Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.

IV. volební období. 7. zasedání.

1336.

Návrh

poslanců J. Slavíčka, J. Olivy a V. Kneborta

na vydání zákona, kterým se prohlašuje živnost zahradnická za živnost řemeslnou

s průkazem způsobilosti.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne.......1938,

kterým se prohlašuje živnost zahradnická za živnost řemeslnou s průkazem

způsobilosti.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Živnost zahradnická prohlašuje se za
živnost řemeslnou s průkazem způsobi-
losti.

§ 2.

Průkaz způsobilosti podává se výučním
listem na základě tříleté učební doby a
nejméně tříleté prakse pomocnické. Počet
absolvovaných ročníků odborných škol
zahradnických nahrazuje počet let přede-
psané prakse.

§ 3.

Od průkazu způsobilosti jsou osvobo-
zeni všichni, kdož před vydáním tohoto

2

zákona živnost zahradnickou jako živnost
svobodnou na základě živnostenského li-
stu již aspoň 3 roky provozovali.

§ 4.

Každá výroba rostlin, ať květin, ovoc-
ných rostlin nebo zeleniny, pokud se děje
pomocí zvláštních zařízení, jako pařenišť
a skleníků, nebo v jakýchkoliv nádobách
k účelům prodeje, jest provozováním živ-
nosti zahradnické.

§ 5.

Veškeré pěstování květin k prodeji, ať
pro řez květů nebo hotových sazenic,
anebo k dalšímu pěstění, jakož i pěstová-
ní stromků a keřů užitkových i okras-
ných, květinových semen, květinových
cibulí nebo hlíz k prodeji, jest provozová-
ním živnosti zahradnické.

§ 6.

Pěstováni ovocných i okrasných stro-
mů i keřů, jakož i růží k prodeji, jest pro-
vozováním živnosti zahradnické.

§ 7.

Zahradní architektura (sadovnictví),
sestávající z navrhování projektů a roz-
počtů a provádění prací sadovnických,
jakož i pouhé vysazování nebo odborné
ošetřování zahrad, sadů nebo hrobů za
plat, dále půjčování ozdobných rostlin k
účelům dekoračním, jest provozováním
živnosti zahradnické.

§ 8.

Vázání kytic a věnců z rostlinného i
umělého kvítí, ať původu vlastního nebo
cizího, s použitím rostlinného i jiného ma-
teriálu nebo bez něho, jest provozováním
živnosti zahradnické, také i obchod kvě-
tinami.

§ 9.

Vzhledem k mimořádnému postavení
živnosti zahradnické mezi živnostmi ře-
meslnými a zemědělstvím, jakož i z potře-
by nutné péče a ochrany choulostivých
produktů v zahradnictví před zkázou, ply-

3

noucí z vyšší moci, jest tato vyňata z
platnosti § 75 ž. ř. a vztahují se na ni
úlevy o době pracovní, jakož i nařízení
ministerstva sociální péče ze dne 11. ledna
1919 k zákonu o 8hod. době pracovní.

8 10.

Produkty živnosti zahradnické se ne-
mohou státi předmětem podomního ob-
chodu.

§ 11.

Odborné i pokračovací zahradnické
školství odevzdá ministerstvo zeměděl-
ství do správy ministerstva školství a ná-
rodní osvěty, resp. ministerstva obchodu,
průmyslu a živností.

§ 12.

Z »panské výsady« císařského uvozo-
vacího patentu ze dne, 20. prosince 1859,
čl. V., se z uvedených tam živností vyjme
zahradnictví.

§ 13.

Zákon tento nabývá platnosti dnem vy-
hlášení a provedením jeho pověřuje se
ministr obchodu, průmyslu a živností.

Důvodová zpráva.

Postavení zahradníků jako samostat-
ných podnikatelů nebylo u nás nikdy zá-
viděníhodné. V poslední době zhoršily se
však poměry na tolik, že stalo se řešení
otázky zahradnické zákonem věcí velice
naléhavou. Zahradnictví jest dosud živ-
ností svobodnou, která postrádá v živno-
stenském řádě náležitých zákonných
ustanovení a positivních předpisů, co jest
živností zahradnickou, což zavdává
často příčinu k volným a namnoze si do-
cela odporujícím výkladům nejasného zá-
kona. Z toho povstává nejednotné posu-
zování právní příslušnosti a daňové po-
vinnosti jednotlivých, zahradnictvím se
zabývajících podniků.

Na základě čl. V lit. a) uvozovacího
patentu živn. ř. je posuzováno zahradni-
ctví jako vedlejší činnost zemědělská.

Na základě zákona o přímých daních
ze dne 15. června roku 1927, č. 76 Sb. z.
a n., je zařaděno mezi živnosti, výdělko-
vé dani podléhající.

Nálezy nejv. správního soudu nepřine-
sly dosud náležitého objasnění sporného
výkladu úvoz. patentu čl. V. lit. a) ž. ř.,
neboř se objevují v jednotlivých rozhod-
nutích určité rozpory.

V praxi projevuje se pak toto nejedno-
né nazírání na zahradnictví tím, že v
některém podniku se platí poměrně mno-
ho na výdělkové dani, jinde zase přes to,
že se provozuje zahradnictví tímtéž způ-
sobem, neplatí daň výdělkovou vůbec.
Jednotnou úpravou právní příslušnosti
živnosti zahradnické a zařaděním zahrad-
nictví do živností řemeslných na rozdíl od

4

zemědělství, má býti učiněn těmto zmat-
kům konec. Prohlášením živnosti zahra-
dnické za živnost řemeslnou zmizí naráz
stále se vlekoucí spory mezi vyučenými
zahradníky a zemědělci, usnadní se evi-
dence zahradnických podniků pro finanční
správu, odpadne obtěžování okresních a
zemských úřadů, jakož i nejvyššího správ-
ního soudu, poněvadž podle návrhu toho-
to zákona dovede každý laik odlišiti živ-
nost zahradnickou od zemědělství.

V živnosti zahradnické jako živnosti
svobodné jest řádně vyučený a odborně
školený zahradník postaven na roven
každému, kdo se z jakýchkoli důvodů
chápe bez vyučení provozování živnosti
zahradnické, čímž trpí nejen pokrok ce-
lého stavu, ale i čest těch, kteří se tomu-
to povolání řádně učili a studovali. Naše
zahradnictvo má více než dosti odborně
vzdělaného dorostu, který v současné do-
bě nenalézá umístění za hranicemi státu
jako druhdy bývalo a který je nucen nyní
hledati existenci doma. Jest v zájmu stá-
tu samého, aby našemu dorostu umožnil
zákonnou úpravou a ochranou stavu za-
ložení vlastních existencí. Zahradnictví,
jak se u nás jeví, jest samostatným, mno-
hočlenným, avšak nedělitelným celkem,
který má své vlastní-vyhranění a poslá-
ní. Ztotožňovati naše zahradnictví se ze-
mědělstvím nelze pouze z té příčiny, že
přichází v určitých případech do styku se
zemědělstvím. S tím ostatně se setkává-
me ve všech lidských povoláních, že jed
no do druhého jaksi zapadá. Zemědělstvím
je zásadně taková výroba přírodních pro-
duktů, která se dociluje obděláváním při-
rozené půdy za působení přírody samé a
jejich vlivů. V zahradnictví, a to jmeno-
vitě při pěstování květin a vůbec všech
kulturách skleníkových i pařenišťních, na-
hražuje se přirozená zem zemí uměle vy-
robenou z různých hmot, která vlastně
ani zemí není. Dále produkce zahradni-
cká jest odvislá více na zvláštních zaří-
zeních než na přírodě samé i na zvláštní
odborné ruční práci a péči, která se zí-
skává učením a v odborných školách Va-
začství v zahradnictví jest rukodílná prá-
ce s charakterem řemeslným, zahradní
architektura v zahradnictví je technická
práce živnostenská, propůjčování květin

k dekoracím, udržování cizích zahrad za
plat a prodej jinde vypěstěných produktů,
bez čehož se zvláště při specialisaci, se
kterou v budoucnosti nutno počítati, žád-
ný zahradník neobejde, to vše nese znaky
živnosti a nikoli zemědělství.

šlechtění v zahradnictví, ať očkování
či roubování, jest mechanickou rukodíl
nou prací, při níž se musí zachovávati
přesné měřické tvary, jako při každé prá-
ci řemeslné. Šlechtění jest současně pro-
cesem zušlechťovacím, při kterém se do-
vedností zahradnickou naráz přeměňuje
takřka bezcenné pláně v ušlechtilou rost-
linu. Pěstění semen květinových v za-
hradnictví děje se často pomocí umělého
oplodňování, ať v přírodě nebo ve sklení-
kách, a není ponecháno jen přírodě.

Prohlášením zahradnictví za živnost
řemeslnou neuškodí se zemědělcům ani
Konsumentům ale nastanou uspořádané
poměry v zahradnickém podnikání a u-
směrnění produkce, nastane čestné závo-
dění a zdravá soutěž na základě stejných
práv a povinností, což je nanejvýše žá-
doucno i v zájmu demokracie a spravedl-
nosti. Přičinlivost a schopnost našich za-
hradníků, z nichž má mnoho zahraniční
praxi jest známa a v cizině příslovečná,
a netřeba se jim báti ani tak soutěže za-
hraniční, jako spíše nekalé soutěže do-
mácí

Uzákoněním zřemeslnění zahradnictví
bude dosaženo zejména těchto účelů:

1. Přestanou spory o tom, co je zahrad-
nictví a zemědělství, což i pro úřady jest
velmi důležité a usnadní jednání a rozho-
dování.

2. Znemožněním fušerství bude umož-
něn zahradnictvu řádný rozvoj produkce
a odbytu, čímž se zabrání obrovským ná-
rodohosnodářským ztrátám.

3. Odborným školením bude zvednuta
celková úroveň zahradnické produkce
což bude míti za následek nejen omezení
dovozu produktů cizích, nýbrž umožní
vývoz výpěstků vlastních. Takto zabez-
pečenou rentabilitou podnikání budou
zlepšeny i podmínky zahradnického do-
rostu ježto dobře prosperující podnik bu-
de s to své zaměstnance lépe honorovati

5

a to tím spíše, ježto tím budou dány pod-
mínky pro samostatné podnikání zaměst-
nanců samých.

Návrhem tímto státní finance zatíženy
nejsou, pročež netřeba navrhovati ú-
hrady.

Po stránce formální budiž návrh přikázán výboru iniciativnímu a živ-
nostensko-obchodnímu ku projednání.

V Praze dne 30. března 1938.

Slavíček, Oliva, Knebort,

dr Domin, Holeček, dr Štůla, dr Rašín, Špaček, J. Sedláček, Chmelík, K. Chalupa,
Jiráček, Rodovský, Kejmar, Luka, Vávra, Habarta, Michálek, Haninger, Pekárek,

Šedý, Liška, Beneš, Ostrý.