Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 4. zasedání.
737.
lnterpelace:
I. posl. dra Fencika min. školství a nár. osvěty a min. soč. péče o karpatoruské vysokoškol-
ské mládeži,
II. posl. dra Fencika předsedovi vlády o katastrofálním stavu verchovinského obyvatelstva na
Podkarpatské Rusi,
III. posl. dra Fencika předsedovi vlády o stavbách železnic na Podkarpatské Rusi,
IV. posl. dra Porubszkylio min. financií o poškodení štvrtej skupiny staropenzistov,
V. posl. Estcrházyho min. vnůtra o násilnostiach spáchaných četníckou hliadkou v Košútoch,
okres Galanta,
VI. posl. E. Köhlera min. vnitra o opětném vyvěšování praporu světové revoluce na budově
obecního úřadu v Hostomicích nad Bílinou,
VII. posl. F. Nitsche min. železnic o neobchodní jazykové praksi ředitelství státních drah v Olo-
mouci,
VIII. posl. Grubra min. soc. péče a min. vnitra o nedostatečném přídělu potravinových a chlebo-
vých poukázek v obci Zhůří n. Úhlavou,
IX. posl. Nickterla min. vnitra o přehmatech výprtského zástupce vlády komisaře Benesche,
X. posl. Franka min. vnitra a min. zahraničních věcí o rozšiřování illegálních štvavých tisko-
pisů proti Německu "Unií pro právo a svobodu".
737/I. (překlad).
Interpelace
poslance dr š. A. Fencika
ministrovi školství a národní osvěty
a ministrovi sociální péče
o karpatoruské vysokoškolské mládeži.
1. Odpověď pana ministra školství a národní
osvěty (tisk č. 330-III) nás neuspokojila, jelikož
obsahuje všeobecné pokyny o možnostech pro
karpatoruskou vysokoškolskou mládež. Je dobře
známo, že možnost obdržeti stipendium jest všude
a pro každého, ale tato možnost hraničí na ná-
hodu a nie nezabezpečuje Karpatorusu-vysoko-
školáku a karpatoruskému národu, který má
zájem, aby měl vlastní inteligenci. Karpatoruská
vysokoškolská mládež a karpatoruská veřejnost
si přeji, aby jim byl zabezpečen určitý počet sti-
pendií podle početnosti jejich návody aby aspoň
lepším synům karpatoruského národa byla dána1
možnost získati vysoké vzdělání, aby národ byl
tak zabezpečen dostatečným počtem vysoce kvali-
fikovaných sil, což, jest zákonité právo uvědomě-
lého národa.
2. Jak velice je smutný stav karpatoruské vyso-
koškolské mládeže, svědčí faktické údaje memoran-
da Ústředního svazu podkarpatoruských vysoko-
školáků v Užhorodě, které bylo podáno panu mi-
nistrovi Školství a národní osvěty dne 2. června
t. r. a bylo také předloženo všem sněmovním a
senátním klubům. Uvádíme jen statistické údaje
tohoto memoranda:
"Karpatoruské obyvatelstvo čítá 62% všech
obyvatelů Podkarpatské Rusi (446916), ale hos-
podářsky jest nejchudší a na vysokých školách
má menší počet studujících, než neslovanské oby-
vatelstvo, které jest pouze 29%-ní menšina oby-
vatelů Podkarpatské Rusi, ale z maďarských dob
podrželo ve svých rukách hospodářský blahobyt,
úrodnou nížinu, průmysl a obchod.
Podle úředních údajů v Brně studovalo ve škol-
ním roce 1035-36:
na lékařské fakultě Karpatorusů 5, Maďarů a
Židů 19, na filosoficko fakultě Karpatorusů 1,
2
Maďarů a Židů 4, na fakultě přírodověd. Kar-
patorusů O, Maďarů a Židů 2, na právnické fa-
kultě Karpatorusů 1, Maďarů a Židů 4, na zvěro-
lékarské fakultě Karpatorusů 4, Maďarů a
Židů 2.
V Bratislavě:
na medicínské fakultě Karpatorusů 8, Maďarů
a Židů 18, na právnické fakultě Karpatorusů 10,
Maďarů a Židů 7, na filosofické fakultě Karpa-
torusů 4, Maďarů a Židů 3.
Na Karlově universitě v Praze jsou do jedné
rubriky zařaděni vysokoškoláci všech národů Pod-
karpatské Rusi a do jiné rubriky vysokoškoláci
ruského původu (Karpatorusové, Velkorusové,
Bělorusové) z celé československé republiky, ne-
jenom z Podkarpatské Rusi. Proto nemůžeme
uvésti statistické údaje z Karlovy university, ale
nepochybně by potvrdily výše uvedené důkazy.
Místní karpatoruaké obyvatelstvo buď je úplně
zbaveno půdy a je zaměstnáno nádenickými a les-
ními pracemi, které však v poslední době většinou
jsou zastaveny, nebo obdělává svá horská pole,
která jsou tak neúrodná, že málokterý z našich
rolníků může vydržovati sebe a svoji rodinu, aniž
si příležitostně přivydělával, na příklad na sezón-
ních pracích. Takový hospodářský stav, při kterém
karpatoruský rolník disponuje několika haléři a
nevydělává ani na sůl, stav, při kterém Karpato-
rus-vysokoškolák nemůže býti od rodičů podpo-
rován, je závislý na minimálním stipendiu a vět-
šinu roku žije za vypůjčené peníze, většinu dní
bez oběda, takový stav jest příčinou, že
2. počet Karpatorusů vysokoškoláků v poslední
době neudržitelně klesá nebo jest na mrtvém
budě, ale v téže době roste počet vysokoškoláků
neslovanú z Podkarpatské Rusi.
Podle úředních údajů studovalo na vysoké ob-
chodní škole v Praze:
v školním r. 1934/35 Karpatorusů 6, Maďarů a
Židů 8, v školním r. 1935/36 Karpatorusů 5, Ma-
ďarů a Židů 13.
Na vysoké škole strojnické v Praze:
v školním r. 1934/35 Karpatorusů 1, v školním
r. 1935/36 Karpatorusů 0.
Na vysoké škole inženýrů - stavitelů v Praze:
v školním r. 1930/31 Karpatorusů 2, v školním
r. 1935/36 Karpatorusů 2, podle úředních údajů 3.
Na české technice v Brně:
v školním r. 1934/35 Karpatorusů 3, v školním
r. 1935/36 Karpatorusů 2.
Na filosofické fakultě v Bmě:
v školním r. 1930/31 a 34/35 Karpatorusů 2,
Maďarů a Židů 1, v školním r. 1935/36 Karpato-
rusů 1, Maďarů a Židů 4.
Na právnické fakultě v Brně:
v školním r. 1930/31 Karpatorusů 1, Maďarů
a Židů O, v školním r. 1934/35 Karpatorusů 1,
Maďarů a Židů O, v školním r. 1935/36 Karpato-
rusů 1, Maďarů a Židů 4.
3. Na některých vysokých školách, zvláště tech-
nických, Karpatorusové pro špatný hmotný stav
nejsou vůbec zastoupeni ani v Praze ani v Brně:
(vysoká škola strojnická a elektrotechnická, vy-
soká škola technické chemie) anebo jsou zastou-
pení jednotlivci; takové školy jsou: vysoká škola
odborných věd, vysoká škola architektury a po-
zemního stavitelství, vysoká škola inženýrů-sta-
vitelů atd. ".
3. Karpatoruská vysokoškolská kolej v Praze
na Letné daleko neuspokojuje moderní hygienické
a jiné požadavky. Mimo to používání koleje není
zabezpečeno a hrozí možnost ji ztratiti. Karpato-
ruská vysokoškolská mládež má vyhlídku ztratiti
i tuto starou nedostatečně zřízenou kolej, kterou
nyní má.
4. Karpatorusové pro pravdě nepodobné těžké
hmotné podmínky nemají prostředků, aby vydržo-
vali své děti ve vzdálené Praze a v jiných vysoko-
školských městech republiky, na Podkarpatské
Rusi však není ani jediné vysoké školy, proto
Karpatorusové jsou také zastoupeni malým po-
čtem studujících na vysokých školách.
Úplně jinak by bylo, kdyby Podkarpatská Rus
měla vysokou školu v jednom z měst své země.
Tyto důvody naléhavě nutí přáti si toto:
1. Vysoká škola na Podkarpatské Rusi s rus-
kou vyučovací řečí zabezpečovala by úspěšnější
studium vysokoškolákům Karpatorusům.
2. Vysoké vzdělání bylo by přístupné většímu
počtu Karpatorusů z hmotných důvodů. V rodné
zemi, v prostředí příbuzných a známých, poblíže
domova vysokoškolák snáze se uchytí a lehčeji
prožije s menšími životními výdaji.
3. Vysoká škola na Podkarpatské Rusi a její
personál zvýšily by duševní zájmy země a kul-
turní stav celého národa.
4. Zvětšení počtu Karpatorusů s vysokým vzdě-
láním zesílilo by společnou slovanskou kulturní
frontu.
5. V minulosti Podkarpatská Rus, i když ne-
měla na svém tehdejším uzemí vysoké školy, mě-
la je v bližších městech: právnické akademie v Pre-
šově a Sihoti. Bylo by velmi nespravedlivé, zvláště
nyní, kdy karpatoruský národ dobrovolně se spojil
s bratrskými národy: Čechy a Slováky, zbaviti
jej vysokých škol. Bylo by to tím nespravedlivější,
že jiní občani téže Československé republiky,
- Slováci, - kteří nemají ve své zemi techniky,
jsou za to odškodněni "Východoslovenským tech-
nickým stipendiem".
Přikládaje ohromný význam vzdělání a přípravě
naší budoucí generace - budoucnosti národa a
republiky, pokládám za svou povinnost obrátiti se
na pány ministry s řadou těchto otázek, na které
prosím, aby odpověděli, přihlížejíce k údajům in-
terpelace a memoranda Ústředního svazu podkar-
patoruských vysokoškoláků v Užhorodě:
I. Považují páni ministři za nutné co nejdříve
založiti pro Karpatorusy, kteří studují na vyso-
kých školách republiky, zvláštní stipendium, po-
dobné "Východoslovenskému technickému stipen-
diu", a tak vyrovnati postavení vysokoškoláků
Karpatorusů a Slováků, kteří jsou občany jedné
republiky ?
II. Nepovažují páni ministři za vhodné učiniti
opatření, aby se vystavěla kolej pro vysokoško-
láky Karpatorusy, která by vyhovovala požadav-
kům moderní hygieny a techniky?
3
III. Nepovažují páni ministři za vhodné, při-
kročiti ke zřízení karpatoruské university s práv-
nickou, filosofickou a teologickou fakultou v jed-
nom z měst na Podkarpatské Rusi?
V Praze, dne 3. prosince 1936.
Dr Fencik,
inž. Schwarz, dr Wolf, J. Sedláček, dr Rašín,
dr Štůla, dr Domin, inž. Protuš, Trnka, Zvoníček,
dr Dominik, Ivák, Špaček, dr inž. Toušek, Gajda,
Smetánka, Holeček, Kut, Chmelík, dr Branžovský,
dr Novotný, Knebort.
737/II. (překlad).
Interpelace
poslance dr Š. A. Fencika
předsedovi vlády
o katastrofálním stavu verchovinského
obyvatelstva na Podkarpatské Rusi.
L V poslední době navštívil jsem na žádost oby-
vatelstva tyto verchoviny na Podkarpatské Rusi:
a) Užockou verchovinu: obce Užok, Volosianka,
Ljutá, Tichý, Kostrina, Soľ, Husný, Stará a Nová
Stužica, Kňahynín a jiné;
b) Verečanskou verchovinu: obce - Žděňovo,
Tišov, Vysní a Nižní Verecky, Závadka, Latorka,
Kotelnice, Bystrý, Medvěží, Šerbovec, Perechrest-
ná, Bukovec a jiné;
c) Volovskou verchovinu: obce - Majdan, Re-
pinné, Izky, Volové, Torun, Příslop, Studený,
Roztoka, Pilipec, Podobovce, Sinovir, Koločava a
jiné.
Obyvatelé těchto verchovin byli ještě před vál-
kou ve svízelném stavu a tenkráte pro ně byla
utvořena tak zvaná Eganovská pomocná akce.
2. To, čeho jsem byl svědkem, přesvědčilo mne,
že v přítomné době stav obyvatelstva těchto ver-
chovin se značně zhoršil. Mimo následky vše-
obecné kříse musím konstatovati, že
a) sklizeň v tomto roce je o 60% menší, než
normální,
b) daně rozděleny jsou velmi nerovně a nesou-
hlasí s jakostí a úrodností půdy,
c) nová daň na slunečnicový olej, který jest je-
diný tuk přístupný obyvatelstvu cenou, zbavuje
většinu obyvatelstva možnosti používati tuků
vůbec,
d) strašná zadluženost (daně z minulých let) a
stálé exekuce uvádí obyvatelstvo do stavu úplného
zoufalství.
3. Další trvání takového stavu hrozí úplným
ožebračením, vyčerpáním a vymřením značné
části karoatoruského lidu a proto považuji za
svou morální povinnost obrátiti se k panu před-
sedovi vlády s těmito otázkami:
I. Je pan předseda vlády informován o skuteč-
ném stavu verchovinského obyvatelstva na Pod-
karpatské Rusi?
II. Nepokládá pan předseda vlády za nutné de-
legovati zvláštní komisi ke prozkoumání stavu a
udělení pomoci obyvatelům Užokské, Verečanské
a Volovské verchoviny?
III. Nepokládá pan předseda vlády za nutné,
obyvatelstvu uvedených verchlovin, těžce trpicímu
neúrodou, poskytnouti zvláštní výpomoc kukuřicí,
brambory a jinými nejnutnějšími potravinami?
IV. Nepokládá pan předseda vlády za nutné uči-
niti opatření, která by zabezpečila v budoucnosti
rovné a spravedlivé rozdělení daní na Podkarpat-
ské Rusi, učiniti opatření pro likvidaci zadluže-
nosti prominutím starých dluhů a zrušiti novou
daň na slunečnicový olej ?
V Praze dne 3. prosince 1936.
Dr Fencik,
inž. Schwarz, dr Wolf, J. Sedláček, dr Rašín, dr
Štůla, dr Domin, Trnka, dr Dominik, Zvoniček,
inž. Protuš, dr inž. Toušek, dr Novotný, Ježek,
dr Branžovský, Ivák, Gajda, Chmelík, Knebort,
Kut, Holeček, Smetánka, Špaček.
737/III. (překlad).
Interpelace
poslance dr Š. A. Fencika
předsedovi vlády
o stavbách železnic na Podkarpatské Rusi.
1. Při budování železnic, probíhajících územím
nynější Podkarpatské Rusi, maďarská vláda pou-
žívala údolí řek. Směr řek ze severu na jihozápad
vyhovoval účelům maďarské vlády, která se sna-
žila všechny železnice říditi směrem k Budapešti.
Mimo to stavba železnic v údolích řek značně
zmenšovala stavební výlohy.
2. Úkol železniční sítě v československé repub-
lice jest jiný: spojení západu s východem. Tomu
slouží jediné železnice, která probíhá od Jasini
přes Královo nad
Tisou, Čop, Košice, Bohumín
ku Praze. Spojujíc se s jinými železnicemi na Pod-
karpatské Rusi, tato trať má ohromný význam
v hospodářském životě našeho kraje a zároveň
slouží pro styk s cizinou. Avšak tato železnice
ohromného strategického a hospodářského význa-
mu v délce 60 kilometrů probíhá rumunským úze-
mím a mezi Sevlušem a copem probíhá těsně
podél maďarské hranice. Tato jediná železnice,
která spojuje východ se západem, je lehce zra-
nitelná.
3. Národní shromáždění československé re-
publiky ještě v r. 1920 počítalo s tímto nebezpe-
čím a 30. března téhož roku usneslo se na resoluci
č. 235, podle které v období r. 1921-1925 na území
Podkarpatské Rusi mají býti vybudovány želez-
nice:
4
1. Užhorod-Mukačevo a
2. Mukačevo-Bilky-Chust.
Výdaje na stavbu úseku Užhorod-Mukačevo,
dlouhého 41'9 km, byly vypočítány na 34 mil. Kč,
úseku Mukačevo-Bilky-Chust, dlouhého 72 km,
byly vypočítány podle cen té doby na 100 mil. Kč.
4. Resoluce Národního shromáždění od 30.
března r. 1920, č. 235 nebyla splněna, nebyly vy-
budovány poměrně malé úseky železnic na Pod-
karpatské Rusi, ale mající ohromný strategický a
hospodářský význam, avšak na Slovensku a v ji-
ných krajích republiky bylo vybudováno mnoho
železnic menšího a pouze místního významu. Pod-
karpatská Rus a její obyvatelstvo, nejchudší v re-
publice a trpící krisí více než jiné nezaměstnaností
a neúrodou, přišlo o práci na podniku tak důleži-
tém, vlasteneckém a majícím životní význam pro
celou republiku.
I. Považuje pan, předseda vlády za nutné pro
bezpečnost československé republiky vykonati re-
soluci Národníhlo shromáždění ze dne 30. března
r. 1920, č. 235, totiž stavbu železnic:
1. Užhorod-Mukačevo a
2. Mukačevo-Bilky-Chust?
II. Považuje pan předseda vlády za nutné pro
zmenšení nezaměstnanosti na Podkarpatské Rusi
okamžitě učiniti opatření, aby se uskutečnila
stavba železnice nebo její části, která zabezpečuje
bezpečné spojení západu s východem republiky,
aspoň z prostředků, určených na investiční práce?
V Praze dne 3. prosince 1936.
Dr Fencik,
inž. Schwarz, dr Wolf, J. Sedláček, dr Rašín, dr
Štůla, dr Domin, Chmelík, inž. Protuš, dr inž.
Toušek, dr Novotný, Ježek, Zvoníček, Trnka, dr
Dominik, dr Branžovský, Ivák, Gajda, Knebort,
Kut, Holeček, Smetánka, špaček.
737/IV. (preklad).
Interpelácia
poslanca dra Porubszkyho
ministrovi financií
o poškodení štvrtej skupiny staropenzistov.
Pane minister!
Až o tri a pol roka neskoršie, než to nariadil
zákon č. 70/1930, bola zrovnoprávnená i štvrtá
skupina staropenzistov, ktorých následkom toho
postihla značná hmotná škoda.
Staropenzisti, patriaci do tejto skupiny, mali do-
stať zvýšené penzie od 1. júla 1936. Títo penzisti
však z príkazu pána ministra financií pociťujú do-
siaľ iba nevýhody zrovnoprávnenia, lebo z ich po-
žitkov činia sa im rôzne srážky, ktorých boli
sprostení dotiaľ, kým k zrovnoprávneniu nedošlo.
Zvlášte boli títo penzisti nevýhodne postižení
tým, že v mesiaci septembri boly im srazené z po-
žitkov značné sumy zpäťmo na tri mesiace naraz.
Nakoľko vieme, dosiaľ ani jediný zo štvrtej sku-
piny staropenzistov nedostáva zvýšenú penziu,
spojenú so zrovnoprávnením. Títo úbohí starší
penzisti pociťujú dosiaľ iba nevýhody, ale nemôžu
sa dostať ku zvýšeniu, ktoré im podľa zákona
náleží.
Toto jednanie ministerstva financií nelzä ani
s hľadiska humanitného ani s hľadiska sociálneho
ničím odôvodniť a je ono výsmechom každému
ľudskému citu i cieľu, ktorý mal byť dosažený
zrovnoprávnením. Takéto jednanie nie je súce
k tomu, aby utvrdilo dôveru voči finančnej vlád-
nej správe, lebo ono právom vyvoláva zdanie, ako
keby vládna správa finančná chcela iba trestať.
A preto tážeme sa pána ministra:
1. Či ste ochotný učiniť bez odkladu opatrenie,
aby staropenzistom štvrtej skupiny boly bez od-
kladu a to ešte pred vianočnými sviatkami pouká-
zané zvýšené penzie a či hodláte v tomto smysle
odkázať vaše podriadené úrady na urýchlené po-
kračovanie ?
2. Či hodláte pohnať k odpovednosti príslušné
finančné úrady pre liknavé poukazovanie týchto
zvýšených penzií a postarať sa, aby k podobnému
krivdivému jednaniu nabudúce nedošlo?
V Prahe dňa 7. decembra 1936.
Dr Porubszky,
dr Szüllö, Jaross, Esterházy, dr Holota, Birke, F.
Nitsch, Rösler, Hollube, inž. Künzel, inž. Peschka,
Sandner, dr Kellner, Gruber, Stangl, Kundt, inž.
Karmasin, dr. Korláth, Szentiványi, A. Nitsch,
Petrášek.
737/V. (preklad).
Interpelácia
poslanca Esterházyho
ministrovi vnútra
o násilnostiach spáchaných četníckou
hliadkou v Košútoch, okres Galanta.
Pane minister!
Prezídium krajinského úradu na Slovensku vy-
dalo nariadenie zo dňa 14. decembra 1934, č.
57. 000/34 prez., podľa ktorého môžu politické
strany svoje interné záležitosti vybavovať na zá-
klade svojich organizačných štatútov a jednacích
poriadkov v schôdzach nepodliehajúcich povinno-
sti ohlášky, ak konajú tieto v miestnosti uzavre-
tej, takže na nich berú účasť iba dôverníci alebo
členovia strany, a nie sú prítomné nezasvätené
alebo iné osoby.
Ačkoľvek toto nariadenie ešte vždycky platí,
preca veliteľ četníckej hliadky v Košútoch roz-
pustil tamtiež dňa 26. novembra t. r. istú miestnu
5
konferenciu strany napriek tomu, že všetci prí-
tomní jednotlivci osvedčili svoja osobnú totožnosť
a to, že sú členmi krajinskej sjednotenej kresťan-
sko-sociálnej a maďarskej národnej strany. Na
konferencii bralo účasť 31 osôb, ktorým četnícka
hliadka pohrozila zatknutím, jestliže na výzvu
ihneď neodidu. Rovnako tak bez akejkoľvek prí-
činy pohrozili četníci zatknutím okrskovým tajom-
níkom strany, ktorí tam boli prítomní.
Miestna organizácia našej strany vo Feketenyé-
ku konala svoju ustavujúcu konferenciu tamtiež
dňa 4. novembra t. r. četnícka hliadka v Košútoch
učinila i pre túto konferenciu oznámenie, ačkoľvek
i táto konferencia bola konaná podľa organizač-
ného štatútu strany.
Ačkoľvek naoko ide o prehmaty iba jednej čet-
níckej hliadky, musíme požadovať za tým účelom,
aby takéto krivdivé jednanie, ktoré ochromuje ži-
vot strán zabezpečený v ústave a v iných záko-
noch, nestalo sa zvykom. - od pána ministra
vnútra čo najenergickejšie opatrenie, ktorým by
sa čo najsúrnejšie čelilo podobným zneužitiam.
A preto tážeme sa pána ministra vnútra:
1. či hodláte tento prípad dať bez odkladu vy-
šetriť a četnícku hliadku pohnať k odpovednosti a
potrestať ?
2. či hodláte učiniť opatrenie, aby sa takéto
prehmaty nemohly nabudúce opakovať?
V P r a h e dňa 11. decembra 1936.
Esterházy,
Petrášek, dr Szüllö, dr Porubszky, Jaross, Birke,
Franz Nitsch. Stangl, dr Kellner, inž. Künzel, inž.
Peschka, Hollube, Sandner, Rösler, Gruber, inž.
Karmasin, Kundt, dr Korláth. dr Holota, Szent-
iványi, A. Nitsch.
737/VI. (překlad).
Interpelace
poslance E. Köhlera
ministrovi vnitra
o opětném vyvěšování praporu světové
revoluce na budově obecního úřadu
v Hostomicích nad Bílinou.
Již jednou isme interpelovali ministra vnitra
(tisk 607/XX), že obecní úřad v Hostomicích n.
Bílinou o státním svátku a jiných svátečních
dnech vyvěšuje rudý prapor světové revoluce.
Obecni úřad v Hostomicích n. Bílinou nedbá
naší interpelace a vyvěsil na budově obecního úřa-
du opět dne 28. října 1936, tedy o státním svátku,
rudý prapor světové revoluce vedle státního pra-
poru. V obci byly vyvěšeny jen státní a zemské
prapory.
Již před mnoha měsíci odpověděl bílinský okres-
ní hejtman při intervenci, že v nejbližší době dá
rozeslati všem obcím oběžník, v němž budou dány
směrnice o vyvěšování praporů.
Hostomický sociálně demokratický starosta ne-
vzal pravděpodobně tento oběžník ještě na vě-
domí, neboť nadále vyvěšuje na veřejné budově
obecního úřadu prapor světové revoluce.
Toto jednáni vzbuzuje veřejné pohoršení, ježto
hpstomické obyvatelstvo se neskládá jen z bolše-
viků, ale v Hostomicích je nejsilnější protibolše-
vická sudetskoněmecká strana, předseda Konrád
Henlein, ačkoliv tam bydlí jen 35% Němců.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Je pan ministr ochoten dáti vyšetřiti, proč
marxistický starosta v Hostomicích nedbá oběž-
níků bílinského okresního hejtmana a na budově
obecního úřadu dále vyvěšuje vedle státního pra-
poru rudý prapor světové revoluce, což je s to
snížiti důstojnost státního praporu?
2. Je pan ministr ochoten učiniti opatření, aby
se toto pohoršlivé jednání neopakovalo?
V Praze dne 4. prosince 1936.
E. Köhler,
dr Rosche, Gruber, F. Nitsch, Knöchel, dr Zippe-
lius, Jäkel, Obrlik, dr Kellner, Franz Němec,
Sandner, Nickerl, dr Eichholz, Kundt, Jobst, Il-
ling, Wollner, Stangl, dr Peters, Fischer, inž.
Künzel.
737/VII. (překlad).
Interpelace
poslance F. Nitsche
ministrovi železnic
o neobchodní jazykové praksi ředitelství
státních drah v Olomouci.
československé státní dráhy se nesmi diviti, že
se nemohou zbaviti velikého schodku.
Každý obchodník, který by si dovolil obsluho-
vati zákaznictvo, čítající 3% milionů, tak jak to
činí dráha vůči sudetským Němcům, jistě by při-
šel do konkursu.
Uvádíme zase ve známost případ, který dobře
ukazuje, jak jazyková prakse státních drah je ne-
obchodní.
Ředitelství státních drah v Olomouci sdělilo do-
pravnímu úřadu ve Vrbně, že žádosti o slevu do-
pravného musí se podávati jen česky.
Na zásilky dřeva byly za určitých podmínek
poskytovány slevy dovozného až do 20%; tato žá-
dost se bez obtíží podávala německy a byla povo-
lována. Nyní se výslovně žádá, aby byla podávána
česky, ačkoliv vrbenský soudní okres má 99% ně-
meckého obyvatelstva.
Tážeme se pana ministra železnic:
1. Zná pan ministr vytýkaný stav?
6
2. Ví pan ministr, že všechny orgány železniční
správy mají při vedení podniku zachovávati vůči
zákazníkům péči řádného obchodníka?
3. Co zamýšlí pan ministr učiniti, aby budoucně
nerozladil zákaznictvo 3 1/2 milionů sudetských
Němců takovými neobchodními opatřeními, ježto
taková prakse musí nezbytně velmi škoditi ob-
chodnímu podniku československé státní dráhy?
V Praze dne 4. prosince 1936.
F. Nitsch,
Jäkel, Jobst, Franz Němec, Knöchel, Wollner,
dr Rosche, dr Eichholz, E. Köhler, Sandner,
Obrlik, inž. Künzel, Kundt, Fischer, dr Peters,
dr Zippelius, Illing, Gruber, Nickerl, Stangl,
dr Kellner.
737/ VIII. (překlad).
Interpelace
poslance K. Grubra
ministrovi sociální péče a ministrovi vnitra
o nedostatečném přídělu potravinových
a chlebových poukázek v obci Zhůří
n. Úhlavou.
V měsíci září 1936 bylo v obci Zhůří n. Úhla-
vou hlášeno 22 a v měsíci říjnu t. r. 49 nezaměst-
naných.
Přípisem č. j. 33. 227/36 ze dne 26. září 1936
poskytl sušický okresní úřad obecní radě ve Zhůří
pro dobu od 28. září 1936 až do 11. října 1936,
tedy na dva týdny, jen 10 chlebenek.
Přípisem č. j. 35. 335/36 ze dne 25. září 1936
přidělil sušický okresní úřad obecní radě ve Zhůří
pro tutéž dobu 10 poukázek na příděl potravin po
10 Kč.
Zhůrecká rozdělovači komise stravovací akce
stála tedy před neřešitelnou úlohou poděliti 22.
respektive 49 nezaměstnaných po dva týdny stra-
vovacími lístky za 100 Kč a 10 chlebenkami.
Dne 4. října žádala rozdělovači komise okresní
komisi o další příděl potravinových a chlebových
poukázek, neobdržela však až do poloviny října
ani žádaného přídělu ani jiného vyřízení.
V téže obci Zhůří nad Úhlavou měl dělník Jan
Berana ze Zhůří čís. 83 proti sušickému okresnímu
úřadu pohledávku 100 Kč za tlučení štěrku při sil-
ničních pracích z Nové Hůrky do Gerlovy Hutě.
Dne 7. září 1936 žádal na sušickém okresním úřadě
zaplacení své pohledávky. Komisař dr. Krejz ze
sušického okresního úřadu však nezaplatil dluh
hotově, nýbrž 19 potravinovými poukázkami po 10
Kč a vyzval dělníka Bennu, aby si za potravinové
poukázky nakoupil zboží v konsumním spolku.
Tážeme se pana ministra sociální péče a pana
ministra vnitra:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Je pan ministr vnitra ochoten se postarati,
aby jemu podřízené okresní úřady napříště ne-
používaly potravinových poukázek, kterých je ji-
nak nutně zapotřebí, k zaplacení hotových dluhů ?
3. Je pan ministr sociální péče ochoten se zřete-
lem na to, že uvedený počet chlebových a potra-
vinových poukázek nestačí ani k nejnutnějšímu
ukojení životních potřeb uvedeného počtu neza-
městnaných v obci Zhůří nad Úhlavou, se co nej-
rychleji postarati, aby nezaměstnaným v obci
Zhůří nad Úhlavou byly poskytnuty alespoň nej-
nutnější potraviny v množství, které odpovídá je-
jich počtu, a to v přiměřeném přídělu chlebových
a potravinových poukázek?
4. Je pan ministr sociální péče ochoten příměti
příslušnou okresní komisi k tomu, aby nenechala
naléhavou žádost obecní rozdělovači komise nevy-
řízenu a bez odpovědi ?
V Praze dne 3. prosince 1936.
Gruber,
Jobst, F. Nitsch, Fischer, E. Köhler, Stangl,
Kundt, Franz Němec, Illing, dr Kellner, Sandner,
Knöchel, dr Rosche, dr Peters, Jäkel, dr. Eichholz,
Nickerl, Wollner, dr Zippelius,
Obrlík, inž. Künzel.
737/IX. (překlad).
Interpelace
poslance P. Nickerla
ministrovi vnitra
o přehmatech výprtského zástupce vlády
komisaře Benesche.
Dne 15. listopadu 1936 konala se v Měděnci
schůze sudetskoněmecké strany. Pořadatelé měli
jako obvykle bílé košile s černými vázankami a
černé kalhoty, malá část šedé košile, jezdecké kal-
hoty a boty. Někteří měli mimo to modré čapky.
Před zahájením schůze dostavil se zástupce
vlády pan komisař Benesch z Výprt s četnickým
nadporučíkem Touškem z Přísečnice a s úřední-
kem přísečnické státní policie Antonínem Dvořá-
kem a prohlásil, že bílé košile s černými vázan-
kami a černé kalhoty jsou stejnokroj. Na to si
pořadatelé oblékli kabáty a pláště.
Aby byl během schůze zajištěn klid, stáli po-
řadatelé v prostřední uličce sálu a před řečnickou
tribunou. Zástupce vlády, pan komisař Benesch,
prohlásil, že toto rozestavení pořadatelů je ne-
přípustné a že je zbytečná stafáž. Na to musili
všichni pořadatelé státi u vchodu do sálu.
Oblek sestávající z bílé košile, černé vázanky
a černých kalhot není podle našeho mínění stejno-
kroj, je však při schůzi již proto nezbytný,
aby všichni mohli snadno poznati pořadatele. Rov-
něž rozestavení pořadatelů způsobem shora uve-
deným bylo nařízeno z důvodu účelnosti.