Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, Klofáč, dr Bas, dr. Heller, dr. Buday.

Zapisovatelé: dr. Karas, Pichl.

Celkem přítomno 103 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr. Kalfus, inž. Nečas, Tučný, Zajíček.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Bartoušek, jeho zástupce dr. Trmal.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 16 hod. 30 min.

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Trnobranskému, Udržalovi; na dnešní schůzi sen. Králkovi, Stodolovi; na tento týden sen. dr Mederlymu.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byly dány zdravotní dovolené: do konce roku 1936 sen. Jančekovi, do ledna 1937 sen. inž. Lohnertovi, do konce února 1937 sen. Schmidtovi.

Zprávy tisky 323, 332 až 335, 337 až 345.

Interpelace tisk 346 / 1 a 346 / 2.

o 49. schůzi senátu N.S.R. čs. byl schválen podle §u 72 jedn. řádu.

Předseda (zvoní ): Budeme projednávati pořad schůze, a to nejprve odst. 1 pořadu:

Zpravodajem je p. sen. dr Karas. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Dodavatelské pokladniční poukázky byly u nás zavedeny zákonem ze dne 9. dubna 1935. Měl jsem čest zde o nich referovati. Osvědčily se jako dobrý instrument, neboť může vláda použíti těchto poukázek tenkráte, když dodavatel odvedl svou věc a žádá zaplacení. Nemá-li vláda pohotově peníze, vydá poukázku, s platností nejdéle do 6 měsíců. Oběh těchto poukázek byl stanoven nejvyšší částkou 600 mil. Kč, čehož je dosaženo.

Ale poněvadž právě teď podnikatelské práce soukromníků se množí, zejména práce, jež vyžaduje obrana státu, tedy nastane brzy potřeba, aby stát vyplácel zase větší částky; proto žádá, aby částka těchto poukázek byla zvýšená na dvojnásobek. Dosud bylo to 600 mil. Kč, příště to bude 1200 mil. Kč.

Institut tento se vžil, slouží dobře ku prospěchu státu, že nemusí hned platiti, i podnikateli, že dostane včas peníze, a proto rozpočtový výbor navrhuje slavnému senátu, aby osnovu o zvýšení částky schválil.

(Souhlas.)

Předseda (zvoní ): Jednání jest skončeno, budeme hlasovati.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Budeme hlasovati ve čtení prvém o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Není námitek.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborovém ve čtení prvém, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 327.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 54 jedn. řádu, aby senát hlasoval o projednávané osnově také ve čtení druhém v téže schůzi.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Nikoliv.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtením prvém, také ve čtením druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se. )

To je většina. Osnova zákona snadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 327.

Projednáme nyní odst. 2 pořadu:

2. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 324), kterým se prodlužuje účinnost některých zákonných ustanovení v oboru trestního soudnictví a některých ustanovení zákona ze dne 23. května 1922, č. 168 Sb. z. a n. (tisk 341) [ podle §u 35 jedn. řádu ].

Zpravodajem je p. sen. dr Karas, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte!

Jde zase o prodloužení provisorního zákona, jehož platnost končí letošním rokem. Tento zákon vypadá snad dosti nepatrně, ale má nesmírně hluboký obsah. Upravujeme jím poválečné soudnictví v různých směrech, některé zákony naše převádíme na Slovensko a odtamtud některé platné předpisy k nám, aby zde byla unifikace.Dovolím si vám načrtnouti velmi zhruba obsah těchto zákonů. Především bylo účelem těchto zákonů ulehčiti soudnictví, neboť množství soudních aktů a menší počet soudců - poněvadž po převratu nebyl počet soudců hned rozšířen tak, jak vzrostla agenda - způsobily, že soudy nemohly býti hotovy s trestní agenturou. A proto byla snaha zlepšiti agendu pokud, že počet členů senátu byl snížen. Pravidelně senát se skládá ze 4 členů, byl však snížen na 3 členy, aby se mohl s týmž počtem soudců obsaditi větší počet senátu.

Dále bylo stanoveno, že zločiny krádeže, zpronevěry, podvody a padělání kolků na bankovkách mají býti trestány nižší sazbou, neboť znehodnocením peněz poválečnými poměry nemohl by se považovati za zločin mnohý takový čin trestní, který dříve zločinem skutečně byl. Před válkou na př. to byl zločin, když šlo o 100 K, neboť 100 korun byla částka značně veliká, ale po válce je to menší částka. Řeklo se tedy, že ten čin bude trestán nižší sazbou.

Tento původní zákon byl změněn v r. 1929, kdy jsme rozhodli, že za čin trestný, za zločin má býti pokládána větší peněžitá částka nežli původně. Dále byla ustanovena instituce samosoudců pro nižší případy trestné, pro které má býti pro příslušný senát soudní, a to v těch případech, kdy státní návladnictví vyměřilo trest do 6 měsíců na svobodě, jestliže obžalovaný proti tomu nic nenamítá. V takovém případě je svěřeno přelíčení samosoudci, ale jsou vyňaty z kompetence samosoudce činy, které směřují proti samostatnosti Československé republiky. Tyto činy jdou vždy před senát.

Dále byla dána soudní úleva, že může rozsudek zapsati teprve do 8 dnů a že nemusí podrobně odůvodňovati každé své slovo; tedy úleva ve spisování rozsudku. Důvodem bylo, jak jsem již řekl, nedostatek soudců a vzrostlá soudní agenda. Ustanovení toto bylo přijato jen na čas, ale myslí se, že je to poslední prodloužení, neboť justiční správa připravuje už definitivní trestní zákoník a trestní soudní řád, takže tyto provizorní zákony by odpadly.

Druhá skupina těchto zákonů týkala se více Slovenska. Řízení o věcech tiskových, platné u nás v právu rakouském, bylo předneseno i na Slovensko, tedy byla tu provedena jistá unifikace, a zase naopak platnost některých ustanovení o stanném právu a řízení v něm byla zase převedena k nám. A konečně bylo zde jisté opatření, aby nařízení, vydaná na podkladě zmocnění vlády vydávati zákony v dobách mimořádných poměrů válečných a poválečných, zejména na Slovensku pro ministra s plnou mocí pro správu Slovenska, se upravila a vydala, pokud jsou ještě dnes potřebná a praktická, a co z nich by mohlo býti zrušeno. Dosud to nebylo možno provésti, poněvadž jde o 500 takových nařízení, ale vláda taktéž slibuje, že nařízení je zhruba připraveno a že snad nejdéle v příštím roce bude provedeno. Proto se žádá ještě prodloužení platnosti na nedlouhou dobu 3 let, do konce prosince 1939. Opatření toto bude už poslední, neboť zajisté bude předložen slavnému senátu nejen občanský zákoník, jak nám slíbil pan ministr spravedlnosti v rozpočtovém výboru, že je hotov, nýbrž i trestní zákoník a trestní řád soudní i civilní řád soudní se řádem exekučním, takže vyjdeme z těchto provisorních zákonů a budeme míti stabilní zákonodárství soudní hotovo.

Proto ústavně-právní výbor navrhuje, aby žádané prodloužení účinnosti některých zákonů o další 3 léta bylo schváleno. (Souhlas.)

Předseda: Jednání je skončeno, přikročíme proto ke hlasování.

Budeme hlasovati ve čtení prvém o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtením prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 54 jedn. řádu, aby senát hlasoval o projednávané osnově také ve čtení druhém v téže schůzi.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Nikoli.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Přikročíme nyní k projednání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

Senát se usnesl ve 49. plenární schůzi dne 5. prosince 1936, aby s rozpravou o státním rozpočtu republiky Československé a finančním zákoně pro r. 1937 sloučena byla rozprava o prohlášení pana ministra financí, učiněném v plenární schůzi dne 5. prosince 1936.

Navrhuji, aby o státním rozpočtu byla provedena jednotná všeobecná rozprava.

Navrhuji dále, aby řečnická lhůta byla stanovena pro každý klub tolikrát 15 minut, kolik každý klub má členů, po případě hospitantů, nejméně však 1/2 hodiny.

Kdo s těmito mými návrhy souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.Tím se moje návrhy schvalují.

Uděluji slovo zpravodaji panu sen. Zemanovi.

Zpravodaj sen. Zeman: Slavný senát!

Schádzame sa v historický deň, keď práve pred rokom rozšírila sa zpráva, ktorá otriasla celým národom československým i ďalekou, širokou cudzinou, že náš prvý prezident Osloboditeľ, T. G. Masaryk vzdal sa svojho prezidenského prestolu (Senátoři povstávají.) - pre vážnu nemoc. Spomíname s vďačným srdcom našeho prvého prezidenta republiky Československej, T. G. Masaryka, ktorý zaslúžil sa o vlasť, o jej oslobodenie, o jej budovanie, múdre a spravodlive vedenie.

Nech mu Pán Boh dá zdravia a sily, aby sa na nás s pokojným srdcom mohol ešte dlho dívať, ako šafárime s najdrahšimi statky našimi, štátnou a národnou slobodou. (Výborně! - Senátoři usedají.)

Slávny senát! Jedným z najdoležitejších aktov, ktoré sú vyhradené vo všetkých moderných štátoch zákonodarným sborom, je povoľovanie a schvaľovanie štátneho rozpočtu. Štátny rozpočet v podstate je plánom pre štátne finančné hospodárstvo na patričný rozpočtový rok. Majú v ňom byť obsažené všetky výdavky a príjmy štátne. Po stránke politíckej má štátny rozpočet veľký význam preto, lebo je základnou celej činnosti štátnej, ktorá vyžaduje určité výdavky, a na tomto základe možno pokladať štátny rozpočet i za štátny politicky program, vyjadrený v čisliciach. Preto při pojednávaní štátneho rozpočtu býva oživený takmer vo všetkých zákonodarných sboroch veľký záujem o organickú činnosť jednotlivých oborov, ktoré tvoria syntézu štátneho života. A práve pre ich prenikavý zásah do všetkých oborov štátneho života podliehajú verejnej kritike a rozboru jako po stránke politickej, tak i hospodárskej.

Štátny rozpočet je zrkadlom celého nášho štátneho života v jeho rozmanitých funkciách. Zasahuje hlboko nielen do národohospodárskeho života, ale preniká celé denie složitého štátneho organizmu. V ňom vidíme priebeh zdánlive krátkeho - jednoročného vývoja nášho štátneho kolektíva, ktorý sa pohybuje v rámci daných hospodárskych možností. Chceme-li skúmať tento vývoj, je nezbytne treba vniknúť v jeho jednotlivé funkcie, na ktorých sa zakladá nielen prosperita celku, ale i prospech súkromného hospodárstva. Tu sa ukazuje dosah štátneho hospodárenia ďaleko za rámec v štátnom rozpočte stanovený i v živote jednotlivcov, ktorý bezprostredne stojí pod vlivom, jako sa šafári a vedie hospodárenie s verejným majetkom, jako hospodárstvo štátne vplýva na priemysel, zemedelstvo, obchod, alebo i živnosť. Štátna pokladňa obsahuje nielen zisky a príjmy zo súčinnosti hospodárskych faktorov, ale na druhej strane získaný majetok vydáva opať nielen vo veľkom komplexe osobných výdavkov, ale tiež otvára nové zdroje výroby a podnikania, aby takto umožnil zdravý kolobeh života v celom štátnom organizme. Je preto prirodzené, má-li byť organizmus zdravý, musí byť i v kolobehu rovnováha, isté vyrovnanie. Preto tak húževnate sa snaží finančná správa o rovnováhu štátneho rozpočtu. Že táto rovnováha není a nemože byť absolutná, vyplýva jasne z nášho štátneho politickeho i hospodárskeho života. Sme ešte vždy na počiatku nášho vývoja, v době zariaďovania, upevňovania, v rozsiahlych a nalie havých investíciách. Náš novoutvorený štát vo svojom vývoji a zdravom rozmachu nemože sa zastaviť. Musí ísť napred. Núti nás k tomu nielen láska k našej rodnej zemi, ale nútia nás k tomu tak vnútorné, jako i zovnútorné politické i hospodárske okolnosti. Mnohé úkoly vnútorné, ktoré sme začali tak krásne plniť, nemohli sme opustiť, ani keď prišla kríza a zastavila nás v najkrajšom rozbehu a vyšinula z normálnej koľaje. Neblahé zahraničné pomery položily na naše bedrá v našom rannom vývoji také ťažké povinnosti, v ktorých i mnohý starý, vytríbený, štátno-politicky pevný štát pocítil ťažkosti, takže sa na mnohých miestach prejavily horšie jako u nás.

Potreby nielen zostaly, ale ich stále pribýva a zdroje úhradové sú ohraničené. Vláda prehlásila už v minulosti, že verejné bremená dosiahly najvyššieho vypiatia a nemožno ich ďalej zvyšovať. Musí byť preto jasné každému súdnemu človeku, že za takýchto okolností vyrovnanie rozpočtu - keď i s istými podmienkami - je úctyhodnou prácou, začo si štátna finančná správa v plnej miere zaslúži uznania.Toto uznanie ovšem nevylučuje diskusiu, čo při demokratickej štátnej správe je nielen samozrejmé, ale priamo nútne, aby občanstvo bolo informované, aby malo možnosť prejaviť svoj názor, ba priamo i zasiahnuť do správy hospodárskej, kde sa šafári s jeho majetkom a s verejnými príspevkami. Len za takýchto okolností je možné vytvoriť ovzdušie v širokýchvrstvách poplatníctva, ktoré bude mať porozumenie pre potreby štátu, volu k snášaniu verejných tiarch a ochotu k obetiam pre dobro celku, pre vývoj blaha a bezpečnosti svojej rodiny i celého štátneho kolektíva. Ide tu tedy nielen o vyrovnanie ciferné, ale i o vyrovnanie vnútorne, psychologické, ktorým sa občan može uspokojiť so svojím osudom za daných okolností, keď vie, že bolo vykonané všetko, čo je nezbytne potrebné pre jeho občiansku bezpečnosť, pre sociálnu spravedlnosť, pre kultúrnu potrebu a pre jeho vývoj hospodársky.

Toto úsilie nám dokazuje predložený štátny rozpočet, ktorý při všetkých svojich prísne úsporných tendenciách nemože sa uzavrieť před nutnými potrebami, i keď sa všeobecne cíti, že by bolo třeba viac prostriedkov v rozličných okruhoch nášho verejného života.

Že srovnávanie štátneho rozpočtu so záverečnými účtami minulých rokov ukazuje nám stále vzrastajúce schodky, ktoré zvyšujú štátny dlh, je dosledkom nie ľahkomyseľného šafarenia so štátnym majetkom, ale je to dosledok vyplnenia nutných úkolov s hľadiska celoštátneho.Dokiaľ však dochodok štátny je v reálnom pomere k týmto ťarchám, doťiaľkým národný dochodok dáva možnosti plniť svoje finančné závasky, dotiaľ možeme hovoriť o reálnom hospodárením, a v rozpočtových prácach riadiť sa prísnou zásadou finančnej sústavy, aby sme štátny rozpočet mohli udržať v rovnováhe. Schodkové hospodárenie by mohlo viesť k horším koncom a uviesť nás na cestu nebezpečnú. Při pojednávaní štátneho rozpočtu myslíme na celkový vývoj našich financií, srovnávajúc jeho výsledky i s rokom minulým, a keď tento záver nie je úplne uspokojujúci, no preca nemožeme sa vzdať tých úkolov, ktoré si vyžadujú ďalších obetí.

Okrem bezpečnosti štátu, ktorá je kategorickým postulátom nášho žitia a bytia, máme stále potreby na poli ľudového školstva, jako i v dobudovaní odborného školstva a vysokých učilíšť. Komunikačná otázka je otvorenou boľasťou a vyžaduje na mnohých miestach neumerné obeti, zvlášť na Slovensku. Podchytávať prvovýrobu,regulácie a iné palčivé otázky v našom zemedelstve a konečne riešenie najťažšej krizovej boľasti - otázky nezamestnanosti.

Štátny rozpočet republiky Československej na r. 1937 a návrh finančného zákona bol tohoto roku predložený Národnému shromaždeniu ešte v letnom období. Toto včasné predloženie štátneho rozpočtu svedčí na jednej stane o dokladnej a svedomitej práci našej štátnej finančnej správy, o horlivej súčinnosti parlamentnej úspornej komisie, na druhej strane však má byť týmto zdoraznená vážnosť ústavnej kontroly Národného shromaždenia, aby bolo dosť času k podrobnému prejednaniu a objektívnemu zváženiu štátneho rozpočtu a tiež k správnemu zhodnoteniu poctivého úsilia vlády československej o skonsolidovanie nášho hospodárskeho a politického života.

Uvážime-li, že predložený rozpočet je výslednicou dlhého jednania jednotlivých rezortov s finančnou správou, kde o každý halier vedie sa tvrdý zápas s hľadiska úsporného, musíme našej štátnej finančnej správe a spolu s ňou i parlamentnej úspornej komisii a tiež najvyššiemu kontrolnému úraduuznať, že vykonaly dobrú a úspešnú prácu při usporiadování nášho národného hospodárstva a při sostavovaní štátneho rozpočtu.

Je-li pravda, že "nazieranie na úkoly štátu sa téměř prevratne zmenilo, keď štát svojím hospodárstvoma svojou správou veľmi podstatne zasahuje do celého národného hospodárstva." tak je potom štátny rozpočet, zahrnujúci v sebe všetky organické funkcie, živým obrazom plnenia týchto vrcholných štátnych a národných úkolov.

Má tedy byť štátny rozpočet výmluvným a verným obrazom hospodárskeho denia vo štátnom živote, v plneni jeho úkolov, a to vo vývojovej čiare a v súlade s hospodárskymi faktormi i mimo štátu samého.

Po stránke formálnej zadržal štátny rozpočet i vo svojom 10. výročí osvedčenú už sústavu, doplňujúc túto menšími zmenami, jednak z dovodov technických k voli priehľadnosti, jednak z dovodov, vyplývajúcich z časových a nezbytných potrieb verejných.

Zmeny tieto boly z príčin finančnej techniky prevedené v preradení jednotlivých položiek v kapitolách 1, 3, 4, 5, 10, 12 a 13.Vážnejšia změna je v skupine III, kde je zaradená nová položka, a sice podiel fondov svazkom zemskej samospráve z výnosu dane důchodovej 77 mil. Kč. Do téjto skupiny oddiel C zaradená je na žiadosť parlamentnej úspornej komisie nová položka, a to "podiel dobročinného fondu dochodkových pokút při ministerstve financií."

V skupine IV bola prevedená doležitá formálna změna, dľa ktorej úroky vnútorného štátneho dlhu preliminované dosiaľ vo výdajoch v čiastkach nominálnych, preliminujú sa čiastkami skutočnými, a to so zreteľom k poukázkam dane kuponovej a ku sníženiu úrokovému, ktoré sa v príjmoch prelimináru neuvádza. Toto opatrenie bolo zavedené k voli zjednodušeniu a priehľadnosti k tejto stati rozpočtovej. Týmto cieľom bola zavedená k rozpočtu i evidenčná pomocka, priehľad úveru na verejné stavby a práce, ktoré majú byť prevedené v roku 1937. Tento priehľad je naša "triletka" investičného programu. V jej prvej etape má byť na tento cieľ upotrebené 5.250 mil. Kč, obnos iste značný, ale z dovodov tak vážnych, že si tieto zasluhujú všetkých obetí.

Finančný zákon v podstate je zachovaný dľa predošlých zásad. Skládá sea zo štyroch skupín, a sice: Skup. I. Vlastná štátna správa, skup. II. Správa štátnych podnikov, skup. III. Podiele na štátnych daniach, dávkach a poplatkoch a skup. IV. Správa štátneho dlhu. V osnove finančného zákona je nový článok XXIX, ktorý bol zavedený preto, aby výdavky, ktoré sa hradia z výťažku povolených úverov, mohly byť v štátnych záverečných účtoch vykázané samostatne bez súvislosti na výdavky a príjmy štátne.

Týmto opatrením není naštrbená základná zásada rozpočtová, lebo sa tu jedná o zvýšenie rentability štátneho majetku, jako je to i u štátnych podnikov. Finančná správa očakáva, že týmto opatrením nadobudne sa jasnejšieho obrazu v hospodárení jako bolo dosiaľ. Na základe usnesenia poslaneckej snemovne mení sa článok XXV, v ktorom je stanovená čiastka článkom XX, odst. I finančného zákona z r. 1931 v čiastke 15,984.600 Kč,ktorá sa snižuje prevedenými zmenami v štátnom rospočte na r. 1937.

Prevedená bola ďalšia změna článku XXI. finančného zákona na r. 1937, ktorý článok je rozdelený na 4 odstavce, v ktorých sa podrobne ustanovuje hospodárenie z prostriedkov dobročinného fondu dochodkových pokút.

Po stránke vecnej je tento rozpočet pokračovaním zásady vyslovenej pánom ministrom financií v minulom roku, že má slúžiť jednak k hospodárskemu oživeniu, k sústredeniu všetkých hospodárskych síl, k prekonaniu krizy, ale na druhej strane tiež jest tento rozpočet dokladem postupující konsolidace našeho hospodářského ba i politického života. S hlediska politiky finanční na zásadě přísné úspornosti a rovnováhy, abychom očekávaných příznivějších výsledků hospodářského života mohli použíti ke zmírňování veřejného zatížení, jako hovorí pán minister financií vo svojom expozé. Tieto smernice, postavené za základný princip při šafárení so statky verejnými, určujú mieru štátnych výdavkov, prísne zmeranie nosnosti poplatníctva jako i opatrného využitia všetkých zdrojov príjmových.,, Prirozenou povinnosťou"- hovorí pán ministerský predseda dr Milan Hodža vo svojej reči při menovej úprave - "je zo všetkých síl našich na tom pracovať, aby sme prišli k vyššiemu národnému dochodku a to vybudovaním prirodzených podmienok rozvoja, zvýšením vývozu, snížením nezamestnanosti a k zvýšeniu potreby i na domácom trhu." V smysle týchto zásad uvádza pán minister financií vo svojom expozé hospodárske smernice štátneho rozpočtu. V prvom rade poukazuje na fundamentálnu otázku hospodárskeho vývoja, keď pod vlivom rozpadnutia zlatého bloku boli sme nútení i my pris posobiť našu československú menu novým medzinárodným finančným pomerom. Vláda je silne presvedčená, že týmto nebude porušená finančná a ani hospodárska stabilita v našom štáte, ale že takto utvorená nová finančná základna pomože hospodárskemu oživeniu, zvýši vývoz a zapne do pracovného behu nové síly, dosiaľ nezamestnané. Týmto pomože tiež i domácemu trhu, rozšíři konzum a zvýši spotrebu. Tieto nádeje viedly vládu tak pri prvej ako i v druhej menovej devalvácii.

Vývoj hospodárskych událostí tak v samom našom státe, ako i v zahraničí dal plne za pravdu tomuto očakavaniu. Menové devalvácie staly sa predpokladom ďalších finančných opatrení na peňažnom trhu, a síce:sníženie úrokovej miery, zriadenie reeskontného ústavu, nový súpis zahraničných pohľadávok a cenných papierov, sľavňenie priemyslovských a samosprávnych úverom so štátnou zárukou, zákon o dodavateľských pohľadávkach, zákon o úprave hospodárenia samosprávy, zvýšenie hranice záruk za vývozné úvery, úprava úrokových sadzieb a na základe týchto unifikácia dlhopisov vnútorného štátneho dlhu.

Všetko toto dialo sa preto, aby peňažný trh vyhovoval naším hospodárskym potrebám, aby sa verejné i súkromné hospodárstvo mohlo naň opierať a s ním počítať.K správnej obchodnej kalkulácii je nezbytná stabilizácia peňažného trhu a dokiaľ nebude toto v medzinárodnom hospodárstve usporiadané, dotiaľ budeme zápasiť s rozličnými poruchami tak vo výrobe, jako i v konzume. Západné štáty preto opustily zlatý blok, preto devalvovaly, preto prisposobujú svoju menu k daným potrebám, aby sa priblížily k stabilizačnej úrovni menovej, aby takto so spojenými silami konečne prekonaly hospodársku krízu a vrátily sa ku kľudnej a reálnej základne hospodárskeho života. Pod tlakom týchto medzinárodných finančných udalostí musely byť i u nás prevedené menové opatrenia, ktorých konečný cieľ je konsolidovať peňažný a úverový trh, zapojiť náš hospodársky život do rámca medzinárodného hospodárskeho života a tak usnadniť návrat k pomerom normálnym. Že tieto predpoklady boly správne, vidieť z celkového zlepšenia nášho zahraničného obchodu, ale tiež i z domáceho oživenia našej výroby. Zahraničný obchod vykazuje v istých odvetviach značnú aktivitu a tiež i v čísliciach zvýšenej domácej výroby, jako i v poklese počtu nezamestnaných javí sa obrat k lepšiemu. Toto ovšem neznamená, že sme už spokojní s vývojom vecí na poli hospodárskom, znamená to však, že sme už prekročili kulminačný bod krízy a pozvoľne sa vraciame k pomerom normálnejšieho hospodárskeho života. Dľa štatistických výkazov v posledných mesiacoch nezamestnanosť klesla celkove o 50 % a stá tisíce pracovných síl nášlo opäť zamestnanie. Tento vzostup zamestnanosti bude mať priaznivý účinok i vo výdajovej čiastke štátneho rozpočtu, kde sa snižuje o 100 mil. Kč náklad na podporu nezamestnaných.

Úprava peňažného trhu a v dosledku toho i oživenie hospodárského života ukazuje sa i v štátnej pokladnici, ktorá vykazuje sa i v štátnej pokladnici, ktorá vykazuje väčší príliv príjmov. Či sa toto zlepšenie prejaví i v bilancii štátnej uzávierky, to je ťažká otázka preto, lebo na druhej strane očakávajú nás nové nezbytné úkoly, čiastočne vypývajúce už zo štátnych platobných závazkov, dlhov, a potom tiež i nové neodkladné investície, ktoré musia byť prevedené v záujme bezpečnosti a obrany štátu.

Jestli so zreteľom na splnenie všetkých týchto ťažkých úkolov bolo možné zachrániť v štátnom rozpočte princip rovnováhy, je to len dokazom námahy zodpovednej vlády, ktorá sa nechce pustiť na cestu neistú - schodkového hospodárenia. Keďže úkoly štátu práve s hľadiska celkového sú niekedy iné, jako u jednotlivca, tieto úkoly vynucujú si niekedy mimoriadne opatrenia, čo je len dokazom toho, že žijeme mimoriadne časy, v ktorých jednotlivec i štát musia plniť svoje povinnosti až po hranicu vypnutia všetkých svojich síl. Jestli v tomto boji o lepšiu budúcnosť sme v stave udržať rovnováhu našich štátnych financií a viesť osud nášho štátu - keď i pomaly, ale preca k lepšiemu zajtrajšu - je to uspokojujúcim znakom, že štát je dobře vedený.

Súhrn všetkých preliminovaných výdavkov v štátnom rozpočte na rok 1937 je 8.453,742.960 Kč, takže sa ukazuje v štátnom rozpočte konečný prebytok 2,726.120 Kč.

V tohoročnom rozpočte nebolo možné udržať výšku výdavkov rozpočtu z roku 1936 pre nezbytné nové potreby štátne ani při najväčšej úspornosti bez toho, aby riadny chod štátnej správy nebol ohrožený. Bolo tedy potrebné zvýšiť výdavok k pomeru minuloročného rozpočtu o 421,547.060 Kč a najsť úhradu pre tento zvýšený výdavok i na strane príjmovej vo výške 423,623.180 Kč. Zvýšenie toto vzniklo z výdajov vlastnej štátnej správy, a to na osobných výdavkoch 250,070.200 Kč,k tomu ovšem třeba pripočítať osobné výdaje skupiny II u štátnych podnikov 66,303.000 Kč, takže celkové zvýšenie osobných výdajov v rozpočte roku 1937 je 316,373.200 Kč.Toto zvýšenie vzniklo vatšinou z vyššej potreby podľa platobných zákonov a nariadení zo zaplnenia systemizovaných miest, z vojenského prídavku a poplatku, z rozmnoženia štátnej bezpečnostnej služby a tiež z novo zriadených tried stredných a národných škol. Zvýšenie toto týka sa tedy vo vyššej miere ministerstva národnej obrany, vnútra a ministerstva školstva a národnej osvety a okrem týchto zvýšené boly výdaje v odpočivných a zaopatrovacích platoch.

Vecné výdaje sa zvačšily k roku pominulému čiastočně pre mnohé naliehavé potreby, ale tiež tým, že sem boly vzaté niektoré položky dosiaľ kryté úverom. Celkové zvýšenie vecných výdavkov riadnych činí 186,975.760 Kč.Zvýšenie vecných výdevkov si vyžiadaly kapitoly 6, 10, 12, 13, 16, 19, a to na učebné a režijné potreby v živnostenských pokračovacích školách, na podporu vedeckej a kultúrnej činnosti v styku zahraničnom, sociálna pečlivosť o študenstvo a nezamestnanú inteligenciu. Zvýšená podpora divadiel a výstavníctva, jako tiež i cudzinecký ruch. Technický rozmach vyžiadal si tiež čiastku týchto výdajov. Sem patria tiež závazky štátu voči obilnej spoločnosti 20 mil. Kč, bratským pokladniam 70 mil. Kč, štátna losová požička 40 mil. Kč, fondom vodohospodárskemu, melioračnému a elektrizačnému 23 mil. Kč, pomocným fondom na úpravu samosprávnych dlhov 77 mil. Kč. Zvláštne zvýšenie vecných výdavkov ukazuje sa v kapitole 5 štátneho rozpočtu,438 mil. Kč, ktorá čiastka má byť uhradená z požičky práce podľa ustanovenia finančného zákona. Okrem tu uvedených zvýšených výdajov pokladničnej správy je určené 388 mil. Kč na úverovú službu štátneho dlhu. Toto bolo umožnené jedine tým že položka 315 mil. Kč odpadla z fondu národnej obrany, ktorá bola zriadená na niekoľko rokov ustanoveným úverom.