Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.
IV. volební období. 6. zasedání.
1249.
Návrh
poslanců dr.Moudrého, Netolického, Zeminové, dr Klapky, V. Mikuláše a J. Tykala
na vydáni zákona o úpravě poměrů v mlynářství.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne ..........
o úpravě poměrů v mlynářství.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
S 1.
Zřizovati mlýny pro zpracování všech
zemských plodin na potraviny a krmiva
jakéhokoliv výrobního nebo obchodního
označení lze jen tehdy, je-li stanoviště
nově zřizovaného mlýna od nejbližšího
stávajícího mlýna, jsoucího v provozu
anebo mimo provoz, avšak ne více nežli
3 roky, vzdáleno vzdušnou linií nejméně
25 km.
Nejsou-li splněn) podmínky předchozí-
ho odstavce, lze zřizovati takový mlýn
pouze z vážných důvodu hospodářských,
jako nutné zásobování obyvatelstva, ne-
bo živelní pohromy, avšak po výslovném
jednotném svolení ministerstva průmyslu,
obchodu a živností, zemědělství a sociální
péče.
2
§2.
Za zřízení mlýna ve smyslu tohoto zá-
kona se považuje také:
1. Zřízeni, jež zvyšuje jakýmkoliv způ-
sobem stávající pohonnou sílu mlýna;
2. započetí s používáním provozovny
po uplynutí 1 roku ode dne schválení je-
jího podle živnostenského řádu (zákona);
3. opětné používání provozovny po u-
plynutí 3 let, po kterou dobu provozová-
ní zůstalo přerušeno.
Ustanovení odstavce prvého, číslo 1 ne-
vztahuje se na zařízení mlýna, která zvy-
šují pohonnou sílu mlýna do výše 30 HP
celkové pohonné síly mlýna.
V těchto všech případech, pokud tak již
nestanoví přímo živnostenský řád (zá-
kon), jest potřebí nového schválení pro-
vozovny živnostenským úřadem.
Živnostenský úřad může schváliti pro-
vozovnu, po případě změny v zařízeni,
uvedené v 1. odstavci jen tehdy, jsou-li
splněny podmínky § 1, odst. 1 nebo by-
lo-li dáno jednotné svolení podle § 1,
odst. 2.
§ 3.
Předchozí ustanovení tohoto zákona
vztahují se na všechny mlýny, u kterých
nastaly skutečnosti uvedené v §§ 1 a 2
po dni 31. července 1937, pokud nebyly
jejich provozovny živnostenským úřadem
již schváleny.
§ 4.
Pro mlýnské výrobky uvedené v § 1,
stanoví se pevné ceny a pro námezdní mle-
tí pevné mlecí sazby. Výše cen mlýnských
výrobků a mlecích sazeb, platných pro
jednotlivé kraje nebo politické okresy,
stanoví se pod slyšením Zemských jed-
not mlynářských společenstev, Obchod-
ních a živnostenských komor a živnosten-
ských úřadů vládním nařízením vždy pro
výrobní období od 1. srpna do 31. čer-
vence příslušného roku.
Provedením vládního nařízení pověřuje
se ministerstvo průmyslu, obchodu a živ-
ností v dohodě s ministerstvy zeměděl-
ství a sociální péče.
5
Nařízení, jež tímto zákonem se ukládá
vládě vydati nejpozději do 30 dnů před
začátkem výrobního období a kdykoliv
během výrobního období, jeví-li se změ-
na cen a sazeb hospodářsky a sociálně
odůvodněnou, zavazuje také všechny,
jež vejdou v námezdní nebo obchodní styk
s mlýnem, pokud se týče dodržování těch-
to cen a sazeb.
§ 5.
Přijímati obilí k semílání ve mzdě a
vydávati mlýnské výrobky z něho jinde
než ve mlýně, zejména v pobočných zá-
vodech, sběrnách nebo výměnných stani-
cích nebo přejímati obilí a vydávati mlýn-
ské výrobky prostřednictvím třetích osob
nebo k semílání ve mzdě svážeti, nebo
dáti rozvážeti obilí od zemědělců, nebo
rozvážeti a dáti rozvážeti jim mlýnsko
výrobky je zakázáno.
Výjimku může Okresní úřad po slyšení
Zemských jednot mlynářských společen-
stev a Obchodních a živnostenských ko-
mor povoliti mlýnu svážení a rozvážení
obilí a mlýnských výrobků z důvodů
zvláštního zřetele hodných, zejména:
1. jestliže provozovatel mlýna je pře-
vážně odkázán ve své existenci na svá-
žení obilí od osob, které nemají vlastních
potahů nebo mají potahy nedostatečné;
2. jestliže provozovatel mlýna pro od-
lehlou polohu mlýna a špatné komunika-
ce nesvážením a nerozvážením by byl
podstatně ve své existenci dotčen;
3. při mimořádných povětrnostních ne-
bo živelních událostech nebo pohromách.
V takových případech rozhodne o po-
volení svážení a rozvážení příslušný O-
kresní úřad na žádost provozovatele mlý-
na. Rozhodnutí toto zní na určité jméno
provozovatele a lze je omeziti dle obsa-
hu důvodů, pro které bylo povoleno.
. § 6.
Jednání o opomenutí proti ustanovením
tohoto zákona se trestají jako přestupek
Okresním úřadem pokutou od 2. 000 Kč
do 20. 000 Kč nebo vězením od 24 hodin
do 6 měsíců. Při nedobytnosti pokuty
promění se tato v přiměřený náhradní
4
trest ve vězení od 24 hodin do 6 měsíců.
Jde-li o přestupek spáchaný nedodrže-
ním pevných cen a pevných mlecích sa-
zeb ve smyslu § 4, může Okresní úřad
vysloviti po třetím opakování tohoto pře-
stupku mimo tresty peněžité i vězení, i
zákaz provozu mlýna provinilou osobou,
nebo právnickou osobou, za kterou provi-
nilá osoba jednala a to na dobu od 1 roku
do 3 let.
§7.
Zákon tento nabude účinnosti dnem vy-
hlášení.
§ 8.
Ministru průmyslu, obchodu a živností
se ukládá, aby ve shodě se zúčastněnými
ministry zákon provedl.
Důvodová zpráva.
Pojem uzavřeného počtu podnikání (nu-
incrus clausus) jako důležitý zásah do
svobody hospodářského podnikání není
pro zákonodárství demokratického státu
zjevem novým, zejména ne tam, kde vol-
nost rozvoje podnikání neznamená stav-
bu nových hodnot hospodářských, nýbrž
pouhou výměnu těchto hodnot zničením
stávajících.
Tento stálý přesun nemůže býti náro-
dohospodářsky vítaným a zdravým, ne-
boť má v zápětí hledání odbytu tam, kde
není poptávky, leda za podmínek pro no-
vý podnik nejpříznivějších a příznivějších
pro zákazníka. Proces takový by se jevil
zdánlivě národohospodářsky vítaným ja-
ko snaha po nutnějším, levnějším odbytu
a levnějším nákupu, kdyby opět taková
levnější cena výrobku byla národohospo-
dářskými poměry ve státě a v důsledku
finanční politiky státu odůvodněnou.
Jest však všeobecně známo, že kapaci-
ta stávajících mlýnů odpovídá skoro troj-
násobnému množství celkové spotřeby
ve státě, kteráž skutečnost sama již do-
statečně nutila podnikatele mlynáře, aby
pracoval co nejlevněji, ba mnohdy tak
levně, že byla ohrožena rentabilita pod-
nikání mlýna. Již tato samotná zkušenost,
nutící z existenčních důvodů podnikatele
odbývati zboží jak nejlevněji bylo možné.
ohrozila nebo alespoň musela by ohroziti
kvalitu výrobku, který jest jedním ze
základních zdrojů výživy obyvatelstva.
Při posuzování věci nutno uvážiti i hospo-
dářské a sociální důsledky přesunů shora
zmíněných, nejen tedy znehodnocení pod-
niků, jež ve volné soutěži po případě sou-
těží daňově zvýhodněných družstevních
podniků neobstály, ale i ztrátu povolání
podnikatele a ztrátu zaměstnání zaměst-
nanců podniků, jež procházejí nebo pro-
cházeti budou stálou krisí, vyvolanou ne-
dostatečnými finančními prostředky. Pou-
ze finančně silným skupinám nebo finan-
čně silným jedincům zdaří se udržeti pod-
niky třeba se ztrátami po dobu, po kterou
sociálně slabí nebo slabší tomuto nezdra-
vému zjevu hospodářskému postupně
podlehnou. Tímto postupem dosáhl by ka-
pitál stejného výsledku jako zamyšlený
zákon, totiž omezení stávajících mlýnů,
snížení celkové kapacity a přiblížení se
celkové spotřebě mouky ve státě, ovšem
na úkor podniků finančně slabších. Zba-
5
vením se těchto podniků upevnil by ka-
pitál své výrobní posice diktováním cen
utvořením kartelu, aby nahradil si škody,
jež přechodně utrpěl převzetím zničující
taktiky proti sociálně slabšímu podnika-
teli.
Tyto důsledky, jež jsou a byly by na-
dále ke škodě nejen podnikům kapitálově
slabším nebo slabým, ale i konsumentům
nemůže přejíti moderní sociální zákono-
dárství bez vhodného zásahu do takové-
ho podnikání, aby chránilo nejen kapitá-
lově nebo sociálně slabší podniky, ale
aby dbalo i řádné hospodářské rovnová-
hy ve státě s ohledem na politickou spo-
kojenost všeho obyvatelstva, nikoliv pou-
ze jedné třídy, jednoho stavu, nepotřebu-
jícího tento zásah proto, že disponuje fi-
nančními prostředky, dostačujícími pro
ovládnutí celé výroby.
Aby se dosáhlo plně účelu, který zákon
zamýšlí, bylo třeba postihnouti tímto zá-
sahem i rozšiřování mlýnů co do výkon-
nosti, ovšem způsobem, který malým a
středním mlýnům ponechá možnost vol-
ného vývoje a plné racionalisace výroby
do určité výše pohonné síly mlýna. Tato
výše stanovena s ohledem na snahu vy-
rovnati diference rozsahu kapacity, ze-
jména u malých a středních mlýnů a s
ohledem na existenční hranici podnikání
sociálně a kapitálově slabších nejnižším
průměrem 30 HP. U mlýnů s větší ka-
pacitou nebylo třeba přihlížeti k těmto
důvodům, ježto se jedná o podniky exi-
stenčně dostatečně již zajištěné uzávěrem
jakéhokoliv nového podnikání a vyrovná-
ní u těchto mlýnů již značných rozdílu
rozsahu kapacity nelze dobře postihnouti
zásahy v tomto zákoně zamýšlenými.
Není dále účelno zákonem tímto zame-
ziti snahu každého podnikatele po ekono-
mickém i racionelnějším způsobu výroby,
prováděném výměnou strojů i zařízením
strojů novodobých, účelnějších, což u pod-
niku s větší kapacitou lze opět snadněji
uskutečniti i když se tak stane při nutném
respektování dosavadní pohonné síly, na
úkor dosavadní kvantity výrobků, ale ku
prospěchu levnějšího a rychlejšího pro-
vozu, nežli u podniků s kapacitou menší
nebo malou, kde by omezení rozšíření po-
honné síly mlýna vůbec znamenalo od-
klon od jakýchkoliv snah po jakémkoliv
zlepšení výrobního procesu a tedy i vý-
robku samotného.
Všeobecný pak zákaz jakéhokoliv roz-
šiřování vůbec znamenal by nejen odklon
od snahy po lepším a účelnějším výrob-
ním procesu, nýbrž i zničení tuzemské
výroby strojů, potřebných pro toto pod-
nikání, což by znamenalo značnou náro-
dohospodářskou i politickou újmu, kterou
zákon nezamýšlí.
Jestliže účelem zákona má býti zajiště-
ní rentability podnikání, ohrožené neza-
městnaností podniků, nedostatkem odby-
tu a ztrátami, způsobenými lacinou nabíd-
kou, nutno uvážiti, že nelze ze zamýšle-
ného uzávěru počtu nového podnikání a
omezení rozšiřování stávajících podniku
očekávati okamžitý úspěch a nutno za-
jistiti proto rentabilitu této výroby buď
přechodně nebo trvale dalším vhodným
zásahem do tohoto hospodářského podni-
kání, stanovením pevných cen výrobků
a pevných mlecích sazeb.
Zákon ponechává tu rozsah zásahu to-
hoto uvážení vládě, jako nejpovolanější-
mu činiteli, zaručujícímu stanovení těch-
to cen a sazeb dle způsobu výroby i kra-
ju po slyšení vrcholných stavovských or-
ganisací, obchodních i živnostenských in-
stitucí a živnostenských úřadů, tedy s hle-
diska nikoliv jednostranného, nýbrž vše-
obecného, tedy se stanoviska jak podni-
katele, tak i konsumentů a vůbec se sta-
noviska všeobecného uspokojení.
Pokud návrh zákona mluví o zákazu
svážení, zákazu pobočných závodů, sbě-
ren i výměnných stanic, vychází ze zku-
šeností, jež byly nabyty během působnosti
vládního nařízení č. 168/35 Sb. z. a n.,
kde obdobné ustanovení se osvědčilo ja-
ko nutný zásah do svobody volného pod-
nikání, aby nebyl mařen účel zajištění a
rentability podnikání hledáním zaměstna-
nosti podniku i odbytu mimo sídlo podni-
ku na úkor podniků sousedních i jiných,
čímž by opět byl zmařen návrhem záko-
na zamýšlený uzávěr nového podnikání
do určitého okruhu podniku.
Návrh zákona v tomto ustanovení ne-
mohl pominouti ovšem výjimky zvláštní-
6
ho zřetele hodné, ježto by absolutním zá-
kazem dotkl se existenčního udržení se
mlýna, nebo zajištění normálního zásobo-
vání obyvatelstva, což není jeho úmys-
lem. Ponechal rozhodování o těchto výji-
mečných případech politickým úřadům,
aby dal možnost každému rozhodnutím
okresního úřadu dotčenému dáti přezkou-
mati rozhodnutí vyššími instancemi, po
případě i nejvyšším správním soudem.
Není zajisté pochybností vzhledem k po-
vaze a účelu zákona, že pro zajištění řád-
ného plnění ustanovení jest třeba sankcí,
nutících súčastněné osoby zákon tento
respektovati.
Tímto zákonem nevzejdou státu žádná
vydání a odpadá v důsledku toho dolož-
ka podle § 41 ústavní listiny.
Návrh tento budiž přikázán výboru zemědělskému a výboru ž i v n o s
t e n s k o-o b c h o d n í m u.
V Praze dne 23. února 1938.
Dr Moudrý, Netolický, Zeminová, dr Klapka, Mikuláš, Tykal,
dr Neuman, dr Patejdl, Jenšovský, David, Richter, dr Kozák, dr Stránský, Bátko-
vá-Žáčková, Babek, Tichý, Hatina, Fiala, Lanc, Šmejcová, dr Lukáč, Uhlíř.