Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937,
IV. volební období 5. zasedání.
Překlad.
891.
Naléhavá interpelace
poslanců dr F. Zippeliuse a Franze Němce
ministrovi vnitra a ministrovi spravedlnosti
o opatřeních policejních úřadů v Teplicích, Chomutově atd., jež nejsou kryta zá-
konem.
Státní policejní úřady zřízené vyhláš-
kami ministerstva vnitra číslo 124/1936,
292/1936, 10/1937 Sb. z. a n. na základě
vládního nařízení čís. 51/1936 Sb. z. a n.,
které převzaly od obcí ohlašovací agen-
du, chystají se provésti všeobecný soupis
obyvatelstva svého obvodu. Tak nařídili
přednostové státní policie v Litoměřicích,
Teplicích, Chomutově atd., že všichni o-
byvatelé v obvodě tohoto policejního úřa-
du musí v určité lhůtě hlásiti svůj pobyt.
Těm, kteří se nepřihlásí, hrozí peněžité
tresty až do 5000 Kč a tresty na svobodě
až do 14 dnů.
Vzniká otázka, zda státní policejní úřa-
dy jsou oprávněny vydati takový příkaz
a zda obyvatelstvo musí tohoto příkazu
uposlechnouti. Policejní úřady se domní-
vají, že jsou již proto oprávněny toto na-
řízeni vydati, že převzaly ohlašovací a-
gendu. Ohlašovací povinnost je nově u-
pravena novým ohlašovacím řádem ze
dne 28, března 1935, čís. 51 Sb. z. a n.,
který má nahraditi staré ohlašovací řády
čís. 33/1857 a čís. 20/1860 ř. z. (§ 12). Za-
tím však nenabyl zákon dosud platností,
ježto příslušné vládní nařízení ještě neby-
lo vydáno (§ 13). Staré předpisy o ohla-
šovací povinnosti, která je upravena prá-
vě uvedenými ministerskými nařízeními,
platí ještě stále. V těchto starých předpi-
sech není obsažen právní podklad pro vše-
obecné hlášení všech obyvatel. Ostatně
neobsahuje ani nový zákon čís. 51/1935
Sb. z. a n. ustanovení, které by umožňo-
valo všeobecné hlášení obyvatel určitého
obvodu. Státní policejní úřady nemohou
proto nařízení o všeobecném soupisu oby-
vatelstva odůvodňovati ustanovením zá-
kona nebo nařízeními které by platilo pro
ohlašovací povinnost. Je tedy otázka, zda
nějaké jiné zákonné ustanovení tyto úřa-
dy k tomuto opravňuje.
Lze se domnívati, že státní policejní ú-
řády se při tom budou odvolávati na ú-
vodní ustanovení zákona o organisaci po-
litické správy č. 125/1927 Sb. z. a n. Po-
dle článku 13 těchto úvodních ustanovení
platí úvodní ustanovení zákona o organi-
saci politické správy
i pro státní policej-
ní úřady pro jejich obor působnosti. Po-
dle výkladu článku 2 těchto úvodních u-
stanovení, který odpovídá smyslu zákona,
mají tudíž státní policejní úřady bdíti nad
veřejnou bezpečností a klidem, udržovati
veřejný pořádek a, což je pro tuto otázku
velmi důležité, vésti soupis obyvatelstva,
aniž by tím však byly dotčeny zvláštní
předpisy platné pro jednotlivé obory to-
hoto okruhu působnosti (článek 2, odst. 2).
Za tímto účelem může ovšem státní po-
licejní úřad ve svém obvodě vydati k pro-
vedení článku 3 úvodních ustanovení or-
ganisačního zákona, jež odpovídá tomuto
zákonu, příkazy nutné ve veřejném zá-
jmu, jak ve formě všeobecných nařízení,
tak pro jednotlivé případy a vynutiti upo-
slechnutí takových příkazů trestními sank-
cemi a sice se svolením zemského úřadu
vyjma nutné a neodkladné případy.
Ale také při těchto příkazech musí býti
dbáno omezení článku 2, odst. 2 úvodních
ustanovení organisačního zákona, podle
kterého zůstávají zvláštní předpisy plat-
né pro jednotlivé obory tohoto okruhu pů-
sobnosti nedotčeny. Všeobecná přísluš-
nost politických a policejních úřadů po-
dle předpisů organisačního zákona má te-
dy jen ráz subsidiární; platí jen potud,
pokud příslušný právní obor není upra-
ven zvláštními předpisy. To vyplývá
z toho, že článek 3 se odvolává na článek
2 (tedy i na jeho druhý odstavec). Tam
tedy, kde platí zvláštní právní předpisy,
jsou i státní politické a policejní úřady
jimi podle článku 3 při vydávání příkazů
vázány a mohou vydávati nařízení jen
v rámci těchto ustanovení.
Jest poukázati také na nález nejvyššího
správního soudu z 19. prosince 1933, č. j.
21. 014, Boh. 10. 947, který je otištěn v ča-
sopise pro obecní samosprávu z r. 1934,
sloupec 232 a násl. V tomto nálezu bylo
vysloveno, že obec nemůže podle § 28, č.
2 a § 35 českého obecního zřízení rozší-
řiti ohlašovací povinnost uloženou cizím
osobám §§ 5 a 9 ministerského nařízení
č. 33/1857 ř. z. na osoby, které mají své
sídlo v obci a že také od oněch osob, které
jsou povinny podle uvedených předpisů
se hlásiti, nemůže žádati údaje takových
dat, která v těchto předpisech nejsou u-
vedena (náboženství, jazyk).
Je tedy nezákonné, nedbají-li státní po-
licejní úřady omezení, které platí podle
judikatury nejvyššího správního soudu.
Na základě těchto právních úvah při-
cházíme k závěru, že státní policejní úřa-
dy překročují svůj obor působnosti a
svou zákonem jim přiznanou pravomoc,
nařizují-li obyvatelstvu svého obvodu
všeobecnou ohlašovací povinnost. Nad to
nařizuje státní policejní úřad v Chomuto-
vě, že příslušníci města smí při vyplňo-
vání napsati své jméno jen měkkou tuž-
kou.
Vyhrůžka trestem a posléze uvedené
opatření znepokojují velmi silně obyvatel
stvo.
Interpelanti se tudíž táží pana ministra
vnitra a pana ministra spravedlnosti:
1. Jsou páni ministři ochotni vyšetřiti
vytýkaný stav věci?
2. Jsou páni ministři ochotni učiniti opa -
tření, aby jednak dotyčné úřady, resp. je-
jich odpovědní přednostové a jednak vů-
bec všechny úřady tato opatření ihned
odvolaly?
3. Jsou páni ministři ochotni tyto nezá-
konnosti potrestati?
V Praze dne 16. dubna 1937.
Dr Zippelius, Franz Němec,
F. Nitsch, Axmann, G. Böhm, dr Neuwirth, Frank, dr Hodina, Jäkel, Esterházy,
Jobst, inž. Schreiber, Klieber, Hirte, dr Kellner, A. Nitsch, dr Szüllö, inž. Richter,
E, Köhler, Hollube, dr Eichholz, Budig, Sandner, Birke, Stangl, Gruber, dr Jilly,
Szentiványi, Obrlik, inž. Karmasin, dr Korláth, Knorre, Wollner, dr Porubszky,
Knöchel, inž. Lischka, inž. Kiinzel, inž. Peschka, dr Holota, Nickerl, Petrášek,
Jaross, Illing, dr Rosche, dr Peters, Sogl, Fischer, Kundt, Wagner, Rösler, May,
dr Köllner.