Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.
IV. volební období. 6. zasedání.
1246.
Návrh
poslanců Miloslava Rechcígla a Karla Chalupy
na vydání zákona o zřizování mlýnů a rozšiřování výrobní schopnosti mlýnů.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti.
Zákon
ze dne.......1938
o zřizování mlýnů a rozšiřování výrobní schopnosti mlýnů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Mlýnem podle tohoto zákona jest mlýn
na zpracování obilí (t. j. pšenice, žita, ječ-
mene, ovsa, kukuřice a dále směsi dvou
nebo více druhů obilí) a hrachu, prosa,
pohanky, sóji a bobů; takovým mlýnem
není výrobiště zařízené výhradně na
drcení obilí, hrachu, prosa, pohanky, sóji
a bobů ke krmným účelům pro spotřebu
vlastního hospodářství.
§ 2.
Po dobu účinnosti tohoto zákona jest
zakázáno:
a) zřizovati nové mlýny, pokud se stav-
bou úředně řádně povolenou nebylo zapo-
čato nejpozději dnem 1. března 1938:
2
b) přeměniti výrobiště zařízené na drce-
ni plodin uvedených v § 1 ke krmným
účelům na mlýny k zpracování těchto plo-
din k účelům lidské výživy.
Svolení jest potřebí, má - li býti:
a) rozšířena výrobní schopnost mlýna,
kterou měl v den, kdy tento zákon nabyl
účinnosti, nebo
b) používáno mlýna, jemuž do 31. čer-
vence 1937 nebylo ověřeno základní
množství obchodního nebo námezdního
mletí podle vládního nařízení ze dne 20.
července 1935, č. 168 Sb. z. a n.. o úpra-
vě některých výrobních a odbytových
poměrů v mlynářství.
§ 3.
(1) Svolení podle § 2 udílí vláda. Svole-
ní jest možno uděliti se zřetelem k vše-
obecným a místním výrobním a odbyto-
vým poměrům v mlynářství, jestliže v
okruhu 15 km od mlýna, o jehož rozšíře-
ní anebo používání se žádá. není již
mlýn.
(2) Ve svolení se stanoví též podmínky,
za kterých se toto svolení uděluje a nej-
výše přípustná výrobní schopnost.
§ 4.
Živnostenský úřad může zavésti řízení
a schváliti mlýn jakožto provozovnu po-
dle hlavy III. živnostenského řádu (záko-
na) jen tehdy, bylo - li již dáno svolení po-
třebné podle tohoto zákona.
§ 5.
Prodloužiti lhůty podle S 33, odst. 2
živnostenského řádu (§ 48, odst. 2 živno-
stenského zákona) může živnostenský
úřad, jde - li o mlýn, jen tehdy, bylo - li již
dáno svolení podle § 2, aby mlýna bylo
používáno.
§ 6.
(1) Kdo přestoupí ustanovení tohoto zá-
kona nebo nařízení vydaných podle toho-
to zákona nebo prováděcích předpisů
k nim, bude potrestán - nejde - li o čin
trestní soudně - okresním úřadem pro
přestupek pokutou do 500. 000 - Kč nebo
vězením uzamčením) do šesti měsícu, ja-
kož i ztratou živnostenského oprávněn
Pro případ nedobytnosti pokuty buď ulo-
žen náhradní trest vězení (uzamčení) do
šusti měsíců. Tyto tresty mohou býti ulo-
ženi též současně, v tom případě nesmi
však trest na svobodě spolu s náhradním
trestem za nedobytnou pokutu činiti víc
než šest měsíců.
(2) Věci, jimž byl trestní čin podniknut
které jím byly získány, nebo které jsou
ke spáchaní trestního činu zřejmě urče-
ny, prohlásí se za propadlé ve prospěch
státu a to i kdy pachatel nemůže býti stí-
han nebo odsouzen.
§ 7.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem
vyhlášení; provede jej ministr průmyslu,
obchodu a živností v dohodě s ministry
zemědělství, vnitra, sociální péče a ná-
rodní obrany.
Důvodová zpráva.
Podle zjištění Státního úřadu statisti-
ckého byly dnem 30. června 1936 v Čes-
koslovenské republice 9. 102 mlýny s ú-
hrnnou celoroční kapacitou 693. 806 vago-
nu. Všechny tyto mlýny ve výrobním ob-
dobí 1936-37 semlely však pouze 255. 287
vagonů obilí. Byly tedy zaměstnám prů-
měrně jen 37%. Mlýny jsou stejnoměrně
rozloženy na území celého státu.
Investovaný kapitál a náklady spojené
s udržováním investic jsou při tom v mly-
nářství na rozdíl od jiných oborů podni-
kání velmi značné.
Z uvedených dat je zřejmé, že mlynař-
ská výroba ČSR má téměř trojnásobnou
výrobní schopnost, než činí celostátní spo-
třeba, dále že tato nadbytečná kapacita
má nepříznivý vliv na provozní režii a vý-
robní náklady mlýnských výrobků.
Odbyt mlýnských výrobků není v na-
šem státě nijak regulován a podléhá zce-
la volné soutěži. Volná soutěž umožňuje,
že i při nízké zaměstnanosti mlý-
nů stávajících vyskytují se znovu a znovu
případy, že se stavějí nové mlýny bez ja-
kýchkoliv důvodů hospodářských, a to
zpravidla na místech, kde je mlýnů již
nábytek. Zřizovaní mlynů nových není
v tomto případě tvořením nových hodnot,
nýbrž ničením hodnot stavajících a mrhá-
ním národního mění v době kdy potře-
bujeme domácí kapitál pro naléhavější in-
vestice v zájmu obrany státu
Postavení každého nového mlýna má
za následek snížení zaměstnanosti dosa-
vadních mlýnů a tím zvýšení jejich režie.
Stavba zbytečných mlýnů znamená proto
zdražení mlýnských výrobků při mletí
obchodním a nutnost zvýšení mlecích sa-
zeb při mletí námezdním, takže poškozu-
je spotřebitele i zemědělce. Snižování se-
melků v stávajících mlýnech jako důsle-
dek stavby mlýnů nových musí nutně
vésti k propouštění dělnictva, jakož i
k zmenšování důchodů všech osob v mly-
nářství pracujících a projeví se v nižších
výnosech daně výdělkové a důchodové
4
z mlynářské výroby. Mlýny, donucené
snižovati semelky, nemají ovšem potřeb-
ných peněz ani možností k novým účel-
ným investicím, ani k zlepšování nebo
k zhospodárnění výrobního procesu.
Mlynářské podnikání stává se tak ztrá-
tovým, brzdí se hospodářský pokrok v
tomto odvětví a vzniká nebezpečí, že mly-
nářství nebylo by v příštích letech s to
plniti úkoly, které od něho náš stát a oby-
vatelstvo požaduje. Z těchto důvodů na-
vrhuje se v předložené osnově, aby zřizo-
vání nových mlýnů bylo zamezeno.
Dosavadní mlýnské podniky nejsou ani
přibližně stejné velikosti, jak tomu je na
př. v cukrovarnictví, ale naopak jednotli-
vé mlýny rozsahem své výrobní schop-
nosti se od sebe velmi liší. Statistika uka-
zuje, že v Československé republice by-
lo v roce 1936:
1. 420 mlýnů na kámen.
5. 299 válcových mlýnů s denní kapaci-
tou od 5- 20 q,
1. 461 mlýn válcový s denní kapacitou
od 20-50 q,
565 mlýnů válcových s denní kapacitou
od 50-100 q,
210 válcových mlýnů s denní kapaci-
tou od 100-200 q.
147 mlýnů s denní kapacitou přes
200 q.
Kdyby tedy bylo pouze zakázáno zři-
zování nových mlýnů, zůstalo by nebez-
pečí, že ten, kdo by chtěl postaviti nový
mlýn. koupil by si některý z mlýnů stá-
vajících a tento by rozšířil do požadova-
ných rozměrů. Je proto nutno vedle zá-
kazu zřizování nových mlýnů omeziti
i odsiřování mlýnů stávajících.
Provedení tohoto zákona nevyžádá si
žádných nákladů.
Po stránce formální se navrhuje, aby tento návrh zákona byl přikázán inicia-
tivnímu a živnostensko-obchodnímu výboru poslanecké sněmovny.
V Praxe dne 10. února 1938.
Rechcígl, K. Chalupa,
Beran, Pekárek, Csomor, Dubický, Pozdílek, Martinásek, Dvořák, inž. Žilka, Ma-
šata, dr Suchý, dr inž. Brdlík, Děvečka, dr Dufek, Jiráček, Ursíny, Oliva, Zajíc,
Michálek, Bistrický, Kejmar.