše harakiri, jakési dobrovolné obětování svého ocenění ve veřejné politice. Toto zkrácení nutí mne také zase dnes podati jen kostru svých již omezených vývodů a sice právě k tomu, co je dnes na pořadu, k ministerstvu financí, k celému hospodaření státu, které by muselo nejvyšší měrou vybízeti ke kritice, k osvětlení a bližšímu projednání. Musím si vzhledem k časovým okolnostem odepříti, pustiti se do obrovské spousty cifer - 6 kg jsem toho navážil. (Výkřiky sen. dr Hellera.) Ale pane kolego, dejte mně tři hodiny řečnické lhůty, víte, že mluvím také 6 hodin, aniž bych zůstal vězeti, a bez papírků.

Mám-li úhrnem posvítiti na rozpočet, chtěl bych tak učiniti v ten smysl, že pravím, že celý tento rozpočet je až do podrobností uměl-kovaný, přičesaný, neupřímný, je naprosto zastřenou bilancí. Na malém příkladu, pokud to zkrácená lhůta dovoluje, chci to dokázati. Loňského roku jsem jako odborník na rozpočtu vytýkal, že u státních autobusů drah byl vykázán schodek 40 mil., při čemž jsem musel poznamenati, že osobní výdaje byly tak nepatrným obnosem preliminovány, že další miliony osobních výdajů musí býti zastřeny v jinakých výdajích železnic. Výsledek byl ten, že jsme při závěrečném účtu těch 40 mil. více nenalezli, nejen já, který jsem nováčkem, jak se právě řeklo, ani zástupce ministerstva financí nenalezl již cifru letošního schodku. Dlužno tedy míti za to, že nejvyšší měrou je tomu zase tak, že železnice, správně řečeno stát, doplatil na své státní autobusy ještě více nežli předešlého roku.

K tématu, které jsem si dnes zvolil, dovoluji si shrnuje říci: Jsme hnutím budoucnosti.... (Veselost senátorů něm. soc. dem. strany dělnické.) Ano, to se vám nehodí!

Bylo by na snadě, abychom řekli: Dluhy, které vzrostly, jsou věcí minulosti, do toho nám nic není, nemáme vinu na dluzích, udělejme pod to čáru a začněme zase od nuly. Bohužel to nemůžeme, poněvadž vidíme před sebou budoucnost, kde my a naši potomci, my, naši a vaši vnuci a pravnuci budeme muset zaplatiti dluhy, které se nadělaly za 18 let trvání státu, my a naši potomci; proto musíme se zabývati těmito dluhy nejen v budoucnosti, nýbrž také v minulosti. Řekl bych zaplať Pán Bůh, že jsme zde dříve nebyli a nemáme spoluvinu na těchto dluzích. Nevypravuji nic nového, vzpomínám jen na dva ministry financí během jednoho jediného roku, kteří ohromujícími slovy skutečnou' situaci našeho státu a stále ještě nedosti přesně označovali, nýbrž jen místy na ni posvítili.

Stát asi před 18 lety, jak pan ministr financí řekl, začal svou novou existenci se 7 miliardami dluhů a dotáhl to mezitím na 48.6 miliard. Myslím, že ještě v tom musím spatřovati přikrašlování se strany pana ministra financí. Nebylo tu 7 miliard dluhů, obchodnicky počítáno byly by proti těmto pasivům 7 miliard stály obrovské položky aktiv. Ale nyní blížíme se stále více osudné váze. Není již vzdálen den, kdy naše aktiva a pasiva celého národního jmění budou asi stejná, a nenastane-li nyní velmi brzo změna v celém systému, není dalek den, kdy řekneme: Pane Bože, pomoz nám, neboť my to nemůžeme zaplatiti! (Sen. Grilnzner [německy]: Schacht to říká již dnes!) Do toho mně nic není, ale to zde musím platiti s sebou. (Sen. H. Müller [německy]: Řekněte nám, jak vypadá rozpočet v Německé říši!) My také nemáme přednášky o tom, jak to vypadá s rozpočtem v Rusku. To by bylo také zajímavé. (Hluk)

Tím jsem dospěl ke konstatování smutné skutečnosti, že se naše státní hospodářství nalézá v bezútěšné situaci. Nemohu ani pochopiti ani sdíleti snad jen honoris causa předstíraný optimismus vyššího vedení státu. Tuto mou pochybnost během jednoho roku již dva ministři financí expressis verbis potvrdili. (Výkřiky senátorů něm. soč. dem. strany dělnické.) S vámi ještě budu hotov. Ani nevěříte, jak dovedu křičeti!

Ale co učinily dosud vlády tohoto státu proti tomuto bezútěšnému stále víc a více pokračujícímu upadání do dluhů - průměrem muselo by se počítati s půl druhou miliardou deficitu? Nic! Přes jakýsi náznak k umoudření u nynější vlády, který nepodceňujeme a naprosto uznáváme, nestalo se s výjimkou krásných slov dosud nic. Také nynější vláda vydávala a vydává s požehnáním koalice stále ještě mnohem, mnohem více, nežli přijímá, půl druhé miliardy schodku ročně není věru žádnou maličkostí.

Naše velmi vážná a velmi upřímná a velmi přátelská kritika smete se nedbalým pohybem ruky jakožto obtížná s vládních psacích stolů. Upozornil jsem dne 14. t. m. při krátkých svých vývodech k naší obchodní a živnostenské politice na to, jak zcela jinak se v Anglii, mateřské zemi parlamentarismu, rozumí tomu, příměti a použíti také oposice ke konstruktivní spolupráci. Ale u nás nikdo nás neslyší a slyšeti nechce. Zacpávají si uši, tápou v naprosté bezradnosti k propasti, a aby ji nebylo viděti, zavazují si oči. (Sen. Kreibich [německy']: Nyní jest Albion vzorem, nikoli německá mateřská země?) Tentokráte jsem právě zasadil jiný válec, vy jste to uhádl! (Výkřiky sen. Kreibicha.) Zavazují si oči a zacpávají si uši, aby neviděli a neslyšeli nouzi a přeslýchají tím také, jak se v lidu, a prosím, také v českém lidu - stýkám se také velmi mnoho s českými kruhy - šeptá o tom, že se mu u macechy Rakouska - to je staré polské pořekadlo - lépe vedlo nežli u matičky Československa. A hrůza, před kterou si zavazujete oči a zacpáváte uši, přece se vás chopila, projevuje se zcela zřetelně ve vašich výborových schůzích, projevila se také při projednávání návrhů na novelisaci zákona o přímých daních v lednu t. r. Měsíc před tím, pánové z koalice, povolili jste panu ministru financí rozpočet na rok 1936. Rozpočet povoluje se nejen na stránce výdajů, nýbrž také na stránce příjmů. Ale když pan ministr financí Trapl v přirozeném důsledku povolení rozpočtu předstoupil před vás s daňovou novelou, pojala vás náhle hrůza před hněvem vašich voličů, hrůza před ztrátou vašich mandátů, a tak došlo potom po několikaměsíčním smlouvání za zprostředkování sedmičky konečně k novelisaci daňového zákona. Tento nový daňový zákon srovnal bych s dítětem. Je to pravé dítě nestejných rodičů, dítě otce žádajícího peníze - ministra financí - a matky otálející s povolností dávati peníze - koalice. Výsledek dopadl také podle toho, je to kompromis, mohlo by se říci levoboček, německé slovo zní příliš drsně - říká se tomu panchart. Proto byla řada tvrdostí, které byly obsaženy již ve dřívějším zákoně, zvýšenou ještě měrou převzata do nového zákona. To jsou stíny a na druhé straně stojí jasná světla, která s těmito stíny nesmírně kontrastují, to jsou době přiměřená, humánní rozumná ustanovení, která musíme oceniti jako vyslovená zlepšení. Bezprostředně stojí černé a bílé v tomto zákoně naproti sobě, nikoli vedle sebe, a obraz, který zákon tím poskytuje, jest obraz naprosté nerovnosti. Proto pochopíte, když tak trochu jako daňový odborník volám po prováděcím nařízení. Chci to ukázati na příkladu.

Máme ve starém zákoně - v zákoně z r. 1927 - mezi jiným § 276. To jest jediný humánní paragraf, který vyslovuje ochranu ohrožené existence, kdy daně mají býti v jistém rozsahu odepsány. Za toto dobrodiní tohoto zákona vděčíme tehdejšímu velkorysému ministrovi financí dr Englišovia předobrému tatínkovi sekčnímu šéfu Valníčkovi, kterému při každé příležitosti pronáším upřímný nekrolog. Zemřel bohužel uprostřed projednávání zákona, zrovna u tohoto místa, a následek toho byl, že pod tímto místem je černá čára, kterou jen znalci dovedou posouditi, a pod touto černou čarou praví se v odstavci 6: Jak se odpisy mají prováděti, stanoví se vládním nařízením. A do prováděcího nařízení vepsal nástupce hodného tatínka Valníčka: "O tom rozhoduje l s konečnou platností vyměřovací úřad." To! jest obrat o 180 stupňů - u vojska se tomu říká "Čelem vzad" - a znamená opak dobré tendence, kterou zákonodárce tím chtěl vyjádřiti. Tento příklad ukazuje nám nadevše jasněji, že když dnes volám po prováděcím nařízení a žádám, aby alespoň prováděcí nařízení projevilo tolik lidskosti a rozumného přátelství k lidu, že tím mám pravdu. Sedmička snažila se učiniti, co mohla. Nevím, mám-li více uznávati anebo nadávati, ale musím konstatovati, že tento zákon jen cestou dobrého humánního prováděcího nařízení bude vůbec snad ještě krátkou dobu snesitelným pro hroznou, bezútěšnou situaci všech národů v tomto státě.

Byla by ještě celá řada přání, která bych měl přednésti, čehož však se bohužel musím zříci, tak § 276 o vyúčtování úroků. Stran berních úředníků jsem panu ministru financí ve výborové debatě přednesl prosbu, aby zařídil, aby tito mladí pánové, tito zelení mladíci, kteří trýzní naše staré poplatníky, byli nejdříve posláni do kursů o účetnictví, aby se naučili čísti v bilancích, které se jim předkládají, a aby neříkali jednoduše: Vedení knih se neshoduje. On to nedovede, poněvadž je příliš hloupý aby tomu rozuměl. Pak jsem pana ministra financí prosil, aby zařídil, aby tito mladí pánové byli buď přeloženi do českých krajin, anebo aby se učili německy, neboť není přípustno stavěti týrané ubohé sudetskoněmecké poplatníky neustále před česky mluvící mladé úředníky, čímž celá trýzeň stává se přímo systémem trýznění. Prosil jsem dále, aby pan ministr financí vydal opětovný úkaz, za který bych mu byl v rozpočtové debatě projevil nejsrdečnější díky, v tom směru, aby berní úředníci byli zavázáni jednati s poplatníky slušně, lidsky, zdvořile a humánně. Pokud jde o předpisy daňové, mohu se jen zběžně dotknouti skutečnosti, že přílišné zdanění začíná obzvláště v sudetsko-německých krajinách dosahovati takové míry, že již jen můžeme říci, že se daň ve většině případů platí z podstaty. Daně, které se platí z podstaty, z kapitálu anebo dokonce z vypůjčeného kapitálu, nejsou již daněmi, nýbrž jak pro to zní technický výraz správní, jsou dávkou z majetku, a dožíváme se ve skutečnosti zastřené dávky z majetku. Tak, jak se proti nám berní úřady nyní staví, možno bez přehánění, kterého nemiluji, mluviti o lupičském systému; to tím spíše, ježto dobrý začátek, pokud jde o anonymitu řízení, ztratil se asi zase v písku.

Musím se nyní obrátiti k podstatnému pramenu příjmu pro stát, a tím je cizinecký ruch. Mluvil jsem o tom již opětovně a nechci opakovati totéž. Jde o stanovisko ministra obchodu, který jako odpověď na mé vývody v rozpočtové debatě ve výboru nám poukázal na různé věci a řekl, že lázeňská místa si musí zvyknouti na větší láci. Směrodatné kruhy zaujaly na to takovéto stanovisko k projevu ministra obchodu:

"Stanovisko pana ministra obchodu ve schůzi rozpočtového výboru dne 10. prosince k otázce cizineckého ruchu, se zvláštním zřetelem na tento ruch v Praze a v sudetskoněmeckých lázeňských místech, zavdává nám příležitost pojednati zde opětovně o této věci. Ministr obchodu poukazuje se zadostiučiněním na mnohé cizince, kteří letos navštívili město Prahu, a zmiňuje se o tom, že tento cizinecký ruch přináší státu sta milionů korun z ciziny. Na druhé straně považuje pan ministr obchodu za nutné používati různých prostředků, které ztěžují cestování domácích lidí do ciziny. Lázeňským místům doporučuje pan ministr obchodu, aby se přizpůsobila a vycházela vstříc střednímu stavu, ježto doby arcivévodů minuly. - Pokud jde o arcivévody, usnesla se městská rada v Mariánských Lázních na resoluci, ve které prokazuje, že za mnohá desetiletí meškal v Mariánských Lázních jen jediný arcivévoda, který s sebou přivezl své služebnictvo, svůj průvod, ba i svá vína a potraviny, takže s ním byl sotva nějaký obchod. To je poznámka na okraj. - Tento projev dokazuje, že ministr obchodu neměl dosud příležitosti studovati nynější bezútěšné poměry v našich sudetskoněmeckých lázeňských městech, aby seznal, že neustále klesající návštěva má svou příčinu výhradně v hospodářské krisi, potížích styku s jinými státy a nedostatku devis a nikoli v příliš vysokých cenách. Zdá se, že panu ministrovi obchodu ušlo, že následkem příliš velké nabídky pokojů pro cizince v lázeňských městech a při malé poptávce došlo k tak hanebně nízkým cenám, že majitelé hotelů a domů v lázeňských městech za pomoci příslušných obchodních a živnostenských komor museli prostřednictvím zemského úřadu zavésti minimální ceny za pronajímání pokojů, aby se zabránilo úplnému skroucení hotelového a domovního majetku. O správnosti těchto údajů může se pan ministr obchodu nejlépe přesvědčiti tím, že si dá předložiti data o provozních výsledcích hotelů a lázeňských domů, jichž stát nabyl po převratu v lázeňských městech. Také veřejnost by velice zajímalo dozvěděti se o těchto číslicích, ježto stálé nakupování takovýchto objektů v lázeňských místech státem, jako hotel "Casino" a hotel Praha" v Mariánských Lázních, hotel "Savoy" v Karlových Varech a j. za daných poměrů státní pokladně zajisté není na prospěch. Konkurence těchto státních objektů poškozuje však domácí majitele lázeňských domů, ježto soukromí majitelé hotelů a domů nemohou se držeti nad vodou pomocí příspěvků k vysokým schodkům v provozu, jak to činí stát. V Mariánských Lázních jsou všeobecné stížnosti do toho, že se v objektech, které patří státu, a rovněž v realitách tepelského kláštera v Mariánských Lázních, jež jsou pod státní nucenou správou, pronajímá za tak nízké ceny, že nemůže býti hrazena režie těchto podniků, stát tudíž musí poskytovati příspěvky a snižování cen účinkuje na škodu majitelů hotelů a domů. Sudetskoněmecká lázeňská města nikterak neopomenula přizpůsobiti se změněným hospodářským poměrům a snížiti ceny pokojů, zaopatření a lázní pokud možno, aby se střednímu stavu umožnil pobyt v lázních, pokud domácí lidé nepoužívají četných sociálních zařízení v lázeňských městech, jako jsou "Zlatý kříž", "Bílý kříž", lázeňské domy nemocenských pojišťoven atd. Ale také v letech konjunktury 1925 až 1930 byly ceny poměrům přiměřené a majitelé hotelů a lázeňských domů měli v těchto letech bez dopravních potíží, nedostatku devis a hospodářské krise možnost vésti své podniky bez ztráty. Naše světová lázeňská místa nemohou však existovati bez návštěvy z ciziny, poněvadž domov nedává tolik lidí, kteří potřebují léčení, aby se naplnila naše lázeňská místa, nehledíc k tomu, že veliká část našeho obyvatelstva zcela zchudla a nemůže si dovoliti cestu do lázní i za nejskromnějších poměrů. Bylo by tudíž pochybené zdržovati naše obyvatelstvo nátlakem od cest do ciziny, které bez toho může podnikati jen z nejmenší části. Takovýto postup měl by za následek jen odvetná opatření v jiných státech a podvázal by úplně příliv cizinců, který nám podle slov pana ministra věcí zahraničních může přinášeti mnohé miliony. V dobrých letech přinesl cizinecký ruch státu více než l miliardu korun. úkolem vlády jest, aby tento obnos státu zase opatřila obnovením cizineckého ruchu v dřívějším rozsahu. To může se státi v prvé řadě poskytnutím potřebných devis v dohodě se sousedními státy, obzvláště s Německem, Polskem, Rumunskem, Rakouskem a Maďarskem. V přítomné době poskytuje jednání s Německem o obchodním styku nejlepší příležitost postarati se o včasné dotování lázeňského konta dovozem zboží. Je naléhavé zapotřebí, aby lázeňské konto již v měsíci lednu bylo přiměřeně doplněno, nemá-li.se ztratiti jako loňského roku doba před saisonou, ježto se hosté dostavující se v dubnu a v květnu do lázeňských měst již začátkem roku starají o opatření devis. Pro tento cizinecký ruch z ciziny je zapotřebí alespoň 300 milionů korun, kdežto loňského roku bylo k disposici jen 30 milionů korun pro říšskoněmecké hosty. Následkem neustálého poklesu cizineckého ruchu, který trvá již 6 roků, jsou netoliko lázeňská místa, nýbrž jest také všechno obyvatelstvo našich lázeňských měst bez rozdílu stavu těžce zadluženo a stojí před úplným hospodářským shroucením. To dokazují mnohé nucené správy a nucené dražby v lázeňských městech. žádáme tudíž v zájmu našich sudetskoněmeckých lázeňských měst brzké provedení sanace těchto těžce zadlužených městských obcí ve smyslu zákona ze dne 9. dubna 1935, č. 69 Sb. z. a n., dále v zájmu ohroženého hotelového a domovního majetku brzkou obnovu nařízení ze dne 15. února 1916, č. 43 ř. z., o kapitalisaci anuit splatných peněžním ústavům podle návrhu, který se nalézá u ministerstva financí. Konečně žádáme rychlé provedení daňových vyrovnání podle ministerského nařízení č. 9522 ze dne 14. února 1936 a všechny úlevy při placení sjednaných vyrovnacích splátek. Konečně žádáme trvalé osvobození hotelů a lázeňských domů v lázeňských městech od všeobecné daně výdělkové (minimální daně), která vedle domovní daně činžovní označena býti musí jako dvojí zdanění téhož pramene příjmů." (Sen. Kreibich [německy']: Podle jedn. řádu se nemá předčítati!) To je prohlášení, výslovně jsem prohlásil, že podávám prohlášení. (Různé výkřiky.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP