15
Platové stupně služného interních
učitelů.
|
Stupně předběžného vzdělání |
||||
|
Platový |
IV. |
III. |
II. |
I. |
|
stupeň |
Služné v roční částce Kč |
|||
|
1 |
9. 000 |
- |
- |
- |
|
2 |
10. 800 |
- |
- |
- |
|
3 |
12. 600 |
12. 600 |
- |
- |
|
4 |
14. 400 |
14. 400 |
- |
- |
|
5 |
16. 200 |
16. 200 |
16. 200 |
- |
|
6 |
18. 000 |
18. 000 |
18. 000 |
18. 000 |
|
7 |
19. 800 |
19. 800 |
19. 800 |
19. 800 |
|
8 |
21. 600 |
21. 600 |
21. 600 |
21. 600 |
|
9 |
23. 400 |
23. 400 |
23. 400 |
23. 400 |
|
10 |
25. 200 |
25. 200 |
25. 200 |
25. 200 |
|
11 |
- |
27. 000 |
27. 000 |
27. 000 |
|
12 |
- |
28. 800 |
28. 800 |
28. 800 |
|
13 |
- |
30. 600 |
30. 600 |
30. 600 |
|
14 |
- |
- |
32. 400 |
32. 400 |
|
15 |
- |
- |
34. 200 |
34. 200 |
|
16 |
- |
- |
- |
36. 000 |
§ 33.
Výchovné.
(1) Výchovné interních učitelů pro je-
dno nezaopatřené dítě jest Kč 1. 800 a při
více nezaopatřených dětech Kč 3. 000.
(2) Zákonné předpisy a nařízení, vzta-
hující se k činovnému a výchovnému pro
jiné státní učitele, platí i pro interní učitele
veřejných učňovských škol.
§ 34.
Funkční služné.
(1) Ředitelská místa na veřejných
učňovských školách jsou systemisována
ve III. platové stupnici funkčního služné-
ho dle § 75 zákona ze dne 24. června 1926,
č. 103 a jest to:
|
Platová stup- |
||||
|
nice funkční- |
Stupeň |
|||
|
ho služného |
||||
|
a |
b |
c |
d |
|
|
III. |
Kč |
|||
|
2. 400 |
3. 000 |
3. 600 |
4. 200 |
|
(2) Za mimořádných okolností, když to-
ho vyžaduje organisační rozsah veřejné
16
učňovské školy, mohou býti takováto ře-
ditelská místa vládním nařízením syste-
misována ve II. platové stupnici funkční-
ho služného.
|
Platová stup- |
Stupeň |
|||
|
a |
b |
C |
d |
|
|
II. |
Kč |
|||
|
6. 240 |
7. 440 |
8. 640 |
9. 600 |
|
D í l VII.
§35.
Učebná míra.
(1) Nejvyšší učebná míra se stanoví u
interních učitelů a ředitelů veřejných uč-
ňovských škol takto:
a) u interních učitelů v předmětech na-
ukových a jiných na 25 hodin vyučova-
cích;
b) u interních učitelů pro vzručnosti a
dílenské vyučování na 30 týdenních ho-
din vyučovacích;
c) u interních ředitelů na 15 hodin na-
ukových.
(2) Do nejvyšší učebné míry interních
učitelů a ředitelů se započítává:
a) jednou týdenní hodinou naukovou za
každou třídu (oddělení, pobočku) oprava
písemných prací z jazyka vyučovacího,
oprava písemných prací z obchodní ko-
respondence (písemností v jazyku vyučo-
vacím) a 0. 5 týdenní hodinou naukovou
oprava písemných prací v jazycích ci-
zích;
b) 0. 5 týdenní hodinou naukovou opra-
va grafických prací z odborného kreslení
na odborných školách učňovských za
každou třídu (oddělení, pobočku a sku-
pinu);
c) jednou až dvěma týdenními hodina-
mi naukovými vedení rozsáhlých sbírek,
učebných pomůcek a knihoven;
d) jednou týdenní hodinou naukovou
práce s provozem dílen spojené za každou
třídu (oddělení, pobočku a skupinu);
17
e) všechny vyučovací hodiny v neděli,
ve všední den po 18 hodině a v sobotu
po 14 hodině se počítají dvojnásobně;
f) řízení tělovýchovných a branných
podniků se odměňuje započítáním jedné
týdenní hodiny naukové za každých 50
hodin skutečně konaných;
g) jednou týdenní hodinou naukovou
úkol třídního učitele za každou třídu, kte-
rá má aspoň 20 žáků; třídy s menším po-
čtem žáků se sčítají pro nabytí práva
ohledně započtení jedné týdenní naukové
hodiny; početní zbytky větší čísla 15 se
počítají za dvacet;
h) 0. 1 týdenní hodinou naukovou za
každou hodinu předmětu naukového.
(2) Do nejvyšší učebné míry interních
ředitelů se započítává:
a) 0. 4 týdenní hodina nauková za kaž-
dou třídu;
b) 2 hodiny týdenní naukové za admi-
nistrativní práce pro školní dílny;
c) vedoucím dílen započítává se jednou
týdenní naukovou hodinou práce s vede-
ním dílen spojené.
(3) Přespočetné hodiny nejvyšší učebné
míry, přesahující dobu aspoň jednoho týd-
ne, se honorují dle zásad hodinových odměn
učitelů vedlejších. Do 1/5 povinného úvaz-
ku pouze 75% příslušné odměny. U inter-
ních učitelů zatímních nebo výpomocných
je odměna za přespočetné hodiny vše-
obecně 50% řádné odměny.
§36.
Ustanovení o interních učitelkách a
ředitelkách.
(1) Pokud se v tomto zákoně mluví
o interních učitelích nebo ředitelích, roz-
umějí se tím také interní učitelky nebo
interní ředitelky.
(2) Interním učitelkám nebo ředitelkám
nepřísluší výchovné. Pakliže jejich vlast-
ní nezletilé a nezaopatřené děti jsou vý-
lučně odkázány výživou na ně, a není-li
jiné osoby k tomu povinné, náleží těmto
interním učitelkám a ředitelkám výchov-
né po tu dobu, po kterou uvedená příčina
trvá.
18
(3) Pro mateřství nebo těhotenství má
právo interní učitelka nebo ředitelka na
řádnou dovolenou, nejdéle tříměsíční, jež
obemyká den porodu. K úřednímu vyzvá-
ní nastává povinnost podrobiti se prohlíd-
ce úředního lékaře.
(4) Po dobu této řádné dovolené pří-
sluší učitelské osobě pouze služné bez či-
novného, případně výchovného nebo
funkčního služného, při čemž nesmí cel-
kový příjem služební klesnouti pod 80%.
Jinak se povoluje dovolená bezplatná. Do-
volená, zmíněná v odst. 3, je započitatelna
pro zvýšení služného, pro nabytí nároků
na výměru do pense. Po tu dobu dovolené
nepřestává povinnost placeni pensijního
příspěvku.
Díl VIII.
§37.
Kvalifikační komise.
Učitelé veřejných učňovských škol kva-
lifikují pětičlenné kvalifikační komise, zří-
zené v sídle obvodových inspektorů,
v nichž zasedají dva zástupci učitelstva
veřejných učňovských škol. Odvolací
kvalifikační komise je zřízen, u minister-
stva školství a národní osvěty, v níž za-
sedá aspoň jeden učitel. Podrobnosti o
zřízení kvalifikačních komisí a kvalifikace
učitelstva vůbec upraví služební pragma-
tika.
Díl IX.
§38.
Služební pragmatika.
Služební poměr učitelstva veřejných
učňovských škol (služební pragmatika)
se upraví zvláštním vládním nařízením,
při čemž ustanovení zákona č. 319/1917 ř.
z. ve znění nyní platném se přizpůsobí
s příslušnými změnami a doplňky vzhle-
dem k tomuto zákonu na učitele veřej-
ných učňovských škol.
Díl X.
§39.
Všeobecná ustanovení.
(1) Každá změna a úprava současných
zákonů o platových a služebních pomě-
19
rech státních zaměstnanců se vztahuje též
ve smyslu tohoto zákona i na učitele ve-
řejných učňovských škol.
(2) Při prvém nebo opětovném ustano-
vení obdrží interní učitel počáteční zá-
kladní služné příslušného stupně. Při jme-
nování interním ředitelem obdrží vedle
náležitého základního služného též počá-
teční funkční služné. V případech závaž-
ných mohou býti učiněny úchylky vlád-
ním usnesením k návrhu ministerstva
školství a národní osvěty za souhlasu mi-
nisterstva financí.
(3) Zvýšení služného učitelů vedlejších
i interních se provádí z úřední moci.
(4) Vyloučení a odklad zvýšení služné-
ho interních učitelů bude upraveno zvlášt-
ní služební pragmatikou učitelů veřejných
učňovských škol obdobně jako u jiných
státních učitelů.
(5) Přestoupí-li interní učitel veřejných
učňovských škol do správní služby, ob-
drží služební místo oné úřednické kate-
gorie, jež odpovídá jeho předepsanému
předběžnému vzdělání a té platové stup-
nici, která odpovídá jeho dosavadnímu
služnému. Není-li takové stupnice, pak
obdrží služné nejblíže vyšší stupnice.
Vrátí-li se interní učitel na školu, vyměří
se mu služební plat, jako kdyby školní
službu neopustil.
(6) Veškeré osobní náklady hradí státní
správa.
(7) Zákon tento platí pro celou Česko-
slovenskou republiku.
§40.
Účinnost.
Zákon tento nabývá platnosti dnem 1.
ledna 1938.
§41.
Provedení.
Ministr školství a národní osvěty v do-
hodě se zúčastněnými ministry provede
tento zákon.
20
Důvodová zpráva.
Živnostenské školství pokračovací -
školství učňovské - sahá svými začátky
do roku 1833, kdy byl v Praze učiněn
první pokus a to založením Průmyslové.
školy pokračovací.
Od tohoto roku otázka nutného vzdě-
lání živnostenského a obchodního dorostu
nabývá na své opodstatněné důležitosti ho-
spodářské, národní, sociální a mravní,
takže již r. 1882 byly v Čechách 64 po-
kračovací školy, jednak průmyslové, jed-
nak kupecké.
Roku 1883 bývalé ministerstvo kultu a
vyučování nařízením č. 3. 674/1883 upra-
vuje povšechnou organisaci živnostenské-
ho školství pokračovacího tím způsobem,
že povinnost říditi školu nebyla vyslove-
na, a škola se stala teprve tehdy povin-
nou pro učně svého obvodu, když byla
zřízena - dobrovolně.
Naproti tomu v jiných zemích rakous-
kých byla právní otázka živnostenských
škol pokračovacích řešena zákony zem-
skými. Přes velikou nepřízeň vídeňské
vlády české pokračovací školy mohutně-
ly víceméně obětavostí a porozuměním
české samosprávy a rozličných stavov-
ských korporací, obzvláště pak učitelů
jak z povolání, tak i živnostenské a ob-
chodní prakse, takže v r. 1917/1918, kdy
důsledky světové války byly nejtíživější,
bylo již 528 škol s 2. 759 učiteli a 40. 158
žáky.
V našem osvobozeném státě neměnilo
se ničeho na základech živnostenského
školství pokračovacího a tak dodnes po-
dle citovaného výnosu bývalého mini-
sterstva kultu a vyučování je zřizování
těchto škol dobrovolným činem mnoha
nijak stanovených činitelů a školy nemají
charakteru veřejnosti a jsou jen potud
povinnými pro učně, pokud jsou dobro-
volnými činiteli vystaveny.
Ač po této stránce rozvoj živnosten-
ských škol pokračovacích byl velice ztí-
žen uvedenou právní nejistotou, jsou ve
školním roce 1934-35 již 2. 143 školy se
124. 246 žáky a 10. 417 učiteli.
Ve vnitřní jejich organisaci učinilo živ-
nostenské školství pokračovací znameni-
té pokroky a to pouze cestou nařizovací.
Bylo vsunuto v rámec ministerstva
školství a národní osvěty, zrušeny pří-
pravky, podporovalo se zodbornění škol,
zrušilo se nedělní a večerní vyučování,
stát převzal všechen osobní náklad, zří-
zen fond pro stavbu škol, pořádány re-
formované učebné běhy pro vzdělání uči-
telstva těchto škol, znemožněno odnárod-
ňování učňů ve školách jiného jazyka,
školní uávštěva učiněna povinnou i pro
učednice, sídlo podniku živnostenského
prohlášeno za směrodatné pro školní po-
vinnost učňovu, inspekční obvody rozší-
řeny z 9 na 13 a 6 obvodů slovenských
a inspektoři zařazení do statutu úředníků
správní služby ministerstva školství a
národní osvěty. Tyto vnitřní reformy jsou
vymezeny rokem 1928.
Nato přikročeno opětně cestou nařizo-
vací k didaktickým reformám živnosten-
ských škol pokračovacích. Školní rok
sedmiměsíční byl prodloužen na 10mě-
síční, vypracovány nové, moderní učeb-
né osnovy a to pro živnosti stavební, ko-
vodělné, potravinářské, umělecké, oděv-
ní a kupecké, jež přihlížejí k zodbornění
vyučování, všeobecné školy se mění na
odborné, zřizují se dílny a zavádí se dí-
lenské vyučování, vydávají se vhodné
učebné pomůcky a obzvláště pak usku-
tečněna reforma vzdělání učitelů, jednak
zřízením Ústavů pro vzdělání interních
učitelů a jednak zvláštní úpravou kursů
pro vzdělání učitelů externích a praktiků.
Těmito vnitřními reformami se pokra-
čovací školství živnostenské vřadilo
fakticky do naší celkové školní soustavy,
takže je vrcholem elementárního stupně
školního, kterým zakončuje veliká část
občanů republiky své všeobecné a odbor-
né vzdělání; dále se jimi postavilo na vy-
sokou úroveň škol jiných kulturních států.
Význam těchto škol vynikne na srovná-
ní s jinými školami. V roce 1933/34 bylo
v Československé republice 2, 758. 460 žá-
21
ků všech kategorií. Z toho bylo na vyso-
kých školách 32. 295, na odborných 84. 532,
na pokračovacích 125. 401, na středních
128. 226 a na elementárních školách 2 mil.
388. 006 žáků.
Jinak je tomu, když porovnáme nákla-
dy, které stát nese na jednotlivé katego-
rie škol a jednoho žáka. V roce 1933 či-
nilo vydání na střední školy 196, 575. 000
Kč (žáků 117, 319), na průmyslové, odbor-
né a obchodní školy 89, 779. 729 Kč (70. 930
žáků), nezemědělské školy 17, 100. 400 Kč
(28. 227 žáků) a na živnostenské školy po-
kračovací a kupecké 20, 651. 000 Kč
(102. 675 žáků). Průměrná vydání na jed-
noho žáka jsou v r. 1933 tato: na 1 žáka
střední školy cca 1. 675 Kč, žáka průmy-
slové, odborné a obchodní školy cca
1. 265 Kč, žáka zemědělské školy 605 Kč,
žáka. živnostenské školy pokračovací a
kupecké cca 201 Kč.
Jest věcí spravedlnosti a nutnosti, aby
školství učňovské bylo zveřejněno a ná-
klady na ně byly úměrný nákladům na
jiné druhy škol a to již proto, že se jedná
nejenom o státoobčanskou výchovu mlá-
deže v nebezpečném věku dospívání, ale
také z toho důvodu, že maloživnostenské
a maloobchodní podnikání nutně potřebuje
odborně vzdělaného dorostu, aby mohlo
obstáti v těžké soutěži. Školní výbory
živnostenských škol pokračovacích měly
v r. 1934/35 celkovou spotřebu (věcnou
i osobní) 30, 486. 000Kč. Z toho uhradil
stát 59. 5%, země 11. 5%, obce 10. 7%, žáci
6. 2%, různý příjem byl 3. 9%, a živnosten-
ská společenstva 3. 4 %, obchodní a živno-
stenské komory 2. 2%, peněžní ústavy 1%,
okresy 0, 6 %, průmyslové podniky 0. 5%
a jiné veřejné fondy 0. 5%.
Školství, které není dosud zveřejněno,
jest státem a samosprávnými celky sub-
vencováno do 82. 3% celkového nákladu
a právním vydržovatelem a majitelem jeho
jsou školní výbory, v nichž členství jest
dnes podmíněno pouhým určitým finanč-
ním závazkem.
Učitelstvo živnostenských škol pokra-
čovacích, které se rekrutovalo do r. 1932
nejvíce ze řad učitelů škol národních pro
předměty nauková a ze řad živnostníků
pro předměty odborné, bylo pro zvláštní
úkoly, na těchto školách vzděláváno v kur-
sech, jež pro učitelstvo škol národních
byly pořádány ve dvou větvích a to jed-
nak pro kreslení o dvou bězích a jednak
pro živnostensko-obchodní nauky o jed-
nom běhu; pro živnostníky byly konány
specielní kursy.
Při všeobecném školním roku sedmi-
měsíčním bylo vyučování večerní a ne-
dělní a všechno učitelstvo bylo externí.
Teprve zavedením desetiměsíčního škol-
ního roku a rušením večerního a nedělní-
ho vyučování, jakož i následnými refor-
mami didaktickými jeví se nutně stoupa-
jící potřeba interních učitelů.
Důsledkem toho ustavuje se při mini-
sterstvu školství a národní osvěty v roce
1928 zvláštní komise, která později v roce
1931 formuluje reformní návrhy na vzdě-
lání učitelů a. to tak, že pro vzdělání in-
terních učitelů se má zříditi zvláštní jed-
noroční ústav a běhy pro vzdělání exter-
ních učitelů národních, škol se rozšiřují ve
skupiny A. B, C. Taktéž běhy pro živnost-
nictvo se prohlubují.
Od té doby se postupně aktivují jedno*
roční ústavy pro vzdělání interních učitelů
živnostenských škol pokračovacích a. roz-
šířené běhy pro učitelstvo škol národních
a živnostníky. Pro absolvování »ústavu«
stanoveno předběžné vzdělání a to: ab-
solvování vyšší, státní průmyslové školy
a několikaletá prakse. Stanoveny pro u-
učitele zkoušky způsobilosti. Nejpozději
pak zavedena kategorie polointerních u-
čitelů, jimiž jsou jmenováni živnostenští
praktici.
Právní poměr všeho učitelstva živno-
stenských škol pokračovacích je soukro-
moprávní, a jsou smluvními zaměstnanci
školních výborů. Externí síly učitelské
jsou odměňovány dle hodin a interním
učitelům je vyměřován plat dle norem
platných pro státní učitele průmyslových
škol a to při učebném úvazku 25 hodin
týdně. Polointerním učitelům stanoven ú-
vazek 15 hodin týdenních: a odměna jest
vyplácena v pravidelných měsíčních část-
kách dle počtu stanovených hodin a je
celkem vyšší, než jak je tomu u externích
učitelů.
V roce 1934/35 bylo všech učitelů na
živnostenských školách pokračovacích
22
10. 417 a z toho interních správců 155 a
interních učitelů 482. Z učitelů externích
bylo 5. 697 učiteli národních škol, 668 uči-
teli odborných a středních škol, 2. 376 živ-
nostníků a 1. 194 příslušníků jiných povo-
lání.
Odměny externích učitelů byly napo-
sledy upraveny výnosem ministerstva
školství a národní osvěty ze dne 4. čer-
vence 1924, č. 80. 108. Jedna týdenní ho-
dina vyučovací v měsíci se honoruje 28
Kč, 32 Kč, 36 Kč a to dle způsobu usta-
novení, předběžného vzdělání, délky uči-
telské prakse a absolvování příslušného
kursu. Jelikož tyto odměny oproti hono-
rářům předválečným jsou zvýšeny 2 až
2. 5kráte, byly k nim vypláceny školními
výbory drahotní přídavky, jichž výplata
byla však zakázána výnosem minister-
stva školství a národní osvěty ze dne 2.
března 1934, č. 12. 796/34-III. Tímže vý-
nosem zrušeny odměny za mimořádné
práce učitelovy (třídnictví). Odměňování
třídnictví, správ kabinetů a knihoven u-
praveno novým výnosem ministerstva
školství a národní osvěty ze dne 1. květ-
na 1936, č. 60. 920/36-III a jejich vyplácení
omezeno na prostředky nestátní.
Odměny za správu živnostenských škol
pokračovacích byly naposledy upraveny
výnosem ministerstva školství a národní
osvěty ze dne 3. ledna 1928, č. 164. 141-III-
27. Dle něho se honoruje správa školy
450 Kč, 600 Kč, 750 Kč při desetiměsíčním
školním roce a 300 Kč, 400 Kč, 500 Kč při
kratším školním roce. Přihlíží se při tom
k počtu tříd dotyčné školy. Za pobočku
150 Kč při desetiměsíčním školním roce
a 100 Kč při kratším školním roce. Vedle
této prakse, která při centralistických
snahách dává ústředním ředitelům nad-
měrnou odměnu oproti funkčnímu služné-
mu jiných ředitelů, jest souběžná prakse
druhá, dle níž se pověřenému učiteli sprá-
vou školy vyměřuje funkční služné III-
stupnice funkčního služného dle norem,
platných pro státní ředitele.
Do r. 1920 přispívalo ministerstvo škol-
ství a nár. osvěty školním výborům 33%
celkového nákladu. Dnes hradí celý osob-
ní náklad na živnostenské školy pokračo-
vací ministerstvo školství a národní osvě-
ty ve formě subvencí, které školním vý-
borům poskytuje. Státní náklad na živno-
stenské školy pokračovací činil v roce
1919 1, 492. 000, v roce 1936 17, 913. 000 Kč.
Zodborňování živnostenských škol po-
kračovacích utěšeně pokračuje. V roce
1925/26 bylo odborných škol pokračova-
cích pouze 628 a v roce 1934/35 již 1. 114.
Počet všeobecných živnostenských škol
pokračovacích tudíž nezadržitelně ustu-
puje odborným školám pokračovacím a
v dohledné době jejich počet nebude vů-
bec přicházeti v úvahu. Obdobně je tomu
se zrušením škol se sedmiměsíčním škol-
ním rokem, jichž v roce 1934/35 z celko-
vého počtu 2. 143 škol bylo již jenom 185.
Těmito organisačními reformami počet
učitelstva interního jak pro předměty vě-
decké, tak i pro předměty zručností živ-
nostenských bude se neustále zvyšovati
a současně bude klesati počet učitelstva
externího, jenž se ustálí v budoucnosti na
malém čísle, neboť externí síly budou
pouze výpomocným činitelem v těch pří-
padech, kdy se bude jednati o živnosti
drobné, málo a zřídka se vyskytující, či
o odborné předměty, jejichž vyučování
vzhledem k důležitosti je třeba svěřiti
specialistovi.
Živnostenské školství pokračovací (ku-
pecké) - učňovské školy - již dnes
představují plně vyvinutý školský sy-
stém, který vzdělává jak po stránce
mravní, tak i technické dorost živnosten-
ský, obchodní a tovární. Jeho učitelstvo
vykonává důležitou práci, stejně hodnot-
nou, jako učitelstvo jiných kategorií, a
proto úprava jeho právního, platového a
služebního poměru cestou zákona je vyš-
ším státním zájmem.
Předložená osnova o úpravě právních,
platových a služebních poměrů učitel-
stva učňovských škol je vypracována na
následujících předpokladech.
Učitelstvo bude i v budoucnosti dvojí
skupiny a to externí a interní. Právní po-
stavení u těchto dvou skupin je rozlišeno
i způsobem ustanovení.
Smluvní poměr ke školnímu výboru je
ponechán u učitelů, vyučujících externě,
neboť i jejich poměr k učňovské škole je
25
druhořadý, ale naproti tomu chrání se
oprávněné zájmy těch, jimž vyplývá z je-
jich delší učitelské služby určitý nárok na
zvýšení odměny a případně i na odbytné.
Jest pamatováno i na sociální pojištění
u těch zaměstnanců, u nichž příjem ze
školy je větší příjmu z jejich hlavního po-
volání. Odbytné vedlejších učitelů, kteří
v hlavním povolání jsou státními zaměst-
nanci, je zaměněno zápočtem určité doby
pro výměru pense.
Odměny vedlejších učitelů za vyučo-
vání jsou rozlišeny dle předběžného vzdě-
lání, doby služební, způsobu ustanovení,
velikosti obce, v níž je učňovská škola a
druhu vyučovací hodiny. Rozšířili jsme
tímto způsobem již stávající praksi hono-
rářových výnosů do té míry, aby zvyšo-
vání smluvního platu bylo pravidelnější,
častější a bylo přihlíženo k drahotním po-
měrům dle velikosti obcí. Čekací dobu,
dřívější dobu před potvrzením, jsme roz-
šířili opětovně dle předběžného vzdělání
(a tudíž i absolvování příslušného kursu).
Smluvní měsíční plat za jednu týdenní ho-
dinu vyučovací, dřívější odměna 28-36
Kč, jest zvýšen v osnově na 48-92 Kč,
tedy cca o 171% až 244%, což jest ve
smyslu přání, vysloveného v osnově
o učňovském školství, kterou vypracova-
lo ministerstvo školství a národní osvěty
před více roky. Tedy navrhované zvý-
šení je pouhým čtyřnásobkem odměn
předválečných.
Smluvní funkční plat ředitelův je rozli-
šen dle způsobu ustanovení, délky školní-
ho roku a případně počtem tříd. Dřívější
odměny za správu školy od 450 Kč do
750 Kč jsou shrnuty v jeden obnos 1. 200
Kč, což jest cca dvojnásobkem odměn
z roku 1928. Nejvyšší výměra funkčního
služného je stanovena obnosem 2. 400 Kč,
takže mimo tří tříd základních se odmě-
ňuje správa nejvýše ještě šesti tříd po 200
Kč za třídu.
Služební poměr vedlejších učitelů a
smluvních ředitelů veřejných učňovských
škol vážeme na školní výbory, ponechá-
vajíce ustálený a osvědčený způsob dneš-
ní prakse s tím dodatkem, že ustanovení
podmiňujeme předběžným souhlasem in-
spektora, jako zástupce ministerstva škol-
ství a nár. osvěty a vydáním dekretu na
konečný souhlas ministerstva školství a
národní osvěty. Tímto způsobem, domní-
váme se, nekomplikujeme dnešní těžké
kompetenční poměry veřejné a státní
správy a státu zaručujeme dostatečný
vliv.
Interní učitelstvo postátňujeme ve smyslu
zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 a
provádíme systemisaci služebních míst
výhradně pro učňovské školy počtem
2. 000-2. 500.
Jmenování interních učitelů a ředitelů
ponecháváme jako dosud ministerstvu
školství a národní osvěty, poněvadž se
dnešní prakse úplně osvědčila a jenom ji
doplňujeme ustanovením o veřejném kon-
kursním řízení. Ustanovení je zatímní, po
odstupňované době čekací dle předběžné-
ho vzdělání jest ustanovení definitivní ad
personam. Ustanovením o určení služeb-
ního místa ministerstvem školství a nár.
osvěty se ponechává nejvyšší školní
správě možnost vyrovnávati běžnou po-
třebu učitelů, určitého odboru, pro jednot-
livé školy. Vedle učitelů definitivních ad
personam zavádíme místní definitivu uči-
telů a při tom uplatňujeme jako rozhodu-
jící činitele služební stáří a kvalifikaci
v předpokladu, že tímto způsobem učite-
lova práce ve škole dosáhne patřičného
klidu a hloubky, jakož i snahy po nejlep-
ším výkonu.
Předběžné vzdělání interních učitelů
ponecháváme tak, jak je vytvořila dnešní
dobrá prakse. Požadujeme jednak pro vě-
decké předměty předběžné vzdělání, kte-
ré poskytuje aspoň vyšší průmyslová ško-
la nebo obchodní akademie, dále požadu-
jeme tříletou praksi a absolvování ústavu
pro vzdělání učitelů učňovských škol; je-
ho definitivní vybudování případně na
vyšší typ školský ponecháváme vládnímu
nařízení. Pro předměty pro obory zruč-
ností vyžadujeme nejméně absolvování
měšťanské školy a IV. ročníku, jakož i
zvláštní odborné zkoušky nebo třech roč-
níků měšťanské školy a nejméně dvouroč-
ní odborné školy a konečně absolvování
zvláštních kursů. Ministerstvu školství a
národní osvěty k volnému rozhodování
ponecháváme ty případy, kdy toho vy-
24
zaduje zájem školy: a: pak zájem s pro-
spěchem učících vedlejších učitelů. Poně-
vadž předpokládáme, že na učňovských
školách bude v budoucnosti také přihléd-
nuto k jazykovému vzdělání, neboť je
nutno, aby vědomosti žáků se po této
stránce utvrdily, uvádíme také i nutnou
kvalifikaci dotyčných učitelů.
Jmenování interních ředitelů považuje-
me jako povýšení interních učitelů a to
na základě veřejného konkursního řízení.
Povýšením interního učitele na ředitele
sledujeme ten cíl, aby školám dostalo se
nejlepších vedoucích sil, které srostly se
školou a znají nejlépe její potřeby. Za akt
spravedlnosti považujeme dále ustanove-
ní o převzetí těch interních-ředitelů, kteří
byli ustanoveni před vydáním tohoto zá-
kona.
Plat interních učitelů a ředitelů roz-
vrhujeme obdobně jako u státních učitelů
na služné, činovné, výchovné a případně
též funkční Služné. Místo povyšování do
platových stupnic zavádíme spravedli-
vější systém časového postupu, analogi-
cký jako u učitelstva národních škol a
profesorů středních a průmyslových škol
Při ustanovování-interních učitelů přichá-
zí v úvahu i jejich pozdní ustanovení me-
zi 24. až 30. rokem života. Dále i ta o-
kolnost, která po překonání hospodářské
krise bude patrnější, že náš průmysl a
obchod bude-se více zajímati o zdatné sí-
ly technické, čímž by školám učňovským
mohl nastati citelný nedostatek řádně kva-
lifikovaných učitelských sil. Plat (služ-
né) je rozvrstven na stupně dle předběž-
ného vzdělání v souhlase s platnými před-
pisy pro státní učitele průmyslových škol.
Tím sledujeme samozřejmý požadavek
školské výchovy, aby učitelstvo mělo co
nejhlubší a nejvyšší předběžné vzdělání.
Platové schema jsme upravili vzhledem
k platům učitelů jiných kategorií (služ-
né): Učitelka domácích nauk Kč 9. 000-
24000, učitel národní školy 9. 000-29. 000
Kč, učitel měšťanské školy 9. 780-34. 380
Kč, učitel průmyslové školy 9. 000-36. 600
Kč, iprofesor střední školy 15. 000-39. 000
Kč.
Ustanovením o případném zvýšení funk-
čního služného chceme toliko spravedlivě
odměňovati větší práci v těch případech,
když škola učňovská svou organisací pře-
sahuje běžný formát. Pokládáme tyto pří-
pady za ojedinělé a velice řídké a spíše
se kloníme k názoru, aby školství učňov-
ské nebylo organisováno v mamutích cel-
cích, nýbrž po způsobu jiných škol i od-
borných, v menších skupinách, neboť mo-
derní směry výchovné - velice opodstat-
něné - se toho právem dožadují.
Statistická data o počtu učňů vzhledem
k jejich povolání ukazují, jak organisace
škol může býti provedena tak, aby bylo
hověno zásadě: jeden ředitel pro jednu
školu a ne jeden ředitel pro mnoho škol.
Dle úřední statistiky byl v roce 1934/35
tento vzájemný poměr v počtu jednotli-
vých skupin živností, kterým se učňové
učili: živnosti oděvní a textilní 28. 184 žá-
ků, mechanicko-technické 25. 128 žáků,
živnosti umělecké 18. 743 žáků, živnosti
potravní a chemické 17. 195 žáků, živnosti
stavební a dřevodělné 11. 425 žáků, živ-
nosti obchodní 9. 388 žáků a různé 2. 748
žáků. Uplatňování této zásady umožňuje
zřizování obvodů školních větších než 6
km a to u škol obvodových, takže v bu-
doucnosti může býti ve velkých středis-
cích více úplně samostatných učňovských
škol.
Učebná míra. učitelova je důležitým fak-
torem nejenom školským, ale i zdraví uči-
telova, proto její řešení vsunujeme do té-
to osnovy zákonné. Při tom zdůrazňuje-
me uvedenou zásadu, aby bylo honoro-
váno každé třídnictví.
Uvedené a samozřejmé výhody ve služ-
bě po dobu mateřství nebo těhotenství
jsou nutnou součástí osnovy, neboť již
dnes a v budoucnosti ještě více budou při-
cházeti v úvahu a nechceme, aby ženám
vzdělaným a kvalifikovaným bylo nega-
tivním řešením bráněno v jejich působení
na učňovských školách. Pokud se týká
výchovného vdané učitélky, zdůrazňuje-
me spravedlivou zásadu, aby žena učitel-
ka, pokud se musí starat o nezaopatřené
děti úplně sama, měla právo na výchovné
jako učitel.
Ustanovením o kvalifikačních komisích
chceme tuto důležitou otázku řešiti za pří-
mé a náležitě upravené, v zájmu školní
služby, účasti i učitelů tak, jako je tomu
u jiných kategorií učitelstva.