Úterý 5. května 1936

Přítomni:

Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, Klofáč, dr Bas, dr Heller.

Zapisovatelé: Kianička, Pázmán.

Celkem přítomno 107 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Dérer, dr Kalfus.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce dr Trmal.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 15 hod. 35 min.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Dreslovi, Fidlíkovi, dr Hrubanovi, Malíkovi, Popovičovi, dr Rehákovi, Steinerovi, Svobodovi, Špatnému; dodatečně na schůzi dne 29.dubna t.r. sen. Kvasničkovi a Roudnickému.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byly dány zdravotní dovolené: na 5 neděl sen. Adamovi, do konce května t. r. sen. Filipínskému; na 3 měsíce sen. Hakenovi.

Zastupování ministrů.

Přečten přípis předsedy vlády ze dne 29. dubna 1936, č. j. 3161/1076/S/36 m. r.:

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze. Předsednictvo ministerské rady sděluje dodatkem k svému dopisu ze dne 26. března 1936, č. 2185/1076/S/36 m. r., že při podpisování zákonů a nařízení podle ustanovení § 1 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 294 Sb. z. a n., jakož i v případě nepřítomnosti v ministerské radě, při vedení resortní agendy atd. zastupuje pana ministra financí dr Kalfuse pan ministr školství a národní osvěty dr Franke.

O tom se dává věděti předsednictvu poslanecké sněmovny i senátu Národního shromáždění republiky Československé.

Rozdané tisky.

Zprávy tisky 179 až 182.

Interpelace tisk 185/1 až 7.85/7.

Usnesení posl. sněmovny tisky 183, 184 přikázány výborům ústavně-právnímu a brannému.

Vládní návrhy tisky 186, 187 přikázány výborům zahraničnímu a národo-hospodářskému.

Těsnopisecké zprávy o 24. a 25. schůzí senátu N. S. R. Čs.

Zápisy

o 29 a 30. schůzí senátu N. S. R. Čs. schváleny byly podle §u 72 jedn. řádu.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru soc.-politickému vládní nařízení ze dne 20. dubna 1936, kterým se prodlužuje platnost vládního nařízení ze dne 29. dubna 1935, č. 102 Sb. z. a n., jímž se upravují pro přechodnou dobu v textilní výrobě pracovní podmínky dělnictva (č. 2529).

Výboru ústavně-právnímu vládní nařízení ze dne 21. dubna 1936, o některých opatřeních týkajících se Fénixu, životní pojišťovací společnosti ve Vídni, ředitelství pro republiku Československou v Praze (č. 2530).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze, a to nejprve odst. 1 pořadu:

1. Zpráva rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 171) o výměně dluhopisů vnitřního státního dluhu (tisk 182) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem výboru je p. sen. dr Karas. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte!

Vzpomínám si na jednu poučku z čítanky z mých dětských dob z obecné školy, která zní: Varuj se dluhu, neboť dluh bude s tebou jíst z jedné mísy! My jsme vesele dluhy dělali, vždyť náš stát má reální majetek větší než dluhy, ale zapomněli jsme, že státní majetek a podniky jsou pasivní, že však dluhy musíme úrokovati a podle čestného slibu na dluhopisech také umořovati.

Když se státní finance stále a stále horšily, bylo třeba opatření stran těchto státních dluhů. A tu první etapou k tomu bylo vládní nařízení o snížení úrokové míry o 10 %. Tímto snížením byl úrokový problém vnitřního státního dluhu vyřešen sice s konečnou platností po stránce materiální, ale nikoli po stránce formální. Neboť dlužný úpis, který má věřitel státu v rukou, a který na příklad praví, že dostane na kupon 6 % a že slosováním bude do určitého dne dluh zaplacen, nesouhlasí se skutečným stavem. Dostává jen 4,5 % a slosování se protáhne na delší dobu.

Tu bylo třeba, aby se formálně přivedlo v soulad skutečné právo s tím, co dlužní úpis, věřiteli do rukou daný, praví.

Kromě toho osnova řeší ještě dva další problémy vnitřního státního dluhu založením částky asi 20 miliard, totiž otázku jeho unifikace a konsolidace.

Vnitřní státní dluh se skládá z velikého počtu různých půjček, které se od sebe liší jak dobou oběhu, tak způsobem umořování a úrokovou mírou - ta má celkem 11 stupnic od 2 % do 6 % - výplatními termíny, různými kusy - máme 23. různých hodnot, máme dlužní úpisy od 37,50 Kč až do 50.000 Kč.

Tyto různosti způsobeny byly rychle měnícími se poměry po převratu, ve kterých byly zápůjčky vydávány a ve kterých bylo obtížno vytvořiti tradici. Působila tu také nutnost navazovati na půjčky předpřevratové. Unifikací zjednodušila by se a zlevnila by služba státního dluhu.

Uvážíme-li, že je dnes papírů státního dluhu v oběhu asi 6 mil. kusů, vidíme, co bude znamenati unifikace a zjednodušení. Přinese prospěch nejen majitelům státních půjček, nýbrž i peněžním ústavům, jimž se zlevní režie. Tak zejména budou dnes vydávány státní papíry na 500 Kč, 1.000 Kč, 5.000 Kč, 10.000 Kč a 50.000 Kč. Budou tedy jednodušší.

Konečně jest již po delší dobu patrna nezbytnost, postaviti na nový základ také umořování vnitřního státního dluhu. Zákonem o půjčce práce z r. 1933 zastavili jsme umořování, které vyžadovalo ročně 700 mil. Kč. Náš rozpočet nesnesl tohoto nákladu a proto jsme zatím zastavili umořování, ale hleděli jsme to dohoniti tím, že státní rozpočet míval 150 mil. Kč k disposici pro ministerstvo financí, aby za tuto částku skoupilo dlužné papíry na burse a papíry ty zničilo. Tedy od té doby jsme umořili také ovšem menší částku, nežli stanovil původní plán. Dále je nezbytno, abychom umořování státního dluhu rozvrhli na delší dobu, než jsme původně myslili, neboť tím, že jsme umořování státního dluhu rozvrhli na delší dobu, jako je to u dluhů zemědělských, sníží se roční kvota na umořování a tím také ulehčujeme svému státnímu rozpočtu. Tento trojí úkol má býti splněn výměnou dosavadních vnitřních státních půjček za novou unifikační půjčku, vydanou pouze ve 4 různých typech, a to budeme míti 4 ½ %, 3 ¾ % a 3 % umořitelný dluh v 50 letech a pak budeme míti 3% rentu. Z tohoto zjednodušení jsou vyňaty dluhopisy státní s nižším úrokem nežli 3 %.

O výměně se praví, že bude dobrovolná, ovšem tuto dobrovolnost lze chápati jenom cum grano salis. Jen ten, kdo se přihlásí k výměně, získá určitou výhodu, kdo se však k výměně nepřihlásí, dostane určitou pořádkovou pokutu. Papíry se uloží u Poštovní spořitelny, mimo to mu bude vzata jistota pupilární, bude vyloučen s bursy a na svůj papír bude čekati tak dlouho, až by jej ustát od něho koupil.

Ovšem předpokládáme, že většina majitelů těchto papírů se přihlásí k výměně a že tedy bude výměna provedena.

Unifikační půjčka, vyjímajíc typ rentový, bude umořitelna v 50 letech podle soustavy anuitní tak, že náklad na úrok i úmor bude po celou dobu činiti stejnou částku, jako to mají na př. hypoteční ústavy. Proti dosavadním umořovacím plánům znamená to ovšem značné zvolnění umořovacího tempa, za které se majitelům dostává náhrady zvýšeným výměnným kursem. Umořování unifikační půjčky má býti zahájeno nejpozději v r. 1938. Zároveň bude umožněno umořování půjček nejníže zúročitelných, které výměně za unifikační půjčku nepodléhají, podle původních umořovacích plánů, prodloužených o dobu, po kterou bylo umořování zastaveno. Umořovací tahy stavebních losů budou obnoveny již dne února 1937. Náklad na tyto dluhy do unifikace nepojaté může býti uhrazen emisemi unifikační půjčky, takže nepřímo i tyto dluhy byly by časem zahrnuty do unifikace.

Pokud se týče finančního nákladu, důvodová zpráva počítá s tím, že nová úprava přinese pokles nákladů na vnitřní státní dluh založený přibližně o 60 mil. Kč ročně, a to v důsledku volnějšího umořování. Umořování se rozdělí na větší dobu a ročně je potřebí menší knoty. Poněvadž však výdaje na státní dluh nejsou hrazeny výhradně všeobecnou pokladní správou, jak ukazuje blíže státní rozpočet, nýbrž také z příspěvků státních fondů, státních podniků a svazků územní samosprávy - zejména půjčka práce byla ponechána velkými kvotami našim autonomním svazkům, samy si budou umořovati a úrokovati dotčené tyto kvoty - zvýší se příspěvek státní správy o 85 mil. Kč, z čehož asi 40 mil. Kč doufá důvodová zpráva vyrovnati zvýšeným saldem státních podniků, neboť jestliže zúrokování dluhů státních podniků bude mírnější, bude se částka státních podniků zvyšovat o tu kvotu, anebo jestli podnik bude pasivní, bude zmenšena o tuto kvotu.

Vzhledem k zjednodušení úrokování a umořování státního vnitřního dluhu a vzhledem k tomu, že tím materiálně se nic nemění, neboť věřitel dostane úrok, jako dosud béře, on nedostane nikdy zmenšený kapitál, který dosud měl v rukou, navrhuje rozpočtový výbor slavnému senátu, aby tato vládní osnova byla po nepatrných stylistických úpravách, které provedl výbor v dohodě s vládou, schválena. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, jednání je tedy skončeno.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Budeme hlasovati o osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých částí a paragrafů, jakož i úvodní formuli podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů, jakož i úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů, jakož i úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva senátu podle §u 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o výměně dluhopisů vnitřního státního dluhu (tisk 182).

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Nikoliv.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů, jakož i úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů, jakož i úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Projednáme další odstavec pořadu:

2. Zpráva imunitného výboru o žiadosti okr. súdu v Strakonicích zo dňa 26. novembra 1935, čís. T 749,/33, za súhlas k trest. stíhaniu člena senatu N. S. Pfeiferovej pre priestupok podľa §u 2 zák. zo dňa 15. novembra 1867 ř. z. (čís. 1064/1935 preds.) (tisk 122).

Zpravodajem je pan sen. Pocisk. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Pocisk: Slávny senát!

Podávam zprávu imunitného výboru o žiadosti kraj. súdu v Strakoniciach zo dňa 26. novembra 1935, čís: T 749/33, za súhlas k trest. stíhaniu sen. Pfeiferovej pre priestupok podľa §u 2 zák. zo dňa 15. novembra 1867 ř. z. (čís. 1064/1935 preds.).

Dľa trestného oznámenia četnickej stanice v Strakoniciach z 25. marca 1933, č. j. 1744, bola sen. Pfeiferová oznámená pre priestupok dľa §u 2 shromažďovacieho zákona, ktorého sa mala dopustit tým, že dňa 23. marca 1933 v Strakoniciach konala shromaždenie všeobecne prístupné a toto shromaždenie neoznámila tri dni napred, ako to zákon predpisuje. Po preventívnom trestnom riadení bola sen. Pfeiferová uznána vinnou a odsúdená k trestu väzenia 48 hodín nepodmienečne.

Nakoľko sen. Pfeiferová nemala údajne stáleho bydliska, nemohol výkon trestu byť prevedený, až konečne v mesiaci auguste 1935 bolo zistené, že menovaná má stále bydlisko v Hradci Král. Poneváč Pfeiferová rnedzi tým stala sa členom senátu N. S., nemohlo byť pristúpené k výkonu trestu.

Dľa pripojených súdnych spisov a zápisníc a výpovedi svedkov bola sen. Pfeiferová v kritickej doba tajomníčkou Priemyslového sväzu textilných delnikov. Pred vyšetrujúcim sudcom nepopiera, že dňa 23. marca 1933 svolala v Strakoniciach na 19. hodinu pozvánkami schôdzu členov priemyslového sväzu textilných delníkov do hostinca "Oskořinka", ktorú ale nepovažovala za potrebné hlásiť okresnému úradu tri dni napred, nakoľko to bola členská schôdza odborove organizovaných delníkov. Ďalej sa hájila pri výpovedi tým, že všetcia prítomní na schôdzi predložili intervenujúcemu komisárovi okrasného úradu legitimácie Priemyslového sväzu textilných delníkov, poneváč členmi skutečne boli.

Taktiež dľa k súdnym spísom pripojených zápisníc (troch vypočutých svedkov, ktorí neboli členmi menovaného sväzu, ktorí ale v kritickej dobe boli v menovanom hostinci prítomní, jednomyseľne pred vyšetrujúcim sudcom udávajú, že sen. Pfeiferová v prítomnosti niekoľko textilných robotníčiek hovorila len o členských knížkách a proto nevenovali jej žiadnej pozornosti, ale bavili sa pri pive ako obyčajne. Až keď prišli četníci a schôdzu rozpustili, dozvedeli sa, že sen. Pfeiferová je tajomníčkou Priemyslového sväzu textilných delníkov. Okr. súd v Strakoniciach odôvodňuje svoj rozsudok výlučne na základe výpovedi troch svedkov a čiastočného doznania samej sen. Pfeiferovej, kladie jej za vinu jedine to, že svolala členskú schôdzu do neuzavretej nniestnosti, prístupnej i iným osobám, než členom menovaného sväzu a tým mala sa dopustiť priestupku dľa §u 2 shromažďovacieho zákona.

Uvážiac hora uvedené okolnosti, ktoré sa udály takmer pred dvoma rokmi a ktoré nevyčerpávajú skutkovú podstatu, ktorá by bola dostačujúca k tomu, aby člen senátu pre hore uvedený priestupok bol zbavený imunity, z týchto dôvodov imunitný výbor navrhuje, aby slávny senát nevyhovel žiadosti okr. súdu v Strakoniciach a nedal súhlas k trest. stíhaniu sen. Pfeiferovej.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Budeme tedy hlasovati.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát souhlasu k trest. stíhání sen. Pfeiferové v tomto případě nedal.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je návrh výboru imunitního schválen a senát svého souhlasu k trest. stíhání sen. Pfeiferové nedal.

Projednáme nyní další odstavec pořadu, to je:

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského jako kmetského soudu v Liberci ze dne 6. prosince 1935, č. j. Nt 84/35-12, za souhlas k trest, stíhává sen. Wenderlicha pro přestupek §§ 4 a 13 zákona, č. 124/24 ve znění zákona. č. 108/33 Sb, z. a n. (č. 1186/1935 předs.) (tisk 124).

Zpravodajem výboru imunitního je pan sen. Němeček.

Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Němeček: Slavný senáte!

Žádost krajského jako kmetského soudu v Liberci má tuto skutkovou podstatu:

Mezi 20. a 25. červencem 1935 byl v Liberci rozšiřován leták se záhlavím "Volební sliby jsou zapomenuty". Na tomto letáku byl obviněný sen. Wenderlich označen jako nakladatel a obsah letáku byl tento: "Slibovalo se vám ve volebním boji - byť jen neoficiálně - že dojde k připojení k Německu, dostane-li Henlein většinu hlasů. Máme však za to, že toto připojení bylo by největším neštěstím pro sudetskoněmecký lid, ale tážeme se vás: není to nesvědomitá demagogie a bezpříkladná zbabělost, když členové parlamentu ze Sudetendeutsche Heimatfront zkrátka popírají, že vám ve volebním boji bylo slibováno připojení? Nepoznáváte, že jste byli vybičováni jen k tomu účelu, že se vám s velkou hubou slibovalo, aby se nachytaly vaše hlasy?"

Obsahem tohoto letáku se cítí dotčeni na své cti poslanci a senátoři strany Sudetendeutsche Partei a poněvadž pisatel citovaného letáku není znám, žaluji sen. Wenderlicha jako nakladatele letáku.

Imunitní výbor projednal žádost krajského jako kmetského soudu v Liberci a navrhuje, aby senát nevyhověl žádosti tohoto soudu ze dne 6. prosince 19.35, č. j. Nt 84/35/12, na základě které má býti sen. Wenderlich vydán k trestnímu stíhání podle §§ 4 a 13 zákona č. 124/24 ve znění zákona č. 108/1933 Sb. z. a n.

Důvody, pro které imunitní výbor nedoporučuje vydání, jsou tyto: Soukromí žalobci, poslanci a senátoři Sudetskoněmecké strany, kteří trestní oznámení podle zákona na ochranu cti proti sen. Wenderlichovi, jako nakladateli letáku, vytištěného v knihtiskárně firmy Schwarzbach a spol. v Liberci, vznesli, netvrdí, že by sen. Wenderlich byl autorem tohoto inkriminovaného tiskopisu. Opírají se však o § 24, odst. 2 ústavní listiny a tvrdí, že sen. Wenderlichovi v tomto trestním řízení imunita vůbec nepřísluší, ježto jest s ním podle jejich názoru nakládati jako s odpovědným redaktorem, jehož imunita jest §em 24 ústavní listiny výslovně zrušena, je-li členem Národního shromáždění.

Imunitní výbor nemůže v tomto případě ani v prvém, ani v druhém směru shledávati, že by byl návrh soukromých žalobců odůvodněn.

V prvním směru je dlužno se přikloniti k názoru, že obsah inkriminovaného letáku, třeba byl ve svých jednotlivých větách a slovech příkrý, přece jen nepřesahuje ve svém celku a v dnešních poměrech meze přípustné veřejné kritiky politické strany a jejího působení ve veřejném, parlamentním a státním životě. Soukromí žalobci mají možnost na podobné útoky ve svém tisku reagovati a jejich neodůvodněnost vyvraceti, aniž bylo účelno a nutno omezovati v tomto směru tiskovou svobodu a přenechávati rozhodování judikatuře trestní.

Ve směru druhém nutno poukázati k tomu, že na inkriminovaném letáku sen. Wenderlich není označen jako odpovědný redaktor, nýbrž výslovně jako nakladatel, a proto ustanovením §u 24 ústavní listiny není sen. Wenderlich práva imunity zbaven.

Kraj. trest. soud v Liberci postupuje proto zcela ve smyslu zákona, když proti obviněnému nezahajuje žádného trestního řízení jako proti odpovědnému redaktoru, jelikož obviněný jím není, nýbrž když jeho vydání k trest. stíhání žádá jako proti nakladateli letáku, který svého práva imunitního ve smyslu ústavy nepozbyl.

S ohledem na to, že návrh soukromých žalobců jest v obou směrech neodůvodněným, navrhuje imunitní výbor, aby žádosti kraj. trest. soudu v Liberci vyhověno nebylo a aby sen. Wenderlich k trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Wenderlicha pro přestupek §§ 4 a 13 zákona č. 124/24 ve znění zákona č. 108/33 Sb. z. a n.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne rohu. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Wenderlicha.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Sděluji, že do výboru ústavně-právního za sen. dr Kloudu nastupuje sen. Riedl.

Předsednictvo senátu usneslo se podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze svolala písemně nebo telegraficky s pořadem, jenž bude určen.

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 16 hod. 6 min.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP