Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 4. zasedání.

696.

Návrh

poslance dra Karla Domina
na úpravu výchovného pro nezaopatřené děti.

Podepsaní navrhuji:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne................,

jimž se mění zákon ze dne 24. července 1926, čís. 103 Sb. z. a n.

Národní shromážděni republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

§ 13 platového zákona ze dne 24. čer-
vence 1926, č. 103 Sb. z. a n. bude zníti
nadále takto:

Výchovné činí při jednom nezaměstna-
ném dítěti (§ 114) 1800 Kč, za každé další
nezaopatřené dítě 1200 Kč ročně.

Článek II.

§ 29 zákona citovaného v předchozím
článku bude zníti nadále takto:

Výchovné činí při jednom nezaměstna-
ném dítěti (§ 144) 1200 Kč, za každé dal-
ší nezaopatřené dítě 900 Kč ročně.

2

Článek III.

Také § 42 (soudcové), § 60 (vysokoškol-
ští profesoři), § 77 (profesoři), § 92 (vy-
sokoškolští asistenti a konstruktéři) a §
105 (vojenští gážisté z povolání) buďtež
upraveny analogicky § 13, to jest takto:

Výchovné činí při jednom nezaměstna-
ném dítěti (§ 144) 1800 Kč, za každé další
nezaopatřené dítě 1200 Kč ročně.

Článek IV.

§ 115 (gážisté mimo služební třídy) bu-
de zníti nadále takto:

Výchovné činí při jednom nezaopatře-
ném dítěti (§ 144) 1200 Kč, za každé dal-
ší nezaopatřené dítě 900 Kč ročně.

Článek V.

Zákon vejde v účinnost od prvního mě-
síce následujícího po dnu vyhlášení.

Důvodová zpráva.

Již nejednou bylo u nás trpce žalováno
na to, že manželství a mateřství nejsou
zákony dostatečně chráněny a že náš stát
podporuje systém jednoho dítěte anebo
nejvýše dvou dětí. Toto hledisko vyjadřu-
je především náš platový zákon čís. 1031
1926, podle něhož nedostává se státnímu
zaměstnanci pro třetí a další dítě nižád-
ného přídavku. Katastrofální pokles poro-
dů v rodinách státně zaměstnaneckých
souvisí zajisté ne v poslední řadě s tímto
neporozuměním platového zákona pro vý-
znam natality s hlediska státního.

V §u 13 citovaného platového zákona
čteme: Výchovné činí při jednom nezao-
patřeném dítěti (§ 144) 1800 Kč, při více
nezaopatřených dětech 3000 Kč ročně.
Obdobně stanoví § 29 pro zřízence 1200
Kč a 2100 Kč ročně.

V zájmu státním i národním platí pro
nás imperativní příkaz, abychom všemož-
né podporovali přirozený vzrůst národa,

jehož základem je spořádaná rodina. Tře-
ba pečovati o to, aby rodiče početnějších
rodin mohli své děti uživiti a vychovati.
Základní zásadou by mělo býti: výchov-
né nechť se řídí podle počtu dětí a nechť
stoupá za druhé a každé další dítě. Náš
platový zákon vychází však z opačného
stanoviska, neboť přiznává v §§ 13, 29,
42, 60, 77, 92, 105 a 115 největší výchov-
né za první dítě, menší za druhé a už žád-
ný další přídavek za třetí a další dítě.
Kdežto jinde se podporují rodiny s větším
počtem dětí jako zvláště důležité (a ovšem
i potřebné) a pro budoucnost státu, jeho
rozvoj a vzrůst nejvýznamnější, náš stát
neprojevuje tento zájem. Už loňského ro-
ku jsem poukázal na hrozivý pokles poro-
dů a na nebezpečí poklesající natality.
Zdůraznil jsem, že je v zájmu státu pod-
porovati mateřství, snažiti se o zvýšení
natality a odměňovati rodiny s větším
počtem dětí zvláštními přídavky a rozma-
nitými jinými výhodami.

3

Jsou to zajisté požadavky spravedlivé
s hlediska lidskosti i sociální péče a kdy-
by na náš stát nedoléhala tak těžce ho-
spodářská tíseň, měly by býti řešeny bez-
odkladně radikální změnou platového zá-
kona. Nová osnova zákona měla by sta-
noviti přídavky (výchovné) stoupající s
každým dítětem. Přihlížejíce k dnešní fi-
nanční tísni doporučuje alespoň takové
zlepšení, které zachovává v dosavadní
výši výchovné stanovené pro první a dru-

hé dítě, ale přiznává i pro každé další dí-
tě týž přídavek jako pro dítě druhé, to
jest 1200 Kč pro úředníky, soudce, vyso-
koškolské profesory, profesory, vysoko-
školské asistenty a konstruktéry, jakož i
pro vojenské gážisty z povolání, 900 Kč
pak pro zřízence a gážisty mimo služeb-
ní třídy.

Výchovné podle platového zákona a té-
to osnovy by bylo toto:

Touto zákonitou úpravou má se státi
první krok ke konečné změně výchovné-
ho ve smyslu shora naznačeném. Pokle-
sající natalita, zejména v historických ze-
mích, měla by býti varovným hlasem,
abychom už jednou se rozhodli opustiti
soustavu, trestající hmotně rodiny s vět-
ším počtem dětí. Výstižně řekl před rokem
J. E. kardinál - arcibiskup pražský dr Ka-
rel Kašpar, že u nás je více rakví než
kolébek a že tato skutečnost by měla nám
býti výstrahou. J. E. kardinál - arcibiskup
pražský poukázal též na to, že 36. 000
žen je ve státní službě a z těch je 15. 600
provdáno za veřejné zaměstnance. Z těch-
to manželství se však narodilo pouze 750
dětí !

Každý, kdo se vážně zamyslí nad ubý-
vající natalitou v době, kdy tolik potřebu-
jeme dorostu a expanse, uzná, že jde o
státní a národní problém svrchované dů-
ležitosti. S tohoto hlediska a zároveň i
z důvodů sociálních zaslouží si změna pří-
slušných paragrafů zákona plného souhla-
su všech poctivě smýšlejících lidí. Prof.
dr Krčmář upozornil jako ministr školství

a národní osvěty, že v republice Česko-
slovenské ubylo na obecných školách ro-
ku 1934 11. 121 žáků a roku 1935 již
23. 640 žáků, což je zajisté úkaz velmi po-
vážlivý. Také v návrhu na zřízení Zem-
ských fondů pro podporu chudých rodi-
ček a matek (tisk č. 303) bylo správně
zdůrazněno, že porodnost v našem státě
vytrvale klesá a že tento zjev se stává
v posledních letech hospodářské krise pří-
mo hrozivý. V roce 1902 narodilo se v
Cechách 220. 000 dětí, v roce 1934 již jen
109. 000. Tento pokles o více než 50% za
dobu třiceti let je velmi povážlivý a
správně se navrhovatelé citovaného záko-
na odvolávali na přesné propočty stati-
stické o vyhlídkách do blízké budoucnosti.
Podle těchto propočtů, bude - li počet po-
rodů klesati dosavadním tempem, za de-
set let, nejdéle za patnáct let úmrtnost v
Československu převýší počet porodů a
rozvoj státu byl by trvale zastaven.

Je tudíž naší povinností pečovati ze
všech sil, abychom zabránili této katastro-
fě. Předložený návrh zákona, který by

4

musil býti aplikován i na všechny ostatní
veřejné zaměstnance, jest jen jedním z
prostředků k zabránění neblahých důsled-
ků nynějšího systému. Populační statisti-
ka mluví číslicemi suchými, ale pravdivý-
mi a výstražnými. Bylo by těžkým hří-
chem nedbáti této výstrahy!

Provedení tohoto zákona je spojeno se
značnými finančními výlohami státu. Jde
však o eminentní zájem státu a bude mož-
no tyto výlohy krýti z úspor vzniklých
odstraněním daňových výhod, poskyto-
vaných podle zákona o přímých daních
družstvům.

Po stránce formální doporučujeme návrh k ústavnímu projednáni výborům
ústavně-právnímu a rozpočtovému.

V P r a z e dne 26. listopadu 1936.

Dr. Domin,

dr. Fencik, dr. Inž. Toušek, inž. Protuš, Gajda, dr. Dominik, Zvoníček, dr. Branžov-

ský, Ivák, Trnka, Chmelik, Inž. Schwarz, Knebort, Kut, Holeček, Smetánka, dr.

Štůla, Jan Sedláček, dr. Rašin, Špaček, dr. Novotný, Ježek.