Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.
IV. volební období. 7. zasedání.
1342.
Interpelace:
I. posl. dr Wolfa min. vnitra o stranickém jednání velitele četnické stanice v Třinci,
II. posl. Suroviaka na předsedu vlády ohľadom preloženia k dopravnému úradu Žilina vlakve-
dúceho Jozefa Hotovýho, Čecha z pražského riaditelstva
štátnych železníc,
III. posl. Suroviaka na předsedu vlády vo veci používania služobných predpisov v českej
reči
v službách železničných na Slovensku,
IV. posl. Suroviaka na predsedu vlády ohľadom nového preloženia 25 elévov z Čiech na Slo-
vensko (ku bratislavskému riaditeľstvu) a ohľadom prijatia 6 elévov českej a nemeckej
príslušnosti do obvodu košického riaditelstva,
V. posl. Suroviaka na predsedu vlády ohľadom používania českých tlačív vo vlakovej službe
železničnej na Slovensku,
VI. posl. Suroviaka min. spravedlnosti vo věci stranníckej konfiškácie časopisu »Hlas sloven-
ských železničiarov« č. 8 zo dňa 15. apríla 1938.
1342/I (překlad).
Interpelace
poslance dr L. Wolfa
ministrovi vnitra
o stranickém jednání velitele četnické
stanice v Třinci.
Náhodou se nám dostal do rukou tento dopis
velitele četnické stanice v Třinci:
»Čís. jedn. 876, dův. 1938. Tk XIV 3187/37.
Žádost o zjištění správnosti
zodpovídání se obž. Malchera
krajský soud, v Mor. Ostravě.
Četnická stanice Třinec sděluje důvěrně.
Povšechně zakládají se okolnosti v nov. či.
uveřejněné na pravdě, jak bylo důvěrným vyšet-
řením zjištěno.
Farář Olszak jest nacipnálně založený Polák,
který jako správce úřadu jak v kostele a taktéž
v úředním styku se stranami české národnosti
snaží se uplatňovati své polské smýšlení. Zásad-
ně navštěvuje podniky, které jsou pořádány spol-
ky polskými i německými a naopak ignoruje vše,
co jest české.
Dále je zde známo, že v době nepokojů na
Těšínsku v roce 1935, konaly se na katol. faře
v Třinci tajné schůze a to hlavně členů kat. čitelný,
jejíž členové byli pak pro podezření z protistát-
ní činnosti naší stanicí zatčeni. V téže době fa-
rář Olszak často dojížděl do Polska, kde udržoval
čilé styky s předními pracovníky pro politickou
věc na Těšínsku.
Farář Olszak také zneužil svého postaveni
kněžského a to tím způsobem, že v roce 1930 při
sčítání lidu při kázání nabádal v kostele přítomné
věřící, aby při sčítání lidu nedávali se zapsati ja-
ko Šlonzáci, a kdyby to snad i udělali, že by to
mohlo pro ně špatně dopadnouti.
Pro toto nezákonně jednání byl farář Olszak
udán naší stanicí pro přečin urážky církve, a zne-
užití práv úřadu duchovenského pod č. 7497/30
z 11. XII. 1930 o. s. v C. Těšíně.
2
Stran konání č. bohoslužby bylo zjištěno, že
tyto bohoslužby f. Olszak o své újmě změnil, ač
od roku 1931 konaly se české bohoslužby vždy
o 10. 15 hod. a byly vždy četně navštěvovány.
Aby však učinil mezi pořadem bohoslužeb zma-
tek a znesnadnil návštěvu bohoslužeb českých
příslušníkům české národnosti, změnil od ledna
1937 bez vědomí zástupců české kat. strany po-
řad bohoslužeb a to tak, že bohoslužby nyní ko-
nají se dvakrát v měsíci o 9. 15 a o 10. 15 a mezi
těmito jsou bohoslužby polské a německé. Změnou
bohoslužeb farář Olszak docílil skutečně toho, že
české bohoslužby jsou méně navštěvovány, ježto
věřící neví kdy se bohoslužby konají. V důsledku
toho zakročili zástupci české národnosti s Gellna-
rem v čele u f. Olszaka, aby zůstalo při starém
Při tom se farář Olszak na přítomné obořil a
uvedl poznámku, že Němci a Poláci jsou s pořa-
dem bohoslužeb spokojeni a dále pravil, že když
se jim to nelíbí, mohou si jít stěžovat do Karvinné,
do Vratislavi neb do Říma, a že on ničeho na tom
nezmění. Také v jiných případech, jež byly po-
tvrzeny katech. Zybalem, znemožňuje f. Olszak
katechetovi Zybalovi, aby vykonával různé bo-
hosl. obřady, jako pohřby a pod. úkony na přání
věřících v jazyku českém a snaží se tyto obřady
získati pro sebe a sám pak je koná v jaz. polském.
Tak tomu bylo při biřmování v r. 1937, kdy
farář Olszak nařídil svému kaplanovi (Zybal),
aby vykonal s dítky české národnosti pobožnost
o svátosti biřmováni polsky. Toto kaplan odmí-
tl a vykonal pobožnost česky.
Také bylo důvěrným šetřením zjištěno, že
farář Olszak při svátcích Cyr. a Met. a sv. Vác-
lava, ač mu bylo známo, že se budou konati české
bohoslužby, odnesl po polských bohoslužbách z
oltáře monstranci a ponechal tam ciborium a ta-
ké se nepostaral o rozsvícení světel při bohosluž-
bách, ač jest toto zdarma od tř. závodů.
V opačném případě, jak bylo dův. zjištěno
při úmrtí maršál. Pilsudského byla monstrance,
světlo a okázalá bohoslužba.
Řídící české školy z Koňské-Kanada Alois
Lacuška udal, že do roku 1930, když před škol.
rokem na konci mše byla zpívána státní hymna,
farář Olszak u oltáře nečekal, nýbrž během zpě-
vu od oltáře odcházel.
Také z dalšího chování lze usuzovati na zjev-
nou zaujatost faráře Olszaka proti ČSR a vůdčím
osobnostem ČSR. Konkrétní případ byl v tom
směru zjištěn při úmrtí p. pres. Osvoboditele dne
14. IX. 1937, kdy farář Olszak, ač byl vyzván
městským úř. policie v Třinci, aby vyvěsil smu-
teční prapor a nechal vyzváněti, tak neučinil a se
zjevnou nechutí tak učinil teprve po zakročení
lelef. zdejší stanice, kdy kolem 9 hod. prapor vy-
věsil a nechal vyzváněti. V opačném případě ev.
farář Michejda zachoval se
důstojně a již o 7 hod
ráno nechal všemi zvony vyzváněti a také smu-
teční prapor nechal vyvěsiti.
Toto jednání tehdy velmi pobouřilo českou
veřejnost a bylo odsuzováno též Poláky, loyál-
ními ovšem.
Dále bylo dův. zjištěno, že farář Olszak je
skutečně zaujat proti všemu, co je české a dává
zjevně své polské smýšlení najevo, což také zne-
užívá při vykonávání své kněžské působnosti. To-
to jednání však vzbuzuje u farníku a všeobecně
též u české veřejnosti nelibost a rozhořčení.
Jak lze v poslední době však pozorovati,
jest farář Olszak ve svém chování a jednání vel-
mi obezřetný, a to hlavně od doby, kdy byl pro
své provokativní činy vůči české národnosti na-
paden ve veřejném tisku.
Velitel stanice:
vrchní stráž. Rodr v. r.
Za správ. opis. Třinec 21. 2. 1938.
Vel. stanice vrchní str. Rodr.
Tento dopis zaslal soudu velitel četnické sta-
nice v Třinci na žádost obviněného v trestním
sporu P. Jindřicha Olszaka, faráře v Třinci proti
Antonínu Malcharovi, odpovědnému redaktorovi
"Těšínských
novin" v Mor. Ostravě.
Ze znění tohoto dopisu je zřejmo, že velitel
četnické stanice, který se zřetelem na své slu-
žební místo má býti úplně nestranný, zaujímá
veskrze stranické stanovisko po stránce národ-
nostní. Uváděje svou zprávu jako důvěrnou ("sdě-
luje důvěrně"), uvádí v ní obvinění kněze polské
národnosti nejen o stranictví ve věcech národ-
nostních, nýbrž i o nepřátelské stanovisko proti
republice (zjevnou zaujatost faráře Olszaka pro-
ti ČSR a vůdčím osobnostem). Z tohoto dopisu
jest zřejmo, že se jeho autor považuje za povola-
ného zastupovati výlučně zájmy české národnosti
a odsuzovati všechny projevy polské národnosti.
Jeho obvinění jsou úplně nesprávná a neprav-
divá a pocházejí výlučně ze zpráv jen českých
místních činitelů, kterým se zdá nemožným, aby
ještě někde, zvláště v Třinci, mohl býti farář
polské národnosti. Velitel četnictva, který má za-
ujímati nestranné stanovisko ke všem, se nepře-
svědčí, jsou-li žaloby pravdivé, ani nevyslechne
občana, jejž obviňuje, ani nikoho z polského tá-
bora, a vydává svůj posudek pouze na základě
zpráv nepřátelů tohoto občana, považuje všechno
za pravdu a pokouší se předem vytvořiti u sou-
du nepříznivé mínění pro faráře ve farnosti, kte-
rá jest značnou většinou polská. Při tom pozna-
menáváme, že obvinění uvedená v této zprávě
jsou bud naprosto nepravdivá nebo jsou vylíčena
s hlediska naprosto opačného.
Považujíce takový postup za neodpovědný,
působící stále větší roztrpčení a vzájemnou ne-
návist mezi národností polskou a českou, zvláště
že je známo, že takové posudky podaly četnické
stanice také v četných jiných věcech, což lze
zjistiti v rozličných spisech krajského soudu v
Mor. Ostravě,
tážeme se pana ministra vnitra, je-li ochoten
poučiti velitele četnické stanice v Třinci, že ne-
jednal nestranně a se zřetelem na jeho stranicí ví
přeložiti ho do krajiny, kde není lid polské ná-
rodnosti;
3
je - li pan ministr ochoten dáti také jiným čet-
nickým stanicím v okrese českotěšínském a fryš-
tátském pokyny, že se mají stejně nestranně cho-
vali jak k národnosti české tak i polské?
V Praze dne 26. dubna 1938.
Dr Wolf,
Brody, Salát, Turček, Schwarz, Dembovský, dr
Tiso, Longa, Slušný, Sivák, Danihel, Drobný, Si-
dor, Haščík, Kendra, Suroviak, dr Pješčak, dr
Pružinský, Čavojský, dr Sokol, Hlinka.
1342/II.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
na predsedu vlády
ohľadom preloženia k dopravnému úradu
Žilina vlakvedúceho Jozefa Hotovýho,
Čecha z pražského riaditeľstva štátnych
železníc.
V marci t. r. bol k dopravnému úradu v Ži-
line preložený z Čiech vlakvedúci Jozef Hotový.
Preloženie toto bolo aj úradne publikované v
úradnom liste košického riaditeľstva štát. želez-
níc č. 6, zo dňa 19. marca 1938 na str. 40.
Keďže vlakvedúcich na Slovensku je dosta-
tok Slovákov, a ešte viac slovenských kandidátov
na vlakvedúcich - preloženie vlakvedúceho Jo-
zefa Hotovýho z Ústí nad Labem do Žiliny prá-
vom vyvolalo medzi slovenskými zamestnancami,
ako i nezamestnanými veľkú
neľúbosť.
V čase, keď sa tisíce Slovákov márne uchád-
za o prijatie do služieb železničných na Sloven-
sku - prekladať sem z Čiech ľudí, akých veľmi
ľahko môžu nahradiť Slováci - je hotovou pro-
vokáciou - proti ktorej čo najrozhodnejšie sa
ohradzujeme.
Podpísaní sa preto pýtame pána predsedu
vlády:
1. Či je mu toto dodávanie českých ľudí -
ešte aj dnes v 20. roku ČSR - do služieb že-
lezničných na Slovensko známe?
2. Či je ochotný pán predseda vlády proti
tomu v záujme Slovákov čo najrozhodnejšie za-
kročiť?
3. Či je ochotný dať príkaz ministerstvu že-
lezníc, aby do služieb železničných na Slovensku
boh prijímaní jedine Slováci?
V Prahe dňa 23. apríla 1938.
Suroviak,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,
Turček, dr Wolf, Longa, Kendra, Hlinka, Haščík,
dr Pružinský, Sidor, Sivák, Slušný, Bródy, dr
Tiso, dr Pješčak, Šalát, dr Sokol, Schwarz.
1342/III.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
na predsedu vlády
vo veci používania služobných predpisov
v českej reči v službách železničných na
Slovensku.
V dopravnej službe čsl. železníc prichádza
v úvahu asi 13 rozličných služobných predpisov.
V dvatsiatom roku ČSR musím konštatovať, že
z týchto 13 služobných predpisov boly doteraz
pre slovenský personál v slovenskom znení vy-
dané len dva, a síce: Návestný predpis č. XXII,
prvý a druhý diel a Služobný predpis č. XXIV
o prvej pomoci. Ostatných asi 11 predpisov pre
vlakovú službu doteraz v slovenskom znení vy-
dané nebolo.
Sú to menovite:
1. »Dopravní predpisy č. XX« sú len v čes-
kom znení.
2. »Dopravní predpis pro výpravčí vlaků« sú
len v českom znení,
3. »Předpis o vytápění vlaku« je len v českom
znení,
4. »Zjišťování vlakových výkonu č. A 36« je
len v českom znení,
5. »Zatimní predpis o přepravě kus. tovaru«
je len v českom znení,
6. »Všeobecná ustanovení o přepravě kus.
zboží« je len v českom znení,
7. »Přeprava cestujících K 2/I« je len v čes-
kom znení.
8. »Přeprava cestujících K 2/II« je len v čes-
kom znení,
9. »Přeprava cestujících - přípojek k služ.
předp. K 2 a K 4 je len v českom znení,
10. »Vzorník jízdenek« je len v českom znení,
11. »Žpo 2« (želez. protiletecká obrana) je
len v českom znení,
To sú predpisy len pre dopravne - vlakovú
službu. Ostatné predpisy železničné, ktoré napriek
4
mnohým sľubom príslušných kruhov doteraz ne-
boly vydané v slovenskom znení, budú predmetom
inej interpelácie.
Týmito českými predpismi železničná správa
núti slovenských zamestnancov, na jednej stra-
ne, aby sa učili český; na druhej strane však
slovenské vydania týchto predpisov nechce že-
lezničná správa pripustit, aby sa rovnakým spô-
sobom českí zamestnanci nemuseli učiť na Slo-
vensku po slovensky! Ináč si túto neochotu že-
lezničnej správy k slovenčine - vysvetlil sotva
možno.
Preto sa pána predsedu vlády úctivé pý-
tame:
1. Ako sa srovnáva toto ignorovanie sloven-
činy na Slovensku s obežníkmi vlády zo dňa 20.
X. 1926 č. 6077 m. r. a zo dňa 18. XI. 1927 č.
7012 m. r., ktorými boly všetky ministerstvá vy-
zvané, aby na slovenské úradovanie na Slovensku
dozeraly a proti nedbajúcim úradom v záujme zá-
kona o štátnej autority prísne zakročovaly?
2. Kedy železničná správa všetky predpisy
vydá aj v slovenskom znení?
V Prahe dňa 22. apríla 1938.
Suroviak,
Čavojský, Drobný, Kendra, Sivák, Šalát, Brody,
dr P]eščak. dr Tiso, Slušný, Longa, Florek, Da-
nihel, Haščík, dr Pružinský, Schwarz, Turček, dr
Wolf, dr Sokol, Sidor, Hlinka, Dembovský.
1342/IV.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
na predsedu vlády
ohľadom nového preloženia 25 elévov
z Čiech na Slovensko (ku bratislavskému
riaditeľstvu) a ohľadom prijatia 6 elévov
českej a nemeckej príslušnosti do obvodu
košického riaditeľstva.
Z obvodu pražského riaditeľstva št. železníc
do obvodu bratislavského bolo v poslednom čase
preložené 25 elévov, príslušníkov českej a nemec-
kej národnosti.
Menovite sú to:
1. Kofroň Ján, k st. úr. Plešivec,
2. Kaigl Frant. k st. úr. Dubová,
3. Tománek Čestmír k st. úr. Lamač,
4. Palouš Karol k st. úr. Hor. Štubňa,
5. Špaček František k st. úr. Úzor,
6. Neumann Adolf k st. úr. Lanžhot,
7. Osvalda Miloslav k st. úr. Tornaľa,
8. Krunt Jozef k st. úr. Diviaky,
9. Pýcha Jozef k st. úr. Brestovany,
10. Plíva Jozef k st. úr. Senec,
11. inž. Tuta Emil k st. úr. Výgľaš,
12. Rejfíř Jaroslav k st. úr. Trnovec nad Vá-
hom,
13. Hašek Vincent k dú Zbehy,
14. inž. Líbanský Ján k st. úr. V. Leváre,
15. Lucha Stanislav k st. úr. Čata,
16. Štěpánek Anton k st. úr. V. Bytča,
17. Vančura Frant. k st. úr. Podbrezová,
18. Bláha Jaroslav k dú Dev. Nová Ves,
19. Osvaldt Bedrich k st. úr. Brezno n. Hro-
nom,
20. Poliak Pavel k st. úr. Brezno nad Hro-
nom,
21. Knöpfelmacher Július k st. úr. Račiš-
torf,
22. Benda Rudolf k st. úr. Príbovce,
23. Lana Peter k st. úr. Bartoš. Lehota,
24. Frölich Otto k st. úr. Kamenica nad Hro-
nom,
25. Benda Stanislav k st. úr. Dvory nad Ži-
tavou.
V obvode košického riaditeľstva z 9 novopri-
jatých elévov je 6 príslušnosti českej a ne-
meckej.
Menovite sú to:
1. Dreiseitel Viliam k st. úr. Slanec,
2. Freisinger Enierich k st. úr. Ruskov,
3. Horáček Otmár k st. úr. Nižnia Myšľa,
4. Klesný Rudolf k st. úr. Kluknava,
5. Kovář Ľudovít k dú Spiš. N. Ves,
6. Vaněk Jaroslav k st. úr. Rokosov.
Od toho času, čo ministerstvo železníc vy-
myslelo, že do služieb železničných nemajú byt
prijímaní stredoškoláci, ktorí majú na maturitnom
vysvedčení z hlavných predmetov viac ako 3
dostatočné známky - lifrované sú na Slovensko
podobné zásielky častejšie. Právom sa preto
nazdávame, že prijímanie stredoškolákov do slu-
žieb železničných podľa určitého počtu dosta-
točných známok na maturitnom vysvedčení bolo
vymyslené len preto, aby Slováci uchádzajúci sa
o prijatie mohli byt odmietaní a miesto nich, aby
mohli
byť na Slovensko posielaní ľudia z Čiech.
Tomu nasvedčuje i výšuvedená najnovšia zásielka
českých a nemeckých stredoškolákov do služieb
železničných na Slovensko. Následkom tejto praxe
slovenská mládež s maturitným vysvedčením, pri
dosahovaní ktorých sa jej robia tiež nemalé ťaž-
kosti ocíta sa na svojej zemi
bez zamestnania a
musí sa trpne pozerať, ako jej miesta v službách
železničných rad radom zaujímajú neslováci.
Takto sa na Slovensku vytvára pre Slovákov
situácia kritická a so štátneho stanoviska povážli-
vá.
Podpísaní sa preto pýtame pána predsedu
vlády:
1. Či je ochotný toto sústavné poškodzovanie
Slovákov okamžite zarazit bezodkladným zruše-
5
ním podmienky o počte dostatečných známok ma-
turantov na vysvědčení z posledného školského
roku?
2. Či je ochotný nariadiť, aby do železničných
služieb na Slovensku bolí přijímáni len Slováci?
Praha, 22. apríla 1938.
Suroviak,
Čavojský, Florek, Sidor, Turček, dr Wolf, Sivák,
Haščík, Danihel, Hlinka. Slušný, Brody, Schwarz,
dr Pješčak, Kendra, Longa, dr Sokol, Salát,
dr Tiso, dr Pružinský, Dembovský, Drobný.
1342/V.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
na predsedu vlády
ohľadom používania českých tlačív vo
vlakovej službe železničnej na
Slovensku.
Bol som vyrozumený, že vo vlakovej službe
na trati Nové Zámky-Bratislava-Kúty používa-
jú sa tlačivá v absolútnej väčšine českého znenia
Nedávno som sa o tom presvedčil i sám osobne.
Istý vlakvedúci s tejto trate na môj dotaz, aké
používa v službe tlačivá - predložil mi nasle-
dujúce:
1. »Vlakopis«, Dom. 80 v českom znení,
2. »Soupiska«, kom. 351 v českom znení,
3. »Přechodová soupiska«, Kom. 856
v českom znení,
4. »Vozový výkaz«, Dop. 243 v českom
znení,
5. »Hlášenka strojových jízd«, Spr. 278
v českom znení,
6. »Hlášenka vlakových jízd«, Spr. 278
v Českom znení,
7. »Soupiska« Kom. 351/m, v českom
znení,
8. »Vozový výkaz«, Dop. 87 v českom
znení,
9. »Vlaková hlášenka«, Dop. 87 v českom
znení.
10. »Záznam vozových závad«, Vzb. 117
v českom znení,
11. »Oprávnení«, Kom. 90 v českom znení,
12. »Hlášení prebytku«. Kom. 775 v českom
znení,
13. »Hlášení částečné ztráty při vlaku«,
Kom. 766 v českom znení.
Teda v 20. roku spoločného čsl. štátu vo vla-
kovej službe na Slovensku používaním spomenu-
tých tlačív českého znenia vytíska sa naša slo-
venčina a tak proti jazykovému zákonu vyvíňa
sa na slovenský personál tlak, aby sa
počešťoval.
Pýtam sa preto pána predsedu vlády:
1. Ako sa toto používanie českých tlačív v
službách železničných na Slovensku srovnáva s
jazykovým zákonom, podľa ktorého na Slovensku
sa má úradovať slovenský?
2. Ako sa toto používanie českých tlačív v
službách železničných na Slovensku srovnáva s
odpoveďou vlády na interpeláciu posl. A. Hlinku
vo veci mylného vysvetľovania § 4 jazykového
zákona (č. 2422/II, zo dňa 12. dec. 1933)?
3. Mieni pán ministerský predseda nariadiť ná-
pravu, kedy a ako?
V Prahe dňa 22. apríla 1938.
Suroviak,
Čavojský, Haščík, Slušný, dr Pješčak, Danihel,
Hlinka, Schwarz, Brody, Florek, dr Sokol, Longa,
Kendra, Šalát, dr Tiso, dr Pružinský, Drobný,
Dembovský, Sidor, Turček, Sivák, dr Wolf.
1342/VI.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
na ministra spravedlnosti
vo veci stranníckej konfiškácie časopisu
»Hlas slovenských železničiarov« č. 8 zo
dňa 15. apríla 1938.
V odborovom časopise »Hlas slovenských že-
lezničiarov« v č. 8, zo dňa 15. apríla 1938 v ru-
brike »Náš kaleidoskop« bola uverejnená odpo-
veď ako polemika na istý článok časopisu »A-Zet.
Tento časopis totiž bezdôvodne a surovo
útočil
na istú časť slovenskej tlače, ktorá sa domáha
výdatnejšieho umiestňovania slovenských neza-
mestnaných v štátnych službách na Slovensku.
»A-Zet« túto životnú požiadavku Slovákov nazval
»demagogiou« a ako by chcel prach sypať do
slovenských očí, písal, že Slováci sú v štátnych
službách v celom štáte zamestnávaní v dostatoč-
nom počte. Ako odpoveď na toto bezočivé tvrde-
nie vyšiel článok v »Hlase slovenských železni-
čiarov«, ktorý nenapádal žiadnu národnosť, ne-
urážal republiku - len konštatoval holé a už dáv-
no známe faktá. Napriek tomu z článku bolo kon-
fiškovaná táto stať:
»Nuž táto babka vybrala sa do Prahy, aby
jej vojenčinu vyslúžilému synovi dali chleba, veľ-
6
ký pán vo veľkom paláci povedal jej: »Tady má-
me tisíce žádostí - a napred přijdou naši hoši.
Toľkoto a nič viac! Že kto sú to tí »naši ho-
ši« uhádneme ľahko! Nuž pýtame sa panáčka z.
A-Zetu, kde je tu tá ľudácka demagógia! To
je, pane socialista, nie demagógia, ale hlad za
robotou, hlad za chlebom! Kto stojí on hnojovej
továrni v Žiline ako vrátnik?, kto v Žilinskej ce-
lulóze?, kto je prednostom berného úradu v Ži-
line, prednostom colného úradu?, prednostom o-
kresného súdu?! Školení Slováci nosia tehly, mie-
šajú maltu, vozia štrk a vypisujú kolkované žia-
dosti, ktoré sú len vždy v tom smysle vyhove-
né, že nelze - nelze - nelze----------«.
Krajský súd v Trenčíne túto strannickú kon-
fiškáciu svojim nálezom TI 31/38-2 zo dňa 18.
apríla 1938 potvrdil. Konfiškáciu odôvodnil stereo-
typnou vetou:
»V uvedených miestach je verejne spôsobom
surovým a štvavým hanobená republika.
V článku nebola republika ani spomenutá -
nieto ešte spôsobom surovým a štvavým hano-
bená!
Pri takomto odôvodňovaní stranníckej kon-
fiškácie súdom vydavateľstvu spomenutého časo-
pisu odpadla aj chuť k prípadnému použitiu o-
právnených prostriedkov - zaručených zákonom
proti tejto konfiškácií!
Podpísaní sa preto priamo pýtajú pána mi-
nistra spravodlivosti:
1. Či mu je známe toto utláčanie slobody tla-
če na Slovensku?
2. Čo hodlá proti nemu učiniť?
3. V konkrétnom prípade, či hodlá do zákoni-
tých medzí upraviť strannícku konfiškačnú prax
štátneho zastupiteľstva a krajského súdu v Tren-
číne?
V Prahe dňa 22 apríla 1938.
Suroviak,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Sivák, Hlinka,
Šalát, dr Pješčak. Drobný, Longa, Slušný, dr
Tiso, Turček, drWolf, Schwarz, dr Pružinský,
Florek, Haščík, Kendra, Sidor, dr Sokol, Brody.
Původní znění ad 1342/I.
Interpelacja
posła Drą Leona Wolfa
do Pana Ministra Spraw Wewnętrznych
w sprawie stronniczego postępowania
naczelnika posterunku żandarmerii
w Trzyricu.
Przypadkowo wpadło nam w ręce następują-
ce pismo naczelnika posterunku żandarmem \x
Trzyńcu:
Čís. jedn. 876, dův. 1938. Tk XIV 3187/37.
Žádost o zjištění správnosti
zodpovídání se obž. Malchera,
krajský soud, v Mor. Ostravě
Četniká stanice Třinec sděluje důvěrně.
Povšechně zakládati se okolnosti v nov. čl
uveřejněné na pravdě, jak bylo důvěrným vyšet-
řením zjištěno.
Farář Olszak jest nacionálně založený Polák,
který jako správce úřadu
tak v kostele a taktéž
v úředním styku se stranami české národnosti
snaží se uplatňovati své polské smýšlení. Zásad-
ně navštěvuje podniky, které jsou pořádány spol-
ky polskými i německými a naopak ignoruje vše,
co jest české.
Dále je zde známo, že v době nepokojů na
Těšínsku v r. 1935, konaly se na katolické faře v
Třinci tajné schůze a to hlavně členů kat. čitelny,
jejíž členové byli pak pro podezření z protistát-
ní činnosti naší stanicí zatčeni. V téže době fa-
rář Olszak často dojížděl do Polska, kde udržoval
čilé styky s předními pracovníky pro politickou
věc na Těšínsku.
Farář Olszak také zneužil svého postavení
kněžského a to tím způsobem, že v roce 1930 při
sčítání lidu při kázání nabádal v kostele přítomné
věřící, aby při sčítání lidu nedávali se zapsati ja-
ko Šlonzáci, a kdyby to snad i udělali, že by to
mohlo pro ně špatně dopadnouti.
Pro toto nezákonné jednání byl farář Olszak
udán naší stanicí pro přečin urážky církve, a zne-
užití práv úřadu duchovenského pod č. 7497/30
z 11. XII. 1930 o. s. v C. Těšíně.
Stran konání č. bohoslužby bylo zjištěno, že
tyto bohoslužby f. Olszak o své újmě změnil, až
od roku 1931 konaly se české bohoslužby vždy
o 1015 hod. a byly vždy četně navštěvovány.
Aby však učinil mezi pořadem bohoslužeb zma-
tek a znesnadnil návštěvu bohoslužeb českých
příslušníkům české národnosti, změnil od ledna
1937 bez vědomí zástupců české kat. strany po-
íad bohoslužeb a to tak, že bohoslužby nyní ko-
naní se dvakrát v měsíci o 9. 15 a o 10 15 a mezi
těmito jsou bohoslužby polské a německé. Změnou
bohoslužeb farář Olszak docílil skutečně toho, že
české bohoslužby jsou méně navštěvovány, ježto
věřící neví kdy se bohoslužby konají. V důsledku
toho zakročili zástupci české národnosti s Gellna-
lein v čele u f Olszaka. aby zůstalo při starém
Při tom se farář Olszak na přítomné obořil a
uvedl poznámku, že Němci a Poláci jsou s pořa-
dem bohoslužeb spokojeni a dále pravil, že když
se jim to nelíbí, mohou si jít stěžovat do Karvinné,
do Vratislavi neb do Říma, a že on ničeho na tom
nezmění. Také v jiných případech, jež byly po-
tvrzeny katech. Zybalem, znemožňuje f. Olszak
katechetou Zybalovi. aby vykonával různé bo-
hosl. obřady, jako pohřby a pod. úkony na přáni
věřících v jazyku českém a snaží se tyto obřady
získati pro sebe a sám pak je koná v jaz. polském.
Tak tomu bylo při biřmování v r. 1937, kdy
farář Olszak nařídil svému kaplanovi (Zybal),
7
aby vykonal s dítky české národnosti pobožnost
o svátosti biřmování polsky. Toto kaplan odmí-
tl a vykonal pobožnost česky.
Také bylo důvěrným šetřením zjištěno, že
farár Olszak při svátcích Cyr. a Met. a sv. Vác-
lava, ač mu bylo známo, že se budou konati české
bohoslužby, odnesl po polských bohoslužbách z
oltáře monstranci a ponechal tam ciborium a ta-
ké se nepostaral o rozsvícení světel při bohosluž-
bách, ač jest toto zdarma od tř. závodů.
V opačném případě, jak bylo dův. zjištěno
při úmrtí maršál. Pilsudského byla monstrance,
světlo a okázalá bohoslužba.
Řídící české školy z Konské-Kanada Alois
Lacuška udal, že do roku 1930, když před škol.
rokem na konci mše byla zpívána státní hymna.
farář Olszak u oltáře nečekal, nýbrž během zpě
vu od oltáře odcházel.
Také z dalšího chování lze usuzovati na zjev-
nou zaujatost faráře Olszaka proti ČSR a vůdčím
osobnostem ČSR. Konkrétní případ byl v tom
směru zjištěn při umrlí p. pres. Osvoboditele dne
14. IX. 1937, kdy farář Olszak, ač byl vyzván
městským úř. policie v Třinci, aby vyvěsil smu-
teční prapor a nechal vyzváněti, tak neučinil a se
zjevnou nechutí tak učinil teprve po zakročení
telef. zdejší stanice, kdy kolem 9 hod. prapor vy-
věsil a nechal vyzváněti. V opačném případě ev
farář Michejda zachoval se důstojně a již o 7 hod.
ráno nechal všemi zvony vyzváněti a také smu-
teční prapor nechal vyvěsiti.
Toto jednání tehdy velmi pobouřilo českou
veřejnost a bylo odsuzováno též Poláky, loyál-
nimi ovšem.
Dále bylo dův. zjištěno, že farář Olszak je
skutečně zaujat proti všemu, co je české a dává
zjevně své polské smýšlení najevo, což také zne-
užívá při vykonávání své kněžské působnosti. Te-
to jednání však vzbuzuje u
farníků a všeobecní
též u české veřejnosti nelibost a rozhořčení.
Jak lze v poslední době však pozorován,
jest farář Olszak ve svém chování a jednání vel-
mi obezřetný, a to hlavně od doby, kdy byl pro
své provokativní činy vůči české národnosti na-
paden ve veřejném tisku.
Vel. stanice vrchní str. Rodr. «
Za správ. opis. Třinec 21. 2. 1938.
Velitel stanice:
vrchní stráž. Rodr v. r.
Pismo to zastat do Sądu naczelnik posterun
ku żandarmerii w Trzyńcu na żądanie oskaržo
nego w procesie karnym Ks. Henryka Olszaka
proboszcza w Trzyńcu przeciw obwinionemu An
tomemu Malcharowi, odpowiedzialnemu redakto
rowi »Těšínskych novín w Mor. Ostrawie.
Z tekstu tego pisma jest widocznym, że na-
czelnik posterunku żandarmerii, który ze wzglę-
du na swoje stanowisko, powinien być zupełnie
objektywny, zaujmuje stanowisko zupelnie stron-
nicze pod względem narodowym. Oznaczając
swoją relację za poufną (sdeluje duvěrně«) podaje
w mej obwimenia księdza polskiej narodowości
metylko o stronniczość w sprawach narodowych,
ale także o wrogie stanowisko przeciw Republi-
ce (»zjevnou zaujalost faráře Olszaka proti ČSR
a vudčím osobnostem«). Z pisma tego jest wi-
docznym, ze autor jego uważa się za powołanego
do zastępowania wyłącznie interesów narodo-
wości czeskiej i do potępiania wszelkich objawów
polskiej narodowości.
Jego obwmienia są zupełnie niesłuszne i nie-
prawdziwe i pochodzą wyłącznie z relacji tylko
czeskich czynników miejscowych, którym zdaje
się być niemożliwym, aby jeszcze gdzieś, a
szczególnie w Trzyńcu mógł być proboszcz naro-
dowości polskiej. Naczelnik żandarmerii, który
powinien zajmować obiektywne stanowisko wo-
bec wszystkich, me przekona się o praw-
dziwości donosów, me przesłucha ani ob-
winionego przez się obywatela, ani nikogo
z polskiej strony, wydaje zaś tylko opinię
na podstawie relacji wrogów tego obywatela
przyjmuje wszystko za prawdę i stara się w są-
dzie wytworzyć z góry nieprzychylną opinię dla
księdza proboszcza w parafii, która jest w
znacznej większości polska. Zaznaczamy przy-
tetn, że obwinieni podane w tej relacji są bądź
zupełnie nieprawdziwe, bądź też przedstawione
w zupełnie przeciwnym świetle.
Uważając takie postępowanie, za nieodpo-
wiednie, za przyczyniające się do coraz większe-
go rozgoryczenia i wzajemnej nienawiści między
narodowością polską i czeską, zwłaszcza, że wia-
domo, iż takie opinie podano ze strony posterun-
ków żandarmem także we wielu innych spra-
wach, co stwierdzić można w różnych aktach są-
du obwodowego w Mor. Ostrawie,
zapytujemy Pana Ministra Spraw Wewnę-
trznych, czy raczy pouczyć naczelnika posterun-
ku żandarmerii w Trzyńcu. że nie postępował
objektywnie i czy ze względu na jego stron-
niczość raczy go przenieść w okolice, gdzie nie
ma ludności narodowości polskiej;
czy Pan Minister raczy także innym poste-
runkom żandarmerii w powiatach Czesko-
Cieszyrnskim i Frysztackim dać instrukcję, że
powinne odnosić jednakowo objektywnie tak wo-
bec narodowości czeskiej jak i polskiej.
W Pradze, dnia 26 kwietnia 1938.
Dr Wolf,
Brody, Šałát, Turček, Schwan, Dembovský, dr
Tiso, Longa, Slušny, Sivák, Danihel, Drobný, Si-
dor, Haščik, Kendra, Suroviak, dr Pješčak, dr
Pružinský, Čavojsky, dr Sokół, Hlinka.