Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 4. zasedání.
830.
Návrh
poslanců dr. O. Klapky, F. Zeminové, Václava Mikuláše, J. Netolického
a J. Stejskala
na vydání zákona o Pomocném fondu dlužnickém.
Podepsaní navrhují, aby se poslanecká sněmovna usnesla na tomto zákoně:
Zákon
ze dne ............
o Pomocném fondu dlužnickém.
Národní shromáždění republiky Československé se usneslo na tomto zákoně:
§ 1.
1. Při ministerstvu financí se zřizuje
Pomocný fond dlužnický v dalším zvaný
fond.
2. Fond je samostatnou právnickou oso-
bou, sídlem jeho jest Praha.
§ 2.
1. Fond jest spravován a zastupován
kuratoriem.
2. Předsedu a 2 místopředsedy jakož
i 16 členů a stejný počet náhradníků jme-
nuje a odvolává vláda po návrhu ministra
financí v dohodě s ministry zemědělství,
obchodu a sociální péče a - pokud jde
o zástupce peněžních ústavů - po sly-
šení poradního sboru ve věcech peněž-
2
nictví (čl. L IV, odst. 1 bankovního zá-
kona).
3. V kuratoriu fondu buďtež:
a) vrchní ředitel Národní banky česko-
slovenské, guvernér poštovní spořitelny,
generální ředitel Zemské banky, ředitel
Reeskomptního ústavu nebo jejich zástup-
ci v úřadě,
b) po dvou zástupcích veřejnoprávních
zájmových organisací podnikatelů země-
dělských, živnostenských a obchodních,
c) po dvou zástupcích odborových or-
ganisací dělnických,
d) 5 zástupců peněžních ústavů.
4. Na venek zastupuje fond předseda,
v jeho zastoupení některý z místopředse-
dů. Znamenání fondu děje se tak, že k vy-
tištěnému nebo napsanému jménu fondu
připojí podpis předseda a některý z místo-
předsedů a vedoucí úředník fondu.
§3.
1. Předsedou kuratoria fondu, místo-
předsedou ani členem (náhradníkem) ne-
může býti člen Národního shromáždění.
2. Členství v kuratoriu jest funkcí
čestnou.
3. Kuratorium se řídí jednacím řádem,
schváleným ministrem financí.
§4.
1. Správní agendu fondu obstarávají
zaměstnanci státu, určení k tomu mini-
strem financí, po dohodě s ministry ze-
mědělství, obchodu a sociální péče.
2. Účetní, pokladní, úrokovou a umořo-
vací službu fondu obstarává Zemská ban-
ka. Podrobnosti určí zvláštní smlouva
mezi fondem a Zemskou bankou.
3. Fond podléhá kontrole nejvyššího
účetního kontrolního úřadu.
§5.
1. Kuratorium fondu sestaví do 31. led-
na každého roku celkové výkazy příjmů
a vydání, jakož i seznamy jmění a dluhů
fondu ke dni 31. prosince předešlého ro-
ku a předloží tyto výkazy a seznamy mi-
nisterstvu financí. Po přezkoušení prove-
3
deném nejvyšším účetním kontrolním ú-
řadem předloží výkazy a seznamy fondu
ministerstvo financí vládě ke schváleni.
Ministerstvo financí připojuje při tom
zprávu o výsledcích činnosti fondu za
uplynulé správní období.
2. Po schválení vládou jest výkazy
příjmů a vydání a seznam jmění a dluhů
fondu uveřejniti v Úředním listě republi-
ky Československé.
3. O hospodaření fondu a výsledcích je-
ho činnosti podá vláda každoročně zprá-
vu oběma komorám Národního shromáž-
dění.
§ 6.
Potřebné peněžní prostředky opatřuje
si fond:
1. z běžných příjmů (§ 7),
2. zápůjčkami (§ 8),
3. cennými papíry (§ 9 a násl.).
§ 7.
Jako běžné příjmy přikazují se fondu
na dobu 25 let.
1. Příspěvek Československé obilní spo-
lečnosti 40,000.000 Kč ročně. Příspěvek
ten opatří Československá obilní společ-
nost srážkou z výkupních cen dodaného
obilí. Vyšší srážky, které nesmí přesaho-
vati 3 Kč z 1 q dodaného obilí, určí vláda
nařízením. Kdyby nebylo tohoto zdroje
příjmů, bude doplňovati ročně do částky
50,000.000 Kč nebo bude odváděti celou
tuto roční částku státní správa. Její úhra-
du si opatří z celních příjmů, získaných
úsporami v důsledku omezeného výdaje
dovozních listů, vystavovaných podle zá-
kona ze dne 5. června 1930, č. 73 Sb. z.
a n., o dovozních listech a kdyby to ne-
stačilo, přiměřenou přirážkou k dani po-
zemkové, k jejíž zavedení se vláda tímto
zákonem zmocňuje.
2. Výnos zvýšení příspěvku o 11/2%
podle § 11, odst. 1 zákona ze dne 10. října
1924, č. 238 Sb. z. a n., kterým se zřizuje
Všeobecný fond peněžních ústavů v re-
publice Československé, ve znění zákona
ze dne 21. dubna 1932, č. 54 Sb. z. a n.,
kteréžto zvýšení se tímto zákonem ústa-
4
novuje. Zvýšení se vybírá zároveň s pří-
spěvkem a odvádí se Pomocnému fondu
dlužnickému.
3. (1) Roční příspěvek ze státních pro-
středků, jehož úhrada bude se zařazovati
do státních rozpočtů na dobu 25 let za
sebou jdoucích, ročně nejvýše částkou
50,000.000 Kč.
4. (2) Dosáhnou-li prostředky fondu tako-
vé výše, že plnění jeho úkolu jeví se za-
bezpečeno, může vláda na návrh ministra
financí poměrně snížiti nebo zrušiti pří-
spěvky v tomto paragrafu uvedené.
§8.
1. Zápůjčkami může si fond opatřiti
prostředky do výše 200,000.000 Kč a to
zejména u zemských peněžních ústavů a
u veřejnoprávních ústavů sociálně poji-
šťovacích. Zápůjčky tyto úrokuje a umo-
řuje fond. Za řádné placení úroků a umo-
řovacích částek z těchto zápůjček ručí
podpůrně stát.
2. Zápůjčky, přesahující úhrnný obnos
200,000.000 Kč, může fond za podmínek
uvedených v předešlém odstavci uza-
vříti jen za souhlasu vlády.
§9.
Fond jest oprávněn vydávati:
1. Zástavní listy na základě jím podle
§ 11, odst. 1, č. 1 a 2, § 13, odst. 2 a § 14,
odst. 2 poskytnutých nebo převzatých zá-
půjček, které jsou zajištěny na nemovi-
tostech do 80% odhadní ceny; úhrnná
částka těchto zápůjček, pokud nemají zá-
konné jistoty, nesmí však činiti více než
100,000.000 Kč. Tyto zástavní listy budou
41/2% a počátkem desátého roku po vy-
dání umořitelné nejdéle v 50 letech buď
slosováním nebo koupí na volném trhu za
cenu pod jmenovitou hodnotou.
2. Fondové dluhopisy na majitele zně-
jící, zúročitelné 3% a počátkem desátého
roku po vydání umořitelné nejdéle ve 40
letech, buď slosováním nebo koupí na
volném trhu za cenu pod jmenovitou hod-
notou. Tyto dluhopisy smějí býti jen v ta-
kovém rozsahu vydány, aby roční částka,
potřebná k jejich zúrokování a umořová-
ní, nepřesahovala tří pětin běžných příjmů
5
fondu v době vydání; že tato podmínka
byla splněna, budiž na každém dluhopise
potvrzeno ministerstvem financí.
Bližší ustanovení o cenných papírech
uvedených v odstavci 1 vydá vláda naří-
zením.
§ 10.
Podmínkou platnosti cenných papírů
podle § 9 jest jejich spolupodpis předsedou
nejvyššího účetního kontrolního úřadu.
2. Za správné zúročení a splacení uve-
dených cenných papírů ručí podpůrně
stát.
3. Cenných papírů (§ 9) lze užíti k úroč-
nému uložení peněz poručenců a opatro-
vanců, svěřených, depositních, nadačních,
dále peněz ústavů podléhajících veřejné-
mu dozoru a poštovní spořitelny. Lze jich
užíti také na služební a obchodní kauce,
tyto však jen do výše bursovního kursu,
nikoliv nad jmenovitou hodnotou.
4. Cenné papíry smějí býti těmi, kdož
jich nabyli podle tohoto zákona na zapla-
cení svých pohledávek nebo na částečnou
úhradu ztrát, bilancovány ve jmenovité
hodnotě.
§ 11.
1. Prostředků fondových (§ 6) se použi-
je k plnění účelu fondu. Účelem fondu
jest:
1) Konvertovati dluhy dlužníků (§ 12)
vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zá-
kona.
2) Poskytovati zápůjčky dlužníkům, u-
vedeným ve vládním nařízení č. 249/1935
Sb. z. a n. § 1, odst. 2, č. 2, písmena a), b)
a č. 3 a 4, ve vládním nařízení č. 250/1935
Sb. z. a n. a ve vládním nařízení č. 251/
1935 Sb. z. a n., k proplacení splátek podle
uvedených vládních nařízení a zápůjček
k proplacení splátek z pravoplatně po-
tvrzeného vyrovnání (zemědělského vy-
rovnání).
3) Poskytovati dlužníkům (§ 12) úroko-
vý příspěvek nejvýše 1 % na dobu nejdéle
15 let na snížení úrokové míry zápůjček
vzniklých přede dnem účinnosti tohoto
zákona.
6
4) Poskytovati peněžním ústavům pří-
spěvek k částečné úhradě ztrát, vzešlých
jim v důsledku pravoplatně potvrzeného
vyrovnání (zemědělského vyrovnání), po-
kud ztráty ty porušují jejich hospodářskou
rovnováhu a z jiných pomocných zdrojů
nemohou dosáhnouti úhrady těchto ztrát.
5) Poskytovati podpůrnou záruku pe-
něžním ústavům, provedou-li konversi
(č. 1) nebo poskytnou-li zápůjčku (č. 2)
z vlastních prostředků.
2. Na pomoc podle ustanovení předcho-
zího odstavce není právního nároku.
3. Z rozhodnutí o žádosti nelze se od-
volati.
§12.
1. Dlužníky se rozumějí fysické osoby
samostatně podnikající (hospodařící), má-
li jejich podnik povahu malého nebo střed-
ního závodu (jako na př. zemědělci, živ-
nostníci, obchodníci atd.), dále drobní za-
městnanci všeho druhu s výjimkou za-
městnanců veřejných.
2. O pomoc podle tohoto zákona mohou
se ucházeti osoby uvedené v odst. 1 ten-
kráte, jestliže jejich zadlužení v důsledku
hospodářské krise buď samo o sobě nebo
ve spojení s předcházejícím zadlužením
bez vlastního zavinění ohrožuje jejich ho-
spodářskou existenci a znemožňuje plniti
splatné závazky.
3. Jednací řád kuratoria fondu (§ 3,
odst. 3) stanoví, co jest rozuměti malým
nebo středním podnikem a kdo se rozumí
drobným zaměstnancem ve smyslu odst. 1.
§13.
1. Konverse (§ 11, odst. 1, č. 1) se pro-
vede tím, že fond proplatí věřiteli pohle-
dávku a to zpravidla cennými papíry, vy-
danými fondem ve jmenovité hodnotě.
Zaplacením převádí se pohledávka na
fond a věřitel jest povinen přijmouti pla-
cení a vydati fondu všechny právní po-
můcky a prostředky zajišťovací.
2. Provádí-li se konverse cennými pa-
píry, zaplatí se pohledávky, které jsou na
nemovitostech knihovně zajištěny do 80
procent odhadní ceny, zástavními listy
(§ 9, odst. 1, č. 1); jiné pohledávky fon-
dovými dluhopisy (§ 9, odst. 1, č. 2).
7
3. Splacení pohledávky, která přešla na
fond podle odstavce 1, upraví fond se zře-
telem k poměrům dlužníka.
4. Konversi mohou také prováděti za
podpůrné záruky fondu (§ 11, odst. 1, č. 5)
peněžní ústavy vlastními prostředky v ho-
tovosti. V tom případě se na ně přiměřeně
vztahuje ustanovení odst. 1, věta druhá a
odstavce 3.
§14.
1. Sumu zápůjčky podle §11, odst. 1,
č. 2, jakož i úrokové příspěvky podle § 11,
odst. 1, č. 3, proplácí fond přímo věřiteli.
2. Zápůjčky ku proplacení splátek podle
§ 11, odst. 1, č. 2 poskytuje fond způsobem
uvedeným v § 13, odst. 1 a 2; zápůjčky
ku proplacení splátek z pravoplatně po-
tvrzeného vyrovnání (zemědělského vy-
rovnání) a úrokové příspěvky poskytuje
fond v hotovosti.
3. Zápůjčky ku proplacení splátek (§11,
odst. 1, č. 2) mohou poskytovati za pod-
půrné záruky fondu (§11, odst. 1, č. 4)
peněžní ústavy z vlastních prostředků
v hotovosti. Zápůjčky proplácejí přímo
věřiteli.
4. Poskytnutí úrokových příspěvků mů-
že býti učiněno závislým na přiměřené
slevě úrokové míry věřitelem.
5. Příspěvky podle § 11, odst. 1, č. 3
poskytuje fond fondovými dluhopisy (§ 9,
odst. 1, č. 2) ve jmenovité hodnotě.
§15.
1. Dlužník podává žádost u fondu.
2. V žádosti budiž uvedeno o jakou po-
moc (§ 11, odst. 1, č. 1, 2 a 3) se žádá.
K žádosti jest připojiti zejména:
a) vlastnoručně žadatelem podepsaný
zevrubný seznam jmění a dluhů s udáním
celkové hodnoty jmění a úhrn dluhů,
b) výpisy z veřejných knih o nemovi-
tostech a při pozemcích také opisy po-
zemnostních archů;
c) osvědčení o úpravě placení pohledá-
vek podle vládních nařízení č. 249/1935,
č. 250/1935 a č. 251/1935 Sb. z. a n., o kte-
ré jde v žádosti, po případě opis usnesení,
kterým vyrovnací soud potvrdil vy-
8
rovnání (zemědělské vyrovnání) opatřené
doložkou o jeho pravoplatnosti.
3. Jaké další doklady jest přiložiti, určí
a v Úředním listě vyhlásí kuratorium
fondu.
4. Osvědčení uvedená v odst. 2, písm. c)
jest věřitel povinen vydati dlužníku na je-
ho požádání.
5. Nerozvedení manželé mohou podati
žádost společně.
§ 16.
1. Nejsou-li ze žádosti patrný důvody
k zamítnutí, určí fond peněžní ústav a
vyzve jej, aby vyšetřil všechny okolnosti
rozhodné pro posouzení žádosti, aby po
případě, je-li to v zájmu žadatele, jednal
s ním a hypotékárními věřiteli o odpro-
deji zbytných částí podniku žadatelova,
po případě, aby jednal s věřiteli o slevu
pohledávek a aby předložil fondu návrh.
2. Peněžnímu ústavu jest se vyjádřiti
v návrhu zejména o tom, zda a do jaké
míry jest možno snížiti dluhy žadatelovy
odprodejem zbytných částí jeho podniku,
po případě slevou pohledávek věřitelů,
zda a s jakou dobou splatnosti dluhů na-
vrhuje konversi (§ 11, odst. 1, č. 1) nebo
poskytnutí zápůjčky (§ 11, odst. 1, č. 2),
zda a v jaké výši navrhuje přiznání úro-
kového příspěvku (§ 11, odst. 1, č. 3)
anebo zda a z jakých důvodů navrhuje
zamítnutí žádosti.
§ 17.
1. Peněžní ústav jest povinen spolupů-
sobiti v řízení prováděném podle § 16.
Spolupůsobení může odmítnouti jen, pro-
káže-li vážné důvody a pokud by tím ne-
bylo zmařeno nebo značně ztíženo pro-
jednání žádosti.
2. Při určení peněžního ústavu jest při-
hlížeti k tomu, aby ústav byl pokud možno
též věřitelem žadatelovým, anebo aby
žadatel měl v jeho obvodu svůj podnik
nebo své bydliště.
§ 18.
1. Peněžní ústav podává žádost (§ 11,
odst. 1, č. 4) prostřednictvím revisního
9
orgánu, jehož dozoru jest podroben. Ten-
to, opatřiv vyjádření Všeobecného fondu
peněžních ústavů v republice Českoslo-
venské, zejména v tom směru, jaký pří-
spěvek povolil, po případě hodlá žádají-
címu ústavu povoliti, předloží žádost se
svým návrhem fondu. Je-li revisní orgán
členem ústředí svazu, postoupí žádost to-
muto ústředí k jednání podle předcháze-
jící věty.
K žádosti jest připojiti zejména:
a) výtisk stanov,
b) soudem (veřejným notářem) ověřený
opis posledního revisního nálezu,
c) účet rozvažný a účet ztráty a zisku
za poslední tři hospodářské roky s vy-
světlením o příčinách jednotlivých ztráto-
vých a ziskových položek; trvá-li ústav
kratší dobu, jest připojiti účty ty za celou
dobu trvání.
3. Fond může vyzvati revisní orgán,
aby provedl v peněžním ústavu zvláštní
revisi nebo může ji vykonati svými
orgány.
8 19.
Odpovědní orgánové peněžních ústavů,
kterým byly poskytnuty prostředky z fon-
du (§ 11, odst. 1, č. 4) a odpovědní orgá-
nové revisních svazů (ústředí) těchto ú-
stavů, jakož i revisoři, kteří provedli re-
visi sloužící za podklad rozhodnutí o žá-
dosti za poskytnutí takových prostředků,
ručí fondu za veškerou škodu, která byla
tím způsobena, že následkem jejich vědo-
mě nesprávných údajů nebo následkem
nedbale provedené revise byly poskytnu-
ty prostředky, ačkoliv podmínky pro po-
skytnutí prostředků nebyly splněny.
§ 20.
Zlepší-li se poměry dlužníka nebo jeho
právních nástupců do té míry, že se může
zčásti nebo zcela obejíti bez pomoci jemu
přímo poskytnuté podle tohoto zákona,
bude mu pomoc snížena nebo odňata. Od-
nětí pomoci stane se rovněž, pakliže u
právního nástupce nejsou v době převzetí
podniku splněny podmínky § 12.
10
§21.
1. Pomocný fond dlužnický nepodléhá
povinnosti platiti daně, dávky a přirážky
a daň rentovou.
2. Cenné papíry vydané dle tohoto zá-
kona a jejich úroky jsou osvobozeny od
poplatků i od daně rentové a kupónové.
3. Veškerá podání, protokoly, přílohy,
usnesení soudu, úřední výkony, vyhoto-
vení, prohlášení, práv osvědčení, právní
listiny, vysvědčení, zápisy a jejich vý-
mazy ve veřejných knihách ve věcech
podle tohoto zákona jsou, když se jich
nepoužije k jinému účelu, osvobozeny od
kolků a poplatků. Dávka za úřední výko-
ny se nevybírá.
4. Právní jednání, při nichž jest Pomoc-
ný fond dlužnický stranou, jest prosto kol-
ků a poplatků.
§ 22.
1. Likvidace fondu může se státi toliko
usnesením vlády a provede ji ministerstvo
financí. Činnost jeho nemůže býti skon-
čena dříve, než budou splaceny cenné pa-
píry vydané fondem.
2. O použití přebytků rozhodne vláda.
§ 23.
Kdo v žádosti na pomoc podle tohoto
zákona nebo v dokladech k ní uvede ne-
správně skutečnosti, nebo zamlčí skuteč-
nosti pro posouzení věci rozhodné v ú-
myslu dosáhnouti pro sebe nebo pro třetí
osobu pomoc podle tohoto zákona, bude
k návrhu Pomocného fondu dlužnického
bez újmy stíhání podle trestních zákonů
potrestán okresním úřadem pro přestu-
pek pokutou do 10.000 Kč, nebo vězením
(uzamčením) do 1 měsíce. Je-li pokuta
nedobytná, uloží se náhradní trest vězení
(uzamčení) podle míry zavinění do 1 mě-
síce. Tyto tresty mohou býti uloženy též
současně; v tom případě nesmí však trest
za nedobytnou pokutu činiti více než 1
měsíc.
§ 24.
Výpisy z hlavních knih nebo účtů fondu
potvrzené ministerstvem financí jsou exe-
kučním titulem pro řízení soudní.
11
§25.
Odhady prováděné fondem jest konati
podle předpisů o odhadech nemovitostí
v řízení exekučním (odhadní řád).
§26.
Státní a jiné veřejné úřady v mezích
své působnosti a obce jsou povinny spo-
lupůsobiti při provádění tohoto zákona a
předpisů podle něho vydaných.
§ 27.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem
vyhlášení: provede jej ministr financí
v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Nepříznivá hospodářská situace dlužní-
ků, ať podnikatelů nebo zaměstnanců, jest
všeobecně známa. Stejně tak okolnost,
že situaci způsobila dlouho trvající krise
a z části i různá opatření státu. Dlužník,
uzavírající zápůjčku (na př. zemědělec
k nákupu inventáře, živnostník k strojní-
mu zařízení dílny nebo nákupu surovin,
dělník nebo jiný zaměstnanec k postavení
rodinného domku a pod.), počítal se za-
chováním svého důchodu a v důsledku
toho převzal závazek splatiti dluh v urči-
té době.
Bez zavinění dlužníků, až na malé vý-
jimky lehkomyslného zadlužení, případně
předlužení, s kterými se v každé době
možno setkati, poklesl důchod dlužníků
do takové míry, že jim bylo znemožněno
plnění dlužnických závazků.
Nastalo zhodnocení dluhů. Obecné sní-
žení úroků provedené vládním nařízením
č. 238 Sb. z. a n. v r. 1935 zlepšilo posta-
vení dlužníků, nikoliv však podstatně.
Stejně tak ostatní opatření postupně
uskutečňovaná (odklad exekucí, úlevy při
splácení pohledávek vlád. nař. č. 249, 250
a 251 r z. 1935).
Všechna dosavadní opatření, včetně ze-
mědělského vyrovnacího řízení, oddalují
pouze úplný pád dlužníka, zničení jeho
hospodářské existence, při čemž však ne-
zabraňují a často i způsobují zvyšování
dluhového břemene útratami a pod. Je-li
jisto, že všechna dosavadní opatření se
ukázala býti nedostatečnými, vyplývá
z toho potřeba dalšího pomocného opa-
tření.
Potřeba takového opatření jest obecně
uznávanou. Bylo jí vzpomenuto i v ne-
dávném projevu pana ministerského před-
sedy dr. Hodži, podle něhož zamýšlí se
řešiti věc různými způsoby podle zaměst-
nání dlužníků.
Pro pomoc dlužníkům zemědělcům měl
by býti utvořen zvláštní pomocný fond
zemědělský, pomoc dlužníkům - živnost-
níkům, lépe řečeno pomoc živnostenské-
mu úvěrnictví, měl by představovati větší
státní vklad ústředí živnostenských zá-
ložen a podobně pro dlužníky - veřejné
zaměstnance - měl by takový vklad pů-
sobiti. Nehledě k tomu, že se při tom za-
pomíná na jednu stejně, ne-li více posti-
ženou skupinu, t. j. na dělníky a jiné sou-
kromé zaměstnance, považujeme takové-
to řešení za pochybené.
Jisto jest, že t. zv. oddlužení veřejných
zaměstnanců, lépe řečeno pomocné zaří-
zení, které by umožnilo konversi dluhů a
jejich splácení veřejným zaměstnancům,
12
svou podstatou a povahou vyžaduje spe-
cielního řešení. Příslušné sbory zastupu-
jící veřejné zaměstnance o věci také jed-
nají. Pokud bude i tu třeba legislativního
opatření, bude zajisté provedeno, respek-
tive může býti provedeno současně s opa-
třením v tomto návrhu obsaženým.
Pokud se však týče zemědělců, živnost-
níků a pod., jakož i dělníků a jiných sou-
kromých zaměstnanců, doporučujeme jed-
notné řešeni pomoci. Nelze souhlasiti
s pomocí pouze jednomu stavu, nýbrž
třeba přijmouti zásadu národní solidarity
všech stavů a zajistiti pomoc všem.
Za tím účelem navrhujeme utvoření Po-
mocného fondu dlužnického.
Fond má býti samostatnou právnickou
osobou, svého druhu jakýmsi zvláštním
veřejnoprávním ústavem finančním se
specielním posláním. Proto navrhujeme
jeho zřízení při ministerstvu financí. Před-
stavován by byl kuratoriem.
Úkolem jeho bude podchytiti dlužníky,
jimž hrozí v důsledku zhodnocení dluhů
ztráta majetku a existence, a umožniti jim
udržeti se.
Navrhované příjmové zdroje fondu,
včetně zápůjček, vyjadřují vzájemnou so-
lidaritu. Poněvadž možno předpokládati,
že fond bude především věnovati pozor-
nost dlužníkům zemědělcům, jest navrho-
ván také zvláštní příspěvek, podobně ja-
ko jest v návrhu min. zemědělství, pro
pomocný fond zemědělský.
Hlavním pomocným prostředkem fondu
bude konverse dluhů.
Ostatní v osnově uvedené způsoby po-
moci budou více méně podpůrné a budou
na místě v těch případech, kdy budou do-
stačující, k udržení dlužníka.
Pomoc peněžním ústavům bude výji-
mečná.
Jest přirozené, že provádění pomoci jen
hotovými prostředky není možné, zejmé-
na při počátku působnosti fondu. Papírů
fondem vydaných (zástavních listů a fon-
dových dluhopisů) bude používáno hlav-
ně k pomoci dlužníkům.
Jest očividné, že nelze vydati nových
cenných papírů v množství, které by pů-
sobilo nepříznivě na trhu cenných papírů.
Z toho důvodu jest nejen navrhována hra-
nice pro možnost vydání cenných papí-
rů, nýbrž i navrhovaným složením kura-
toria jest pamatováno na to, aby tu bylo
potřebné spojení a spolupráce s příslušný-
mi ústavy.
Vzhledem k uvedenému jeví se nutným
také omeziti pomoc na drobné a střední
podnikatele i zaměstnance. Ti také pře-
devším pomoci potřebují, poněvadž u nich
nejde jen o ztrátu majetku, mnohdy za
těžkých obětí nabytého, nýbrž i o ztrátu
existence.
Pokud se týče úhrady vydání, která
není v návrhu přímo uvedena, navrhuje
se, aby při usnesení o rozpočtu, v němž
vydání bude uvedeno, byl ministr financí
zmocněn provésti úhradu úvěrní operací,
pokud by vydání nebylo lze uhraditi ze
zvýšených příjmů státních.
Po stránce formální budiž návrh přikázán výboru ústavně-právnimu
rozpočtovému.
V Praze dne 4. března 1937.
Dr. Klapka, Zeminová, Mikuláš, Netolický, Stejskal,
dr. Neuman, Lanc, Jenšovský, Fiala, Babek, Hatina, Uhlíř, David, F. Langr, Tichý,
Šmejcová, dr. Patejdl, Polívka, dr. Lukáč, F. Richter, Bergmann.