Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.

IV. volební období. 6. zasedání.

1255.

Zpráva

výboru technicko-dopravního, ústavně-právního a rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk 1212)
o dopravních značkách pro silniční dopravu.

1.

Silnice a veřejné cesty jsou dnes vedle
železnic nejdůležitějším komunikačním
prostředkem, jehož význam hospodářský
stal se ještě závažnějším rozmachem auto-
mobilové dopravy. Statisíce aut osobních
i nákladních vedle ostatních vozidel po-
užívá silnic a veřejných cest k zprostřed-
kování dopravy osob a zboží. Zatím však
co pro dopravu železniční již dávno byly
vydány příslušné předpisy pro zajištění
bezpečnosti na tomto komunikačním pro-
středku, předpisy o bezpečnosti a ulehčení
dopravy na silnicích byly dosud jen kusé
a neúplné.

Ministerstvo veřejných prací již před
léty dalo do připomínkového řízení návrh
zákona o veřejných silnicích a cestách a
řádu silniční a čestní policie, jehož účelem
byla konečná úprava otázek, týkajících se
dopravy na silnicích a veřejných cestách,
při čemž přihlíženo také již ke směrnicím,
daným mezinárodní úpravou, z nichž nutno
zvláště uvésti mezinárodní úmluvu o jízdě
motorovými vozidly, uzavřenou v dubnu
1926, a mezinárodní úmluvu o sjednocení
silničních značek, uzavřenou v březnu
1931 v Ženevě, jež obě byly naší republi-
kou ratifikovány. Uskutečnění zmíněné
předlohy se zdrželo jednak obsáhlým při-
pomínkovým řízením, jednak ohledy na

připravovanou změnu směru jízdy z dosa-
vadní strany levé na stranu pravou.

Ježto však snahy o povznesení turistiky,
zvláště automobilové, i snahy o zvýšení
brannosti volají naléhavě o zvýšení bez-
pečnosti na silnicích a veřejných cestách,
byla z připravované osnovy tak zv. zákona
silničního vyňata část, týkající se doprav-
ních značek pro silniční dopravu a podána
jako samostatná dílčí předloha, kterou
právě dnes projednáváme.

Zatím co většina ostatních států, pode-
psavších mezinárodní úmluvu o sjednocení
silničních značek, provedla již označení
svých silnic a veřejných cest ve mnoha
případech způsobem velmi dokonalým, ja-
ko na příklad v zemích typického turistic-
kého ruchu ve Švýcarsku a Rakousku,
u nás tato úprava byla odkázána jen na
všeobecný zákonný předpis o označování
obcí a na soukromou iniciativu, která ome-
zila se jen na nejnutnější značkování na
státních silnicích, prováděné Autoklubem
republiky československé, českosloven-
ským autoklubem Moravy i Slezska a ji-
nými, víceméně soukromými sdruženími.
Potřeba řádné úpravy ukázala se zvláště,
když u nás rozvinuta byla cílevědomější
propaganda a organisace turistického ru-
chu a snahy o získání návštěvníků z ciziny

---

2

pro návštěvu historických i přírodních
krás naší republiky. Na nedostatek řádné-
ho značkování našich silnic bylo si trpce
stěžováno, jak orgány a institucemi pro-
vádějícími tuto propagandu, tak i cizinci
samými, čímž pochopitelně úspěch propa-
gandy byl oslabován. Jest samozřejmé, že
nebylo možno spravedlivě žádati na sou-
kromé iniciativě, aby ona vlastním nákla-
dem provedla označkování silnic a veřej-
ných cest, což vysvitne jasně z tabulky
silniční sítě naší republiky, kterou dovoluji
si přednésti.

Podle stavu z roku 1935 byla délka ve-
řejných silnic pokud se týče cest v česko-
slovenské republice tato:

a) u státních silnic....	8. 669 km,
b) u zemských silnic v zemi
České ........	23 km,
c) u zemských silnic v zemi
Slovenské a Podkarpato-
ruské ........	6. 608 km,
d) u okresních silnic v zemi
české a Moravskoslezské.	47. 008 km,
c) u vicinálních cest v zemích
Slovenské a Podkarpato-
ruské ........	7. 510 km,
f) u obecních silnic na celém
území republiky (není přes-
ných záznamů) asi...	10. 182 km,
tudíž celkem v celé republice asi	80. 000 km.

Proto v projednávané právě předloze sta-
novena tato povinnost zřizování a udržo-
vání dopravních značek správám veřejných
silnic, veřejných cest a pokud jde o ulice či
náměstí, obcím.

Osnova sleduje řádnou úpravu značko-
vání veřejných silnic, zajištění bezpečnosti
silniční dopravy a k tomu účelu ukládá ne-
jen správám a majitelům veřejných cest
určité povinnosti a břemena, ale právě
s ohledem na zajištění bezpečnosti dopravy,
bezpečnosti zřízených dopravních značek a
jejich snadné přehlednosti, určitá břemena
také i osobám třetím, vlastníkům a uživa-
telům nemovitostí při veřejných cestách.
Tento zásah do soukromých práv jest však
celkem nepatrný a újma tím vzniklá, tak
malé výše, že zákon právem požaduje bez-
platné snášení tohoto břemena. Půjde jak
z textu zákona vyplývá jen o zajištění,
umístění a udržování dopravních značek,
případně odstranění nevhodných označení,
zvláště reklamních tabulí, jež by mohly

másti anebo odstranění takových překážek,
které by účel dopravních značek mohly
mařiti, jako jsou převislé větve atd. Vlast-
níkům nemovitostí přísluší však náhrada
skutečné utrpěné škody vzniklé zřízením
či udržováním dopravních značek a o její
výši bude krátkou cestou rozhodovati
okresní úřad.

Zákonná úprava silničních značek ne-
měla by valné ceny, kdyby nebyla dopro-
vázena trestní sankcí, která jest ustano-
vena v § 2. osnovy.

Tresty nejsou nadměrné, ale přesto dosti
citelné, aby zabránily sabotáži provádění
zákona a zajistily bezpečnost zákonně zří-
zených dopravních značek. Přestupky bu-
dou trestány cestou administrativní, ne-
půjde-li o trestnost vyššího stupně podle
obecných zákonů trestních. Sluší zvláště
uvítati, že na dopravní značky silniční
tímto zákonem zřízené rozšiřuje se zvláštní
ochrana podle předpisů o ochraně zařízení
železničních. Vždyť dopravní značky na
silnicích a veřejných cestách jsou vlastně
obdobnými zařízeními jako jsou bezpeč-
nostní a signalisační zařízení při dopravě
železniční, při které stejně tak jako právě
při dopravě silniční, jde o veřejný komu-
nikační prostředek a o zvýšenou ochranu
životů i majetků, po něm dopravovaných.
Důležitým jest také ustanovení odst. 2
§ 2., kterým se ukládá povinnost opravy
veřejné značky poškozené trestním činem,
ale neúplným zdá se toto ustanovení dodat-
kem, že úprava má býti provedena na
náklad pachatelů, a to pro ten případ, kdyby
pachatelé nebyli dostiženi.

K tomuto bodu dovolil bych si upozorniti
na četné stížnosti, které byly vzneseny od
dosavadních soukromých udržovatelů sil-
ničních značek, zvláště od Autoklubu re-
publiky československé. Stalo se loňského
roku, že Autoklub postavil na státní sil-
nici orientační tabule udávající vzdálenosti
do větších míst na území okresů Cheb a Aš,
kteréž tabule byly za noci uřezány, nahá-
zeny do příkopů a poškozeny. Pachatelé
nebyli do dnešního dne vypátráni. Jest
třeba proto pamatovati na takovéto pří-
pady možnosti svévolného poškození do-
pravních značek.

V § 3. osnovy, jakož i v § 4. upravují se
předpisy o úřadech, orgánech a přísluš-
nosti úřadů, povolaných ku provedení
zákona.

---

8

V § 5. osnovy obsažena jsou závěrečná
ustanovení, která výslovně vypočítávají
zákony, jež touto předlohou se ruší, jakož
i předpisy, které i za platnosti tohoto zá-
kona zůstanou nedotčeny.

Textace zákonné osnovy jest poměrně
stručná a není zatěžována podrobnější
úpravou, která zůstává vyhrazena prová-
děcímu nařízení. Byli jsme již v době
trvání našeho státu svědky netušeného
rozvoje dopravy silniční, kterýž není
patrně ještě skončen. Jest proto třeba, aby
úřadům provádějícím zajištění bezpečnosti
silniční dopravy bylo dáno dostatečně
pružné zmocnění ku vydávání vhodných a
naléhavých podrobných předpisů i do bu-
doucna ve formě prováděcích nařízení.

Mohu s potěšením konstatovati, že na
prováděcím nařízení již se pilně pracuje a
nic nebude brániti tomu, aby v nejbližší
době mohlo býti vydáno a celá úprava do-
pravních značek tak naléhavá, aby mohla
býti co nejrychleji aktivována.

Jde právě o to, aby účel osnovy byl co
nejrychleji splněn. Urychlení dalo by se
provésti po stránce technické, vhodnou
spoluprací a organisací přípravných prací
v centrálních úřadech ku provedení zákona
povolaných.

Dovoluji si upozornit při té příležitosti
na to, že měla by býti požádána Čsl. nor-
malisační společnost o vypracování norma-
lisačních norem pro zřízení dopravních
značek a to jak pokud se týče technického
provedení, sloupů, tabulí, textů nápisů,
tak i standardních minimálních cen, které
by umožnily rychlou orientaci správ veřej-
ných cest, pokud se týče ulic a uvedení
v soulad provedení značek s finanční mož-
ností příslušných správ veřejných cest,
pokud se týče ulic.

Otázka rozpočtová bude zvláště projed-
návána ve výboru rozpočtovém a já bych
chtěl jen uvésti, že podle názorů odborníků
vyžádá si celá úprava částky asi 30, 000. 000
Kč a jak z důvodové zprávy jest patrno,
udržovací náklady vyžádají si ročně částky
asi 7-8, 000. 000 Kč, t. j. 25% pořizovacích
nákladů..

Předložená osnova zákona o dopravních
značkách pro silniční dopravu jest nutnou
v zájmu zajištění bezpečnosti na našich
silnicích a veřejných cestách, jest potřebná
pro podporu a zvýšení turistického ruchu
a má i svůj určitý význam po stránce zvý-
šení brannosti našeho státu. Ze všech
těchto důvodů navrhuje technicko doprav-
ní výbor poslanecké sněmovně tuto osnovu
ke schválení.

V P r a z e dne 8. února 1938.

Košek v. r.,
předseda.

Janalík v. r.,
zpravodaj.

II.

Ústavně-právní výbor projednal podrobně
tento vládní návrh a uznává plně naléhavou
potřebu, aby řádné a jednotné označení
silnic a důležitějších veřejných cest bylo
provedeno s největším urychlením.

Vzhledem k neobyčejnému významu řád-
ného označení komunikací nejen pro veřej-
nou bezpečnost, ale i pro národní hospodář-
ství, zejména také pro povznesení turistic-
kého a cizineckého ruchu, nelze ani se sta-
noviska ústavně-právního činiti námitek
proti určitlým nezbytným zásahům do sou-
kromého vlastnictví. Vzhledem pak k velké
různotvárnosti nebylo možno přímo v zá-
koně definovati pojem dopravní značky,

nýbrž bylo nutno ponechati tento úkol vlád-
nímu nařízení.

S hlediska právního i s hlediska praktické
účelnosti provedl ústavně-právní výbor
v původním návrhu některé změny.

Především vložil přímo do § 1, odst. 1.
ustanovení, že opatření a umístění značek
má býti provedeno do konce roku 1938. Je
to sice lhůta poměrně krátká, jejíž dodržení
předpokládá rychlé a úsilné jednání všech
zúčastněných orgánů, ale její uložení jeví
se naprosto nutným, má-li býti účelu zá-
kona docíleno.

Novou stylisací odst. 2. téhož paragrafu
ujasňuje se jednak povinnost obcí, jednak,

---

4

pokud jde o t. zv. cesty vicinální v zemích
Slovenské a Podkarpatoruské, ukládá se po-
vinnost opatření a udržování dopr. značek
okresům. Opatření toto je účelné vzhledem
k tomu, že vicinální výbory opatřovaly by
obtížněji potřebné prostředky, i vzhledem
k tomu, že připravovaným silničním záko-
nem mají býti tyto vicinální cesty přemě-
něny na silnice okresní.

V odst. 4. vynechána poslední část, po-
něvadž na opatření pro případ nesplnění
povinnosti podle odst. 2. stačí ustanovení
zákona organisačního, zejména pak vlád.
nař. č. 8/1928 o správním řízení.

V § 2, odst. 1. vložena přesnější definice
skutkové podstaty přestupků, na které se
tu stanoví trestní sankce. K odst. 1. se or-
ganicky připojuje v odst. 2. po jisté změně
ustanovení o náhradě škody, způsobené pa-
chatelem, kteréžto ustanovení tvořilo ve
vládním návrhu odst. 4.

V § 5, odst. 1. stanoví se účinnost zákona
dnem vyhlášení. Stalo se tak jen v zájmu
urychleného provedení.

Výbor uvažoval také o tom, aby bylo za-
jištěno dosažení účelu dopravních značek,
zejména, aby značky tyto nebyly zakrývány

jinými předměty, zvláště různými rekla-
mami. Došel k přesvědčení, že ustanovení
§ 1, odst. 3. dostačí k tomu, aby bylo tohoto
účelu dosaženo. Za nemovitosti při veřej-
ných silnicích a cestách nepovažují se jen
nemovitosti bezprostředně přiléhající k sil-
nici, cestě, ulici nebo náměstí, nýbrž i nemo-
vitosti ležící za pozemky přilehlými, pokud
toho vyžaduje dosažení účelu dopravních
značek.

Za pouhé omezení vlastnického práva,
záležejícího v povinnosti trpěti dopravní
značky na nemovitosti, nepřísluší jejímu
majiteli žádné odškodnění. Pokud by však
byla způsobena škoda při postavení a udržo-
vání značek, má majitel nemovitosti nárok
na její náhradu. Výbor předpokládá, že při
výkonech těchto prací bude úzkostlivě
dbáno, aby škoda vůbec nevznikla, příp. aby
byla co nejmenší. Předpokládá se také, že
o výši škody a její náhradě dojde pravi-
delně k dohodě, takže úřady budou rozho-
dovati o nich jen výjimečně.

Ústavně právní výbor doporučuje proto
poslanecké sněmovně, aby přijala návrh
zákona v připojeném znění. Rovněž dopo-
ručuje přijetí připojené resoluce.

V Praze, dne 24. února 1938.

Dr Patejdl v. r.,
předseda.

Dr Dufek v. r.,
zpravodaj.

III.

Technicko dopravní výbor jednal opět o této vládní osnově zákona ve své schůzi
dne 25. února 1938, přijal všechny změny, které provedl ústavně právní výbor
i s připojenou resolucí a doporučuje proto poslanecké sněmovně takto pozměněnou
osnovu zákona i s resolucí ústavně právního výboru k ústavnímu schválení.

V Praze dne 25. února 1938.

Košek v. r.,
předseda.

Janalík v. r.,
zpravodaj.

IV.

Rozpočtový výbor posl. sněmovny ve své schůzi dne 3. března 1938 přiklonil M
k usnesením výborů ústavně právního a technicko dopravního a doporučuje poslanecké
sněmovně připojenou osnovu zákona i s připojenou resolucí k ústavnímu schváleni.

V Praze dne 3. března 1938.

R. Chalupa v. r.,

místopředseda,

Michálek v. r.,
zpravodaj.

---

5

Zákon

ze dne .......................................................------.....1938

o dopravních značkách pro silniční dopravu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.
Dopravní značky.

(1) Veřejné silnice a veřejné cesty, jakož
i ulice (náměstí) podle stavebních řádů (sta-
tutů) buďtež opatřeny dopravními značkami
do konce roku 1938.

(2) Správy veřejných silnic a veřejných
cest jsou povinny dopravní značky na svůj
náklad opatřiti, umístiti na vhodných mís-
tech a udržovati v řádném stavu. Pokud jde
o ulice (náměstí), jež nejsou průjezdnými
tratěmi veřejných silnic (cest), postihuje
tato povinnost obce a, pokud jde o vicinální
cesty v zemích Slovenské a Podkarpatoruské,
okresy.

(3) Vlastníci a uživatelé nemovitostí při
veřejných silnicích, veřejných cestách a uli-
cích (náměstích) jsou povinni trpěti bez úpla-
ty omezení svých práv, pokud toho vyžaduje
umístění a udržování dopravních značek nebo
pokud je toho třeba k dosažení jejich účelu.
Vlastníci a uživatelé těchto nemovitostí mají
nárok na náhradu škody, která jim bude způ-
sobena postavením a udržováním dopravních
značek. O povinnosti trpěti takováto omezení
a o žádané náhradě škody rozhoduje, nedo-
hodnou-li se strany, okresní úřad.

(4) Vládním nařízením bude stanoveno, ja-
kých dopravních značek (odstavec 1) jest
užívati, čeho jest vzhledem k úpravě dopravy
těmito značkami dbáti a jak má býti zajištěno
dosažení jejich účelu.

§ 2.

Trestní ustanovení.

(1) Kdo jakýmkoli způsobem znemožní nebo
znesnadní dosažení účelu dopravních značek,
zejména kdo je odstraní, přemístí, poškodí,
pozmění nebo zakryje, bude potrestán, pokud
nejde o čin trestný soudně, okresním úřadem
(státním policejním úřadem, pokud vykonává

---

6

působnost ve věcech silniční dopravy) pokutou
do 2. 000 Kč nebo vězením (uzamčením) do 5
dnů, za okolností zvláště přitěžujících pokutou
do 5. 000 Kč nebo vězením (uzamčením) do
14 dnů. Stejným způsobem bude potrestán,
pokud nejde o čin trestný soudně, kdo nedbá
příkazů, zákazů nebo pokynů vyjádřených
dopravními značkami, které slouží veřejné
bezpečnosti. Pro případ nedobytnosti uložené
pokuty budiž zároveň uložen náhradní trest
na svobodě podle míry zavinění v mezích sazby
trestu na svobodě.

(2) Byly-li trestným činem poškozeny do-
pravní značky, uloží úřad (§3, odst. 1) pa-
chateli náhradu škody a stanoví její výši.

(3) Ustanovení všeobecných trestních zá-
konů vztahující se k železnicím platí obdobně
i o dopravních značkách podle tohoto zákona,
pokud slouží veřejné bezpečnosti.

§3.

Úřady a orgány.

(1) Bdíti nad zachováváním předpisů tohoto
zákona a vládních nařízení podle něho vyda-
ných náleží okresním úřadům (státním poli-
cejním úřadům, pokud vykonávají působnost
ve věcech silniční dopravy).

(2) Orgánové úřadů uvedených v odstavci
1, orgánové správ veřejných silnic a veřej-
ných cest, kteří obstarávají nižší výkonnou
službu při správě veřejných silnic a veřej-
ných cest (cestmistři, cestáři a pod. ) a orgá-
nové obcí vykonávající dozor na dopravu, jsou
povinni bezodkladně oznámiti úřadu uvedené-
mu v odstavci 1 každý zjištěný přestupek
(§2). Byly-li přestupkem poškozeny dopravní
značky, jest opis oznámení zaslati správě sil-
nice nebo cesty, pokud se týče obci. Pokynům
těchto orgánů, dávaným v mezích tohoto zá-
kona a vládních nařízení podle něho vyda-
ných, jest povinen každý vyhověti.

§4.
Příslušnost.

Pokud ve věcech upravených tímto zákonem
nebo předpisy podle něho vydanými náleží
rozhodovati nebo činiti opatření ministerstvu,
je k tomu příslušné, jde-li o otázky povahy
technické, ministerstvo veřejných prací, a to
v případech předpisů nebo pokynů rázu vše-
obecného v dohodě s ministerstvem vnitra,
jde-li pak o otázky jiné, ministerstvo vnitra.

---

1

§ 5.
Závěrečná ustanovení.

(1) Tento zákon nabude účinnosti dnem vy-
hlášení,

(2) Oněm účinnosti tohoto zákona pozbý-
vají platnosti všechna ustanovení, obsažená
v jiných předpisech o věcech, které jsou upra-
veny v tomto zákoně, pokud tento zákon jinak
nestanoví nebo z něho něco jiného nevyplývá,
zejména ustanovení §§ 68 až 71 zákona ze dne
26. března 1935, č. 81 Sb. z. a n., o jízdě
motorovými vozidly, a §§ 125 až 129 vládního
nařízení ze dne 19. října 1935, č. 203 Sb. z.
a n., kterým se provádí zákon č. 81/1935 Sb.
z. a n.

(3) Nedotčeny zůstávají předpisy železnič-
ní, týkající se zabezpečení dopravy, zákon ze
dne 13. května 1936, č. 131 Sb. z. a n., o obra-
ně státu, a předpisy podle něho vydané, zá-
kon ze dne 14. dubna 1920, č. 266 Sb. z. a n.,
o názvech měst, obcí, osad a ulic, jakož i ozna-
čování obcí místními tabulkami a číslování
domů, a vládní nařízení ze dne 25. srpna 1921,
č. 324 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon
č. 266/1920 Sb. z. a n., jakož i předpisy o po-
vinnostech obcí, vyplývajících z pece o bez-
pečnou a snadnou jízdu po silnicích v mezích
místní policie.

(4) Tento zákon provede ministr veřejných
prací a ministr vnitra.

Resoluce.

Vláda se žádá, aby vydala příslušné vládní nařízení k provedení tohoto zákona
co nejdříve, aby organisovala hromadné opatření dopravních značek jednotného typu
pro všechny správy veřejných silnic a cest i pro obec, dále pak aby umožnila prove-
dení zákona do konce r. 1938 zejména okresům a obcím, příp. i zemím jednak poskyt-
nutím příspěvků ze silničního fondu, jednak poskytnutím záloh na přirážky, splat-
ných během 3-5 let. Příslušné řízení o poskytnutí těchto příspěvků i záloh bylo by
co nejvíce zjednodušiti a urychliti.

Státní tiskárna v Prae - 1404-38.