Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 1. zasedání.
801.
Návrh
poslanců Berana, dr. Meissnera, dr. Patejdla, dr. Mičury, Mlčocha, Tauba, dr. Mayr-
Hartinga a Zierhuta
na vydání zákona, kterým se upravuje jednání ve společných poradách výborů
poslanecké sněmovny a senátu N. S.
Podepsaní navrhují, aby poslanecká sněmovna Národního shromáždění repu-
bliky Československé usnesla se na tomto zákoně:
Zákon
ze dne.............1937,
kterým se upravuje jednání ve společných poradách výborů poslanecké sněmovny
a senátu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§1.
(1) Vláda může zvláště obsáhlé a mi-
mořádně důležité osnovy zákonů - s vý-
jimkou osnovy zákona rozpočtového a
branného (§ 41 odst. 3 ústavní listiny) -
předložiti zároveň oběma sněmovnám a
při tom navrhnouti, aby osnovy takové
byly projednávány podle tohoto zákona.
(2) Vysloví-li obě sněmovny s návrhem
tím souhlas (§41 odst. 4 jednacích řádů),
přikáží předsedové sněmoven bezodklad-
ně vládní osnovu jednomu z výborů, který
považují za příslušný. Návrhy podle § 20
odst. 3 jednacích řádů a § 36 jednacích
řádů nemají místa.
2
§ 2.
(1) Výbory určí každý svého zpravo-
daje podle § 30 jednacích řádů, načež před-
seda výboru poslanecké sněmovny pozve
výbor sněmovny a výbor senátu, kterým
osnova byla podle § 1 přikázána, ku prvé
společné poradě, kterou také řídí. Další
společné porady řídí předsedové výborů
(jich náměstkové) zpravidla střídavě.
Stejně se střídají zapisovatelé výborů
v těchto poradách.
(2) Společné porady výborů jednají za
přítomnosti nejméně jedné třetiny členů
každého výboru a usnášejí se ve formál-
ních věcech prostou většinou přítomných.
(3) Společná porada výborů může si
zvoliti podvýbory, přibrati se svolením
předsedů obou sněmoven znalce, po pří-
padě vyžádati si do určité lhůty jejich
písemný posudek nebo vyžádati si vyjá-
dření jiného výboru kterékoliv sněmovny
prostřednictvím předsedy této sněmovny.
(4) Po doslovu obou zpravodajů ve spo-
lečné poradě výborů konají oba výbory
své vlastní schůze a hlasují po zprávě
svého zpravodaje bez rozpravy prostým
hlasováním o vládní osnově i o věcných
návrzích svých členů podaných podle
§ 48 jednacích řádů ve společných pora-
dách výborů. Zjistí-li zpravodajové obou
výborů neshodu v usnesení výborů, bude
způsobem výše ustanoveným svolána a
konána opětná společná porada výborů
o těchto neshodách. Po této poradě ko-
nají oba výbory opět své schůze a vy-
konají znovu hlasování o sporných usta-
noveních osnovy.
§ 3.
Když bylo skončeno hlasování v obou
výborech, projedná osnovu zákona sně-
movna poslanecká na podkladě usnesení
svého výboru, byť i odchylného od usne-
sení výboru senátního, v plné schůzi po-
dle ustanovení části VII a VIII jednacího
řádu poslanecké sněmovny.
§ 4.
(1) Usnesení sněmovny poslanecké o
osnově zákona takto projednané dodá
předseda sněmovny podle § 76 jednacího
3
rádu předsedovi senátu. Usnesení to rozdá
se v senátě tiskem spolu se zprávou schvá-
lenou po společných poradách výborů
obou sněmoven výborem senátu a pode-
psanou předsedou a zpravodajem tohoto
výboru (§ 2 odst. 4).
(2) Shoduje-li se usnesení sněmovny
poslanecké s osnovou, kterou navrhl vý-
bor senátů, položí předseda senátu osno-
vu zákona na pořad některé z příštích
schůzí senátu bez opětného jednání vý-
borového, který ji projedná podle ustano-
vení části VII a VIII jednacího řádu senátu.
Neshoduje-li se návrh zákona přijatý po-
slaneckou sněmovnou s osnovou navrže-
nou, výborem senátu, přikáže předseda
senátu usnesení sněmovny jemu dodané
oodle §§ 78 a 20 jednacího řádu senátu vý-
boru, jejž považuje za příslušný.
§5.
Pokud tento zákon neustanovuje jinak,
řídí se společné porady výborů ustano-
vením jednacích řádů obou sněmoven
o jednání výborovém; pokud se tyto řády
neshodují; řídí se ustanovením jednacího
řádu sněmovny poslanecké.
§6.
Obdobně se může postupovati, projed-
návají-li sněmovny zprávy a podněty
presidenta republiky podané podle § 64
č. 6 ústavní listiny, anebo navrhne-li vlá-
da sněmovnám, aby některý její člen uči-
nil samostatné prohlášení (§ 27 jednacích
řádů) ve společné schůzi výborů obou
sněmoven.
§7.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem
vyhlášení a provedou jej všichni členové
vlády.
Důvodová zpráva.
Již výbor pro změnu jednacího řádu
revolučního Národního shromáždění u-
znal ku podnětu vlády, aby v jednacím
řádu bylo umožněno utvoření společné
komise obou sněmoven za účelem rych-
lého řízení, odstranění možných růzností
názorů a podání souhlasné zprávy obě-
ma sněmovnám. Z důvodu účelnosti pře-
nesl tuto funkci na Stálý výbor podle §u
54 ústavní listiny. Početnost a složení
4
tohoto výboru však nestačí potřebě,
mají-li býti projednávány obzvláště dů-
ležité a obsáhlé osnovy zákonů, jako zá-
koník občanský, civilní řád soudní, řád
exekuční, trestní zákon, trestní řád a pod.
Z úvah, že je potřebí postarati se o tako-
vou úpravu zákonodárného chodu ve sně-
movnách, aby takovéto obsáhlé, a zvláště
důležité osnovy byly projednány co nej-
rychleji a nejúsporněji, aniž by tím utrpě-
lo všestranné a důkladné jejich prozkou-
mávání, vyplynulo podání tohoto návrhu.
K jednotlivostem osnovy dlužno dodati:
§ 1. omezuje použití zákona, pokud jde
o osnovy zákonů, výslovně na osnovy
zvláště obsáhlé a mimořádně důležité.
Citát §u 41 jednacích řádů naznačuje, že
vládní návrh bude oznámen sněmovně ve
sděleních předsednictva a že o něm bude
rozhodováno bez rozpravy, prostým hla-
sováním. Účel, který tento zákon sledu-
je, vyžaduje, aby byla osnova přikázána
k urychlenému a soustředěnému projed-
návání v každé sněmovně pouze jediné-
mu výboru se zachováním možnosti, sly-
šeti také stanovisko dalších výborů (§ 2
odst. 3). Stejné důvody přimlouvají se za
to, aby návrhy podle §§ 20 a 36 jedna-
cích řádů nebyly připuštěny.
§ 2. Aby byla zachována rozhodovací
samostatnost výboru v každé sněmovně,
omezuje se společné jednání toliko na spo-
lečnou rozpravu, kterou zahajuje předse-
da výboru poslanecké sněmovny, jež ta-
ké se zřetelem na vzájemný ústavně-
právní poměr obou sněmoven první bude
se zabývati ve svém plenu s osnovou v
§u 1 vyznačenou. Rovnocennost výborů
jest zaručena jednak střídáním obou před-
sedů (odst. 1), jednak ustanovením (odst.
2), že společné jednání může býti zaháje-
no teprve tehdy, když každý z výborů
jest dle §u 31 jednacích řádů způsobilý
k jednání. Těžiště odborné práce bude
přeneseno do podvýborů společných pro
obě sněmovny, čímž nejsnáze a nejrych-
leji bude docíleno účelů, které tento zá-
kon sleduje. Každý ze zpravodajů obou
výborů má míti slovo při zahájení a uza-
vření společné rozpravy. Skončením té-
to přestává společné jednání a výbory se
rozestupují, aby po informativním výkla-
du svého zpravodaje nejen o průběhu
společného jednání, nýbrž i o eventuelně
podaných věcných návrzích rozhodly
hlasováním. Případné neshody pokusí se
odstraniti nová společná porada a pak
nové samostatné hlasování ve výborech.
§ 3. Intence tohoto paragrafu byla odů-
vodněna již při výkladu k §u 2.
§ 4. K urychlení a soustředění projed-
návání, jež zákon sleduje, slouží také u-
stanovení, že není třeba, aby bylo v se-
nátě konáno opětné výborové projedná-
vání v tom případě, shoduje-li se usnese-
ní sněmovny poslanecké s osnovou, kte-
rou navrhl výbor senátu po společném
jednání. Není-li této shody, postupuje se
v senátě obvyklým chodem.
§ 6. Zde jsou vyznačeny další možnosti
výhodného použití tohoto zákona, po kte-
rých bylo opětně již voláno. Ustanovení
toto ovšem ničeho nemění na vyřizování
těchto předmětů jednání, jak jest stano-
veno jednacími řády. Slučuje se toliko po-
rada o těchto předmětech.
Podepsaní navrhují, aby poslanecká sněmovna schválila tuto osnovu zákona
a aby byla tato osnova přikázána výboru ústavně-právnímu. Návrh nemá
finančního dosahu.
V Praze dne 25. února 1937.
Beran, dr. Meissner, dr. Patejdl, dr. Mičura, Mlčoch, Taub, dr. Mayr-Harting,
Zierhut,
Ursiny, Mašata, dr. Mareš, Ostrý, Kunz, R. Böhm, dr. Stránský, Michálek,
F. Richter, Jaksch, Zischka, dr. inž. Lokscha, Knotek, Košek, dr. Luschka,
dr. Goldstein.