379

§ 2. Státní loterie.

V r. 1936 bylo z výtěžku 20. státní dobročinné loterie v částce 713. 89470 Kč po-
užito částky 710. 000 na podpory spolkům a částka 3. 894'70 Kč byla věnována jako do-
tace Reservě při státní dobročinné loterii v Praze.

V témže roce bylo z výtěžku 21. státní dobročinné loterie v částce 675. 004"85 Kč po-
užito částky 640. 000 Kč na podpory spolkům a částky 35. 004"85 Kč na reservu při státní
dobročinné loterii.

Reserva státní dobročinné loterie činila koncem r. 1936 160. 165 Kč 10 h (uložená
na vkladní knížce pražské městské spořitelny fol. 262. 017).

Jmění Masarykova podpůrného fondu při státní dobročinné loterii v Praze činilo kon-
cem r. 1935:

380

§ 2. Státní loterie.

Čistý výtěžek státní dobročinné loterie, jež se pořádá ve prospěch ústavů, sledujících
účely čistě dobročinné, a ústředních organisací tělovýchovy a sportu, po případě speci-
álních účelů, pro jednotlivé loterie stanovených, rozděluje ministerstvo financí po slyšení
správního sboru státních loterií, a to v dohodě s ministerstvem sociální péče, veřejného
zdravotnictví a tělesné výchovy, po případě jiných ministerstev, dobročinným ústavům,
jakož i ústředním organisacím tělovýchovy a sportu, veřejné podpory hodným.

Mimo to působí ředitelství státních loterií při pořádání velikých soukromých loterií
věcných a bylo v letech 1922-1935 pořádáno celkem (kromě t. zv. menších věcných lote-

Konečně se třeba zmíniti o účasti ředitelství státních loterií na řešení jiných otázek,
souvisejících s loterním důchodkem, jmenovitě o vydávání posudků při povolování her-
ních přístrojů (automatů) a reklamních slosování atd., jakož i spoluúčinnosti v trestním
důchodkovém řízení.

381

§ 2. Státní loterie.

Třicátáčtvrtá loterie

od prosince 1985 do května 1936.
111. 000 losů.

382

§ 2. Státní loterie.

Třicátápátá loterie

od června 1986 do listopadu 1936.
112. 500 losů.

383

§ 3. Státní mincovna v Kremnici.
§ 3. Státní mincovna v Kremnici.

Medaili, plaket, odznaků a jiných výrobku zhotovila v roce 1936 celkem 814. 827 kusu
proti 1, 707. 797 kusům v r. 1935.

Hospodaření mincovny v roce 1936 končilo ztrátou 1, 340. 189 Kč proti roku 1935,
v němž končilo čistým ziskem 229. 544. 15 Kč.

Zvýšená hospodářská činnost působila i k podstatnému zvýšení oběhu mincí. Poněvadž
nestačily zásoby u Národní banky čsl., přikročila mincovna k další ražbě některých nejvíce
požadovaných druhů mincí. V roce 1937 bylo dosud naraženo 3, 000. 000 kusů korun a
13, 000. 000 kusů desetníků; do konce roku 1937 bude pokračováno v ražbě korun, desetníků
a dvacetníků, takže všech 14 razících strojů státní mincovny v Kremnici bude v činnosti
Kromě toho budou ještě raženy stříbrné dvacetikoruny na paměť presidenta Osvoboditele
T. G. Masaryka v počtu 1, 000. 000 kusů.

Po prvé za svého trvání razila mincovna mince též pro stát cizí, totiž 2, 200. 000 kusů
stříbrných 100-Leva bulharských o váze téměř 4 1/2 vagónu.

Také medajlovna byla po celý rok plně zaměstnána ražbou nejrůznějších medailí, plaket
a odznaků téměř pro všechny významné sjezdy a události, zejména kulturního a sportov-
ního významu. Všechny tři redukční stroje státní mincovny jsou ve dne v noci v činnosti.

884

§ 4a. Československá pošta.
§ 4a. Československá pošta.

1. Poštovní provoz.

Postupující příznivý vývoj československého hospodářství, který se projevoval již
v letech 1934 a 1935 pokračoval také v roce 1936.

V souvislosti s tím vzestup poštovní dopravy v roce 1936 překonal podle statistických
výsledků bezprostředně předcházející léta, při tom však intensita poštovní dopravy zů-
stala stále ještě pod úrovní let před hospodářskou krisí. S přibývajícím hospodářským ru-
chem nenastalo totiž stejnoměrné oživení všech druhů poštovní služby. Některá odvětví
vykazují proti roku 1935 větší nebo menší vzestup, jiná opěť menší pokles a to obyčejně
tam, kde působil vliv konkurence nebo úsporné snahy obchodních kruhů a obecenstva.

Zatím co počet obyčejných listovních zásilek vnitřního styku podro-
bených poštovnému stoupl v roce 1936 proti roku 1935 téměř o 10%, přibylo balíko-
vých zásilek o necelá 4%. Tento poměrně malý a neúměrný vzestup resultuje však
jedině z přírůstku nejlevnějšího druhu poštovních balíků, t. zv. poštovního zboží,
kdežto normálních balíků podrobených poštovnému ve skutečnosti ubylo.

Projevuje se tu zřejmá snaha užívati levnějšího způsobu dopravy, kteroužto snahu
možno v roce 1936 sledovati i v jiných odvětvích poštovní služby. Jen tím lze vysvětliti,
že počet doporučených listovných zásilek v roce 1936 stoupl o necelé
procento, kdežto počet spěšných listovních zásilek o 11%. Z téhož důvodu
přibývalo v roce 1936 mnohem větší měrou zásilek zlevněných než zásilek podrobe-
ných plnému výplatnému, rovněž vzestup počtu zásilek nevyplacených byl
mnohem značnější než vzestup počtu zásilek při podání vyplacených.

Počet poštovních poukázek, podaných ve vnitřním styku, vzrostl v roce 1936
proti roku 1935 jen nepatrně (o 2'31 %); úhrnná vplacená částka na poštovní poukázky při
tom však znatelně poklesla. Za to přibylo větší měrou vkladů a výplat v šekové službě, čímž
se zároveň vysvětluje pokles v poštovní poukázkové službě.

Poštovní správa i v roce 1936 bedlivě sledovala vývoj poštovní dopravy; aby usnad-
nila používání služeb pošty, upravila nové podmínky, za nichž lze služeb pošty používati.
Vládním nařízením ze dne 19. června 1936, č. 175 Sb. z. a n., o používání pošty, dostalo
se poštovní správě zmocnění upravovati samostatně podmínky pro používání pošty. Věno-
vala se proto v roce 1936 se vším úsilím práčem na úpravě nového poštovního řádu,
nových poštovních poplatků a nového poštovního novinového řádu.

Nový poštovní řád, jímž jest upraveno poštovnictví v celém státě jednotně a na zcela
moderních zásadách, platí od 1. března 1937. Zároveň nabyly platnosti i nové poštovní po-
platky, v nichž poštovní správa uplatnila stěžejní zásady moderního nazírání na povahu
a úkoly pošty. Dnem 1. května 1937 nabyl účinnosti nový poštovní novinový řád, který
má pro poštovní novinovou službu stejný význam jako poštovní řád pro službu ostatní.

Vydáním těchto norem byla organisace čs. poštovnictví jako jednotného celku v zá-
sadě ukončena. Jak možno prozatím soudit z hospodářských výsledků prvých měsíců
jejich platnosti, osvědčily se tyto změny a budou patrně základem nového a slibného dal-
šího vývoje.

Pro interní službu vydala poštovní správa v roce 1936 nové předpisy o hospodaření
s penězi na poštovních úřadech, k nimž připojila různé předpisy s tím související, zvláště
o celních poukázkách, o placem červeným šekem atd. Aby zajistila co největší bezpečnost
dopravovaných předmětů, upravila telegrafické hlášení zásilek s vysokou cenou. V zájmu
obecenstva změnila způsob doručování obyčejných spěšných listovních zásilek, snížila
o celou třetinu počet tiskovin, jež musí býti podány do roka k poštovní dopravě, aby po-
žívaly výhody sníženého výplatného jako tiskoviny obchodní, dovolila převažky pro letá-
kové zásilky. Zmírnila v určitých případech podmínky pro odesilatele, který disponuje s ne-
doručitelným balíkem, umožnila používati větší měrou výhodných obchodních odpovědních
lístků a psaní tím, že zmírnila podmínky pro ně, a dovolila vypravovati obyčejné pytlovky,
třeba spěšné i pilné, zároveň s listovními zásilkami, aby tak urychlila jejich dopravu.

V dopravě listovních zásilek ve styku s cizinou v roce 1936 vykazuje počet zá-
silek, podaných do ciziny, přírůstek proti roku 1935 o 0'66%; naproti tomu počet zásilek,
došlých z ciziny, klesl o 0'50%.

885

§ 4a. Československá pošta.

Na vzestupu počtu listovních zásilek podaných do ciziny participují
zejména zásilky určené do mimosousední ciziny. Je to důsledek snahy našich
exportérů o rozšíření obchodních styků se zeměmi s volným obchodem.

Počet poštovně objednaných novin a časopisů ve styku s cizinou v roce 1936 vzrostl
opětně proti roku 1935 o 13. 019 na 111. 611; výtisků bylo dopraveno 1, 563. 205, t. j. proti
roku 1935 o 216. 104 kusů více. Tento vzestup je způsoben vzrůstajícím zájmem obecenstva
o kulturní styky s cizinou.

V počtu dopravených cenných psaní, krabic a balíkových zá-
silek do ciziny nastalo i v roce 1936 další snížení, způsobené zejména devisovými
opatřeními.

Také pokles v dopravě balíkových zásilek mezinárodního styku
(u zásilek podaných do ciziny o 8%, u zásilek došlých z ciziny o 2'25%) byl vyvolán hlavně
ochranářskou politikou jak vlastní, tak i států, s nimiž byl dříve balíkový styk velice živý.
Různá devisová a celní opatření, postihla hlavně naše malé a střední firmy, jejichž zá-
silky participují značným procentem na naší balíkové dopravě s cizinou. Pokles počtu
těchto zásilek způsoben byl hlavně konkurencí zasílatelských společností. Pokles poštov-
ních příkazů a zásilek na dobírku ve styku a cizinou byl zaviněn opatřeními na ochranu
měny.

Přírůstek počtu vplacených poštovních poukázek do ciziny
způsoben byl v prvé řadě tím, že strany, které zasílaly dříve peníze do ciziny v cenných
psaních, byly donuceny devisovými opatřeními zasílati je poštovními poukázkami. Kromě
toho projevuje se tu silný cestovní ruch z Československa do zahraničí, zejména do Ra-
kouska a Jugoslávie. Na mírném vzestupu počtu u nás vyplacených poštov-
ních poukázek z ciziny měly značný podíl poukazy emigrantům a platby za
knihy prodané při propagandě delegace "Slovenské matice", zejména ve Spojených stá-
tech amerických.

V roce 1937 nedošlo k podstatnějšímu rozšíření poukázkové, dobírkové a příkazní
služby z ciziny. Dnem 1. února 1937 zavedena byla znovu jen výměna poštovních a tele-
grafických poukázek a poštovních zásilek na dobírku s Albánií. Výměna cenných psaní
(krabic) s cizinou byla rozšířena nepatrně: od 1. července 1937 byla dovolena cenná psaní
a cenné krabice z Československa do britské osady Tonga ostrovy, československý export
byl poněkud podpořen tím, že bylo dovoleno zasílati do Řecka doporučená psaní s věcmi
podrobenými clu a na francouzský ostrov Martinique ukázky zboží se vzorky menší ob-
chodní ceny. Naproti tomu francouzská osada Réunion a britské osady Ceylon a Malaya
zakázaly v tomto roce dovoz ukázek zboží se vzorky menší obchodní ceny. V únoru 1937
obnovena byla doprava poštovních balíků do Španělska, Maroka (pásmo španělské) a na
ostrovy Kanárské a Minorku.

Od července 1937 připuštěny byly spěšné listovní zásilky do určitých míst na Cypru.
Dnem 1. května byla zahájena levnější doprava balíkových zásilek až do váhy 25 kg
z Československa do některých míst v Belgii, Dánsku, Finsku, Maďarsku, Polsku, Ra-
kousku a Švýcarsku prostřednictvím pražské dopravní společnosti "Intercontinentale".

V důsledku nové devalvace Kč (v říjnu 1936) byla poštovní správa nucena stanoviti
od 1. ledna 1937 v mezinárodní službě poštovní nový přepočítací poměr Kč ku zlatému
franku (1 zl. frank = 9'30 Kč) a upraviti podle toho zároveň výplatné za balíkové zá-
silky a pojistné za cenná psaní v mezinárodním styku. (V téže souvislosti byl vydán
k 1. květnu 1937 nový Balíkový sazebník. ) Podle nového přepočítacího poměru Kč k zla-
tému franku byly zvýšeny také od 1. ledna 1937 náhradové částky za ztracené doporu-
čené zásilky do ciziny a za ztrátu, vyloupení nebo poškození poštovních balíků (nákladních
zásilek) bez udané ceny a od 14. února 1937 prodejní cena mezinárodních odpovědek.

S novou úpravou poštovních poplatků vnitřního styku byly provedeny od 1. března
1937 i některé změny v mezinárodních poplatcích, na př.:

a) nově upraveno výplatné za zásilky slepeckého tisku do Gdaňská, Maďarska, Ně-
mecka, Rakouska a Rumunska;

b) výpravné 2'50 Kč stanoveno jen za balíkové zásilky s udanou cenou přes 1. 000 Kč;

c) restantní doplatní příplatek za zásilky z ciziny zvýšen ze 30 h na 50 h;

d) poplatek za zmeškané podání zapsané zásilky snížen s 2'50 Kč na 1 Kč;