Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.

IV. volební období. 6. zasedání.

1268.

Zpráva

výboru sociálně-politického
k vládnímu návrhu zákona (tisk 1251),

jímž se mění zákon ze dne 1. června 1932, č. 99 Sb. z. a n.,
o odškodnění nemocí z povolání.

Sociálně-politický výbor projednal vládní
návrh zákona, jímž se mění zákon ze dne
1. června 1932, č. 99 Sb. z. a n. a přijal jej,
plně uznávaje oprávněnost opatření, aby
nemoce z povolání způsobené v době před
účinností zákona č. 99/1932 Sb. z. an., t. j.
1. července 1932 místo dobrovolného od-
škodnění podle § 9 (2) původního zákona
byly odškodňovány obligatorně. Opatření
toto týká se všech osob trpících nemocí
z povolání, které hýly zaměstnány v podni-
cích, uvedených v příloze k §u 2 zákona č.
99/1932, na příklad dělníků sklářských a j.,
má však zvláštní význam pro zaměstnance
v dolech na uranovou rudu a v továrnách
na zpracování radia. Výbor nemohl ne-
uznati skutečnost, že přes veškerá opatření
technického a zdravotnického rázu, prove-
dená v jáchymovských dolech, úmrtnost
a nemocnost těchto dělníků stále ještě
velmi značně převyšuje celostátní průměr,
takže zvláštní sociální ochrana je plně odů-
vodněna.

Sociálně-politický výbor přijal § 1 vlád-
ního návrhu beze změny. Aby pak byly vy-
loučeny případné pochybnosti o výkladu
tohoto ustanovení, doplnil je ustanoveními
§§ 2 až 5, k nimž se podotýká:

§ 2 byl připojen, aby bylo úplné jasno,
že i nemoce, jež patří mezi nemoce z povo-
lání teprve podle vládního nařízení č. 36/
1938 Sb. z. a n. (onemocnění zaprášením

plic, ať již samo o sobě nebo ve spojení
s tuberkulosou a rozedmou plic, pokud způ-
sobilost k výdělku [k práci] se zmenší o více
než 10%, byly-li přivedeny v dolech
na uranovou rudu a v továrnách na ura-
nové barvy, radium a radiové preparáty),
zakládají nárok na odškodnění již od 1.
ledna 1929 a nikoliv teprve ode dne 1.
března 1938, kdy nařízení č. 36/1938 Sb. z.
a n. vešlo v platnost.

§ 3 má zabrániti tomu, aby nároky pojiš-
těnců a pozůstalých byly případně vylou-
čeny uplynutím lhůt § 6 zákona č. 99/1932
Sb. z. a n. Stanovením lhůty končící kalen-
dářním dnem má býti vyhověno potřebám
administrativní účelnosti, při čemž stano-
vená lhůta do konce roku 1940 může býti
pokládána za dostačitelnou k ochraně
oprávněných osob.

§ 4 přesně stanoví dobu, od které jest
poskytnouti odškodnění. Není to den, kdy
stalo se účinným nařízení č. 36/1938 Sb. z.
a n. anebo kdy vstoupí v účinnost tento zá-
kon, nýbrž u pojištěnců den uvedený v § 3,
odst. 3 zák. č. 99/1932 Sb. z. a n., a u jich
pozůstalých den smrti pojištěného (dů-
chodce).

§ 5 sleduje myšlenku vyloučiti případné
pochybnosti v tom směru, zda oprávněné
osoby by mohly uplatňovati nároky podle

2

§§ 1 a 2 také tehdy, kdyby snad o nich již
byli rozhodli nositelé pojištění nebo pří-
slušné soudy před účinností novely.
Sociálně-politický výbor usnesl se dopo-

ručiti poslanecké sněmovně, aby schválila
osnovu zákona v připojeném znění. Záro-
veň doporučuje, aby byly schváleny připo-
jené resoluce.

V P r a z e dne 15. března 1938.

Dr Meissner v. r.,

předseda.

I. Kirpal v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne ........... .................. 1938,

jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 1. června 1932, č. 99 Sb. z. a n.,

o odškodnění nemocí z povolání.

Národní shromáždění republiky Československo usneslo se na tomto zákoně:

§1.

§ 9, odst. 2 zák. č. 99/1932 Sb. z. a n. zní

takto:

(2) Za podmínek § 2 je nositel pojištění po-
vinen odškodniti také nemoce způsobené (§ 3)
přede dnem účinnosti tohoto zákona, nej-
posléze však dne 1. ledna 1929.

§ 2.

Ustanovení § 1 platí pro nemoce podle vlád-
ního nařízení ze dne 26. února 1938, č. 36 Sb.
z. a n., o odškodnění některých nemocí z po-
volání [běž. č. 14, písm. b) přílohy], způso-
bené přede dnem 1. března 1938, něj posléze
dne 1. ledna 1929.

§ 3.

Nároky podle §§ 1 a 2 jest uplatniti nej-
později do konce roku 1940, ačli lhůta podle
§ 6 zák. č. 99/1932 Sb. z. a n. nekončí po
tomto dni, jinak zanikají.

§ 4.

Náhrada škody podle §§ 1 a 2 se poskytuje
ode dne stanoveného v § 3, odst. 3 zák. č. 99/
1932 Sb. z. a n.; pokud jde o pozůstalé, ode
dne smrti pojištěnce (důchodce).

3

§5.

Novému rozhodnutí o nárocích uvedených
v §§ 1 a 2 nebrání výměry nositelů pojištění
nebo rozhodnutí soudní, vydané před účin-
ností tohoto zákona (§ 6).

§ 6.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vy-
hlášení; provede jej ministr sociální péče
v dohodě se zúčastněnými ministry.

Resoluce.

1. Vláda se vybízí, aby vydala předpisy o zařízeních podniků a ústavů, jež by
zabezpečily ochranu zaměstnanců před nemocemi z povolání jakož i o zvláštním do-
zoru. Tuto ochranu spatřuje výbor také ve zkrácené době pracovní a dokonalejší
úpravě dovolené zaměstnanců v závodech, v nichž se vyskytují hromadně nemoci
z povolání, zejména v dolech na dobývání a zpracování uranových rud.

2. Vláda se vybízí, aby předložila co nejdříve návrh na změnu a doplnění zákona
č. 99/1932, kterým by zajištěno bylo odškodnění nemocí z povolání, jež jsou vyvo-
lány zejména též racionalisací výroby.

Zvláště se vybízí, aby podle § 7 zákona do seznamu nemoci pojala další nemoce
z povolání, zejména u horníků, sklářů a keramiků, kteří trpí ve zvýšené míře nemo-
cemi 2 povolání.

Posléze se vláda vybízí, aby urychlené připravila novelisaci úrazového zákona,
v níž by se provedlo sjednocení a dále pamatovalo na všechny případy úrazů a ne-
mocí z povolání, jež přinesla moderní výroba, zvláště také, aby jim bylo účinně
čeleno.

3. Ministerstvo školství a národní osvěty se vyzývá, aby v dohodě s ministerstvem
veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy pokud možno nejdříve zřídilo na každé uni-
versitě stolici pro nemoci z povolání s příslušným klinickým oddělením.

Státní tiskárna v Praze. - 1728-38.