Na Podkarpatsku chce mít dobrá polovice rolníků aspoň kukuřičný chléb. Já jsem jej již jednou přinesl a dal ve Zlíně samému prvnímu presidentovi tohoto státu Masarykovi, který se hrozil, že takový chléb mohou lidé jísti. Nevím, zdali u nás krmný dobytek, najmě vepřový, by takový chléb jedl, a ta kukuřice se prosím uvnitř státu prodává 3krát tak draho jako v Maďarsku nebo v Rumunsku. Spousty lidí z Podkarpatska jsou stříleni a zavíráni finančními úřady proto, že pašují z Rumunska nebo z Maďarska kukuřici koupenou za 40 až 45 hal. 1 kg, a buď se jí sami živí nebo ji prodávají, aby vydělali pár krejcarů. To není žádná chlouba a čest demokratické československé republiky a stran, které tu rozhodují, když z tohoto demokratického státu musí chudí občané jíti do státu vypjaté diktátorské, barbarské krutovlády Horthyho, aby si tam koupili kousek chleba v té neb oné podobě. Na této kukuřici, které se loňského roku přivezlo 3,900.000 q, se vydělalo 200 milionů Kč. Nezdá se vám, že je to přímo zločin páchaný na živelních pohromách podkarpatského a východoslovenského lidu? My v našem programu máme povinné pojištění proti živelním pohromám. Ovšem zase tu záleží na praksi. Kdyby byl pojištěn proti živelní pohromě každý kus dobytka od ulehnutí až do zabití nebo když přijde do zkázy, tu by pojišťovací prémie byly daleko jiné, než když náhodně je 15 až 20 % pojištěného dobytka. Pak prémie musí býti vyšší a drobný člověk je nesnese. Vy jste ovšem jistě hospodářský program komunistické strany dostali do rukou a víte, že žádáme, aby tyto prémie za pracující dělníky podle oblasti - poněvadž je tu veliký rozdíl, nemohu klasifikovati rolníka se stejnou výměrou u Kroměříže tak jako rolníka na Vsetínsku, u Jindř. Hradce na Žďársku nebo na Podkarpatsku - platil stát. Vy řeknete: "Ty jsi chytrý, pro rozpočet v celém rozsahu hlasovat nebudeš, ale chceš, aby stát platil prémie." Pánové, 60 milionů dalo se r. 1934 na živelní pohromy, ale většina těch, kteří to nejvíce potřebovali, nedostala ničeho. Pánové, nestačí, když ve 12 nebo 16 obcích (obrácen k sen. Měchurovi), pane kolego z moravského Slovácka, potluče - a šeredně tam potlouklo, na př. na Břeclavsku a jinde, noviny o tom psaly - podívati se tam autem, když je má člověk k disposici, a dělati tam druhého dne náladu a vytloukati z toho politický kapitál; ten senátor, který auto k disposici nemá a který tu dobu byl na druhém konci republiky, tam přijel pozdě. Ano, přišel pozdě, ale řekl: "Pamatujte si, kluci, že tu u vás byli páni od zeleného praporu a ronili krokodýlí slzy, uvidíme, co dostanete."

Vezmeme si ty různé fondy, které agrární páni spravují, na př. v zemědělských radách a jinde, poněvadž nikoho jiného tam nepustí, ani drobného živnostníka, ani lidovce, tím méně socialistu nebo bolševika a podle toho to také vypadá. Co se dalo po těch krokodýlích slzách pro pracující venkov praktického a věcného? Toho pláče a článků v novinách se žádný rolník na Břeclavsku nebo u Nové Paky a jinde nenají. Ale kdyby zde bylo povinné pojištění, které by platil stát, místo aby dával různé podpory a subvence, pak ne z milosti by dostával podporu takový poškozený, pak by nebylo potřebí lomiti rukama. V mnoha případech je to jistě k zoufání, když člověk čeká na úrodu, dívá se na ni od jara do července a najednou to čert vezme. Pak by měl nárok každý, jako se stalo mně, že když mi padl kůň, který stál 5.000 Kč, pojišťovna mi musela vyplatiti 80 %. Řezník dával jenom 400 Kč. Ale musila by to býti pojišťovna vedená správně a nikoli pojišťovna, která by byla spravována po vzoru Fénixu, abychom musili zase několik tuctů Autengruberů zavřít. Musela by to býti pojišťovna, kde by rozhodoval pojištěnce volený demokratickým volebním řádem. (Výkřiky.) Ano pánové, bojíte se toho. Proč? Promiňte, když poctivě hospodařím, může mne klepnout přes prsty kdo chce a jak chce, nic tam nemůže najíti. Jsem 15 roků předsedou dvou družstev, každý rok je revise a přece se do situace Autengrubera nedostanu, třebaže budu už šedivý. Mne tam nedostanou. Nebojte se podívati do toho hospodaření, zvláště když by se tam dávaly veřejné peníze. Myslím, že při dobré vůli by se peníze našly. Referent pro uzávěrku r. 1934 řekl, že se bez nás, bez zákonodárných sborů dalo pro dvě rozkradené banky, žilinskou a užhorodskou, 23 mil. Kč. Byl tu dotaz pana referenta, co se stalo těm, kteří zavinili ten úpadek? Ten chudák ze žilinské banky - znal jsem ho osobně - byl dobrý chlap, a jsem přesvědčen, že se stal obětí systému, do kterého vletěl. Nebudu jej jmenovat. Ale ten, kdo poškodil užhorodskou banku, kde stát doplatil neparlamentárním, ba protiústavním způsobem 16 mil. Kč, pan Hrabar, místo co by šel za mříže, je guvernérem Podkarpatské Rusi. Z těch 23 milionů mohly by se platiti prémie za desítky tisíců zemědělců, aby byli pojištěni proti živelním pohromám, ať na polích nebo ve stájích, pokud nejsou schopni prémie platiti. Rozcupujte ministerstvo zemědělství, kolik milionů nebo desítek milionů tam najdete na subvence! Ale jaké subvence! člověk se smíří s tím, když je potřebí lepšího chovu dobytka, ať vepřového, hovězího nebo koní, ale co je to subvence na vzorný hnojník? Myslím, že na to není třeba ani subvence u nás. Když člověk přijde do demokratického státu a vidí subvence na vzorné stáje. (Sen. Sechter: Ty jsou malé!) Ale! Je to pravda? Račte si přečísti náš časopis. (Sen. Sehnal: To jsi sedlák?) Ano. Já nevím, kdo více zorá země, kdo více zaseje a sklidí. I kdybych byl 300 roků živ, nesním tolik, co jsem osobně zasel a sklidil, což se o mnohém z agrárních senátorů jistě nedá tvrdit. Přečtěte si časopisy psané pro inteligenci, ne z komunistických řad, jaký je u nás pořádek, jak se hrabe na všech stranách, a místo aby se odpovědělo na výtky toho hrabošství, křičí se o bolševickém nebezpečí. Když se najdou peníze na banky, na vzorné chlévy a hnojníky, když bratr ministrův může dostat přes 100.000 subvence na zavedení umělého deště, což je v podstatě obyčejná roura, z které tlakem stříká voda, tedy zařízení velmi jednoduché a levné, daly by se jistě také najíti peníze potřebné na zaplacení prémií bez jakékoliv újmy ve státním rozpočtu.

Ve státním rozpočtu a v účetních uzávěrkách je 70 mil. Kč ročně pro fond na sanaci bank. (Sen. Sechtr: Který to byl ministr?) Šmeral to nebyl, ani Kreibich, ani Haken, a za ty ostatní já neodpovídám. (Sen.Sechtr: Tak jen jmenovat!) Banky mají dnes tolik finančních prostředků, že dokonce nechtějí přijímat větší vklady. (Sen. Sechtr: Ty mluvíš ve verších!) A vy v próse, která je těžko stravitelná i pro vás subvenčníky. (Hlasy: Jen doložit konkrétními případy.)

Vy neznáte státní rozpočet, že je tam 70 mil. na fond pro sanaci bank, Anglobanku, Moravskou banku a všechny ostatní banky? Na prvním místě mezi nimi je Anglobanka hodně velikou částkou! Vy nevíte o tom, že ještě nebožtík Heidler s Mandelíkem vymohl pro cukrovary 200 mil. Kč ročně úlevy na daních, dopravních tarifech atd? Na to všecko peníze jsou. (Výkřiky sen. Sechtra.)

Tedy našly by se peníze a nebylo by potřebí ani jezdit po takových katastrofách po krajích, ani psát články ve "Venkově", "Svobodě" a ve všech ostatních lejstrech, je třeba zabezpečit ty lidi a kdybyste to po našem rozřešili, ani prémie by nemusely být tak velké, poněvadž kdyby byla pojištěna veškerá úroda, znamenala by škoda vzniklá jen určité procento a žádnou milost. Dnes je to milost jen těm velkým, kteří dostávají 10, 15, 20 tisíc, kdežto ti, co mají škodu jen 1.000, 2.000 Kč, dostanou na to jen 50 až 60 Kč. (Výkřiky senátorů republ. strany zeměděl. a malorol. lidu.)

Kolik dostala podpory Břeclava? (K sen. Měchurovi:) Řekni, kolik podpory dostala která obec na Břeclavsku po té velké loňské živelní katastrofě? já jsem tam byl před měsícem a ve Tvrdonicích mi potvrdili malí rolníci, že nedostali dosud ani haléře. (Hlasy: To není pravda!) Pane kolego, vy toho víte! Já tam přece bydlím. Já jsem vám už říkal, že v Českém Brodě nám potvrdil pan rada Šneiberg, který to určuje, že okres dostal 3 mil., jenže to zůstalo za nehty těm, kteří by se byli bez toho obešli. V praxi je třeba ujmouti se lidí, kteří bez vlastního zavinění přišli do neštěstí. Proto jsem řekl, že pro návrh hlasujeme. Je ovšem třeba spravedlivě to rozvrhnouti, pustit všechny postižené ke kontrole, k revisi. Vždyť každý rolník ví, jakou škodu měl jeho soused. Je-li možno hospodařit v obci pod veřejnou kontrolou, je-li možno vystavovati obecní účty veřejně, proč by nebylo možno vystavovat také veřejně, co dal pan rada jednomu okresu, aby zástupci okresu měli právo to prozkoumat a aby poškození občané v každé obci mohli prozkoumat, co který dostal jako náhradu živelní pohromy. Ta věc by se řešit dala, je k tomu jen třeba dobré vůle. Té dobré vůle není, to je to. Kdyby tu člověk přečetl 16letý vodopád řečí ve prospěch chudoby, bídy a živelních pohrom, mohlo by to hnát několik desítek turbin. (Sen. Sechtr: Ty to děláš také!) Pardon, pane kolego, já tu nerozhoduji. Tam, kde rozhodují komunisté, už není exekutorů. (Sen. Sechtr: Tam ani tráva neroste!) A protože se tam koně nevyživí, nemají kováři co kovat. (Různé výkřiky.) Nechte ho, z valacha nikdy nelezou konvalinky. Čeho je někdo plný, to z něho leze. Fakt je to, že dnes živelní pohroma nejde jenom svrchu, jde také z různých jiných příčin, kterými vy jste vinni, a největší živelní pohromou na zemědělce (Sen. Sechtr: Jste vy!) jsou exekutoři. Aby nás pánbůh při zdravém rozumu zachovati ráčil. Na kolik rolníků a zemědělců jsme my poslali exekutora? (Sen. Sechtr: Už jsi se změnil o 100 %!)

Včera si stěžovali rolníci ze Saldoboše z okresu Ťačevo - tam blahodárně působil léta pan okr. hejtman Kossey, dnešní poslanec agrární strany - . Já znám Saldoboš, vždyť jsem tam byl před dvěma lety, ještě když si tam četníci sprostě počínali proti rolníkům a já jsem se proti tomu ohradil. Tam byly rolníkovi vypřaženy 2 páry dobytka na poli přímo z pluhu a exekutor je odvedl v průvodu četníka a zrovna tak odvedl exekutor poslední 40kg prasátko, které si ti lidé chovali, aby měli hlt sádla v domě.

Řekl jsem, že podle ministerského nařízení je prodloužen exekuční prodej, ale u nich na Podkarpatsku neplatí zákon? Vzepře-li se, má léta vězení, ale napřed pořádný nářez pendrekem, resp. kulku z karabiny, a pak několik měsíců vězení. Těmto pohromám by bylo možno zabránit, kdybyste měli dost dobré vůle.

Jděte na Podkarpatskou Rus, tam musí lidé platit na 15, 16 % úroků z vypůjčených peněz. Stal se případ, že si vypůjčil rolník od lichváře 400 Kč na kravku, 100 Kč mu hned srazil lichvář na úrok, za 300 koupil, ale poněvadž 2 roky neplatil úrok, koupil lichvář kravku za 150 Kč dlužných úroků, takže domkář mu byl dlužen 400 Kč, ale neměl ani kravku, jen dluh. (Výkřiky - K sen. dr. Bačinskému:) Kdybyste tam chodil, pane kolego, a neseděl v Užhorodě, v Mukačevě nebo v Chustu, nýbrž podíval se, co se děje ve Volovém, v Nižních Vereckách a Velké Berezné, tam byste viděl tyto případy. Před týdnem zase rolník - poněvadž tam v pravém slova smyslu proletariát není, není tam průmysl, každý má jen tu chyši, kterou si sbije ze dřeva, ale nemá čím topit - a Latorica dostala pozemky po 140 Kč za hektar - když si tam šel rolník před týdnem do lesa pro dříví, byl hajníkem zastřelen.(Hlasy: To snad ne!) Včera mi to říkali lidé z Mukačeva, kteří tam byli.

Jsme pro to podporovat tyto projednávané návrhy. Ale žádáme jinou praxi. A také aby v nejbližší době byla řešena otázka povinného pojištění, aby ve smyslu našich návrhů byli všichni lidé zabezpečeni před živelními pohromami. (Potlesk senátorů komunistické strany.)

Místopředseda dr. Buday (zvoní): Ďalším zaznamenaným rečníkom je pán sen. Měchura. Prosím, aby sa ujal slova.

Sen. Měchura: Slavný senáte!

Pan kol. Mikulíček se tady dovolával v poslední větě především všeobecného živelního pojištění. To není váš program, pane kol. Mikulíčku, to my jsme už zde dávno dělali a děláme to, aby se skutečně zejména těm malým lidem, když přijde živelní pohroma, pomohlo. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Zemědělská rada má dva fondy: jeden daňový, kde se, když je částečná pohroma, odpisují ovšem těm, kteří podají žádosti, daně v procentech a to 20, 30, 40 až 60 %, možná že celý předpis daňový, a dále je fond podpůrný, na který si platí všichni zemědělci tak, že přispívají berním úřadům 12 %, se mi zdá. Tento fond není tak splácen berním úřadům, jak by mělo býti, poněvadž zejména na naší jižní Moravě řádí po 5 let neúroda a nemohlo se vyjíti vstříc všem těm žadatelům, kteří mají podané žádosti z r. 1934 a 1935 a snad někde i z tohoto roku.

Vážení pánové, musím říci něco na obranu zemědělských rad. Pan kol. Mikulíček zde řekl, že se potkal s několika lidmi, kteří vůbec o podpoře nevědí, že by byli vůbec co kdy dostali. Jestli to říká pan kol. Mikulíček vědomě, mohu říci, že je to lež, a jestli to říká jen tak, aby tu něco řekl, že nic ne dostali, mohu říci, že to velmi špatně vyšetřil u dotčených lidí, poněvadž, pokud já vím jako člen nouzové komise, v každé obci jsou dnes všichni lidé natolik uvědomělí, že podávají žádosti, i ti, kteří mají třebas jenom 2 míry polí v nájmu.

Nejsou to zemědělci, nepřispívají na tyto fondy, ale musím zde prohlásiti, že všichni tito lidé dostávají podporu i na tuto minimální výměru, oni uvádějí v žádosti, že mají v nájmu 2 až 4 míry polí, a nejsou zemědělci. Přesto zemědělské rady vyplácejí těmto lidem třebas nejmenší částku, 50 až 80 Kč. (Sen. Mikulíček: Tak vy nejste tak špatní! Před měsícem jsem měl schůzi ve Tvrdonicích, bylo tam 120 lidí. Ptal jsem se jich, kdo dostal podporu, a nedostal ji ani jeden!) Já k tomu přijdu. Prohlašuji zde: Dělá se to těmto malým lidem třebas na úkor větších zemědělců, kteří mají na to zákonitý nárok, poněvadž na to platí, ale nikdy jsme nepřipustili, aby tito malí lidé byli odmítnuti a nedostali ničeho. O tom by se měl pan kol. Mikulíček přesvědčiti. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Co se týká krupobití na Břeclavsku, co řekl pan kol. Mikulíček, že se tam sjely všechny strany auty, říkám pane kol. Mikulíčku, jsem na to starý choditi pěšky, chodil jsem také pěšky. Ale myslím, že pan kol. Mikulíček to dělá jinak. On přijede k obci autem a potom jde kousek pěšky do obce, aby to lidé nevěděli. (Sen. Mikulíček: Kde? Řekněte jediný případ! - Výkřiky.)

Místopředseda dr. Buday (zvoní): Prosím, pánové, nerušte řečníka.

Sen. Měchura (pokračuje): Já to říkám proto, že dnes, kdo je trošku starší a chce se někam dostati, musí jeti autem, když nemá jiného povozu. Nač bych šel a takovými pletkami.

Pokud se týká břeclavského krupobití, podotýkám, že tam byly zastoupeny všecky strany. Nevím, přijel-li tam potom také kol. Mikulíček. Nic jsme neslibovali, ale řekli jsme, že pokud úhradový fond stačí, dostanou všichni stejným způsobem podporu podle podaných žádostí a odhadnutých škod. Mimo to dostali jame tenkráte od státu na živelní pohromy na Moravě 14 mil. Kč a myslím, že kol. Mikulíček velmi dobře ví, že se za ně zakoupilo osivo a rozdalo všem (Výkřiky sen. Mikulíčka.), kteří o to žádali. (Sen. Mikulíček: Asi k jich úplné spokojenosti!) Rád bych viděl tebe, jak bys to udělal, abys podělil všechny tak, aby tě všichni pochválili. Náhradu dostal každý, kdo podal žádost a měl na ní od okr. úřadu správně poznamenáno, jaká je jeho škoda. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)Dávaly se peníze a poněvadž obilí v tom okolí nebylo, musilo se objednávati prostřednictvím družstva, aby postižení dostali obilí řádné, a ne nějaké plevy. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Že zemědělská rada nemá dodnes prostředků, tím jsou vinni, jak jsem uvedl, zejména poplatníci, takže finanční ředitelství nechce dáti berním úřadům svolení, aby vyplatily dopředu přirážky, které naši zemědělci musejí spláceti.

Žádostí je podáno tolik - zejména v župě uherskohradišťské, kde řádilo po 5 let sucho a krupobití - že nebylo možno je v jednom roce vyříditi, a také nebylo možno z tohoto fondu lidi dostatečně odměniti. My jsme vyšetřovali škody a když někdo měl 30.000 Kč škodu, měl podle usnesení nárok na nějakých - jak fond stačil - 150 nebo 200 Kč.

Jsme pro to, aby se ve státě zřídila živelní pojišťovna pro všechny, protože opravdu máme na tom největší zájem. Máme totiž mnoho lidí, kteří mají 10, 15 měr polí, ale nejsou pojištěni a přijde-li katastrofa, jsou na několik let zničeni, nemohou hospodařiti, jak by si přáli, a zadluží se. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Tato malá částka jim sice mnoho nepomůže, ale co dělat, když zde více peněz není?

Z podpůrného fondu rozdělovaly zemědělské rady vždy způsobem spravedlivým. Nejsme tam ostatně sami, je tam také kol. Šamalík i páni Němci, a podpory rozdělují se takovým způsobem, že obyčejně bývají všichni, pokud ovšem fond stačí, uspokojeni.

Vítám dosti smírnou řeč p. kol. Mikulíčka. (Výkřik sen. Mikulíčka.) Snad tě pánbůh přivede již také k rozumu. (Čujte!) Dokonce prý chcete oslavovat také 28. říjen. Snad přece konečně jednou řeknete, že patříte do československého státu jako lidé tvořiví, a ne jako lidé, kteří chtějí všechno rozbíjet, ničit a kazit. Snad opravdu i vaše strana najde trochu státotvorné soudržnosti a nebude již tolik hádek a křiků. (Souhlas.)

Místopředseda dr. Buday (zvoní): Debata je skončená.

Pýtam sa zpravodajcu za výbor národohospodársky p. sen. Jakubca, či si praje slova k doslovu? (Zpravodaj sen. Jakubec: Ano, mám jen malou poznámku!)

Udeľujem mu tedy slovo.

Zpravodaj sen. Jakubec: Slavný senáte! Z debaty, která se po mém referátu vyvinula, jest jasno, že jednomyslně všichni souhlasí s tím, aby pro pilné občany, kteří bez své vlastní viny byli postiženi, mnohdy již natolik, že jejich existence byla ohrožena, byly uskutečněny všechny kroky, které jsou v návrhu národohospodářského výboru uvedeny, zvláště pak apel na ministerstvo financí, aby zákonitý příspěvek, který je povinno ročně poukazovati pomocnému fondu, byl co nejdříve poukázán, aby podpory již povolené, ale nelikvidované proto, že není peněz,jak zde bylo řečeno, mohla zemědělská rada likvidovati.

Stejně vítám náměty pro zřízení všeobecného pojištění proti živelním pohromám. Za nynějšího stavu je velmi těžko zemědělci vůbec se pojistiti, poněvadž prémie jsou tak vysoké, že taková prémie je vlastně již malým krupobitím. Je nutno, aby tato otázka byla řešena tak všeobecně, aby mírnými sazbami bylo umožněno všem zemědělcům, aby se mohli zúčastniti tohoto dobrodiní.

Doporučuji, aby návrh byl schválen. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Buday (zvoní): Pýtam sa pána zpravodajcu za výbor rozpočtový, zda si praje slova?

Zpravodaj sen. Foit: Nikoli.

Místopředseda dr. Buday: Budeme hlasovať. Prosím zaujať miesta. (Děje se.)

Senát je schopný sa uznášať

Kto súhlasí a návrhom výborov, aby všetky prejednávané návrhy na poskytnutie štátnej podpory postúpené boly vláde a uložením, ako je vyznačené vo zpráve výborov, nech zdvihne ruku hore. (Děje se.)

To je väčšina. Naznačený návrh výborov sa prijíma.

Pristúpime k prejednávaniu ďalšieho, 2. odstavca poriadku, ktorým je

Zpravodajcom je pán sen. Šolc. Dávam mu slovo.

Zpravodaj sen. Šolc: Slavný senáte! Krajský soud trestní v Praze požádal senát N. S. pod čís. j. Nt XIX 1/364 ze dne 25. ledna 1936 za vydání sen. Javornického ke stíhání pro přečin proti bezpečnosti cti, spáchaný článkem v čís. 244 časopisu "A-Zet" ze dne 17. listopadu 1934, a to pasáží: "Lidé, kteří byli před půl rokem pro nečestné činy z vedení Jednoty zaměstnanců čsl. drah odstraněni, dne 19. května t. r. jednomyslným usnesením mimořádné valné hromady z organisace vyloučeni a zavázali se zaplatiti částky, které si neprávem dali vypláceti, vydali nyní leták, v němž se snaží nás skandalizovat. Obsah letáku otiskl včerejší "Pražský list" a dnešní "Polední list".

Článek tento podepsal vedle redaktora Ot. Wünsche také sen. Javornický. Trestní oznámení učinili Jan Pešťál, vrchní oficiál stát. drah Smíchov, Jan Pražák, oficiál stát. drah Vršovice, Josef Nejedlý, úpravce trati Praha VII, a Josef Verner, manipulant stát drah Vysočany, protože zmíněný článek může zakládati skutkovou podstatu přečinu proti bezpečnosti cti.

Imunitnímu výboru předložen byl ve schůzi dne 28. dubna 1936 přípis sen. Javornického ze dne 10. března 1936, v němž žádá za své vydání, jak výslovně praví, za tím účelem, aby mohl před soudem podati důkaz pravdy.

Na základě této písemné žádosti sen. Javornického, usnesl se imunitní výbor ve výše uvedené schůzi doporučiti, aby slavný senát N. S. dal souhlas k trest. stíhání sen. Javornického.

Místopředseda dr. Buday (zvoní): Ku slovu nie je nikto prihlásený. Debata odpadá.

Budeme hlasovať o návrhu výboru imunitného, aby senát dal súhlas k trestnému stíhaniu sen. Otakara Javornického pro prečin proti bezpečnosti cti spáchaný tlačou.

Kto s týmto návrhom výboru imunitného súhlasí, nech zdvihne ruku hore. (Děje se.)

To je väčšina. Návrh výboru imunitného bol schválený a senát dal súhlas k trest. stíhaniu sen. Javornického.

Tým je poriadok schôdze vybavený.

Změny ve výborech.

Za sen. Michlera nastupuje do výboru zahraničního sen. Maixner, do výboru techn.-dopravního sen. Keil.

Do výboru iniciativního nastupuje za sen. ing. Mayra sen. Stellwag.

Došel přípis senátorů sudetskoněmecké a karpatoněmecké strany ze dne 9, října t. r. o zvolení: předsedou klubu sen. Franka, I. místopředsedou sen. Krczala, II. místopředsedou sen. dr. Tischera a III. místopředsedou sen. Pfrognera jednatelem sen. Maixnera.

Místopředseda dr. Buday sdělil, že předsednictvo senátu usneslo se podle §u40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala ve středu dne 21. října 1936 o 9. hod. s

1. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 298) k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon o zrušení šlechtictví, řádů a titulů [podle §u 35 jedn, řádu].

2. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 299) k vládnímu návrhu zákona o užívání vlajek, znaků a jiných symbolů, jakož i stejnokrojů a odznaků, a o opatřeních proti závadným označením [podle §u 36 jedn. řádu].

Schůze skončena v 17 hod. 38 min.