Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.
IV. volební období. 7. zasedání.
1341.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne. 1938
o soustavě drobných peněz.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
A. Drobné mince.
I. Soustava.
§1.
Jako drobné mince měny československé ra-
ziti jest:
a) mince po 50 Kč a 20 Kč ze stříbra;
b) mince po 10 Kč a 5 Kč z čistého niklu;
c) mince po 1 Kč, 50 a 20 haléřích ze spěže
(bronzu) niklové;
d) mince po 10 a 5 haléřích ze směsi mědi
se zinkem.
II. Ražba.
§ 2.
(1) Mince po 50 Kč jsou ze směsi v poměru
900 dílů stříbra ke 100 dílům mědi, mince po
20 Kč ze směsi v poměru 700 dílů stříbra ke
300 dílům mědi. Z kilogramu mincovního kovu
se razí 50 kusů padesátikorun a
83·3333 kusů
dvacetikorun. Průměr padesátikoruny jest 37
mm, dvacetikoruny 34 mm.
(2) Mince po 10 Kč a 5 Kč jsou z čistého
niklu. Z kilogramu mincovního kovu se razí
100 kusů desetikorun a 125 kusů pětikorun.
2
Průměr desetikoruny jest 30 mm, pětikoruny
27 mm.
(3) Mince po 1 Kč, 50 a 20 haléřích jsou ze
spěže (bronzu) niklové, smíšené v poměru 20
dílů niklu s 80 díly mědi. Z kilogramu mincov-
ního kovu se razí 150 kusů korun, 200 kusů
padesátníků a 300 kusů dvacetníků. Průměr
koruny jest 25 mm, padesátníku 22 mm a dva-
cetníku 20 mm.
(4) Mince po 10 a 5 haléřích jsou ze směsi
o 92 dílech mědi a 8 dílech zinku. Z kilogramu
mincovního kovu se razí 500 kusů desetníků
a 600 kusů pětníků. Průměr desetníku jest 18
mm, pětníku 16 mm.
§ 3.
Ražba všech druhů mincí budiž co nejpřes-
nější. Pokud toho nelze naprosto dosíci, dovo-
lena jest úchylka nahoru i dolů, a to u pade-
sátikorun v hrubé váze i v čistosti 5/1000,
u dvacetikorun v hrubé váze 10/1000 a v čis-
tosti 5/1000, u desetikorun a pětikorun v hrubé
váze i v čistosti 10/1000, u korun, padesátníků,
dvacetníků, desetníků a pětníků v hrubé váze
20/1000 a v čistosti 10/1000.
§ 4.
Na všech mincích jest znak republiky česko,
slovenské s nápisem "REPUBLIKA ČESKO-
SLOVENSKÁ" a označení hodnoty.
§ 5.
(1) O zevní úpravě mincí po 5 h, 10 h, 20 h,
50 h, 1 Kč, 5 Kč, 10 Kč a 20 Kč platí i nadále
ustanovení vládního nařízení (I) ze dne 28.
dubna 1933, č. 67 Sb. z. a n., o zevní úpravě
nového pětadvacetníku a dosavadních mincí
po 5, 10, 20, 50 haléřích a 1 Kč, a vládního na-
řízení (II) ze dne 12. března 1934, č. 48 Sb.
z. a n., o zevní úpravě nové stříbrné dvaceti-
koruny a dosavadních mincí stříbrných po 5
a 10 Kč.
(2) Celkovou zevní úpravu mince po 50 Kč
stanoví vládní nařízení.
(3) Vydání mince po 10 Kč z čistého niklu
vyhlásí ministr financí ve Sbírce zákonů a na-
řízení.
§ 6.
(1) Na pamět událostí významu celostát-
ního lze raziti mince po 50 Kč a 20 Kč též jako
mince pamětní, v každém jednotlivém případě
3
však nejvíce za 50, 000. 000 Kč. Celkovou zevní
úpravu těchto mincí stanoví vládní nařízení.
(2) Mince tyto, stejně jako jubilejní deseti-
koruny z roku 1928 (§ 15, odst. 3) a pamětní
dvacetikoruny z roku 1937, nevčítají se do pří.
pustne výše stanovené v § 13.
III. Oběh.
§ 7.
(1) Státní a jiné veřejné pokladny, jakož
i Národní banka Československá jsou povinny,
pokud tím vážně netrpí jejich služba, přijí-
mati všechny drobné mince bez obmezení.
(2) Ve styku soukromém není nikdo povi-
nen přijímati padesátikorun a dvacetikorun
více než za 500 Kč, desetikorun a pětikorun
více než za 250 Kč, korun více než za 50 Kč,
padesátníků a dvacetníků více než za 25 Kč
a desetníků a pětníků více než za 10 Kč.
§ 8.
(1) Všechny poštovní úřadu jsou povinny,
pokud tím vážně netrpí jejich služba, v mezích
hospodářské potřeby vyměňovati předložené
druhy drobných mincí neopotřebovaných nebo
jen obyčejným oběhem opotřebovaných za
druhy jiné.
(2) Tím není dotčen § 32 zákona ze dne 14.
dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance
cedulové.
(3) Národní banka Československá jest po-
vinna ve hlavním ústavu i ve filiálkách vymě-
ňovati drobné mince neopotřebované bez ob-
mezení za jiná platidla a mince obyčejným
oběhem opotřebované za platidla téhož i ji-
ného druhu.
§ 9.
(1) Drobné mince, které byly opotřebovány
jen obyčejným oběhem, přijímají státní a jiné
veřejné pokladny, jakož i Národní banka Čes-
koslovenská i jako zákonité platidlo i na vý-
měnu, avšak nevydávají jich, nýbrž dávají je
přemincovati.
(2) Mince jinak než obyčejným oběhem
zlehčené nebo poškozené nejsou zákonným pla-
tidlem. Státní a jiná veřejná pokladna, jakož
i Národní banka
Československá, u nichž se
taková mince objeví, vyloučí ji z oběhu tím,
že ji nápadným způsobem znehodnotí a straně
bez jakékoliv náhrady vrátí.
4
(3) Mince padělané propadají bez náhrady
státu a zasílají se státní mincovně.
(4) Posouditi, jde - li o opotřebování obyčej-
ným oběhem či o jiné poškození nebo o padě-
lek, přísluší státní mincovně.
§ 10.
Haléřové platy pěti nedělitelné, ať konají se
hotově nebo jinak, jest zaokrouhliti a uznati
tak, že zbytku 1 nebo 2 haléřů se vůbec ne-
dbá, kdežto za 3 nebo 4 se platí celých
5 haléřů.
B. Drobné peníze papírové.
§ 11.
(1) Drobnými penězi papírovými jsou dosa-
vadní papírové 10 Kč a 20 Kč, jakož i ban-
kovky Národní banky
Československé po 50
Kč; zůstávají zákonným platidlem, pokud ne-
budou vyměněny za mince.
(2) Pokud jsou drobné peníze papírové
v oběhu (odstavec 1), může Národní banka
Československá vydávati v dohodě s ministrem
financí na účet státu drobné peníze papírové
stejných hodnot nového vydání (typu).
(3) Ustanovení o bankovkách obsažená
v §§ 14, 17 až 25 a § 26, odst. 2 zák. č. 347/
1920 Sb. z. a n. a v čl. VI zákona ze dne 23.
dubna 1925, č. 102 Sb. z. a n., kterým se mění
a doplňuje zákon právě zmíněný, platí ob-
dobně o drobných penězích papírových.
§ 12.
O hodnotu bankovek po 50 Kč, které jsou
v oběhu v den účinnosti tohoto zákona, snižuje
se celkový oběh bankovek Národní banky
Čes-
koslovenské. Peníz takto uvolněný jest pří-
jmem státu; bude ho použito na ražbu mincí
po 50 Kč a zbytku na snížení krátkodobého za-
dlužení státní pokladny.
C. Ustanovení společná.
§ 13.
(1) Všechny drobné mince (§ 1) a drobné
peníze papírové (§ 11) vydávají se do oběhu
jen na účet státu, a to nejvíce 160 Kč na hlavu
podle počtu obyvatelstva zjištěného posledním
úředním sčítáním lidu.
(2) Oběh jednotlivých druhů mincí (§ 1) a
drobných peněz papírových (§ 11) lze zvýšiti
nad skutečný stav v den účinnosti tohoto zá-
kona toliko podle skutečné jejich věcné po-
třeby zjištěné Národní bankou Českosloven-
skou.
(3) Překročí-li zásoba drobných peněz téhož
druhu u Národní banky
Československé 10%
takových drobných peněz do oběhu vydaných
a toto překročení nejméně 6 měsíců potrvá,
jest státní správa finanční povinna vyměniti
Národní bance
Československé na její žádost
tuto část drobných peněz přesahující 10% po-
dle své volby buď za jiný druh mincí nebo
drobných peněz papírových nebo za bankovky.
§ 14.
Hodnota bankovek vydaných za drobné pe-
níze, které jsou v zásobě (v aktivech) u Ná-
rodní banky
Československé, odečítá se pro vý-
počet zlaté úhrady od celkového oběhu banko-
vek a závazků na viděnou splatných.
D. Ustanovení přechodná.
§ 15.
(1) Dosavadní stříbrné mince po 10 Kč
(obyčejné i jubilejní) a 5 Kč, jakož i mince
po 25 h ze spěže (bronzu) niklové, zůstávají
nadále zákonným platidlem a platí o nich ob-
dobně ustanovení §§ 7 až 9 tohoto zákona.
(2) Ve styku soukromém není nikdo povi-
nen přijímati těchto stříbrných mincí po 10
Kč a 5 Kč více než za 250 Kč a mincí po 25 h
více než za 25 Kč.
(3) Ministr financí vyhlásí ve Sbírce zá-
konů a nařízení nejméně roční lhůtu, po je-
jímž uplynutí přestanou býti stříbrné mince
po 10 Kč (obyčejné) a 5 Kč, jakož i mince po
25 h zákonným platidlem, a další opět nej-
méně roční lhůtu, ve které budou tyto mince
vyměňovány beze srážky za jiná platidla
u poštovních úřadů a u Národní banky
Česko-
slovenské. Ustanovení toto neplatí o stříbr-
ných desetikorunách jubilejních z roku 1928,
které zůstávají zákonným platidlem.
E. Závěr.
§ 16.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vy-
hlášení; provede jej ministr financí v dohodě
s ministrem pošt a telegrafů.
6
(2) Zároveň pozbývá platnosti zákon ze dne
9. června 1932, č. 94 Sb. z. a n., o nové sou-
stavě drobných peněz, a zákon ze dne 11.
března 1937, č. 36 Sb. z. a n., kterým se mění
a doplňuje zákon právě zmíněný.
Důvodová zpráva.
Úvod.
Navrhovaný zákon přináší do platného
dnešního stavu tyto hlavní doplňky a
změny:
1. Mezi drobné mince zařaďuje se pade-
sátikoruna;
2. mince desetikorunová ze stříbra zů-
stává přechodně v oběhu, avšak další de-
setikoruny budou raženy z čistého niklu;
3. mince po 25 haléřích se zrušuje;
4. upravuje se nově kontingent drobných.
Část všeobecná.
1. K definitivnímu vymezení oblasti ban-
kovek a oblasti drobných peněz u nás dosud
nedošlo, ačkoliv otázka tato byla již dva-
kráte projednávána, a to po prvé v roce
1928 (zákon č. 103/1928 Sb. z. a n. ) a po
druhé v roce 1932 (zákon č. 94/1932 Sb. z.
a n. ). Již tehdy bylo poukazováno k tomu,
že předválečná mincovní technika počítala
v Rakousku-Uhersku i s pětikorunou jako
největší drobnou mincí ze stříbra. Srovná-
me-li tuto předválečnou mincovní techniku
s poměry dnešními a naše poměry dnes
s poměry ve státech sousedních, docházíme
ku přesvědčení, že zejména po odhodnocení
měn jest nezbytno otázku tuto definitivně
vyřešiti tak, jak toho dnešní potřeba hos-
podářského života vyžaduje. Rakousko-
uherská pětikoruna stříbrná odpovídala by
dnešním asi 48 Kč, nynější německá pěti-
marka odpovídá asi 57 Kč, maďarský pěti-
pengö asi 42 Kč, polský desetizlotý asi 54
Kč, holandský 2 1/2 fl asi 38 Kč. Máme-li na-
vázati jak na předválečnou mincovní tech-
niku, tak na úpravu drobných v jiných stá-
tech, nezbývá než do oblasti drobných pře-
řaditi dnešní padesátikorunu, že padesáti-
koruně náleželo její místo již dříve mezi
drobnými, jest ostatně patrno i z toho, že
opatření Stálého výboru ze dne 7. listopadu
1929, č. 166 Sb. z. a n., o konečné úpravě
československé měny, počítalo se zlatou sto-
korunou jako mincí kurantní, takže s hle-
diska mincovně technického menší hodnoty
než 100 Kč jsou v podstatě drobnými.
Dosavadní bankovky Národní banky Čes-
koslovenské po 50 Kč nelze ovšem nepro-
dleně vzíti z oběhu a nahraditi mincemi.
Proto prohlašují se zároveň pro přechodnou
dobu drobnými penězi papírovými vydáva-
nými na účet státu.
2. Na dosavadních mincích po 20 Kč se
nic nemění. Rovněž stříbrné mince po 10 Kč
(obyčejné) zůstávají přechodně v oběhu.
Další mince desetikorunové určené na vý-
měnu papírových 10 Kč budou však nadále
raženy z čistého niklu při stejné jinak veli-
kosti, váze i vzhledu jako mince dosavadní.
Děje se tak proto, že pro mince menší hod-
noty se nikl nejlépe hodí jak svou tvrdostí
a vzhledem, tak i svou stálou cenou.
3. Pětadvacetníky, které byly vydány po-
dle zákona č. 94/1932 Sb. z. a n., aby podpo-
rovaly drobení cen a nahrazovaly pětníky,
se u nás nevžily, ač v jiných zemích, na př.
ve Francii jsou 25centimy mincí velmi oblí-
benou. Tehdy byl pětadvacetník z míst pe-
něžnictví i průmyslu doporučován, skuteč-
nost však ukázala, že mince není vlídně při-
jímána. Vyhovujíc přáním části obyvatel-
stva zrušuje osnova tuto minci a potřebě
pětníků bude vyhověno další ražbou této
nejmenší mince.
4. Výdaj drobných peněz nutno přizpůso-
biti hospodářské jejich potřebě. Hospodář-
ská potřeba jest jediným spolehlivým uka-
zatelem, kolik mincí má býti naraženo. Je-li
vydáno více mincí, než kolik hospodářský
život vyžaduje, vracejí se přebytečné mince
do státních pokladen - zejména u poštov-
ních úřadů - a odtud do Národní banky
Československé, která jest podle zákona po-
vinna obstarávati oběh mincovní. Potřeba
mincí není stálá; při hospodářském oživení
7
jest značně větší než při hospodářské stag-
naci. Potřebu mincí nelze přesně napřed ur-
čiti. Aby však nebylo vydáváno drobných
peněz nad potřebnou míru, stanoví se kon-
tingent, který může býti buďto absolutní,
vyjádřený pevnou číslicí, nebo relativní, ur-
čující maximální počet mincí na hlavu. Jak
již bylo řečeno, jest množství mincí určo-
váno hospodářskou potřebou, takže kontin-
gentování není naprosto nezbytné, jest však
zárukou další, že nebude ani dočasně nějak
zneužito ražby k účelům fiskálním. U jed-
notlivých států jest stav různý, některé
mají kontingent absolutní, jiné relativní na
hlavu a některé, na př. Švýcarsko, Anglie,
Norsko, Dánsko kontingentu vůbec nesta-
noví. V Československu byl kontingent sta-
noven původně podle postupu ražby pro jed-
notlivé druhy mincí, později zákonem č. 103/
1928 Sb. z. a n. byly dřívější dílčí kontin-
genty nahrazeny jednotným kontingentem
600 milionů Kč. Rozšířením oblasti drob-
ných o 10 a 20 Kč byl zvýšen kontingent na
1. 200 milionů Kč, nad tehdejší skutečný
oběh pouze o 244 mil. Kč. Tento kontingent,
zpočátku zdánlivě postačující, ukázal se
však po několika letech příliš úzký, zejména
když nastalo opětné zlepšování a oživení
hospodářského života po letech tísně. V mi-
nulém roce byly téměř úplně vyčerpány zá-
soby drobných mincí u Národní banky Čes-
koslovenské a vzrůstající poptávce bylo
možno vyhověti v rámci kontingentu jen
ražbou mincí drobnějších výměnou za
mince větší nebo za drobné peníze papírové,
čímž se ovšem vypomáhalo jen dočasně
v tom nebo onom druhu, v úhrnu však zů-
stával oběh drobných mincí stále napjatý.
Potřeba drobných mincí jest neustále ci-
telná a zejména větší podniky i dnes jen
s velikou námahou si opatřují pro výplaty
mezd, platů a pod. potřebné mince. Vše-
obecná jest poptávka po pětnících. Také pro
letní cestovní sezónu nutno naraziti ne-
zbytnou zásobu.
U porovnání s cizinou jest oběh mincí
u nás velmi malý. Počítáno na hlavu, má
Československo hned za Jugoslávií mezi
státy evropskými nejmenší stav mincí
v oběhu, a to k 31. prosinci 1936 pouze
37 Kč, kdežto Jugoslávie 34 Kč.
Českoslo-
vensko jest daleko předstiženo, zejména
Belgií, Francii, Německem, býv. Rakous-
kem, švýcarském, Velkou Britanií a Spoje-
nými Státy Severoamerickými. Za jmenova-
nými státy zůstává
Československo, i když
počítáme mezi mince též drobné peníze pa-
pírové, při čemž obraz není přesný, ježto
papírových peněz zůstává v oběhu proti
mincím pravidelně množství větší hledíc
k snazší skladnosti a přenosnosti papíro-
vých peněz.
Dnešní kontingent 1. 200 milionů Kč zna-
mená při 15 milionech obyvatel asi 80 Kč
na hlavu. S padesátikorunami, kterých jest
v oběhu asi za 540 milionů Kč, zvýší se čís-
lice 80 Kč na 116 Kč na hlavu, čili kontin-
gent 1. 200 milionů Kč na 1. 740 milionů Kč.
Nutno počítati s tím, že ani mince, tím
méně ovšem drobné peníze papírové, nejsou
fakticky v oběhu v takovém množství, v ja-
kém byly do oběhu vydány, neboť každo-
ročně značná část se zničí, ztratí, zůstane
za hranicemi a pod., takže ve skutečnosti
jest oběh menší než se vykazuje. Tato sku-
tečnost jest potvrzována při braní mincí
z oběhu; vrátí se jich podstatně méně, než
jich bylo vydáno, i když se odečte úbytek,
který jde na vrub činnosti sběratelské.
Kromě toho za dnešních obmezení deviso-
vých mohou si cestující vzíti do ciziny pří-
pustnou částku v drobných penězích, takže
o tato platidla jest oběh tuzemský pře-
chodně zkracován. Odhadujeme-li potřebu
drobných na delší dobu dopředu, můžeme
tak učiniti ze základu dnešního stavu s při-
počtením určitého úbytku ročně. Počítá-
me-li s tímto úbytkem a dojdeme-li při-
bližně k číslici 160 Kč na hlavu, není tento
kontingent přemrštěný, srovná-li se s dneš-
ním skutečným stavem oběživa na hlavu
v jiných státech, zejména v Německu (333
Kč), Švýcarsku (341 Kč), Anglii (254 Kč),
Spojených Státech Severoamerických (425
Kč). Reservy, která v této číslici jest, ne-
může býti nijak zneužito, poněvadž ražba
mincí se smí díti jen po slyšení Národní
banky Československé a podle skutečné po-
třeby (§ 13, odst. 2).
Místo absolutního kontingentu byl volen
pružný kontingent relativní na hlavu podle
počtu obyvatel zjištěného posledním úřed-
ním sčítáním.
Část zvláštní.
K § 1.
Dosavadní soustava drobných mincí se
doplňuje o padesátikorunu ze stříbra a o de-
setikorunu z čistého niklu, naproti tomu ne-
počítá již se stříbrnými pětikorunami, ani
8
s obyčejnými desetikorunami, ani s pěta-
dvacetníky. Stříbrná desetikoruna zůstává
zatím v oběhu, takže bude obíhati vedle bu-
doucí desetikoruny niklové, což jest umož-
něno tím, že obě mince velikostí, vahou
i zevní úpravou budou úplně podobné.
K § 2.
Ustanovení tohoto paragrafu jsou rázu
mincovně technického a stanoví základní
náležitosti všech mincí. Přejímají se zde ne-
změněně dosavadní předpisy o mincích.
Novým ustanovením jest údaj o padesáti-
koruně a niklové desetikoruně.
Pro padesátikorunu jakožto největší
drobnou minci stanoví se stříbro zvlášť
čisté, 900/1000, tudíž stejné, z jakého byla
ražena rakousko - uherská pětikoruna. Váha
této mince stanoví se 20 gramů, tudíž o 4
gramy méně než měla rakousko - uherská
pětikoruna, o 8 gramů méně než pětišilink
angl., stejně jako belgický dvacetifrank
atd. Obecenstvo si sice zvyklo po válce více
na papírové peníze a dává jim přednost
před těžkými mincemi, avšak to platí ne-
pochybné jen o mincích menší jmenovité
hodnoty. Stříbrná padesátikoruna jako nej-
větší drobná mince má však všechny před-
poklady, aby došla obliby a v brzku se vžila.
Podle dnešního stavu papírových padesáti-
korun možno počítati nejvíce s 10 miliony
kusů stříbrných padesátikorun, takže ne-
přijde ani 1 kus na každého obyvatele. Přes
poměrně značnou jmenovitou hodnotu bude
vážiti pouze tolik jako 6 dvacetníků, 4 pa-
desátníky, 3 mince korunové, 2 desetiko-
runy a méně než 2 dvacetikoruny.
Desetikoruna bude napříště ražena z čis-
tého niklu, stejné velikosti a váhy jako do-
savadní desetikoruna stříbrná. V soustavě
mincí bude niklová desetikoruna vedle nik-
lové pětikoruny z kovu, který se pro drobné
mince nejlépe hodí jak svou tvrdostí, tak
stálým vzhledem, nepodléhajícím vnějším
vlivům.
K § 3.
Jde o obvyklá všeobecná ustanovení rázu
technického.
K § 4.
Co do zevní úpravy mají všechny mince
znak republiky s nápisem a označeni hod-
noty.
K § 5.
Na mincích, které jsou dnes v oběhu, se
nic nemění. Niklová desetikoruna bude na-
prosto podobná dosavadní desetikoruně
stříbrné. Zevní úpravu padesátikoruny určí
vládni nařízení.
K § 6.
Ustanovení zákona č. 36/1937 Sb. z. a n.
o pamětních mincích přejímá se tu se změ-
nou nutnou v důsledku ražby padesátiko-
runy. Má - li totiž býti umožněno vydání
aspoň 1 milionu kusů padesátikorun pa-
mětních, nutno zvýšiti dosavadní číslici 20
milionů Kč na 50, 000. 000 Kč. Tohoto zvý-
šení může býti ovšem použito též při ražbě
pamětních dvacetikorun, takže by těchto
mincí příště mohlo býti naraženo 2 1/2 mi-
lionu kusů. Po zkušenostech s pamětními
dvacetikorunami raženými na pamět presi-
denta Osvoboditele v roce 1937 jeví se
toto zvýšení žádoucí, aby bylo zabráněno
trpkostem, které při příliš obmezeném
počtu takových mincí se pociťují, nelze - li
minci získati vůbec nebo jen s nepoměr-
nými obtížemi. Poněvadž mince pamětní
vydávají se jen za příležitostí významných,
je zájem široké veřejnosti o takové mince
pochopitelný a jest zjevem potěšujícím, po-
něvadž taková mince zůstává jako trvalá
upomínka mezi památkami i vrstev nema-
jetných. Finanční správa nehodlá však
v žádném případě vydávati pamětních
mincí více než kolik jich bude skutečně pro
uložení požadováno a učiní opatření, aby pa-
mětní mince, objeví - li se v oběhu a dostane
se ku státní nebo jiné veřejné pokladně, ne-
byla již vydávána, nýbrž byla odvedena Ná-
rodní bance československé a vzata z oběhu.
K §§ 7, 8, 9 a 10.
Jde o ustanovení rázu pokladního a učeb-
ního převzatá ze zákona č. 94/1932 Sb.
z. a n.
K § 11.
Poněvadž dosavadní papírové padesátiko-
runy nelze rázem vyměniti za mince, jest
nutno prohlásiti je pro přechodnou dobu za
drobné peníze papírové a v důsledku toho
počítati je do přípustné výše oběhu.
Pro případ, že by ještě před výměnou pa-
pírových peněz za mince bylo nutno některý
druh papírových peněz nahraditi novými
9
typy, dává se k tomu v odstavci 2 Národní
bance Československé v dohodě s ministrem
financí výslovné právo.
Všeobecná ustanovení o bankovkách, ze-
jména pokud jde o úpravu, oběh, padělání
a pod., platí i o drobných penězích papí-
rových.
K § 12.
O hodnotu padesátikorun zmenší se pa-
siva banky. Takto uvolněný peníz jest
příjmem státu a nutno ho použíti přede-
vším na úhradu výrobních nákladů s raž-
bou mincí padesátikorunových a zbytku na
úmor krátkodobého zadlužení
státní po-
kladny.
K § 13.
K podrobnému odůvodnění ve všeobecné
části se tu uvádí, že ustanovení odstavce
2 a 3 jest zárukou, že v rámci kontingentu
bude vůbec i v jednotlivých druzích vydáno
jen tolik drobných, kolik jich hospodářský
život vyžaduje.
K §14.
Národní banka Československá přejímá
od státu mince, zprostředkujíc podle § 32
zákona o akciové bance cedulové na území
státu oběh mincovní. Přijaté mince zaplatí
bankovkami, které se jí opět vracejí, vydá-
vá-li mince do oběhu. Zkreslují tedy ban-
kovky vydávané Národní bankou Českoslo-
venskou za mince nebo za drobné peníze pa-
pírové stav oběhu pružných bankovek a tím
i procento zlaté úhrady jen proto, že Ná-
rodní banka
Československá obstarává tu
za stát oběh mincovní. Proto z důvodů for-
mální i materiální správnosti se navrhuje,
aby pro výpočet zlaté úhrady nebyly do
úhrnného oběhu bankovek a závazků na vi-
děnou splatných včítány bankovky odpoví-
dající hodnotě drobných peněz v zásobách
(v aktivech) Národní banky
Českoslo-
venské.
K § 15.
Jak bylo již řečeno, nová soustava nepo-
čítá již s pětikorunami ze stříbra (jichž
stažení bylo nařízeno již zákonem č. 36/
1937 Sb. z. a n. ), se stříbrnými 10 Kč oby-
čejnými a s pětadvacetníky. Tyto mince za-
tím ještě platí a ministr financí se zmoc-
ňuje, aby vyhlásil, kdy tyto mince přesta-
nou býti zákonným platidlem. Vyhláška ta-
ková musí se státi nejméně rok napřed a
rovněž nejméně rok má býti umožněno vy-
měniti beze srážky tyto mince platnosti po-
zbyvší. Naproti tomu stříbrné jubilejní
10 Kč z r. 1928 zůstanou zákonným pla-
tidlem.
K § 14.
Osnova nahrazuje dosavadní zákon č. 94/
1932 Sb. z. a n. a č. 36/1937 Sb. z. a n.
V Praze dne 29. dubna 1938.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r.
Ministr financí:
Dr Kalfus v. r.
Státní tiskárna v Praze. - 2954-38.