Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.

IV. volební období. 7. zasedání.

1315.

Zpráva

výboru technicko-dopravního, živnostensko-obchodního

a rozpočtového

o usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé (tisk 1285)
k vládnemu návrhu zákona (tisk sen. 556 a 576)

o převzatí akcií Čsl. akciovej plavebnej spoločnosti Dunajskej v Bratislavě

štátom od zúčastněných bánk.

1.

Senát Národního shromážděni republiky
československé schválil 17. března 1938
osnovu zákona o převzetí akcií českoslo-
venské akciové plavební společnosti Dunaj-
ské v Bratislavě státem od zúčastněných
bank, podle vládního návrhu ze dne 22. říj-
na 1937 (tisk 556 senátu).

Zájmem státní správy jest rozšířiti do-
pravní cesty nejen pozemní, ale také vy-
užíti pokud možno přírodních vodních toků
náležitým jich přizpůsobením a splavně-
ním. Péče těmto tokům věnovaná odráží se
v jejich významu a důležitosti. Vedle dů-
ležité říční plavby labské věnuje se péče
plavbě oderské, ale hlavně našemu Dunaji,
který spojuje náš stát s oblastí Černomoř-
skou a umožňuje nám obchodní styk s vý-
chodoevropským a maloasijským Orientem.

Bývalá monarchie věnovala dunajské
plavbě a spoji s černým mořem určitý
zájem vybudováním dobrých přístavišť ve
Vídni a Budapešti a bylo proto povinností
Československého státu, aby vyrovnal svoji
posici proti těmto přístavištím vybudová-
ním přístavů bratislavského, komárenského
a v Parkáni a tím stal se rovnoceným sou-

těžitelem druhých nástupnických států.
Přikročeno bylo proto k dobrému zajištění
skladištních objektů v Bratislavě a vybu-
dováno bylo skladiště minerálních olejů.
V Komárně provedeny velké úpravy celko-
vého přístaviště a v Parkáni upravena byla
jak skladiště tak i budovy administrační a
provedena potřebná úprava pobřeží. Úpra-
vy tyto vyžádaly si mnohamilionového ná-
kladu a je důležito, aby tento náklad byl
prakticky využit ve prospěch hospodářství
celého státu a jeho východní oblasti zvláště.
Práce provedené, vedle významu hospodář-
ského, mají také důležitý význam vojenský
a strategický a jsou význačným činitelem
v souboru opatření jež učiněny byly ve pro-
spěch obrany československého státu.

Význam vodní dopravy jako nejlevněj-
šího dopravního prostředku vůbec jest vše-
obecně uznáván a počítá se v budoucnosti
s prohloubením využití vodních toků tím
směrem, aby velkorysým řešením průpla-
vovým získána byla spojitost Dunaje, Labe
a Odry a aby tím vyřešen byl ožehavý a
důležitý problém vodních cest v celé re-
publice.

2

Mírovými smlouvami, které pamatovaly
na hospodářskou nezávislost nástupnických
států proklamována byla mezinárodnost
Dunaje, Labe a později Odry a arbitráž-
ním rozdělením loďstva získala českoslo-
venská republika celkem 72 parníků
o 30. 280 ks a 387 nákladních člunů
o 237. 000 tun nosnosti, jakož i větší část
potřebného plavebního materiálu.

Pokles používání vodních cest nutil vládu
do důsledného zásahu a proto přistoupeno
bylo v letech 1922 až 1924 k reorganisaci
celé říční dopravy vůbec. Zákonem ze dne
13. června 1922 č. 188 Sb. z. a n. schválena
byla mezi československým státem a čes-
koslovenskou plavební akciovou společností
Labskou a československou akciovou spo-
lečností Dunajskou smlouva, podle které
bankovní skupina těchto společností po-
drží ve svém majetku 38% prioritních
akcií a stát má možnost převzíti od této
bankovní společnosti 62% akcií prioritních.
Na základě této smlouvy založena byla
v Bratislavě československá akciová pla-
vební společnost Dunajská se základním
kapitálem 125 mil. Kč, rozdělených na
125. 000 akcií prioritních po Kč 400-
v nominální ceně 50 mil. KČ a dále 187. 000
akcií kmenových po Kč 400- v úhrne no-
minální ceně 75 mil. Kč.

Následkem neusměrněné konkurence
jednak dopravy železniční, jednak dopravy
námořní, ale zvláště konkurence plaveb-
ních podniků jinostátních, pracovaly Du-
najské plavební podniky s podstatnými
hospodářskými ztrátami. Státní správa
vědoma si důležitosti Dunajské říční plav-
by, která umožňuje svojí levností konku-
renci našemu průmyslu ve státech východ-
ních, hleděla nutnými opatřeními odstraniti
a zmírniti tyto ztráty. Bylo nutno zmoder-
nisovati a zhospodárniti lodní park, hlavně
zavedením levnějšího motorického pohonu
a přizpůsobení loďstva modernějším do-
pravním požadavkům. Přes nedostatečné
rozpočtové prostředky opatřeno bylo pro
Dunajskou plavbu 6 motorových náklad-
ních lodí o 2. 600 ks a 2. 400 tun nosnosti,
3 motorové vlečné lodi o 2. 300 ks, 12 člunů
o 9. 000 tun nosnosti a 9 tankových lodí
o 7. 000 tun nosnosti. Ve stavbě pro Dunaj-
skou plavbu jest 7 tankových lodí o 6. 400
tun nosnosti, 3 motorové tankové lodi
o 3. 000 ks a 1. 500 tun nosnosti a motorová
vlečná loď o 1. 000 ks. Hodnota státem vy-
stavěných lodí pro Dunajskou plavbu činí

přibližně 70 milionů Kč. Stavba všech lodí
provedena byla v československých loděni-
cích našimi inženýry, naším dělnictvem a
z domácího materiálu a možno říci, že plně
se toto naše nové loďstvo řadí po bok států
druhých, pokud je v mnohém nezastiňuje.

Pro posouzení síly a kapacity dopravní
konstatuji, že Dunajská plavební společ-
nost podle nynějšího stavu vlastní 25 par-
ních a motorových lodí a 135 nákladních
člunů a tanků úhrnem o 15. 000 ks a 95. 000
tun nosnosti.

V porovnání se společnostmi konkurenč-
ními jsme dobře vybaveni a na dalším roz-
šíření lodního parku se pracuje. Na Du-
naji mají 3 největší sdružené plavební spo-
lečnosti rakouské, maďarské a německé
dohromady 165 parních a motorových lodí
a 800 člunů o 89. 000 ks a 500. 000 tun nos-
nosti. Tři jugoslávské plavební společnosti
mají dohromady 79 parních a motorových
lodí a 500 člunů úhrnem o 38. 000 ks a
330. 000 tun nosnosti.

Aktivní zásah státní správy ve prospěch
využití československého úseku mezinárod-
ního Dunaje, znatelný jest z rozmachu a
hospodářského vzrůstu Dunajské říční
plavby. Novými zařízeními vyrostly naše
přístavy na velmi důležité hospodářské
součinitele, což potvrzují následující čísla:

Ve srovnání s rokem 1913 jeví se vzrůst
překladu zboží takto: V Bratislavě ze
40. 000 tun na 890. 000 tun a v Komárně ze
30. 000 tun na 350. 000 tun. Význačným
jest rozvoj dopravy minerálních olejů do
Československa přes bratislavský přístav,
kde překlad činil v roce 1926 asi 10. 000 tun
a vzrostl v roce 1937 okrouhle na 240. 000
tun, což znamená, že polovina všech mine-
rálních olejů k nám dovážených prochází
bratislavským přístavem. V celku jeví se
obrat bratislavského přístavu v příjmech
souhmých cca 200 milionů Kč ročně. Zvý-
šení dopravy na Dunaji v průměru let
1926 až 1932 mezi námi a cizinou jest toto:
Naše lodi dunajské 18'4%, cizí lodi 81'6%,
ale již v roce 1936 byl podíl českosloven-
ských lodí zvýšen na 30'1% a cizí lodi
69'9%. Na Dunaji bylo v roce 1937 v do-
pravě cizozemské naloženo 292. 213 tun a
vyloženo 873'564 tun, celkem přeloženo
1, 165. 777 tun oproti 668. 145 v roce 1936,
což znamená vzrůst o 75%.

Uvedená čísla dokazují hospodářský vý-
znam, ale také rozmach říční dunajské

3

plavby, které stát věnuje zvláštní péči a
hledí její další rozmach a význam znáso-
biti. Finanční potřeby k provedení všech
dalších úkolů jsou příčinou, že banky zú-
častněné na akciovém kapitálu českoslo-
venské akciové plavební společnosti Dunaj-
ské, nabídly státu ke koupi veškeré své
akcie, účelem zákona jest dáti vládě sou-
hlas ku převzetí všech prioritních akcií Du-
najské společnosti. Postup tento neznamená
však plné postátnění Dunajské říční plav-
by, neboť tato má nadále býti vedena a
spravována jako obchodní podnik. Stát má
převzíti 36. 750 kusů akcií po Kč 440 -
v celkové hodnotě 16, 170. 000 Kč a úhradu

má opatřiti ministr financí vydáním 41/2%
dluhopisů půjčky na obranu státu.

Technicko-dopravní výbor po uváženi
významu Dunajské říční plavby po stránce
provozní, hospodářské, ale také v uvážení
významu jejího v zájmu obrany státu,
usnesl se doporučiti poslanecké sně-
movně přijetí vládního návrhu tak, jak se
na něm usnesl senát Národního shromáždě-
ni republiky československé ve 108 schůzi
dne 17. března 1938 a souhlasí s tím, aby
osnova tak, jak vládou byla předložena,
stala se předmětem ústavního projednání
pléna poslanecké sněmovny N. S.

V P r a z e dne 30. března 1938.

Košek v. r.,

předseda.

Fr. Michálek v. r.,

zpravodaj.

II.

Senát Národného shromaždenia prijal
v svojej schôdzi dňa 17. /III. 1938 osnovu
zákona o prevzatí akcií čsl. akciovej pla-
vebnej spoločnosti Dunajskej v Bratislave
štátom od zúčastnených bánk. Z citované-
ho zákona je patrné, že čsl. štát prevezme
od zúčastnených bánk všetky účastiny, tak-
že podnik svojou vonkajšou formou zostane
i naďalej účastinnou spoločnosťou, t. j.
subjektom súkromnoprávnym, podliehajú-
cim predpisom práva súkromného.

Z tejto povahy podniku, i keď budú
všetky akcie prevzaté štátom, vyplýva, že
i naďalej zostanú určité vzťahy, pri kto-
rých na jednej strane bude stáť čsl. štát
ako účastinár a na druhej strane, ako no-
siteľ verejnej moci a že sa preto javí po-
treba, aby tieto vzťahy boly jasne uprave-
né, zvlášte tam, kde podnik, povahou svo-
jou súkromný, bude podliehať platným
predpisom i pre iné podniky obdobnej po-
vahy, ačkoľvek jeho poslanie by vyžadovalo
vytvoriť preň zvláštne výnimky.

Ide hlavne o to, aby čsl. akciovej plaveb-
nej spoločnosti Dunajskej boly i naďalej
zabezpečené také vývojové podmienky,
ktoré umožnia spoločnosti so zdarom vyko-

návať svoje národohospodárske poslanie na
Dunaji.

Jestli tedy má spoločnosť riadne plniť
svoje poslanie, bude nutné predovšetkým
doplniť jej loďný park a prehĺbiť organi-
záciu podniku.

Je to úloha dosť nesnadná, ale dnes, keď
spoločnosť prechádza úplne do majetku
štátu, musí sa dbať na to, aby táto složka
štátneho hospodárstva vykonala v plnej
miere svoju národohospodársku funkciu na
Dunaji.

Mimoriadny celoštátny význam dunaj-
skej dopravnej cesty z hľadiska nášho ná-
rodného hospodárstva vyžaduje, aby vláde
bola daná možnosť prijatím nabídky ban-
kovej skupiny previesť celú akciovú účasť
bánk do majetku štátu a tým zaistiť jed-
notné vedenie a dokonalý vliv na vedení
podniku.

živnostensko-obchodný výbor prejednal
v svojom zasadnutí dňa 30. /III. 1938 osno-
vu zákona (tisk 1285) prijatú senátom
Národného shromaždenia dňa 17. /III 1938
a doporučuje poslaneckej snemovne, aby
osnovu schválila v znení prijatom senátom
Národného shromaždenia i s pripojenou
rezolúciou.

V P r a h e dňa 30. marca 1938.

Slavíček v. r.,

predseda.

Liška v. r.,

zpravodajca.

4

III.

Rozpočtový výbor ve své schůzi dne
5. dubna 1938 jednal o shora uvedeném
usnesení senátu, projevil souhlas s usnese-
ním výboru technicko-dopravního a živnos-
tensko-obchodního a doporučuje proto toto

usnesení senátu beze změny poslanecké
sněmovně ku schválení i s připojenou reso-
lucí výboru živnostensko-obchodního a roz-
počtového.

V P r a z e dne 5. dubna 1938.

Teplanský v. r.,

předseda.

Martinásek v. r.,
zpravodaj.

Zákon

ze dne________......._ ____

o převzetí akcií Československé akciové plavební společnosti Dunajské
v Bratislavě státem od zúčastněných bank.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ministr financí se zmocňuje, aby převzal
pro československý stát od bank zúčastněných
na akciovém kapitálu československé akciové
plavební společnosti Dunajské veškeré jejich
akcie této společnosti.

§ 2.

Ministr financí se zmocňuje, aby potřeb-
nou částku opatřil vydáním 41/2% dluhopisů
půjčky obrany státu podle zákona ze dne 29.
května 1936, č. 142 Sb. z. a n. o půjčce na
obranu státu.

§ 3.

(1) Ustanovení zákona ze dne 13. června
1922, č. 188 Sb. z. a n., jímž se upravuje
poměr československé státní správy ku česko-
slovenským plavebním společnostem Labské a
Dunajské, ve znění zákona ze dne 22. března
1929, č. 53 Sb. z. a n. t jakož i ustanovení
smlouvy připojené k zákonu č. 188/1922 Sb.
z. a n., pokud se vztahují na československou
akciovou plavební společnost Dunajskou, po-
zbývají platnosti dnem převzetí všech akcií
společnosti československým státem.

5

(2) Ministerstvo vnitra provede v dohodě
se zúčastněnými ministerstvy potřebné změny
stanov československé akciové plavební spo-
lečnosti Dunajské. K platnosti těchto změn
není zapotřebí usnesení valné hromady akcio-
nářů.

§ 4.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provedou jej ministři financí a průmy-
slu, obchodu a živností v dohodě se zúčast-
něnými ministry.

Rezolúcia živnostensko-obchodného výboru.

Vládě sa ukládá, aby s najvačším urychlením previedla zjednodušenie verejnej
správy v obore dopravy a pokiaľ možno slúčila dopravné otázky v jednom úřade.

Výbor súčasne zdôraznil význam projektu Dunajsko-Oderského kanála a žiada
vládu, aby tomuto projektu věnovala zvýšenu pozornosť.

Resoluce rozpočtového výboru.

Vládě se ukládá, aby jmenovala komisi složenou ze zástupců ministerstva financí,
obchodu, veř. prací, železnic a nár. obrany k tomu účelu, aby vykonávala dozor nad
Gal. plavební společností Dunajskou v Bratislavě do té doby, pokud nebude zaveden
pořádek ve správě společnosti odpovídající zájmům čsl. státu a jeho obrany.

Státní tiskárna v Praze. - 2295-38.