393
§ 4a. Československá pošta.
V roce 1937 pokračuje poštovní správa - pokud jsou pro to ještě technické před-
poklady v dostatečném počtu reserv v telefonních ústřednách a v sítích - v propagační
činnosti a věnuje při tom pozornost hlavně telefonním sítím na venkově. Zřizování tele-
fonních ústředen a veřejných telefonních hovoren pokračuje i v roce 1937 zrychleným
tempem, zejména, ovšem tam, kde jde zároveň o zřízení telefonu pro celní úřady a fi-
nanční pohraniční stráž. Všechny četnické stanice budou již pravděpodobně opatřeny
v roce 1937 telefonem.
Novým technickým zařízením umožněno bylo celé řadě telefonních účastníků poskyt-
nouti trvalá spojení po ukončení úředních hodin. V celé řade telefonních ústředen došlo
k prodloužení služby, čímž byla dána účastníkům na tyto ústředny připojeným možnost
využití výhody zlevněné sazby v meziměstském telefonním styku po 19. hodině.
Podle investičního programu na rok 1937 byla zřízena a zapojena meziměstská te-
lefonní ústředna v Kralupech n. Vlt., dokončena rekonstrukce místní a úprava meziměst-
ské telefonní ústředny v Litoměřicích a uskutečněna automatisace telefonního provozu
v Dobřichovicích a Strakonicích.
Ve stavbě jsou automatické telefonní ústředny v Mělníku, Řevnicích, Plesné u Chebu,
Písku, Šumperku a Mukačevě. V hlavní automatické ústředně místní telefonní sítě brněn-
ské se doplňuje strojní zařízení, jak to vyžaduje nynější, resp. budoucí provozní zatížení
ústředny. Ze staveb manuelních ústředen provádí se rekonstrukce místní ústředny
v Krnově, zřízení poloautomatických ústředen v Ježníku a Fakově a znovuzřízení mezi-
městských ústředen v Mělníku a v Šumperku. V běžném roce přikročí se k rozšíření
vedlejších pražských aut-ústředen ve Spořilově, Záběhlicích, Zbraslavi, Kobylisích a Tróji.
Bylo rozhodnuto o zřízení automatické ústředny v Libni jako VIII. dekády pražských
hlavních autústředen a rozšíření a rekonstrukci meziměstské pražské ústředny na Žižkově.
Ve stavebním programu staveb telefonních ústředen na rok 1938 jest pamatováno na
dostavbu ústředen započatých, avšak vzhledem k rozsáhlosti a nákladnosti nedokončených
v roce 1937 (aut-ústředna v Libni, rozšíření meziměstské ústředny na Žižkově a j. ). Zří-
zení automatických telefonních zařízení v Teplicích-Šanově, Táboře, Kraslicích, Zlíně a
Trenčianských Teplicích a v dříve již uvažovaných ústřednách v železné Rudé a Orlové
(Petřvald) je provozně i technicky naléhavé a neodkladné, takže k administrativně-tech-
nické přípravě těchto staveb dochází anebo dojde již v roce 1937.
Kromě těchto uvedených staveb ústředen provede se v roce 1938 rozšíření, případně
zřízení nových meziměstských ústředen v Chrudimi, Zlíně, Hlučíně, Zvoleni, Žilině, Tren-
čianských Teplicích, Zlatých Moravcích a Topolčanech, dále rozšíření hlavních a vedlej-
ších ústředen moravsko-ostravské telefonní sítě a opatření poloautomatických menších
ústředen pro Rossbach, Sezimovo Ústí a Starou Roli.
V roce 1937 a 1938 bude provedeno administrativní projednání chystané automati-
sace telefonní ústředny v Bratislavě tak, aby realisace tohoto velkého projektu mohla
býti provedena během roku 1939.
Uvolnění ochrany nájemníků a zlepšená hospodářská situace vedou v místních
telefonních sítích k častějšímu stěhování účastnických stanic a v důsledku zvý-
šeného stavebního ruchu na periferii měst k nutnosti rozšiřování telefonních sítí.
V roce 1937 se provádí, resp. bude ještě provedena rekonstrukce a rozšíření telefon-
ních sítí v Praze-Dejvících, na Král. Vinohradech, v Brně, Bratislavě, Roudnici, Podě-
bradech, Litoměřicích, Duchcově, Vítkovicích, Gráfenberku, Bohumíně, Nitře, Piešťanech,
Lipt. Sv. Mikuláši, Tornale atd.
K těmto rekonstrukcím sítí druží se pak i úpravy telefonních sítí vyžadované auto-
matisací telefonního provozu, zvláště v Teplicích-Šanově, Žilině, Řevnicích, Mělníce
a v Šumperku. Provádí se též rekonstrukce sítí tam, kde došlo k přestěhování poštovních
a telegrafních úřadů na př. ve Vsetíně, Frýdku a Světlé n. Sázavou.
V roce 1938 bude nutno upraviti telefonní sítě tam, kde dojde k automatisaci tele-
fonního provozu, zvláště v Žatci, Teplicích-Šanově (dokončení), Táboře, Kraslicích, Zlíně,
Bratislavě, Karvinné, Mladé Boleslavi, jakož i v Praze-Libni a v Brně-Králově Poli, kde
budou zřízeny další místní telefonní ústředny.
25*
394
§ 4a. československá pošta,
Z velmi četných rekonstrukcí telefonních sítí při příležitosti přemístění technických
zařízení přichází v úvahu zvláště Říčany, Terezín, Vyškov, Telč, Nové Město na Moravě,
Frýdberk, šala nad Váhom, Kremnica, Banská štiavnica, Sečovce a Nové Město nad
Váhom.
Doplnění kabelových záložních vedení bude v roce 1938 provedeno v Moravské
Ostravě, Karlových Varech, Mostu, Zvoleni, Hradci Králové, Pardubicích, Přerově, Pří-
brami, Domažlicích, českém Krumlově, Poličce, Jaroměři, ústí nad Orlicí, Hrušově a podle
potřeby i jinde.
V síti dálkových telefonních kabelů bude v roce 1937 dokončena výstavba dálkového
kabelu Trenčín-Malženice-Bratislava.
V roce 1938 bude vybudován dálkový telefonní kabel z Trenčína do žiliny se zesilo-
vací stanicí v žilině. Vybudování této trati je částí projektovaného dálkového kabelového
spojení s Rumunskem, čímž má býti zajištěn transit telefonních hovorů východní Evropy
se západní přes území našeho státu.
Kromě uvedeného rozšíření dálkové kabelové sítě budou zřízena v příštím roce nová
meziměstská vysokofrekventní telefonní vedení Trenčín-Košice a Košice-Bucuresti a
středofrekventní telegrafní vedení Praha-Prešov.
Z provozních důvodů bude také nutno rozšířiti vzdušnou meziměstskou telefonní síť
o vedení Tachov-Bor u Tachova, železná Ruda-Nýrsko', Plzeň-Horažďovice, Nová
Páka-Hořice v Podkrkonoší, Semily-Tanvald-šumburk, Chotěboř-Německý Brod,
Brno-Adamov, Mor. Budějovice-Třebelovice, Opava-Mor. Ostrava v úseku Svinov-
Opava, Bratislava-Dunajská Středa, Radošovce-Rohov, Kočovce-Nové Město nad Vá-
hom a provésti rekonstrukce meziměstských telefonních tratí Hlohovec-Leopoldov,
Zbehy-Chýnorany a Chust-Teresva-Slatinské Doly.
Mezinárodní telefonní styk našeho státu doznal dalšího rozšíření jednak o spojení
s dalšími místy ve Svazu sovětských socialistických republik, Jihoafrické Unii a Austrálii,
jednak zahájením provozu s republikou Saň Salvador a s japonskými loďmi na moři.
Telefonní styk s Velkou Britanií, Francií, Holandskem a SSSR byl zlepšen zapojením
dalších přímých vedení.
S některými evropskými státy byly zavedeny hovory na účet volaného a ke snížení
poplatků došlo ve styku s celou řadou států a s anglickými loďmi na moři.
Pro příští rok proponuje se zřízení dalších přímých vedení Praha-Bukurešt a
Praha-Bělehrad.
4. Pozemní stavby.
1. Stavební akce, jež byly dokonč enyodl. srpna 1936 do 31. července
1937.
a) Pro poštovní úřady místní:
Kralupy n. Vit. a Mělník, novostavby budov pro poštovní a telegrafní úřady.
Mukačevo, adaptace v budově poštovního a telegrafního úřadu.
b) Pro poštovní úřady na nádražích:
Košice 2, přístavba budovy nádražního poštovního úřadu.
c) Pro provoz telegrafní, telefonní a radiotelegrafní, resp.
radiotelefonní:
Staré Město u Uherského Hradiště, novostavba budovy pro zesilovací stanici dálkového te-
lefonního kabelu a pro poštovní a telegrafní úřad.
Poděbrady, radiostanice, stavba 29 stožárů pro směrové a všesměrové antény při krátko-
vlném vysilači pro rozhlas a radiotelegrafii.
Liblice u českého Brodu, stavba antifadingového stožáru.
395
§ 4a. československá pošta.
Praha - Krč, stožáry pro prozatímní radioelektrickou přijímací stanici pro kontrolní službu
radioelektrickou.
2. Stavební akce, v nichž se pokračuje.
a) Pro poštovní úřady místní:
Kraslice, Humpolec, Šumperk, Pardubice 1 (III. etapa) a Vsetín, novostavby budov pro poš-
tovní a telegrafní úřady.
Liberec, přestavba budovy poštovního a telegrafního úřadu (II. etapa).
b) Pro provoz telegrafní, telefonní a radiotelegrafní, resp.
radiotelefonní:
Praha-Libeň, novostavba budovy pro obvodovou automatickou telefonní ústřednu.
Mělník, novostavba budovy pro novou rozhlasovou vysílací stanici Praha II.
Mělník, zřízení antifadingového stožáru pro novou rozhlasovou vysílací stanici Praha II.
3. Stavební akce, s nimiž bude započato do konce roku 1937.
a) Pro poštovní úřady místní:
Praha - Libeň, Praha-Střešovice, Žatec, Uherské Hradiště, Karvinná 1, Dolní Kubín, Chust a
Michalovce, novostavby budov pro poštovní a telegrafní úřady.
b) Pro poštovní úřady na nádraží:
Kolín 2, Podmokly 2, Otrokovice a Brno 2, novostavby budov nádražních poštovních úřadů,
české Budějovice 3, přístavba budovy nádražního poštovního úřadu.
c) Pro provoz telegrafní, telefonní a radiotelegrafní, resp.
radiotelefonní:
Teplice-Šanov 1, I. etapa novostavba budovy pro automat, telefonní ústřednu.
Malženice, novostavba budovy zesilovací stanice dálkového telefonního kabelu.
Tehov, novostavba budovy radiotelegrafní přijímací stanice a obytných domků.
Poděbrady, novostavba budovy pro zaměstnance radiotelegrafní stanice.
Banská Bystrica, přístavba obytné budovy pro zaměstnance rozhlasové vysílací stanice.
Liblice u českého Brodu, novostavba obytné budovy pro zaměstnance rozhlasové vysílací
stanice.
Mělník, novostavba obytného domu pro zaměstnance nové rozhlasové vysílací stanice
Praha II.
4. Stavební akce projektované nebo připravované na rok 1938..
a) Pro poštovní úřady místní:
Žilina, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.
b) Pro poštovní úřady na nádraží:
Teplice-Šanov 2, adaptace budovy nádražního poštovního úřadu.
c) Pro provoz telegrafní, telefonní a radiotelegrafní, resp.
radiotelefonní:
Tehov, zřízení anténních stožárů pro radiotelegrafní přijímací stanici.
Novostavba budovy pro novou rozhlasovou vysílací stanici na Moravě a zřízení stožárů pro
tuto stanici.
Novostavba budovy pro novou rozhlasovou vysílací stanici na Podkarpatské Rusi a zřízení
stožárů pro tuto stanici.
Rozsáhlejší stavební úpravy byly v době od 1. srpna 1936 do poslední doby provedeny,
resp. jsou prováděny v těchto budovách poštovních a telegrafních úřadů, případně v budo-
vách pro jiná služební odvětví poštovní správy: Boží Dar, Karlovy Vary 1, Poděbrady ra-
diostanice, Praha 1, Praha - Letná, Praha 14, Písek, Vejprty, Mladá Boleslav, Nový Bydžov,
Razíce, Smidary, Chrudim, Vrchlabí, Pardubice - Závodiště. Mikulov, Příbor - zesilovací sta-
nice, Brno, Suchdol, Karvinná, Trenčianské Teplice, Zvolen 1, Zvolen 2, Nitra, Trnava,
úpravy pro třícestný telefonní systém na lince Bratislava-Zvolen a Košice 1.
396
§ 4a. československá pošta.
Na rok 1938 jsou projektovány stavební úpravy zejména v těchto budovách poštov-
ních a telegrafních úřadů: Liberec 3, Plzeň 3, Vyškov, Olomouc 2 a Berehovo.
Rovněž roku 1938 bude započato s předběžnými, případně podrobnými návrhy na
stavby budov poštovních a telegrafních úřadů, resp. budov pro jiná služební odvětví poštovní
správy v Rožnově, Starém Městě pod Smrkem, Šternberků, Krásně nad Bečvou, Praze-Dej-
vicích a Brně.
5. Sociální politika.
Léčebný fond poštovních zaměstnanců a Fond sociální péče soustředil v roce 1937 svoji
činnost na rozšíření péče o děti poštovních zaměstnanců, pro které byla vybudována ve
Zbraslavicích u Kutné Hory nová prázdninová osada (srubová) nákladem cca 360. 000 Kč
pro 160 dětí.
Osada tato byla vybudována podle moderních zásad a požadavků prázdninové péče a po-
nese jméno presidenta republiky Dr. Edvarda Beneše.
V roce 1938 bude vybudována osada podobného typu a rozsahu na Slovensku.
V ostatních oborech sociálního zaopatření byly v roce 1937 prováděny běžné práce.
Vedle! toho konány byly přípravy směřující k tomu, aby od roku 1938 bylo zaopatření,
poskytované z invalidního fondu, nahrazeno zaopatřením z "Provisního fondu" a aby inva-
lidní fond byl likvidován.
|
6. Finanční hospodářství československé pošty. |
|
|
Podnik čsl. pošta dosáhl za rok 1936 zisku ....... |
.. 35, 272. 30410 Kč, |
|
který ve rovnání se ziskem za rok 1935 .......... |
.. 26, 115. 176'65 Kč |
|
jest vyšší o ................... |
.. 9, 157. 127'45 Kč, |
|
k j. o 35'06%. |
|
Příjmy roku 1936 byly proti r. 1935 úhrnem vyšší o 511/4 mil. Kč. Vývoj provozních
příjmů byl příznivý ve všech odvětvích provozu, a to nejen v důsledku dalšího oživení hos-
podářského života, nýbrž i vlivem vhodné tarifní politiky a účinné propagace. U poštov-
ních poplatků činil vzestup 16'4 mil. Kč (2%), kdežto v roce 1935 činil jen 0"91%. U te-
legrafu činil vzestup 1'63 mil. Kč, t. j. 4'52%. U rozhlasových poplatků činil vzestup
13'2 mil. Kč, t. j. 14. 86%; proti r. 1935, kdy činil vzestup 19'81%, jeví se vzestup poně-
kud menší a to tím, že vánoční rozhlasová akce v r. 1935 přivodila podstatné zvýšení počtu
posluchačů na úkor r. 1936. Příjmy z telefonních poplatků vzrostly o 3 mil. Kč, kdežto
v r. 1935 proti r. 1934 byl ještě pokles příjmů, a to o 10 mil. Kč. Investiční příspěvky
se v r. 1936 zvýšily o 6'1 mil. Kč, t. j. o 12'18%.
Výdajová hladina proti r. 1935 stoupla o 42 mil. Kč. Vzestup výdajů projevil se nej-
pronikavěji v personální a věcné režii jednak v důsledku všeobecných platových úprav
(zmírnění platových srážek), jednak vlivem zvýšené intensity provozu. V poměrně značné
míře zvýšily se i výdaje z titulu odpisů tím, že na vrub hospodářského výsledku r. 1936
byl zúčtován celý zbytek mimořádné dotace odpisovému účtu, jehož hodnota byla uve-
dena v soulad s výsledky generelního soupisu a restabilisace bilance provedené k 31.
XII. 1934.
U platů zaměstnanců nastalo zvýšení o 11"6 mil. Kč (1'98%), u pensí o 8 mil. Kč
(3'93%), u zřizování a udržování telegrafních a telefonních zařízení na cizí účet o 5'3 mil.
Kč (124'37%), u stavebních příspěvků o 3'4 mil. Kč (46'17%), u nákladů za obstarávání
programu rozhlasu o 2'6 mil. Kč (7'16%), u služebního oděvu o l'8 mil. Kč (32'20%),
u udržovacích nákladů o 1'4 mil. Kč (3'76%), u cestovného o 1'1 mil. Kč (13'19%) a
u odpisů o 7 1/2 mil. Kč.
S hlediska rozpočtově-kontrolního projevilo se hospodaření podniku
Čsl. pošta za rok 1936 takto:
|
Bilanční zisk podniku za rok 1936, který činil ....... |
. 35, 272. 304'10 Kč, |
|
jest proti zisku preliminovanému ............. |
. 32, 416. 800' Kč |
|
vyšší o ...................... |
2, 855. 504'10 Kč. |
397
§ 4a. Československá pošta.
Dosažené příjmy per saldo předstihly rozpočet okrouhle o 11'46 mil. Kč, kdežto roz-
počtové výdaje byly per salda překročeny o 8'6 mil. Kč. Tato poměrně nepatrná částka
jest plně odůvodněna a zcela úměrná zvýšené režii, která vyplývá z nastalého abnor-
málního vzestupu příjmů, neboť překročení nastalo hlavně u vrácených příjmu z poštov-
ních poplatků v mezinárodním vyúčtování, z odpočtu finančního kolku z poštovních prů-
vodek, z potravní daně a ze známek Léčebného fondu, u udržovacích nákladů o 1 mil. Kč,
z příspěvku stálým divadlům v částce 2'2 mil. Kč, u vedlejších požitků o 2'15 mil. Kč,
u zřizování a udržování telegrafních a telefonních zařízení o 2'68 mil. Kč a u průběžně
účtovaných stavebních příspěvků o 2'94 mil. Kč, kteréžto výdaje souvisí přímo s vyšším
příjmem, dosaženým z těchto titulů.
|
Zásobní majetek, jehož hodnota ke dni 31. prosince 1935 |
70, 146. 847'20 Kč, |
|
vzrostl ke dni 31. prosince 1936 na ............ |
75, 288. 658'- Kč, |
|
čili o ....................... |
5, 141. 810'80 Kč, |
|
t. j. o 7'33%. |
Zvýšení bilančního stavu zásobního majetku nastalo zvýšením směrných cen
o 2, 233. 019'40 Kč, takže skutečný přírůstek z titulu zvýšení stavu zásob činí
2, 908. 791-40 Kč.
Přírůstek zásobního majetku jest odůvodněn zvýšením stavební činnosti jak na
vlastní, tak na cizí účet.
|
Investiční výdaje podniku Čsl. pošta za rok 1936 činily |
74, 140. 371'40 Kč. |
|
Na obnovu věcného produktivního majetku byla v roce 1936 vy- |
29, 212. 877'55 Kč |
|
z prostředků nastřádaných odpisy (z odpisového účtu). Investice a |
103, 353. 248'95 Kč. |
|
Investičním rozpočtem, resp. finančním zákonem na r. 1936 sta- |
135, 783. 000'- Kč, |
|
a pokud jde o obnovu, částkou .............. |
25, 000. 000'- Kč. |
|
Zvýší-li se tyto částky o investice hrazené z Půjčky práce.. |
2, 698. 019'80 Kč, |
|
tedy celkem na ................... |
163, 481. 019'80 Kč, |
|
jsou výdaje na investice a obnovu dohromady nižší o ...... |
60, 127. 770'85 Kč, |
|
kdežto pravé investiční výdaje jsou nižší dokonce o ...... |
64, 340. 648'40 Kč. |
Vývoj hospodaření s věcným produktivním i zásobním majetkem a stav odpisového
účtu od r. 1931 (od východiskové bilance) podává tato tabulka:
|
Ke dni |
Přírůstek investic |
Celková hodnota |
Stav odpisového |
Hodnota zásob |
|
|
zakládacích aktiv |
účtu |
||||
|
1. |
1. 1931. |
- |
1. 962, 300.. 958'31 |
203, 372. 934'51 |
120, 973. 883'94 |
|
31. |
12. 1931. |
.. 158, 794. 581'89 |
2. 086, 713. 050'30 |
300, 593. 377'10 |
110, 025. 360'25 |
|
1932. |
.. 126, 025. 53170 |
2. 212, 738. 582"- |
395, 653. 964 - |
100, 562. 418'85 |
|
|
1933. |
.. 58, 467. 225. 70 |
2. 271, 205. 80770 |
433, 196. 457'90 |
87, 628. 392'55 |
|
|
1934. |
.. 58, 551. 486'05 |
2. 329, 757. 293'75 |
484, 625. 383 - |
79, 186. 960'50 |
|
|
1935. |
.. 70, 823. 747'85 |
2. 046, 962. 598'40*) |
577, 586. 489'25 |
70, 146. 847'20 |
|
|
1936. |
.. 74, 140. 371'40 |
2. 121, 102. 969'80 |
631, 059. 911'60 |
75, 288. 658'- |
*) Snížení zakládacích aktiv nastalo v důsledku restabilisace bilance, provedené podle výsledků
generelního soupisu věcného majetku podniku v intencích ustanovení § 17 odst. 4, vlád. nař. ze dne
25. září 1924, č. 206 Sb. z. a n.
398
§ 4 b. Poštovní spořitelna.
§ 4b. Poštovní spořitelna.
Zvýšená činnost ve všech odvětvích služby poštovní spořitelny, která se projevila
již v roce 1935 jako důsledek oživení hospodářských poměrů, vykazuje v roce 1936 další
vzestupný vývoj.
Pronikavé zlepšení se projevuje zejména ve službě šekové, kde se proti roku 1935
zvýšil obrat o 34. 702, 187. 21975 Ke, t. j. o 14´78% a dosáhl částkou 269. 400, 004. 568'30 Kč
nejvyššího stavu od založení ústavu. Z docíleného obratu připadá na hlavní ústav v Praze
243. 130, 613. 653'20 Kč (zvýšení o 30. 956, 829. 600'35 Kč) a na pobočku v Brně
26. 269, 390. 915'10 Kč (zvýšení o 3. 745, 357. 619'40 Kč). Z celkového obratu bylo prove-
deno převodem z účtu na účet 206. 835, 966. 516'85 Kč, t. j. 76´77% proti 74'99% v roce 1935.
Obrat na šekových účtech státní správy se proti roku 1935 zvýšil o 12. 638, 333. 50075 Kč
na 91. 750, 582. 263'- Kč.
Ze zvýšeného obratu vyplývá zvýšení počtu zúčtovaných vkladů a výplat, úhrnem
bylo zúčtováno 116, 244. 296 položek, t. j. o 5, 208. 926 více než v roce 1935. U hlavního
ústavu v Praze bylo zúčtováno 99, 888. 059 (více o 3, 771. 153) a u pobočky v Brně 16, 356. 237
(více o 1, 437. 773) vkladů a výplat.
Počet šekových účtů se zvýšil o 1. 279 na 121. 001, z čehož připadá na hlavní ústav
102. 468 (přírůstek 417) a na pobočku 18. 533 (přírůstek 862) účtů.
Pohledávka na šekových účtech k 31. prosinci 1936 se proti konci roku 1935 zvýšila
o 174, 503. 695'80 Kč na 1. 691, 982. 41315 Kč.
Platební styk poštovní spořitelny s cizinou vykazuje v důsledku devalvace českoslo-
venské koruny a přerušení styků s Itálií snížení obratu proti roku 1935 o 8, 469. 340'31 Kč
na 188, 135. 079'16 Kč. Platy z ciziny vzrostly o 1, 946. 325'04 Kč, platy do ciziny klesly
o 10, 415. 665'35 Kč.
Spořitelní služba setrvává na své dosavadní vzestupné linii i v roce 1936.
Počet vkladních knížek vzrostl v roce 1936 o 148. 199 na 514. 948 a nových vkladů při-
bylo 130, 336. 68270 Kč. Koncem roku 1936 bylo na vkladních knížkách poštovní spoři-
telny uloženo 380, 188. 533'30 Kč bez kapitalisovaných úroků, které činily 8, 554. 936'90 Kč.
Úhrnný obrat na vkladních knížkách vzrostl o 382, 094. 65735 Kč na 1. 240, 770. 298´70 Kč.
Počet vkladů a výplat se zvýšil o 1, 174. 999 na 4, 054. 935. Vkladů bylo 1, 732. 005 (v roce 1935
1, 257. 546) v částce 685, 553. 49070 Kč (v roce 1935 478, 472. 42270 Kč) a výplat 2, 322. 930
(v roce 1935 1, 622. 390) v částce 555, 216. 808'- Kč (v roce 1935 380, 203. 218'65 Kč). Podle
docíleného obratu vykazují vkladní knížky poštovní spořitelny průměrný denní obrat
13. 516 vkladů a výplat v částce 4, 135. 901'- Kč. Průměrný vklad na jedné vkladní knížce
k 31. prosinci 1936 byl 738'30 Kč. O převaze drobných vkladů svědčí i to, že vkladních
knížek s vkladem do 1. 000 Kč je 83'28% Podle jazykového vydání bylo 352. 970 vkladních
knížek českých s pohledávkou 266, 831. 822'80 Kč, 77. 216 slovenských s pohledávkou
47, 221. 592'50 Kč, 72. 811 česko-německých s pohledávkou 60, 009. 722'- Kč, 8. 191 sloven-
sko-maďarských s pohledávkou 3, 672. 90170 Kč, 3. 326 česko-ruských s pohledávkou
1, 969. 654'80 Kč a 434 česko-polských s pohledávkou 482. 839'50 Kč.
Cestovní styk mezi Československem a Jugoslávií, organisovaný v rámci spolupráce
poštovních spořitelen zemí Malé dohodv prostřednictvím vkladních knížek poštovních
spořitelen, doznal v roce 1936 dalšího rozšíření. Vkladních knížek použilo 1. 358 Čechoslo-
váků a 235 Jugoslávců a cestovní styk vykázal obrat 1, 622. 044'- dinárů a 2, 805. 135´15 Kč.
Snahy o organisaci cestovního styku s Rumunskem se nepotkaly až dosud s úspěchem pro
transferové obtíže se strany Rumunska.
V oboru bankovní a jiné hospodářské činnosti se poštovní spoři-
telna účastnila záměny všech v roce 1936 splatných pokladních poukázek i úpisů pouká-
zek nových a participovala na těchto transakcích úhrnnou částkou 393, 526. 000 Kč. Poš-
tovní spořitelna fungovala také jako úpisovna půjčky obrany státu a obstarala úpisy
v úhrnné částce 275, 594. 000 Kč, z nichž připadá 141, 674. 000'- Kč na splátkové úpisy
veřejných zaměstnanců. Největší a nejobtížnější úkol zdolala však poštovní spořitelna při
1 provádění konsolidace a unifikace téměř všech kategorií státního založeného dluhu, ježto
vedle funkce normální sběrny jako ostatní peněžní ústavy byla ještě pověřena funkcí
399
§ 4 b. Poštovní spořitelna.
ústřední sběrny a výdejny nových dluhopisů. Za tím účelem převzala od státní pokladny
2, 820. 008 kusů nových dluhopisů v nominální hodnotě 20. 165, 960. 000 Kč a 1, 000. 000 kusů
zlomkových dluhopisů v nominální hodnotě 150, 000. 000 Kč a vydala jednotlivým sběr-
nám 2, 312. 199 kusů normálních dluhopisů nom. 18. 947, 355. 000 Kč a 230. 761 kusů zlom-
kových dluhopisů nom. 33, 829. 850 Kč. Ve funkci sběrny provedla poštovní spořitelna zá-
měnu 302. 550 kusů starých dluhopisů v nominální hodnotě 1. 342, 985. 125 Kč za 105. 087
kusů nových dluhopisů nom. 1. 365, 338. 500 Kč a za 21. 103 kusů zlomkových dluhopisů
nom. 3, 183. 650 Kč.
Konečně obstarala poštovní spořitelna v roce 1936 ještě také funkci sběrny dluho-
pisů 8% československé státní půjčky zahraniční z roku 1922, jejichž majitelům bylo
vládním nařízením č. 278/1936 Sb. z. a n. uloženo nabídnouti tyto dluhopisy poštovní
spořitelně k záměně nebo k proplacení. K záměně byly předloženy 9. 432 kusy nom. 1, 550. 000
liber a 15. 177 kusů nom. 13, 244. 400 dolarů, za něž poštovní spořitelna vydala 40. 320 kusů
41/0% unifikační půjčky emise B v nominální hodnotě 664, 070. 800 Kč. K proplacení byl
předložen pouze 1 kus v nominální hodnotě 100 liber a 11 kusů v nominální hodnotě 10. 100
dolarů, za něž bylo hotově vyplaceno 302. 355'- Kč. V obchodu s cennými papíry bylo do-
cíleno obratu 2. 448, 770. 413'20 Kč, který je proti roku 1935 vyšší o 1. 659, 000. 063'65 Kč.
Na toto zvýšení měla ovšem hlavní vliv unifikace státního dluhu, protože mnozí držitelé
starých titrů, chtějíce se vyhnouti nepohodlí předkládání titrů za účelem výměny, tyto
prodávali, aby později zakoupili již titry unifikované. Obrat eskontu a lombardu vykazuje
pokles o 135, 916. 146'20 Kč na 2. 146, 852. 041. 60 Kč. Stav vlastních a cizích deposit ve
vlastní, v cizí i ve zvláštní úschově vykazoval k 31. prosinci 1936 nom. 3. 887, 408. 699'05 Kč.
Bezpečnostních schránek bylo koncem roku 1936 pronajato 2. 610, t. j. o 446 více než
v roce 1935.
Ve věci likvidace starokorunových pohledávek za bývalou
uherskou poštovní spořitelnou v Budapešti převzala poštovní spoři-
telna v Praze v roce 1936 nom. 64, 470. 000 K 4% uherské korunové renty, jež tvoří hlavní
část československé úhrady, odvedla tyto renty do úřední úschovy a požádala zároveň
o jejich záměnu za náhradní československé dluhopisy. V důsledku záměny státních půj-
ček za unifikační půjčku muselo býti provedení likvidace odloženo do roku 1937. Jak-
mile poštovní spořitelna obdrží příslušné náhradní dluhopisy, obstará jejich realisaci a
po stanovení výplatní kvóty přikročí ihned k proplácení pohledávek.
Hospodářské výsledky poštovní spořitelny v roce 1936 končí čistým ziskem
14, 557. 398'55 Kč, který je v důsledku zvýšení osobní a věcné režie o 2, 356. 69975 Kč nižší
než zisk dosažený v roce 1935 a o 1, 977. 601'45 Kč nižší než zisk preliminovaný. Na čistém
zisku participuje hlavní ústav v Praze částkou 13, 221. 736'- Kč a pobočka v Brně část-
kou 1, 335. 662'55 Kč.
Poštovní spořitelna měla koncem roku 1936 celkem 1962 zaměstnance, a to u hlavního
ústavu 1735 a u pobočky 227 osob.