Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.

IV. volební období. 7. zasedání.

1358.

Návrh

poslanců Rudolfa Berana, Františka Mašaty, Jána Ursínyho, Jakuba Haupta

a Josefa Kočandrleho

na vydání zákona o provádění soustavné telefonisace venkova.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne................____..........__

o provádění soustavné telefonisace venkova.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

K provádění soustavné telefonisace ven-
kovských obcí povoluje se na léta 1939-1943
roční částka 10 mil. Kč.

§ 2.

Roční částky 10 mil. Kč se použije k hra-
zení všech nákladů spojených se zřizováním
nových telefonních ústředen a veřejných te-
lefonních hovoren v obcích, které dosud ne-
mají telefonního spojení veřejnosti přístup-
ného, a to podle plánu, sestaveného minister-
stvem vnitra po dohodě s ministerstvem pošt
a telegrafů a ministerstvem národní obrany
se zřením na obranu státních hranic a na pro-
hloubení bezpečnostní služby uvnitř státu.

2

§ 3.

(1) Místní obce, v nichž na podkladě tohoto
zákona dojde k zřízení telefonní ústředny
nebo veřejné telefonní hovorny, jsou povinny
počítajíc prvním rokem po zavedení telefonu
platiti z vlastních prostředků po dobu 10 let
příspěvek ve výši 100 Kč ročně za každý plný
1 km vedení, jež bude vystavěno k provedení
telefonního spojení. U obcí, které mají pod
500 obyvatel, nesmí však tento příspěvek na
vedení přesáhnouti 500 Kč ročně.

(2) Tento povinný příspěvek obcí snižuje
se o ročních 100 Kč za každého telefonního
účastníka, který se připojí na telefonní
ústřednu a to počínaje příštím rokem po při-
pojení telefonní stanice, takže při dostateč-
ném počtu telefonních účastníků na ústřednu
připojených, příspěvek obce vůbec odpadne.

(3) Obce mohou se zcela zbaviti povinnosti
platiti roční povinný příspěvek na telefoni-
saci i tím, zaplatí - li celý příspěvek najednou.
Zaplatí - li obec celý příspěvek ihned po zří-
zení telefonní ústředny, snižuje se příspěvek
o 20%. Při hotovém placení příspěvku v po-
zdějších letech po zřízení snižuje se dosud ne-
splacený zbytek příspěvku za každý rok,

o který došlo dříve k jeho zaplacení, o 2%.

§ 4.

Povinné příspěvky podle ustanovení § 3 od-
vádějí obce okresním politickým úřadům, kde
tyto příspěvky ve svém souhrnu budou jako
"okresní telefonisační fond" sloužiti jednak
k poskytování subvencí ve výši 30-50% pří-
spěvku obcí placených poštovní správě podle
platných předpisů na telefonisaci dalších
venkovských obcí, u nichž nebude předpo-
kladu k postupu podle tohoto zákona, jednak

i k úhradě nákladů spojených s prodlouže-
ním telefonní služby u telefonních ústředen
v okresních městech nebo v důležitých stře-
discích podle potřeby celého kraje se zvlášt-
ním zřetelem k vnitřní bezpečnostní službě.

§ 5.

Vládě se ukládá, aby každoročně po dobu 5
let od vydání zákona zařadila do rozpočtu
ministerstva vnitra potřebnou částku 10
mil. Kč.

§ 6.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení. Jeho provedení ukládá se ministrům

3

vnitra, národní obrany a ministru pošt a te-
legrafů.

Důvodová zpráva.

Nynější rozsah telefonního spojení ven-
kovských obcí v Československé republice
nemůže uspokojiti a je nepostačující nejen
s hlediska oprávněných požadavků venkov-
ského obyvatelstva, které má rovněž nárok
na to, aby se stalo účastným dobrodiní te-
lefonu jako obyvatelstvo městské, ale
i s hlediska obrany státních hranic a ne-
méně i s hlediska bezpečnostní služby
uvnitř státu.

Dostatečně hustá síť telefonních ústře-
den a veřejných hovoren na venkově slouží
nejen potřebám venkovského obyvatelstva,
ale i vzájemnému styku měst s venkovem
a má s hlediska hospodářských vztahů
mezi jednotlivými obcemi, okresy, nebo ce-
lými kraji tentýž význam, jako jakákoli
komunikace. Již z toho důvodu by rozšíření
telefonu na venkově mělo býti podporo-
váno.

Ještě větší význam má hustá a účelně
vybudovaná síť telefonních ústředen na
venkově při konání bezpečnostní služby,
neboť vybavení pouze četnických stanic te-
lefonem při rozsáhlém území, jež je pod
jejich dohledem, je minimem, které s hle-
diska státní bezpečnosti nemůže uspoko-
jiti. Bezpečnostní orgány při konání své
běžné a zodpovědné služby potřebují pokud
možno všude možnost telefonického doroz-
umění, neboť při často se vyskytujícím
rychlém spádu událostí v této službě je-
dině provedením okamžitého opatření, ať
již vyrozuměním vlastní četnické stanice
nebo jiných bezpečnostních nebo státních
orgánů - lze zabrániti tomu, aby nena-
stalo nebezpečí v prodlení. S hlediska bez-
pečnostní služby a veřejné bezpečnosti vů-
bec je uspíšení telefonisace venkovských
obcí zájmem celostátním a při nutnosti za-
huštění sítě telefonních ústředen nejdříve
v pohraničí nejvyšším zájmem s hlediska
obrany státních hranic.

Zřizování telefonních ústředen a veřej-
ných telefonních hovoren ve venkovských
obcích provádí běžně poštovní správa po-
dle platných předpisů telefonního řádu.

K zřízení nového telefonního úřadu do-
chází tehdy, zaplatí-li obec, případně kte-
rýkoli jiný zájemce příslušný příspěvek na
zřízení potřebného vedení. Při tom čs.
pošta jako podnik spravovaný podle zásad
obchodního hospodaření (zákon č. 404/
1922 Sb. z. a n. ) trvá na zajištění hospo-
dárnosti nové takové telefonní služby. Při
nákladných projektech vyžaduje proto čs.
pošta zajištění nejmenšího hrubého příjmu
nového úřadu nebo takovou úhradu zřizo-
vacích nákladů, aby projekt nového tele-
fonního úřadu nepřinášel roční schodek.

Tento postup - s hlediska zákona č.
404/1922 Sb. z. a n., vládního nařízení č.
206/1924 Sb. z. a n. sice plně odůvodněný
- nemohl a nemůže přinésti při urychle-
ném provedení telefonisace venkova s hle-
diska obrany státu v zájmu prohloubení
bezpečnostní služby žádoucích výsledků.
Telefonisace venkovských obcí uvázla
hlavně proto, že většinou jde již o značně
nákladné projekty.

Vzhledem k naprosté nutnosti urychlení
soustavné telefonisace řady venkovských
obcí k docílení nutného prohloubení bez-
pečnostní služby uvnitř státu a v zájmu
obrany státních hranic, je nutno, má-li
býti ponechán v platnosti pokud jde o čsl.
poštu zákon č. 404/1922 Sb. z. a n. o hospo-
daření státních podniků, nalézti řešení, jež
by provedení telefonisace venkovských
obcí v žádoucím rozsahu umožnilo a záro-
veň při zajištění podpory telefonisace
i menších obcí přineslo možnost uspokoji-
vého vyřešení pokud jde o neméně důležité
prodloužení telefonní služby ve vhodných
střediscích, aby vhodným uspořádáním
této služby a trvalých spojení mohlo co
nejvíce míst míti telefonické spojení podle
potřeby až do pozdních hodin večerních,
případně po celou noc.

K dosažení výše označeného cíle směřuje
navrhovaný zákon o provádění soustavné
telefonisace venkovských obcí, který vzhle-
dem k povaze věcí přenáší těžiště rozhodo-
vání o telefonisaci obcí v zájmu celostát-

4

ním na ministerstvo vnitra, jemuž také
poskytuje po dobu 5 let i potřebný úvěr
10 mil. Kč ročně k úhradě nákladů čs.
poště, která by při provádění telefonisace
se zřetelem k plné úhradě nákladů s tele-
fonisací venkovských obcí spojených ne-
musela pak přihlížeti k otázce hospodár-
nosti ústředen ve smyslu podnikového zá-
kona.

V zájmu urychleného a účelného prová-
dění telefonisace ukládá zákon minister-
stvu vnitra sestavení telefonisačního plánu
po dohodě s ministerstvem pošt a telegrafů
a ministerstvem národní obrany, se zvlášt-
ním zřením na obranu státních hranic a
na prohloubení bezpečnostní služby uvnitř
státu.

Prostředky poskytované navrhovaným
zákonem ministerstvu vnitra po dobu 5 let,
totiž ročně 10 milionu Kč, umožní zřízení
asi 300 nových telefonních ústředen a ve-
řejných telefonních hovoren ročně, takže
během 5 let stoupne počet těchto telefon-
ních úřadů asi na 1, 500, to je téměř o 50 %
dosavadního počtu telefonních úřadů v re-
publice, ale bude docíleno i podstatného
zhuštění sítě meziměstských vedení a no-
vostaveb sloupových tratí zejména v kra-
jích, kde při velkých vzdálenostech a nut-
nosti nákladných novostaveb sloupových
tratí zájem veřejnosti se dosud tříštil o vy-
soké příspěvky na stavbu vedení.

Provedením účelně stanoveného progra-
mu podle navrhovaného zákona, bude ne-
jen uskutečněna telefonisace všech důleži-
tějších obcí v republice během 5 let, ale po-
ložen i základ k urychlení telefonisace
menších obcí, pro něž se pochopitelné
zmenší náklad telefonního připojení, vznik-
ne-li v rámci soustavné telefonisace prová-
děné podle navrhovaného zákona v jejich
blízkosti nový telefonní úřad.

Aby pak i telefonisace menších obcí,
u nichž by nebylo předpokladu k postupu
podle navrhovaného zákona - tedy k zří-
zení telefonu ze státních prostředků -
mohla urychleně pokračovati, pamatuje
zákon na zajištění finančních prostředků
k poskytování subvencí těchto obcí tím, že
ukládá obcím, kde by došlo k zřízení tele-
fonní ústředny nebo veřejné hovorny ze
státních prostředků podle navrhovaného
zákona, placení povinného ročního pří-
spěvku na telefonisaci a to ve výši 100 Kč
za každý plný km potřebného vedení.

Tento povinný roční telefonisační příspě-
vek placen by byl obcemi do "Okresního te-
lefonisačního fondu", a to po dobu 10 let
od zřízení nové telefonní služby, čímž by
byly získány finanční prostředky k uleh-
čení telefonisace dalších obcí, jimž by z to-
hoto fondu byly k placení normálních pří-
spěvků na meziměstská vedení požadova-
ných poštovní správou, poskytovány sub-
vence ve výši 30-50%.

Stejně tak, jako by nebylo spravedlivé
uložiti obci v níž by došlo k zřízení telefonu
na podkladě navrhovaného zákona, úhradu
plného nákladu, půjde - li o zřízení telefonu
v zájmu státním, nebylo by se zřetelem
k ostatním obcím zase spravedlivé zříditi
v obci telefon, který obci přinese nesporné
výhody, zcela zdarma.

Příspěvek 1. 000 Kč na 1 km vedení
splatný v 10 ročních splátkách by jistě
obce mnoho nepostihoval, ač ani zdaleka
výše tohoto příspěvku nedosahuje nákladů
na vedení, které při novostavbách sloupo-
vých tratí dosahují až 4. 500 Kč za 1 km
vedení při použití 1´3 mm drátu a 1. 500 Kč
nákladu při pouhém připnutí drátu o uve-
dené síle, při čemž dlužno ještě uvážiti, že
většinou půjde o novostavby a v horských
krajích o dráty silnějších průměrů, takže
zákonem uložená povinnost ročního pří-
spěvku 100 Kč za 1 km vedení po dobu 10
let by byla minimální. Aby pak nebyly po-
stiženy obce méně zámožné náhodou však
dosti vzdálené, oznamuje navrhovaný zá-
kon u obcí s menším počtem obyvatelstva
než 500 "Povinný příspěvek" nanejvýš na
500 Kč ročně a to bez ohledu na dálku ve-
dení. Obcím zámožnějším poskytuje pak
zákon možnost platiti povinný příspěvek
najednou a poskytuje jim při tom výhodu
slevy při hotovém placení. K docílení dal-
šího rozvoje telefonních sítí v místě po-
skytuje dokonce zákon i výhodu snížení
ročního povinného příspěvku do telefoni-
sačního okresního fondu podle počtu účast-
níků, kteří se na novou ústřednu, zřízenou
podle navrhovaného zákona, připojí. Po-
sléze uvedená výhoda bude sice snižovati
příspěvek do okresního telefonisačního
fondu, na druhé straně však bude míti
v zápětí zvýšení počtu telefonních účast-
níků a zahuštění telefonní sítě v místě, což
konání bezpečnostní služby jen usnadní a
mimo to bude znamenati i zvýšení příjmů
nového telefonního úřadu a tudíž i zvýšení
jeho hospodárnosti a výnosu.

5

Soustředění povinných příspěvků telefo-
nisačních u okresních úřadů k poskytování
subvencí menším obcím na telefonisaci,
prováděnou normálním způsobem poštovní
správou a závislou na zaplacení předepsa-
ného jednorázového příspěvku na vedení,
mělo by výhodu v dokonalé znalosti okres-
ních úřadů pokud jde o místní poměry
v okresu a jeho potřeby a dávalo by těmto
úřadům možnost podle finanční možnosti
aktivně spolupůsobiti při soustavné telefo-
nisaci další.

Mimo to měly by okresní úřady dík
těmto finančním prostředkům možnost po-
dle potřeby a v zájmu celého okresu nejen
pro bezpečnostní službu, ale i pro celé oby-
vatelstvo okresu důležité prodloužení tele-
fonní služby ve vhodných k tomu městech
nebo hospodářských střediscích, což dnes
působí nepřekonatelné obtíže pro nedosta-
tek finančních prostředků potřebných
k úhradě nákladů s tím spojených.

Vydání navrhovaného zákona je třeba,
má-li býti docíleno žádoucího rozvoje te-
lefonu ve venkovských obcích, který je
s hlediska bezpečnostní služby uvnitř státu
a v pohraničním území s hlediska obrany
státu bezpodmínečně nutný.

Částka 10 mil. Kč ročně po dobu 5 let je
v skutku nepatrnou při porovnání s tím,
jaký přímo neocenitelný význam bude míti
zahuštění sítě telefonních ústředen a tele-
fonu vůbec nejen pro konání bezpečnostní
služby a obranu státu, ale i pro různá od-

větví státní administrativy a po všech
stránkách pro zlepšení hospodářské úrovně
československého venkova, nehledě ani
k tomu, že zvýšením počtu telefonních
ústředen a hovoren a průběhem dalších let
i zvýšením počtu telefonních stanic dojde
později k zlepšení příjmů čs. pošty a tím
i k zvýšení jejího zisku, který odvádí státní
finanční správě, takže i po této stránce ne-
půjde o výdaj, který by bylo nutno poklá-
dati z finančního hlediska za ztrátový.

V souhrnu opatření na obranu státu a
v zájmu vnitřní bezpečnosti půjde o roz-
hodnutí velmi významné a v poměru
k ostatním opatřením málo nákladné, ač
jeho důležitost vysvítá i z toho, jakou
úlohu má telefon při "civilní protiletecké
ochraně", jejíž činnost a organisace je té-
měř nemyslitelnou při nemožnosti telefo-
nického varování krajů před leteckým
útokem.

Pokud jde o otázku úhrady není ani tak
obtížnou, neboť při ročním asi 30 mil. Kč
výnosu "telefonní dávky", která již dávno
přestala býti dávkou účelovou a která je
odváděna státní správě finanční, nebude
jistě obtíží, aby finanční správa věnovala
z všeobecných státních příspěvků 10 mil.
Kč ročně po dobu 5 let na telefonisaci ven-
kova v zájmu celostátním a vrátila tak te-
lefonu aspoň část finančních prostředků,
které jí v tak hojné míře telefon - ne-
hledě k docilovanému čistému výtěžku jen
na telefonní dávce ročně - přináší.

Po stránce formální budiž návrh tento přikázán výboru iniciativnímu
a pak t e c h n i c k o-d o p r a v n í m u.

V P r a z e, dne 10. května 1938.

Beran, Mašata, Ursíny, Haupt, Kočandrle,

Rechcígl, dr inž. Brdlík, Stunda, dr inž. Fulík, Děvečka, Musil, Martinásek, Dvořák,

Křemen, Rybářík, Zajíc, Vančo, inž. žilka, Bistřický, dr Suchý, Pozdílek, čuřík,

Coufal, Csomor, Mrskošová, dr inž. Tumlířová, Chloupek, Teplanský.

Státní tiskárna v Praze. - 3430-38.