Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Klofáč, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatelé: Kianička, Pázmán.

Celkem přítomno 101 členů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji 25 schůzi senátu NSRČs.

Dal jsem dovolené na dnešní schůzi sen. Korvasovi, Pfeiferové, Pfrognerovi, Popovičovi, Wenderlichovi a Zmrhalovi.

By1 mně podán dotaz pp: sen.Trnobranského, dr Fritze a dr Matouška.

Prosím, aby tento dotaz byl přečten.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):

Dotaz sen. Trnobranského, dr Fritze a dr Matouška k předsednictvu senátu N. S. republiky Československé v Praze:

V plenární schůzi senátu, konané dne 10. března 1936, podán byl návrh sen. Trnobranského, dr Budaye a druhů, aby do nejbližší schůze plenární dostavil se ministr zahraničí a podal zprávu o zahraniční situaci. Předsedající dr Bas dal o návrhu hlasovati a vyhlásil: "To jest většina, návrh jest přijat." Aniž by předsedající vyslovil pochybnosti o výsledku prostého hlasování a aniž by 25 senátorů bylo podobnou pochybnost projevilo, ohlásil nové hlasování povstáním a konstatoval, že to je menšina a že návrh jest zamítnut. Tímto postupem porušil předsedají dr Bas jasné a striktní ustanovení §u 58 jedn. řádu i potud, že při druhém hlasování nedal podle téhož paragrafu sečísti hlasy senátním tajemníkem nebo jeho zástupcem a zapisovatelem za dozoru předsedova.

Trvají tudíž dotazovatelé na tom, že prvé hlasování a jeho vyhlášení jest pravoplatné, poněvadž další postup předsedajícího odporuje ustanovení jednacího řádu.

Tážeme se proto zda předsednictvo senátu jest ochotno zaručiti dodržení jednacího řádu.

Předseda (zvoní): K dotazu pp. sen. Trnobranského, dr Fritze a dr Matouška, sděluji, že ze stenografického protokolu jest jasno, že druhé hlasování, jež bylo p. místopředsedou dr Basem provedeno, nezahrnuje v sobě ani reasumaci, ani revotaci, nýbrž prokazuje pouhou korekci enunciace výsledku prvého hlasování.

Ustanovení §u 58 jedn. řádu o druhém hlasování, jež se má konati v případě pochybností o výsledku hlasování, neměla tu místa, ježto místopředseda dr Bas provedl nové hlasování jen za tím účelem; aby před sněmovnou, senátem dokumentoval, že při prvém jeho prohlášení výsledku hlasování šlo - ve skutečnosti jenom o omyl v enunciátu.

Budeme projednávati pořad schůze.

Navrhuji, aby odst. 1 až 4 pořadu byly sloučeny v jediné projednávání, jelikož spolu souvisí.

Jsou to:

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo souhlasí s tímto mým návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor imunitní o všech čtyřech odstavcích, panu sen. Šolcovi.

Zpravodaj sen. Šolc: Slavný senáte! Krajský soud trestní v Praze požádal senát Národního shromáždění pod č. j. Nt XIX 37/35/4, 34/35/4, 36/35/4, 35/35/6 ze dne 19. září 1935 za vydání sen. dr Ant. Kloudy, Jiřího Pichla, Václava Klofáče a Emila Špatného ke stíhání pro obsah neperiodického tiskopisu s názvem "Volební leták", tištěný firmou "Melantrich", akc. spol. v Praze II, Václavské nám. 42. Trestní oznámení učinila Marie Hánlová-Kaufmanová v Praze Vršovicích, Pruská tř. 40, zastoupená JUDrem Jaroslavem Markem, advokátem v Praze II., Vodičkova ul. čís. 39, na 13 členů správní rady akc. spol. "Melantrich", jejímiž členy jsou také sen. dr Ant. Klouda, sen. Jiří Pichl, sen. Václav Klofáč a sen. E. Špatný.

V žalobě se uvádí, že dne 18. května 1935 byl v Praze rozdáván neperiodický tiskopis s názvem "Volební leták", tištěný firmou "Melantrich", v němž nebyl udán vydavatel. Tento "Volební List", datovaný dnem 18. května 1935 a označený jako VIII. vydání, obsahuje na své druhé straně článek nadepsaný "Krásná Mimi pannou? - Apropo co dělá Mimi?" Článkem tím cítila se uraženou na cti soukromá žalobkyně pí Hánlová-Kaufmanová a podala kraj. trest. soudu v Praze žalobu na 13 členů správní rady akc. spol. "Melantrich", mezi nimiž také na jmenované již čtyři senátory.

Imunitní výbor projednal ve své schůzi dne 26. února 1936 výše uvedenou žádost krajského soudu trestního v Praze a v uvážení, že je stíháno celkem dalších 9 členů správní rady akc. spol. "Melantrich", nečlenů N. S., takže soukromá žalobkyně má možnost si satisfakci soudně vymoci a v přesvědčení, že jmenovaní senátoři osobně o domnělé urážce na cti zmíněným obsahem neperiodického tiskopisu podle žaloby spáchané nevěděli, usnesl se navrhnouti slavnému senátu, aby svolení ke stíhání sen. dr Kloudy, Píchla, Klofáče a Špatného dáno nebylo.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.

Nejprve budeme hlasovati a odst. 1 pořadu, totiž o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. dr Kloudy pro přečin podle zákona na ochranu cti.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. dr Kloudy.

Dále budeme hlasovati o odst. 2 pořadu, totiž o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Pichla pro přečin podle zákona na ochranu ctí.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Pichla.

Nyní budeme hlasovati o odst. 3 pořadu, totiž o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Klofáče pro přečin podle zákona na ochranu cti.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Klofáče.

Konečně budeme hlasovati o odst. 4 pořadu, totiž o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Špatného pro přečin, podle zákona na ochranu cti.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Špatného.

Projednáme nyní další odstavce pořadu:

Zpravodajem za výbor zahraniční je (místo omluveného sen. dr Kloudy) pí sen. Plamínková, za výbor národohospodářský p. sen. inž. Marušák.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, pí sen. Plamínkové.

Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte! Nová dodatková úmluva ze dne 13. srpna 1935 prodlužuje beze změny ujednání čl. 1 až 4 dodatkové úmluvy k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920 na další chmelový hospodářský rok 1935/36, tedy od 1. září 1935 až do dne 31. srpna. 1936 a vláda uvádí pro toto prodloužení stejné důvody jako pro prodloužení dřívější.

Zahraniční výbor uznávaje platnost důvodů pro prodloužení platnosti ujednání v dodatkové úmluvě ze dne 13. srpna 1935 sjednané usnesl se ve schůzi konané dne 27. listopadu 1935 navrhnouti senátu ke přijetí toto schvalovací usnesení:

Senát Národního shromáždění republiky Československé schvaluje dodatkovou úmluvu k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednanou dne 13. srpna 1935 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 26. srpna 1935, č. 181 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor národohospodářský, panu sen. inž. Marušákovi.

Zpravodaj sen. inž. Marušák: Slavný senáte! Předkládaná dodatková úmluva jest totožnou s dodatkovou úmluvou ze dne 6. října 1932 k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1924, jejíž platnost, končící dne 31. srpna 1933, byla pro články 1 až 4, týkající se vývozu československého chmele do Německa, prodloužena výměnami not a to ze dne 21. srpna 1933 na dobu od 1. září 1933 do 31. srpna 1934, ze dne 29. srpna 1934 na dobu od 1. září 1934 do 31. srpna 1935 a nyní ze dne 13. srpna 1935 na dobu od 1. září 1935 do 31. srpna 1936.

Úmluvou touto nemá býti dotčena konečná úprava obchodu chmelem mezi republikou Československou a Německem, každá z obou smluvních stran může celou úmluvu neb její části kdykoli vypověděti k 1. dni každého měsíce se lhůtou jednoměsíční.

Úmluvou touto zaručuje se podstatně snížená německá celní sazba z autonomních 150 ř. M. na 70 ř. M. pro 10.000 q chmele, patřeného osvědčením původu podle platných československých předpisů. Pro vývoz do Německa byl stanoven roční vývozní kontingent ve výši 4,100.000 ř. M., který naprosto postačuje potřebám československého vývozu chmele do Německa.

Československo naproti tomu povolilo v této úmluvě Německu, aby dehtové barvy s obsahem nastavovadce až do 80% byly proclívány podle pol. 625 čs. celního sazebníku a aby žádosti o povolování dovozu hašeného vápna z Německa byly blahovolně vyřizovány.

Zahraniční obchod československý s Německem je celkem uspokojivý. V minulém roce náš vývoz do Německa stoupl a činil 1.564 milionů Kč oproti 1.046 mil. Kč v r. 1933. Poněvadž Německo neplatí náš dovoz devisami, může býti československý vývoz zaplacen jen dovozem německého zboží do Československa. Náš dovoz z Německa činil však v roce 1934 jen 1.244 mil. Kč. Z toho vyplývá, že naše aktivum v obchodním styku s Německem činilo v roce 1934 částku 320 mil. Kč.

Náš aktivní zůstatek, zamrzlý v Německu, mohl býti inkasován jen tak, že jsme se starali o to, aby náš vývoz do Německa byl poněkud zmenšen a aby zároveň stoupal německý vývoz do Československa. Za prvních 9 měsíců t. r. se to úplně nepodařilo, poněvadž dovoz z Německa nedosáhl očekávané výše. Československý dovoz z Německa činil za prvních 9 měsíců t. r. 820’7 mil. Kč, československý vývoz v této době 859’ 7mil. Kč. Naše obchodní aktivum činilo tedy v prvních 9 měsících t. r. 39 mil. Kč. Důsledek toho jest, že náš aktivní zůstatek na sběrném účtu s Německem jest koncem roku asi 304 milionů Kč a že československý vývozce do Německa čeká na zaplacení svého účtu asi 4 měsíce ode dne, kdy německý dovozce zaplatil účet v Berlině:

Ve 3. čtvrtletí t. r. se náš dovoz z Německa zlepšil a činí průměrně cca 101 mi,l. Kč měsíčně. Je to patrně následek toho, že německý vývozce dostává vývozní prémie, které činí 20 až 30% ceny vyváženého zboží.

Rychlejší likvidování aktivního zůstatku, v Německu zamrzlého, dalo by se docíliti dalším omezením československých vývozních možností do Německa.

Tomu se však brání českoslovenští vývozci do Německa a nebylo by to dnes ani v zájmu celostátním, neboť by se tím zvětšila u nás nezaměstnanost, která jest již tak značná.

Národohospodářský výbor senátu projednal předložený návrh ve své schůzi dne 28. listopadu 1935 a usnesl se doporučiti slavnému senátu jeho přijetí. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu.

Uděluji slovo panu sen. Bockovi.

Sen. Bock (německy): Slavný senáte! Pokud jde o stanovisko sudetskoněmecké strany k prodloužení dodatkové úmluvy ze dne 13. srpna 1935 k československo-německé úmluvě ze dne 29. června 1920 na chmelový hospodářský rok 1935/36, navrhuji, aby příště kontingent byl zvýšen již pro chmelovou sezonu 1936, a odůvodňuji to tím, že říšskoněmecký pivovarský průmysl v letech volného obchodování nakupoval někdy více nežli 50% celé československé sklizně chmele. Dále navrhuji, aby naše kvalitní zboží, obzvláště žatecký chmel, chráněn byl přijatým již zákonem o původu našeho chmele proti transitnímu obchodu se zbožím, nabízeným z jiných zemí a krajin.

Znovu chtěl bych zde zdůrazniti, že dovoz do Německa je kontingentován na 20.000 q, s celní výhodou 70 říšských marek za 100 kg. Pohroma by však nastala při rekordní sklizni, která obnáší z hektaru 25 q, takže by se z přibližně 8.500 ha osevní plochy sklidilo asi 212.500 q chmele. Za těchto okolností je nutno na všechny strany podávati přátelskou ruku. Musíme však naproti tomu konstatovati, že československá obchodní politika již po dlouhou dobu a obzvláště od r. 1933 naprosto není schopna dojíti k přátelskému poměru s naším velikým sousedem Německem. Německo je stát všemohoucího průmyslu, schopný odebírati zemědělské výrobky všeho druhu, jako chmel, obilí, ovoce, okurky a zelenina. Toto zboží se obzvláště silně požaduje, přichází tedy pro výrobu našich rolníků v úvahu. Československá republika jako zemědělský stát je přirozeně odbytištěm pro tovary průmyslových zemí, především pro levné i vysokocenné výrobky sousedního německého průmyslu, z něhož na příklad německý radiový a automobilový průmysl průkopnicky ukázal cestu k lidovému autu a radiovému přijímači. Výměnný obchod nejprimitivnějšího způsobu mezi Československou republikou a Německem účinkoval by jako oživení hospodářství ku blahu obou států a národů a vytvořil by také skutečný přátelský poměr. Kdo však vidí skutečností v životě obou národů, ví, že šílené celní přehrady, zákazy dovozu a potlačování dovozu německého zboží překážejí vývoji k přátelskému poměru, neboť nikoli fráze a prázdná slova, nýbrž skutky a upřímnost v obchodní politice jediné jsou schopny vésti k dobrým poměrům se sousedy.

Ve 20. století, v době technických zázraků a obdivuhodných pokroků ve všech oborech civilisace, dovolila většina vedoucích státníků neodpovědným způsobem, aby národové vydáni byli zvůlí hrstky lidí; neboť nelze upříti skutečnost, přes všechny sny o humanitě, že miliony lidí nevydělávají, čeho nejnutnější potřebují pro holý život. Přímo nelidské však je trpěti, aby se tisíce vagonů obilí denaturovaly, kdežto statisíce hodných pracujících lidí musí hladověti na výsměch lidské kultuře, bludnou naukou nám slibované.

Náš obchodně-politický poměr k Francii vyžaduje s veškerým důrazem a naléhavě změnit dosavadních základů. Poskytujeme Francii v praxi volnost v povolovacím a devisovém řízení, kdežto náš dovoz do Francie podroben je kontingentu a přísnému licenčnímu řízení. Pro řadu našich výrobků povoluje nám Francie nedostatečné kontingenty, které neodpovídají ani našim vývozním možnostem, ani poptávce po našem zboží ve Francii, takže je nutno stále vyjednávati s Francií o zlepšení kontingentů.

Usnadněte přece dovoz německého zboží na základě přirozených obchodních styků, pak nalezneme možnost odbytu pro své zemědělské výrobky, pak nepotřebujeme žádný obilní monopol, který stojí stát ročně mnoho set milionů Kč a jen malé hrstce lidí vynáší sta milionů. (Výkřiky. - Hluk. - Předseda zvoní.) Kdo chce opravdu sloužiti míru, spatřuje příkaz doby v tom, opatřovati práci, oživiti domácí trh a vrátiti se k normálním obchodním stykům, čímž se vytvoří základy pro výživu obyvatelstva.Kdo se však úzkostlivě snaží sjednávati vojenské přátelské smlouvy na úkor přirozených skutečností hospodářských, uzavírá se poznání, že pevná záruka trvalého zachování míru spočívá v hospodářském ozdravění všech národů. Kdo není ochoten jednati podle tohoto poznání, není pro mír, nýbrž slouží přípravě války a ničí všechny naděje strádajícího lidstva v lepší budoucnost. Státník, který chce obstáti před dějinami svého národa, musí tudíž poznati, že jen návratem k přirozeným obchodním stykům nastati může uklidnění národů že jen tím dány jsou nejdůležitější předpoklady pro zachování světového míru. Kdo to ví a podle toho jedná, zná tajemství hospodářského zázraku, který by zabezpečil výživu všech národů, nač především toužebně čekají široké vrstvy lidu.

Také úpadek lázeňských míst na českém severozápadu způsoben byl v prvé řadě říšskoněmeckým devisovým problémem, neboť příliv cizinců z Německa, který převážně v době vysoké konjunktury zabezpečoval existenci našich lázeňských míst, musel přestati v tom okamžiku, kdy pro plíživý bojkot říšskoněmeckého zboží německý zahraniční obchod klesl na minimum a říšskoněmecké devisové hospodářství se dostalo do svěrací kazajky. Dnešní německý nedostatek devis nedovoluje tudíž vzhledem k opatřování surovin žádnou volnost devis, takže pro známou uzávěru, omezující vývoz na 10 marek, cizinecký ruch z Německa téměř přestal. Ježto se s československé strany zásadně zamítá dovoz mnohého německého zboží a omezuje se hlavně jen na vysokocenné kvalitní zboží, jako anilinové barvy, lékárnické zboží atd., které jinde nelze obdržeti, Německo však u nás s největší ochotou nakupuje a také by nakupovalo, je poukaz na naši aktivitu v československo-německém clearingu úplně absurdní, neboť nechceme-li nic kupovati, Německo si však přeje normální obchodní styky a proto u nás nakupuje, musí to nutně projevovati. Proto není na místě hospodářské šněrování, nýbrž rozum v obchodní politice je prvým předpokladem přiblížiti mezi sebou národy a sjednati pravé přátelské styky.

Má-li se vyhověti životním potřebám národů, musí se vážně přikročiti k tomu, aby se vyřadil Evropě cizí podzemní finanční svět a aby zase nastal normální styk a normální obchod. Ale všude jsou to stejné podzemní síly, které systematicky pracují na zničení a podkopání světového míru, které chtějí národy uvrhnouti do nové světové války. Také náš stát, chce-li žíti, musí tomuto nepříteli všech národů čeliti a v politice a v obchodě zachovávati zásady, které jediné zaručují pravé dorozumění.národů. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena.

Slovo k doslovu si vyžádal pan zpravodaj sen. inž. Marušák.

Zpravodaj sen. inž. Marušák: Slavný senáte! Řečník přede mnou mluvil o našich obchodních záležitostech a o nezaměstnanosti, jako kdyby poměry v Československé republice byly nejhorší, a proto ho musím s tohoto místa korigovati. Nevyvážíme-li od nás do Německa více než tomu je, děje se tak z příčin, které jsem již uvedl ve svém referátě, a znovu podtrhuji, že je to neschopnost placení Německa. Německo nám neplatí a žádá, aby za náš dovoz mohlo platiti svým vývozem do Československa. Proto my ani naše dělnictvo nemáme na těchto obchodech takový zájem, jaký bychom měli, kdybychom dostávali německé devisy za náš vývoz. Nezaměstnanost v Německu jest jistě daleko horší než v Československé republice a byla by ještě horší, kdyby Německo nepoužívalo svých nezaměstnaných k výrobě válečného materiálu a tím, řekněme, k ohrožování svých sousedů. To je dnes hlavní obor, ve kterém německé dělnictvo dostává práci.

Já bych však při tom poukázal také na jinou stránku. Řečník patří ke straně, která soustřeďuje německý kapitál. Jsou v ní fabrikanti, bankéři, velkostatkáři, majitelé uhelných dolů atd. Velmi zajímavé je, že německý kapitál, který tvoří jádro Henleinovy strany, má hlavní vinu, že zaměstnanost u nás není lepší, než ve skutečnosti je. Kdo připravil německé závody o provozní kapitál, kdo přivedl četné závody do hospodářské a provozní krise? Byl to nacionální šovinismus německých průmyslníků ze severních Čech, kteří věřili více říšské marce než čsl. koruně a kteří tam ztratili sta, až miliardy peněz spekulací a tím se dostali do krise. Ale na druhé straně my se přece snažíme, abychom upravili kolektivními smlouvami lepší poměr k pracujícímu dělnictvu, abychom zvýšili mzdy a abychom snížili pracovní dobu. Zástupci této strany v senátě i v posl. sněmovně by udělali lépe, kdyby se místo agitačních řečí zde v parlamentním sboru obrátili na své zástupce v různých kartelech a ve Svazu průmyslníků, aby je obměkčili, aby nedělali tak protisociální politiku, jakou dělají, nýbrž aby začali dělat politiku sociální a dělnickou. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodajce pí sen. Plamínkové.

Zpravodaj sen. Plamínková: Vážený senáte! Mě překvapuje jedna věc. Pan řečník z Heneinovy strany je příslušníkem našeho státu, tedy má býti rád, jestliže máme svůj obchod s Německem aktivní, ale on nám vytýká, že náš obchod s Německem je aktivní, a přál by si, aby obchod Německa s námi byl aktivní. Nezdá se mi, že to je argumentace správná pro občana tohoto státu. A jestliže to zde zdůrazňuji, činím tak proto, abychom viděli zase s jiné stránky mentalitu strany Henleinovy, za kterou pan řečník zde mluvil. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím schvalovací usnesení bylo přijato podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Projednáme dále následující, 6. odstavec pořadu:

Táži se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční sen. inž. Wintra a za výbor národohospodářský sen. Dytrycha - zda navrhují nějaké tutové změny?

Zpravodaj sen. inž. Winter: Nemám připomínek.

Zpravodaj sen. Dytrych: Nenavrhuji změn.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Toto schvalovací usnesení bylo přijato podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Přistoupíme k poslednímu odstavci pořadu dnešní schůze:

Táži se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční pí sen. Plamínkové a za výbor národohospodářský sen. Kříže - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Kříž: Nenavrhujeme.

Zpravodaj sen. Plamínková: Nikoli.

Předseda (zvoní): Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina: Tím je toto schvalovací usnesení přijato podle zprávy výborové, také ve čtení druhém.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Předsednictvo senátu usneslo se podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze svolala písemně nebo telegraficky s pořadem, jenž bude určen.

Žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.