Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 6. zasedání.
1173.
Zpráva
výboru rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 1166)
o kartelovém poplatku.
Vládní návrh o kartelovém poplatku
vchází na pole dosud nevyzkoušené fi-
nanční správou, nikoliv však pole, které
by mělo bdělé evidenci finanční správy
unikati. V soudobém finančním zákono-
dárství snad jsou to jen dva státy, Jugo-
slávie a Maďarsko, které sáhly ku kartelo-
vému poplatku. Snad by byla naše práce
ulehčena, kdyby byla provedena novelisace
zákona kartelového. Jistě však může býti
novelisace kartelového zákona provedena
lépe, bude-li finanční správa vybavena
zkušenostmi z ukládání kartelového po-
platku.
široká veřejnost má veliký zájem o kar-
tely. Kartely přestaly býti dávno opatře-
ním ochrany proti nekalé soutěži a opa-
tření, jež zaručovalo občanský zisk. Kar-
tely mají dosud a bude-li tato forma hospo-
dářská zachována, budou míti v budouc-
nosti veliký význam národohospodářský.
Regulují výrobu, stabilisují hospodářský
život a jsou do značné míry předpokladem
záměrného hospodaření. Přes tyto kladné
stránky, nesmějí nám ucházeti stránky
stinné. Kartely, jako hospodářská insti-
tuce, jež vznikla v období hospodářského
liberalismu, vlastně tento hospodářský
liberalism podkopala. Není vlastně dnes
úplné svobody hospodářského podnikání a
není možnosti volné soutěže. Kartely vy-
rostly na velikého hospodářského činitele
ve státě a mají přirozeně veliký vliv hospo-
dářský, ale v neposlední řadě také vliv
politický. Této skutečnosti nemůžeme ne-
dbáti. Již projednávání kartelového zákona
tuto moc ukázalo a demokracii by nebylo
zdrávo, aby tato moc ještě rostla. Zákon
č. 141/1933 neobyčejně právně kartely
podepřel a tato právní opora jisté vy-
konala příznivé služby hospodářské. Je
proto správné, aby kartely něco ze svých
hospodářských prospěchů státu v dani
vrátily.
Vlastní příčina kartelového poplatku
jest všobecná tíseň finanční státu a proto
není možno přejíti tak důležité instituce
hospodářské, jako jsou kartely.
Důvodová zpráva uvádí, že zde jde
o zpoplatnění ovládnutí trhu. Jistě ne bez-
důvodně, když víme, že i v době krise zkar-
telované podniky prosperovaly. Pan mi-
nistr financí ve svém výkladu na podporu
úhradových předloh poukázal, že od roku
1922 vzrostl peněžní kapitál do dnešního
dne ze 60 miliard Kč na 120 miliard Kč a
poukázal dále, že výnos obou daní výdělko-
vých poklesl z 500 mil. Kč na 161 mil. Kč
v roce 1936. Proto nemůže býti finanční
správě vytýkáno, že hledá nové prameny
příjmu.
Než poplatek kartelový nemá jen účelu
fiskálního, může mnoho vykonati pro zdo-
konalení státní správy. Zákon o kartelo-
vém poplatku může býti klíčem k dokona-
lejšímu poznání hospodářského života a
2
k spravedlivějšímu rozdělení daňových
břemen.
Je nesporno, že postihnutí kartelového
poplatku není věcí snadnou. Zachycení jest
jedině možné dle analogie poplatkového
zákona - kartely mají zaplatiti za to, že
jim stát poskytuje v rámci kartelového
zákona možnost používati jistých výhod,
tedy zpoplatnění v duchu poplatkového
zákona č. ř. z. 50 z roku 1850.
Předloha má i jiné výhody, znamená
totiž rychlé vybrání a odvedení poplatku,
jako jest to u daní spotřebních, což je tím
vítanější, že branný příspěvek bude cítiti
v státní pokladně teprve v podzimních
nebo zimních měsících v r. 1938.
V předloze nebyly provedeny podstatné
změny. Pokud jsou, jsou to jen úpravy
stylistické v §§ 1, 4, 7, 11, jimiž má býti
provádění zákona urychleno nebo zajištěna
účast celé vlády. § 16 byl zcela přestyliso-
ván a rozdělen, do dvou odstavců, beze
změny podstaty ustanovení, což přispěje
jen k jasnosti.
Proti zákonu byly vysloveny některé zá-
važné námitky, zejména proti § 1, jimž
postihuje se jen nepatrná část kartelu,
dále proti § 4, odst. a), kde jest nebezpečí,
že v praxi bude postihnut náš vývoz a
v témže § 4, lit. b), jehož ustanovení šetří
právě nejsilnější kartely, konečně v § 11,
kde se upozorňovalo na nebezpečí paušalo-
vání. K zmírnění těchto nedostatků do-
poručuje se, aby v prováděcím nařízení
tyto příkrosti byly zmírněny a také přijatá
resoluce v rozpočtovém výboru zejména na
ochranu nepřímého vývozu pamatuje.
Z důvodů uvedených dovoluje si roz-
počtový výbor doporučiti předlohu o kar-
telovém poplatku i s připojenou resolucí
slavné sněmovně k ústavnímu schválení.
V Praze dne 10. prosince 1937.
Teplanský v. r.,
předseda.
R. Chalupa v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne... ........ 1937
o kartelovém poplatku.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Předmět a míra poplatku.
§ L
(1) Kartelové úmluvy podle zákona ze dne
12. července 1933, č. 141 Sb. z. a n., o karte-
lech a soukromých monopolech (kartelového
zákona), jimiž smluvní strany učinily ujed-
nání ohledně podílů jednotlivých smluvních
stran na celkovém obratu kartelovaného zboží
(výkonů) nebo se podrobily cenovým odpoč-
tům nebo odpočtům co do množství, jsou po-
dle dalších ustanovení podrobeny kartelovému
poplatku (dále poplatek) ve výši 0'5% ze sou-
hrnu platů za tuzemské dodávky a výkony,
3
jejichž obratu se úmluva týká a jež byly pro-
vedeny v době její účinnosti. Bližší podrob-
nosti o podílu na celkovém obratu mohou býti
určeny vládním nařízením.
(2) Je-li několika kartelovými úmluvami
upraveno více stupňů výroby a distribuce
téhož druhu zboží nebo výkonů téhož druhu
nebo jsou-li výroba či distribuce téhož druhu
zboží nebo výkony téhož druhu upraveny ně-
kolika kartelovými úmluvami v témže stupni,
platí se uvedená sazba pouze jednou a to co
možná podle rozsahu obratů nebo výkonů
v jednom, pokud možno konečném stadiu. Jak
bude suma poplatku takto vypočtená roz-
vržena na jednotlivé kartelové úmluvy, určí
vyměřovací úřad, přihlížeje k rozsahu a vý-
znamu jednotlivých úmluv. Podrobnosti sta-
noví vládní nařízení.
Úlevy a osvobození.
§ 2.
(1) Sazba 0'5% může býti snížena; některé
druhy kartelových úmluv mohou býti osvobo-
zeny od poplatku. Podmínky a podrobnosti
stanoví vládní nařízení.
§ 3.
Od poplatku jsou osvobozeny:
a) kartelové úmluvy, pokud mají za účel
pouze vývoz,
b) mezinárodní kartelové úmluvy. Za mezi-
národní kartelové úmluvy se považují karte-
lové úmluvy sjednané mezi jednou či více
stranami tuzemskými a podnikem či spole-
čenstvím podniků zahraničních, pokud se za-
hraničním smluvním stranám nepřiznává pod-
statný podíl na tuzemském obratu. Jestliže se
zároveň v takové mezinárodní úmluvě upra-
vují soutěžní poměry mezi tuzemskými účast-
níky, bude poplatku podrobena pouze tato část
úmluvy, ačli nebyla již podrobena poplatku
z důvodu jiné souběžné úmluvy mezi týmiž
tuzemskými smluvními stranami.
§ 4.
Poplatný základ.
(1) Které dodávky a výkony se pokládají
za tuzemské a co jest pokládati za tuzemsko
podle tohoto zákona, může ustanoviti vládní
nařízení.
4
(2) Nezáleží na tom, děje-li se dodávka nebo
výkon dobrovolně či podle zákonného nařízení
nebo na úřední příkaz, byly-li dodávka nebo
výkon opravdu provedeny či pokládájí-li se
podle zákona za provedené, jakož i převedla-li
se fysická držba či nikoli.
(3) Pro dodávky a výkony, u nichž je plat
smluven v měně cizí, budou stanovena pra-
vidla o přepočtení vládním nařízením. Zá-
leží-li plat ve věci (na př. při směně) nebo ve
výkonu, je základem poplatku obecná cena
věci přijaté (výkonu); při opětovných vý-
konech je rozhodnou skutečná doba trvání
výkonu.
(4) Do poplatného základu se nezapočítá-
vají:
a) platy za dodávky nebo výkony prová-
děné prokazatelně pro cizinu;
b) spotřební daně v platech za dodávky
nebo výkony obsažené.
§ 5.
Vznik poplatkové povinnosti.
(1) Poplatková povinnost vzniká početím
dodávky nebo výkonu poplatku podrobeného.
(2) Nárok státu na poplatek lze uplatniti
teprve v době plnění platu, nastalo-li později
než vznik poplatkové povinnosti, jinak v době
vzniku poplatkové povinnosti.
§ 6.
Platební povinnost.
(1) Platební povinnost stíhá každou smluvní
stranu co do dodávek a výkonů, jež provedla
sama nebo prostřednictvím organisace.
(2) Postihuje-li platební povinnost z určité
dodávky nebo výkonu více osob, jsou tyto za-
vázány rukou společnou a nerozdílnou.
(3) Byla-li zřízena samostatná organisace
provádějící kartelovou úmluvu, jest tato po-
vinna poplatek vybrati od smluvních stran a
předepsaným způsobem jej v době splatnosti
(§ 7, odst. 1 až 4) odvésti.
(4) Přesunutí poplatku není dovoleno a
není právně účinné.
§ 7.
Placení poplatku.
(1) Poplatek se platí u úřadu, který bude
ustanoven vládním nařízením, za každé ka-
5
lendářní čtvrtletí ze souhrnu platů (§ 1)
plněných v tomto čtvrtletí. Vznikla-li poplat-
ková povinnost později než v době plnění
platu, přihlíží se k předem plněným platům
teprve v této pozdější době.
(2) Poplatek za čvrtletí, v němž byla karte-
lová úmluva uzavřena, předepíše úřad plateb-
ním rozkazem se splatností do 30 dnů po do-
ručení.
(3) Poplatek za další čtvrtletí platí se přímo
bez vyčkání úředního vyměření do 30 dnů po
uplynutí každého čtvrtletí, pokud již bude
sazba předchozím platebním rozkazem stano-
vena.
(4) Skončí-li činnost podnikatele před uply-
nutím některého dalšího čtvrtletí, nebo pře-
stal-li podnikatel v této době býti smluvní
stranou, nutno zaplatiti příslušnou část po-
platku do 30 dnů po tom, co tyto skutečnosti
nastaly.
(5) Platby zúčtují se nejprve na úroky
z prodlení a náhrady nákladů upomínacích a
exekučních, pak na nedoplatky, přihlížejíc
k jejich ohroženosti a stáří a teprve po úplném
jich vyrovnání na běžný poplatek.
Jiné povinnosti smluvních stran u kartelo-
vých úmluv.
§ 8.
(1) Do 15 dnů druhého měsíce po uplynutí
každého kalendářního čtvrtletí nebo po dosta-
vení skutečností uvedených v § 7, odst. 4 jsou
smluvní strany povinny předložiti vyměřova-
címu úřadu výkazy platů poplatku podrobe-
ných, jejichž formu a obsah stanoví vládní
nařízení.
(2) Na úřední vyzvání jsou smluvní strany
kartelových úmluv podle § 1 kartelového zá-
kona povinny do 15 dnů oznámiti vyměřova-
címu úřadu data uvedená v § 3. odst. 2 a 3
kartelového zákona, předložiti mu ověřený
opis kartelové úmluvy jakož i stanov organi-
sace provádějící kartelovou úmluvu, byla-li
zřízena, a oznámiti změny nastalé v poměrech
zmíněných v § 3, odst. 2 a 3 kartelového zá-
kona.
§ 9.
(1) Finanční správa jest oprávněna nahlí-
žeti do zápisů a knih, uvedených v § 5, odst. 1
6
kartelového zákona, dále do zápisů, jejichž
vedení, formu, obsah a dobu uschování sta-
noví vládní nařízení, jakož i do jiných obchod-
ních zápisů, dopisů a listin smluvní strany
nebo organisace.
(2) činnost revisního odboru ministerstva
financí vztahuje se v mezích ustanovení pro
něho platných i na kontrolu poplatku.
(3) Smluvní strany nebo jejich zástupci
jsou také povinni finanční správě podávati
všechna vysvětlení, jichž je k vyměření po-
platku a k provedení tohoto zákona zapotřebí.
(4) O povinnosti k mlčelivosti a o součin-
nosti veřejných úřadů, obcí, sdružení podni-
katelů a jiných osob platí obdobně ustanovení
zákona o dani z obratu a dani přepychové.
§ 10.
Nepříznivé následky nesplnění
povinností poplatníků.
(1) Nezaplatí-li se poplatek v době splat-
nosti, zvyšuje se dlužná částka o 5% a na-
stává povinnost k úrokům z prodlení z celkové
částky za dobu od její splatnosti do doby za-
placení.
(2) Nepředloží-li smluvní strana včas výkaz
(§ 8, odst. 1) nebo nesplní-li povinnost, ulo-
ženou jí v § 8, odst. 2 nebo nepodá-li vysvět-
lení a doklady potřebné k přezkoumání vý-
kazu, jest vyměřovací úřad oprávněn před-
ložení výkazu, splnění těchto povinností a po-
dání vysvětlení a dokladů vymáhati pořádko-
vými pokutami do 5000 Kč, když byl dříve
smluvní stranu (organisaci) před uložením
první pořádkové pokuty vyzval k předložení
výkazu, splnění těchto povinností a podání vy-
světlení a dokladů ve lhůtě aspoň 15denní.
(3) Nepředloží-li smluvní strana včas výkaz
a nebude-li poplatek včas zaplacen nebo nepo-
dá-li smluvní strana vysvětlení a doklady po-
třebné k přezkoumání výkazu, jest vyměřo-
vací úřad též oprávněn vyměřiti nebo domě-
řiti poplatek (odstavec 1) z moci úřední bez
účasti smluvní strany podle pomůcek, které
má po ruce. Před tím musí však smluvní
stranu k předložení výkazu nebo k podání vy-
světlení a dokladů vyzvati se stanovením nej-
méně 15denní lhůty a s upozorněním na ná-
sledky nevyhovění.
(4) V případech vyměření poplatku z moci
úřední pozbývá smluvní strana práva odporo-
vati poplatnému základu takto stanovenému,
7
uváděti nové okolnosti a nabízeti o nich dů-
kazy.
§ 11.
Dohoda o poplatném základu.
Finanční správa jest oprávněna sjednati
s poplatníky dohodu o poplatném základu,
o rozvrhu poplatku a způsobu jeho vybírání.
V tomto případě může býti též ministrem
financí v dohodě s ministry vnitra, sociální
péče, obchodu, průmyslu a živností a země-
dělství poplatek nahrazen úpravou paušálu
daně z obratu.
§ 12.
Vrácení poplatku.
Vrátí-li se zcela nebo z části plat, který byl
základem zaplaceného již poplatku proto, že
dodávka nebo výkon nebyly plně provedeny,
byly dodatečně zrušeny nebo že za ně byl do-
datečně ujednán plat nižší, může být vrácený
plat odpočten od poplatného základu při pla-
cení poplatku za období, ve kterém k vrácení
platu došlo; není-li to již možno lze zažádati
za vrácení poplatku do tří let od jeho zapla-
cení.
§ 13.
R u č e n í.
(1) Je-li podnikatelem právnická osoba,
ručí osoby zodpovědné za správu podniku
rukou společnou a nerozdílnou za poplatek
připadající na kalendářní čtvrtletí, ve kterém
byly zodpovědný za správu. Je-li podnikate-
lem veřejná obchodní společnost nebo koman-
ditní společnost, ručí osobně ručící společníci
rukou společnou a nerozdílnou za poplatek při-
padající na kalendářní čtvrtletí, ve kterém
byli osobně ručícími společníky.
(2) Převede-li podnikatel podnik, jehož se
kartelová úmluva týká, za plat nebo bezplatně,
ručí za poplatek nabyvatel rukou společnou a
nerozdílnou.
(3) Byla-li zřízena samostatná organisace
provádějící kartelovou úmluvu, ručí tato
rukou společnou a nerozdílnou za poplatek,
který má odvésti (§ 6, odst. 3), jestliže se
k tomu zavázala.
(4) Ručení možno uplatnit! pouze do pěti
let od uplynutí roku, v němž se stal poplatek
8
splatným. Zahrnuje i úroky z prodlení a ná-
hradu nákladů upomínacích a exekučních.
Přechodná a závěrečná ustanovení.
§ 14.
(1) Do konce února 1938 jsou smluvní
strany kartelových úmluv (§1) uzavřených
do konce roku 1937 a dosud platných povinny
předložiti vyměřovacímu úřadu výkazy platů
(§ 1) plněných v roce 1937. O následcích ne-
splnění této povinnosti platí § 10, odst. 2.
(2) Poplatek za první kalendářní čtvrtletí
1938 předepíše vyměřovací úřad platebním
rozkazem se splatností do 30 dnů po doručení.
V dalších čtvrtletích roku 1938 platí ustano-
vení § 7, odst. 3 a 4.
§ 15.
Vládní nařízení může stanovití, že tam, kde
by poplatek v mimořádných případech mohl
býti soutěžní složkou, bude poplatku (§§1
a 2) podroben též obrat zboží (výkonů) do-
váženého nebo obrat zboží (výkonů), který
poplatkem podle předchozích ustanovení není
postižen.
§ 16.
(1) Pro kartelový poplatek platí, pokud
není v tomto zákoně stanoveno jinak, obdobně
předpisy zákona o dani z obratu a dani pře-
pychové, při čemž daňovým přiznáním roz-
umí se u kartelového poplatku výkaz podle
§ 8, odst. 1 tohoto zákona. Pokud jest pro něj
užíti předpisů poplatkového zákona ze dne
9. února 1850, č. 50 ř. z., s jeho změnami
a dodatky, stanoví vládní nařízení.
(2) Vládní nařízení určí, kterým úřadům
přísluší rozhodnutí a opatření podle tohoto
zákona a stanoví podrobné předpisy prová-
děcí.
§ 17.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna
1938; provede jej ministr financí.
Resoluce.
Na základě § 2, tisku č. 1166, vyzývá se vláda, aby současně s počátkem účinnosti
zákona o kartelovém poplatku poskytla úlevu podle § 2 v plném rozsahu kartelům
v průmyslu textilním s ohledem na to, že toto průmyslové odvětví následkem ne-
zaměstnanosti je stále těžce postiženo a při zákonem upraveném plánování výrobních
a odbytových poměrů v tomto průmyslovém odvětví kartely byly vládou podporovány
a dále musí býti podporovány jako sociální opatření i na přání pracovníků.
Státní tiskárna v Praze. - 6882-37.