Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.

IV. volební období. 6. zasedání.

Překlad.

1280.
Naléhavá interpelace

poslance dr F. Hodiny
předsedovi vlády

o nátlaku, který byl vykonán na dělníka Antonína Dohnala z Vratěnína,
aby stůj co stůj posílal své děti do české menšinové školy ve Vratěníně.

V interpelaci, kterou podal dne 27. pro-
since 1937 v této věci poslanec dr F. Hodina
(tisk 1199/IX) panu předsedovi vlády, mi-
nistrovi vnitra a ministrovi školství a ná-
rodní osvěty, ve které se pro Antonína Do-
hnala žádá svobodné rodičovské právo určo-
vati národnost svých dětí a ve které se
v dalších vývodech pojednává o problému
národnosti dětí, které se narodily ve smí-
šených manželstvích, byla vláda vyzvána,
aby co nejrychleji zasáhla.

Poměry se zatím v tomto případě zostřily
tak, že otec dětí, Antonín Dohnal, má býti
zbaven svéprávnosti, t. j., má mu býti od-
ňata otcovská moc a otcovské rozhodování
o jeho dětech, což jest příčinou naléhavého
projednání této záležitosti. K doplnění
skutkového stavu, který byl udán v inter-
pelaci, tisk 1199/IX, připojuje se ještě
toto:

Pod čís. I 292/37-7 vydal okresní soud
v Jemnici rozhodnutí, jímž se Antonín
Dohnal ustanovuje z úřední moci po odnětí
jeho otcovské moci "poručníkem" svého
jedenáctiletého syna Antonína, svého de-
vítiletého syna Oty a své osmileté dcery
Hildy a podřizuje dohledu důvěrníka okres-
ní péče o mládež ve Vratěníně, řídící uči-
telky Beatrice Tománkové.

Soudní rozhodnutí bylo Antonínu Dohna-
lovi doručeno dne 4. března 1938 a zní:

Usnesení.

Čís. I 292/37-7.

Okresní soud v Jemnici, odd. I., učinil ve
věci nezletilých dětí Antonína Dohnala,
dělníka ve Vratěníně č. 91, podle § 178
všeobec. občan, zákona toto opatření: Anto-
nín Dohnal, dělník ve Vratěníně č. 91, se
dává, pokud jde o osobní péči o jeho děti:
11letého Antonína, 9letého Oty a Slete
Hildy pod soudní dohled a jest na roven
postaven poručníku.

Soudní dohled bude vykonávati důvěrník
okresní péče o mládež ve Vratěníně paní
Božena Tománková, řídící učitelka ve Vra-
těníně.

Odůvodnění.

Okresní soud v Morav. Budějovicích po-
dal na Antonína Dohnala stížnost, že ne-
posílá své děti Antonína, Otu a Hildu do
české obecné školy ve Vratěníně, ačkoliv
to bylo Antonínu Dohnalovi nařízeno roz-
hodnutím ministerstva školství a národní
osvěty ze dne 2. prosince 1936, č. j. 145. 970,
podle něhož měly děti Antonína Dohnala
přestoupiti z německé obecné školy do
obecné školy s českým vyučovacím jazy-

kem. Děti nechodí již od 13. ledna 1937 do
školy, duševně pustnou a jsou postrachem
obce. Proto byl již několikráte trestán na
penězích a svobodě.

Antonín Dohnal byl o věci vyslechnut a
přiznal, že údaje stížnosti okresního úřadu
jsou správné, že své děti neposílá do české
školy ve Vratěníně, protože prý tam pro
svou německou výchovu neprospívají.
Uvádí, že se z Vratěnína stěhuje a že hned
po vánočních prázdninách 1937 pošle své
děti do školy. Při svém pozdějším výslechu
uvedl, že děti chodí do školy ve Lhotě
u Nové Bystřice. Z vyšetřování této věci
však vyšlo najevo, že se Antonín Dohnal
z Vratěnína neodstěhoval. Jen jeho žena
Julie Dohnalová přihlásila se dne 30. pro-
since 1937 se svými dětmi Antonínem, Otou
a Hildou k pobytu ve Lhotě, ale již dne 11.
ledna 1938 hlásila se k pobytu ve Vratě-
níně, avšak bez dětí. Dalším vyšetřováním
se zjistilo, že se tvrzení Antonína Dohnala,
že jeho děti chodí do školy, nezakládá na
pravdě. Děti Antonína Dohnala bydlí sice
ve Lhotě u Nové Bystřice, avšak nemohou
tam býti převzaty do školy, dokud škole ve
Lhotě nebude předloženo potvrzení školy ve
Vratěníně o přestěhování.

Antonín Dohnal byl při svém výslechu
upozorněn na následky, které by nastaly,
kdyby nedostál své povinnosti a neposlal
děti do školy, a to na § 178 v. o. z. (všeobec-
ného občanského zákona).

Jak již shora zjištěno, neplní Dohnal
úmyslně svou povinnost uloženou mu §em
139 všeobecného občanského zákona. Se
zřetelem k tomu nařídil soud, aby byl Anto-
nín Dohnal, pokud jde o péči o osoby jeho
dětí Antonína, Oty a Hildy, postaven pod
soudní dohled a aby tím byl na roven po-
staven soudně ustanovenému poručníkovi
(§ 178 občanského zákona).

Proti tomuto soudnímu rozhodnutí může
býti podán ve lhůtě 15 dní po doručení re-
kurs ke krajskému soudu ve Znojmě.

Okresní soud v Jemnici, odd. II.,
dne 27. února 1938.

Dr Jindřich Kaupa.

Za správné vyhotovení
přednosta kanceláře
Dobrovolný.

Tento přehmat, léta prováděný, aby se
německé, z německých a smíšených man-
želství pocházející děti dostaly za všech

okolností do českých menšinových škol,
nese takové ovoce, že tento případ prese
všechny jeho se týkající přímluvy a podání
různých německých stran, má býti nyní
konečně vyřešen tak, že otci má býti odňato
otcovské právo na děti, že má prováděti
jako poručník soudem ustanovený příkazy
nařízeného poručenského dozoru a že má
v důsledku toho posílati své děti trvale do
české školy. Neučiní-li toho, bude zbaven
poručnictví svých dětí, dětem bude usta-
noven z úřední moci poručník jiný, který
pak samozřejmí - protože bude jistě
patřit k české národnosti - pošle děti pu-
dle přání majitele zbytkového statku Smej-
kala a Národní jednoty - do české menši-
nové školy.

Prese všechny lidské úvahy, prese všech-
ny platné zákony a přes svobodu rodičov-
ského práva mají býti Dohnalovy děti nyní
skutečně přinuceny, aby chodily do české
školy.

úhrnem budiž krátce řečeno:

Český hoch, Antonín Dohnal, opouští
hladověje svoje české rodiště, protože se
o něho nikdo nestará, přichází do německé
obce Vratěnína k německým sedlákům,
vyrůstá u nich. chodí tam do německé
školy, pracuje taní, ožení se s německou
dívkou, přikloní se prostřednictvím své
ženy k německé národnosti, vynutí si úřed-
ní cestou svou příslušnost k německé ná-
rodnosti při obojím sčítání lidu v roce 1920
a 1930, jeho 3 děti, pocházející z tohoto
manželství, chodí déle než 3 roky bez pře-
kážky do německé školy ve Vratěníně a
teprve po založení a otevření české menši-
nové školy v Lubnici vzniká proto, že vět-
šina dětí, zapsaných v české menšinové
škole ve Vratěníně, byla přidělena do této
menšinové měšťanské školy, nedostatek
žáků v české menšinové škole ve Vratě-
níně a teď usiluje Národní jednota a státní
úřady všemi donucovacími prostředky o to,
aby donutily rodiče, aby rozhodně posílali
své děti do české menšinové školy.

To se děje přes to, že platí svobodné prá-
vo rodičů, přes následující rozhodnutí Nej-
vyššího soudu a přes zákonem stanovenou
možnost, vyslovenou v malém školském zá-
koně, určovati národnost dětí pocházejících
ze smíšených manželství. Rozhodnutí nej-
vyššího soudu praví:

Pro rozhodnutí otázky, ke které národ-
nosti někdo náleží, není výlučně rozhod-

3

ným původ osoby. Jako k vnějšímu hlav-
nímu znaku se má sice přihlížeti pravidelně
k mateřštině, avšak jsou ještě jiné znaky,
jež mohou býti ve výjimečných případech
rozhodnými. Takovými znaky jsou: řeč,
jíž užívá nějaká osoba v denním styku
k dorozumívání, její jazykové znalosti,
okolí, v němž nějaká osoba pravidelně žije
po dobu, jež jest svým delším trváním
rozhodná pro zjištění národnosti, rodová
příslušnost manželova (manželčina) a obco-
vací řeč jeho a její a také ostatních pří-
slušníku rodiny, místo dlouholetého a trva-
lého pobytu, okolnosti, za nichž byla ukon-
čena výchova a podobné poměry. Jestliže
proto osoba, která se narodila jako dítě čes-
kých rodičů, přišla však v 11 letech do ně-
mecké krajiny, založila si zde rodinu, v níž
se mluvilo jen německy, jest oprávněna,
aby se přiznávala k německé národnosti
(N. z 22. listopadu 1922, č. 17. 227).

Národnost jest rodová příslušnost, za
jejíž vnější hlavní znak se považuje pravi-
delně mateřština. (N. z 1. prosince 1924,
č. 21. 982/23. )

český původ manželského otce neplatí za
všech okolností jako důkaz české národ-
nosti jeho dítěte ve smyslu § 20 morav.
zemského zákona ze dne 27. listopadu 1905
z. z. čís. 4 z r. 1906. (N. z 4. ledna 1924,
č. 22. 210/23. )

V malém školském zákoně zní odstavec
této věci se týkající takto:

"Národnost dětí ze smíšených manželství
řídí se podle národnosti živitele rodiny -
nebo podle mateřštiny. "

V tomto případě jest pak mateřština roz-
hodně německá, živitel rodiny připojil se
k německé národnosti již před desítiletími,
což bylo správně nalezeno právem při roz-
hodování při obojím posledním sčítání lidu
a přes to se nyní páše toto bezpráví. Tento
způsob odnárodňování a odnětí svobodného,

ústavně zaručeného rodičovského práva
vykonává se v době, kdy pan předseda vlády
dr Hodža mluvil ve svém posledním výkla-
du o tom, že hledá mír jak vnitřní tak
i vnější.

Se zřetelem k tomu, že úplné odnětí práv
nastane nyní v nejkratší době a že vedlejší
vláda Národní jednoty má prese všechny
zavazující vývody českých státníků, česko-
slovenských zákonů a rozhodnutí nejvyš-
šího soudu, prese vše míti pravdu, podávají
interpelanti panu předsedovi vlády jako
předsedovi celé vlády tyto naléhavé dotazy:

1. Jsou panu předsedovi vlády známy
tyto neuvěřitelné poměry a jestliže nikoliv,

2. jest pan předseda vlády ochoten -
protože v prodlení jest nebezpečí, že rodiče
budou zbaveni práva - dáti provésti co
nejrychleji šetření a po něm přiznati Anto-
nínu Dohnalovi jeho plná otcovská práva,
nebo

3. jest pan předseda vlády ochoten
trpěti při hledání míru toto vyslovené po-
rušení práva a tím dokázati, že vše. co se
Němcům tohoto státu za účelem uspoko-
jení až dosud slibovalo, jest jen fráze a že
odpovědní ministři nemají odvahy, aby vy-
stoupili proti násilí vedlejších vlád, a jest
konečně

4. pan předseda vlády ochoten vyřešiti
při sledování případu Antonína Dohnala
celý národnostní problém dětí, pocházejí-
cích ze smíšených manželství, lidsky a mo-
rálně bez námitek a tím obnoviti svobodné
právo rodičů?

Naléhavost této interpelace jeví se v tom,
že při průtahu nabude soudní postup práv-
ní moci, tím bude způsobeno německé lidové
skupině nové bezpráví a budou - li dále trpě-
ny podobné poměry, uklidnění bude zřejmě
vyloučeno.

V Praze dne 10. března 1938.

Dr Hodina,

Illing,, inž. Richter, dr Eichholz, Sogl, E. Köhler, inž. Schreiber, Stangl, dr Peters,
G. Böhm, Klieber, Jobst, dr Szüllö, A. Nitsch, Jaross, Esterházy, dr Korláth, inž.
Künzel, Birke, inž. Králíček, Franz Němec, Fischer, May, Jäkel, Rösler, Gruber,
dr Kellner, inž. Lischka, dr Jilly, Wollner, Nickerl, Szentiványi, dr Holota, dr Po-
rubszky, Petrášek, inž. Peschka, Kundt, Axmann, Obrlik, dr Köllner, Hollube,
Knorre, Frank, Knöchel, dr Rosche, Hirte, Sandner, inž. Karmasin, F. Nitsch,

dr Zippelius, dr Neuwirth.

Státní tiskárna v Praze. - 1814-38.