Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.

IV. volební období. 6. zasedání.

1112.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne-----------------------------------------1937

o příspěvku na obranu státu a o dani z mimořádných zisků.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

ČÁST I.

Příspěvek na obranu státu.
Daňová povinnost.

§ 1.
Příspěvku na obranu státu jsou podrobeny:

1. fysické osoby a neodevzdána pozůstalosti,
podrobené dani důchodové podle hlavy I zá-
kona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n.,
o přímých daních, ve znění pozdějších zákonů
jej měnících a doplňujících (zák. o př. d. );

2. všeobecné dani výdělkové podle hlavy II
zák. o př. d. podrobené podniky spolků zříze-
ných podle všeobecných předpisů o spolčování;

3. podniky zásadně podrobené zvláštní dani
výdělkové podle hlavy III zák. o př. d.

§ 2.

(1) U osob (pozůstalostí) v § 1, č. 1 uve-
dených se vybere příspěvek na obranu státu
v této výši:

1. z příjmu ze služebních požitků (§ 11,
§ 7, odst. 3, případně § 29 zák. o př. d. )

a) ve výši l'5% z příjmu, s něhož se daň
důchodová podle § 13, odst. 2 zák. o př. d.
sráží, nesmí však činiti více, než by činila


2

60 % přirážka k dani důchodové vybírané sráž-
kou § případnou přechodnou přirážkou podle
zákona ze dne 28. listopadu 1931, č. 177 Sb.
z. a n., ve znění zákona ze dne 15. července

1932, č. 120 Sb. z. a n., a zákona ze dne......

.........1937, č.......Sb. z. a n.;

b) ve výši 60% přirážky k sazbě daně dů-
chodové vybírané podle § 30 zák. o př. d.;

c) ve výši 1'5% čistého, 60. 000 Kč nepřevy-
šujícího příjmu (odstavec 2) ze služebních po-
žitků, z nichž se vyměřuje daň důchodová po-
dle ustanovení §§ 18 až 21, po případě § 35,
odst. 2 zák. o př. d., nesmí však činiti více, než
by činila 60 % přirážka k oné části daně dů-
chodové s přechodnou přirážkou shora zmí-
něnou, která ze zdaněného důchodu poměrně
připadá na čistý příjem (odstavec 2) ze slu-
žebních požitků; převyšuje - li tento čistý pří-
jem 60. 000 Kč, avšak nepřevyšuje 100. 000 Kč,
činí výše příspěvku 2'5%, převyšuje - li čistý
příjem 100. 000 Kč, avšak nepřevyšuje 200. 000
Kč, činí výše příspěvku 4%, převyšuje - li pak
čistý příjem 200. 000 Kč, činí výše příspěvku
5% čistého primu ze služebních požitků. Pří-
spěvek bude vyměřen tak, aby z čistého
příjmu podrobeného vyššímu procentu pří-
spěvku nezbylo po odečtení příspěvku méně,
než zbude z nejvyššího čistého příjmu podro-
beného nejblíže nižšímu procentu příspěvku
po odečtení příspěvku na něj vypadajícího;

2. z úhrnu ostatních čistých příjmů (odsta-
vec 2), tedy příjmu z pozemků (§ 8 zák. o př.
d. ), z budov (§ 9 zák. o př. d. ), z podniků (§ 10
zák. o př. d. ), z kapitálů (§ 12 zák. o př. d. ) a
z jiných pramenů (§ 13, odst. 1 zák. o př. d. )
vybere se příspěvek ve výši 4%, nesmí však
činiti více, než by činila 80% přirážka k vymě-
řené dani důchodové s přechodnou přirážkou
shora zmíněnou, případně, má - li poplatník též
služební požitky, k oné části daně důchodové
s přechodnou přirážkou shora zmíněnou, která
poměrně připadá na shora uvedený úhrn
příjmů.

(2) čistým příjmem se rozumí příjem po
odečtení srážek v § 15 zák. o př. d. uvede-
ných, které byly uznány při uložení daně dů-
chodové na příslušný berní rok za odčitatelné,
pokud souvisejí přímo s některým pramenem
příjmu. Ze srážek, které nesouvisejí přímo
s některým pramenem příjmu, jest při stano-
vení čistého příjmu odečísti pouze tu kvótu
břemen a úroků z dluhů v § 15, č. 2 zák. o př.
d. blíže určených a při ukládání daně důcho-
dové za odčitatelné uznaných, která poměrně
připadá na zmíněný příjem.


8

§3.

(1) Zaměstnavatelé, pokladny, fondy a jiné
korporace, které jsou povinny srážeti daň dů-
chodovou, srazí počínajíc kalendářním rokem
1938 a končíc kalendářním rokem 1942 s po-
žitků, podrobených srážce daně důchodové
podle § 13, odst. 2, §§ 30 a 36 zák. o př. d.,
současně s daní důchodovou příspěvek na
obranu státu sazbami uvedenými v § 2, odst. 1,
č. 1 s příjmu, s něhož se srážka daně podle ci-
tovaných ustanovení zákona o přímých daních
provádí, ne však více, než by činila 60% při-
rážka k výši provedené srážky daně důcho-
dové. Sražený příspěvek odvedou týmž způ-
sobem a v týchž lhůlách jako daň důchodo-
vou, vykáží jej však odděleně od této daně.
Srážky příspěvku se zaokrouhlí dolů na nej-
bližší pěti dělitelné částky.

(2) Řádně vykonanou srážkou příspěvku
podle odstavce 1 jest co do služebních požitků
poplatníků, jimž byla daň důchodová srážena
podle § 30 zák. o př. d., učiněno daňové povin-
nosti zadost, takže příspěvek z těchto požitků
nebude vyměřován.

(3) Neprovede-li plátce v předchozím od-
stavci uvedenou srážku příspěvku řádně nebo
vůbec, vyměří se příspěvek a příjemci se pře-
depíše příslušná část příspěvku k přímému
placení. Rovněž se vyměří příspěvek vybíraný
podle ustanovení § 2, odst. 1, č. 1, písm. a) a
c), při čemž se započte sražená částka (odsta-
vec 1) jako zatímní platba na úhradu vymě-
řeného příspěvku.

(4) Pokud není v zákoně jinak stanoveno,
platí obdobně ustanovení §§ 28 až 45 zák. o př.
d., jakož i ustanovení vládního nařízení ze dne
4. února 1937, č. 15 Sb. z. a n., kterým se pro-
vádí zákon o přímých daních.

§4.

U podniků v § 1, č. 2 uvedených vyměří se
příspěvek na obranu státu jako 40% ní při-
rážka k všeobecné dani výdělkové, stanovené
podle § 57 zák. o př. d.

§5.

(1) U podniků v § 1, č. 3 uvedených vyměří
se příspěvek na obranu státu jako přirážka ke
zvláštní dani výdělkové, a to ve výši 40%
zvláštní daně výdělkové (bez rentabilitní při-
rážky), která připadá na této dani podrobený
ryzí výtěžek, avšak nezkrácený o výtěžky
z předmětů podrobených dani pozemkové a do-


4

movní podle § 79, odst. 1, písm. b) zák. o př.
d. a o podíly na zisku podle § 79, odst. 1, písm.
h) zák. o př. d. U podniků, jimž se zvláštní daň
výdělková vyměřuje podle výše kapitálu zá-
kladního nebo ukládacího, pokud se týče podle
úhrnu ročních ryzích prémií (§ 83, odst. 2, 3,
4 a 7 zák. o př. d. ), činí přirážka 40% zvláštní
daně výdělkové skutečně vyměřené.

(2) Příspěvku na obranu státu podléhají
i podniky osvobozené od zvláštní daně výděl-
kové podle § 72, odst. 1, písm. c) a § 73, odst. 2
zák. o př. d., a to ve výši 100% daně výděl-
kové. Této dani podrobený ryzí výtěžek, jakož
i daň naň připadající se za účelem vyměření
tohoto příspěvku zvláště vyšetří podle zásad
uvedených v odstavci 1 na základě přiznání,
které jest podati na tiskopise pro přiznání ke
zvláštní dani výdělkové ve lhůtě stanovené
v § 307, odst. 1, č. 1 zák. o př. d.

(3) Příspěvek na obranu státu podniků uve-
dených v odstavci 1 a 2 nesmí však býti menší
než 1. 5 tisíciny ukládacího kapitálu poplatní-
kova (§ 83, odst. 17 zák. o př. d. ) uloženého
v podniku dani podrobeném podle stavu na
konci obchodního období pro zdanění rozhod-
ného.

Vyměřováni příspěvku.

§ 6.

(1) Příspěvek na obranu státu se vyměří -
nejde-li o případ v § 3, odst. 2 uvedený -
každoročně, a to tam, kde zjišťování dani po-
drobeného základu děje se způsobem v § 2
uvedeným, současně s daní důchodovou a na
týž berní rok jako tato daň; tato zásada platí
obdobně i tam, kde jest příspěvek vyměřován
ve formě přirážky ku všeobecné, případně
zvláštní dani výdělkové.

(2) Příspěvek vyměří a předepíše vyměřo-
vací úřad, u něhož se na příslušný rok vymě-
řuje fysickým osobám a neodevzdaným pozů-
stalostem (§ 1, č. 1) daň důchodová, případně
kde se vyměří podnikům (§ 1, č. 2 a 3) daň
všeobecná nebo zvláštní výdělková, anebo kde
by se jim vyměřila, kdyby jí byly podrobeny.
Při výpočtu se zaokrouhlí příspěvek dolů na
celé koruny.

(3) K příspěvku na obranu státu nepodává
se zvláštní přiznání, s výjimkou v § 5, odst. 2
uvedenou.

(4) Výše příspěvku bude poplatníkům v § 1,
č. 1 uvedeným oznámena platebním rozkazem


&

na daň důchodovou, poplatníkům v § 1, č. 2
a 3 uvedeným bude sdělena v příslušných pla-
tebních rozkazech na všeobecnou, případné
zvláštní daň výdělkovou, po případě kterému-
koliv z uvedených poplatníků samostatným
platebním rozkazem.

(5) Proti vyměření příspěvku lze podati od-
volání, v němž však nelze s právním účinkem
odporovati základu příspěvku (§§ 2 až 5) po-
tud, pokud byl stanoven shodně s vyměřova-
cím základem, po případě s vyměřenou výší
příslušné přímé daně. O odvolání rozhodne
s konečnou platností finanční úřad II. stolice.

(6) Při změně základu, po případě výše daně
důchodové a daní výdělkových bude ve smyslu
předchozích ustanovení z moci úřední upra-
ven i příspěvek na obranu státu na příslušný
rok.

§ 7.

Pokud není v předchozích ustanoveních ji-
nak uvedeno, platí pro příspěvek na obranu
státu obdobně ustanovení zákona o přímých
daních, zejména též jeho hlavy VIII a IX.

ČÁST II.
Daň z mimořádných zisků.

Daňová povinnost.
§ 8.

Dani z mimořádných zisků jsou podrobeny
osoby fysické a právnické nebo sdružení
těchto osob, podléhající zásadně všeobecné
nebo zvláštní dani výdělkové.

Základ daně.

§ 9.

(1) Základem daně jest výtěžek podrobený
zásadně všeobecné nebo zvláštní dani výděl-
kové na týž berní rok.

(2) Daň z mimořádných zisků není při sta-
novení vlastního základu odčitatelnou po-
ložkou.

Osvobození.

§ 10.
Osvobozeny od daně jsou:

1. výtěžky zjištěné podle § 9 a nepřesahu-
jící 50. 000 Kč. Výtěžky tuto částku přesahu-


6

jící podléhají dani celé; daň bude vyměřena
tak, aby z výtěžku podrobeného této dani ne-
zbylo po jejím odečtení méně než 50. 000 Kč;

2. podniky uvedené v § 72, odst. 1 zák. o př.
d. s výjimkou podniků uvedených pod písm.
c). Vyměří-li se však těmto podnikům zvláštní
daň výdělková podle § 72, odst. 2 zák. o př. d.,
podléhají dani z mimořádných zisků.

Daňová sazba.

§ 11.
Daň činí:

1. u podniků podrobených zásadně všeobec-
né dani výdělkové při dani podrobeném zá-
kladu § 9)

do 100. 000 Kč .......

2'5%,

nad 100. 000 Kč až do 140. 000 Kč.

4 %,

" 140. 000 Kč až do 500. 000 Kč.

.. 6 %,

" 500. 000 Kč .......

8 %

celkového zakladu. Dan budiž vsak vyměřena
tak, aby ze základu podrobeného vyššímu pro-
centu daně nezbylo po jejím odečtení méně,
než by zbylo z nejvyššího základu podrobe-
ného nejblíže nižšímu procentu daně po ode-
čtení daně naň připadající;

2. u podniků podrobených zásadně zvláštní
dani výdělkové, jimž se tato daň vyměřuje
nebo by se měla vyměřiti, kdyby nebyly od ní
osvobozeny, sazbami

a) podle § 83, odst. 1 a 8 zák. o př. d., 10 %
základu (§ 9),

b) podle § 83, odst. 5 a 6 zák. o př. d., 6%
základu (§ 9),

c) podle § 83, odst. 2, 3, 4 a 7 zák. o př. d.,
100% zvláštní daně výdělkové.

Vyměřování daně.
§ 12.

(1) Daň z mimořádných zisků vyměřuje se
na každý berní rok zároveň s daní výdělkovou.

(2) K dani se nepodává zvláštní přiznání,
s výjimkou podniků uvedených v § 72, odst. 1,
písm. c) zák. o př. d., které podají přiznání
k této dani na tiskopise pro přiznání ke
zvláštní dani výdělkové ve lhůtě stanovené
v § 307, odst. 1, č. 1 zák. o př. d.

(3) Daň vyměří a předepíše vyměřovací
úřad, u něhož se vyměřuje anebo by se měla


7

vyměřiti všeobecná nebo zvláštní daň výděl-
ková toho kterého podniku.

(4) Výše daně bude oznámena poplatníkům
v platebním rozkaze na daň výdělkovou, pří-
padně samostatným platebním rozkazem,

(5) O odvolání rozhodne finanční úřad II.
stolice s konečnou platností.

(6) Daň jest splatná do 30 dnů po doručení
platebního rozkazu.

§13.

Pokud není v předchozích ustanoveních ji-
nak uvedeno, platí pro daň z mimořádných
zisků obdobně ustanovení hlavy VIII a IX žák.
o př. d.

ČÁST III.
Společná ustanovení.

§14.

Příspěvek na obranu státu a daň z mimo-
řádných zisků budou se vyměřovati po dobu
pěti let, a to počínajíc berním rokem 1938 a
končíc berním rokem 1942, případně pokud
jde o příspěvek na obranu státu z příjmů ze
služebních požitků (§ 2, odst. 1, č. 1), počína-
jíc berním rokem 1939 a končíc berním rokem
1943.

§15.

(1) Ani příspěvek na obranu státu ani daň
z mimořádných zisků nejsou podkladem pro
vybírání jakýchkoliv přirážek a příspěvků. Je-
jich výnos náleží státu.

(2) Příspěvek na obranu státu a daň z mi-
mořádných zisků jsou odčitatelnými od zá-
kladu daně důchodové a daní výdělkových ob-
dobně podle ustanovení § 15, č. 1, písm. e),
§ 55, odst. 2 a § 78, písm. f) zák. o př. d. za
týchž podmínek jako všeobecná, případně
zvláštní daň výdělková.

§ 16.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provede jej ministr financí.


8

Důvodová zpráva.

Všeobecná část.

Stupňující se napětí mezinárodní situace,
které přirozeně nezůstalo bez vlivu i na Čes-
koslovenskou republiku, mělo v zápětí
uskutečnění mimořádných opatření v oboru
vyzbrojení čsl. armády a čsl. státu vůbec.
Tato mimořádná opatření znamenají ovšem
mimořádně vysoké výdaje rozpočtové, pro
něž nutno nalézti novou úhradu. Obranná
opatření slouží předem k zabezpečení poli-
tické a hospodářské existence státu; pro
jednotlivce znamenají však vedle toho za-
jištění ochrany životů všech obyvatelů
státu; jest proto spravedlivo, aby výdaje
na obranu nesli všichni poplatníci bez roz-
dílu. Obranná opatření budou však chrániti
i majetek obyvatelů státu. Proto bude spra-
vedlivo, aby méně byly postiženy alespoň
nižší kategorie příjmů ze služebního po-
měru pobíraných - i jinak daňově plněji
zachycené - než t. zv. fundované, t. j.
z určitých majetků (pozemkového, domov-
ního, kapitálového, podniků) plynoucí pří-
jmy a výtěžky. Dávka jest označena podle
účelu, jemuž jest určena, "příspěvkem na
obranu státu. " Její vybírání jest časově
omezeno na dobu pěti let, právě tak jako
vybírání současně s ní zaváděné "daně
z mimořádných zisků. " Uskutečnění obran-
ných opatření totiž přispělo značně k oži-
vení hospodářského života, takže průmysl
a obchod prožívá právě období zvýšené čin-
nosti a dociluje zvýšených obratů a mnohdy
i neúměrných zisků. Není pochybnosti

o tom, že tento vzestup podnikání je v době
zvýšených požadavků, jež se na státní po-
kladnu kladou, spravedlivým důvodem
k tomu, aby takovéto zisky byly postiženy
zvláštní daní právě na tyto zisky. K podob-
nému zdanění přistoupily v poslední době

i některé státy cizí (Francie v r. 1935 a
Anglie v r. 1937).

část zvláštní.

. K § 1.

Příspěvku na obranu státu podléhají jak
osoby fysické (neodevzdané pozůstalosti),
tak i osoby nefysické (právnické), ovšem
za předpokladu, že tyto osoby fysické (po-
zůstalosti) podrobeny jsou dani důchodové,
osoby nefysické pak všeobecné nebo

zvláštní dani výdělkové. Pokud tudíž zmí-
něné osoby jsou od v úvahu přicházejících
daní osvobozeny - na př. podle zásad me-
zinárodního práva (§ 2, č. 1, 2 zák. o př. d. ),
protože nepřesahuje jich důchod daněpro-
stého minima (§3 zák. o př. d. ), protože
byly osvobozeny od daně jako sloužící ve-
řejným, dobročinným nebo obecně užiteč-
ným účelům (§§ 61, 72 zák. o př. d. ) - ne-
budou, až na výjimky v § 5 uvedené, podlé-
hati příspěvku na obranu státu.

U podniků všeobecné dani výdělkové pod-
léhajících jest vybírání příspěvku omezeno
na spolky této dani podléhající, neboť
ostatní subjekty této dani podléhající
(osoby fysické, společníci veřejné společ-
nosti a jiní členové sdružení osob mimo
spolky) jsou příspěvkem postiženy podle
§ 1, č. 1.

K § 2.

Tento paragraf stanoví základ, z něnož
bude vyměřován příspěvek na obranu státu
u osob fysických (neodevzdaných pozůsta-
lostí), a výši příspěvku (sazbu daňovou)
u těchto osob. Základem jsou zásadně čisté
příjmy z jednotlivých pramenů důchodu,
jak je rozlišuje zákon o přímých daních
v hlavě I, pojednávající o dani důchodové.
Výše těchto příjmů zjišťuje se při stano-
vení základu daně důchodové tak, že se od
hrubého příjmu z toho kterého pramene
odečtou srážky, které přímo souvisejí s ně-
kterým pramenem příjmu. Výše čistých
příjmů takto pro uložení daně důchodové
zjištěná slouží bez jakéhokoliv dalšího še-
tření též za podklad vyměření příspěvku na
obranu státu. Ze srážek při stanovení zá-
kladu u daně důchodové za odčitatelné
uznaných, které nesouvisejí přímo s někte-
rým pramenem příjmu, jsou při stanovení
základu příspěvku na obranu státu odčita-
telný pouze úroky z dluhů (soukromých)
a břemena na soukromoprávních titulech
se zakládající. Pouze u nejnižších kategorií
příjmových nahrazeno jest zjišťování zá-
kladu příspěvku formou přímé přirážky
k dani důchodové, a to tam, kde vzhledem
k velmi nízké sazbě daně důchodové jest
zatížení poplatníků přirážkou menší, než by
činil normálně vyměřený příspěvek. Tam,
kde z konstrukce daně důchodové vyplývá
nutnost vycházeti z jiného než čistého pří-


g

jmu (na př. § 13, odst. 2, § 30 zák. o př. d. ),
bylo nutno se ovšem přidržeti zmíněné od-
chylné konstrukce.

Sazby daňové byly stanoveny nepro-
gresivní, případně u nižších kategorií pří-
jmů ze služebního poměru plynoucích
vlastně mírně degresivní, neboť vzhledem
k velmi pronikavé progresi u daně důcho-
dové a t. zv. přechodné přirážky byly by
progresivní sazby neúnosnými.

K § 3.

Pokud se poplatníkům daň důchodová
sráží při výplatě požitků služebních (§ 13,
odst. 2, §§ 28 až 45 zák. o př. d. ), bude se
jim současně a podle stejných zásad srá-
žeti zaměstnavatelem i příspěvek na obranu
státu. Srážku budou zaměstnavatelé prová-
děti po pět let od 1. ledna 1938 počínajíc;
srážka provádí se ovšem na nejblíže příští
rok berní, tedy na léta 1939 až 1943 (§ 14).

K § 4.

U subjektů zde zdaňovaných jest zákla-
dem daně příjem z podniků, tedy základ
shodný se základem všeobecné daně výděl-
kové. Bylo proto možno, právě tak jako
u podniků podrobených zvláštní dani výděl-
kové, pro usnadnění techniky zdaňovací
upraviti zde vybírání příspěvku ve formě
přirážky k všeobecné dani výdělkové, kte-
rážto přirážka nepodléhá ovšem jakýmkoliv
přirážkám jiným (samosprávných svazků
a pod.; § 15, odst. 1).

Výše přirážky u této výnosově poměrně
málo významné složky stanovena z důvodu
konformního zdanění stejným procentem
jako u základní sazby zvláštní daně výděl-
kové.

K § 5.

Protože se u fysických osob zdaňují pří-
spěvkem i příjmy z pozemků, budov, jakož
i příjmy z kapitálu, není důvodu, aby se vy-
lučovaly u podniků podléhajících zvláštní
dani výdělkové některé z těchto výtěžků.

Pro podrobení podniků osvobozených od
zvláštní daně výdělkové podle § 72, odst. 1,
písm. c) a podle § 73, odst. 2 zák. o př. d.
příspěvku na obranu státu mluví účel to-
hoto příspěvku. Příspěvkem ve výši 100%
budou tyto podniky zatíženy přibližně
stejně, kolik u podniků neosvobozených činí
pouhá státní daň výdělková bez přirážek.

K § 6.

Příspěvek bude vybírán po dobu pěti let
(§ 14) každoročně, a to konformně s pří-
mými daněmi zde v úvahu přicházejícími,,
tedy pravidelně ze základu, který byl po-
platníky docílen v kalendářním roce bez-
prostředně předcházejícím roku bernímu
[v berním roce 1938 z příjmu kalendářního
roku 1937 a p., případně pokud jde o srážku
daně (§3) v kalendářním roce 1938 na
berní rok 1939 a p. ]. Uložení bude prove-
deno bez zvláštního šetření současně s pří-
slušnými daněmi až na výjimky v § 5, odst.
2 uvedené.

Pokud zákon nestanovil odchylek, platí
pro příspěvek obdobně ustanovení zákona
o přímých daních.

K § 8.

Okruh poplatníků daně byl volen velmi
široce, ježto mimořádná opatření sloužící
k vyzbrojení čsl. armády a pod. měla za
následek pronikavé zvýšení obratů a zisků
nejen u podniků pracujících specielně pro
zbrojení, nýbrž zasáhla i do ostatního ob-
chodního podnikání.

K § 9.

Nová daň postihuje běžné výtěžky pod-
robené daním výdělkovým proto, že mají
býti zachyceny zisky vyplynuvší z konjunk-
tury (a nikoliv snad pouze zvýšení těchto
zisků) a také z důvodu, že tento postup od-
povídá zásadě spravedlnosti a je adminis-
trativně nejjednodušší. Vlastní základ daň
z mimořádných zisků ovšem zkracovati ne-
může.

K § 10.

Ježto daň má v podstatě postihnouti
zisky vyšší, podává se z toho, že nižší zisky,
nedosahující přiměřené hranice, nutno
z daňové povinnosti vyjmouti; jako hra-
nice navrhuje se 50. 000 Kč. Ježto zisky pře-
sahující tuto hranici, třebas i nepatrně,
podléhají dani zcela, činí se zároveň k za-
mezení tvrdosti resp. nesrovnalosti opatře-
ní t. zv. Reischovou klausulí.

K § 11.

Odstupňování sazeb bylo provedeno
u subjektů podrobených všeobecné dani vý-
dělkové se zřetelem na výši těchto sub-
jektů. U právnických osob, podléhajících


10

zvláštní dani výdělkové, zdaní se podniky
svépomocné mírněji než ostatní kapitá-
lové útvary.

Zvláštní daň výdělková spolu s příspěv-
kem na obranu státu a daní z mimořádných
zisků nepřekročí nikdy 2/3 výtěžku, tím
méně všeobecná daň výdělková vzhledem
k nižším sazbám.

Daň jest státní, nepodrobená přirážkám
(§ 15, odst. 1).

K § 12.

Daň se zavádí na dobu pěti let (§ 14) a
vyměřuje se současně s tou kterou daní vý-
dělkovou vyměřovacím úřadem (tedy ni-
koliv komisí).

V Praze dne 9. listopadu 1937.
Předseda vlády:

Dr M. Hodža v. r.

Ministr financí:
Dr Kalfus v. r.

Státní tiskárna v Praze. - 6199-37.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP