102
kolu se zachováním předcházejících ustano-
vení, má účinek soudního narovnání.
§ 31.
(1) Neuskuteční - li se narovnání, rozhodne
soud, jaké odškodnění má býti dáno; zároveň
určí, je - li tu předpoklad označený v § 26,
odst. 4, částku, která připadá na náhradu
újem třetích osob.
(2) Toto rozhodnutí může býti vzato v od-
por toliko rekursem.
(3) Lhůta k rekursu je 15 dnů.
(4) Rekurs třeba podati ve dvou vyhotove-
ních. Jedno vyhotovení buď dodáno odpůrci
stěžovatele, jenž může v době 15 dnů podati
vyjádření. Jakmile toto vyjádření dojde, po
případě nadarmo uplyne uvedená 15 denní
lhůta, buďte spisy z moci úřední předloženy
vrchnímu soudu.
(5) Předcházející ustanovení platí též,
béře-li se v odpor rozhodnutí vrchního soudu.
(6) Uplatňovati pořadem práva nároky,
o nichž bylo rozhodnuto v řízení, které upra-
vuje tento zákon k účelům určení odškodnění,
je nepřípustné.
§ 32.
(1) Domnívá - li se strana, že skutkové okol-
nosti, k nimž sluší hleděti při určení odškod-
nění, nebyly úplně nebo správně vylíčeny při
šetření konaném podle § 25, může požádati,
než uplyne lhůta ustavená pro rekurs proti
rozhodnutí soudu o odškodnění, soud, který
šetření nařídil, aby bylo vykonáno ohledání.
(2) žádosti buď vyhověno, jsou - li v ní
přesně označeny skutečnosti neb skutkové
stavy, které mají býti zjištěny.
(3) Nařizuje a prováděje ohledání, řídí se
soud předpisy, jak prováděti důkazy na věč-
nou paměť.
(4) Podá - li se žádost do 8 dnů po dodání
rozhodnutí, které stanoví odškodnění, může
soud na žádost uložiti držiteli předmětu, jenž
má býti ohledán, aby se až do skončení ohle-
dání zdržel jakékoli změny, která by ohledání
ztížila.
(5) Rekurs proti nařízení, aby ohledání bylo
provedeno, nebo proti příkazu podle předchá-
zejícího odstavce nemá odkládacího účinku.
§ 33.
(1) Užije - li železniční podnik práva vyhra-
zeného mu v § 28, podle něhož může žádati
103
vybudování díla na několikerý způsob, roz-
hodne soud o odškodnění se zřením ke kaž-
dému navrženému způsobu vybudování a po-
nechá železničnímu podniku volnost volby.
Jestliže železniční podnik do 3 měsíců potom,
co mu bylo dodáno rozhodnutí, neprohlásí
u soudu, že se rozhoduje pro ten neb onen
způsob vybudování, může vyvlastněný žádati,
aby proti železničnímu podniku platila do-
mněnka, že se rozhodl pro ten způsob vybudo-
vání, vzhledem k němuž bylo určeno nejvyšší
odškodnění.
(2) Na žádost strany vysloví soud výsle-
dek volby usnesením, uvedla zároveň odškod-
nění, které má býti dáno.
§ 34.
(1) Jestliže soudem určené odškodnění zá-
leží v jistině, nutno je dáti před výkonem vy-
vlastnění, ač nedává-li se dodatečně podle
ustanovení § 9.
(2) Zaplatí-li železniční podnik jistinu, kte-
rou třeba dáti jako odškodnění, po uplynutí
více než 15 dnů, co bylo sjednáno narovnání
nebo co bylo dodáno soudní rozhodnutí, které
určuje odškodnění, je povinen zaplatiti zá-
konné úroky z prodlení ode dne, kdy se stalo
narovnání nebo kdy bylo dodáno pravoplatné
rozhodnutí. Jestliže však železniční podnik
užil práva vyhrazeného mu v § 28, je na
každý způsob zavázán, aby zaplatil úroky
z prodlení ode dne, kdy mu bylo dodáno roz-
hodnutí, které stanoví odškodnění s výhradou
volby.
§ 35.
(1) Sumu odškodnění je plniti, pokud z ní
mají býti uspokojeny nároky třetích osob
z jejich práv věcných, složením k soudu
i tehdy, nejde-li o případy § 1425 obč. zák.
Složení k soudu není nutné, prokáže-li se způ-
sobem vyhovujícím § 23, že jistota věcných
práv, která příslušejí těmto třetím osobám, je
zachována přes uskutečněné vyvlastnění.
(2) Nároky uvedených třetích osob se uspo-
kojují podle předpisů o rozvrhu nejvyššího
podání při nucené dražbě. Skutečnost, že od-
škodnění bylo složeno, bud' z moci úřední po-
znamenána ve veřejné knize, jde-li o předmět
zapsaný v takové knize.
(3) Tato poznámka má stejné účinky jako
poznámka o vykonané nucené dražbě.
104
IV. Výkon vyvlastnění.
Práva a povinnosti železničního
podniku a vyvlastněného.
§ 36.
(1) Nucený výkon vy vlastnění, které bylo
stanoveno pravoplatným rozhodnutím nebo
dohodou sjednanou podle §§ 22 a 27, přísluší
okresnímu úřadu.
(2) Nucený výkon buď povolen na žádost
železničního podniku, prokáže-li, že splnil po-
vinnosti stran dání nebo zajištění odškodnění,
pokud tyto povinnosti bylo třeba splniti před
vyvlastněním.
(3) Výkonu vy vlastnění není na překážku,
že předmět vyvlastnění přešel od osoby, proti
níž bylo zavedeno vyvlastnění, na osobu třetí,
anebo že nastaly jiné právní změny týkající
se tohoto předmětu.
(4) Nucený výkon nemůže býti zdržen ani
okolností, že rozhodnutí, určující odškodnění
nebo stanovící jistotu, kterou třeba dáti,
bylo vzato v odpor rekursem.
§ 37.
Nedá-li železniční podnik odškodnění,
určené rozhodnutím soudu nebo narovnáním,
anebo nedá-li jistotu, určenou soudem, a to do
15 dnů potom, co bylo učiněno narovnání nebo
co soudní rozhodnutí nabylo moci práva, může
vyvlastněný příměti železniční podnik, aby dal
odškodnění a úroky z prodlení, nebo složil jis-
totu, vedením exekuce podle předpisů řízení
sporného.
§ 38.
(1) Dokud vyvlastnění není vykonáno,
anebo dokud nenastane určení odškodnění na-
rovnáním nebo soudním rozhodnutím, je
oprávněn železniční podnik v době jednoho
roku potom, co vyvlastňovací nález nabyl
moci práva, vyvlastněný však po uplynutí
této doby, požádati zemský úřad, který vy-
vlastňovací nález vydal, za zrušení tohoto ná-
lezu.
(2) Tohoto práva nemůže užíti strana,
která již požádala soud za určení odškodnění.
(3) žádosti za zrušení vyvlastňovacího ná-
lezu třeba vyhověti, jsou-li splněny podmínky
stanovené v předcházejících odstavcích.
(4) Rozhodnutí zemského úřadu mohou
obě strany vzíti v odpor odvoláním. Ustano-
105
vení § 18, odst. 3 platí i pro toto odvolání.
Jakmile rozhodnutí nabude moci práva, dá
zemský úřad podnět knihovnímu soudu, aby
vymazal knihovní poznámku o vyvlastňova-
cím nálezu učiněnou podle § 20.
§ 39.
(1) železniční podnik musí nahraditi škodu,
která vzejde z toho, že nedal vykonati vy-
vlastnění.
(2) Co se týká náhrady této škody, možno
nastoupiti na železniční podnik pořadem
práva.
V. Řízení za mimořádných poměrů.
§ 40.
Žádá - li naléhavý veřejný zájem, aby se vy-
vlastnění k účelům železničním stalo co nej-
dříve (na př. z té příčiny, že je nutné napra-
viti nebo zameziti provozní poruchy, že je
třeba obnoviti bezpečnost provozu, nebo že
toho vyžadují zřetele obrany státu), může
býti užito - bez újmy toho, jak rozhodne
úřad příslušný k vydání stavebního povolení
pro stavbu dráhy nebo pro stavbu na dráze
o opatření trvalé povahy - následujících
předpisů o zkráceném řízení.
§ 41.
(1) žádost za zavedení jednání k určení
předmětu a rozsahu vyvlastnění buď podána
zemskému úřadu, při čemž buď dbáno před-
pisu § 21.
(2) Zemský úřad ustanoví vedoucího jed-
nám, jenž přibere k jednání strany a vydá ne-
prodleně po ukončení jednání vyvlastňovací
nález.
(3) Odvolání, podané proti tomuto nálezu,
nemá odkládacího účinku.
§ 42.
(1) železniční podnik může žádati u přísluš-
ného okresního soudu za určení odškodnění;
při tom musí prokázati, že bylo zahájeno ří-
zení označené v § 41.
(2) Přípravy k šetření, která mají býti ko-
nána podle § 25, třeba tak zaříditi, aby šetření
mohla býti vykonána, dovolují - li to okolnosti,
v den, jenž bude určen pro jednání o před-
mětu a rozsahu vyvlastnění, a aby mohla ná-
sledovati hned po vydání vyvlastňovacího
nálezu.
14
106
(3) Ustanovuje znalce, není soud vázán se-
znamem, o němž je řeč v § 25.
VI. Závěrečná ustanoveni.
§ 43.
Náklady vyvlastňovacího řízení a náklady
určení odškodnění soudem postihují želez-
niční podnik, ač nevzešly-li z neoprávněného
podnětu strany.
§ 44.
Vydání toho, co bylo složeno u soudu vzhle-
dem k ustanovením tohoto zákona, je osvo-
bozeno od placení poplatků za uschování.
§ 45.
Ustanovení tohoto zákona neplatí pro drá-
hu, pro jejíž vybudování a provoz přísluší vý-
kon vyvlastňovacího práva podle obecného
horního zákona.
Resoluce:
1. Na území republiky leží několik tratí cizích států. Tyto tratě jsou provozovány
správami zahraničních drah a personálem těchto drah. Způsob provozu a pobyt zahra-
ničního personálu není ve všech případech v souladu s hospodářskými a státními
zájmy republiky. V poslední době byla část těchto drah alespoň formálně převedena
v majetek a provoz československých státních drah, ve skutečnosti však i tyto tratě
jsou stále ještě ve správě a provozu drah zahraničních. Poněvadž hospodářský i státní
zájem republiky vyžadují, aby všechny dráhy na území republiky byly také ve správě
a provozu domácích železničních správ, vyzývá se vláda, aby s největším urychlením
provedla opatření, aby všechny tratě železniční, které až dosud jsou spravovány ze
zahraničí, byly převedeny do správy československé.
2. Ministerstvu železnic se doporučuje, aby předpisy, vydané před několika
lety o nejmenším přípustném poloměru, zrevidovalo a povolilo ve vlečkách poloměry,
které bývaly povolovány za Rakouska a aby netrvalo na tom, že schválené již kon-
strukce abnormálních výhybek musí býti znovu schvalovány.
3. Ministerstvu železnic se ukládá, aby byv. zaměstnanci všech služebních od-
větví, kteří na základě zákona ze dne 22. prosince 1924, čís. 286 Sb. z. a n., byli eli-
minováni a jako dělníci na výpomoc - smluvní - byli ponecháni dále v železniční
službě, byli jmenováni porn. zaměstnanci, pokud tito zaměstnanci vyhovují přede-
psaným podmínkám pro jmenování pomocnými zaměstnanci ve smyslu ustanovení
§§ 110, 111, 112 a 135 vládního nařízení ze dne 5. března 1927, čís. 15 Sb. z. a n.,
ohledně úpravy platových a některých služebních poměrů zaměstnanců čsl. státních
drah. Ministerstvo železnic se dále vyzývá, aby zrušilo 10% interkalář a aby rozmno-
žilo počet míst systemisovaných pro skupinu pomocných zaměstnanců.
4. Vládě, příp. ministerstvu železnic, budiž uloženo, aby byl při sestavování de-
legací k periodicky konaným mezinárodním konferencím, zasedáním a poradám me-
107
zinárodních železničních sdružení vždy také železničním odborovým organisacím vy-
hrazen jeden oficielní mandát delegáta a jeden mandát pro náhradníka.
5. Vláda se vyzývá, aby předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona, dle
kterého na místě zákona ze dne 29. října 1919, č. 606 Sb. z. a n., týkajícího se dra-
hotních příplatků k úrazovým důchodům, byly všechny úrazové důchody, a sice také
ony předválečné úrazové důchody, které původně byly vyměřeny na základě byv. ra-
kouské korunové měny, dle nynější kupní síly čsl. koruny valorisovány.
6. Ministerstvo železnic se vyzývá, aby s účinností od 1. ledna 1937 vyměřilo
v případech, zasluhujících zřetele, zaměstnancům a pozůstalým po zaměstnancích
zestátněných drah, kteří nepodali unifikační přihlášku, odpočivné a zaopatřovací
platy tak, jako kdyby byli unifikováni.
7. Vláda se vyzývá, aby co nejdříve vydala pro kategorii ozbrojených strážních
oddílů železničních, které se zřizují na základě § 139 zákona o drahách (železničního
zákona), patřičnou systemisaci.
8. Publicita všech tarifních opatření na drahách, jakož i zásada stejného naklá-
dání se všemi přepravci byly a jsou doposud stěžejními pilíři státní dopravní poli-
tiky. Je potřebí zachovati v této věci krajní opatrnost i v budoucnosti. Vláda se vy-
zývá, aby užila zmocnění podle § 86, odst. 3, písm. b) jenom v případě nezbytné
potřeby a aby i potom jednala ve smyslu této opatrnosti; zejména se vyzývá, aby
případné zproštění povinnosti publikovati tarifní opatření omezila toliko na tarifní
opatření malého významu.
9. Vláda se vybízí, aby návrhem zvláštního zákonného opatření umožnila judi-
katuře, podle níž některé personální akty státní železniční správy (které jsou činěny
na základě § 70 vládního nařízení č. 15/1927, po případě na základě § 22, odst. 1
a § 47, odst. 2 vl. nař. č. 96/1930 Sb. z. a n. ) jsou hodnoceny jako administrativní
akty, z čehož vyplývají pro zaměstnance drah státních velmi nepříznivé důsledky
po stránce prekluse jejich nároků, aby uvedené personální akty považovala jako
projevy soukromoprávní.
10. Vláda se vyzývá, aby co nejdříve podala Národnímu shromáždění osnovu zá-
kona, jíž se vydává všeobecný zákon expropriační, platný pro celé území státu.
11. Ministerstvo železnic se vyzývá, aby doplnilo stanovy invalidního a starob-
ního fondu státních drah tak, aby se důchodu mohlo dostati zaměstnancům, po pří-
padě pozůstalým po nich i tehdy, když zaměstnanec se následkem podnikového úra-
zu stane invalidním nebo utrpí smrtelný podnikový úraz dříve, než dovrší čekací
dobu.
12. Ministerstvo železnic se vyzývá, aby při provádění §u 76 zákona o drahách,
vycházejíc z ustanovení vl. n. č. 134 ze dne 15. června 1934, trvalo na tom, že za-
městnanci dráhy jsou povinni, pokud se u nich mohou vyskytnouti úkony policie
na dráze, nebo pokud je to v zájmu styků s obecenstvem, nositi při výkonu služby
stejnokroj. Služební odznak může býti nošen jenom ve službě dozorčí.
13. Vládě, příp. ministerstvu železnic budiž uloženo, aby byl při sestavování
delegací k periodicky konaným mezinárodním konferencím, zasedáním a poradám
mezinárodních železničních sdružení vždy také železničním odborovým organisacím
vyhrazen jeden oficielní mandát delegáta a jeden mandát pro náhradníka.
14. Ministerstvu železnic se ukládá, aby byv. zaměstnanci všech služebních od-
větví, kteří na základě zákona ze dne 22. prosince 1924, čís. 286 Sb. z. a n., byli eli-
minováni a jako dělníci na výpomoc - smluvní - byli ponecháni dále v železniční
službě, byli jmenováni porn. zaměstnanci, pokud tito zaměstnanci vyhovují předepsa-
ným podmínkám pro jmenování pomocnými 'zaměstnanci ve smyslu ustanovení
§§ 110, 111, 112 a 135 vládního nařízení ze dne 5. března '1927, čís. 15 Sb. z. a n.,
ohledně úpravy platových a některých služebních poměrů zaměstnanců čsl. státních
108
drah. Dále se vyzývá ministerstvo železnic, aby zrušilo 10 % interkalář a aby rozmno-
žilo počet míst systemisovaných pro skupinu pomocných zaměstnanců.
15. Ministerstvo železnic se vyzývá, aby s účinností od 1. ledna 1937 vyměřilo
v případech zasluhujících zřetele zaměstnancům a pozůstalým po zaměstnancích ze-
státněných drah, kteří nepodali unifikační přihlášku, odpočivné a zaopatřovací platy
tak, jako kdyby byli unifikováni.
16. Vláda se vyzývá, aby předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona, dle
kterého na místě zákona ze dne 29. října 1919, č. 606 Sb. z. a n., týkajícího se
drahotních příplatků k úrazovým důchodům, byly všechny úrazové důchody a sice
také ony předválečné úrazové důchody, které původně byly vyměřeny na základě býv.
rakouské korunové měny, dle nynější kupní síly čsl. koruny valorisovány.
Státní tiskárna v Praze. - 2670-37.