I statistiky československého vývozu svědčí o tomto pokračujícím vývoji, což dokazuje i tento přehled:

Vývoz z Československa r. 1934 proti roku 1933 stoupl celkově do zemí vázaných o 11.78 procent, do zemí volných o 25.71 procent, do Německa o 49.67 procent.

Devalvací, provedenou v únoru 1934, odstranilo Československo jednu z četných potíží, kterými byl československý exportér tehdy zatížen proti svým zahraničním konkurentům, to jest nesrovnalost kupní síly Kč v tuzemsku a v zahraničí, jež vznikla z neúplného přizpůsobení se světové cenové hladině. Československý vývozce dostal se tak v roce 1934 na světovou soutěžní úroveň a při nesmírných ostatních, stále ještě stoupajících vývozních potížích podařilo se v roce 1934 vývoz zvýšiti. Co znamená tento výsledek u porovnání se světovou tendencí vývozní, jež dosud spíše klesá, je zřejmo z toho, že světový vývoz, počítaný ve zlatých dolarech, r. 1934 proti 1933 poklesl o 3,5 %, kdežto v Československu stoupl ve zlatých dolarech o 5,3 % a v Kč o 23,2 %. I v roce 1935 jest pozorovati trvání tohoto vzestupu.

Při tom padá na váhu, že Československo nevytvořilo si devalvačním zásahem dumpingový exportní podnět, poněvadž cenová úroveň v tuzemsku po devalvaci se prakticky nezměnila, takže zvýšení vývozu bylo dosaženo jen solidní konkurencí s ostatní cizinou.

Mimo to jest poukázati též na okolnost, že československý vývoz vymaňuje se ze zprostředkovatelských kruhů dřívějších a proniká na zahraniční trhy přímo bez prostředníků a že zasahuje i na trhy dříve nedostupné. Průkopnickou práci konají zde akce jednotlivých podnikatelů a nejnověji i Exportní ústav československý studiem trhu vlastními experty a emisary.

Tato akce má zvláštní význam i pro československý dovoz, který se dál dříve a z části i dnes ještě se děje prostřednictvím reexportérů v přístavních místech evropských. Pro Československo přichází zde v úvahu zejména moment obchodně-politický tím, že státy vzdálené ciziny a zámoří se snaží, jako ostatně všechny státy jiné, odebírati zboží jen z těch zemí, které samy jsou kupci jejich vlastního zboží; proto musí velmi záležeti na tom, aby dovoz do Československa z těchto zemí, který se dál dříve prostřednictvím reexportérů v přímořských evropských státech a nebyl tedy statistikami oněch zemí prokazatelný, byl uskutečňován ve vlastním jméně československého dovozce, poněvadž jinak by byl statisticky připočten k dobru země evropského reexportéra a nemohl by zvýšiti československé vývozní možnosti na ony trhy. V tom směru byly ostatně již sjednány zákonné předpoklady pro statistické podchycení takovýchto reexportů, aby se tím usnadnil průkaz Československa vůči oněm státům o tom, kdo jest pravým a skutečným dovozcem jejich zboží, a aby tak československé národní hospodářství získalo si oprávněný nárok na dovozní možnosti a jich rozšíření i pro tato území.

Třebaže dnes ještě staví se zvýšení vývozu četné překážky všeho druhu, musí veškery snahy naše směřovati k tomu, aby se dosáhlo hospodářského zlepšení, zejména v exportním úseku naší výroby. Jest si třeba uvědomiti, že vývoz náš činí jen nepatrné procento ze světového rozsahu vývozu, takže každé sebe nepatrnější zvýšení procenta této účasti by znamenalo pro vnitřní hospodářský život velkou vzpruhu. (Výkřiky sen. Mikulíčka. - Předseda zvoní.)

Uvedl jsem aspoň některá data o našich hospodářských vztazích ve světovém vývoji proto, aby pokud možno jasně vynikly okolnosti, s nimiž se setkáváme při snahách o oživení našeho hospodářského života, a abychom pak správně posuzovali své hospodářské síly a na nich spočívající mocnosti. Na jich základě můžeme postupně docíliti zmírnění největších a nejtíživějších následků krise, k nimž patří - a to nejen u nás - nezaměstnanost a zadluženost. Ze statistiky letošních jarních měsíců by se mohlo souditi, že příznivější vývoj na trhu práce, který bylo možno pozorovati loni po provedené devalvaci, se v posledních třech měsících horší tím, že úroveň nezaměstnanosti je letos o něco vyšší nad loňskou. (Výkřiky sen. Mikulíčka. - Předseda zvoní.)

Příčinou toho není pokles hospodářského života, nýbrž stoupající počet uchazečů o práci, vzniklý z několika příčin, mezi něž patří zejména zvýšený počet mladých ročníků, který následuje po úbytku z ročníků válečných, stále menší vystěhovalecký ruch, který jednak trvale a jednak sezónně odčerpával značný počet pracovních sil, a více příležitosti k hlášení se o práci tím, že zejména ve východních krajích republiky byla rozšířena síť zprostředkovatelen práce. V porovnání se světovým vývojem a podle statistických záznamů za poslední známý měsíc lze však zjistiti, že v řadě států se nezaměstnanost zvýšila. Tak proti našim 4-5 % v Belgii o 13 %, v Holandsku o 15,4 %, ve Švýcarsku o 17,3 %, v Polsku o 32,4 % a ve Francii o 35,2 %. Naproti tomu ve Velké Britanii poklesla o 3 %, v Dánsku o 10 %, v Německu o 14,4 % a v Italii o 19,3 %. Při těchto datech je, však velmi potřeba pamatovati, že statistika nezaměstnaných není ve všech tuto uvedených státech založena na stejných zásadách.

Abychom těžké břímě nezaměstnanosti co nejvíce zmírnili, je potřeba stálé evidence nejen uchazečů o práci, ale zejména těch, kteří práci potřebují a protože je jediným prostředkem jich obživy. Je to proto nutno, aby dané množství práce mohlo býti účelně rozdělováno na širší okruh pracovníků a aby nabídka práce byla regulována s hlediska potřebnosti. (Výkřiky sen. Jurana.) K tomu je potřeba přiměřeného zkrácení a úpravy pracovní doby i zprostředkování práce. (Výborně! Výkřiky sen.Mikulíčka.- Předseda zvoní.)

Možnost zvýšení pracovního ruchu záleží především na zvýšení podnikatelské činnosti v hospodářství soukromém, kterou je však potřeba doplňovati státem a veřejnými svazky podnikáním investičním a pomocí produktivní péče.

Pro získání většího počtu pracovních míst je potřeba, aby přestárlí a pensijně zajištění byli i v soukromých službách nahrazováni silami mladšími. (Tak jest!) Také cizinci, pokud to není ze zvláštních důvodů nutno, nemohou trvale ubírati místa pracovníkům domácím. (Výborně!-Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Pro vzrůstající počet mladých uchazečů o práci bude třeba - pokud ji nenaleznou - učiniti zvláštní opatření. (Tak jest!)

Z těch oborů výroby, v nichž zůstane trvalejší nezaměstnanost, zejména také zmenšením počtu dělnictva následkem rozšíření práce strojové racionalisací podniků, bude třeba vnitřní kolonisací opatřiti existenci těm, kteří by pro ni byli způsobilí. (Výkřiky sen. Jurana.) Samozřejmou a naléhavou péči o nezaměstnané vyžadují poměry v krajích, kde nezaměstnanost je poměrně největší a nejdelší. Tak zvláště v území pohraničním je nutno nalézti možnost práce ať zvýšením podnikání soukromého, ať veřejného a dokud by se tak státi nemohlo prováděti zvláštní podpůrnou akci ke zmírnění skutečné bídy. (Výkřiky sen. Jurana.)

Podmínkou celkového zvýšení podnikatelské činnosti bude starati se o zvýšení domácí spotřeby a rozšíření možností vývozních. (Výkřiky sen. Mikulíčka a Jurana.) Proto bude upraveno povolovací řízení a předpisy devisové tak, aby mohl býti hospodářsky účelně povolován dovoz, aniž by přeplňoval a ohrožoval domácí trh. O podporu vývozu a zejména jeho konkurenční schopnost je třeba starati se jak vývozcům samým, tak vhodnými zákroky státu.

Trvalé zvýšení domácí spotřeby závisí v podstatné míře na vzájemně vyrovnané rentabilitě podnikání ať zemědělského, ať průmyslového, či živnostenského a na tomu úměrné výši příjmů a výdělků osob, buď v soukromém hospodářském životě nebo ve veřejných službách zaměstnaných. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Pokles pod tuto úroveň byl by národohospodářsky škodlivý a nespravedlivý. Také neodůvodněné zdražování jakýchkoli životních potřeb snižuje spotřebu a nemůže býti proto připuštěno. (Výkřiky komunistických senátorů.)

V podnikatelské činnosti všeho druhu je potřeba především zmirňovati ta zatížení výroby, která větším poklesem cen a obratu, než je pokles výrobních nákladů, stala se nesnesitelně tíživými a snižují možnost odbytu a tím i výrobu jak pro trhy domácí, tak pro vývoz.

Sem patří především zatížení dluhové, které nejen zůstalo na stejné číselné výši v největší části případů, ale v některých oborech výroby a činnosti dokonce značně vzrostlo. Typickým úkazem toho je ve všech státech nebývalé zadlužení zemědělství, k jehož zmírnění byla učiněna jinde již různá opatření. I když je naprosto nutno, aby neunesitelná a nezdravá tíže úroků z dluhů byla všeobecně, pronikavě a trvale snížena, zůstane pro zvláštní povahu zadlužení a předlužení zemědělského a hypotekárního vůbec potřeba takové úpravy, která by tomuto jeho zvláštnímu rázu odpovídala.

Při tom zůstává nade vší pochybnost jisto, že opatření levného úvěru výrobního a úlevy starých dlužníků nemohou a nesmějí se dotknouti naprosté bezpečnosti vkladů. (Výborně!) Kromě zmenšení úvěrového břemene mělo by se přizpůsobit změněným poměrům rentability také zatížení daňové, které se samočinně přizpůsobit nemohlo, to jest u některých pevných sazeb daňových. Vzhledem k rostoucím vydáním na úrokování státního dluhu, který se zvyšuje mimořádnými náklady investičními a armádními, nebude možno tomu v dostatečné míře a vbrzku vyhověti, zejména také proto, že bude potřeba starati se o zvýšení státních příjmů jednak reorganisací v ukládání a vybírání daní a jednak lepším a spravedlivějším rozložením daňového břemene podle skutečné platební únosnosti obyvatelstva. Toho bude možno dosáhnouti některými pečlivě a odborně hospodářsky odůvodněnými změnami naší daňové soustavy, při čemž je zvláště se zabývati zákonem o stabilisačních bilancích a o zvláštní dani výdělkové.

Pro možnost trvalé a přiměřené rentability pro všechny obory podnikání a práce je dále nutno, aby jak výroba, tak oběh statků byly regulovány vhodnou organisací tak, jak bylo již v prohlášení vlády minulé řečeno, t. j. samosprávou výroby i distribuce za účinného dozoru státu.

Při tom bude třeba zabezpečiti podnikání živnostenskému a obchodnímu účelnou ochranu proti nebezpečí, jímž je ohrožují nepřiměřeně rostoucí velkopodniky, zejména zřizováním pobočných a pomocných závodů.

Pokud bude k tomu třeba podpory a zákroků státní moci, učiní vláda vše, co bude vhodné a účinné. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Ve výrobě průmyslové způsobuje škody a dokonce i některé obory vážně ohrožuje přepjatý konkurenční zápas, směřující buď ke zničení závodů slabších a tím k odstranění konkurence pro budoucnost a k získání nadvlády, jdoucí až k diktátu cenovému, nebo k zakládání závodů nových s úmyslem dáti se vykoupit k zabránění konkurence další. V oborech, odkázaných ze značné části na vývoz za ceny, jež jsou často, ba možno říci skoro vždy, nižší než na trhu domácím, dochází opět k tomu, že některé závody snaží se prodati všecku svoji výrobu v tuzemsku, což mohou i za ceny o něco nižší, nemajíce ztrát na cenách vývozních. Mohlo by se zdáti, že nelze proti tomu právem ničeho namítat, kdyby to nemělo u závodů vyvážejících za následek snížení konkurenční schopnosti na trzích zahraničních a tím úbytek na vývozu nebo i ztrátu zahraničního trhu a v důsledku toho opět nezaměstnanost. V takových nebo podobných případech bude třeba přikročiti k syndikalisaci toho kterého oboru. Také kartelům a jejich vlivu na hospodářský život bude věnována zvýšená pozornost, aby mohlo být odstraňováno všecko, co by všeobecným hospodářským zájmům bylo na škodu. Sjednané již úpravy ve výrobě piva i v průmyslu textilním,prokazují, že je to možno a prospěšno.

V těch oborech podnikání, kde samosprávné organisování výroby i distribuce je pro příliš velký počet podnikatelů neproveditelno, bude nutno sáhnouti k přímé nebo nepřímé organisaci nucené. Takovou je té doby monopol obilní, kterým mají býti nejen zajištěny přiměřené ceny výroby rostlinné, ale v dalším vývoji také úpravy rozsahu této výroby, aby jednak nepřipouštěla hospodářsky nezdravé její zvětšování a jednak umožnila dovoz z těch území, kam by mohl býti zvýšen vývoz. (Výkřiky sen. Mikulíčka. - Předseda zvoní.) Podobné opatření ve výrobě živočišné, která je hlavním oborem malého a středního zemědělství, má sloužiti obdobným účelům.

Kromě uvedených případů regulace výroby a odbytu bude vláda studovati za pomoci nepříliš početného sboru odborných znalců, podnikatelů a zaměstnanců naše hospodářství uhelné s pevným úmyslem dospěti konečně ke snížení cen a k úpravě vlastnictví a používání tohoto nenahraditelného přírodního bohatství s hlediska všeobecných zájmů státních. (Sen. Mikulíček: Pane ministerský předsedo, kolikrát toto již opakujete?)

Předseda. (zvoní): Prosím, aby pan řečník nebyl přerušován.

Předseda vlády Malypetr (pokračuje) Toto jsem ještě neříkal.

Podle usnesení vlády minulé bude zřízena komise odborníků pro soustavné studium celého našeho dopravnictví, aby podle jejích návrhů mohlo býti upraveno co nejhospodárněji a co nejúčelněji.

Měnící se hospodářské poměry světové a jich vliv na poměry naše, ať jsou to již zásahy měnové, tvorba a upotřebení volných kapitálů, úprava výroby i odbytu, regulace vývozu i dovozu i všecky vážné zjevy a pokusy o oživení hospodářského života, vyžadují rovněž pečlivého, stálého a odborného zkoumání. Proto bude při národohospodářském odboru předsednictva ministerské rady zřízen studijní sbor z dožádaných znalců teoretiků i praktiků, kteří by podávali vládě soustavně buď posudky o obmýšlených opatřeních, nebo vlastní návrhy, směřující k zlepšování našich hospodářských poměrů. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Pokud nebyla učiněna zmínka o některých otázkách, jež měla v úmyslu řešiti vláda minulá a jež byly s veřejností prostřednictvím denních listů sděleny v měsíci lednu a před vypsáním voleb rozhlasem, bude nynější vláda v jich řešení pokračovati. Není třeba zvláště podotýkati, že o kulturní potřeby bude se starati podle možností a co nejúčelněji.

Naléhavým úkolem vlády je příprava státního rozpočtu, jež se bude dít za obdobné součinnosti s parlamentní a úspornou komisí jako při rozpočtech minulých. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Rozpočet nemůže býti více deflační; než byl poslední, nemůže však býti ani inflační. V zájmu spořádaného hospodářství veřejného i soukromého je nutno udržeti rozpočet v rovnováze. V jeho rámci pokusí se vláda docíliti další úlevy na platových srážkách státních a veřejných zaměstnanců. (Výborně!)

Vláda předkládajíc nově zvoleným zákonodárným sborům aspoň stručný přehled úkolů, jež bude nutno plniti, doufá, že budou ji jak vlastní činností zákonodárnou, tak kontrolní účinně podporovati, abychom společně mohli docíliti toho, co bylo shora řečeno - totiž pokud možno nejvyšší míry prospěchu pro všechny vrstvy obyvatelstva a tím i pro republiku. (Hlučný potlesk. - Výborně!)

Předseda (zvoní): Byl mně podán návrh pana sen. Donáta a druhů.

Prosím pana, tajemníka senátu, aby tento návrh přečetl.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):

Návrh sen. Donáta, Filipínského, dr Kloudy, Nováka (rep.), Thoře, dr Hellera a spol.:

Podepsaní navrhují, aby o prohlášení pana předsedy vlády zahájena byla rozprava v nejbližší schůzi plenární.

Předseda (zvoní): Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, návrh je schválen.

Přerušuji jednání.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala zítra ve středu dne 19. června 1935 o 10. hod. s

1. Volba výboru iniciativního.

2. Volba výboru rozpočtového.

3. Volba výboru imunitního.

4. Rozprava o vládním prohlášení.

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.