Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.

IV. volební období. 5. zasedání.

933.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne................................................... ............ 1937

o úsporných opatřeních personálních.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Předpisy vládního nařízení ze dne 22.
prosince 1933, č. 252 Sb. 2. a n., o úsporných
opatřeních personálních, vydané pro státní
úředníky, platí v rozsahu stanoveném v den
účinnosti tohoto zákona obdobně i pro soudce.

(2) Rovněž úprava úsporných opatření per-
sonálních, stanovená pro státní zaměstnance
na rok 1937, platí ve stejném časovém i věc-
ném rozsahu obdobně i pro soudce.

§ 2.

Tento zákon nabývá, pokud se z ustanovení
§ 1, odst. 2 jinak nepodává, účinnosti dnem 1.
července 1937 a platí do 31. prosince 1937;
provedou jej všichni členové vlády.

Důvodová zpráva.

Vládní nařízení ze dne 22. prosince 1933,
č. 252 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních
personálních, bylo vydáno podle zmocňo-
vacího zákona č. 95/1933 Sb. z. a n. i pro
soudce z povolání.

Ve zmíněném zmocňovacím zákoně č. 95/
1933 Sb. z. a n., který byl prodloužen záko-
nem č. 206/1933 Sb. z. a n. do konce června

1934, je obsaženo omezení mimořádné moci
nařizovací slovy: "pokud k tomu není zapo-
třebí zvláštního zákona podle předpisů
ústavní listiny. "

Podle § 97, odst. 2 ústavní listiny upraví
služební poměry soudců z povolání
zvláštní zákon.

V roce 1933, když vláda se usnášela na

vládním nařízení č. 252 Sb. z. a n., ne-
mohla, obzvláště vzhledem k vážnosti tísně
státních financí, z nových úsporných opa-
tření personálních, která byla stanovena
i pro nejvyšší representanty státu a jeho
zákonodárné i výkonné moci, vyloučiti
soudce z povolání a cítila se oprávněnou
k tomuto opatření cestou nařizovací podle
citovaného zmocňovacího zákona i pokud
jde o soudce z povolání, vykládajíc pojem
"služební poměry", užitý v § 97, odst. 2
ústavní listiny, z nedostatku vysvětlení
v materiáliích k ústavní listině především
podle vžité a od převratu v administrativě
i v legislativě důsledně užívané personální
terminologie, jež liší služební poměry od
platových poměrů, tak, že v pojmu "slu-
žební poměry" nejsou obsaženy poměry
platové; v tomto výkladu byla vláda posí-
lena tendencí cit. předpisu ústavní listiny
mířící na služební vztahy soudcovy
k zaměstnavateli a ochranující jej v zájmu
soudcovské neodvislosti vůči státním orgá-
nům mu zákonně nadřízeným, proti zása-
hům do služebních poměrů, které by
mohly býti v rozporu s jeho neodvislosti,
nepřesaditelností a nesesaditelností.

Tento názor není však sdílen Nejvyšším
správním soudem, který nálezem bod č.
12388 se postavil na stanovisko, že zave-
dení platových srážek je platovou úpravou
a tato že je součástí služebního poměru
soudců z povolání, takže vláda nebyla
vzhledem k omezující doložce připojené
k prvému zmocňovacímu zákonu zmocněna
provésti platové srážky u soudců z povo-
lání cestou nařizovací. Stanovisko, jež vy-
slovil Nejvyšší správní soud s hlediska
§ 10 cit. vlád. nařízení, potvrdil týž soud
dalším nálezem z 5. prosince 1936, č.
16. 844/36 (Bod. 12680), i pokud jde
o ustanovení § 8 vlád. nař. č. 252/1933 Sb.
z. an.

Naproti tomu uznal N. s. s., pokud jde
o právní a platové poměry jiných zaměst-
nanců ve veřejných službách, u nichž není
v ústavní listině vyhrazena úprava zvlášt-
nímu zákonu, že mohla býti v mezích zmoc-
nění, daného vlád. nařízením v § 1 zákona
č. 95/1933 Sb. z. a n., provedena vládním
nařízením také úsporná opatření perso-

nální u těchto zaměstnanců, a to i změnou
dosavadních předpisů zákonných úpravují-
cích služební poměry těchto zaměstnanců.

S hlediska personální politiky není pro
budoucnost pochyby o tom, že pro soudce
z povolání nemohou, pokud jde o úsporná
opatření personální, platiti jiné předpisy
než pro ostatní státní zaměstnance a že
nemohou tudíž soudci z povolání z věcných
důvodů býti vyjmuti z platových srážek.
Pochybnost vzniklá odchylným výkladem
předpisů ústavní listiny, který jim dal N.
s. s., dotýká se velmi právní jistoty ve věci
tak ožehavé, jakou jsou úsporná opatření
personální, postihující všechny státní za-
městnance; aby tedy pro budoucnost byla
zabezpečena právní jistota, pokud jde
o zmíněná personální opatření, navrhuje
se ustanovení § 1 odst. 1 osnovy, jímž bude
k potvrzení výše uvedené, jinak věcně ne-
pochybné zásady, vydáno z důvodu shora
zmíněných ústavně-právních pochybností,
pokud jde o soudce z povolání, ustanovení
zákona, kterým by bylo stanoveno, že
předpisy vládního nařízení ze dne 22. pro-
since 1933, č. 252 Sb. z. a n., o úsporných
opatřeních personálních, vydané pro státní
úředníky, platí v rozsahu, stanoveném
v den účinnosti zákona, obdobně též pro
soudce (§ 97 ústavní listiny).

Přes to, že zákon nemá míti ze zásad-
ních důvodů zpětné účinnosti, činí ustano-
vení § 1, odst. 2 osnovy, řídíc se zásadou,
že soudce jest v platových ohledech posu-
zovati meritorně stejně jako ostatní státní
zaměstnance, opatření, aby soudci byli
účastní všech úlev, kterých se dostává
ostatním státním zaměstnancům pro rok
1937.

Opatření činěné v § 1, odst. 1 tohoto zá-
kona nevyžádá si finančního nakladu, na-
opak má pro budoucnost zabezpečiti pouze
nepochybnou zákonnost ustanovení zmíně-
ného vládního nařízení a mají tím býti
srážky podle tohoto vládního nařízení ko-
nané postaveny na zcela nesporný právní
podklad, aby byly vyloučeny stížnosti z to-
hoto titulu; náklad spojený s ustanovením
§ 1, odst. 2 osnovy pak je předvídán
v rámci nákladu na zmírnění srážek stát-
ním zaměstnancům v roce 1937.

V Praze dne 11. června 1937.

Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.

Ministr financí:
Dr. Kalfus  v. r.

Státní tiskárna v Praze. - 3369-37