Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 4. zasedáni.
804.
Interpelace:
I. posl. dr Štůly min. vnitra a pošt a telegrafů o doručování velezrádné brožury Kate-
kizmus našimi poštovními úřady,
II. posl. Ježka min. železnic v záležitosti JUC Ladislava Dymáčka z Krucemburku, který byl
o vyřízení své žádosti za přijetí do služeb státních drah zpraven sociálně demokratickou
Unií železničních zaměstnanců druhého dne po lékařské prohlídce, ač se na Unii vůbec
neobrátil,
III. posl. inž. Schwarze min. předsedovi, min. průmyslu, obchodu a živností, min. zemědělství,
min. vnitra, min. sociální péče a min. spravedlnosti ve věci valné hromady Mlynářského
družstva pro nákup a prodej při Jednotách mlynářů v republice Československé, zapsa-
ného společenstva s ručením obmezeným, sídlem v Praze,
IV. posl. inž. Schwarze min. školství a národní osvěty, průmyslu, obchodu a živností a so-
ciální péče o jmenování revisorů při Sboru pro škrobařské záležitosti,
V. posl. Smetánky min. národní obrany o uzákonění branné výchovy.
VI. posl. dr Štůly min. železnic o zavedení rychlíkové dopravy na trati Praha—Kolín—Něm.
Brod—Jihlava—Brno,
VII. posl. Ježka vládě republiky Československé o provedení zákona ze dne 15. února 1933.
č. 35 Sb. z. a n. o zřízení pomníků dr Aloisů Rašínovi a dr Milanu Rastislavu Štefánikovi,
VIII. posl. Jenšovského a Zeminové min. sociální péče o nízkém vyživovacím příspěvku, vy-
pláceném rodinám narukovavších záložniků,
IX. posl. Jenšovského min. sociální péče o práci přes čas v továrních podnicích a z toho
vznikajících škodách ve státním hospodářství a sociálním pojištění,
X. posl. Polívku a dr Lukáča min. vnútra vo veci pomerov v samospráve v Plešivci,
XI. posl. Polívku a dr Lukáča min. vnútra vo veci prípadu výtržností pri slovenských boho-
službách v Takšoni,
XII. posl. dr Tisu min. zemedelstva vo veci premeny kultury lesov bývalého velkostatku Zay
v Uhrovci,
XIII. posl. Dembovského min. školstva a nár. osvety vo veci neudržateľných pomerov na štát-
nej ľudovej škole v Trenč. Teplej a vo veci zneužívania úradnej moci Františkom Horá-
kom, správcom tejto školy,
XIV. posl. inž. Schwarze min. průmyslu, obchodu a živností, zemědělství a soc. péče stran
svévolného snížení kontingentu námezdního mletí mlynáři Janu Káralovi v Novém Kníně,
XV. posl. Polívku a dr Lukáča min. předsedovi dr Hodžovi v otázke pomerov v okrese spišsko-
staroveskom na Slovensku,
XVI. posl. Neumeistra a .J. Kopasze min. vnitra ve věci přídělu stravovacích lístků některým
okresům,
XVII. posl. Klímy min. vnitra o oddalování potvrzení volby starosty v Líšni u Brna.
2
804/I.
Interpelace
poslance dr Aloise Štůly
ministru vnitra
a ministru pošt a telegrafů
o doručováni velezrádné brožury »Kate-
kizmus« našimi poštovními úřady.
V posledních dnech byla doručována našimi
poštovními úřady v otevřených obálkách brožura
pod nadpisem »Katekizmus«, vydaná Slovenskou
radon, založenou v Ženevě. Brožura ta byla dána
ve Vídní na poštu a obsahuje hrubé a velezrádné
útoky proti celistvosti československého státu u
proti českému národu.
Brožura je psána takovým tendenčním způso-
bem, že je schopna vyvolat neklid v řadách slo-
venských, jimž je určena. Je to jeden z rafino-
vaných útoků, které podniká podkopná akce irre-
dentistická známých zahraničních odpůrců česko-
slovenské jednoty.
V zájmu bezpečnosti státu je nezbytno nejen
znemožniti další rozšiřování této brožury v naší
republice, ale učiniti také vhodná protiopatření
proti tendenčnímu jejímu obsahu.
Podepsaní se proto táží pánů ministrů vnitra
a pošt a telegrafů:
1. Jest pánům ministrům známo toto doručo-
vání brožury »Katekizmus« prostřednictvím na-
šich poštovních úřadů?
2. Jsou ochotni učiniti okamžité opatření, aby
další její rozšiřování bylo znemožněno?
3. Jakým způsobem hodlají postupovati proti
tendenčnímu a protistátnímu obsahu této bro-
žury?
V Praze dne 18. února 1937.
Dr Štůla,
Holeček, Ježek, Jan Sedláček, dr inž. Toušek,
Kut, dr Rašin, inž. Protuš, Knebort, dr Novotný,
dr Domin, Chmelík, Smetánka, inž. Schwarz,
Špaček, Hlinka, Sidor, Dembovský, Suroviak,
Longa, Kendra.
804/II.
Interpelace
poslance Františka Ježka
ministru železnic
v záležitosti JUC Ladislava Dymáčka
z Krucemburku, který byl o vyřízení své
žádosti za přijetí do služeb státních drah
zpraven sociálně demokratickou Unii že-
lezničních zaměstnanců druhého dne po
lékařské prohlídce, ač se na Unii vůbec
neobrátil.
V lednu 1936 podal si JUC Ladislav Dymáček
z Krucemburku žádost o přijetí do služeb státních
drah, adresovanou ředitelství státních drah v Pra-
ze a 16. ledna 1936 byl ředitelstvím v Praze vy-
rozuměn, že jeho žádost byla přidělena ředitelství
v Hradci Králové, odkud má očekávati dalších
zpráv. Při osobní návštěvě na ředitelství v Hradci
Králové bylo mu sděleno, že žádost byla postou-
pena ministerstvu železnic.
Byl předvolán 3. prosince 1936 do Prahy
k lékařské prohlídce na ministerstvu železnic, kde
byl podroben zkoušce a lékařské prohlídce u
zdravotního rady dr Nováka. Dne 11. prosince
1936 dostal dopis z Unie železničních zaměstnan-
ců, adresovaný dne 4. prosince 1936, t. j. den po
lékařské prohlídce, tohoto znění:
Unie železničních zaměstnanců.
Ústřední sekretariát v Praze I., Staroměstské
nám. 13.
Telefon 63823, 61965.
Věc:
Č. j. Sd/S 41325.
V odpovědi uveďte vždy toto č. j.,
urychlíte vyřízení.
V Praze dne 4. XII. 1936.
Tit.
JUC Ladislav Dymáček,
Krucemburk 168.
V záležitosti Vašeho přijetí do služeb státních
drah sdělujeme, že ministerstvo toto nemohlo
provésti, poněvadž všechny státnice jste složil s prospěchem pouze dostatečným.
Železniční správa bere zřetel pouze na ža-
datele alespoň s prospěchem dobrým.
5 pozdravem za
Unii železničních zaměstnanců
podpis nečitelný.
ústřední tajemník.
podpis nečitelný,
svazový tajemník.
Teprve dne 14. prosince 1936 dostal z ředitel-
ství státních drah v Hradci Králové zprávu, že
3
jeho žádosti nebylo vyhověno proto, že nebyl u
lékařské prohlídky uznán schopným.
Podepsaní táži se pana ministra železnic:
1. Zda je ochoten vyšetřiti, jak je možno, aby
Unie železničních zaměstnanců znala výsledek
žádosti dřivé, než žádost je vyřízena úřední ce-
stou?
2. Zda je ochoten vyšetřiti, jakým způsobem
se stalo, že Unie železničních zaměstnanců byla
zpravena o vyřízení žádosti, jejíž podavatel se
na Unii vůbec neobrátil?
3. Zda je ochoten naříditi, aby podobný po-
stup při vyřizování žádostí o přijetí do služeb
státních drah se již neopakoval?
V Praze dne 18. února 1937.
Ježek,
Dembovský, Drobný, Sidor, Šalát, Holeček, Su-
roviak, dr Fencik, Hlinka, dr Novotný, dr Domin,
dr Štůla, Chmelík, Smetánka, inž. Schwarz, Kne-
bort, inž. Protuš, dr inž. Toušek, dr Rašín, Jan
Sedláček, Kut, Špaček.
804/III.
Interpelace
poslance inž. Fr. Schwarze
ministerskému předsedovi,
ministru průmyslu, obchodu a živnosti,
ministru zemědělství,
ministru vnitra,
ministru sociální péče a
ministru spravedlnosti
ve věci valné hromady Mlynářského
družstva pro nákup a prodej při Jedno-
tách mlynářů v republice Českosloven-
ské, zapsaného společenstva s ručením
obmezeným, sídlem v Praze.
Mlynářské družstvo pro nákup a prodej při
Jednotách mlynářů v republice Československé,
z. s. s r. o., sídlem v Praze, bylo pověřeno vlád-
ním nařízením ze dne 13. července 1934, č. 137
Sb. z. a n., o úpravě obchodu s obilím, moukou
a mlýnskými výrobky a některými krmivy, ve
znění vládních nařízení ze dne 13. července 1935,
č. 152 Sb. z. a n., ze dne 20. července 1935, č.
156 Sb. z. a n. a ze dne 9. července 1936, č. 219
Sb. z. a n. prováděním úkolů z této úpravy vy-
plývajících jako součástka Československé obilní
společnosti, v níž jest členem 3. zájmové skupiny.
Dále jest totéž Mlynářské družstvo pověřeno po-
dle vládního nařízení ze dne 20. července 1935,
č. 168 Sb. z. a n. úpravou některých výrobních
a odbytových poměrů v mlynářství a proto vy-
sílá čtyři členy do obchodní skupiny a osm členů
do námezdní skupiny Sboru pro záležitosti mly-
nářské výroby, zřízeného při ministerstvu prů-
myslu, obchodu a živností.
Postavení Mlynářského družstva pro nákup
a prodej při Jednotách mlynářů je tedy, hledíc
k této zákonné úpravě rázu veřejnoprávního a
osoby nebo korporace (mlynáři), kterých se
tato úprava týká, mohou nabývati práv pouze
jako řádní členové družstva. Působnost druž-
stva se vztahuje na celý obvod republiky. Podle
posledně vydané úřední zprávy přihlásilo se do
družstva za členy 3:671 mlynářů se 6.517 podíly.
Regulace obilního hospodaření a zvláště kon-
tingentace mlynářské výroby v mnohém směru
velmi těžce zasáhla živnosti mlynářské a proto
většina mlynářů jest s dnešní úpravou nespoko-
jena, což doložíme v jiné interpelaci.
Bohužel, jak tvrdí sami pp. ministři průmyslu,
obchodu a živností, národní obrany a zeměděl-
ství v odpovědi na naši interpelaci o nesprávno-
stech při kontingentaci mletí atd. (tisk 713/IV),
nařízeni o úpravě výrobních a odbytových po-
měrů v mlynářství, kterým se cítí zvláště ře-
meslní mlynáři tak poškozeni, "bylo vydáno . . .
po dlouhých poradách a po jednomyslné dohodě
všech mlynářských organisací, které zde byly
v době vydání tohoto nařízení."
Rozumí se tedy samo sebou, že vůdcové a
odpovědní činitelé těchto organisací, kteří dali
souhlas k opatřením poškozujícím mlynáře, po-
zbyli důvěry valné většiny mlynářů. Ježto tyto
osoby stojí také v čele Mlynářského družstva,
vznikla také proti nynějšímu vedení družstva
silná oposice, jež je ovšem namířena nejen proti
formálním funkcionářům, nýbrž také proti sku-
tečnému dirigentu družstva, posl. Rechcíglovi.
Ten jest správně viněn také ze stranického po-
stupu námezdní skupiny Sboru pro záležitosti
mlynářské výroby při rozdělování kontingentů,
ze zdržování úpravy kontingentů drobných mlý-
nů, z exponování pro požadavky velkomlýnů
(družstevních podniků v Dražících) atd.
Odpor mlynářů proti poslanci Rechcíglovi
zvláště zesílily ovšem zprávy, že dokonce dal
souhlas k dalšímu omezení svobody mlynářů,
o které usiloval předseda Obilní společnosti dr
Feierabend, totiž k přerušení styku zemědělce
s mlýnem a zrušení komisionářství mlýnů. Tento
plán se sice podařilo mlynářům zmařiti, ale tím
se ovšem neoslabilo rozhořčení mlynářů nad
zprávami, že jejich domnělý »zástupce« i k této
věci svoloval. (Viz Obranu zemědělců z 5. března
1936: »Kontrola mleti v mlýnech.« »K provedení
této (rozuměj kontroly) je nutno přerušit styk
zemědělce s mlýnem a odstranit komisionářství
mlýnů.« »Je nám velmi sympatickým, že v da-
ném případě námět páně presidentův (rozuměj dr
Feierabenda) byl podporován naším zasloužilým
pracovníkem a jistě vzorným ochranitelem mly-
nářských zájmů (!!) p. posl. Rechcíglem.«) Posl.
Rechcígl tisku žádnou opravu nezaslal.
4
Také proti jiným činitelům Mlynářského
družstva měla oposice vážné námitky: místo-
předsedovi Švecovi se vytýká (kromě neúměr-
ných kontingentů atd.), že jako člen dozorčí rady
Ústřední jednoty hospodářských družstev a jako
člen správní rady Halbmayerových plzeňských
parních mlýnů nemůže opravdu hájiti zájmů
drobných mlynářů, poškozovaných velkomlýny
družstevními i obchodními.
Oposice též vytýkala, že do Mlynářského
družstva přešla z Ústředního družstva skupina
maďarských mlýnských fabrik, která upsala přes
1,000.000 Kč na podílech (dle prohlášení čelného
předáka ředitele Rotha) a vymohla si na újmu
českých a slovenských mlynářů zastoupení v dů-
ležitých institucích mlynářských. Mimo to proti
zájmům řemeslných mlynářů byl těmto mlýn-
ským fabrikám zvýšen kontingent a jednání o žá-
dostech malých mlýnů muselo býti odloženo, až
budou vyřízeny žádosti jmenovaných fabrik.
Tímto jednáním se Mlynářské družstvo odcizo-
valo svému poslání.
Ani k finančnímu hospodářství družstva ne-
bylo důvěry. Vytýkalo se, že se v bilanci druž-
stva neuvádějí vůbec žádné honoráře funkcioná-
řů, ani cestovné a tisícové organisační náklady
podle jednotlivých položek, rovněž tak se neuvá-
dí, jakým způsobem byla dřívější ztráta nahra-
zena.
Oposiční hnutí v mlynářstvu se zorganisovalo
v "Mlynářské obraně,,.
Za těchto okolností konala se dne 30. pro-
since 1936 valná hromada Mlynářského družstva
pro nákup a prodej při Jednotách mlynářů v Pra-
ze v Obecním domě. Vedení družstva již před
valnou hromadou vyloučilo několik předáků opo-
sice (na př. místopředsedu Mlynářské obrany
Karla Pecha z Medlova), aby ji oslabilo. Ale ne-
bylo to nic plátno. Oposice měla na valné hro-
madě 186 členů, pro vedení bylo jen 96.
Oposice navrhla vyslovení nedůvěry dosa-
vadnímu vedení, navrhla neschválení bilance u
odmítnutí udělení absolutoria funkcionářům, pro
kteréžto návrhy hlasovalo 186 členů oposice. Ač
proti návrhu oposice hlasovali i nečlenové druž-
stva, jeho zaměstnanci, návrh byl ohromnou
většinou přijat (186 proti 117 hlasům). Jelikož
pro dosavadní vedení družstva vznikla situace.
že při volbách zvítězí kandidátka oposice, roz-
pustil předsedající valnou hromadu před provede-
ním voleb.
Již po této valné hromadě podali někteří čle-
nové Mlynářského družstva, zastoupení advoká-
tem dr Jindřichem Veverkou v Praze, zprávu
krajskému obchodnímu soudu v Praze o vylíče-
ném průběhu valné hromady a v ní dále uvedli
toto:
»Nejen to, že valná hromada byla některým
členům družstva těžce přístupna, nesplňují správ-
ní orgánové družstva další povinnost stanovami
uloženou §em 25 pokud se týče vydání průka-
zu k účasti na valné hromadě. Průkazem účasti
k valné hromadě je totiž členská knížka, která
však nebyla dosud všem členům vydána. Vydá-
ni těchto knížek jest pak odsunováno proto, aby
členové družstva si je sami v kanceláři družstva
vyzvedli. Prakse tato jest pro rozsáhlost působ-
nosti družstva na celou RČS neudržitelnou, ježto
nelze předpokládati, že by méně situovaní čle-
nové družstva, kteří jsou právě z větší části čle-
ny oposice, mohli vážiti nákladnou cestu k vy-
zvednutí tohoto průkazu.
Jak již z připojených příloh vyplývá, poru-
šen byl odstavec 8 § 29 stanov družstva tím, že
družstvo samo bez přivolení valné hromady kon-
trahovalo zápůjčku, jejíž výše a event. likvidita
této zápůjčky mohla ohroziti i hospodářsky čle-
ny družstva.
Rovněž tak přerušení valné hromady stalo se
na újmu stanovami zaručených práv členů pří-
tomných na valné hromadě, kteří naprosto bez-
mocně museli přihlížeti k tomu, jak předsedající
právoplatně provedené hlasování prohlásil za ne-
platné bez udáni důvodů resp. s udáním takových
důvodů, které nejsou ani ve skutkové ani v jiné
souvislosti s přerušením valné hromady.« Svoji
zprávu zakončili těmito návrhy:
»a) Aby soud uložil ze své pravomoci správ-
ním orgánům družstva splniti povinnosti obsaže-
né v § 25 stanov, t. i. neprodleně zaslati všem
členům družstva členské knížky tvořící průkaz
k účasti na valné hromadě;
b) aby uložil správním orgánům družstva ne-
prodleně pokračovati ve valné hromadě bezdů-
vodně dne 30. prosince 1936 přerušené;
c) aby soud posoudil, zdali svrchu uvede-
ným jednáním správních orgánů nebyl porušen
zákon nebo předpisy statutární a v případě klad-
ném aby zprostil představenstvo jeho úřadu a
dozorčí radě uložil, aby při nejbližší valné hro-
madě provedla nové volby správních orgánů
(správního výboru).«
Vzbudilo-li řízení valné hromady dne 30. pro-
since 1936 oprávněné rozhořčení a stížnosti čle-
nů, pokračování této valné hromady bylo ještě
úžasnější.
Představenstvo družstva svolalo novou val-
nou hromadu na den 1. února 1937, avšak mno-
hým členům byly pozvánky dodávány teprve v
poslední den před konáním valné hromady, do-
konce mnozí obdrželi pozvánku teprve v den ko-
nání valné hromady, tedy opožděně. Svolání val-
né hromady proto nevyhovovalo ustanovením sta-
nov a zákona, nehledě k tomu, že nebyl ani splněn
předpis stanov, podle něhož pozvání na valnou
hromadu za současného udání předmětů, o nichž,
se má jednati, má se státi vyhláškou řádně uve-
řejněnou nejméně 14 dnů přede dnem valné hro-
mady v Zemědělských družstevních listech. Ve
skutečnosti bylo však svolání této valné hroma-
dy otištěno v Zemědělských družstevních listech
teprve dne 22. ledna 1937. tedy toliko 10 dní a
nikoliv 14 dní před valnou hromadou a již proto
jest valná hromada zmatečná.
Vedení Mlynářského družstva dopustilo se
však ještě jiných přehmatů, jimiž byly porušeny
předpisy stanov a zákona a způsobena tím újma
členům družstva.
5
Těsně před pořádáním valné hromady ze dne
1. února 1937 vyloučilo předsednictvo a dozorčí
rada Mlynářského družstva 200 členů družstva,
prý pro poškozování zájmů nebo vážnosti druž-
stva. Těchto 200 členů obdrželo o vyloučení zprá-
vu z části těsně před konáním valné hromady,
z části nebyli o tom vůbec vyrozuměni, avšak
na valnou hromadu neobdrželi pozvánku ani jinou
průkazku, a také nebyli připuštěni na valnou hro-
madu dne 1. února 1937. Vyloučení členové jsou
přívrženci oposice a dosavadní vedení Mlynář-
ského družstva hodlalo se tímto postupem zba-
viti nepohodlných osob. V každém však případě
měli tito vyloučení členově přístup na valnou
hromadu, když šlo o pokračování přerušené val-
né hromady ze dne 30. prosince 1936, a bylo te-
dy zabráněním jejich účasti v druhé valné hro-
madě porušeno nejen ustanovení stanov a záko-
na, ale také zákon o útisku. Kdyby však šlo o
novou valnou hromadu dne 1. února 1937 a ni-
koliv o pokračování přerušené valné hromady,
pak přes tyto skutečnosti nebyla valná hromada,
jak již shora uvedeno, řádně svolána a nemohla
se platně usnášeti.
Tato úžasná opatření zdaleka však nevyčer-
pávají vše, co vedení družstva učinilo, aby zne-
možnilo členstvu vyjádřiti správně svoji vůli. Již
z programu valné hromady svolané na den 1. úno-
ra t. r. byla vypuštěna volba pěti členů předsta-
venstva, jež byla na pořadu valné hromady z 30.
prosince (ač pro předčasné rozpuštění shromáž-
dění volby se vůbec nekonaly).
Nejhorší však byl způsob, jakým si vedení
družstva opatřovalo hlasovací lístky již před val-
nou hromadou a jak na valné hromadě samé
zabránilo veliké většině přítomných řádných čle-
nů přístup.
Podle § 25 stanov »průkazem práva účasti na
valné hromadě je buď členská knížka družstev-
ní nebo průkazka družstvem k valné hromadě vy-
daná. Hlasovací právo možno vykonati osobně
nebo zástupcem, členem to družstva, který srní
zastupovati nejvýše 30 podílů.«
Již jsme se svrchu zmínili o stížnosti členů
podané krajskému obchodnímu soudu v Praze, že
vedení družstva mnohým členům, kteří všecky
povinnosti členské splnili, členské knížky přes to
nevydávalo. Průkazky na valnou hromadu byly
rozděleny na tři části, označené I., II., III. Řím-
ská jednotka byla vlastní průkazka znějící na jmé-
no, římská dvojka týkala se eventuálního zmoc-
nění k hlasování a konečně římská trojka byla
snadno oddělitelná od hořejších dvou částí a byla
hlasovacím lístkem. Zmocněnci družstva před
touto valnou hromadou objížděli členy družstva
mlynářů v celém státě, aby získali od členů
těchto tyto hlasovací lístky, tedy část III., a vy-
pláceli za odevzdání tohoto hlasovacího lístku od-
měnu na cestovném a podobně.
Tak na příklad mlynáře Juliuse Sojáka, Sla-
vošovce, navštívil před valnou hromadou ve mlý-
ně zmocněnec družstva, který tomuto mlynáři
vyplatil peníze na cestu za vydání hlasovacího
lístku, tedy oddělitelné části III. průkazky. Mly-
nář Soják dostavil se pak na valnou hromadu
dne 1. února 1937, kde mu pořadatel vydal jiný
hlasovací lístek, znějící na jméno František Čer-
ný, Nažidla, p. Kaplice, nikoliv však jeho hlaso-
vací lístek, který za zaplaceni cestovného doma
odevzdal.
Když odjížděli mlynáři ze Slovenska na val-
nou hromadu, dostavili se na nádraží zmocněnci
družstva, kteří přislibovali mlynářům, že jim bu-
de zaplacena cesta do Prahy, jestliže odevzdají
průkazky a hlasovací lístek (totiž část III.). Mno-
zí mlynáři tak neučinili, právě proto, ježto byli
nuceni při tom vydati hlasovací lístky, jak viděli
u jiných mlynářů, kteří cestovné od těchto zmoc-
něnců družstva přijímali.
Jiný příklad: Na schůzi v Novém Městě nad
Váhem (konané před valnou hromadou) prohlásil
Viktor Katkin, úředník Mlynářského družstva,
členu tohoto družstva Alfonsu Vlčkovi, že nebu-
de připuštěn na valnou hromadu »za žádnou ce-
nu«. A opravdu: přes veškeré urgence nedostal
A. Vlček ani členskou knížku, ani průkazku a na
valnou hromadu, ač je řádný člen, nebyl při-
puštěn.
Ale ani ti členové, které vedení družstva
předem (poslední den před valnou hromadou!)
nevyloučilo, ani kterým neodepřelo členské kníž-
ky a průkazky, z veliké většiny se na valnou
hromadu nedostali, ačkoliv byla svolána na 11.
hodinu dopoledne do hlavního sálu smíchovského
Národního domu a oni namnoze již od osmi hodin
ráno čekali (v mraze na ulici) na vstup.
»Organisace« vstupu na valnou hromadu o-
pravdu převyšuje všecku míru. Nejsmutnější jest,
že k tomuto záměrnému protizákonnému znásil-
nění většiny členstva bylo zneužito i asistence
státní policie.
Podepsaný poslanec Fr. Schwarz — zároveň
s poslancem Ant. Chmelíkem — byl osobné u Ná-
rodního domu přítomen, několikráte — ale bez
výsledku — vyjednával osobně s přítomnými po-
licejními úředníky a telefonicky s nynějším pre-
sidentem policejního ředitelství dr Charvátem,
aby tomuto nezákonnému vypuzování řádných
členů byl učiněn konec. Známe tedy skutečný prů-
běh událostí z vlastního názoru.
Vchody do Národního domu, schodiště, i
chodby byly od rána obsazeny policií a spoustou
mladíků, studentů, nezaměstnaných, označených
jako pořadatelé. Tito mladíci pouštěli dovnitř jen
osoby se zvláštními pozvánkami, že prý je »před-
porada«. valná hromada že se začne až v 11
hodin. Takto byl hlavní sál obsazen před valnou
hromadou lidmi, kteří z valné části vůbec nebyli
členy Družstva, ba ani mlynáři. Podle zpráv (a
stížností podaných krajskému obchodnímu soudu
v Praze) účastnilo se takto valné hromady Mly-
nářského družstva 150 agrárních akademiků a na
50 agrárních tajemníků; u některých byly přímo
zjištěny hlasovací lístky mlynářů. Nezaměstnaný
číšník Josef Pavel z Prahy se sám oposičním mly-
nářům přiznal, že za účast »ve valné hromadě«
dostal peníze. Mladíci Oto Vacek a Jiří Sněhota
z Prahy-XII — kteří rovněž mlynáři nejsou —
měli v ruce hlasovací lístky mlynářů. Valné hro-
mady v hlavním sále Národního domu účastnili