Řada úprav dosavadních daní a dávek resp. zavedení nových, která náleží do souboru hospodářských opatření tvořících částečně také předpoklady pro sestavení hospodářského plánu na r. 1936, není vedena zřetely fiskálními, které by byly protichůdné zájmu na zvýšení hospodářské produktivity, nýbrž nutno na ně pohlížeti také s obecných hledisek hospodářských, kterými jsou diktovány. V těchto úpravách docházejí výrazu tyto zásady

1. Předlohy zákonů a nařízení, jichž normy sledují zvýšení příjmů pro státní pokladnu. Jsou to zvláště některé menší úhradové předlohy, s nimiž počítá již rozpočet na r. 1936. Zde nutno také zvláště upozorniti na úpravu daně rentové. V této úpravě jde také o zachycení výnosů plynoucích do ciziny, pokud jistě neoprávněně nebyly posud zachyceny dosavadními předpisy o dani rentové, ať přímo či srážkou vybírané. Opatřeními těmi mají býti dále jednak odčerpávány neúměrné zisky příslušných výrobních odvětví, nebo daňově parifikováno zatížení úrokových výnosů se zřetelem na úpravu úrokové míry.

2. Úprava dosavadních zákonných předpisů, která má za účel rovnoměrněji rozděliti daňové břemeno v rámci jednotlivých daňových příjmů na jedné straně a daňových subjektů na druhé straně. Změny tyto se podávají ze zkušeností nabytých za platnosti příslušných zákonných předpisů. Jde zde zvláště o zákon o daních přímých a zákon o dani z obratu a přepychové. Příslušné zákonné úpravy ať formálně právní nebo i materielních norem doplňují mezery zákona nebo i jeho nejasnosti přesněji vyjadřují, aby postihnuty byly i příjmy a výnosy, jež až dosud neodůvodněně unikaly zdanění. úpravy ty sledují tedy cíl daňové spravedlnosti. Zvýšení výnosu pro státní pokladnu přichází zde až v druhé řadě.

3. Zákonné úpravy, které sledují fičel přizpůsobiti příslušné předpisy změněným hospodářským poměrům, nebo úpravy jdoucí souběžně s jejich vývojem.

Sem náleží celá řada opatření v oboru přímých daní, zvláště pak novela zákona o stabilizačních bilancích, jejíž ustanovení má kromě obecné ústavy, podávající se ze změny v hodnotách příslušných investic, za účel postihnouti ty případy, ve kterých bylo výhod zákona o stabilisačních bilancích využito nad míru zákonem tím zamýšlenou.

4. Zákonné úpravy, které jsou výsledkem snah o reorganisaci formálních i materiálních předpisů finančně-právních, ve směru jejich zjednodušení. Zde jde o příslušné normy, obsažené v novele zákona o přímých daních a o dani z obratu a dani přepychové.

5. Změny zákona o přímých daních, které zamýšlejí nejen zjednodušiti formální a materiální předpisy o ukládání daní, nýbrž které znamenají skutečnou úlevu pro malé poplatníky daně důchodové a všeobecné daně výdělkové. Jde zde zvláště o vyměřování těchto daní na dvě léta bez podání přiznání poplatníkem.

Podrobnosti příslušných norem jsou obsaženy v zákonných předlohách a jejich odůvodnění, které budou předmětem projednání Národního shromáždění. Některé začne projednávati právě zítra rozpočtový výbor poslanecké sněmovny.

Souhrn těchto úprav jest předpokladem, jak jsem již uvedl, pro sestavení hospodářského plánu na r. 1936 na vyrovnané základně. Na druhé straně jest předložení vyrovnaného rozpočtu přesvědčivým důkazem o nutnosti všech dalekosáhlých opatření, o kterých jsem právě podával zprávu. Tento vyrovnaný rozpočet musí býti současně zárukou, že oběti, které opatřeními těmi jsou ukládány, nebudou nadarmo, že zajišťujíce na jedné straně auto rovnováhu rozpočtovou, zaručují na druhé straně stabilitu hospodářské základny, na níž musí spočívati výstavba hospodářského vývoje. Dosavadní stav nás opravňuje k naději, že to bude cesta vývoje vzestupného.

Státní rozpočet na r. 1936 jest takto závěrečným aktem úprav, z nichž některé již dříve připravovány, teprve nyní mohly býti uskutečněny. V číslicích rozpočtových jest obsažen finanční účinek těchto opatření, pokud ve směru snížení výdajů nebo zvýšení příjmů tangují hospodářství státu. Vypracování státního hospodářského plánu na příští rok se dělo v těsné součinnosti s parlamentní úspornou a kontrolní komisí.

Rozpočet na r. 1936 jest vyrovnán. Bylo doporučováno - bylo to předmětem velké debaty v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny - aby se finanční správa nebála přijíti s rozpočtem schodkovým, ježto za doby krise nemůžeme se schodkům vyhnouti. Tomuto názoru nelze upírati oprávněnosti. V prvých letech krise z psychologických důvodů jsme se při ohromné nedůvěře, která obecně panovala, ani nemohli odvážiti přijít s rozpočtem nevyrovnaným, třebaže nebylo pochybnosti o jeho konečném výsledku vzhledem k nepříznivým hospodářským poměrům. Tyto důvody nyní již pominuly, takže by se zdálo, že není již důvodu pro tento postup. Nehledíc k tomu, že předpoklad vyrovnaného rozpočtu jest nyní odůvodněnější vzhledem k peněžní bosi hospodářské, nebojím se názoru, že zásadu schodkového rozpočtu považuji bohužel i nyní za velmi nebezpečnou za našich poměrů, kdy se státu ještě příliš často ukládají břemena bez ohledu na jejich únosnost pro státní hospodářství a k tomu bez zajištění potřebné úhrady. Snaha předložiti vyrovnaný rozpočet vede nezbytně k tlaku na nejvyšší úspornost a ke krajnímu omezování výdajů, pokud to hospodářská situace dovoluje. Bude-li finanční správa všestranně podporována v této snaze o dosažení rovnováhy, zvláště také tím, že na ni nebudou vznášeny nové povinnosti, aniž by nebyla Národním shromážděním votována současně příslušná úhrada, nebo nebude-li docházeti k mimořádným vydáním mimorozpočtovým, pak jsem přesvědčen, že se rozpočtovým číslicím přiblížíme co nejvíce, a nebude nutno tuto rovnováhu tak těžce zápasiti za cenu rovnovážných rozpočtů, které se pak na konec ukazují deficitními.

Ve státním rozpočtu na r. 1936 stanoví se veškeré výdaje státní správy částkou 8.032,195.900 Kč a na jejich úhradu příjmy částkou 8.033,531.000 Kč. Státní rozpočet na r. 1936 vykazuje přebytek 1,335.100 Kč. úroveň rozpočtu na rok 1936 jest tedy jen nepatrně vyšší, než byl rozpočet na rok 1935. Ve vydáních činí tento rozdíl 48,897.500 Kč, v příjmech 48,265.400 Kč.

Proti rozpočtu na r. 1935 nastávají v rozpočtu na r. 1936 ve vydáních četné přesuny, které jest nutno vysvětliti na jedné straně vzestupem vydání v jednotlivých kapitolách, které byly vyrovnány pak z největší části snížením vydání kapitoly 19, Ministerstvo financí, kteréžto snížení vesměs připadá na snížení potřeby na státní dluh. Obdobné přesuny jsou i na straně příjmů, kde úbytky na jedné straně byly vyrovnány přírůstkem příjmů plynoucích namnoze z opatření, o nichž jsem již dříve zevrubněji promluvil.

Rozpočet na r. 1936 musil samozřejmě vzíti zřetel na nové výdaje vyplývající jednak z automatického vzrůstu výdajové potřeby, jednak, a to zvláště z nových vydání důležitých z důvodů státně-politických. Jednak je rozpočet vybudován na dosavadní přísné úsporné základně a počítá také s tím, že úprava platů státních zaměstnanců podle vládního nařízení ze dne 22. prosince 1934, č. 275 Sb. z. a n., zůstane i pro r. 1936 v plat posti - se srážkami zmírněnými 1. dubnem 1936. Případné zmírnění úsporných opatření u státních zaměstnanců příštího roku je pod míněno zlepšením hospodářských poměrů, jež by se projevilo natolik ve státním hospodářství, aby toto zatížení státu mělo úhradu ve zlepšených státních příjmech. To se týká i otázky posunutí výplatního dne služebních platů k dřívějšímu termínu.

Ve výdajích vlastní státní správy (skupina I) se stanoví ve státním rozpočtu na r. 1936 úhrn osobních výdajů částkou 4.063,790.600 Kč, což činí ve srovnání s úhrnem osobních výdajů preliminovaných v rozpočtu na r. 1935 částkou 3.888,523.600 Kč o 175,267.000 Kč více. Vzestup vydání souvisí jednak se snížením srážek z platů státních zaměstnanců, jednak s automatickým vzestupem osobního vydání v důsledku časového postupu a povyšování. Tento vzestup přichází u většiny výdajových kapitol. Hlavní část zvýšení připadá však na zvýšenou personální potřebu u některých resortů důsledkem rozmnoženi personálu a na zvýšenou potřebu u kap. 18, Odpočivné a zaopatřovací platy. Z těchto zvýšení bylo by zvláště uvésti zvýšení u kap. 5. Ministerstvo nár. obrany, proti r. 1935 o 48 mil. 571.300 Kč důsledkem zavedení dvouleté vojenské služby. Dále dochází k značnému zvýšení u kapitoly 6, Ministerstvo vnitra, o 35,526.200 Kč resultující z rozmnožení počtu četnictva a stráže bezpečnosti. K zvýšení o 22,300.400 Kč dochází také v kap. 10, Ministerstvo školství a nár. osvěty, jež připadá na rozmnožení míst profesorů středních škol a učitelů na národních školách státem vydržovaných. Dále vzrůstá také potřeba na odpočivné a zaopatřovací platy (kap. 18) o 31,659.400 Kč a konečně u kap. 19, Ministerstvo financí o 30,846.900 Kč následkem rozmnoženi počtu personálu.

Povážlivý je vzestup pensijního etátu.

Uvážíme-li, že úhrn osobních platů vlastní státní správy a státních podniků (I. a II. skupina) činí 7.801,274.150 Kč, z něhož jen na odpočivné platy připadá 2.082,592.800 Kč a že v úhrnu platů prvně zmíněném není zahrnut náklad 925 mil. Kč, který státní správa poskytuje zálohou ve skupině III. státního rozpočtu vydržovatelům národních škol na platy učitelské, můžeme si představiti, jak těžkým problémem jest otázka existenčního zajištění státních zaměstnanců a že nelze dosti často připomínati nutnost usilovati reorganisaci státních zařízení o snížení potřeb na osobní náklady, tím že počet státních zaměstnanců nebude dále rozmnožován.

Vzestup osobních výdajů vpředu uveden částkou 175,267.000 Kč byl by však při po stavení obou rozpočtů na r. 1935 a 1936 na stejný základ ještě větší, přihlédne-li se k tomu, že potřeba na služební oděv zaměstnanců, která byla v rozpočtu na r. 1935 zařazena částkou 14,939.300 Kč ve výdajích osob nich, preliminuje se r. 1936 ve výdajích věcných.

Úhrn věcných výdajů v rozpočtu na r. 1936 je naproti tomu nižší proti r. 1935. Ne stalo se tak na úkor investičních potřeb za hrnutých do řádného rozpočtu skupiny I nýbrž z největší části úsporami v kap. 19 Ministerstvo financi, v potřebě na službu státního dluhu. Věcné výdaje I. skupiny činí v rozpočtu na r. 1936 celkem 3.968405.300 Kč, tedy proti věcným potřebám v rozpočtu i na r. 1935 preliminovaným částkou 4.094 mil. 774.800 Kč o 126,369.500 Kč méně.

Z větších diferencí u jednotlivých kapitol dlužno předem poukázat na zvýšení věcné potřeby proti r. 1935 u kap. 5, Ministerstvo nár. obrany, o 11,428.700 Kč, u kap. 6, Ministerstvo vnitra, o 34,014.600 Kč, jako důsledek rozmnožení četnictva a stráže bezpečnosti, u kap. 13, Ministerstvo veř. prací, o 37,174.600 Kč, jež připadá z největší části na potřebu řádného vybavení letectví, a konečně u kap. 16, Ministerstvo soc. péče, o 53,732.500 Kč jako důsledek automatického vzestupu zákonných závazků státu v oboru sociálních zařízení. Snížení věcné potřeby resultuje kromě menších poklesů v jednotlivých kapitolách u kap. 19, Ministerstvo financí, z důvodů již výše uvedených. Pokles vydáni z tohoto důvodu činí proti r. 1935 částku 276,889.300 Kč. Položka tato bude v dalším výkladu o státním dluhu blíže vysvětlena.

Z tohoto rozboru je zřejmo, že přes podstatné zvýšení vydání jak osobních, tak věcných u řady kapitol podařilo se toto zvýšení celkem vyrovnati. Uvážíme-li, že jen u kap. 5, Ministerstvo nár. obrany, činí toto zvýšení jak v osobních, tak věcných výdajích celkem 60 mil. Kč, nedosahuje zvýšení výdajů celé skupiny I proti r. 1935 o 48,897.500 Kč ani tuto zvýšenou potřebu u jediné kapitoly ministerstva nár. obrany.

Zvýšení příjmů vlastní státní správy proti r. 1935 činí, jak již uvedeno, 48,275.400. Zvýšení toto je výslednicí prelimináře hlavních skupin příjmových, z nichž některé se zvyšují a jiné snižují. Příjmy soukromohospodářské se proti rozpočtu na r. 1935 snižují o 55,370.500 Kč. Také příjmy veřejnohospodářské, t. j. veřejné daně a dávky se poněkud a I snižují, a to o 936.400 Kč. Naproti tomu se zvyšují příjmy z monopolů o 12,324.000 Kč důsledkem zvýšení příjmů solních. Podstatné zvýšení příjmů nastává jen u ostatních správních příjmů. Ze zvýšení sluší zvláště uvésti - výnos smluvního příplatku z minerálních olejů, který patří také do skupiny úhrad, o nichž bylo výše pojednáno, dále zvýšení státního podílu na přebytku důchodových pokut o 15 mil. Kč a zvýšení příjmů u ministerstva veř. prací skoro o 10 mil. Kč, u ministerstva soc. péče přibližně o 10 mil. Kč - příjmy z regresu se v rozpočtu na r. 1936 preliminují ve státních příjmech místo jako doposud snížením příslušné výdajové položky konečně u odpočivných platů zvýšení výnosu pensijních příspěvků asi o 12 mil. Kč.

Výše prelimináře veřejnohospodářských příjmů z daní a dávek u skupiny I státního rozpočtu kop: 19, Ministerstvo financí, lze ovšem porovnávati jen v souvislosti s podíly, které se z daní a dávek přidělují ve skupině III. státního rozpočtu jako podíly na státních daních, dávkách a poplatcích. V úhrnu se tyto podíly téměř nemění. činí v rozpočtu na r. 1936 částku 2.732,581.400 Kč proti 2.732,466.764 Kč v r. 1935. V jednotlivých přídělech však nastávají přece určité změny. Vezmeme-li v úvahu jen podíly, které se z daní a dávek podle finančního zákona přidělují na úhradu zálohy Košicko-bohumínské železnice a místních drah, na úhradu platů učitelských a konečně na úděl na péči o nezaměstnané, zjistíme, že na úděly ty přichází zvýšení jen o 17,538.400 Kč jako zvýšený příděl z daně důchodové na. zálohy Košicko-bohumínské železnice a místních drah. Odpočteme-li snížení prelimináře veřejnohospodářských příjmů z daní a dávek u skupiny I o 936.400 Kč, docházíme k celkovému zvýšení prelimináře této skupiny veřejnohospodářských příjmů o 16,602.000 Kč.

Vezmeme-li v úvahu, že do celkové sumy příjmů z daní a dávek se zařazuje celá řada nových resp. zvýšených příjmů důsledkem opatření, o nichž jsem dříve obšírně pojednal, můžeme preliminář příjmů z daní a dávek na r. 1936, v němž bylo přihlíženo k výsledkům hospodaření za r. 1934 a k vývoji příjmů v roce letošním, považovati za celkem zdrženlivý, ačkoli není pochybnosti, že znamená s hospodářského hlediska veliké zatížení našeho národního hospodářství.

Počítáme-li celkový výnos daní a dávek, ať se příslušný příjem preliminuje pouze u skupiny I nebo tvoří příděl u skupiny III., dochází k význačnějšímu zvýšení u těchto jednotlivých příjmů:

Přímé daně: u daně důchodové o 32,450.000 Kč, u zvláštní daně výdělkové o 20 mil. Kč, u daně rentové o 57 mil. Kč, u daně z vyššího služného o 1,156.000 Kč, u daně z obratu a daně přepychové včetně úroků o 30,100.000 Kč.

Spotřební daně: u daně z minerálních olejů o 45 mil. Kč, z čehož připadá 19,500.000 Kč na skupinu I a 25,500.000 Kč na skupinu III. - příděl silničnímu fondu - daň z elektrických zdrojů záření 2 mil. Kč, daň z masa o 5 mil. Kč, dále výnosy nových dávek, a to daň z kyseliny octové 8 mil. Kč, daň z přípravků ke kypření těsta 8 mil. Kč a daň. z umělých tuků 34 mil. Kč.

Poplatky: u dávky za úřední výkony ve věcech správních o 3 mil. Kč.

Příjmy se naopak snižují: cla o 17,500.000 Kč.

Spotřební daně: u daně z lihu o 23,144.000 Kč, u všeobecné daně nápojové o 2 mil. Kč, u daně z piva celkem o 89,928.764 Kč, z čehož připadá u skupiny I snížení o 67,807.000 Kč, u skupiny III. pak snížení o 22,121.764 Kč, u daně z uhlí o 8,800.000 Kč.

Poplatky: u kolků o 10 mil. Kč, u právních poplatků o 30 mil. Kč, u dopravních daní železničních o 8,500.000 Kč, u dávky z jízdného za osobní dopravu o 2,500.000 Kč, u dopravních daní z motorových vozidel o 48 mil. Kč, u dávky z telefonních poplatků o 3,400.000 Kč.

Vyšší příjmy u daní a dávek podle zvláštních úhradových předloh přicházejí kromě nových daní a dávek v úvahu u zvláštní daně výdělkové, u daně rentové, u daně z obratu a daně přepychové.

V provozním rozpočtu skupiny II. Správa státních podniků, se výdaje preliminují částkou 7.230,396.750 Kč, t. j. o 54,934.350 Kč více než v rozpočtu na r. 1935. Příjmy se stanoví částkou 7.973,722.750 Kč, t. j. o 29,147.650 Kč méně než v roce předchozím.

Odvod státní pokladně se preliminuje částkou 998,304.500 Kč, t. j. o 56,925.300 Kč méně než podle rozpočtu na r. 1935. Výše odvodu státní pokladně v celé skupině II. se řídí jednak ziskem nebo ztrátou podniku, jednak souvisí s tím, do jaké výše byl konečný přebytek použit k investicím a pod., případně do jaké míry byla konečná ztráta hrazena vlastními prostředky podniku. Nižší odvod státní pokladně vykazuje tabáková režie o 41,550.000 Kč, československá pošta o 8,049.800 Kč, státní lesy a statky o 5,606.400 Kč. S vyšším odvodem lze podle rozpočtu počítati u státních báňských a hutnických závodů o 26,487.900 Kč. Schodek vykazují čsl. státní dráhy, který se proti r. 1935 zvyšuje ze 665,621.600 Kč o 30,850.600 Kč na 696,472.200 Kč. Z provozní ztráty hradí státní pokladna 434,542.200 Kč, t. j. o 33,820.600 Kč více, než kolik bylo počítáno v rozpočtu na r. 1935. Tento nepříznivější výsledek nelze přičítati zhoršenému stavu příjmů z osobní a nákladní dopravy. Tyto příjmy se i v letošním roce dále zlepšují. Československé státní dráhy musí však ve zvýšené míře proti prelimináři na r. 1935 věnovati více prostředků na obnovu provozních investic, které se hradí z běžných příjmů a nemohou důsledkem toho zvyšovati úhradu schodků z vlastních prostředků. Schodek konečný vykazují také státní lázně, který se zvyšuje z 1,759.600 Kč r. 1935 na 2,879.900 Kč a československá tisková kancelář, jejíž schodek z 1,928.200 Kč r. 1935 se snižuje na 1,402.600 Kč.

Rozpočet na r. 1936 zvyšuje potřebu na investice v mezích možností rozpočtových i úvěrových. Důležitost veřejných investic právě v době, kdy soukromá hospodářská činnost ochabuje a kdy veřejné svazky musí dočasně suplementárně nahrazovati investice soukromé, je obecně oceňována. Meze jejich jsou dány ovšem v úvěrových možnostech veřejných svazků. V této příčině jde jistě náš stát na hranici svých možností. Vezmeme-li v úvahu v rozpočtu na rok 1936 jen investice správy státních podniků, investice státních fondů, jakož i mimořádnou potřebu ministerstva nár. obrany ve výši 360 mil. Kč, jež má býti opatřena úvěrem podle čl. XVIII. finančního zákona, činí rozsah těchto investic úhrnem 2.498,163.000 Kč. V této potřebě nejsou zahrnuty investiční výdaje, obsažené v rozpočtu vlastní státní správy skupiny I u jednotlivých kapitol, zvláště pak v kapitole 13. Ministerstvo veř. prací. Tyto výdaje činí nejméně 540,725.000 Kč, takže možno počítati, že v rozpočtu na r. 1936 bylo postaráno na státní, podnikové a fondovní investice celkovým nákladem 3.038,880.000 Kč. Z těchto investic má býti podle zmocnění finančního zákona opatřeno úvěrem 1.150,000.000 Kč. V této částce není započítána úvěrová potřeba státních fondů, pro jejíž opatření platí speciální zákonná ustanovení. Kromě investic ve státním rozpočtu zahrnutých nutno pokračovati v opatřování potřeb pro obranu státu. úvěrová zmocnění pro opatření úhrady na tyto mimořádné výdaje jsou obsažena v zákonech ze dne 17. prosince 1926, č. 240 Sb. z. a n., a ze dne 27. června, 1934, čís. 127 Sb. z. a n.

Státní dluh československý činí podle návrhu rozpočtu ve skupině IV. Správa státního dluhu, na rok 1936 částku 40.933,673.850 Kč a je rozdělen podle jednotlivých kategorií takto: dluh dlouhodobý (vnitřní a zahraniční) 31.471,963.851 Kč, dluh krátkodobý (pouze vnitřní) 7.461,710.000 Kč, státovkový dluh 2.000,000.000 Kč.

Proti rozpočtu na r. 1935 znamená to vzrůst státního dluhu o 1.566,056.053 Kč. Provádíme-li rozbor jednotlivých složek státního dluhu, zjistíme skutečný vzrůst dluhu, a to přibližně o 2.115,000.000 Kč. Na vrub tohoto zvýšení státního dluhu připadá nejen úhrada schodku, ale i emise dluhopisů na podkladě mimořádných úvěrových zmocnění. Tento vzrůst státního dluhu je nám dokladem, že naprosto nemůžeme upustiti od zásady přísné úspornosti a musíme trvati na udržení výdajové stránky rozpočtu na úrovni pokud možno nejnižší, poněvadž vzrůst tohoto dluhu stává se do budoucna nebezpečím rozpočtovým.

Celková služba státního dluhu na úrok a úmor činí podle návrhu rozpočtu na r. 1936 částku 1.988,427.712, Kč. Z toho připadá na úrok 1.689,192.579 Kč. úmor (vnitřní i zahraniční státní dluh) činí 292,233.844 Kč a přibližně 7 mil. Kč správní výlohy. Srovnáme-li službu na úrok s rozpočtem na r. 1935, která činí 1.673,323.776 Kč, jeví se přírůstek 12,868.803 Kč.

V rozpočtu skupiny I. státního rozpočtu kop. 19. Ministerstvo financí, jsou vydání na službu státního dluhu zařaděna částkou 786,014.200 Kč, tedy o 308,112.452 Kč méně než v rozpočtu na r. 1935. Celková potřeba na službu státního dluhu, jak byla výše vykázána, snižuje se totiž o příspěvky státních podniků, státních fondů a samosprávných svazků (půjčka práce). Kromě toho se tento úhrnný výdaj snižuje o úhradu ze zvláštních zdrojů příjmových nebo z příjmů jiného druhu. Tyto příjmové úhrady, které v rozpočtu na r. 1935 činily celkem 400,464.625 Kč, zvyšují se v rozpočtu na r.1936 na 682,184.912 Kč. V této zvýšené úhradě je zahrnuta úspora, jež má býti v rozpočtovém roce 1936 docílena snížením úroku ze státních dluhopisu, jež se dále zvyšuje o další zvláštní příjmy službě státního dluhu přikázané, k nimž náleží jednak výnos daně některých kapitálových výnosů zvláště z nestátních, cenných papírů pevně zúročitelných a jiné, a podle zmocnění čl. VIII finančního zákona úspora úroků na státních pokladničních bonech již proplacených, jež posud byla určena k vrácení zálohy poskytnuté z výnosu dávky z majetku a z přírůstku na majetku ke splacení těchto bonů podle čl. XII, odst. 5 zákona ze dne 23.dubna,1925, č. 102 Sb. z. a n. Tyto nové úhrady se dále zvyšují o mimořádné příjmy, zejména z konečného vyúčtování ražby stříbrných mincí.

Tyto nové resp. mimořádné úhrady potřeby státního dluhu zařaděné do rozpočtu skupiny I kop. 19. Ministerstvo financí, jsou protiúhradou vydání u některých kapitol zvýšených a umožnily přes to v první řadě snížení celkové potřeby skupiny I. rozpočtu na r. 1936; takže jeho zvýšení nevybočuje celkem z úrovně rozpočtu na r. 1936. Nutno ovšem poznamenati, že,příjem z konečného vyúčtování ražby stříbrných mincí je ve výši příjmem mimořádným, který se v takovém rozsahu sotva již bude opakovati a musíme si tudíž býti vědomi, že úbytek jeho v příštích hospodářských obdobích bude znamenati tlak na rozpočtovou potřebu, aby byla nalezena úhrada za úbytek tohoto mimořádného příjmu.

Z přednesených dat je zřejmo, že rozpočet na r. 1936 mohl býti udržen v rovnováze jen za cenu mimořádných opatření a že je skutečně závěrečným aktem celého souboru programových hospodářských řešení. Aby byl naplněn obsahem hospodářské skutečnosti je potřebí, aby byla provedena nejen všechna v mém výkladu vzevrubně probraná opatření, k jichž uskutečnění také dojde souběžně s projednáváním rozpočtu v Národním shromáždění, nýbrž, aby tento hospodářský program na příští rok byl také skutečně dosažen. Po stránce výdajové je k tomu třeba největší úspornosti, aby hospodaření řídilo se přesně preliminářem a aby státní hospodářství nebylo za žádných okolností zatěžováno výdaji mimorozpočtovými, o jejichž úhradu nebylo předem postaráno.

Dodržení příjmového prelimináře předpokládá kromě provedení návrhů na částečné doplnění příjmů hlavně řádnou správu jejich, ať jde o příjmy správní jednotlivých resortů, nebo správu daní a dávek svěřených finanční správě. Pro státní podniky znamená obojí snahu o docílení nejlepších výsledků hospodaření, jichž každé zlepšení znamená pro státní rozpočet podporu nutné jeho hospodářské rovnováhy. Řádná, bedlivá a rychlá daňová správa, o níž chceme všemi prostředky usilovati, jest z nejzávažnějších článků směrodatných pro úspěšné hospodaření státu, o čemž nás nejlépe přesvědčuje fakt, že největší část příjmů státu plyne z veřejnohospodářských příjmů, t. j. z daní a dávek.

Není ovšem potřebí opětovně připomínati, že všechno úsilí o rovnováhu hospodářství státního by bylo marné, kdyby nemělo opory ve zdravém základu celého národního hospodářství.

Podmínky pro o jsou zde dány. I v naší průmyslové výrobě můžeme konstatovati v letošním roce nesporné známky zlepšení, a to nikoliv pouze u zbrojního průmyslu. Zlepšily se i výrobní podmínky zemědělství. Známky zlepšení i v letošním roce prokazují vám tato data za 9 měsíců.

Tak u uhlí černého činila těžba za tuto dobu loni 7,686.000 tun, letos 7,706.000 tun, vzestup těžby o 20.000 tun; uhlí hnědé výroba 10,885.000 tun, letos 10,939.000 tun, přírůstek 54.000 tun; koks loni výroba 1,003.000 tun, letos 1,091.000 tun, přírůstek 88.000 tun. Celostátní spotřeba uhlí - je to zajímavé ve srovnání s těžbou -loni 11,889.000 tun, letos 12,415.000 tun, přírůstek 517.000 tun. Surové železo výroba loni 454.000 tun. letos 576.000 tun, přírůstek 112.000 tun; surová ocel výroba loni 736.000 tun, letos 861.000 tun, přírůstek 80.000 tun. Obdobnou tendenci vidíme v dopravě železniční za stejné období. Loni bylo přistaveno 3,122.000 vagonů, letos 3,213.000 vagonů, přírůstek 91.000 vagonů; váha zboží dopravovaného na železnicích činila za stejné období loni 28,383.000 tun, letos 29,740.000 tun, přírůstek 1,357.000 tun. Reflex této zvýšené hospodářské činnosti se jeví také ve vkladovém přírůstku u peněžních ústavů. Jmenuji na př. spořitelny, kde loni byl sestup od ledna z 20.676 mil. Kč do srpna na 19.988 mil. Kč, kdežto letos máme stálý vzestup od ledna z 20.771 mil. Kč na 21.012 mil. Kč, takže přírůstek činí 241 mil. Kč. Není to velký přírůstek, ale přece jenom při propadávání v minulých letech znamená to jisté zlepšení. Podobně u bank v historických zemích zaznamenáváme přírůstek k 30. září 1935 332 mil. Kč, takže stav k 30. září 1935 činí 8.636 mil. Kč.

Musíme se proto iniciativně snažiti, aby tento zlepšovací proces i v příštím roce pokračoval, zvláště když ve světovém hospodářství se stále více ukazuje, že vývoj hospodářský jest na vzestupu a předstihuje mnohde i vývoj u nás.

Tento cíl musí býti programem našeho usilování, které pomáhajíc všude, kde jest to možno, záměrně a rychle, bude ovládáno zřetely k rovnoměrnému uspokojení zájmů všech vrstev občanstva.

Rychlé provedení všech právě zamýšlených opatření souběžně se státním rozpočtem na r. 1936 musí býti východiskem k uskutečnění dalších a dalších úkolů, jež očekávají své provedení. Je obecným zájmem, aby tyto úkoly byly řešeny jediné z hospodářských hledisk celku. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Byl mně podán návrh pp. sen. Donáta, Tomáška, dr Kloudy, Roudnického, Thoře a Hackenberga. Prosím o jeho přečtení.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):

Návrh sen. Donáta, Tomáška, dr Kloudy, Roudnického, Thoře a Hackenberga

Podepsaní navrhují, aby rozprava o prohlášení pana ministra financí, učiněném v dnešní schůzi, sloučena byla s projednáváním usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu státního rozpočtu republiky československé a finančního zákona na r. 1936.

Předseda: Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh tento se schvaluje

Byl mně podán návrh pp. sen. Donáta, inž. Wintera; dr Kloudy, Roudnického, Thoře a Hackenberga na zřízení výboru inkompatibilního.

Prosím o jeho přečtení.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte)

Návrh sen. Donáta, inž. Wintera, dr Kloudy, Roudnického, Thoře a Hackenberga:

Podepsaní navrhují, aby byl zřízen dvacetičlenný výbor inkompatibilitní.

Předseda (zvoní): Ido souhlasí s tímto návrhem jmenovaných pánů senátorů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh tento je schválen a výbor inkompatibilitní bude proto zřízen.

Do výboru rozpočtového nastupuje na místo sen. Hackenberga p. sen. Reyzl a za p. sen. Stodolu pan sen. Zeman.

Sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo, podle §u 40 jedu. řádu, aby příští schůze byla svolána písemně nebo telegraficky s pořadem, jenž bude určen.

Návrh k tomu není.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 19 hod. 38 min.)