Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.

IV. volební období. 4. zasedání.

788.

Zpráva

rozpočtového výboru

o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1935
spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 616).

Nejvyšší účetní kontrolní úřad věren své
dobré tradici, předložil sněmovnám účetní
závěrku za r. 1935 opětně v polovici září
m. r., t. j. téměř o 10 měsíců dříve před
uplynutím zákonité povinnosti.

Technické sestavení závěrečného účtu
opírá se o zásady, na nichž jsou budovány
závěrečné účty minulých let. Nutno však
s uznáním konstatovati, že NÚKÚ snaží se
závěrku stále zdokonalovati a doplňovati
cennými přehledy a výkazy z důležitých
oborů státního hospodářství daňového a fi-
nančního.

Účet za rok 1935 obsahuje opětně dvě
novoty: Je to přehled o kapitálové účasti
státu v podnicích soukromých a přehled
o státních zárukách. V přehledech o kapi-
tálové účasti státu jsou vykázány odděleně
účasti státních úřadů administrativních a
státních podniků. U účasti státních úřadů
se vykazuje jmenovitá hodnota akcií a
účastnických podílů a u účasti státních
podniků pak ještě ona hodnota, ve které
jsou zúčtovány v účtech rozvažných. Po-
kud bylo docíleno v roce 1935 nějakého vý-
nosu, jest uveden v obou přehledech i vý-
nos těchto účastí.

U státních záruk vykazuje se jejich stav
k 31. prosinci 1935 podle kompetence jed-
notlivých ministerstev a časového pořadí
zaručených účelů; zároveň pak jest připo-
jen výkaz o oněch zárukách, které byly v r.
1935 realisovány. V úvodu k účtu jsou za-
řaděny příslušné statě o všech fondech,

jichž účty jsou v něm vykázány. Účty veš-
kerých fondů, jichž počet blíží se jedné
stovce, nejsou - žel - zatím ještě ve stát-
ním závěrečném účtě uvedeny, poněvadž
vláda v této věci potřebná opatření, žádaná
resolucí senátu ze dne 8. července 1932,
dosud neučinila. Doufejme, že i toho se do-
čkáme a že fondovní hospodářství nebude
se skrývati před parlamentní kontrolou.

Jinak obsahuje státní závěrka velmi
cenné přehledy o nedoplatcích jednotlivých
druhů veřejných dávek v celku i jednotlivě
podle let svého vzniku. K orientaci jsou při-
pojeny i příjmy z výnosu daní za sedm mě-
síců roku 1936 spolu s výší bonifikací po-
skytnutých dobrým poplatníkům.

Výsledky hospodaření v celku zachyceny
jsou jednak účtem pokladním, jednak
účtem správním, účet pokladní vykazuje
skutečné státní příjmy a výdaje, a to pre-
liminované i nepreliminované, které prošly
státní pokladnou, bez ohledu na předpis.
Naproti tomu účet správní kalkuluje s nále-
žitostí t. j. s předpisem skutečné povinnosti
v příjmech i ve výdajích. Tyto základní roz-
díly jsou proto příčinou rozdílných vý-
sledků těchto dvou účtů. Proto je schodek
nebo přebytek na pokladnu jiný, nežli na
náležitost.

Výsledky hospodaření roku 1935 jsou
proti roku předchozímu značně horší. Po-
kladničně zdolala sice státní finanční
správa všechny nesnáze bez mimořádných
obtíží, ježto si pomáhala vydatně zálohami

---

2

od poštovní spořitelny a mimo to při pro-
longaci státních pokladničních poukázek
získala novými úpisy pohotové peněžní pro-
středky, jimiž kryla rozdíly mezi státními
příjmy a výdaji.

Účet pokladní

vykazuje na výdajích

preliminovaných

částku.....Kč 8.504,217.021.55

a na výdajích nepre-

liminovaných . . Kč 1.593,642.211.80

čili celkem výdaje

(prelimin. i nepre-

limin.) .... Kč 10.097,859.233.35
Naproti tomu činily

prelim. příjmy jen Kč 7.053,779.820'40

Resultuje tedy z hos-
podářství r. 1935
na pokladnu scho-
dek...... Kč 3.044,079.412.95,

který byl kryt úvěrními operacemi. Pravda,
výdaje nepreliminované byly ve své pod-
statě obráceny na investice, ale zvýšily se
o ně dluhy.

Nedoúčtované položky (aktivní i pa-
sivní) se sice proti roku předchozímu
značně zmenšily, přes to však na obou stra-
nách vykazují přes jednu miliardu Kč.

Nápadně vysoké snížení pasivních nedo-
účtovaných položek spočívá zejména v tom,
že zálohy poskytované Poštovní spořitelnou
stát. finanční správě nalézají se tentokráte
v příjmech mimo rozpočet. Naproti tomu
vznikly nové průběžné příjmy z dodavatel-
ských poukázek a ze zásoby naražených
stříbrných mincí uložených u Národní
banky. V těchto průběžných položkách
jsou ještě položky působivé.

Účet správní.

Finanč. zák. pro rok
1935 stanoveny stát.

výdaje.....Kč 7.983,298.400.-

a státní příjmy . . Kč 7.985,255.600'-.

Státní rozpočet
předpokládal tedy
přebytek .... Kč 1,957.200'-.

Skutečnost však
byla takováto:

Náležitost přeli-
minovaných stát.
výdajů činila . . Kč 8.600,553.128'10.

Náležitost výdajů
nepreliminovaných
činila.....Kč 1.588,085.296'30.

Tedy výdaje
úhrnem .... Kč 10.188,638.424'40.

Naproti tomu
prelimin. náležitost
stát. příjmů činila . Kč 7.025,903.956'35.

Schodek na nále-
žitost činí tedy . . Kč 3.162,734.468'05.

Liší se tudíž schodek na náležitost od
schodku na pokladnu o Kč 18,655.055.10.
Máme-li na zřeteli výdaje preliminované i
nepreliminované, dojdeme k zjištění, že
schodek roku 1935 je největším schodkem
státního hospodářství za poslední léta. Rok
1934 skončil naproti tomu neporovnatelně
příznivě.

Schválený rozpočet byl překročen o
částku Kč 617,254.728.10 Kč.

Překročení vzniklo u těchto kapitol:

1 President republiky
a kancelář presidenta Kč 144.453.30,

5 Ministerstvo národ-
ní obrany .... Kč 89,810.995.75,
13 Ministerstvo obcho-
du ......Kč 3,084.507.15,

16 Ministerstvo želez-
nic ......Kč 35.349'30,

17 Ministerstvo sociál-
ní péče.....Kč 160,056.324'45,

20 Ministerstvo financí Kč 408,700.981'-.

Celkem ... Kč 661,832.610.95.
Naproti tomu u ostat.
kapit. docíleny úspory Kč 44,577.882'85.

Takže celkové pře-
kročení činí ... . Kč 617,254.728.10.

Příčiny překročení:

U kap. 1 vzniklo v důsledku volby nového
presidenta republiky.

U kap. 5 vzniklo vyšší potřebou u ústřed-
ní správy, pak u titulu 2 - národní obrana
-, sociální péče o voj. poškozence a legio-
náře.

U kap. 13 bylo to větší vydání na tit. 1,
§ 6 - zvelebování vývozu - správně ře-

---

8

čeno byly to náklady prohraného sporu
o skladiště v Novém Sadu v S. H. S. Jde jen
o to, byl-li to spor poslední. Tento náklad
uhradilo ministerstvo z přebytku hospoda-
ření býv. ústředny kovů.

U kapitoly 16 byly to vyšší personální
výdaje u ústřední správy, které si vyžádaly
větší náklady. Příčinou k nim bylo zvýšení
investičních prací.

U kapitoly 17 bylo to sociální pojištění,
péče bytová a stavební, váleční a pováleční
poškozenci, péče o nezaměstnané, státní
starobní podpory a některé menší výdaje,
jež způsobily překročení rozpočtu.

Kap. 20, jejíž překročení je největší, odů-
vodňuje větší výdaje celou řadou důvodů.
Hlavní příčiny však jsou v realisaci záruk
převzatých podle finančních zákonů za zá-
lohy poskytované Zemskou bankou v Praze
Ústřední bratrské pokladně, dále pak jsou
to záruky za Pražské vzorkové veletrhy,
nákup cenných papírů a větší vydání na
státní dluh.

Souhlasu Národního shromáždění podle
čl. XIII. fin. zákona na rok 1935 vyžaduje
překročení u kapitol 5, 13, 16, 17, 20.

Vláda předložila ke konci listopadu loň-
ského roku parlamentu návrh, kterým žádá
o souhlas k překročení státního rozpočtu
na rok 1935, poněvadž větší výdaje nemůže
hraditi přesunem. Tento vládní návrh, kte-
rý je podrobně odůvodněn, byl současně se
závěrečným účtem projednán. Je to po prvé,
co vláda respektovala příslušné ustanovení
finančního zákona a před projednáním
státní účetní závěrky požádala parlament
o schválení dodatečných úvěrů. Nutno to
uznati jako pokrok vynucený oběma komo-
rami Národního shromáždění.

Schodek účinů preliminovaných v nále-
žitosti činí Kč 1.574,649.171.75. Všimne-
me-li si, že překročení výdajů jednotlivých
kapitol činí Kč 617,254.72810 a státní pří-
jmy jsou proti rozpočtu nižší o Kč
959,351.643.65, máme tento schodek úplně
vysvětlený.

Úbytek příjmů proti rozpočtu činící
12.02% svědčí opětně o tom, jak daleko od-
klonil se výsledek hospodaření od rozpočtu.
Čísla do rozpočtu vsazená zase nevyšla. Vý-
voj státního hospodářství šel jako obvykle
ve všech krisových létech jinými cestami,
nežli které mu byly vytýčeny státním roz-
počtem. Žádná z celkových předpovědí roz-
počtových se nesplnila.

Číselné výsledky svědčí o tom, že povlov-
né zlepšování konjunktury neprojevilo se
nijak ve státních financích, jak s ním o Kč
350 mil. zvýšený rozpočet počítal. Rozpoč-
tový optimismus se zde zase neosvědčil. Je
to samozřejmé, neboť zlepšená konjunk-
tura může nalézti ve státním hospodářství
výrazu po jednom až dvou létech. Daně
přímé předpisují se na základě bilancí a vý-
sledků hospodaření za rok uplynulý. Toliko
příjmy z daní obchodových a konzum-
ních mohou vykázati rychlejší pohyby.

Daňové nedoplatky nedoznaly valné de-
purace ani v roce 1935. K 31. prosinci do-
tyčného roku činily ještě stále hrozivou
číslici Kč 4.657,920.339.-. Proti roku 1934
snížily se nedoplatky v celku o částku
Kč 187,986.114.-, t. j. o 3.88%. Toto sní-
žení nastalo především následkem odpisů,
neboť celkové odpisy činí Kč 400,278.000.-.
Srovnáme-li tato čísla, zjistíme, že ve sku-
tečnosti nedoplatky neklesly, nýbrž stouply
o Kč 212,292.678.- plus úroky z prodlení
Kč 48.8 mil.

Je to zejména daň obratová, jejíž nedo-
platky soustavně vzrůstají a koncem roku
1935 přibližují se jednoročnímu předpisu
této daně.

Jestliže se s otázkou vymáhání nedo-
platků a depurační akcí přece jenom hnulo,
má o to nemalou zásluhu NÚKÚ. Jiná je
ovšem otázka, byla-li daňová depurace pro-
vedena s povinnou pečlivostí a spravedlivě.

Úvěrových přesunů v mezích téže kapi-
toly projednal NÚKÚ v r. 1935 celkem 489
na částku Kč 106,332.898.40, a to na nutné
doplnění úvěrů preliminovaných 386 v část-
ce Kč 68,164.546.65 a na úhradu výdajů
nepreliminovaných 103 v úhrnné částce
Kč 38,168.351.75. V předchozím roce bylo
provedeno celkem 371 virementů na Kč
133,892.472.-. Zvýšil se tedy jejich počet,
přesunovaná částka se však zmenšila. Pří-
čina spočívá v přesnějším prelimináři.

Značnější přesuny byly zejména v roz-
počtu ministerstva vnitra, kde vzešla vyšší
potřeba na služební platy, výzbroj a vý-
stroj policejní stráže, v pátrací službě čet-
nické a na některé jiné úkoly.

Dále bylo to ministerstvo školství, kde
objevily se vyšší náklady na platy a hono-
ráře za přespočetné hodiny učitelů národ-
ních, středních a odborných škol, za sub-
stituce na vysokých školách, ve vyšším
schodku Národního divadla v Praze a ko-

---

4

nečně v nepreliminovaném výdaji na neza-
městnanou inteligenci.

Byl to rozpočet ministerstva zemědělství,
které nestačilo krýti vyšší náklady na hos-
podářské a hospodyňské školy, zemědělské
ústavy a instituce, cestovné a platy smluv-
ním zaměstnancům, jakož i náklady na
okresní úřady. Přesunem opatřována byla
i úhrada na výstavbu veřejných obilních
skladišť na Slovensku a Podkarpatské
Rusi.

U ministerstva veřejných prací objevila
se proti rozpočtu vyšší potřeba na správu
státních budov, státních aerolinií, denní
platy výpomocných dělníků na stát. silni-
cích a vyšší výdaje pro státní techniky.

Rovněž ták ministerstvo zdravot. pro-
vedlo přesuny z důvodů vyšších výdajů na
platy smluvních zaměstnanců, větší výdaje
na státní nemocnice v Mukačevě, na
Ostravsku a v Bratislavě.

Konečně bylo třeba opatřovati úhradu
virementy také v rozpočtu ministerstva
financí pro úhradu služebních platů za-
městnanců stát. drah, přidělených fi-
nančním úřadům, na přesázku úředníků,
cestovné a stravné měřičského úřednictva,
přezbrojení finanční stráže a některé jiné
zvýšené náklady.

Pasiva a aktiva na rozpočet vykazují
úctyhodná čísla, která stojí za povšimnutí.
Pasiva k 31. prosinci 1935 činí Kč
632,416.791.95. Je to o Kč 37,052.672.75
méně než r. 1934. Stalo se tak zaplacením
dospělé splátky na zápůjčku pro stavbu
budovy krajského soudu v Mladé Boleslavi.
Naproti tomu některá nová pasiva při-
byla.

Aktiva na rozpočet dostoupila již enormní
výše Kč 14.716,288.165.95. Je to proti roku

1934 zvýšení o Kč 860,117.187.70. Příčinou
toho je známá okolnost: Zálohy na učitel-
ské platy. Tyto zálohy dostoupily do konce
roku 1935 výše Kč 10.790,417.207-. Na
účet kapitoly 10. bylo do konce roku

1935 poskytnuto záloh v celkové výši
Kč 10.808,284.465 60. Kdyby to byly zálohy
likvidní, stačily by krýt rozpočet minister-
stva, školství na plných deset let. žel, že
tato aktiva mají hodnotu naprosto proble-
matickou.

Dalšího hlavního podílu na celkovém
stavu aktiv mají zálohy poskytnuté státní
pokladnou na krytí provozních schodků Ko-
šicko-Bohumínské dráhy a místních drah,
které dosáhly do konce roku 1935 téměř

dvou miliard Kč. Z ministerstev je to pak
sociální péče, podílející se na státních akti-
vách zálohovou službou v částce Kč 253 mil.,
národní obrana Kč 103,232.50275, země-
dělství Kč 28,266.650-. Kapitola 20 (min.
financí) má pod různými tituly v celku na
zálohách tvořících součást státních aktiv
Kč 3.433,898.552'-. U ostatních kapitol
jsou to vesměs menší částky.

Aktiva z hospodaření mimo rozpočet či-
nila k 31. prosinci částku 2.663,039.269.77
Kč, takže celková aktiva (na rozpočet i
mimo rozpočet) činila Kč 17.379,327.43572.
Pasiva mimorozpočtová tvoří položka záloh
od Poštovní spořitelny v částce Kč
1.421,862.963.90. Největší pasiva mimoroz-
počtová tvoří ovšem státní dluh.

Pokladní hotovost k 31. prosinci činila
Kč 691,832.332.95. Mimo to nalézalo se kon-
cem roku 1935 v držení státních pokladen
cenných papírů v částce Kč 1.114,450.508.75.
Zásoba cenných papírů proti roku 1934 po-
klesla o částku Kč 304.939.629.20. Je to ze-
jména proto, že část těchto dluhopisů byla
použita k úmoru státního dluhu.

Státní podniky nevykazují ani v r. 1935
příznivé výsledky. Dvanáct podniků skon-
čilo proti rozpočtu hůře o Kč 219,006.085.85.
Naproti tomu devět pod-
niků vykázalo plus . . Kč 102,565.426.45,

takže proti rozpočtu je

výsledek nepříznivější o Kč 116,440.659.40.

Při srovnání s rokem 1934 jeví se v celku
výsledek příznivější o částku 9,614.82510
Kč. Uvážíme-li, že tabáková režie a státní
loterie jsou vlastně státními regály a mezi
podniky ani nepatří, nemůžeme vůbec mlu-
vit o nějakém zúrokování investovaného ka-
pitálu. Nebýti příjmů z těchto státních mo-
nopolů, byly by číselné výsledky hospoda-
ření státních podniků velmi žalostné.
Ostatně ani tato čísla nevyjadřují správně
výsledky hospodaření. Připočítáme - li
k předchozím číslům úmor hypotečních
dluhů, investice běžného roku, příspěvky ci-
zích zájemců a pak částky podnikům pone-
chané na úhradu investic a na splacení in-
vestičních dluhů, seznáme, že místo částky
Kč 1.055,229.800'- odvedly podniky státní
pokladně toliko částku Kč 883,421.617.70, je
výsledek nepříznivější o Kč 171,808.182.30.
U tabákové režie i v r. 1935 pokračoval
pokles odbytu výrobků, který převeden na
peníze činil u doutníků 10.2% u tabáku
7.8% a u cigaret 3.6°/. Nestupňoval se však

---

8

již přesun odbytu od drahých výrobků
k levnějším, který byl nejviditelnějším zna-
kem zhoršujících se poměrů.

Pošta vykazuje proti roku 1934 menší
zisk o Kč 22'7 mil. Příčina spočívá ve zvět-
šeném stavu zaměstnanců i pensistů. Vyšší
personální náklady a větší vydání na udržo-
vací náklady, zvýšené odpisy, úroky, byly
značně vyšší, nežli možnosti zvýšení příjmů.

Státní lesy a statky vykazují ještě v r.
1935 schodek Kč 14'6 mil., t. j. proti roz-
počtu horší o Kč 81'8 mil. Doufejme, že
tento schodek je posledním, neboť situace
na trhu dřevním se tou měrou zlepšila, že
lze předpokládati příznivější bilanční vý-
sledky. To týče se i vojenských lesních pod-
niků.

Zhoršený výsledek státních lázní tkví
hlavně ve vysokých investičních nákladech,
které nemohou na sebe vydělati ani při zvý-
šeném počtu lázeňských hostí.

Schodek stát. drah je sice ještě značný,
ale proti rozpočtu přece jenom okrouhle
o 100 mil. nižší.

Státní báňské a hutnické závody jsou
sice proti roku 1934 o Kč 3"5 mil. lepší, ale
proti rozpočtu o Kč 23 mil. nepříznivější.

Tentokráte uvedeny jsou již ve státní
účetní závěrce rozvažné účty všech stát-
ních podniků. Posledním podnikem, který
uveřejňuje svůj rozvažný účet, jsou státní
lesy a statky, jichž zakládací aktiva jsou
oceněna částkou Kč 2.688,139.770.55 a
čisté jmění koncem roku účetního Kč
2.251,725.071'70.

Podíly na státních daních, dávkách a po-
platcích byly v rozpočtu preliminovány

částkou.....Kč 2.732,466.764'-.

Náležitost však činila Kč 2.734,703.188.60,

tudíž o .... Kč 2,236.424.60
více.

Tyto větší výdaje jsou výsledkem těchto
rozdílů:

V oddílu B došlo k vyš-
ším výdajům ... Kč 8,851.433.95,

v oddílu C došlo k vyš-
ším výdajům . . . Kč 731.509.60,

Kč 9,582.943.55.

V oddílu A došlo k men-
ším výdajům ... Kč 4,838.878.55,

v oddílu D došlo k men-
ším výdajům . . . Kč 2,507.640.40,

Kč 7,346.518.95.
Rozdíl rovná se překročení Kč 2,236.424*60.

Pohyb státního dluhu projevuje se
v roce 1935 celkovým hrubým přírůstkem
v částce Kč 2.454,447.300.10. Z toho je za
Kč 2.404,859.000 dluhu přechodného, který
tvoří státní pokladniční poukázky. Dluhu
založeného přibylo Kč 25,395.125'- a dluhu
zahraničního za Kč 24,193.175'10. Dluh za-
hraniční vzrostl následkem úpravy náleži-
tosti. Naproti tomu ubylo státního dluhu
celkem Kč 681,230.020'80. Činí tedy čistý
přírůstek státního dluhu v roce 1935
Kč 1.773,217.279 30 a jeho výše dostoupila
Kč 40.815,568.400.90.

Dluhová služba vyžádala si proti roz-
počtu zvýšení o Kč 30.2 mil. a v nepreli-
minovaných výdajích o Kč 265.8 mil. Tedy
celkem částku Kč 296 mil. Podle ustanovení
čl. VI finančního zákona použito bylo
v r. 1935 na úmor stát. dluhu Kč 70 mil.
ze Zvlášt. fondu pro konsolidaci přechod-
ného dluhu státního. Proto jmění fondu
kleslo na částku Kč 263.7 mil.

Na celkové náležitosti dávky z majetku
a přírůstku na majetku bylo do konce roku
1935 předepsáno Kč 7.380,561.079.65. Na
tuto povinnost bylo do konce r. 1935 zapla-
ceno Kč 7.031,483.600.51. Po odečtení ko-
nečných přeplatků zbývá tedy nedoplatek
Kč 349,077.479.14.

Dávka byla až na dva případy právnic-
kých osob vyměřena. Jde o nedoměrky
Saské státní dráhy v Podmoklech a Říšsko-
německé státní dráhy Žitava-Liberec, je-
jichž vyměření v důsledku stálých průtahů
se strany německého státu nařídilo mini-
sterstvo financí teprve v roce 1936. Zvý-
šení příjmů již nelze očekávati. Jedině pří-
spěvky ministerstva zemědělství mohou
dáti nějaký příjem, jinak lze spíše násled-
kem odpisů a rekursů očekávati snížení do-
savadních předpisů. Nedoplatky dávky vede
NÚKÚ stále v evidenci a působí k jejich
vymáhání. Se zálohou Kč 468'9 mil., které
bylo použito na splácení státních bonů po-
dle čl. XII, Čís. 102/1925 činí dosud reali-
sovaný výtěžek této dávky určený k úhradě
tak zv. státovkového dluhu celkem Kč
6.670,050.973.47.

Státní bytový fond sestává ze dvou od-
dělení A. a B. a podle nich je také s ohle-
dem na rozdílný účel spravován. Oddělení
A. má za účel zaručovati zápůjčky a jejich
úrokování. Oddělení B. poskytuje právnic-
kým osobám přímé půjčky. Jmění fondu
vykazuje se také odděleně. Oddělení A. mělo
koncem roku 1936 jmění Kč 47,443.634.60

---

6

a proti roku 1934 vzrostlo o Kč 1,937.132.40.
Stav zaručených zápůjček hypotekárních
činil koncem roku 1935 Kč 113,419.808.58.
Oddělení B. pro přímé zápůjčky vykazuje
koncem roku 1935 čisté jmění částkou
Kč 16,897.419.15. Za důsledek poměrů
nutno označiti stoupající zálohy na anuity
placené za dlužníky.

Fond pro pojišťování vývozních úvěrů
má ku, konci roku 1935 čisté jmění
Kč 7,971.777.10. Hospodářství končilo pří-
růstkem Kč 1,930.926.-.

Státní elektrisační fond uzavírá vý-
půjčky a poskytuje je dále všeužitečným
elektrickým podnikům. Za řádné placení
úroků a amortisaci výpůjček ručí stát. Roz-
díl mezi úrokovými sazbami z opatřených
a poskytnutých výpůjček nese státní po-
kladna. Jde zde tedy o státní výdaj, objevu-
jící se v rozpočtu. Stav výpůjček koncem
roku 1935 činil částku Kč 86,192.507.85.
Rovněž tolik také fond rozpůjčil.

Státní silniční fond hospodaří na dluh a
jeho hospodářství je schodkové. Čisté pa-
sivum fondu dostoupilo koncem roku 1935
výše Kč 1.302,369.850.29 a hospodaření
skončilo schodkem Kč 53,857.005.90.

Státní fond pro vodohospodářské melio-
race při min. zemědělství skončil roku 1935
schodkem Kč 40,013.914.95. Jeho pasivum
činilo Kč 144,615.103.55.

Státní fond vodohospodářský při min.
věř. prací končil r. 1935 schodkem Kč 62
mil. 489.498.90 a čisté pasivum dostoupilo
výše Kč 334,921.55015.

Fond hasičských příspěvků zřízený záko-
nem čís. 79/1935 jest nejmladším fondem
a je součástí státního závěrečného účtu.
Jeho příjmy v r. 1935 činily Kč 23,289.590
35 hal. a byly proti rozpočtu vyšší o Kč 11.3
mil. Skutečné výdaje fondu činily Kč 10
mil. 878.106.05. Čisté jmění jeho činilo
k 31. prosinci 1935 Kč 23,885.972.12.

Státní záruky, o nichž jsem se zmínil na
počátku, dosahují úctyhodné výše Kč 11
miliard 347,758.389.14. Největší podíl na
nich mají dvě ministerstva: finance a soci-
ální péče. Finance participují částkou Kč
6,441.730,178.389.14, (kdežto sociální péče
Kč 4.064,330.730.-. Tyto státní záruky
obsahují oba právní typy rukojemství. Stát
ručí podle nich v některých případech jako
rukojmí, v jiných pak jako rukojmí i plátce.
V roce 1935 zaplatil stát z titulu záruk
částku ca Kč 152 mil. a na anuitách Kč
193 mil. Rozumí se samo sebou, že toto

horentní číslo záruk znamená nesmírné za-
tížení administrativy i NÚKÚ. Jest jenom
vítati, jestliže vykazováním ve stát. závě-
rečném účtu dostávají se zálohy také do
evidence parlamentní kontroly.

Tyto záruky byly převzaty z různých
národohospodářských důvodů a opírají se
o zákonné tituly. Jsou to záruky za státní
fondy, záruky o stavebním ruchu, za dlu-
hopisy zemských úvěrních ústavů na Slo-
vensku a Podkarpatské Rusi. Je to záruka
za sanační půjčku rakouskou, záruka za
zvláštní fond pro zmírnění ztrát z pováleč-
ných poměrů a za Všeobecný fond peněž-
ních ústavů, záruka za vývozní úvěry, za
sanaci bank, za Československý reeskontní
a lombardní ústav a celá řada jiných záruk
drobných na základě zmocnění daného fin.
zákonem min. financí.

Kapitálová účast státu v různých společ-
nostech činila dne 31. prosince 1935 celkem
Kč 789,785.530.77. Z toho připadá na vlastní
správu Kč 655,834.850.- a na státní pod-
niky Kč 133,950.680.77. Co do povahy pod-
niků, v nichž je stát kapitálově účasten,
je to především Národní banka Českoslo-
venská, několik akciových bank, Košicko-
bohumínská dráha, místní dráhy a elektrá-
renské společnosti. Celkový výnos těchto
účastí odvedený státní pokladně činil v r.
1935 Kč 16,290.996 20. Z toho připadá na
vlastní státní správu Kč 14,290.996.20 a
na státní podniky Kč 2,175.710.90. Největší
podíl na tomto společném výnosu má ovšem
Národní banka částkou Kč 9,300.000.-.

K důležitým úkolům činnosti NÚKÚ ná-
leží dohlídková činnost. Přímá kontrola hos-
podářství na místě je nejlepším a nejspo-
lehlivějším prostředkem hospodářského do-
zoru, neboť vychází z bezprostředního zjiš-
tění skutečného stavu. Při rostoucích úko-
lech a nedostatku personálu, kterým NÚKÚ
do nedávné doby trpěl, nebylo dobře možné
tomuto důležitému oboru činnosti věnovati
tolik péče, mnoho-li jí povaha věci vyža-
dovala. Jde zejména o konání většího počtu
dohlídek u mimostátních útvarů.

Přes tyto záporné okolnosti rozšířil NÚ-
KÚ v r. 1935 kontrolu o nově zavedenou
instituci pravidelných přehlídek v účtár-
nách u všech ústředních úřadů a nejroz-
sáhlejších úřadů zemských. Tím rozšířena
byla kontrola podstatnou měrou na místě,
která má pro ochránění státních zájmů
velikou cenu.

Okolnost, že NÚKÚ béře přímou účast

---

7

na veškerém jednání úsporné parlamentní
komise, přispěla velmi značně k zhodnocení
kontroly. Zde doplňují se vzájemně neod-
vislý úřední orgán kontrolní s útvarem
parlamentním. Nedostatky zákona o Nej-
vyšším účetním kontrolním úřadě, jevící se
v nedostatku exekutivní moci odstraňovati
rychle zjištěné závady jsou nahrazovány
pravomocí komise, která svými zásahy
urychluje vyřízení spisů v naléhavých zá-
ležitostech. Z výkazů dohlídek je zřejmo,
že NÚKÚ i při omezených prostředcích vy-
konal v roce 1935 i v tomto ohledu veliký

kus záslužné práce, kterou je parlament
povinen s uznáním kvitovati. Po provedené
úpravě systemisace lze doufati, že bude
kryta nejnaléhavější personální potřeba,
která přispěje k potřebnému doplnění a zdo-
konalení státní kontroly.

Rozpočtový výbor projednal státní závě-
rečný účet za rok 1935 ve své schůzi dne
16. února 1937 a navrhuje poslanecké sně-
movně, aby jej schválila a s ním současně
účty státního bytového fondu a dávky
z majetku v tom znění, jak byl předložen
Nejvyšším účetním kontrolním úřadem.

V Praze dne 16. února 1937.

Pavel Teplanský v. r.,

předseda.

Ant. Remeš v. r.,

zpravodaj.

Státní tiskárna v Praze. - 975-37.