Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Klofáč, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatelé: Kianička, Pázmán.

Celkem přítomno 113 členů podle presenční listiny.

Člen vlády ministr dr Dérer.

Z kanceláře senátní : tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce dr Trmal.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 15 hodin 35 minut.

Sdělení předsednictva.

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Ballovi, Jančekovi, Popovičovi, Šolcovi; dodatečně na 23. schůzi senátu sen. Riedlovi; od l0. do 13. t. m. sen. Stodolovi; na týden sen. dr Bačinskému, Donátovi, Chalupníkovi, Sehnalovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byla udělena zdravotní dovolená na 6 neděl sen. Pázmánovi.

Návrhy tisky 142, 147 - přikázány výboru iniciativnímu.

Vládní návrhy tisk 143 - přikázán výboru ústavně-právnímu, tisk 144 - přikázán výborům národohospodářskému a ústavně-právnímu.

Usnesení posl. sněmovny tisk 145 - přikázáno výborům techn.-dopravnímu a rozpočtovému.

Naléhavá interpelace tisk 148.

Interpelace tisk 129/1 až 129/4.

Odpovědi tisk 139/1 až 139/5.

Těsnopisecké zprávy o 15. a 18. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápis o 22. schůzi senátu N. S. R. Čs.

o 23. schůzi senátu N. S. R. Čs. schválen byl podle §u 72 jedn. řádu.

Předseda (zvoní): Vážený senáte!

Byl mi podán dotaz pana sen. Kreibicha podle §u 69 jedn. řádu, zdali je mi známo jméno onoho pana senátora, jenž byl podle novinářských zpráv přistižen na československo-rakouských hranicích při podloudném převážení valut, zdali jsem ochoten v některé plenární schůzi senátu veřejně ho oznámiti, a není-li mně to známo, jsem-li ochoten jméno to si od příslušných úřadů vyžádati.

Na tento dotaz mohu odpověděti, že mně o podstatě těchto novinářských zpráv jako předsedovi senátu ničeho známo není, že mně také není známo jméno člena senátu, jenž by byl přistižen při podloudném převážení valut, a že se mně také nedostalo žádného sdělení, na jehož podkladě bych mohl cokoli zaříditi.

Panu interpelantu jest také známo, že kdyby mělo dojít k trestnímu řízení proti členu senátu pro delikt shora uvedený, bylo by ve smyslu zákona a jednacího řádu senátu nezbytno, aby věc ještě před samým zahájením trestního řízení byla sdělena presidiu senátu se žádostí, aby člen senátu, jehož by se podobné obvinění týkalo, byl senátem k trestnímu stíhání vydán. Věc by byla okamžitě přikázána výboru imunitnímu, aby ji projednal a plenu senátu své návrhy předložil. Ve skutečnosti však žádný takovýto návrh předsednictvu senátu nedošel, takže není právního podkladu, aby předsednictvo senátu a tím méně imunitní výbor senátu mohl v tomto směru konati šetření a usnášeti se na opatřeních, pro něž tohoto příslušného zákonného podkladu není.

Budeme projednávati pořad schůze, a to nejprve odst. 1:

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. inž. Winter, za výbor národohospodářský sen. Dytrych.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. inž. Winterovi.

Zpravodaj sen. inž. Winter: Slavný senáte: Když naše republika 15. prosince 1930 vypověděla obchodní smlouvu s Maďarskem, tehdy jsme vyváželi do Maďarska za 1.004 mil. Kč a dováželi z něho za 930 mil. Kč. mil. Kč tohoto našeho vývozu připadalo na výrobky průmyslové. Jakmile byla smlouva vypověděna, ihned klesl náš vývoz. na 289 mil. Kč, dovoz na 134 mil. Kč. Kdežto dovoz se na této úrovni ustálil - roku 1934 činil 128 mil. Kč, roku 1935 133 mil. Kč - klesal vývoz ještě dále, až roku 1934 činí pouhých 153,7 mil. Kč a roku 1935 dokonce jen 139,1 mil. Kč. Jsme tedy už pouze necelými 5 mil. Kč ještě aktivní. Podíl průmyslu klesá však v našem vývozu ještě více nežli celkový vývoz, ze 600 mil. Kč z r. 1930 zbylo pouze asi 20 mil. Kč roku minulého a zbytek připadá na suroviny, dříví, uhlí, koks.

Naše textilnictví, které representovalo velikou složku vývozu, je postiženo obzvláště těžce. Vývoz příze, který nám ještě zbyl, není právě zvláštní výhrou; surovina tu representuje asi 3, ceny a práce pouze 1. Surovinu dovážíme z ciziny a platíme ji devisami, Maďarsko však platí clearingem. Proto je otázka, zdali o tento druh vývozu je nyní vůbec co státi.

V maďarském vývozu k nám nastala podstatná změna jednak římskou dohodou, jednak neúrodou kukuřice, která patřila ke standardním artiklům maďarského vývozu. Ze všech jeho artiklů mu pro vývoz clo naší republiky zbyli jenom vepři a sádlo, k nimž se nyní přidružuje také stoupající podíl průmyslových výrobků, hlavně elektrotechnických. Poněvadž potřeba těchto předmětů u nás jest omezená a Maďarsko hotově platiti nemůže, je rozsah našeho vzájemného obchodu značně omezen ke škodě obou stran. Proto je nutno snažiti se, aby byly nalezeny možnosti, které by dosavadní volumen obchod zvětšily. I tomu účelu má sloužiti obchodní dohoda, sjednaná v Budapešti 14. června 1935, která je založena na zásadě nejvyšších výhod a vztahuje se na veškeré obchodní styky. Hlavní zájem na uspořádání hospodářských styků s Maďarskem má Slovensko a Podkarpatská Rus pro vývoz dříví, dřevěného uhlí a celulosy. V té je nám však nebezpečným konkurentem Rakousko, požívající preferencí na základě římského paktu. Ale i přes to je nutno dohodu vítati, již také proto, že je krokem k uspořádání hospodářských poměrů ve střední Evropě, které je předpokladem uspořádání poměrů politických.

Zahraniční výbor doporučuje slavnému senátu, aby tuto dohodu schválil. (Souhlas).

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Dytrych. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Dytrych: Slavný senáte! Dne 15. prosince 1930 přestala platiti mezi Československou republikou a Maďarskem řádná obchodní smlouva uzavřená dne 31. května 1927. Od této doby byly všeobecné hospodářské styky mezi námi a Maďarskem smluvně neupraveny. Tento stav ukázal se s hlediska vzájemného obchodování nepříznivými tehdy, když se o výměně zboží podle potřeby dohodovaly příslušné úřady.

Takovéto krátkodobé administrativně technické opatření, platné beztoho jen na zcela krátkou dobu, neposkytovalo dosti pevného podkladu pro vzájemné hospodářské styky, a proto bylo přikročeno ke sjednání řádné obchodní dohody, jež byla podepsaná v Budapešti dne 14. června 1935.

Nová dohoda je založena na základě nejvyšších výhod. Vztahuje se na veškeré obchodní styky a nikoliv jen na nakládání se zbožím. Články I až III týkají se osob fysických a právnických, a to za 1. právnického postavení, že osoby fysické i právnické jedné smluvní strany budou požívati nejvyšších výhod, t. j. jejich právní postavení, cestování, pobyt, nastupování a provozování obchodu, živností a jakéhokoliv jiného zaměstnání, dále veškerá práva a zájmy z toho plynoucí budou požívati, ovšem bez újmy zákonů, předpisů a platných nařízení v zemi, nejvyšších výhod také na území druhého státu.

2. Upravuje se režim obchodních cestujících, a to tak, že obchodníci, továrníci a jiní živnostníci jediné smluvní strany, předloží-li živnostenskou legitimaci, vydanou vlastním státem, jež je opravňuje ku provozování obchodu nebo živnosti, a že platí zákonité daně a dávky, budou míti právo buď osobně nebo cestujícími, kteří jsou v jejich službách na území druhé smluvní strany, nakupovati zboží u obchodníků, nebo výrobců, nebo ve veřejných prodejnách. Také mohou přijímati zakázky, aniž za to musí platiti nějakou zvláštní daň nebo dávku. Obchodníci a živnostníci jakož i jejich cestující smějí s sebou bráti pouze vzorky nebo modely, nikoliv však zboží. Živnostenské legitimace musí býti vystaveny podle vzoru používaného v mezinárodní úmluvě o zjednodušení celních formalit.

3. Konečně dohoda stanoví, že tito obchodníci a živnostníci nebudou platiti za provozování obchodu a živnosti žádné jiné daně a dávky, než jaké se vybírají od vlastních příslušníků.

Články IV, V, X a XI upravují zacházení se zbožím při dovozu, vývozu v oboru daňovém a podmínky vzájemné výměny. V článcích VII a VIII řeší se některé otázky specielní povahy, jako jsou vyclívání některých druhů zvláště vyjmenovaných vín v Československu a proti tomu snížení cla na bryndzu v Maďarsku. Konečně v čl. IX byla umluvena vzájemná bezcelnost pro zásilky oznámení, plakátů a brožur lázní, turistických míst, veletrhů a výstav. V čl. XII se dohodlo, že oba státy poskytnou na svém území příslušníkům druhé strany účinnou podporu v otázce nekalé soutěže.

Poněvadž tato obchodní dohoda s Maďarskem bude pravděpodobně dobrým podkladem pro rozvoj vzájemných hospodářských styků a má obzvláštní význam zejména pro Slovensko a Podk. Rus, které pro velkou část přebytků některých artiklů jako dříví, dřevěné uhlí, celulosa a některé průmyslové výrobky, mají nedostatek odbytišť.

Dohodou touto upravil se konečně náš veškerý obchodní styk s Maďarskem, což znamená opětné zavedení právního pořádku při sjednávání obchodu s tímto státem.

Národohospodářský výbor doporučuje tudíž sl. senátu ku přijetí toto schvalovací usnesení:

Senát národního shromáždění rep. Čsl. schvaluje obchodní dohodu mezi republikou Čsl. a královstvím Maďarským, podepsanou v Budapešti dne 14. června 1935 se závěrečným protokolem z téhož dne uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. června, 1935, č. 137 Sb, z. a n. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu. Uděluji oslovo přihlášenému řečníku, panu sen. Keilovi.

Sen. Keil (německy): Slavný senáte! Zpravodajové zahraničního a národohospodářského výboru konstatovali, že náš zahraniční obchod s Maďarskem s 1.004 milionů v r. 1930 klesl na 154 miliony v r. 1934. To odpovídá úbytku 84,6%. Také s celostátního hlediska není tato cifra bezvýznamnou. Bylo by zajímavo zjistiti, do jaké míry při tom zúčastněno je Slovensko a Podkarpatská Rus. V této souvislosti budiž zde jen zmínka o tom, že právě hlavní průmysl Slovenska, dřevařské hospodářství, bylo bezesmluvním stavem posledních pěti let v pravém slova smyslu zničeno. Zůstaly velké a kapitálově silné podniky, střední a malé podniky z hospodářského života Slovenska úplně zmizely. To jest jedna stránka věci. Na druhé straně jsme právě v poslední době od nového roku měli v západním Slovensku mzdový spor, který se dnes přenesl do středního Slovenska a patrně na východě skončí. Jde o mzdy, pro něž není příkladu. Jsou otcové rodin, kteří z denní mzdy 5 až 7 Kč vydržovati musí rodinu, jsou povozníci, to jsou naši malí sedláci v horách, kteří z 18 Kč denního výdělku vydržovati musí svůj potah a rodinu. To jsou následky pětiletého bezesmluvního stavu s Maďarskem. K tomu ještě přistupuje, že právě v posledních pěti letech byly daně a dávky zvýšeny takovou měrou, že zase nejchudší z chudých nemohou tato břemena téměř již nésti.

Jak jsem se již před tím zmínil, neodpovídají mzdy poměrům. Proto nelze se diviti, když naši sedláci v horách, jejichž hlavním povoláním vlastně je povoznictví, také sáhli k mzdovému boji. Ve správním okrese gelnickém panuje od tří týdnů mzdový boj a lesní správa v Solivaru toto vyjednávaní nepochopitelným způsobem protahovala. Tato lesní správa strhuje povozníkům z 1 cm jejich spravedlivého výdělku a odpočítává jim mimo to ještě jeden, dva centimetry pro špatné měření. To je bezpříkladné jednání Lesního úřadu vůči chudým a vyčerpaným sedlákům. (Předsednictví převzal místopředseda dr Bas.)

Jako druhou postiženou hospodářskou skupinu našeho území nutno uvésti tatranské lázně. Pětiletý bezesmluvní stav donutil tyto podniky, aby vyčerpaly svou podstatu. Nevím, zdali nyní předložená smlouva s Maďarskem poskytne ještě možnost uvésti tyto lázně někdy do chodu.

Přes vylíčené okolnosti vítáme, že se konečně po pěti letech nalezla odvaha sjednati smlouvu s Maďarskem. Doufáme, že se naše situace tím může jen zlepšiti. (Potlesk.)

Místopředseda dr Bas (zvoní): Přejí si páni zpravodajové slova k doslovu?

Zpravodaj sen. inž. Winter: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Dytrych: Rovněž ne.

Místopředseda dr Bas: Když tomu není tak, přikročíme ke hlasování.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Přikročíme nyní k odst. 2 pořadu:

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční místo omluveného p. sen. dr Kloudy pí sen. Plamínková, za výbor národohospodářský pan sen. Kříž.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor zahraniční, pí sen. Plamínkové.

Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte!

Vláda říše Německé vypověděla k 30. červnu 1935 ujednání ze dne 21. prosince 1933, čís. 241 Sb. z. a n., podle kterého přiznán byl státu našemu pro dovoz perleťových knoflíků původu československého měsíční kontingent 21 q za snížené clo 700 ř. marek, namísto autonomní sazby 1.400 ř. m. za 1 q.

Výhoda vypovězeného ujednání v zásadě obnovena byla dohodou, která ujednána byla při červnovém zasedání komisí československé a německé v Praze a která byla potvrzena výměnou not daných v Berlíně dne 26. června 1935 s nepatrnými změnami.

Platí tedy počínajíc dnem 1. července 1935 pro vývoz perleťových knoflíků z našeho státu do Německa toto:

"Německá vláda povoluje na knoflíky zcela z perleti (s výjimkou knoflíků ze skořápek hlemýždě trokasového) z čís. 606 německého celního sazebníku, ve množství 63 q za kalendářní čtvrtletí, za cenového zajištění obsaženého v bodu 1 průmyslové úmluvy, celní sazbu 700 říšských marek za 1 q. V jednotlivých kalendářních čtvrtletích nevyužité části kontingentu mohou býti využity v následujících kalendářních čtvrtletích, a to až do konce kalendářního roku.

Za účelem dosažení snížené celní sazby 700 ř. marek musí předložiti strana při odbavování každé zásilky do volného oběhu v německém celním území německým celním úřadem potvrzené kontingentní osvědčení, vydané československým místem, z něhož je patrno, že zásilka spadá do celního kontingentu. Obě vlády se dohodnou jak o německém celním úřadu, tak o československém místě, které bude vydávati kontingentní osvědčení, a o postupu, který bude při tom zachováván.

Čtvrtletní celní kontingent 63 q byl vypočten na základě množství dovezeného podle německé statistiky za kalendářní rok 1927." Potud tedy úmluva.

Ujednání nabývá platnosti 15 dnů po výměně ratifikací. Smluvní vlády se však dohodly, že sjednané dohody uvedeny budou v prozatímní platnost ještě před výměnou ratifikačních listin již ode dne 1. července 1935.

Zahraniční výbor senátu projednal toto ujednání ve schůzi dne 27. listopadu 1935 a uznav výhodnost jeho pro naše vývozce perleťových knoflíků, usnesl se doporučiti senátu Národního shromáždění ke přijetí toto schvalovací usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje ujednání mezi republikou Československou a říší Německou o celním kontingentu pro perleťové knoflíky, sjednané výměnou not v Berlíně dne 20. června, 1935 a uvedené v prozatímní.platnost vládní vyhláškou ze dne 4. července 1935, čís. 149 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Místopředseda dr Bas (zvoní): Za výbor národohospodářský referuje pan sen. Kříž. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Kříž: Slavný senáte! Dodatkovým ujednáním, sjednaným výměn u not ze dne 21. prosince 1933 (č. 241 Sb. z. a n.) přiznala německá vláda pro dovoz perleťových knoflíků původu československého měsíční kontingent 21 q za snížené clo 700 ř. m., namísto autonomní sazby 1.400 ř. m. za 1 q. Podkladem tohoto ujednání byla cenová dohoda perleťářského průmyslu československého s perleťářským průmyslem říšskoněmeckým.

Toto ujednání vypověděla vláda říšskoněmecká k 30. červnu t. r. Při červnovém zasedání komisí obou států v Praze bylo jednáno o obnovení této pro nás cenné koncese, neboť celní zatížení 1.400 ř. marek na 1 q perleťových knoflíků je neobyčejně vysoké a znemožnění dovozu autonomní celní sazbou říšskoněmeckou, zle by postihlo drobné výrobce tohoto zboží u nás, jichž výdělkové poměry - jde většinou o výrobu domácky prováděnou - jsou již dnes na nejnižším myslitelném minimu.

Je tu tedy nejvýš odůvodněný zájem, aby vývoz tohoto zboží do Německa zůstal zachován, tj., aby zůstaly zachovány tarifní celní výhody původním dodatkovým ujednáním sjednané. To se také podařilo a v článku I sjednané dohody upravena je znovu celní sazba říšskoněmecká na dovoz československých perleťových knoflíků na 700 ř. marek za 1 q zboží, jehož množství je kontingentováno na 63 q za kalendářní čtvrtletí.

Toto ujednání realisováno bylo výměnou not mezi oběma státy, která, se stala v Berlíně dne 26. června 1935: S dohodou obou vlád vstoupilo foto ujednání dnem 1. července minulého roku v prozatímní platnost.

Národohospodářský výbor senátu projednal toto ujednání ve schůzi konané 28. listopadu loňského roku a uznávaje výhodnost této úmluvy doporučuje senátu, aby přijal příslušnou schvalovací klausuli, jak jest otištěna ve zprávě výborové a jak byla právě tlumočena zpravodajem výboru zahraničního. (Souhlas.)

Místopředseda dr Bas (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahajuji proto rozpravu.

Ke slovu je přihlášen jako první řečník pan sen. Wenderlich. Dávám mu slovo.

Sen. Wenderlich (německy): Slavný senáte! Používáme prvé příležitosti projednávání smlouvy s Německem, abychom konstatovali, že Německo dosud všechny smlouvy mělo za cár papíru a je roztrhalo. Používáme této příležitosti, abychom prohlásili, že němečtí dělníci s válečnými provokacemi [ ] nemají nic společného. (Souhlas na levici.) Hitler v sobotu roztrhal dobrovolně sjednanou smlouvu locarnskou. Mezinárodní plavební úmluva jest ohrožena. (Různé výkřiky.) Hitler používá francouzsko-ruské smlouvy k ohrožení světového míru. Hitler ví přesně, že Sovětská unie nejen nechce žádné války, nýbrž společně s francouzskou diplomacií se svého času snažila o přistoupení Německa k východnímu paktu při zásadě: Mír je nedělitelný a musí všechny přátele míru nalézti ochotny k vzájemné bezpečnosti. Hitler svého času zamítl přistoupiti k východnímu paktu. (Různé výkřiky senátorů sudetskoněmecké strany.) že se tak o to zajímáte, jest jen důkazem pro agenturu Hitlerovu v Československu. (Potlesk senátorů komunistické strany.)

Tento východní pakt zabezpečoval Německu pomoc Francie a Polska.... (Výkřiky sen. Kreibicha a senátorů sudetskoněmecké strany. - Místopředseda dr Bas zvoní.) Agenti Hitlerovi se hýbají.

Tento východní pakt zabezpečoval Německu pomoc Francie a Polska, kdyby bylo napadeno Sovětskou unií. Co řekl Hitler? Stejně jako Německo nemůže, již ryze teritoriálně, napadnouti Sovětskou unii, právě tak lehce může Sovětská unie oklikami posunutými posicemi Německo přepadnouti. Jaké pak posunuté posice mínil Hitler? Jednou z těchto posunutých posic je Československo. Československo jest ohroženo Německem. Proti Československu mobilisují Polsko a Maďarsko. Ale pro zachování míru je Sovětská unie spolčena s Československem. (Německé výkřiky:Španělsko!) Pravíme vám: Ve Španělsku zvítězila lidová fronta, ve Francii zvítězí lidová fronta a v Československu vás lidová fronta odstraní. (Potlesk senátorů komunistické strany.)

Velmi podivně ovšem se vyjímají proti těmto skutečnostem výroky vládního listu, a to nedělního "Venkova". (Různé výkřiky senátorů sudetskoněmecké strany. - Místopředseda dr Bas zvoní.) Jen přijďte s sebou k projevům, tu s vámi v německém území budeme účtovati. Jen tam přijďte, my s vámi zúčtujeme, jste příliš zbabělí tam přijíti a své lidi odvoláte!

V rozporu s ohrožením míru následkem roztrhání locarnské úmluvy, následkem ohrožení mezinárodních plavebních smluv jsou výroky nedělního vládního listu "Venkova". Tam čteme na konec: "Po našem pevném přesvědčení znamená projev německého říšského kancléře krok k uklidnění světa a zvýší vzájemnou důvěru: Jaké je to uklidnění? Pročítáme-li spousty mezinárodních listů, musíme konstatovati, že jen "Venkov" učinil objev nějakého uklidnění na základě Hitlerova prohlášení. (Německé výkřiky: List Hodžův!) To je list našeho min. předsedy. Ba, čteme v "Prager Presse", blízké ministerstvu věcí zahraničních, tuto větu: "Positivní návrhy řeči Hitlerovy vezmou zajisté státy, jichž se to týká, v úvahu." Táži se: Jaké to jsou positivní návrhy? To jsou takové positivní návrhy, že Hitler navrhuje západním mocnostem 5letou smlouvu o neútočení; podle toho, co Hitler dosud činil, znamená to právě tolik, jako když někomu zasadím smrtelnou ránu, pak řeknu: Nyní chceme vyjednávati! Táži se však, jaké jsou to positivní návrhy? Vítáme hlasy, které se v celém světě pozvedají k zachování míru. Vítáme hlasy, které se pozvedají a které nepřipouštějí, aby provokace [ ] vyústily v nové vraždění národů. Vítáme rozhodnutí francouzských a belgických sportovců, kteří odříkají účastenství na olympiádě. (Potlesk senátorů komunistické strany.) Přejeme si jen, aby českoslovenští sportovci, kteří dnes ještě kolísají, své stanovisko na základě válečné provokace [ ] revidovali a přistoupili k usnesení belgických a francouzských sportovců. (Sen. Frank [německy] A provokace, Dimitrovovy?) Podívejte se, jsou hlouposti, na které na konec nelze odpověděti. (Smích senátorů sudetskoněmecké stran.) Takovou hloupostí je toto. Pravíme a voláme k veškerým, národům Československa, aby byli opatrní. Zveme národy Československá do velké mírové fronty a lidové fronty dělníků a pracujících proti válečným provokacím [ ] a vybízíme je, aby následovaly příkladu španělských a francouzských dělníků a aby v odhodlané lidové frontě zvítězily nad fašismem. (Potlesk senátorů komunistické strany. Výkřiky senátorů sudetskoněmecké strany.)

Místopředseda dr Bas (zvoní): Ke slovu je přihlášen pan sen. inž. Winter. Uděluji mu slovo.

Sen. dr inž. Winter: Slavný senáte! (Hluk. Místopředseda dr Bas zvoní.)

Ve své grandiosní tetralogii "Prsten Nibelungů" líčí jeden z největších německých komponistů, Richard Wagner, boj bohů z Nifelheimu o světovládu. Wotan, nejvyšší bůh německé mythologie, zbudoval Walhallu jako důstojné sídlo německých bohů. Zbudoval ji smlouvou, kterou sjednal s obry Fasoldem a Fafnerem, že za stavbu Walhally dá jim bohyni lásky a jara Freiu.

Když tuto smlouvu sjednával, neměl ani v nejmenším úmysl ji splniti. Když má platit, nechce bohyni Freiu vydat. Musí ji vykoupit zlatem, které získal násilím, loupeží na vládci Nifelheimu, Alberichovi. Je ještě vidět oko Freino: To musí býti také zakryto zlatem. A nezbývá už nic jiného než prsten Nibelungů, ten prsten, který zajišťuje světovládu. Wotan nechce prsten vydat. Obr Fasold však mu praví: "Veträgen halte Treu! Ein dummer Riese rät Dir dos, Du Weiser!" Vydá prsten a nyní v boji, který o prsten následuje a který se stává bojem o existenci bohů samých, hromadí Wotan úskok na úskok, lest na lest, násilí na násilí, ruší smlouvu za smlouvou. Smlouvy jsou mu obtíží a zpovídá se: "Der durch Verträge ich Herr, den Verträgen bin ich nun Knecht." Soustavně je ruší a zbrojí, do Walhally odvádí si největší hrdiny. Této tehdejší mythologické mobilisaci, zradám a porušování smluv padají za oběť největší hrdinové Siegmund, plavovlasý a modrooký Siegfred, nastává Götterdämmerung, soumrak bohů, zradou, porušováním smluv řítí se Walhalla, vše, co Wotan zbudoval.

Slavný senáte! Tragedie Wotanova je jakýmsi obrazem boje německého národa o světovládu. Německý národ přispěl takovým podílem ke světové kultuře, že by si zajistil čestné místo ve Walhalle dějin právě tím, co krásného, velkého, užitečného a prospěšného přinesl celému světu. Ale všecka, ta nešťastná a nenasytná touha po světovládě, která je vyjádřena již tím bojem Wotanovým, připravuje německý národ o sympatie těch, kteří si váží jeho velikánů a kteří milují to, co německý národ opravdu krásného a kulturního vykonal.