Uvedená úmluva upravuje v rybářství, provozovaném v hraničních tocích československo-maďarských, jednak dobu, po kterou bude rybolov v hraničních tocích zakázán, dále pak stanoví podmínky, kterým je podroben rybolov v noci, t. j. od západu do východu slunce.

Rámcově byly obě tyto věci upraveny československo-maďarským hraničním statutem, vyhlášeným ve Sbírce zák. a nařízení v č. 8/1931, články 45 a 46 hlavy IV, podle nichž si smluvní strany sjednaly, že se dohodnou o jednotlivé všeobecné době hájení a o podmínkách pro povolení nočního rybolovu.

Pokud jde o noční rybolov v hraničních tocích, nutno uvésti, že tento byl po státním převratu zakázán z důvodu státní bezpečnosti a z důvodů celních. Tímto zákazem však bylo poškozeno mnoho rybářských rodin, kterým noční rybolov poskytuje nezbytnou výživu a proto byl od roku 1922 noční rybolov výjimečně z těchto existenčních důvodů povolován.

Když byl sjednán československo-maďarský hraniční statut, bylo s československé strany trváno na úplném zákazu nočního rybolovu podle článku 46 tohoto statutu. S maďarské strany nebyl však tento zákaz dodržován, čímž byly hmotně poškozovány rodiny na československé straně, které proto naléhaly na povolení nočního rybolovu. Po československé intervenci došlo ke sjednání dohody o nočním rybolovu podle čl. 46 hraničního statutu a současně byla podle čl. 45 téhož statutu sjednána jednotná doba hájení ryb v hraničních tocích. To se stalo uvedenou úmluvou, podepsanou 8. června 1934 v Budapešti.

Podle ní je stanovena jednotná doba hájení od 1. dubna až do 30. května. Povolení k nočnímu rybolovu mají udělovati u nás okresní úřady a to zcela výjimečně po dobu od 31. května do 30. září oprávněným rybářům, kteří provozují rybářství po živnostensku, mají stálé bydliště v pobřežní obci, jsou zachovalí a důvěryhodní a u nichž není se třeba obávati, že by uděleného povolení zneužili. Noční rybolov je podroben povinnému hlášení finanční stráži a je při něm zakázáno přistávati u břehu druhého státu nebo tam vstupovati.

Předloženou úmluvou se pozměňuje platný právní stav republiky Československé ve dvou místech. Mění se doba hájení upravená §em 18 zák. čl. XIX/1888, který platí dosud v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské a umožňuje se noční rybolov, zakázaný §em 23,

písm. f ) cit. zákona. Ústavním schválením uvedené úmluvy se tyto dvě zvláštní normy v úmluvě obsažené stávají platným právem vnitrostátně závazným podle §u 1 zákona 151/1930 (úprava, právních a hospodářských poměrů v pohraničních územích).

Poslanecká sněmovna schválila tuto úmluvu v 362. schůzi dne 12. března 1935.

Vzhledem k tomu, že se ustanovení úmluvy shodují pokud možno s bývalým uherským rybářským zákonem čl. XIX/1888, který dosud platí v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské a proto, poněvadž je v úmluvě dbáno ochrany československých zájmů, ústavně-právní výbor projednav vládní návrh ve schůzi dne 16. října 1935, doporučuje slavnému senátu schváliti tuto úmluvu mezi republikou Československou a královstvím Maďarským i se schvalovacím usnesením. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor zahraniční, pí sen. Plamínkové.

Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte! Zahraniční výbor pojednal o vládním návrhu, o kterém referoval za výbor ústavně-právní pan kol. dr Havelka dne 17. listopadu m. r.

V hraničním statutu československo-maďarském schváleném Národním shromážděním a vyhlášeném pod č. 8 r. 1931 Sb. z. a n., bylo stanoveno ve čl. 45, že se oba státy dohodnou o jednotné všeobecné době hájení, po kterou bude zakázán rybolov v hraničních tocích. Ve čl. 46 pak stanoveno, že rybolov v noci, t. j. od západu do východu slunce, může býti povolen jen za šetření podmínek, které budou stanoveny společnou dohodou obou států.

Úmluva, která je předložena vládním návrhem tisk 15 senátu Národního shromáždění, je výsledkem jednání o těchto dvou článcích hraničního statutu.

Stanovením podmínek pro povolování nočního rybolovu bude učiněn konec dosavadnímu stavu, kdy se strany maďarské nebylo dbáno zákazu nočního rybolovu, ale s naší strany bylo trváno na zákazu z důvodu státní bezpečnosti a z důvodů celních až do sjednání zvláštní úmluvy; tím ovšem byly postihovány chudé rybářské rodiny na našem území, které byly odkázány na výtěžek rybolovu.

Podle úmluvy budou povolení k nočnímu rybolovu udělována politickými úřady I. stolice (okresními úřady), a to zcela výjimečně zachovalým a důvěryhodným živnostenským rybářům, kteří bydlí trvale v některé pobřežní obci. Povolení rybolovu nočního bude jen pro dobu od 31. května do 30. září.

Noční rybolov bude podroben kontrole zejména finanční stráže; aby nemohlo býti zneužíváno nočního rybolovu k jiným účelům, bylo v úmluvě zakázáno přistávati u břehu druhého státu nebo tam vystupovati (článek druhý, č. 7).

Pokud jde o čl. 45 hraničního statutu, docíleno dohody, že doba hájení je od 1. dubna do 30. května.

Úmluvou mění se pro hraniční toky čsl.-maďarské platná doba hájení stanovená v §u 18 zák. čl. XIX/1888 a také princip povolení nočního rybolovu, který jest v §u 23 téhož zákona zakázán; bylo tedy potřebí předložiti úmluvu Národnímu shromáždění k výslovnému souhlasu, čímž tyto úchylky od čsl. právního řádu nabyly vnitrostátní účinnosti.

Poněvadž úmluva se opírá o zmocnění již chváleného hraničního statutu a jest v ní dbáno ochrany čsl. zájmů, navrhuje zahraniční výbor senátu, aby schválil vládní návrh, jak jest podán v sen. tisku 15 v tomto znění:

"Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s úmluvou mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o stanovení jednotné doby hájení ryb a o podmínkách pro povolení nočního rybolovu v hraničních tocích československo-maďarských, podepsanou dne 8. června. 1934 v Budapešti." (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu se nikdo nepřihlásil. Jednání je skončeno. Budeme tedy hlasovat.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Projednáme nyní odst. 3 pořadu

3. Zpráva výborů rozpočtového, ústavněprávního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 16), kterým se předkládá senátu NSRČS. Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským o rozdělení jmění sirotčích pokladen a o vydání deposit poručenců a opatrovanců, podepsaná v Bukurešti dne 5. prosince 1930 (tisk 50).

Zpravodajem za výbor rozpočtový je pí sen. Plamínková, zpravodajem za výbor ústavněprávní p. sen. dr Havelka, zpravodajem za výbor zahraniční p. sen. Udržal.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, paní sen. Plamínkové.

Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte! Státní hranice mezi Československou republikou a královstvím Rumunským byly již definitivně stanoveny. Proto je nutno zákonně upraviti také všechny důsledky z rozhraničení plynoucí.

Hranicemi byla dotčena župa ugočská, marmarošská a satumarská na Podkarp. Rusi. Jest tedy nutno upraviti rozdělení jmění sirotčích pokladen v těchto župách. Stalo se tak úmluvou z 5. prosince 1930, která se předkládá tímto vládním návrhem senátu Národního shromáždění, a to z toho důvodu, že z úmluvy plynou majetková břemena. Podle §u 64, odst. 1 úst. listiny smlouvy, z kterých pro stát nebo občany plynou břemena majetková, nebo osobní, potřebují souhlasu Národního shromáždění.

Hlavní body úmluvy jsou tyto:

Pokud jde o pohledávky z doby před 30. červnem 1920, každý stát uspokojí sám své poručence a opatrovance. Na úhradu jejich pohledávek dostane každý stát příslušnou kvotu z jmění a reservních fondů sirotčích pokladen. Pro její zjištění pořídí se bilance aktiv k 30. červnu 1920 a zjistí se pohledávky poručenců a opatrovanců k témuž dni, a to v rak. uherských korunách, které tohoto dne byly na Podkarp. Rusi v oběhu. Správnost bilance posoudí speciální komise dvoučlenná; každý stát jmenuje jednoho člena. Práce komise musí býti skončena do 6 měsíců od její první schůze; k té pak musí dojíti nejpozději do měsíce, když úmluva nabude účinnosti.

Je vidno, že si zde přejeme, aby tyto všechny věci šly velmi rychlým tempem a aby komise ad hoc zřízené se neprotahovaly na dlouhá léta.

Pohledávky poručenců a opatrovanců budou rozděleny ve dvě skupiny podle státní příslušnosti tomu kterému státu. Poměr těchto skupin jest klíč pro rozdělení zjištěného aktivního jmění sirotčích pokladen.

Jmění pokladny býv. župy satumarské připadne zcela Rumunsku, protože z této župy do Československé republiky patří jediná obec a Rumunsko se zavázalo, že vydá deposita a pohledávky českoslov. poručenců a opatrovanců z této obce.

Rozpočtový výbor pojednal o vládním návrhu ve schůzi 10. října 1935 a shledal správným způsob, kterým mají býti uspokojeny požadavky našich příslušníků za sirotčími pokladnami jmenovaných žup. Proto navrhuje plenu senátu, aby přijal vládní návrh ve znění uvedeném v tisku sen. 16 a tak schválil úmluvu mezi republikou Československou a královstvím Rumunským o rozdělení jmění sirotčích pokladen a vydání deposit, která byla podepsána v Bukurešti dne 5. prosince 1930.

Schvalovací usnesení má zníti:

"Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s úmluvou mezi republikou Československou a královstvím Rumunským o rozdělení jmění sirotčích pokladen a o vydání deposit poručenců a opatrovanců, podepsanou v Bukurešti dne 5. prosince 1930." (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem výboru ústavně-právního je pan sen. dr Havelka. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Úmluva tato upravuje především rozdělení hromadně spravovaného jmění sirotčích pokladen. Jde o obvody sirotčích vrchností, které byly rozděleny státní hranicí mezi Československem a Rumunskem, t. j. o sirotčí pokladny bývalých žup ugočské, marmarošské a satumarské. Jmění pokladen prvních dvou žup, ugočské a marmarošské, má býti rozděleno mezi oba smluvní státy podle stavu z 30. června 1920 (t. j. datum převzetí Podkarpatské Rusi do československé správy). Každý stát uspokojí pak sám pohledávky svých poručenců a opatrovanců. Jmění sirotčí pokladny župy satumarské nebude rozděleno, protože z této župy připadla Československu jediná obec (Velká Paláta); Rumunsko se však zavázalo, že vydá veškerá deposita z pohledávky poručenců a opatrovanců, kteří jsou československými příslušníky.

V hlavě druhé zavazují se obě strany, že si vzájemně do tří měsíců bez další žádosti vydají individuálně spravované hodnoty patřící buď sirotčím pokladnám nebo poručencům a opatrovancům druhého státu smluvního.

Hlava třetí obsahuje ustanovení všeobecná, zejména, že ustanovení úmluvy platí i o poručencích a opatrovancích, kteří se zatím stali zletilými nebo svéprávnými, a v hodnotách, které byly odvlečeny do Maďarska, tam spravovány a pak Maďarskem vydány té či oné ze smluvních stran.

Posl. sněmovna projevila souhlas úmluvou v 357. schůzi dne 18. prosince 1934.

Ústavně-právní výbor projednal vládní návrh ve své schůzi dne 16. října 1935 a doporučuje slavnému senátu schváliti tuto úmluvu mezi republikou Československou a královstvím Rumunským i s příslušným schvalovacím usnesením. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem výboru zahraničního je pan sen. Udržal. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Udržal: Slavný senáte! Stanovením definitivních hranic mezi Československou republikou a královstvím Rumunským byly definitivně rozděleny obvody sirotčích vrchností bývalých žup ugočské, marmaroššké a satumarské. V důsledku toho je nutno, aby bylo rozděleno jmění těchto vrchností kumulativně spravované včetně reservních fondů. Poněvadž tato otázka nebyla rozhodnuta, vznikaly obtíže při výplatě vkladů poručenců a opatrovanců, jejichž majetek byl spravován těmito bývalými župními sirotčími vrchnostmi. Vládní návrh tisk 16 obsahuje úmluvu uzavřenou v Bukurešti dne 5. prosince 1930 za účelem rozdělení tohoto jmění.

Podle důvodové zprávy vládního návrhu jsou posuzována některá ustanovení úmluvy jako převzetí břemen pro stát podle §u 64, č. 1 úst. listiny, takže se Úmluva předkládá k schválení Národnímu shromáždění.

Podle obsahu Úmluvy jde však o nároky vůči státu na vydání věcí, které nejsou státním majetkem ani majetkem našich příslušníků, takže nejde vlastně o zatížení státu. Z toho důvodu je schválení úmluvy Národním shromážděním pouze aktem opatrnosti.

Pro úplnost se podotýká, že vládní návrh tisk 16, jímž se předkládá senátu Národního shromáždění republiky Československé úmluva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským o rozdělení jmění sirotčích pokladen a o vydání deposit poručenců a opatrovanců podepsaná v Bukurešti dne 5. prosince 1930, je shodný s vládním návrhem tisk 1398 (III. volební období), o kterém již byla podána zpráva zahraničním výborem tisk 1457.

Zahraniční výbor navrhuje plenu senátu, aby přijal schvalovací usnesení ve znění uvedeném v sen. tisku 16.

Schvalovací usnesení zní:

"Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s úmluvou mezi republikou Československou a královstvím Rumunským o rozdělení jmění sirotčích pokladen a o vydání deposit poručenců a opatrovanců, podepsanou v Bukurešti dne 5. prosince 1930." (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu se nikdo nepřihlásil.

Jednání je skončeno, budeme hlasovat.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Projednáme nyní odst. 4 pořadu:

4. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 28), kterým se předkládá, senátu NSRČs. ke schválení dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaný ve Varšavě dne 8. února 1935 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. února 1935, čís. 21 Sb. z. a n. (tisk 52).

Zpravodaji jsou za výbor zahraniční sen. Plamínková, za výbor národohospodářský sen. Kříž.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, pí sen. Plamínkové.

Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte Obchodní a plavební úmluva československo-polská ze dne 10. února 1934 poskytovala Československu celní úlevy na odbarvovací rostlinné uhlí, sirouhlík, želatinu a výrobky z celuloidu a Polsku celní slevy na řepku a podobná semena olejnatá, na kyselinu sírovou, dusíkaté vápno a superfosfáty. Platnost této úmluvy končila 31. prosince 1934.

Dodatkovým protokolem podepsaným ve Varšavě dne 8. února 1935 byly prodlouženy tyto celní slevy do 30. června 1935 mimo celní slevu poskytovanou Polsku na řepku a podobná semena olejnatá, protože v tomto roce již velká řada olejnatých semen byla u nás pěstována.

Zahraniční výbor pojednal o vládním návrhu o tomto dodatkovém protokolu (tisk 28) a usnesl se doporučiti senátu N. S., aby jej schválil ve znění vládního návrhu "Senát Národního shromáždění republiky Československé schvaluje dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaný dne 8. února 1935 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. února 1935, čs. 21 Sb. z. a n." (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský, je p. sen. Kříž. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Kříž: Slavný senáte! Národohospodářský výbor projednal dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934 ve schůzi dne 28. listopadu 1935.

Jako paní zpravodajka výboru zahraničního, tak také já jako zpravodaj výboru národohospodářského doporučuji slavnému senátu totéž schvalovací usnesení, jak bylo právě přečteno a jak jest uvedeno v tisku 52. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu se nikdo nepřihlásil. Jednání je skončeno, budeme hlasovat.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Přistoupíme k dalšímu odstavci pořadu, jímž je:

5. Volby:

Stala se dohoda, aby obě tyto volby byly vykonány z plena.

Jsou námitky proti tomu, aby jak volba inkompatibilitního výboru, tak i volba komise pro kontrolu dávky z majetku a z přírůstku na majetku vykonána byla z plena? (Námitky. nebyly.)

Nejsou. Budeme tudíž tímto způsobem hlasovati.

Přistoupíme nejprve k volbě inkompatibilitního výboru.

Žádám p. tajemníka senátu, aby přečetl kandidáty do inkompatibilitního výboru.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte): Navrženi jsou za členy (první a druhé náhradníky):

1. Sen. Kroiher (sen. Sehnal, Turek); 2. sen. Nejezchleb-Marcha (sen. Novák [rep.], Machovský); 3. sen. dr inž. Botto (sen. dr Bačinský, Zeman); 4. sen. inž. Winter (sen. Koutková, Kříž); 5. sen. Macek (sen. Časný, Chalupník); 6. sen. Balla (sen. Pocisk, Němeček); 7. sen. Pichl (sen. Rohlena, Rušavý); 8. sen. dr Milota (sen. inž. Marušák, Javornický); 9. sen. dr Hruban (sen. Dytrych, dr Žiška); 10. sen. dr Karas (sen. Krejčí, Novák lid.); 11. sen. Sláma (sen. Vlk, Kotrba); 12. sen. dr Heller (sen. Hackenberg, Grünzner); 13. sen. dr Polyák (sen. dr Fritz, Janček); 14. sen. Paulus (sen. inž. Havlín, Trnobranský); 15. sen. Mikulíček (sen. Wenderlich, Haken); 16. sen. Kreibich (sen. Juran, Steiner); 17. sen. Maixner (sen. Enhuber, inž. Keil); 18. sen. Stellwag (sen, inž. Weller, inž. Löhnert); 19. sen. W. Müller (sen. Michler, Patzak); 20. sen. Hokky (sen. dr Törköly, dr Turchányi).

Předseda (zvoní): Kdo s navrženými pp. senátory souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Jmenovaní páni senátoři byli zvoleni členy, pokud se týče náhradníky inkompatibilitního výboru.

Přikročíme nyní k volbě členů komise N. S. pro kontrolu dávky z majetku a z přírůstku na majetku.

Sděluji, že pro tuto volbu se sdružily strany: republ. strana zeměděl. a malorol. lidu s čsl. stranou lidovou; dále čsl. soc.-lem. strana dělnická s čsl. stranou nár. socialistickou; pak čsl. živn.-obchodnická strana středostavovská s něm. soc.-dem. stranou dělnickou; dále strana národního sjednocení s Hlinkovou slovenskou stranou ľudovou.

Žádám pana tajemníka senátu, aby přečetl kandidáty navržené do komise N. S. pro kontrolu dávky z majetku a z přírůstku na majetku.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte): Navrženi jsou za členy:

1. sen. Foit, 2. sen. dr Žiška, 3. sen. Modráček, 4. sen. Rohlena, 5. sen.

Reyzl, 6. sen. Kvasnička, 7. sen. Nedvěd, 8. sen. Enhuber.

Předseda (zvoní): Kdo s navrženými pp. senátory souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina: Jmenovaní páni senátoři byli zvoleni členy komise N. S. pro kontrolu dávky z majetku a z přírůstku na majetku.

Tím je pořad dnešní schůze vyřízen.

Vážený senáte! Navrhuji, aby uloženo bylo výboru rozpočtovému, aby o usnesení posl. sněmovny k vládnímu návrhu zákona o mimořádné dani postihující dividendy a úroky z některých cenných papírů pevně zúročitelných (tisk 94) podal zprávu plenu senátu do zítřejší schůze.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je tím schválen. Sděluji, že do výboru tech.-dopravního na místo sen. Mayra nastupuje sen. Michler do výboru rozpočtového na místo sen. Zemana nastupuje sen. dr Havelka.

Předsednictvo senátu usneslo se podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala zítra ve středu dne 29. ledna 1936 o 14. hodině s

1. Zpráva výboru branného k usneseniu posl. snemovne (tisk 62) o vládnom návrhu zákona, ktorým sa menia a doplňujú niektoré ustanovenia zákona o požadovaní dopravných prostriedkov pre účely vojenské (tisk 97).

2. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 4), kterým se předkládá N. S. R. Čs. ke schválení dohoda mezi republikou Československou a spolkovým státem Rakouským o celním projednávání modních publikací, sjednaná výměnou not v Praze dne 22. května 1935 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. května 1935, čís. 115 Sb. z. a n. (tisk 48).

3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá senátu N. S. R. Čs. Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o stanovení jednotné všeobecné doby hájení ryb a o podmínkách pro povolování nočního rybolovu v hraničních tocích československo-maďarských, podepsaná dne 8. června 1934 v Budapešti (tisk 49).

4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá senátu N. S. R. Čs. Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským o rozdělení jmění sirotčích pokladen a o vydání deposit poručenců a opatrovanců, podepsaná v Bukurešti dne 5. prosince 1930 (tisk 50).

5. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá senátu N. S. R. Čs. ke schválení dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaný ve Varšavě dne 8. února 1935 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. února 1935, čís. 21 Sb. z. a n. (tisk 52).

6. Druhé čtení osnovy zákona o trestnosti pytláctví v zemi Slovenské a Podkarpatoruské (tisk 73).

7. Návrh pos1. sněmovny, aby byly prodlouženy lhůty dané §em 43 úst. listiny ku projednání usnesení senátu o osnovách zákonů:

a) kterým se mění §§ 82 a 54 živn. řádu a 70 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk 2245-I)

b) o veřejné stráži zemědělské (tisk 699-II);

c.) o ochraně polního majetku (tisk 702-II);

d) o otváracej a zatváracej hodine obchodných miestností v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 1079-III).

8. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 94) k vládnímu návrhu zákona o mimořádné dani postihující dividendy a úroky z některých cenných papírů pevně zúročitelných [podle §u 35 jedn. řádu].

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl. Končím schůzi.