Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.

IV. volební období. 4. zasedání.

831.

Interpelace:

I. posl. Jana Sedláčka min. školství a nár. osvěty o vyučování a znalosti státní hymny na
německých školách v republice Československé,

II. posl. Chmelíka min. zemědělství o vydání nového jednotného rybářského zákona,

III. posl. dra Domina min. spravedlnosti a vnitra o neodůvodněném zabaveni listu ,,šumavan" č. 15,

IV. posl. Jana Sedláčka min. průmyslu, obchodu a živnosti a min. veř. prací v záležitostí podbízení
cen a ztrátové kalkulace Státních železáren a oceláren v Podbrezové,

V. posl. Jana Sedláčka a dra inž. Touška vládě republiky Československé a min. železnic o zestát-
nění místní dráhy Újezdec-Luhačovice a vybudování lepšího spojení Luhačovic se Zlínem,

VI. posl. Ant. Šaláta vládě RČS o podvodoch, popáchaných okolo prídelov a účtov stavebného
družstva v Slávikove, ktorými kolonisti v Slávikove (okr. Feledínce) obviňujú niektorých
úradníkov ministerstva zemědělstva (Št. pozemkový úrad),

VIL posl. Slanského min. vnitra ve věci .pojišťovny Fénix,

VIII. posl. dr. Kellnera min. národní obrany o neudržitelných dopravních poměrech v Krompachu
u Cviková v Čechách,

IX. posl. dr. Kellnera min. železnic o rozličných nešvarech na nádraží Svoboda nad Úpou-Janské
Lázně,

X. posl. Jäkla min. školství a nár. osvěty, že bylo zastaveno vyučování evangelickému náboženství,

XI. posl. Jobsta min. pošt a telegrafů, že prachatický poštovní úřad neprávem odpírá doručovati
zásilky do domu,

XII. posl. dr. Fencika min. vnitra a min. spravedlnosti o zneužitích v komposesorátu obce Bilky na
Podkarpatské Rusi,

XIII. posl. Klímy min. národní obrany a soc. péče o nezákonném postupu při opevňovacích pracích.

831/I.

Interpelace

poslance Jana Sedláčka
ministru školství a národní osvěty

o vyučování a znalosti státní hymny na

německých školách v republice

Československé.

Krajský soud v Olomouci (senát mládeže) pro-
jednával počátkem října 1936 žalobu na jistého
mladíka německé národnosti z Hradečné pod Brad-
lem na severní Moravě, který byl obviněn z přečinu
podle zákona na ochranu republiky. Při slavnosti

českého lidu na Bradle v květnu 1936 nesmekl totiž
klobouk při státní hymně a počínal si jinak také
nevážně, ačkoliv byl četníkem přímo upozorněn.
Mladík se hájil tím, že vyšel školu v r. 1933 a nikdy
ve škole ani jinde neslyšel státní hymny, ani její
melodie. Soud připustil důkaz pravdy, který se
mladíku skutečně podařil a v důsledku toho soud
jej osvobodil.

Zpráva způsobila veliké pobouření a je dosud,
zvláště při dnešním úsilí o vyrovnání a dohodu mezi
Čechy a Němci živě komentována.

Proto táží se podepsaní pana ministra školství
a národní osvěty:

1. Zda bylo zavedeno v této věci řádné šetření
s vinníky, kteří vychovávají německou mládež
v tupé nevědomosti a neznalosti zevních znaků a
projevů československého státu?

2. Zda a kdy byla vydána vůbec nařízení minis-
terstva školství a národní osvěty o vyučování a

---

2

povinné znalosti státní hymny na obecných, měš-
ťanských a jiných německých školách?

3. Co bylo učiněno, aby se podobné případy ne-
opakovaly ?

V Praze dne 26. února 1937.

Jan Sedláček,

Ivák, Zvoníček, dr. Dominik, Trnka, dr. Rašín, Sme-
tánka, dr. Domin, inž. Protuš, Gajda, dr. Branžovský,
dr. Novotný, dr. inž. Toušek, Kut, Holeček, Špaček,
Knebort, Chmelík, dr. Fencik, Ježek, inž. Schwarz,
dr. Štůla.

831/II.

Interpelace

poslance Antonína Chmelíka
ministru zemědělství

o vydání nového jednotného rybářského
zákona.

Československé rybářství, které jest důležitou
součástí zemědělské prvovýroby, domáhá se již od
vzniku Československé republiky vydání nového,
jednotného rybářského zákona, kterým by mu byla
poskytnuta náležitá ochrana před jinými zájmy na
vodách otevřených. Potřeba tohoto zákona vyniká
zejména v zemích historických, kde v Čechách a ve
Slezsku nebyl dosud vydán produkční rybářský zá-
kon. Rybářské zákony platné na Moravě a v ze-
mích Slovenské a Podkarpatoruské jsou zastaralé
a vyžadují rovněž již novelisace. Tento neblahý
stav vede k soustavnému upadání našeho říčního
rybářství a není nadále udržitelný.

O tom, že již po státním převratu r. 1918 bylo vy-
dání nového rybářského zákona nejvýš akutní,
svědčí skutečnost, že Národní shromáždění resolucí
ze dne 13. května 1919 uložilo ministerstvu země-
dělství, aby vypracovalo návrh jednotné zákonné
úpravy rybářství v ČSR.

Ministerstvu zemědělství dostalo se k této otázce
dostatečné iniciativy z kruhů parlamentních i mi-
moparlamentních. Kromě celé řady iniciativních
návrhů podaných v poslanecké sněmovně nutno
uvésti především návrh vypracovaný Unií rybář-
ských spolků a družstev v ČSR v roce 1926 a návrh
prof. dr. V. Langhanse.

Na základě všech těchto osnov a dále na základě
vyžádaných návrhů všech zájemců a tři roky trva-
jících porad vypracovalo ministerstvo zemědělství
návrh osnovy nového jednotného rybářského zá-
kona, doložené obsáhlou důvodovou zprávou, a před-
ložilo ji v červnu r. 1932 Národnímu shromáždění
(tisk senátu č. 834-III-6 z r. 1932). Tato osnova
byla před tím projednávána velmi podrobně v po-
radním sboru pro otázky hospodářské při minister-
stvu obchodu ve zvláštním subkomitétu. Vzhledem
k velmi (pečlivému vypracování této osnovy bylo
očekáváno, že osnova se stane co nejdříve zákonem.

Než nestalo se tak a do konce III. volebního období
v květnu 1935 zůstala osnova nevyřízena.

Z tohoto důvodu požádaly ústřední rybářské kor-
porace přípisem ze dne 20. září 1935, čte. 1029, mi-
nisterstvo zemědělství, aby osnovu nového rybář-
ského zákona znovu předložilo vládě republiky
Československé a tato Národnímu shromáždění
k ústavnímu projednání.

Pan ministr zemědělství JUDr. J. Zadina dne
13. října 1936 zástupce Rybářské unie ČSR a Čsl.
ústřední jednoty rybářské ujistil, že zná přání a
bolesti čsl. rybářů a že jest též jeho přáním a
zájmem, aby se brzy stal chystaný rybářský zákon
skutkem.

Jest tedy zřejmo, že vydání nového jednotného
zákona rybářského pro Československou republiku
jest pokládáno celou čsl. veřejností za jedno z nej-
výše nutných opatření národohospodářských.

Podepsaní táží se proto pana ministra zeměděl-
ství, zda je ochoten

1. s urychlením předložiti k projednání vládě re-
publiky Československé osnovu jednotného rybář-
ského zákona a

2. působiti k tomu, aby tato osnova byla co nej-
dříve předložena Národnímu shromáždění?

V Praze dne 4. března 1937.

Chmelík,

Ježek, dr. Fencik, inž. Protuš, dr. Domin, Holeček,

Trnka, dr. Dominik, Zvoníček, Ivák, Jan Sedláček,

dr. Branžovský, Gajda, Kut, dr. Rašín, Knebort,

dr. inž. Toušek, dr. Novotný, Špaček, dr. Štůla,

inž. Schwarz, Smetánka.

831/III.

Interpelace

poslance dra Karla Domina
ministrům spravedlnosti a vnitra

o neodůvodněném zabavení listu
,,Šumavan" č. 15.

V poslední době byla celá řada listů zabavena
pro zprávu o zmírnění srážek z platů státních za-
městnanců. Znovu se při této příležitosti ukázala
nejednotnost konfiskační prakse, neboť zatím co
některé listy byly konfiskovány, v jiných listech
tytéž anebo podobné zprávy byly uveřejněny bez
překážky. Důvody zabavování lze těžko pochopiti
zejména tam, kde šlo o pouhé konstatování sku-
tečnosti.

Tak na příklad demokratický list pro zájmy Po-
šumaví ,,Šumavan", vycházející v Klatovech, hodlal
přinésti v 15. čísle ročníku 69 ze dne 20. února t. r.
tuto zprávu:

,,Zmírnění platových srážek státním zaměstnan-
cům má býti provedeno s účinností od 1. dubna t. r.
Předseda vlády prohlásil, že srážky zmírní, ať již

---

3

pro to najde úhradu či nikoliv. Jedná se jen o to,
jak odbourání provésti. Jedni chtějí odbourání zá-
kona 204, sen. Plamínková (nár. soc.) chce zvý-
šení činovného u zaměstnaných manželských dvojic
a lidovci chtějí oboje najednou. Národní sjednocení
žádá, aby nejdříve byly zrušeny platové srážky a
pak zvýš. pens. příspěvek a srážky a činovného."

Tato zpráva byla zabavena také v celé řadě
jiných listů zatím co na př. v Národním směru byl
jako nezávadný propuštěn celý článek, pojednáva-
jící o téže otázce.

Zabavení uvedené stati je skutečně nepochopitelné,
protože obsahuje pouhé konstatování skutečnosti
bez připojení jakékoliv kritiky, v níž by mohl býti
důvodně spatřován podklad pro konfiskaci. Zaba-
vením byla vydavateli listu Otakaru Čermákovi
způsobena škoda 200 Kč.

Považujeme naopak za velmi prospěšné, aby ve-
řejnost byla objektivně a včas informována o jed-
nání vládních a parlamentních kruhů, protože
právě nedostatek informací otevírá možnost šíření
klamných zpráv a neklidu ve veřejnosti. Proto výše
uvedená konfiskace se nám jeví jako neodůvodněná
a škodlivá, protože skutečně napomáhá ke zvýšení
nejistoty a k šíření nepravd.

Podepsaní se proto táží pánů ministrů spravedl-
nosti a vnitra:

1. zda je jim zráma nejednotná a nedůsledná
prakse konfiskační pokud se týče zpráv o zmírnění
platových srážek státních zaměstnanců,

2. zda je jim známo neodůvodněné zabavení výše
uvedené zprávy v listu ,,Šumavan", roč. 69, č. 15, a

3. zda jsou ochotni postarati se o nápravu dosa-
vadní konfiskační prakse a zameziti opakování své-
volných a neodůvodněných konfiskací?

V Praze dne 5. března 1937.

Dr. Domin,

inž. Protuš, dr. Novotný, Holeček, Trnka, dr. Domi-
nik, Zvoníček, Ivák, inž. Schwarz, Jan Sedláček,
Chmelík, Gajda, dr. Štůla, dr. Branžovský, Smetánka,
Kut, dr. Rašín, Špaček, Knebort, dr. inž. Toušek,
Ježek, dr. Fencik.

831/IV.
Interpelace

poslance Jana Sedláčka

ministru průmyslu, obchodu a živností
a ministru veřejných prací

v záležitosti podbízení cen a ztrátové

kalkulace Státních železáren a oceláren

v Podbrezové.

V odpovědi pana ministra průmyslu, obchodu a
živností i pana ministra veřejných prací ze dne 25.
května 1936 na naši interpelaci týkající se hospo-
dářství a konkurenční činnosti Státních oceláren a

železáren v Podbrezové se tvrdí, jakoby schodek
závodů nebyl zaviněn nízkou kalkulací, nýbrž jen
nepříznivou polohou. K tomu podotýkáme: V roce
1935 vykázaly státní podniky v Podbrezové bohužel
zase velikou ztrátu, a to obnos 16,645.804,10 Kč.
Při tom na odměnách bylo v tomto podniku vypla-
ceno opětně 622.269,20 Kč, t. j. ještě více, než
v r. 1934. V ústředí s prodejnou bylo vyplaceno
823.307,40 Kč a u všech Státních báňských a hut-
ních závodů dohromady 3,683.968.10 Kč. K tomu
je nutno podotknouti, že amortisace těchto závodů
je neúměrně nízká k vysoké hodnotě majetku a
schází tu téměř úplně tvorba obnovovacích a pen-
sijnich fondů, které jsou u samosprávných podniků
samozřejmou věcí.

Aby bylo zjevno, jak kalkulují Státní železárny
a ocelárny v Podbrezové, žádáme odborné prozkou-
mání výsledků různých ofertních řízení za poslední
3 roky 1934-1936, jichž se zúčastnily Státní žele-
zárny a ocelárny v Podbrezové nebo Státní pro-
dejna.

Tak na př. při soutěži na stavbu budovy spoři-
telny v Holešově oferovaly ocelové zárubně Státní
ocelárny a železárny za cenu 6.030 Kč, kdežto
ostatní oferty pohybovaly se kolem 14.595 Kč. Na
stavbu pavilonu pro městskou nemocnici v Čes. Bu-
dějovicích oferovala železné zárubně Státní pro-
dejna za 17.225 Kč a 14.935 Kč. kdežto jiné firmy
oferovaly od 24.599 Kč do 26.226 Kč (28./8. 1936).
Na stavou infekčního pavilonu v Podbořanech ofe-
rovaly 19./9. 1936 železné zárubně Státní prodejna
za 5.016 Kč, jiní za 7.261 Kč až 10.650 Kč. Na
stavbu chirurgického pavilonu státní nemocnice
v Zábřehu n. O. 14./8. 1936 oferovaly ocelové zá-
rubně Státní prodejna za 19.110 Kč, ostatní firmy
za 25.275 Kč až 29.700 Kč atd.

Nezmiňujeme se o nabídkách mostních a pod.,
o kterých se vypravují přímo anekdoty, které
všechny zesměšňují a v posměch uvádí docela prá-
vem celé státní podnikové hospodářství. Není tedy
příčina velkých schodků jen v nepříznivé poloze
podniku, nýbrž v prvé řadě v nezodpovědném a ne-
schopném vnitřním hospodářství.

Proto táží se podepsaní pana ministra průmyslu,
obchodu a živností a pana ministra veřejných prací:

1. Zda jsou ochotni vyvolat ihned ministerské
nařízení, jimž budou vyhlášeny ty podniky, které
po dva roky za sebou jdoucími vykázaly ztrátu, za
podniky nouzové a prosaditi ihned zastavení všech
výplat odměn, remunerací, přídavků a vedlejších
požitků do doby, než zase vykáže příslušný podnik
zisk a bude řádně provádět úměrnou amortisaci
a bude tvořiti obnovovací a pensijní fondy?

2. Zda jsou ochotni zahájiti jednání o přeměnu
Státních oceláren a železáren v Podbrezové na
akciovou společnost za účasti státu a soukromých
podniků tohoto oboru? Teď by byla doba pro to
nejvhodnější.

3. Zda jsou ochotni provést šetření, jakým způ-
sobem ,se provádí kalkulace a nabídky, dát je pře-
zkoumat nestrannými odborníky a volat příslušné
činitele k zodpovědnosti ?

V Praze dne 25. února 1937.

Jan Sedláček,

dr. Domin, dr. Novotný, Knebort, Ivák, dr. Dominik,
Ježek, Zvoníček, Trnka, dr. Branžovský, inž.
Schwarz, Gajda, Holeček, špaček, dr. Fencik, inž.
Protuš, Smetánka, dr. Štůla, dr. inž. Toušek, dr.
Rašín, Kut, Chmelik.

---

4

731/V.

Interpelace

poslance Jana Sedláčka
a dr. inž. Františka Touška

vládě republiky Československé
a ministru železnic

o zestátněni místní dráhy Újezdec-Luha-
čovice a vybudování lepšího spojení Luha-
čovic se Zlínem.

Stav provozu na ,,Místní dráze Újezdec-Luha-
čovice" je nemožný a neudržitelný při stále vzrůs-
tajícím významu města Lázní Luhačovic a vyža-
duje řešení také s hlediska státní prestyže.

Městská rada Lázni Luhačovic snesla ve svém
memorandu všechny důvody, které nutí k řešení
celé otázky jak po stránce přepravní, tak po stránce
sazební. Není snad jiných lázní, které by byly tak
těžce dostupný a kde by byly takové potíže při do-
pravě, jako při cestě do Lázní Luhačovic. Hosté
domácí i cizí jsou tím roztrpčeni, že není zejména
přímého a dobrého připojení na hlavní trať.

Také je nutno uvažovati o lepším spojení Lázní
Luhačovic se Zlínem pravidelnou dopravou silniční,
která po zestátnění dráhy Újezdec-Luhačovice
bude moci býti lépe státními drahami v dohodě
s úřady organisována a vyřešena.

Proto táží se podepsaní vlády republiky česko-
slovenské a pana ministra železnic,

zda jsou ochotni naříditi okamžité jednání o po-
státnění ,,Místní dráhy Újezdec-Luhačovice" za
účelem uspořádání provozu v zájmu povznesení
lázeňského a cizineckého ruchu? Náklady tím
státu nevzniknou, ježto místní dráha je aktivní.

V Praze dne 25. února 1987.

Jan Sedláček, dr. inž. Toušek,

dr. Fencik, inž. Protuš, dr. Domin, Ivák, Holeček,

Kut, dr. Branžovský, Zvoníček, Trnka, Špaček,

Gajda, Knebort, dr Novotný, Chmelík, dr. Rašín,

Smetánka, inž. Schwarz, dr. Štůla, Ježek,

dr. Dominik.

831/VI.

Interpelácia

poslanca Antona Šaláta
vláde RčS

o podvodoch, popáchaných okolo prídelov a
účtov stavebného družstva v Slávikove,
ktorými kolonisti v Slávikove (okr. Fele-

dínce) obviňujú niektorých úradníkov mi-
nisterstva zemedelstva (štát. pozemkový
úrad).

Veľká časť kolonistov v Slávikove (okr. Fele-
dínce) je finančne zruinovaná a preto i krajne
roztrpčená. Ministerstvo zemedelstva prípisom i.
239.569/36-IX-10 ich vyzvalo, aby si vyrovnali
svoje nedoplatky za prídely.

Na tento úradný list odpovedali kolonisti takto:
P. T,
Ministerstvu zemedelstva

v Prahe.

My, podpísaní kolonisti obce Slávikovo (okr.
Feledince) dostali sme dopisy pod výšeuvedeným
jed. číslom od ministerstva zemedelstva v Prahe
s výkazom dlžoby stavebného družstva Slávikovo-
Bettovo.

V dopisoch je tiež uvedené, že nebudú-li uvedené
čiastky nejakým spôsobom uhradené, bude vraj
družstvo nútené zakročiť súdne proti svojim čle-
nom. Ďalej je tam uvedené aj stanovisko minister-
stva zemedelstva, ktoré je za to, aby neprávom na
nás vymáhaná pohľadávka družstva bola nami
zaplatená.

Preto my, podpísaní kolonisti a členovia druž-
stva, pýtame sa ministerstva zemedelstva (pred-
tým ŠPÚ), prečo berie stanovisko od prvého po-
čiatku proti nám a necháva krivdiť kolonistom so
strany družstva a nestalo si zaraz na stranu kriv-
dených? Či nebol to ŠPÚ, ktorý si vyhradil právo
dozoru pri prevádzaní stavieb? Či architekt-sta-
viteľ Kadlec nebol ustanovený ako úradník ŠPÚ
na prevádzanie stavieb? Stály a vrchný dozor
mal pán inženier Malka a tiež pán riaditeľ Kapár
ako úradník ŠPÚ, ktoré osobnosti nás pri prevá-
dzaní stavieb vždy uisťovaly, že sa so stavbami
dobre obídeme, že sa nám polovica pridelovej ceny
pozemkov vyplatí. Pravda, menovaní páni ešte
vtedy možno na podvod, ktorý pozdejšie urobili
proti nám a štátu, ani nemysleli.

Či kolonisti nenavozili všetok materiál na stavby
sami? Veď je to aj vo výročnej zpráve z roku
1927 uvedené slovami: ,,Nastaly ťažké dni, plné
práce a strádania, lebo celý materiál potrebný
k stavbe sami si doviezli."

Či za to máme byť honorovaní 2%, najviac 5%
stavebného nákladu? A tých 800.000 Kč kde sa
podely, čo boly k dispozícii na úpravu vyúčtovania,
veď toto povedal sám pán riaditeľ Kapár: ,,Má-
nie 800.000 Kč, máme z čoho vyrovnať, aby bol
každý spokojný, či ŠPÚ v jednotlivých prípadoch,
keď boly poskytnuté pôžičky len stavajúcim, ne-
priznal 20% stavebného nákladu, odrobeného na-
vozením materiálu? Od nás však sa požadujú
ohromné obnosy preto, že sme vraj mali poskytnuté
mimoriadne veľké výhody. To, čo štát dal pre nás,
kolonistov, o to nás úrady pripravily nesvedo-
mitým, podvodným spôsobom. Ba ešte žia-
dajú na nás, aby sme priplatili. Či je to svedo-
mitosť? Prečo ministerstvu zemedelstva tak
ohromne záleží na tom, aby obnosy, ktoré druž-
stvo od nás požaduje, sme uznali a zaplatili? či
snáď preto, že vedúci úradníci družstva sú súčasne
aj úradníkmi min. zemedelstva? Alebo či tu piati

---

5

starodávne porekadlo, že vrana vrane oko nevy-
kole? Keď nám je aj vyhrážané súdnym vymáha-
ním pohľadávky družstva, toho sa neľakáme, lebo
snáď aspoň súd bude spravedlivý a vyrieši veľké
podvody, ktoré sú spáchané oproti nám a Čsl.
štátu. Smutné je, že tak vysoké fórum, ako je
min. zemedelstva (predtým ŠPÚ), ustanovené
ústavou Československej republiky, naprávať kriv-
dy, páchané šľachtou na ubiedenom ľude cez
tisícročie, nechce, ba ešte nechá krivdiť a stane
si na stranu krivditeľov.

Že tým min. zemedelstva a stavebné družstvo
ohromnú chybu pácha, ani poznamenať netreba,
lebo kolonisti, takto preháňaní, strácajú chuť
k práci, podnikaniu, keďže si nie sú istí svojej
existencie. Kolonisti sú nervové zničení, keďže
stále o tom rozmýšľajú. Duch klesá, národné po-
vedomie ochabuje a cieľ kolonizácie pohraničia
stráca na význame. Takto ideál dr. Milana Hodžu,
ministerského predsedu: ,,Iďte na maďarské hra-
nice, postavte sa tam ako piliere republiky" je ne-
šľachetným spôsobom podkopávaný. Tiež, nedaj
to nikdy Bože! - v páde vojenného nepriateľstva
so susedným Maďarskom, sme prví vystavení
pustošiacim hrôzam vojny a zničeniu našej exi-
stencie, keďže sme na samom pohraničí, na čo
v dnešných búrlivých zahraničných pomeroch by
sa malo tiež počítať.

Že min. zemedelstva, kolonizačný referát (pred-
tým ŠPÚ) od prvopočiatku nebol nám prajným,
dokazujeme tým, že keď sa niektorý kolonista nie-
čím na ŠPÚ obrátil, hneď mu bolo vytýkané zlé
hospodárenie, čím bol odbyty. Aj pán referent
z Bratislavy (z kolonizačného referátu), keď sme
ho v niečom prosili o radu, hneď nám poradil:
,,Vy neumíte hospodařit!"

Takéto výčitky sme museli počúvať roky, ač-
koľvek ŠPÚ dobre vedel, na aké židovským áren-
dátorom využité pozemky sme boli usadení a že
i pri najlepšom obrábaní niektoré zeme viac ro-
kov ani semeno nevracaly. Až konečne nás od
tých výčitiek oslobodili noví kolonisti, ktorí prišli
z Moravy na miesto odstúpivších, a ktorí nám
hovorili, že nás naučia hospodáriť. A čo sa stalo?
Tí odborníci-kolonisti-učitelia naši vyšli na
mizinu. Dnes ich hospodárstva tiež na tom nie sú
lepšie, ako naše. My sme na mizine, oni tiež.
Nenároční oravskí kolonisti preca sa len udržujú
od počiatku.

Kolonizačný referát v Bratislave mal k dispo-
zícii finančné prostriedky na udeľovanie bezúroč-
ných krátkodobých pôžičiek, z ktorých ponúkal ko-
lonistom až 10.000 Kč obnosy. Keď sa chudobný
kolonista naň obrátil so žiadosťou, aby mu bolo
poskytnutých 2000-3000 Kč, dostal hneď odpo-
veď: ,,Žádosti nelze vyhověti".

Že kolonizačný referát ministerstva zemedelstva
(predtým ŠPÚ) ani úpravu cien prídelov nerieši
spravedlivé, dokazuje to, že keď dňa 12. IX. 1931
ŠPÚ svolal delegátov z kolónií celej republiky, a
pri zasedaní za prítomnosti celého prezídia ŠPÚ,
pán Vincenc Jurčák, ktorý bol povolaný za naše
kolónie u Siača, tiež za prítomnosti pána Jozefa
Bočára, vyslaného kolonistami, sa opýtal, že prečo
sú nám drahšie rátané pozemky, ako na susednej
kolónii Gernyö legionárom, keďže my sme reemi-
granti z Poľska, z plebiscitného územia, kde sme
tiež pracovali za Československú republiku, a
preto sme boli žalárovaní a prenasledovaní od

poľských úradov, že by sme si tiež toho zaslúžili.
Na tieto slová odpovedal sám prezident ŠPÚ dr.
Voženílek, že kolonistom z Oravy bude rátané tak,
že to bude len malá diferencia 100 alebo 200 Kč
u jedného kj. Ministerstvo zemedelstva nám robí
teraz dokonca v niektorých prípadoch rozdiel až
1400 Kč u jedného kj. Prečo je tu zneužívaná vý-
poveď pána prezidenta ŠPÚ? Či pre verejnosť
platia iné slová a zákony a v praxi sa prevádzajú
ináč? Na tejto schôdzi zdôrazňoval aj pán pred-
nosta kolonizačného referátu v Bratislave, že na
kolonistov vo vzdialených krajoch, by sa malo pa-
mätať, keďže kolonisti z bližších krajov používajú
rôzne výhody a podpory. Vzdialenejší ani o tom
nevedia.

Uvádzame ešte jasnejší dôkaz. Na žiadosť tu-
najších kolonistov u samého predsedu vlády dr.
Milana Hodžu, keď bol žiadaný podporovať žia-
dosť, ktorá bola podaná ministerstvu zemedelstva,
osobný tajomník pána predsedu vlády sdeľuje
toto: ,,V rámci všeobecných úprav prídelových
cien kolónii Slávikovo dostalo sa postupne slevy:

V roku 1930 snížená prídelová cena pozemku
o 15%; v roku 1933 snížená prídelová cena po-
zemku o 14.8% ; v roku 1935 odpísané na cenách
pozemku 44.5%.

Úprava najlepšie ukazuje na priemer ceny 1 ha,
ktorá tým klesla s 3421 Kč na 1189 Kč.

Okrem uvedenej úpravy ceny za pozemky bola
žiadateľom povolená ešte ďalšia sleva s odpisom
42.4% z cien budov, ktoré tým z pôvodnej čiastky
208.550 Kč, sa snížily o čiastku 88.600 Kč".

Tieto dva dôkazy jasne kričia, že ministerstvo
zemedelstva nespravedlive postupuje s úpravou cien
za pozemky oproti nám. Pýtame sa preto minis-
terstva zemedelstva, že prečo pri úprave cien po-
zemkov obchádza zákon o pozemkovej reforme,
vydaný samým pozemkovým úradom, ktorý je-nám
tiež známy.Či ministerstvo zemedelstva takto
usadzuje stráž národa na pohraničí, ako aj slo-
bodných občanov, aby sme mohli naše poslanie
spravedlive splniť, ministerstvo zemedelstva chce
nás videť zotročených spolu s našimi deťmi
v otroctve peňažných ústavov? Či nemáme práva
na to, čo nám poskytujú zákony?

Žiadame preto min. zemedelstva, aby nám na
položené otázky odpovedalo a sa ospravedlnilo.
Jestli do začiatku budúceho roku nedostaneme od-
poveď, budeme žiadať svoje požiadavky cestou
verejnou.

Na konec pripomíname, že žiadne dlhopisy,
ktoré sú nám predkladané k podpisu za pozemky
a budovy, nepodpíšeme, kým sa celá tá smutná vec
nevyrieši.

V Slávikove dňa 20. decembra 1936.
Jozef Bolcar, Anton Mihalica za matku, Peter
Jablonský, Anton Čučka, Ignác Jablonský, Matej
Jánošík, Ján Kubacka, Vendelín Zemančík, Vin-
cenc Jurčák, Štefan Adamčík, Matej Štóber, An-
ton Virva, Ján Lipničan, Ján Mahaj, Štefan Ba-
necký, Albert Marmula, Ján Čulík, Ignác Zivčák,
Peter Zošak, Terézia Lašáková, Štefan Kudja,
Ján Kovalčík.

Z citovaného listu je zrejmé, že kolonisti obvi-
ňujú niektorých úradníkov ministerstva zemedel-
stva (štát. pozemkový úrad) z podvodov.

---

6

Pýtame sa preto vlády:

Je ochotná ťažké obvinenie ministerských úrad-
níkov dať vyšetriť?

Je ochotná čím prv nariadiť disciplinárne vy-
šetrovanie proti úradníkom ministerstva zemedel-
stva (štát. pozemkový úrad), ktorých kolonisti
obviňujú z podvodov, spáchaných okolo prídelov
a účtov ich stavebného družstva?

Čo hodlá vláda urobiť, aby sa v budúcnosti po-
dobné prípady nemohly opakovať?

Praha, 21. januára 1937.

Šalát,

Čavojský, Danihel, Drobný, Dembovský, Florek,

Haščík, Rázus, Hlinka, Kendra, Longa, dr. Pružin-

ský, Onderco, Sidor, dr. Wolf, Sivák, Slušný, dr.

Sokol, Suroviak, dr. Tiso, Turček.

831/VII.

interpelace

poslance Slánského

ministru vnitra
ve věci pojišťovny Fenix.

Je tomu právě rok, co vypukla aféra v pojiš-
ťovně ,,Fénix" a shledalo se, že chybí kolem 700
milionů Kč reserv.

Pán ministr vnitra tehdy ve své řeči v ústavně-
právním výboru poslanecké sněmovny slíbil, že
všichni vinníci budou bezohledně zjištěni, že
všechna tehdy přednesená obvinění budou nej-
přísněji vyšetřena.

Přes tento slib nebylo dosud veřejnosti sděleno,
co bylo vyšetřeno o tehdy vzneseném obvinění, tý-
kajícím se nezákonné půjčky 25 milionů Kč, kte-
rou od pojišťovny ,,Fenix" z deficitních prémio-
vých reserv dostali význační funkcionáři republi-
kánské strany zemědělského a malorolnického lidu
pro rožďalovický cukrovar.

Přes tento slib nebylo dosud sděleno, co bylo
vyšetřeno o tehdy vzneseném obvinění, týkajícím
se půjčky 20 milionů Kč, kterou od ,,Fenixu" do-
stala nepřímo Moravská banka, v jejímž čele stojí
dr. V. Kyjovský.

Nebylo dosud sděleno, jak bylo vyšetřeno ob-
vinění o nostrifikace válečných půjček v ceně 80
milionů, která měla býti nezákonně provedena
Moravskou bankou a Anglobankou ve prospěch
,,Fenixu".

Nebylo dosud sděleno, v jaké výši a zda opráv-
něně byly vypláceny provise a jiné odměny růz-
ným korporacím neb jejich odpovědným funkcio-
nářům jako Bund der Deutschen (předseda p.
Wehrenpfennig); Zemská jednota společenstev a
grémií (předseda senátor živnostenské strany Jan
Kotrba); Svaz slovenského učitelstva (předseda
senátor ľudové strany Hancko) atd.

Myslím, že doba téměř jednoho roku byla dosta-
tečná, aby obvinění vznesená členy ústavně-práv-
ního výboru byla vyšetřena, výsledek sdělen ve-
řejnosti a vinníci předáni soudu.

Jinak může se veřejnost domnívat, že se šetření
neprovádí, věci protahují tak dlouho, až veřejnost
na ně zapomene (proces s prokazatelnými vinníky
dosud zahájen nebyl a vinníci byli propuštěni na
svobodu) a že ujdou potrestání ti, kdož jakkoliv
poškodili pojištěnce.

Stejně tak nebylo dosud vyřešeno, co se stane
s pojišťovnou ,,Fenix" a dalším vedením jejích
obchodů. Průtahy, trvající téměř rok, způsobují
další ztráty ke škodě pojištěnců a zaměstnanců a
k prospěchu konkurenčních pojišťoven.

Při tom pojištěnci druhých pojišťoven jsou
stále zneklidňováni nebezpečím, že sanace ,,Fe-
nixu" má býti provedena i na účet jejich, ve
formě zvýšení kolku, zatím co nemají být dosta-
tečně postiženy stamilionové zisky pojišťoven.

Rovněž tak jsou zneklidněni zaměstnanci ,,Fe-
nixu", jimž dosud nebylo dáno definitivní ujištění,
že zvláště subalterní zaměstnance bez újmy jejich
nároků všechny převezme nová pojišťovna.

Při této příležitosti poukazujeme na to, že i v ji-
ných rakouských pojišťovnách, koncesovaných
v ČSR a to v ,,Dunaji" a ,,Kotvě" se smlouvy se
zaměstnanci nedodržují a že by bylo třeba při
řešení otázky ,,Fenixu" donutiti tyto pojišťovny
k plnění povinností vůči zaměstnancům.

Tážeme se pana ministra vnitra:

1. Je ochoten podati zprávu, co bylo vyšetřeno
o výše zmíněných obviněních?

2. Bude zamezeno, aby pojištěnci druhých po-
jišťoven v jakékoliv formě byli nuceni přispívati
na sanaci ,,Fenixu"?

3. Budou při řešení sanace ,,Fenixu" zajištěna
práva zaměstnanců u ,,Fenixu" i u jiných svrchu
zmíněných rakouských pojišťoven?

V Praze dne 4. března 1937.

Slánský.

Široký, Nepomucký, Klíma, Kopřiva, Beuer,
B. Köhler, dr. Clementis, Kosík, Hodinová-Spurná,
Šverma, Schenk, Machačová, Zápotocký, Kopecký,

Krosnár, Vodička, Zupka, Vallo, Procházka,
Dölling.

831/VIII (překlad).

Interpelace

poslance dr. A. Kellnera
ministrovi národní obrany

o neudržitelných dopravních poměrech
v Krompachu u Cviková v Čechách.

Při příležitostné návštěvě obce Krompachu
u Cviková v Čechách jsem shledal přímo neudrži-