24

správy a obecně prospěšným stavebním
sdružením, jakož i u nejmenších rodinných
domků, pokud jejich vlastníci jsou hospo-
dářsky slabí, bude náhrada vyměřena tepr-
ve po roce 1940 (§ 11). Návrh bere tu zře-
tel na hospodářskou tíseň, kterou byli po-
stiženi nejvíce sociálně slabí jednotlivci,
tedy především též nájemníci, pro něž jsou
určeny byty v domech uvedených právnic-
kých osob.

Pro zapravení náhrady stanoví návrh
jako zásadu její umořování 6% ročními
anuitami, splatnými pololetně předem (§ 13,
odst. 1 a § 40, odst. 2). Umořování tímto
způsobem bude trvati 35 1/2 roku. První
lhůtu splatnosti těchto splátek určuje § 13,
odst. 3 a § 40, odst. 2 návrhu; ustanovení
§ 13, odst. 3 platí samozřejmě i pro případy,
ve kterých bude náhrada určena podle vý-
sledku odhadu. Umořování náhrady může
býti s ohledem na sociální a hospodářské
poměry vlastníka domu odloženo (§ 14), po
případě povolen mu odklad k zaplacení
jedné nebo dvou splátek (§ 15). Návrh při-
znává v § 14, odst. 1 nezaměstnaným vlast-
níkům domu dokonce přímo právní nárok
na takovýto odklad.

Umořování náhrady nemá býti výlučným
způsobem jejího zapravení. Návrh pone-
chává vlastníkům domu na vůli, aby zapla-
tili náhradu najednou nebo aby ji u pod-
pory ve způsobe státní záruky zapravili
i jiným způsobem, zejména po dohodě s vě-
řitelem buď splacením poměrné části zaru-
čené zápůjčky nebo převzetím takovéto
části zaručené zápůjčky k vlastnímu zúro-
kování a umoření (§ 13, odst. 4).

Podle § 3, odst. 2 návrhu vyúčtují se
částky, zaplacené vlastníkem domu z důvo-
du náhrady z vyššího nájemného podle na-
řízení č. 191/1921 Sb. z. a n., jako předem
zaplacené splátky na náhradu.

V § 21 návrhu poskytuje se státu právo,
aby v určitých případech, kde by vlastník
domu zaplatil náhradu věřiteli najednou
nebo tento propustil poměrnou část zaru-
čené zápůjčky ze státní záruky, splatil věři-
teli zbytek zaručené zápůjčky cennými
papíry 4 1/4 % unifikační půjčky, vydanými
specielně pro tento účel. Návrh chce tímto
ustanovením ve spojení s předpisem § 22.
odst. 1 vyhověti přáním četných vlastníků
domů, aby se zaplacením náhrady vyprostili

z omezení disposičního práva, které pro ně
vyplývá zejména ze zákazu zcizení a zava-
zení, a pohnouti tak zvláště zámožné sta-
vebníky, aby se snažili zaplatiti předepsa-
nou náhradu najednou. Obdobný účel sle-
duje i výhoda stanovená v § 22, odst. 2
návrhu.

Ustanovení oddílu II návrhu má býti
podle § 31 obdobně použito též na případy,
kde stát sám poskytl stavebníkům zá-
půjčku buď z výnosu státní losové vý-
půjčky podle zákona č. 100/1921 Sb. z.
a n. nebo z částky 30, 000. 000 Kč, přiká-
zané zákony č. 130/1922 a č. 85/1923 Sb.
z. a n. pro účely bytové péče.

Obdobně podle předpisů oddílu II má se
vyměřovati náhrada v případech, kde na
tutéž stavbu byla udělena podpora ve způ-
sobe státní záruky současně s příspěvkem
na zúročení a úmor stavebního nákladu
(§ 45).

Pochybnosti, které vznikaly při převo-
dech domů, vystavěných s podporou ve
způsobe státní záruky, o základu pro vy-
měření převodních poplatků a daně z obo-
hacení, mají býti pro příště odstraněny
ustanovením § 32 návrhu.

Z oddílu V návrhu nutno upozorniti ze-
jména na ustanovení §§ 49 a 54.

Prvním ustanovením, které je do jisté
míry totožné s předpisy, obsaženými již
v zákonech o stavebním ruchu z let 1927
a následujících, mají býti vyloučeny z po-
řadu práva před řádnými soudy zejména
spory, které by snad vznikly mezi vlastní-
kem domu a státem pro vyměření náhrady;
možnost stížnosti k nejvyššímu správnímu
soudu však tímto předpisem dotčena není.

Obdobně jako předpisem § 32 návrhu
mají býti ustanovením § 54 vyloučeny po-
chybnosti o tom, zda jsou podrobeny dů-
chodové, po případě rentové dani částky,
které stát platí z důvodu záruky věřiteli
zaručené zápůjčky nebo které z titulu udě-
lené podpory ve způsobe příspěvku na zúro-
čení a úmor stavebního nákladu poukazuje
vlastníku domu.

Ustanovení § 51 návrhu je pouhým roz-
šířením předpisu § 54 zák. č. 65/1936 Sb.
z. a n. na domy vystavěné s podporou podle

25

zákonů o stavebním ruchu z let 1919 až
1924.

Zákon má podle § 56 návrhu nabýti účin-
nosti dnem vyhlášení.

V P r a z e dne 9. listopadu 1937.

Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r.

Ministr sociální péče:

Inž. Nečas v. r.

Statni tiskárna v Praze. - 6186-37.