Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, Klofáč, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatelé: Kříž, Sehnal.

Celkem přítomno 95 členů podle presenční listiny.

Člen vlády ministr dr Dérer.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce dr Trmal.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 11 hodin 12 minut.

dal předseda na dnešní schůzi sen. Fidlíkovi, Korvasovi, Kreibichovi, Křížovi, Malíkovi, Michlerovi, Steinerovi, Šolcovi, Wenderlichovi, Zmrhalovi.

Zpráva tisk 116.

Těsnopisecká zpráva o 14. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze, a to nejprve odst. 1:

1. Zpráva ústavně-právního výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 85 ) o vládním návrhu zákona, kterým se mění § 11, odst. 1 zákona, o opatřeních pro zaměstnance zastavených periodických tiskopisů (tisk 109).

Zpravodajem výboru je pan sen. Riedl, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Riedl: Slavný senáte!

K ochraně samostatnosti a bezpečnosti republiky, její celistvosti a republikánsko-demokratické státní formy připouští už zákon na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., v §u 34 výrok soudu, že vydávání periodického časopisu, jehož obsahem byl spáchán zločin nebo přečin podle tohoto zákona, může býti zastaven. K další ochraně republiky byl pak r. 1933 vydán zvláštní zákon ze dne 25. října 1933, č. 201 Sb. z. a n., o zastavování činnosti a rozpuštění politických stran, v němž není zapomenuto také na zastavování periodických tiskopisů.

Aby takovým z důvodů státních provedeným zastavením nebyly existenčně ohroženy a dotčeny osoby nevinné, zaměstnané v redakci, administraci neb expedici zastaveného periodického tiskopisu - redaktoři, kteří zastavení zavinili, jsou z ochrany ovšem vyňati - odhlasovalo Národní shromáždění zákon ze dne 6. prosince 1933, č. 225 Sb. z. a n., o opatřeních pro zaměstnance zastavených periodických tiskopisů.

Tímto zákonem se jmenovitě zabezpečuje nevinným zaměstnancům, kteří přišli zastavením o zaměstnání, i když jde o zaměstnance jiného zaměstnavatele nežli je majitel a vydavatel zastaveného tiskopisu, výpovědní lhůta a nezkrácené požitky po dobu zastavení, nejdéle však na dobu 3 měsíců na účet vlastníka a vydavatele.

Platnost této ochrany byla však senátem proti původnímu znění vládní předlohy obmezena na případy, kdy o zastavení bylo rozhodnuto do 31. prosince 1935. Senát odůvodnil terminování platnosti tohoto zákona výjimečnou povahou těchto dosud nevyzkoušených opatření.

Předloženým usnesením posl. sněmovny, kterým byl schválen projednávaný vládní návrh beze změny, má býti časové obmezení zrušeno. Při tom dlužno ovšem podotknouti, že se ničeho nemění na působnosti a časovém obmezení oněch zákonných ustanovení, které tvoří základ pro meritorní rozhodování o zastavování tiskopisu, a že tedy s nimi pozbude platnosti i tento zákon.

Po dvouletých zkušenostech možno doporučiti, aby časové obmezení ochrany nevinných zaměstnanců zastavených tiskopisů bylo zrušeno.

Ústavně-právní výbor senátu se proto ve schůzi dne. 4. února t. r. usnesl, doporučiti slavnému senátu, aby přijal usnesení posl. sněmovny tisk 85 beze změny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu a uděluji slovo přihlášenému řečníku panu sen. Nedvědovi.

Sen. Nedvěd: Vážený senáte!

Zákon, který je zde dnes novelisován, byl součástí persekučních opatření proti oposičním stranám, oposičnímu tisku, zvláště proti tisku proletářskému. Podle tohoto zákona měly časopisy, které byly zastaveny, ještě také býti hospodářsky, finančně ničeny. My se zajištěním zaměstnanců zastavených časopisů souhlasíme; ale podle našeho názoru má se to díti na náklad těch, kteří oposiční tisk utloukají a umlčují, a ne na náklad těch, kteří zaměstnancům práci dávali a dávají.

V poslední době se zdálo, že persekuční tlak poněkud povoluje. Tak na př. vypršela platnost zákona o rozpuštění politických stran a zákon tento nebyl doposud znovu obnoven. Ale podle zpráv, které jsme dnes dostali, zdá se, že opět má být persekuční útlak zesílen.

Včera jsem s této tribuny mluvil o říšském sjezdu nezaměstnaných a dnes nás došla zpráva, že říšský sjezd nezaměstnaných je zakázán. Výsledek štvanic, výsledek jednotné fronty socialistů s kapitalisty se dostavil. Armáda hladových, armáda obětí racionalisace, armáda obětí kapitalistické anarchie se nesmí bránit proti smrti hladem, aby vykořisťovatelé mohli klidně zažívat! (Výkřik sen. Mikulíčka.)

My s tohoto místa co nejdůrazněji proti tomuto zákazu protestujeme. Před několika týdny konala v Praze agrární strana svůj sjezd, na kterém bylo bezmezně štváno proti nezaměstnaným, proti tomu málu, co stát pro nezaměstnané dělá. Nezaměstnaní mají právo na život, mají právo se brániti. Zákaz je důkazem slabosti a strachu. My legalitu sjezdu nezaměstnaných vybojujeme. Podnikneme všechny kroky, aby sjezd mohl být konán!

Vyzýváme nezaměstnané, aby se nedali vyprovokovat a aby konali přípravy ke sjezdu. Jsou plnoprávnými občany tohoto státu a mají právo na lidský život. Svoboda shromažďovací nesmí platiti jenom pro vykořisťovatele, nýbrž i pro nezaměstnané. Co je třeba učiniti? Především rozvinouti kampaň v závodech, obcích mezi nezaměstnanými, kampaň protestu proti persekuci, za demokratická práva, za svobodu shromažďovací, za koaliční právo, za právo nezaměstnaných na boj proti hladu. Vyzýváme nezaměstnané: Vysílejte deputace k úřadům a vynuťte si povolení sjezdu! Je třeba rozpoutati masové hnutí za povolení sjezdu. Všechny organisace a instituce, obecní zastupitelstva, která se za sjezd postavila, musejí protestovat. Na adresu nezaměstnaných pravíme: Máte právo bojovati proti hladu, proti bídě vašich rodin, máte právo bojovat za socialistický pořádek! (Potlesk komunistických senátorů. - Sen. Mikulíček: To, co Hodža mluvil v Paříži o demokracii, je pouhý podvod a žvanění! V Paříži se mluví o demokracii a tady milion lidí se nesmí scházet!)

Předseda (zvoní): Volám pana sen. Mikulíčka pro tento neparlamentární výrok o panu předsedovi vlády k pořádku. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Rozprava je skončena, budeme tedy hlasovat.

Přeje si pan zpravodaj slovo k doslovu?

Zpravodaj sen. Riedl: Nikoliv.

Předseda (zvoní): Senát je schopen se usnášeti.

Budeme hlasovati o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové ve čtení prvém. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schválena podle zprávy výborové tisk 109 ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 85.

Z usnesení předsednictva senátu podle §u 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění § 11, odst. 1 zákona o opatřeních pro zaměstnance zastavených periodických tiskopisů (tisk 109).

Táži se pana zpravodaje sen. Riedla, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Riedl: Nemám změn.

Předseda (zvoní): Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formuli, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové tisk 109 také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 85.

Přistoupíme k projednání 2. odstavce pořadu, jímž je:

2. Druhé čtení osnovy zákona o spotřební dani z kyseliny octové (tisk 107).

Táži se pana zpravodaje sen. Foita, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Foit: Nemám změn.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů, jakož

i úvodní formulí, schválenou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů, jakož i úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové tisk 107 také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 77.

Projednáme nyní odst. 3 pořadu:

3. Druhé čtení osnovy zákona o spotřební dani z přípravků ke kypření těsta (tisk 108).

Táži se pana zpravodaje, jímž za omluveného sen. Kotrbu je pan sen. dr Karas, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Není změn.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů, jakož i úvodní formulí, schválenou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů, jakož i úvodní formuli byla schválena podle zprávy výborové tisk 108 také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 78.

Projednáme dále 4. odstavec pořadu, jímž je:

4. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, č. 78 Sb. z. a n., o stabilisačních bilancích (tisk 111).

Táži se pana zpravodaje, jímž za omluveného sen. Modráčka je pan sen. dr Karas, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Není změn.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové tisk 111 také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 95.

Projednáme dále 5. odstavec pořadu, jímž je:

5. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 30), kterým se předkládá senátu Národního shromáždění ke schválení dohoda k prozatímní obchodní dohodě mezi republikou Československou a Spojenými státy americkými ze dne 29. října 1923, sjednaná, ve Washingtonu dne 29. března. 1935 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 29. března 1935, č. 44 Sb. z. a n. (tisk 53).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční místo omluveného sen. Udržala pan sen. dr Klouda, za výbor národohospodářský místo omluveného sen. Janovského předseda tohoto výboru pan sen. Sehnal.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. dr Kloudovi.

Zpravodaj sen. dr Klouda: Slavný senáte! Za účelem zmírnění hospodářské krise rozhodla se vláda USA podporovati snahy po uvolnění zahraničního obchodu a proto sjednala nejprve se státy latinské Ameriky a i se státy evropskými obchodní smlouvy na podkladě vzájemných ústupků celně-tarifních.

První takovou dohodou byla obchodní smlouva uzavřená USA s Belgií dne 27. února 1935, která vstoupila v platnost dnem 1. května 1935.

Za tím účelem aby československé zboží mohlo požívati výhod touto smlouvou poskytnutých, byla sjednána dohoda, která se vládním návrhem tisk 30 sen. předkládá ke schválení.

Sjednanou úmluvou doplní se obchodní dohoda uzavřená mezi USA a republikou Československou dne 29. října 1923, prodloužená dohodou z 5. prosince 1924, takto:

1. Smluvní strany se zavazují, že poskytnou zboží pocházejícímu z Československé republiky nebo USA. nebo určenému do Československé republiky nebo do USA., pokud se týče cel a dávek jakéhokoliv druhu uvalených na dovoz nebo na vývoz a pokud se týče všech pravidel a formalit na dovoz a vývoz se vztahujících a všech zákonů o zdanění prodeje nebo spotřeby dovezeného zboží v tuzemsku, každou výhodu, prospěch, výsadu a nebo osvobození, které budou nebo by mohly býti v budoucnosti poskytnuty Československou republikou nebo USA. jakémukoliv zboží, pocházejícímu z kteréhokoliv třetího státu nebo určenému do kteréhokoliv třetího státu, ihned a bezpodmínečně.

2. Budou-li zavedeny jakékoliv formy kontroly devis ve státech smluvních stran, bude kontrola devis prováděna tak, aby příslušníkům a obchodu druhé země byl zajištěn slušný a spravedlivý podíl při přídělu devis.

3. Bude-li zavedeno ve smluvních státech jakékoliv kvantitativní omezení, kontrola dovozu nebo prodeje zboží, na němž má druhá země zájem, nebo bude-li zavedeno nižší clo nebo dávka na dovoz nebo prodej určitého množství takového zboží, než je clo nebo dávka na dovoz nad takové množství, budou smluvní strany slušně zacházeti s obchodem druhé země, jak pokud jde o rozvržení původně stanoveného nebo jakýmkoliv způsobem změněného celkového množství takového zboží mezi vývozní země, tak i pokud jde o připuštění zboží k dovozu nebo prodeji při nižším cle nebo dávce.

4. Podle této dohody nemají smluvní strany nároky na výhody, které některá ze smluvních stran poskytne svým sousedům k usnadnění pohraničního styku nebo na výhody plynoucí z celní unie, do které některá ze smluvních stran vstoupí.

Československá republika nebude se podle této dohody dovolávati výhod poskytnutých nyní nebo v budoucnosti USA. jejich územími a državami, Filipinskými ostrovy a zonou Panamského kanálu sobě navzájem nebo republice Kubánské a USA. nebudou se dovolávati výhod touto úmluvou poskytnutých, které Československá republika poskytne Rakousku nebo Maďarsku a které poskytuje v přítomné době obchodu Jugoslavie a Rumunska, dokud nebude tato otázka rozhodnuta v nové obchodní smlouvě.

5. Ustanovení této dohody se nedotýkají opatření zákazu nebo omezení, které některá ze smluvních stran zavede v případech uvedených pod č. 1 až 6 ve čl. 5 této dohody.

6. Dohoda vstoupí v platnost dne 1. května 1935 a bude platiti, dokud nebude nahrazena novou obchodní smlouvou nebo vypověděna některou ze smluvních stran ve 30denní lhůtě.

Podotýká se, že posl. sněmovna Národního shromáždění tuto dohodu schválila ve 371. schůzi, konané dne 9. dubna 1935.

Zahraniční výbor projednal vládní návrh ve schůzi konané dne 27. listopadu 1935 a navrhuje sl. senátu, aby schválil předložené schvalovací usnesení, jak je v čele zprávy uvedeno. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský je za nepřítomného zpravodaje pana sen. Janovského předseda národohospodářského výboru pan sen. Sehnal. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Sehnal: Vážený senáte! Se Spojenými státy americkými není celně tarifní dohoda, ale připravuje se. Prozatímní dohoda má za úkol upraviti vzájemný styk do sjednání definitivní obchodní smlouvy, podle níž požívá zboží přicházející z USA. do Československé republiky všech celních slev, které Československá republika i jiným státům poskytla nebo poskytne.

Československo naopak požívá při dovozu do USA. všech výhod, které USA. jiným státům poskytnou.

Statistika přímého styku s USA. neposkytuje ovšem přesný obraz vzájemné výměny zboží, neboť velké procento zboží prochází přes Hamburk a Brémy oběma směry nepřímo a v menších rozměrech také přes jiné přístavy. Tak se stává, že ve statistice nemáme dosti jasného přehledu o zboží, dováženém přímo z USA., a není také možno odpověděti na otázku, jaké množství zboží československého původu a které druhy zboží to jsou,

jež dostávají přes tyto přístavy konsumenti Spojených států amerických.

Uvádím pro jasnější posouzení našeho vývozu do USA. některé druhy zboží v zaokrouhlených číslicích.

Uvedené číslice svědčí, že náš vývoz za 5 roků zaznamenává v některých položkách sestup, který značí pro ty které obory naší průmyslové výroby značné ztráty. Jest proto nejen v zájmu USA., nýbrž i Československé republiky dosáhnouti celní sazební dohody mezi oběma státy, aby rozsah obchodu se zvětšil na prospěch obou zemí. Zatím ovšem spokojujeme se s provisoriem u vědomí, že jakmile přikročí USA. k sjednání definitivní dohody v oboru celně tarifních smluv s jinými státy, vyplynou z těchto upravených obchodních styků u jiných států i pro náš stát výhody cel a dávek, pravidel a formalit souvisejících s dovozem a vývozem, jakož i kontroly devis a její provádění, jakož i spravedlivé přidělování kvoty devis jako u třetího státu. Rovněž i jde-li o omezování dovozu určitého druhu zboží z Československé republiky do USA., nebude proti nám postupováno, ať jde o formu kvantitativního omezení nebo kontrolu dovozu, hůře než proti třetím státům.

Výhody, jež vyplývají z této dohody, nedotýkají se Československé republiky a USA., pokud se usnadňuje pohraniční styk a výhody plynoucí z celní Unie, ať by se tato možnost dotýkala tohoto či druhého státu. USA. jmenovitě neposkytnou těch výhod, jichž poskytují nebo v budoucnu poskytnou ve svých državách, Filipinských ostrovech a zonou Panamského průplavu sobě navzájem, nebo republice Kubánské. Za to USA. nebudou se dovolávati

výhod, jež Československá republika poskytne Rakousku nebo Maďarsku, a také ne výhod, jak je poskytuje Československá republika nyní Jugoslavii a Rumunsku.

Tato dohoda vstoupí v platnost dne 1. května 1935 a bude platiti do té doby, dokud nebude nahrazena podrobnější obchodní dohodou nebo definitivní obchodní a plavební smlouvou, nebo dokud nebude vypovězena kteroukoliv z obou zemí ve lhůtě nejméně 30denní.

Národohospodářský výbor doporučuje, aby senát Národního shromáždění schválil dohodu k prozatímní obchodní dohodě mezi republikou Československou a Spojenými státy americkými podle předloženého návrhu schvalovacího usnesení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva budeme ještě v této schůzi hlasovati o tomto schvalovacím usnesení také ve čtení druhém.

Ad 5: Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá senátu N. S. ke schválení dohoda k prozatímní obchodní dohodě mezi republikou Československou a Spojenými státy americkými ze dne 29. října 1923, sjednaná ve Washingtonu dne 29. března 1935 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 29. března 1935, č. 44 Sb. z. a n. (tisk 53).

Páni zpravodajové nemají textových změn?

Zpravodaj sen. dr Klouda: Slavný senáte! Navrhuji opravu tiskových chyb ve schvalovacím usnesení, aby totiž místo slov "sjednané" a "uvedené" stálo správně "sjednanou" a "uvedenou".

Předseda: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, jež jsme právě přijali ve čtení prvém, také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 53, s opravami navrženými p. zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je schvalovací usnesení přijato také ve čtení druhém.

Pořad dnešní schůze je tím vyřízen. Mezi schůzí tiskem rozdáno

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte)

110. Zpráva národohopodářského výboru o usnesení posl. snemovne k usneseniu senátu (tisky 42 a 69) o vládnom návrhu zákona, ktorým sa opätne predlžuje účinnosť zákona zo dňa 27. marca 1930, č. 43 Sb. z. a n., o úprave užívania niektorých pastvín v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej v ročných pastevných obdobiach 1930 až 1932 (tisk 96).

Predseda (zvoní):

Předsednictvo senátu usneslo se podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze svolala písemně nebo telegraficky s pořadem, jenž bude určen.

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.