Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. . 4. zasedání.
752.
Návrh
poslanců Josefa Ešnera, Jar. Kučery, Luďka Pika, Antonína Remeše a Fr. Nového
na vydání vládního nařízení podle či. 1 zákona ze dne 21. května 1934, č. 109
Sb. z. a n., jímž se pozměňuje vládní nařízení ze dne 29. července 1935, č. 168
Sb. z. a n., o úpravě některých výrobních a odbytových poměrů v mlynářstvi.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Vládě se ukládá, aby provedla noveli-
saci vládního nařízení č. 168/1935 Sb. z.
a n. tak, aby malomlýnům bylo dovoleno
svážeti obilí k námezdnímu mletí od ho-
spodářů, na které se cit. vládní nařízení
vztahuje a kteří mají jen kravské nebo
volské spřežení, takže sami zvlášť v do-
bě nepříznivého počasí nemohou do mlý-
nů obilí sami si dovézti.
Odůvodnění.
Vedle obchodních velkomlýnů v mě-
stech a ve větších venkovských obcích
existuje v republice, zejména v horských
krajinách, tisíce malomlýnů poháněných
vodou, roztroušených v dolinách u řek
a potoků, komunikačně těžce přístupných.
Jsou to mlýny, jichž existence převážnou
měrou je odkázána na tradiční mletí sel-
ské a malozemědélské. Sedláci a malo-
zemědělci dováželi po celý rok podle po-
třeby v domácnostech do těchto mlýnů
obilí, kde je ihned vyměňovali za mlýn-
ské výrobky. Ze vzdálených obcí a při
zimním počasí i z obcí blízkých, sváželi
malí a drobní mlynáři obilí od zeměděl-
ců, mající jen kravské nebo volské spře-
žení, aby jim brzo po té dovezli mlýn-
ské výrobky a to v pytlích, v nichž své-
ho času přivezeno bylo obilí. Kromě těch-
to zájemců jsou zde statisíce zemědělců
na hospodářstvích parcelovaných, kteří
nemají dostatečných spřežení kravských
nebo volských vůbec a od nichž si mly-
náři podle tradičních zvyků obilí sváželi
sami.
Citované vládní nařízení část IV. § 17
odst. 2 zachovává sice tradiční zvyk mle-
tí selského u těch zemědělců, kteří mají
koňské spřežení a mohou semílání ve
mzdě prováděti výměnou obilí ve mlý-
nech. Těchto případů je však poměrně
málo, neboť 90% zemědělců, způsobu, ja-
ký je stanoven dosavadním vládním na-
řízením použíti vůbec nemohou a jsou
odkázáni při námezdním mletí potřeb pro
rodinu i mletí krmiva na dovoz potahy
cizími. Sociálně slabým zemědělcům ta-
kový způsob mletí se značně zdražuje,
nehledě k nepříjemnostem spojeným s ob-
staráváním cizích vozidel.
To je také jedna z příčin úpadku ma-
lomlýnů v dnešní době. Malí mlynáři
jsou právem nespokojeni. Mají nedosta-
tek mletí, neboť je na ně nedostatečně
pamatováno kontingenty mletí obchodní-
ho a námezdní mletí tradiční, udržující
malomlýny v provozu je dosavadním
vládním nařízením znemožněno a to ku
prospěchu velkomlýnů.
Je krajně nespravedlivé a proto ne-
udržitelné. Účelem obilního monopolu
bylo, aby drobní zemědělci byli posíleni.
Nebylo by jistě hospodářsky moudré, aby
tisíce malých a středních mlýnů v dů-
sledku řízeného hospodářství ztratilo
svou, v četných případech i staletou exi-
stenci.
V Praze dne 14. ledna 1937.
Ešner, Jar. Kučera, Pik, Remeš, Nový,
Bečko, Benda, A. Langer, Laušman, Srba, Schulcz, Tymeš, dr. Markovič, Jaša,
František Němec, Klein, Polach, Fel. Kučera, Kopasz, Dlouhý, Hladký, Vaverka,
Jurnečková-Vorlová.