Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.
IV. volební období. 7. zasedání.
Překlad.
1340.
Návrh
poslanců dr L. Eichholze a G. Kliebra
na vydání zákona, jímž se v Děčíně-Libverdě zřizuje oddělení pražské německé
vysoké školy technické pro lesní hospodářství.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne ..................................................................1938,
jímž se v Děčíně-Libverdě zřizuje oddělení pražské německé vysoké školy
technické pro lesní hospodářství.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
1. V Děčíně-Libverdě se zřizuje samostatné
oddělení pražské německé vysoké školy tech-
nické pro lesní hospodářství.
2. Vyučovací jazyk jest německý.
§ 2.
1. Zkušební předpisy jakož i habilitační a
rigorosní řád platný pro německou vysokou
školu technickou v Praze platí i pro toto od-
dělení.
2. Doba studií na tomto oddělení trvá 8 polo-
letí.
2
§ 3.
První ročník tohoto vysokoškolského oddě-
lení má býti otevřen s počátkem studijního
roku 1938/39.
§ 4.
Úplné vybavení podle ročníků tohoto oddě-
lení vysoké školy se všemi ústavy a školním
revírem a jeho konečné umístění v účelných
budovách se má provésti nejdéle do konce stu-
dijního roku 1940/41.
§ 5.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení.
§ 6.
Provedením tohoto zákona se pověřuje mi-
nistr školství a národní osvěty v dohodě s mi-
nistrem zemědělství.
Odůvodnění.
Nutnost zříditi německé lesnické oddě-
lení vysoké školy vyplývá organicky z dě-
jinného vývoje lesnického školství v sudet-
ských zemích v Československu. Již první
lesnická škola v Rakousku vůbec byla zří-
zena v Blatně u Chomutova v Rudo-
hoří německým lesníkem Janem Ignácem
Ehrenwertem r. 1773, tedy pouze 10 roků
po prvním založení lesnické školy v celé
střední Evropě (r. 1763 lesnická mistrov-
ská škola, zřízená Zantierem ve Wenige-
rodě v Harzu) vůbec. Taktéž bylo také
první lesnické akademické učeliště ra-
kouské uvedeno v život Němcem Krišto-
fem Liebichem v roce 1849 na německém
polytechnickém institutu v Praze. Liebich
byl tudíž prvním vysokoškolským lesnic-
kým učitelem v oblastech historických
zemí, Československé republiky a zastu-
poval již tehdy lesní hospodářství jako sa-
mostatné odvětví vědy. Tím utvořil zá-
kladnu k lesnickému vysokoškolskému od-
dělení na Pražské německé technice. Lie-
bichova činnost trvala od r. 1849 až do r.
1868 a založila tehdejší daleko známou les-
nickou pověst Čech. Na jeho učitelské sto-
lici se čile vědecky pracovalo. O tom svědčí
lesnická díla a časopisy, jež Liebich vydá-
val. Po jeho smrti ustalo však pro nedo-
statek porozumění tehdejší státní správy
další vypravení tohoto prvního založení vy-
soké školy lesnické a lesní hospodářství
bylo pak čteno již jen jako encyklopedie
pro posluchače odborného oddělení.
Tyto skutečnosti dokazují jasně a jedno-
značně, že sudetskoněmecké lesní hospodář-
ství již v polovině předešlého století zaují-
malo vedoucí postavení v Evropě. Od této
chvíle přenechala se péče o lesnické škol-
ství soukromým svazům. Ze škol těmito
svazy založených mají Němci již jen v roce
1924 sestátněnou lesnickou střední školu
v Zákupech a městskou školu pro lesní
hajné v Chebu.
Po založení Československé republiky
nastalo velmi rychle důkladné vybudování
českého lesnického školství, při čemž zří-
zení dvou českých vysokoškolských oddě-
lení (Praha, Brno) je obzvlášť významné.
Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus jest
pro založení dalšího lesnického vysoko-
školského oddělení na
Československé vy-
soké škole technické v Košicích již učiněno
zákonné opatření a má býti provedeno
v druhé etapě výstavby této školy. Vedle
těchto vysokých škol jsou tři českosloven-
3
ská lesnické střední školy (Písek, Hranice,
B. šťávnice) a čtyři československé školy
pro lesní hajné (Domažlice, Jemnice, Lip-
tovský Hrádok, Svalava). K tomu jest po-
dotknouti, že původně německá lesnická
střední škola v Hranicích byla po převra-
tu zrušena a nahrazena českou. Mimo to
byla také německá dvouletá nižší střední
škola v
Českých Budějovicích po převratu
zrušena a německá škola téhož charakteru
v Chebu přeměněna na jednoroční školu
pro lesní hajné.
Založení československého státu posta-
vilo sudetskoněmecké lesní hospodářství
před zcela nové úkoly a již v roce 1919
byla žádána německá vysoká škola les-
nická. Již dne 16. prosince 1919 usnesl se
německý odbor zemědělské rady pro Čechy
v Praze jednohlasně, aby se učinila
všechna nutná opatřeni k nejrychlejšímu
zřízení německé lesnické vysoké školy a
svolal všechny rozhodující a zúčastněná
místa a korporace k poradě o tom. Dne
8. ledna 1920 usnesla se jedna anketa, na
které vedle německého odboru zemědělské
rady a všech ostatních německých odbor-
ných korporací a svazů byly také zastou-
peny český lesnický spolek a utrakvis-
tický moravskoslezský lesnický spolek,
jednohlasně na nutné potřebě zřízení ně-
mecké vysoké školy lesnické. Této ankety
zúčastnili se také zástupci ministerstev
školství a nár. osvěty a zemědělství, kteří
doručili jednomyslný a jednotný požada-
vek veškerého sudetoněmeckého zeměděl-
ství a lesního hospodářství svým úřadům.
K písemnému vypracování tohoto poža-
davku byl ustanoven zvláštní vysokoškol-
ský výbor, který k tomu napsal obšírný
pamětní spis. Toto obsáhlé memorandum
bylo dne 4. března 1920 odevzdáno jak mi-
nisterstvu školství a národní osvěty, tak
i ministerstvu zemědělství. Nutnost zříditi
tuto vysokou školu byla především odů-
vodněna tím, že studování na vysoké škole
zemědělské ve Vídni bylo spojeno se stále
rostoucími obtížemi pro československé
příslušníky, což stejným způsobem platilo
také pro lesnické vysoké školy v Německé
říši a ve Švýcarsku. Nehledě k tomu se
předem stále zdůrazňovalo, že studování
na těchto zahraničních vysokých školách
nemůže bráti zřetel na lesnické problémy
sudetskoněmecké oblasti. Návštěva obou tu-
zemských českých vysokých škol byla spo-
jena pro většinu Němců pro jazykové ob-
tíže s delší dobou studijní a tím se znač-
ným peněžitým nákladem na odborné
vzdělání, jenž v tehdejší době bídy prvých
let poválečných povětšině nemohl býti
opatřen.
Koncem roku 1920 přimlouvali se pre-
sident německého odboru zemědělské rady
pro Čechy Zuleger a vrchní lesní rada Ing.
Knotek jak v ministerstvu školství a nár.
osvěty, tak v ministerstvu zemědělství
o splnění těchto německých vysokoškol-
ských požadavků. Příslušné lesnické oddě-
lení ministerstva zemědělství tento poža-
davek s poukazem na již zřízené dvě české
vysoké školy lesnické uznalo jako zcela
oprávněný.
Dne 29. července 1924 klade německý
spolek lesníků pro Čechy, Moravu, Slezsko
a Slovensko znovu a s obzvláštním důra-
zem požadavek na okamžité zřízení ně-
mecké vysoké školy lesnické v
Českoslo-
venské republice, žádá provedení v osnově
zákona již vypracovaného způsobu vý-
stavby této vysoké školy připojením k ně-
mecké technice v Praze.
Rok na to odevzdává německý spolek
lesníků dne 15. dubna 1925 presidentu
Osvoboditeli T. G. Masarykovi nový, 1089
německými lesníky podepsaný pamětní
spis, v němž se znovu poukazuje na nut-
nost okamžitého započetí německého les-
nického vyučování vysokoškolského v tu-
zemsku.
V r. 1927 rozvinutou otázkou reformace
lesnických zkoušek byla záležitost ně-
mecké vysoké školy lesnické znovu posta-
vena do popředí. Při této příležitosti usnesl
se opět německý odbor zemědělské rady
pro Čechy, že již r. 1919 žádané založení
vysoké školy jest nutně potřebné. Toto
stanovisko bylo sděleno dne 13. dubna
1927 ministerstvu zemědělství a pouká-
záno zvláště na to, že vládou požadované
upravení otázky lesnických zkoušek jest
vůbec možné jen za současného zřízení ně-
mecké vysoké školy lesnické. Jako nejlev-
nější a nejschůdnější cesta pro to byla na-
vržena přeměna zemědělského vysokoškol-
ského oddělení v Děčíně-Libverdě v oddě-
lení pro zemědělské a lesní hospodářství.
V říjnu 1928 v souvislosti se zamýšle-
nou reformou lesnických zkoušek byl se-
psán nový pamětní spis a podán na pří-
slušných státních místech, který byl opět
podepsán veškerými německými odboro-
4
vými korporacemi jakož i profesorským
sborem německé vysoké školy technické
v Praze. V tomto memorandu se současně
podává také přesný a podrobný rozpočet
nákladu nutného ke zřízení německého les-
nického oddělení na vysoké škole.
Tentýž požadavek byl také znovu vzne-
sen dne 26. ledna 1929 na schůzi lesnic-
kého školního výboru, jenž se skládal ze
zástupců veškerých lesních úřadů a kor-
porací československé republiky. Zde pro-
hlásil zástupce německého odboru země-
dělské rady pro Čechy a německého spolku
lesníků vrchní lesní rada inž. Knotek vý-
slovně, že se Němci o školských typech a
jejich úkolech tak dlouho nemohou raditi,
pokud není vyjasněna otázka německé vy-
soké školy lesnické. Němečtí lesníci mohou
se věcně zúčastniti takových porad jen
tehdy, když se poskytne Němcům také
možnost vysokoškolského vyučování les-
nického v jejich mateřském jazyku.
Ve schůzi jmenovaného školského vý-
boru, svolané za účelem porady o této
zvláštní otázce, Němci pevně trvali na
tomto stanovisku. Toto zásadní postavení
veškerého německého zemědělského a les-
ního hospodářství
Československé repub-
liky bylo na to vládě znovu dáno na vědomí.
Po anketě konané dne 16. a 17. června
1930 v ministerstvu zemědělství o reorga-
nisaci vyučování a autorisaci k hospoda-
ření na větších lesních statcích bylo
v lednu 1931 zasláno ministerstvu školství
a národní osvěty podání opět podepsané
všemi německými zemědělskými a lesnic-
kými hospodářskými spolky a korpora-
cemi, v němž se nutně žádá vybudování
zemědělského vysokoškolského oddělení
v Děčíně-Libverdě v oddělení pro zeměděl-
skou kulturu.
V říjnu 1936 byl pod vedením němec-
kého spolku lesníků v Československé re-
publice k otázce zřízení německého lesnic-
kého oddělení vysokoškolského a vý-
zkumné stanice znovu vypracován obsáhlý
a zevrubný pamětní spis, jenž byl veške-
rými korporacemi podepsán a byl podán
jako požadavek veškerého zemědělského
a lesního hospodářství všem příslušným
státním místům. Zřízení samostatného ně-
meckého lesnického vysokoškolského od-
dělení se nyní stalo zvláště nutným, ježto
mezi tím předloha zákona o nové úpravě
hospodaření v našich lesích vzala na sebe
zjevné formy.
Současně bylo na nejvyšších státních
místech, jejichž pravomoc rozhoduje o zří-
zení tohoto vysokoškolského oddělení,
zvlášť ústně o to požádáno.
Dne 25. listopadu 1937 byl v rozpočto-
vém výboru poslanecké sněmovny
Česko-
slovenské republiky přijat resoluční návrh
poslance Viereckla ze Svazu zemědělců na
zřízení německého lesnického vysokoškol-
ského oddělení na německé vysoké škole
technické v Praze.
Ve schůzi poslanecké sněmovny Česko-
slovenské republiky dne 4. prosince 1937
byl přijat tento resoluční návrh Svazu ze-
mědělců:
"Vláda se vyzývá, aby co nejdříve před-
ložila Národnímu shromáždění návrh zá-
kona na zřízení německého lesnického vy-
sokoškolského odděleni na německé vy-
soké škole technické v Praze.
Vláda se dále vyzývá, aby učinila nutná
opatření pro zahájení vyučování v prv-
ním ročníku začátkem školního roku
1938/39. "
Tímto návrhem Národní shromážděni
Československé republiky jako zástupce
zákonodárné moci národa uložilo samé
vládě, aby splnila životní požadavek za-
stoupený po 19 let veškerým sudetoně-
meckým zemědělským a lesním hospodář-
stvím, a pověřilo ji, aby ihned zřídila ně-
meckou vysokou školu lesnickou.
Tímto resolučním návrhem zahájené za-
ložení německého lesnického vysokoškol-
ského oddělení jest životní potřebou pro
další zemědělský vývoj německého národ-
ního účastenství v
Československé re-
publice. Rozsáhlé lesní území v německé
oblasti má své hospodářské a zeměpisné
zvláštnosti. Běží převážně o horský les,
jenž určuje ráz celé oblasti. Nejlepším vý-
razem pro to jest poměr a pouto, které
jest po staletí mezi obyvatelstvem a lesem.
Udržení a správné hospodářské opatro-
vání tohoto horského lesa má rozhodný
význam pro vnitrozemí historických zemí
státu. Nehledě k velkému významu těchto
lesů jako pramenu hospodářské úhrady
potřeb a jako základny výdělku pro ši-
roké vrstvy obyvatelstva, jsou podporou
vodního hospodářství a udržují klimatic-
kou stejnoměrnost země. Lesy okrajového
pohoří a území při jeho úpatí jsou vod-
ními zásobárnami vnitrozemí a přispívají
podstatně k udržení zemědělské plodnosti.
5
V budoucnosti se musí počítati s tím, že
se průmysl v sudetoněmeckém okrajovém
území bude ještě dále oddrobovati, a tím
větší bude důležitost zemědělství a les-
ního hospodářství.
Z těchto poznatků vznikají zvláštní
úkoly, jež má německé lesní hospodářství
řešiti a které jsou jednoznačně dány. Su-
detoněmecké lesní území jest jednotnou
krajinskou a hospodářskou oblastí, která
má právě tak, jako karpatské žerně své
vlastní hospodářské problémy, jež vyža-
dují odlišného a samostatného zpracování.
Pouhé přenesení cizích, jinde získaných
znalostí, jest se zřetelem k našim zvlášt-
ním místním a hospodářským poměrům
prostě nemožné.
Všude znatelný vývoj v poslední době
učí, že praktické lesní hospodářství jest
zásadně ovlivňováno pokroky v oboru
vědy a techniky. V budoucnosti se s lim
musí počítati ještě v daleko větším mě-
řítku. Tím jest odůvodněna nutnost odbo-
rově na výši stojícího hospodaření v těchto
lesích a k tomu náležitého vzdělání přimě-
řeně vědecky školeného lesnického do-
rostu.
Lesní plochy v německém území v Čes-
koslovensku činí:
v Čechách.... 677. 000 ha čili 43%,
na Moravě a ve Slezsku 222. 000 ha čili 28%
veškeré plochy. Z 2, 360. 000 ha lesní plochy
v historických zemích připadá tedy asi
900. 000 ha, t. j. 38·1%
na německé území. Pro karpatské země
chybí přesné podklady, ale může se počí-
tati nejméně se 100. 000 ha německých les-
ních statků, takže úhrnná plocha tím do-
sáhne 1, 000. 000 ha, t. j. 25% lesa.
Národohospodářský význam lesního ma-
jetku v Československu budiž krátce, ale
jednoznačně vyznačen několika čísly. Hod-
nota lesa v německém území činí podle od-
hadu 5-6 miliard Kč, roční přírůstek asi
150-170 milionů Kč a ročně placené daně
a dávky asi 30 milionů Kč. Béře-li se však
zřetel k úhrnnému nákladu a to němec-
kého velkostatku, jehož k udržení lesa a
k vedení trvalého hospodářství je zapo-
třebí, dohromady se služným, platy a ji-
nými vydáními a správními výlohami, činí
pro německé lesní velkostatky v Českoslo-
vensku roční náklad nejméně 170 mi-
lionů Kč.
V jiných státech a zemích s do-
konce menšími lesními plochami (Dánsko
323. 000 ha, švýcarsko 980. 000 ha, Sasko
370. 000 ha lesa) jsou velmi dobře vyba-
vené lesnické vysoké školy a výzkumné
ústavy (Curych, Tharant, Kodaň), jejichž
vzorné výkony jsou známy daleko za hra-
nicemi.
Také německé lesní hospodářství v této
zemi musí vzíti zřetel na přeměnu, jež se
od nějaké doby provádí v tomto oboru, a
na využití nových vědeckých poznatků.
Jde v první řadě o to, aby lesní hospodář-
ství zakotvilo v přirozených výrobních zá-
kladech. To znamená největší převrat,
který lesní hospodářství od svého vzniku
prodělalo. Rozluštění tohoto úkolu závisí
podstatně na přirozených místních pomě-
rech a může býti provedeno jen podle zku-
šeností, jež jsou zde a byly na místě
získány. Tím jest jednoznačně dokázáno,
že si Němci v Československu musí vý-
zbroj pro to opatřiti vlastní silou. Proto
potřebuje německé lesní hospodářství sa-
mostatného vědeckého výzkumnictví, jež
samo jest s to, aby požadavky národního
hospodářství správně pochopilo a domácí
vědeckou prací účinně a s výsledkem pro-
vádělo.
Ve všech kulturních zemích se vyvíjející
nové utváření přirozeného lesního hospo-
dářství se bude u nás co nejúže dotýkati
zvláště otázky selského lesa. Výměra
drobného lesa do 50 ha držební velikosti
jest v Čechách 380. 000 ha a do velikosti
250 ha počítáno dokonce přes půl milionu
ha. Problém drobných lesu potřebuje
v rámci zdravého dalšího vývoje němec-
kého zemědělství zvláštní odborné péče a
podpory.
Roční ztráta přírůstku způsobená neod-
borným hospodářstvím činí ročně jen
v drobných lesích českých asi 550. 000 pev-
ných metrů dřeva, tedy vypočteno v pe-
nězích asi 50 milionů Kč. Proto má
ochrana těchto lesů největší hospodářský
a sociální význam pro veškeré německé
venkovské obyvatelstvo. Neztenčené udržení
tohoto lesního statku a stupňování jeho vý-
nosnosti tvoří v německé oblasti základní
pilíř pro další trvání německého rolnictví.
Tento do daleké budoucnosti daný úkol
muže býti úspěšně rozřešen jen v národ-
ním duchu spoluprací mezi německými
sedláky a německými lesníky.
6
Daleko nejdůležitějším výrobkem lesa
jest dřevo. V německé lesní oblasti jest
značný domácí průmysl obrábějící dřevo.
Ten se rozvinul s hospodářským otevře-
ním našich lesů a jest zprostředkovatelem
mezi domácí původní výrobou a mezi do-
mácími a zahraničními spotřebiteli, v čemž
spočívá jeho velká hospodářská hodnota.
Obchodně - politické nové vybudování, jež
nastalo po zhroucení Rakousko - Uherska
v dunajské oblasti, značně pozvedlo důle-
žitost těchto tradičních obchodních styků.
Nedávným mezinárodním vývojem trhu,
který s sebou přinesl sotva za možný po-
kládaný nízký stav dřeva, byl velmi těžce
zasažen průmysl dřevo obrábějící a obchod
s dřívím naší vlasti. Události nejnovější
doby učí, že musíme vytvořiti také na
tomto poli vzděláváním nejlépe školeného
dorostu a plánovitou výzkumnou prací více
zajištěné a pevnější základny pro hospo-
dářská odvětví, která se zabývají zpeně-
žením dřeva. Možnosti upotřebeni dřeva
v nejnovější době se vyvinuly velmi ve
prospěch této suroviny. Především pře-
měna dřeva v důležité a cenné konečné vý-
robky chemickou cestou pokročila již
velmi daleko. Stačí poukázati na význam
buničiny, lisovaných látek a dřevitého
plynu také s hospodářského stanoviska.
Vše to klade nové požadavky na lesní hos-
podářství a naléhavě vyžaduje výchovy
školených sil a neodkladného zbudování
vědeckého výzkumnictví dřeva, bez které-
hož právě v průmyslovém oboru nelze do-
sáhnouti pokroku. Poloha nově budované
vysoké školy a výzkumnictví jest pro
tento problém mimořádně příznivá, neboť
Děčín-Libverda leží jak v centru dřevař-
ského průmyslu tak také v ohnisku ob-
chodu s dřívím a vývozu dříví. Tím jest
dáno stále nutné spojení a stále trvající
nový popud mezi školou a výzkumem
s jedné strany a dřevařským průmyslem
jakož i obchodem s dřívím se strany druhé.
Nehledě k těmto čistě hospodářským
nutnostem, žádají se podle zákona pro
četné důležité obory, zejména pro státní
správu, lesní inženýři. Jde o tyto činnosti:
1. Správa státních lesů s rozlohou přes
1 milion ha, t. j. jedné čtvrtiny veškerých
lesních statků v Československu;
2. lesnicko - technická dozorčí služba po-
litické správy s osobním stavem 125 les-
ních inženýrů;
3. lesnické vyučování na lesnických a
dřevařských školách v rozsahu již s po-
čátku zmíněném;
4. lesní výzkumnictví a pokusnictví, kdež
nutno podotknouti, že se současnými 8 po-
kusnými ústavy příště za žádných okol-
ností nebude lze vystačiti;
5. lesní státní služba pro hrazení bys-
třin; obor činnosti tohoto oddělení bude se
musiti napříště stále více věnovati pro-
blému zalesňování pustin a ve smyslu
zdravého vodního hospodářství býti velko-
ryse vybudován;
6. vykonávání povolání samostatných
úředně autorisovaných civilních inženýrů
pro lesnictví; také jejich obor působnosti
byl zákonem z roku 1928 o prozatímní
ochraně lesů rozhodně rozšířen.
Pokud jde o hospodaření v našich sou-
kromých lesích, pracuje vláda o osnově zá-
kona, která jest současně spojena s refor-
mou lesnického zkušebnictví. Až dosud
mohli absolventi lesnických středních škol
po složení státní zkoušky pro lesní hospo-
dáře hospodařiti v lesích každého roz-
měra bez omezení. Nový zákon činí právě
v tomto bodě úplně nové opatření a určuje,
že příště v lesích, jejichž výměra přesahuje
2. 000 ha, smějí hospodařiti jen lesní inže-
nýři, tedy absolventi lesnických vysokých
škol. Mimo to musí při větších lesích pro
každé další 2. 000 ha býti určen jeden další
lesní inženýr. Tím budou lesnické střední
školy vyloučeny od správy středních a vět-
ších lesních statků. Středoškoláci, kteří
dnes na těchto lesních statcích hospodaří,
mají po této osnově zákona býti ponecháni
až do svého odchodu. Potřebný počet ně-
meckých uchazečů o tato místa nemohl by
býti nikdy vychován bez založení německé
vysoké školy lesnické. Tím ztratí německý
národní podíl v Československu možnost
k výchově svého lesnického dorostu a
k hospodaření na svých lesích, poněvadž
jediná německá střední škola pak již pro to
nemůže přicházeti v úvahu. Studováni na
českých vysokých školách lesnických jest
pro jazykové obtíže jen málo Němcům
možné; mimo to se musí výslovně pouká-
zati na to, že se tam lesnímu hospodářství
pochopitelně vyučuje v jiném národním
duchu, a právě v tomto oboru nevyhnu-
telně nutný kontakt mezi učiteli a žáky se
z těchto důvodů nemůže nikdy vyvinouti.
Lesnická učitelská činnost musí se roz-
hodně opírati o praktické, na místě získané
7
zkušenosti a v našem případě plně bráti
zřetel na vlastnost německých krajů, obý-
vaných německými občany. Také toto
může provésti jen vysokoškolský učitel ně-
meckého původu. Možnost lesnického vyso-
koškolského vyučování musí proto býti za-
ručena německému dorostu v jeho ma-
teřštině.
Až nabude platnosti zmíněný nový zá-
kon o odborné správě lesů, bude v poměrně
krátké době zapotřebí asi 200 německých
lesních inženýrů k opatrování německého
lesního statku. Při tom nebyl vzat zřetel,
že v různých odvětvích státní správy, na
lesnických školách a výzkumných ústa-
vech a pro povolání civilních inženýrů tak-
též se potřebuje rozhodně a ihned značné
části německých vysokoškolských absol-
ventů, tím spíše, ježto jsou Němci nyní ve
všech těchto odvětvích zastoupeni docela
mizivě nepatrným procentem.
Těmto zvýšeným požadavkům, jejichž
aspoň částečné uskutečnění v nejbližší
době dá se s určitostí očekávati, nemůžeme
dnes s německé strany ani v nejmenším
učiniti zadost. Na obou českých vysoko-
školských odděleních lesnických v Praze a
v Brně studuje nyní asi 60 německých po-
sluchačů. Podle toho by ročně skončilo svá
odborná studia 15 německých posluchačů.
Jest přihlížeti k tomu, že jednak neskončí
všichni posluchači své vyvolené studium a
na druhé straně největší část těchto poslu-
chačů až do složení druhé státní zkoušky
potřebuje ještě určité doby. Podle dosa-
vadních zkušeností vyžaduje lesnické vy-
sokoškolské studium i se složením všech
zkoušek až k druhé státní zkoušce prů-
měrně 5 let. Za těchto okolností není nej-
menší možnosti ani přibližně uspokojiti ná-
ležitou potřebu německých lesních in-
ženýrů.
Mimo to se musí uvážiti, že studium na
českých vysokých školách lesnických jest
pro německé posluchače spojeno s jazyko-
vými obtížemi. Tyto překážky se vysky-
tují i u oněch studentů, kteří dostatečně
ovládají vyučovací jazyk. Jsou odůvod-
něny tím, že se musí naučiti nové, na-
mnoze ještě se rodící české lesnické odbo-
rové terminologii, jejíž ovládání dokonce
i příslušníkům české národnosti nyní ještě
činí značné obtíže. Lesnická učitelská čin-
nost musí se opírati o praktické, na místě
získané zkušenosti, jež v našem případě
úzce souvisí s národním svérázem. Musí
tudíž býti co nejdůrazněji zjištěno, že les-
nické vědě a hospodářství se na českých
školách vysokých vyučuje v jiném národ-
ním duchu, což jest tam však úplně opráv-
něné. Ovšem chybí následkem toho nevy-
hnutelně potřebné upřímné vztahy mezi
českým učitelem a německým žákem, bez
kterých plně hodnotné vysokoškolské stu-
dium dnes již není ani myslitelné. Lesní
hospodářství se v posledních letech vyvi-
nulo ze směru kdysi převážně technického
v hospodářské odvětví spočívající na bio-
logické základně. Kdysi v prvé řadě sto-
jící racionální využití lesů ve střední
Evropě musilo ustoupiti úplně stálé roční
těžbě, což předpokládá důkladné přírodo-
vědecké studium. Tato okolnost předpo-
kládá nejužší spolupráci mezi učitelem a
žákem téže národnosti.
Z týchž důvodů musí samozřejmě trpěti
také vědecké školení německého poslu-
chače na českých vysokých školách, bez
kteréhož dnes již nelze dosíci právě dal-
šího pokroku v oboru dřevotechnického
lesního hospodářství. Ze všech uvedených
závažných důvodů lze poznati, že zřízení
německé vysoké školy lesnické a vý-
zkumné stanice jest kulturní životní nut-
ností pro sudetoněmecký lid. Každý prů-
tah tohoto nového založení znamená pro
náš lid citelnou kulturní a hospodářskou
újmu. Německé lesní hospodářství v sudet-
ských zemích jest podle své tradice povo-
láno, aby také v mezinárodní soutěži hrálo
významnou úlohu a přispělo svým dílem
k výstavbě a dalšímu prohloubení ve svě-
tovém lesním hospodářství. Může tím pod-
porovati význam lesního hospodářství čes-
koslovenského státu v lesnickém odbor-
ném světě a mimo to nejlepším způsobem
splniti veliký úkol kulturního zprostředko-
vání s veškerým německým jazykovým
lesním hospodářstvím a lesní vědou.
Značné obtíže cizojazyčného studia na
vysoké škole lesnické odstraší pochopitelně
mnoho mladých lidí, aby si zvolili toto po-
volání. Mezi nimi je snad mnoho výtečně
způsobilých budoucích lesníků, neboť
právě lesnické povolání klade velké ideální
požadavky; bez lásky k lesnické činnosti
a svěřenému lesu lesník nikdy nemůže své
místo řádně zastávati. Toto povoláni jest
spojeno s mnohým odříkáním a vzdáváním
se jak kulturního, tak materiálního druhu,
Jest proto pochopitelné, že málo mladých
lidí cítí v sobě schopnosti zvoliti si právě
8
povolání lesnické. Čekají - li mimo to tohoto
mladého čekatele povolání ještě jazykové
obtíže a silné osamocení na cizojazyčné
vysoké škole, jest velké nebezpečí, že po-
čet německých studujících lesnictví se zře-
telem na skutečnou potřebu jest příliš ne-
patrný. Tato okolnost a dosud prováděná
prakse při obsazováni státních míst v lesní
službě způsobily, že Němci v lesní státní
službě se zřetelem ke klíči obyvatelstva
nejsou takřka vůbec zastoupeni. Ve služ-
bách generálního ředitelství státních lesů a
statků, největšího lesního statku ve státě,
jenž hospodaří na jedné čtvrtině veškeré
lesní půdy, jsou mezi 81 úředníky v gene-
rálním ředitelství samém jen 2 Němci a ve
vnější službě státních lesů z 291 vedoucích
úředníků vysokoškolské kategorie jest jen
17 Němců. Mezi 15 řediteli není žádný
Němec.
V lesnicko - technické dozorčí službě poli-
tické správy jsou mezi 35 lesními inženýry
v Čechách činnými jen 3 Němci, v ostat-
ních zemích jest tento poměr podobný, ba
dokonce ještě horší.
V lesnických pokusných ústavech není
mezi 19 tam činnými lesními inženýry ani
jediný Němec. Dohoda z 18. února učinila
pro příště opatření, aby Němci ve veřejné
službě byli poměrně zastoupeni podle klíče
obyvatelstva. Již zmíněná velká poplat-
nost německého lesního hospodářství na
daních a dávkách již sama by měla býti
příkazem, aby se přijímali ve všech odvět-
vích státní správy němečtí lesníci podle po-
dílu našeho obyvatelstva.
Nehledě ke všem ostatním naléhavým
důvodům, stačily by již tyto obě skuteč-
nosti samy, aby jako nevyhnutelně nutné
odůvodnily okamžité zřízení německého
lesního oddělení vysokoškolského a vý-
zkumné stanice. Tento po 19 let veškerým
německým zemědělským a lesním hospo-
dářstvím zastupovaný a pro život nutný
požadavek byl dne 4. prosince 1937 Ná-
rodním Shromážděním československé re-
publiky plně uznán a vláda vyzvána, aby
učinila nutná opatření pro okamžité zří-
zení tohoto lesnického vysokoškolského
oddělení na německé technické vysoké
škole v Praze a k zahájení vyučování
v prvém ročníku začátkem školního roku
1938/39.
Místem pro zřízení německého lesního
oddělení vysokoškolského může býti jen
Děčín-Libverda a to:
1. pro nepatrný náklad přičleněním na
tamní zemědělské oddělení německé tech-
nické vysoké školy v Praze a
2. pro příznivou polohu v přímém sou-
sedství nejrozmanitěji složených a vybu-
dovaných lesů, vysoce vyvinutého dřevař-
ského průmyslu a čilého obchodu s dřívím.
Celý normami náklad na všechny čtyři
ročníky bude činiti asi čtvrtinu těch
částek, jež se nyní vydávají na české les-
nické vysoké školství a tak činí podíl při-
padající na Němce podle klíče obyva-
telstva.
Z německé státní vyšší školy lesnické
v Zákupech mohla by se ihned převzíti
část knihovny a sbírek pro novou vysokou
školu. Zákupská škola sloužila dříve k vý-
chově vedoucích lesních úředníků a proto
jest dnes ještě podle toho vybavena. Ježto
by však příště ve smyslu zamýšlené ko-
nečné úpravy lesnického školství a zkou-
šek vychovávala již jen pouze zaměstnance
nižší služební třídy, mohly by učebné po-
můcky, kterých již nebude zapotřebí, ze-
jména vědecká literatura, cenné vědecké
výzkumné náčiní a sbírky, býti ihned ode-
vzdány nové vysoké škole.
Připravované základní obory a část vše-
obecných pomocných oborů mohly by býti
společně poslouchány s posluchači oddělení
pro zemědělství v Děčíně-Libverdě, které
se přece dnes již přednášejí, takže by
z toho nevznikl žádný vyšší náklad. Zřizo-
vání jednotlivých ročníků tohoto vysoko-
školského oddělení přineslo by s sebou
mimo to rozděleni nákladů na více let, jež
by se utvářelo takto:
Při zřízení 1. ročníku.. Kč 20. 000'-.
Při zřízení 1. a 2. ročníku Kč 120. 000-.
(Ve druhém ročníku by musily býti zří-
zeny již dvě lesnické učitelské stolice. )
Celkem by bylo zříditi 8 učitelských
stolic a 5 docentur, k jejichž uvedení v čin-
nost bude zapotřebí asi 30 osob. Osobní
náklad na ně nelze nyní ciferně přesně ur-
čiti, ježto skutečná systemisace služebních
míst není dnes ještě známa.
Ohledně jednorázového věcného nákladu
na potřebné učební pomůcky pokládá se
asi 1 milion Kč za postačitelný, kterážto
částka - jak již shora uvedeno - by se
rozdělila na 4 roky.
Zřízení tohoto lesnického vysokoškol-
ského oddělení se zřetelem na ustanovení
9
zákona ze dne 19. ledna 1922, č. 28 Sb.
z. a n. o zřizováni a zařizování vysokých
škol jest možné jen zvláštním zákonem.
K jednotlivým paragrafům tohoto návrhu
zákona se podotýká:
K §u 1.
Toto nové oddělení pro lesní hospodář-
ství se zřetelem na již uvedené důvody
zřizuje se v Děčíně-Libverdě vedle taměj-
šího oddělení pro zemědělství německé
technické vysoké školy v Praze. Vyučovací
jazyk jest německý.
K §u 2.
Zkušební předpisy jakož i habilitační a
rigorosní řád platný pro německou vyso-
kou školu technickou v Praze, platí i pro
toto oddělení vysoké školy. Doba pro stu-
dium se určuje jako pro jiná zdejší les-
nická oddělení vysokých škol na 8 polo-
letí.
K §u 3.
Zahájení prvního ročníku tohoto vyso-
koškolského oddělení počátkem studijního
roku 1938/39 jest odůvodněno nutnou,
okamžitou potřebou německých inženýrů
a může tímto způsobem býti spojeno s ju-
bilejní slavností dvacetiletého trvání Čes-
koslovenské republiky.
K §u 4.
Úplné vybavení tohoto oddělení vy-
soké školy všemi ústavy a školním reví-
rem a jeho konečné umístění v účelných
budovách musí se provésti nejdéle do
konce studijního roku 1940/41, aby se
zajistilo stálé vyučování oněch čtyř roč-
níků. Pro určitý ročník nutné učitelské
stolice, musí býti hotově zařízeny vždy již
na počátku onoho školního roku, v němž
se tento ročník nově zřizuje, aby se mohlo
s vyučováním neprodleně a bez překážek
započíti. Obsazováni učitelských stolic má
se při tomto novém založení prováděti vy-
psáním veřejného konkursu a po slyšení a
odborném posouzení německého spolku
lesníků v československé republice.
K §u 5.
Tento zákon musí nabýti ihned účin-
nosti, poněvadž s jeho včasným provede-
ním souvisí důležité a nutné předběžné
práce.
Náklady na to buďtež uhrazeny z kapi-
toly X, titul 6, § 2, položka 15 státního
rozpočtu na rok 1938 a z fondu dřevař-
ského syndikátu při ministerstvu země-
dělství.
Při vypracování navrženého zákona byl
plně vzat zřetel na směrnice zákona ze
dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n.,
o úsporných opatřeních ve veřejné správě.
V P r a z e, dne 9. dubna 1938.
Dr Eichholz, Klieber,
dr Hodina, Hollube, Knorre, Jobst, E. Köhler, Illing, G. Böhm, Birke, dr Jilly,
Knöchel, Jäkel, Axmann, May, Sandner, Franz Němec, F. Nitech, Obrlik, Sogl,
Kauz, Stangl, Rösler.
Státní tiskárna v Praze - 2885-38.