Každá obec náboženská musí míti úředně schválené stanovy, které mají obsahovati vše, co jeví se nezbytným pro existenci a správu náboženské obce. Podstatná ustanovení, která takové stanovy musí obsahovati, jsou na př.: udání místních mezí obecního obvodu, složení, způsob ustanovování a doba úřadování představenstva, způsob jmenování rabína a ostatních náboženských činovníků, spory vzniklé na základě obecního svazku, dávky náboženské, zkrátka stanovami se podává jak představenstvu obce tak i příslušníkům zákonem upravená směrnice pro jejich práva i povinnosti.

Stát má dozor, aby orgány náboženských obcí nepřekročily meze své působnosti a vyhověly ustanovením zákona, jakož i vydaným nařízením.

K tomu účelu mohou úřady usnesení a opatření obce rušiti, zastupitelské sbory rozpouštěti, pokutovati, sesazovati činovníky. Těmito ustanoveními má se předejíti přehmatům správy a činovníků náboženských, zabezpečiti státní správě nejvyšší dohled příslušející jí nade všemi společenstvy náboženskými.

Posud platný nahoře citovaný zákon ze dne 21. března 1890, č. 57 ř. z., nyní nepostačuje, zvláště proto, že zná jenom náboženské obce a nezná vyšší správní nucené jednotky.

Vytvořily se sice ve skutečnosti různé svazy obcí a zejména pracovní sdružení těchto svazů pod jménem Nejvyšší rady, ale není tu zákonný podklad nucenosti, proto nemohly tyto svazy své požadavky proti nižším organisacím důrazně, t. j. exekučně uplatňovati, protože tyto nemusely poslouchati a mohly ze svazů prostě vystoupiti.

Bylo by samozřejmým, že zde by měla býti provedena t. zv. unifikace, t. j. vydati zákon platný pro celé území republiky. Není to však podle důvodové zprávy možno, a to pro toho času nepřekonatelné rozdíly v historických zemích a na Slovensku a Podkarpatské Rusi; ano jde to tak daleko, že židé na Slovensku a Podkarpatské Rusi, jmenovitě orthodoxní, nejsou naprosto ochotni spolupracovati se židovstvem v zemích historických, takže provedení zákona by se jistě prý nezdařilo.

Jest to překvapující, ale tvrdí tak důvodová zpráva k vládnímu návrhu a není příčiny jí nevěřiti.

Naproti tomu zřízení vyšší organisace v zemích České a Moravskoslezské je velmi naléhavé z důvodů nahoře uvedených.

Podle osnovy slučují se náboženské obce židovské v zemích České a Moravskoslezské v jednotné společenstvo, jež má zejména za úkol pečovati o náboženské potřeby společné, nebo pro jednotlivé náboženské obce neúnosné, podávati státní správě příslušné návrhy, dozírati na fondy a ústavy a podávati státní správě žádaná dobrozdání (§ 1).

Orgány společenstevní mohou náboženské obce židovské sdružiti ve Svazy, zejména k zakládání a vydržování ústavů, jež by byly nad síly jednotlivých obcí (§2).

Důležité je ustanovení, že i Společenství i Svazy jsou právnickými osobami, mohoucími nabývati jmění a se zavazovati (§ 3).

V § 4 osnovy jest předepsána pro společenství "ústava" náboženské společnosti židovské v zemích České a Moravskoslezské, kterážto ústava potřebuje schválení vlády, a obsahuje předpisy organisační a kompetenční.

Tato "ústava" není nic jiného než stanovy vyšší jednotky administrativní, a není to právě nejvhodnější pojmenování stanov, když pod slovem "ústava" rozumí občanstvo ústavu republiky.

V §u 5 se stanoví, že orgány a Členy sborových orgánů společenství i svazů mohou býti jen českoslovenští státní příslušníci.

V §u 6 je propůjčeno vymáhání příspěvků politické exekuci.

V §u 7 je vymezen státní dozor.

V §u 8 se ustanovuje, kdo vykonává působnost příslušející státní správě ve věcech projednávanou osnovou zákona upravených.

V §u 9 přikazuje se vypracovati první ústavu náboženské společnosti židovské v zemích české a Moravskoslezské Nejvyšší radě svazů náboženských obcí židovských v zemích české a Moravskoslezské a předložiti ji ministerstvu školství a národní osvěty za účelem schválení vládou republiky Československé.

Slavný senáte! Ústavně-právní výbor projednal osnovu ve schůzi konané dne 23. června 1936 a usnesl se navrhnouti, aby slavný senát schválil vládní návrh zákona beze změny tak, jak je otištěn v tisku 240. (Potlesk.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Zahajuji rozpravu. Ke slovu je přihlášen pan sen. Füssy. Dávám mu slovo.

Sen. Fiissy (maďarsky): Ctěný senát!

Účelom zákona o náboženských spoločnostiach židovských je upravit poměr židovstva ku státu. Proti návrhu nemám nič, avšak nemôžem opomenut použiť tejto příležitosti k tomu, aby som vyzval pozornosť vlády na osudy nasej generálnej reformovanej cirkvi, s ktorou zpomedzi cirkví v republike recipovaných nakládá sa ako s popolúškou.

Cirkev reformovaná žila pred převratom v usporiadaných pomeroch a tiež po převrate plní poctivé svoje ťažké úkoly. Naša cirkev reformovaná umiestila sa po převrate v rámci státu československého a zakrátko přepracovala svoje cirkevné ústavné zákony tak, aby si mohla v novom štátnom zriadení zaistiť miesto, ktoré jej patří na základe jej zásad a počtu svojich veriacich. Nemožno povedať, že by prepracovanie cirkevných ústavných záko nov samých bolo bývalo v podstatě prácou ťažkou, lebo veď cirkev reformovaná vo svojom zariadení a vo svojich základných zásadách už od počiatku opierala sa o principy demokracie.

Tým väčšie sklamanie ju postihlo -a toto sklamanie ešte ani dosial nie je vyvrátené -so strany demokratických vládnych úradov československých. Ačkoľvek cirkev reformovaná podnikla všetko, aby svoj poměr ku státu upravila tiež formálně, jej cirkevná ústava, jej cirkevné základné zákony ešte ani dodnes nie sú vládou uznané a tedy cirkev reformovaná ocitá sa ešte i dnes v mimozákonnorn stave.

Akokoľvek ťažko mi to prichádza, preca len musím povedať, že vo spôsobe, ako vláda nakládá so základnými zákony a mými záležitosťami cirkvi reformovanej, sleduje vláda určité tendencie, avšak žiadnym spôsobom nepostupuje tak, ako by si toho požadovaly zásady demokracie.

Uplynulo už viac než poldruha desaťročia, čo snem synody cirkvi reformovanej předložil cirkevné ústavné zákony vládnym činiteľom ku schváleniu. Trvalo roky, čo obdržala cirkev odpověď zápornú, medzitým uplynuly dobré dva roky, čo naše cirkevné ústavné zákony odpočívaly v zásuvke jedného synodného vládneho komisara, bývalého ministra. Zamietnutie dovolávalo sa dôvodov vymyšlených. Synoda zhotovila nový rozsiahly ústavný zákon, dala ho s veľkými útratami přeložit, a rozmnožit, avšak i od tých čias uplynulo už niekoľko rokov; teraz sú letné prázdniny predo dveřmi, na jeseň prídu starosti so státnym rozpočtom a tedy tak sa zdá, že i rok 1936 môže byť pokládaný za stratený pre schválenie našej ústavy.

Musím-li konstatovat,, že vládne úřady nepostupujú s tou objektivitou a rýchlosťou pri schvaľovaní ústavy cirkvi reformovanej, ktorá by bola v každom ohľade odôvodnená, dovolávám sa smiešnych zámienok, za ktorých bola naša pôvodná ústava zamietnutá, menovite toho, že překlad, ktorý zhotovil prísažný tlmočník a veřejný notár, menovaný československým ministrom spravedlnosti, bol shľadaný nesprávným. Teraz však už ministerstvo školstva má dobrý slovenský překlad, a napriek tomu uplynuly zasa roky a naša ústava preca ešte nie je schválená, ba ani spoľahlivej a poriadnej zprávy sme nedostali o tom, na kedy môžeme počítat so schválením.

Ministerstvo školstva nás ukľudňuje nanajvýš tým, že vraj cirkev beztoho dostává od státu finančnú podporu, a tedy sa jej neděje zvláštna újma. Je to však pochybené a povrchné stanovisko. Je zahanbujúce pre cirkev, obzvláště musí-li videť, ako právě v tomto případe, že náboženské obce židovské sdružujú sa vo společnost, a preca tieto obce ináč nikdy nemalý ambíciu somknúť sa vo vyššiu organizačnú jednotku a spokojovaly sa s jednotkami obcí náboženských. Keďže však viděly výhody vyššej organizácie, utvořily židovsko-náboženskú spoločnost, a ako z prejednávanej osnovy vysvitá, bude zakrátko židovstvo mať statuty svojej náboženskej spoločnosti, a u týchto sa pravděpodobné nevyskytne toľko nesnádzí, ako pri schvaľovaní ústavy cirkvi reformovanej. Prajem zo srdca židovskej náboženskej spoločnosti, aby na uznanie svojich práv nemusela tak dlho čakať, ako dlho sme čakali my.

Akokoľvek a koľkokolvek uvažujeme o osude ústavy cirkvi reformovanej, nemôžeme konstatovať iné než to, že chyba je tam, že převážná väčšina členov, veriacich cirkvi reformovanej, je národnosti maďarskej. Na tomto fakte nemožno meniť nič. A vláda je v rozpakoch, aké stanovisko má zaujat vôči cirkvi s touto absolutnou maďarskou väčšinou. Zdánlivé ide o jednoduchú a malú vec. Schválené boly ústavy cirkví evanjelických a tedy musia byť upravené i poměry cirkvi reformovanej, ktorá je početne slabšia. Avšak vládu bolí to, že v tomto případe bude muset znova a dôrazne potvrdit práva maďarskej menšiny. Z tohoto dôvodu preťahuje a odkládá vec, lebo veď dnes nie je populárně zaujať ľudskejšie stanovisko voči národným menšinám v Československu.

Nechcem sa púšťať do podrobností o otázkách statného občianstva našich duchovných, o uznaní stupňa ich studií, o školskej otázke cirkvi reformovanej, o sociálnej pečlivosti o mládež nasej cirkvi, o duchovnej správě vojakov náboženstva reformovaného, o uznaní učiteľského ústavu cirkvi reformovanej v Komárně, lebo veď to všetko organicky súvisí s uznáním cirkevnej ústavy. Chcem pribiť len to, že schváli-li zákonodárný sbor s ochotou založenie ústrednej organizácie náboženských obcí židovských, t. j. židovskej náboženskej spoločnosti, nech už raz pokládá za svoju povinnost, upravit, poměr k starobylej cirkvi reformovanej, čoho vonkajším znamením musí byť vládne schválenie ústavných zákonov cirkvi. (Potlesk senátorů maďarské strany národní.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Zpravodaje za výbor ústavně-právní sen. dr Havelku zastupuje sen. dr Karas.

Přejí si páni zpravodajové doslov?

Zpravodaj sen. Zeman: Neprajem.

Zpravodaj sen. dr Karas: Rovněž ne.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Račte se posaditi, pánové, na svá místa. (Děje se.)

Budeme hlasovati o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Jsou námitky proti způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtená prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva senátu podle §u 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů za výbor kulturní sen. Zemana, za výbor ústavně-právní sen. dr Karasa, zastupujícího sen. dr Havelku -zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Zeman: Nenavrhujem.

Zpravodaj sen. dr Karas: Rovněž ne.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formuli, schválenou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Dalším odstavcem pořadu jest:

Zpravodajem je pan sen. dr Karas. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte!

Nařízení rakouských ministrů práv a financí ze dne 24. října 1897, č. 251 ř. z., o postupu úřadů při dobrovolném zastavení neb postoupení pohledávek soukromníků oproti státu se osvědčilo prakticky. Podobného opatření však není na území práva uherského. Proto naše vláda pokládá za vhodno rozšířiti platnost jeho i na Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Při té příležitosti vláda podávajíc příslušnou osnovu zákona hledí v některých směrech přizpůsobiti toto opatření dnešním potřebám. Tak zejména rozšiřuje působnost jeho i na poukázky, dále i na pohledávky vůči fondům, které jsou ve správě veřejných úřadů; vylučuje však poukázku na platy veřejných zaměstnanců z důvodu dnešní manipulace úřadů. Zároveň blíže stanoví formálnosti listinného průkazu o dotčené cessi, jak zkušenost to ukázala.

Poněvadž účelnost tohoto opatření je samozřejmá, navrhuje ústavně-právní výbor schválení dotčené osnovy zákona ve znění otištěném v tisku 232.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen. Prosím, račte se posaditi na svá místa. (Děje se.)

Budeme hlasovati o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva senátu podle §u 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Nikoliv.

Místopředseda dr Hruban: Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Slavný senáte! Byl mně podán návrh p. sen. Mikulíčka podle §u 48 jedn. řádu, aby se přešlo k pořadu přes další odstavec dnešního pořadu, t. j. přes zprávu výboru rozpočtového o usnesení posl. sněmovny k vládnímu návrhu zákona o dani z umělých jedlých tuků.

Žádám, aby byl tento návrh přečten.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):

Návrh sen. Mikulíčka:

Navrhujeme, aby se přešlo k pořadu přes odst. 4 pořadu 38. schůze senátu N. S. R. Čs.

Místopředseda dr Hruban: Kdo s tímto návrhem p. sen. Mikulíčka souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh sen. Mikulíčka na přechod k dennímu; pořadu přes odst. 4 dnešního pořadu byl zamítnut.

Přistoupíme tudíž k projednávání odst. 4, jímž je:

Zpravodajem za onemocnělého pana sen. Šelmece je předseda rozpočtového výboru pan sen. dr Karas. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Rozpočtový výbor projednával návrh zákona o dani z umělých jedlých tuků. Úmyslem zákonodárce bylo, aby jednak státní pokladně opatřeny byly nové zdroje, které byly již zařazeny do příjmů ve státním rozpočtu na letošní rok, dále aby se zabezpečil ve výrobě umělých jedlých tuků kontingent, neboť dosavadní způsob kontingentování nezabezpečoval, že skutečně budou továrny toto množství vyráběti, a konečně aby se znemožnila spekulace na škodu konsumentů, tedy zvyšování cen.

Znění návrhu zákona podle dnešních poměrů prakticky vyhovuje. Zejména poukazuji na § 16, který se odvolává na vládní nařízení z 1. března 1934, kde bylo stanoveno, že ceny jedlých tuků nesmějí přesahovati běžné ceny 1. března 1934. Tento zákon nesmí tedy nikdy míti za následek zvýšení dosavadních cen jedlých tuků; to je v zákoně zabezpečeno.

Dále upozorňuji, že § 17 umožňuje paušalování této daně v případech, že zákon platí nazpět na celý rok 1936, avšak že by bylo dnes těžko ještě dodatečně platiti daň. Tedy v případě, že by dotčená továrna byla podle znění zákona poškozena, má ministr financí možnost toto nebezpečí paušalováním odstraniti. Zároveň byl vymožen závazný slib vlády, že současně s vydáním zákona bude vydáno prováděcí nařízení, které má provésti všechna opatření na zabezpečení konsumentů.

Rozpočtový výbor proto navrhuje, aby slavný senát přistoupil na usnesení posl. sněmovny a tuto osnovu zákona schválil. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Za řečníky se přihlásili p. sen. dr Matoušek, Mikulíček, Kostka a Füssy.

Než dám slovo prvému řečníku, navrhuji lhůtu řečnickou v trvání 20 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není, je tedy lhůta pro řečníka 20 minut.

Dávám slovo pánu sen. dr Matouškovi.

Sen. dr Matoušek: Vážený senáte, vážené dámy, vážení pánové!

Přihlásil jsem se ke slovu k této osnově proto, že bych chtěl na této osnově dokumentovati nemožnost dnešního hospodářského režimu, nemožnost dnešního zásahu do hospodářského života, jakým způsobem,se dosud do hospodářského života zasahuje. Touto předlohou dostává se nám určitého zadostiučinění. Před 2 roky, když vláda chtěla kontingentací umělých tuků způsobiti, že se cena přírodních tuků, jmenovitě másla, přiblíží své stojné ceně, varovali jsme, dokazovali jsme a myslím, že jsme měli to štěstí také dokázati tehdejší koalici, že takovýmto kontingentováním se nezvýší cena přírodních tuků, jmenovitě másla. Dokázali jsme to nejenom příklady, které nám došly ze statistického úřadu, nýbrž i příklady z Německa, kde chtěli zvýšiti cenu tuků, jmenovitě másla tím, že se snížila výroba umělých tuků a tím se předpokládalo, že se konsum obrátí na tuky přírodní, na máslo, a že tím se zvýší také cena másla. My jsme tehdy uznávali, že cena másla není svéstojná, že máslo konec konců při té režií a při dnešním provozu neposkytuje přiměřené odměny, ale prostředek, kterého se užívalo k dosažení své stojné ceny, jsme pokládali za nedostatečný a neschopný. Nabyli jsme plného zadostiučinění, poněvadž se ukázalo po dvou letech -a pan referent rozpočtového výboru na začátku svého referátu o této předloze zvláště výslovně doznal -že kontingentací umělých tuků se nedosáhlo toho, čeho se chtělo dosáhnouti, totiž zvýšení cen přírodních tuků, jmenovitě másla. My jsme tenkrát dokazovali, a opakuji to znova, ciframi ze statistického úřadu, že vlastně o cenách nerozhoduje tak množství nabízeného tuku, jako spíše konsumpční schopnost a síla u konsumentů.

A my jsme ukázali -nebudu vás ciframi dnes obtěžovati, jen všeobecně to řeknu z těchto cifer, které konec konců uveřejním a můžete kontrolovat správnost mého tvrzení -že čím větší příjem má dělník, zřízenec a úředník, tím více užívá tuků vůbec a tím více užívá tuků lepších, přijatelnějších pro lidský konsum a také chutnějších, totiž tím více užívá másla.Čím menší příjem má dělník, zřízenec a úředník, tím spíše se obrací k tukům umělým a užívá margarinu a jiných náhražek. (Předsednictví převzal místopředseda dr Buday.)

Tedy zase jsme tenkrát dokazovali, že zvýšení konsumpční síly nejširších vrstev je prostředek, jak pomoci ceně přírodních tuků, jmenovitě másla, ale ne tím, že bychom omezovali výrobu umělých tuků, nehledíc ani k tomu, že celá konstrukce tehdejší úpravy a zásahů byla v době krise přímo protismyslná. Uvažte, platíme dělníka v době nezaměstnanosti a místo abychom v této chvíli všemi možnými prostředky výrobu zvýšili, saháme k prostředku, který vyhání dělníky z fabrik, zastavuje drahé stroje a béře nejlacinější mastidla nejchudšímu člověku od úst. Odpusťte, to je nejnerozumnější zásah, který vůbec mohl býti.