Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 4. zasedání.
692.
Odpovědi:
I. mm. školství a nár. osvěty na interp. posl. Haščíka ve věci zřížení slovenských poboček
při českém státním reálném gymnasiu v Užhorodě (tisk 566/1),
II. min. zemědělství na interp. posl. Šaláta ve věci stížností lesních dělníku a povozníků
pracujících ve státních lesích na okolí Ihráče, okres Kremnica (tisk 566/VII),
III. na interp. posl. dr Tiso min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, min. sociální
péče a mm. financí o mletí pokaženého žita v Bánovcich nad Bebravou (tisk 566/VIII),
IV. vlády na interp. posl. Sogla o vranovské údolní přehradě (tisk 586/VIII),
V. mm. spravedlnosti na interp. posl. Vodičky o neslýchané censurní praksi státního zastu-
pitelství v Praze proti časopisu »Maják (tisk 655/11),
VI. mm. vnitra na interp. posl. Kliebera o nevážnosti ke katolickým zvykům se zřetelem na
komunistické projevy (tisk 613/XV).
692/1.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci posl. Stefana Haščíka
ve věci zřízení slovenských poboček při
českém státním reálném gymnasiu
v Užhorodě (tisk 566/I).
Při státním ruském reálném gymnasiu v Už-
horodě nebyly zrušeny žádné pobočky, nýbrž po-
bočky s československým jazykem vyučovacím
ve znění českém, které tu byly již dříve zříze-
ny, byly přeměněny v samostatný ústav.
Statistická data, o než se interpelace opírá,
nejsou v souladu se skutečností, ježto na příklad
podle úředního sčítání lidu z roku 1930 bylo v
městě Užhorodě samém napočteno Čechoslováků,
t. i. Čechů i Slováků dohromady jen 8. 030, takže
z nich nemohlo být 12. 000 Slováků.
Jest proto tím více litovati, že tato interpe-
lace, která je založena na předpokladech mylných
a odlišných od skutečného stavu věci, používá vý-
razů tak příkrých, jako »kulturní skandál«a ne-
slýchaná křivda«, kteréžto výrazy musím odmít-
nouti.
V Praze dne 17. listopadu 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke, v. r.
692/II.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance Ant. Šaláta
ve věci stížnosti lesních dělníků a povoz-
níků pracujících ve státních lesích na okolí
Ihráče, okres Kremnica
(tisk 566/VII).
Po provedeném šetření v této záležitosti po-
dávám na interpelaci tuto odpověď:
2
I. V obvodu správy státních lesů v Kremnici,
patřící do oblasti ředitelství státních lesů a statků
v Žarnovici, pracovaly v polesí Ihráč-Pila čtyři
skupiny dělníků při kácení dřeva. Dvě skupiny
z obce Trnavá-Hora a to: Heškova a Janáka a
společníků; druhé dvě skupiny z obce Ihráč, a to
Dvorského a Kollára a společníků.
Všem skupinám bylo při zadání práce naří-
zeno, aby jedle o střední síle přes 60 cm nezpra-
covaly na pilařskou kulatinu, nýbrž aby jedle
zpracovaly na čištěné cellulosové štěpiny tak,
jak se dodávají továrnám na cellulosu. Za výrobu
cellulosových štěpin byla ujednána úkolová mzda
8. 80 Kč podle dohody, uzavřené s odborovými
organisacemi dělníků.
Podle vydaného rozkazu pracovala skupina
dělníků z Trnavé-Hory, při čemž každý dělník
vydělal denně 24 až 25 Kč. Skupina Dvorského
a Kotlářova z Ihráče nezpracovala hrubé jedle
nad 60 cm středního průměru na metrové cellu-
losové štěpiny, nýbrž vyrobila z nich kulatinu.
Poněvadž provedená práce těchto dvou skupin
neodpovídala vydaným rozkazům, nebyly jim
klády o střední síle přes 60 cm převzaty a ne-
byla jim za ně vyplacena mzda. Současně byly
skupiny dělníků vyzvány, aby práce dokončily
tak, jak jim bylo nařízeno. Na toto vyzvání žá-
daly, aby jim správa státních lesů předně vy-
platila plnou mzdu za výrobu kulatiny a pak plnou
mzdu za výrobu cellulosových štěpin tak, jako
kdyby je vyráběly přímo ze dřeva na pni. Jme-
novitě žádaly, aby jim bylo vyplaceno za vý-
robu 1 plm kulatiny 6 Kč za zpracování na ště-
piny od 1 prm 4. 80 Kč a za čištění štěpin na
cellulosu za 1 prm 4 Kč, celkem 14. 80 Kč za
1 prm. Podle platné mzdové dohody ujednané
s odborovými organisacemi robotníků má se vy-
platiti dělníkům za výrobu a čištění 1 prm cellu-
losového dřeva 8. 80 Kč.
Práce skupiny Dvorského a Kollára zůstala
nedokončena, poněvadž na neodůvodněný poža-
davek dělníků správa státních lesů nemohla při-
stoupiti.
Námitka dělníků, že za přepracování kulatiny
na cellulosové štěpiny neobdrží jeden druh mzdy,
jest neodůvodněna, jelikož za výrobu celluloso-
vých štěpin obdrží dělnictvp větší mzdu, než za
výrobu kulatiny a mají již dřevo k dalšímu
zpracování připraveno.
II. Juraj Slašfan z Ihráče byl zaměstnán u
svého tchána Jana Kollára z Ihráče, který ho
poslal s potahem vyvážet ze státního lesa dřevo.
Smrtelný úraz neutrpěl při tom, když spouštěl
dřevo na svůj náklad, nýbrž když pomáhal spou-
štět dřevo sousedním povozníkům, kteří nedbali
nutné opatrnosti. Juraj Slašfan byl zaměstnan-
cem podnikatele Jana Kollára, který byl povinen
přihlásiti ho k pojištění úrazovému, nemocenské-
mu, invalidnímu a starobnímu.
Jest nesprávné tvrzení, že lesní správa ujed-
nala s povozníky, že užitkové dřevo sami musí
s neschůdných míst přibližovati k cestám, jen
aby ušetřila na pracovních silách a na sociálních
poplatcích. Tím, že povoznici vyvážejí dřevo od
pně - kde jest to možné - správa ničeho ne-
ušetří, neboť správa státních lesů vykonané prá-
ce každému musí zaplatiti, v daném případě i za
přiblížení dřeva povozníkům. Ale mimo to není
to ani vždy možné, aby správa mohla kulatinu
bez potahu od pně odvézti, a to hlavně v proti-
spádu neb v rovinatém terénu. Tento způsob při-
bližování a odvoz kulatiny jest tak starý jako
výroba kulatiny vůbec a jest vžitý nejen u správy
státních lesů, nýbrž všude tam, kde se kulatina
vyrábí. Povoznici však nepřicházejí k úrazu je-
dině při přibližování kulatiny od pně k cestě neb
do údolí, nýbrž častěji při svážení dřeva a jiných
výrobků po cestách, kde dělník již nemá co činiti
s další dopravou dřevních a jiných výrobků.
Ale i kdyby dělníci mohli přibližovati kulatinu
k cestám, povoznici neradi vidí toto přibližování
a právě byli to povoznici z Ihráče, kteří se v r.
1935 ohradili proti přibližování kulatiny děl-
nictvem. a to proto, aby při svážení kulatiny
mohli vydělati o 3 Kč na 1 plm více za přibli-
žování.
Na nepřístupných místech a na srázných sva-
zích spouštějí kulatinu dělníci. Kde jest to však
možné, jest v zájmu povozníků, aby odváželi ku-
latinu od pně. neboť jen tak nebude povoznictvo
odvislé při odvozu dřeva od přibližování kulatiny
dělnictvem. Stává se, že kulatina přiblížená děl-
nictvem v době polních prací nemůže zůstat le-
žet v dolině, domácí povoznictvo nemůže dřevo
odvézti a proto je nutno povolati cizí povozníky
nebo režijní potahv, aby kulatinu odvezli dříve,
než by 'se jakostně zhoršila.
Lid z Ihráče není vystaven svévoli lesního
personálu ani se mu sociálně nekřivdí. Lesní per-
sonál musí dbáti a dbá toho, aby dělník byl za
svou vykonanou práci spravedlivě odměněn. Toho
důkazem jest, že si dělnictvo z vlastního popudu
nestěžuje ani na přidělení práce, ani na mzdu.
Lesní personál mohl by si stěžovati na skupinu
dělníků Dvorského, která se chovala vůči lesním
zaměstnancům provokativně a použila urážlivých
výroků, nedůstojných slušného dělníka.
Ani ke mzdovým sporům nemá lid od Ihráče
podkladu, poněvadž jest za svou práci odměněn
platem ve výši, jaká byla ujednána se zástupci
dělnictva.
K informaci a k porovnání připomínám, že
podle vvtahu ze mzdové listiny za měsíc březen
1936, kdy byly zaměstnány shora uvedené sku-
piny dělníků v polesí Ihráč-Pila při téže práci za
steiných podmínek, vydělaly skuniny dělníků
z Trnavé-Hory Heško a společníci 24. 75 Kč denní
průměrné mzdy. Janák a společníci 26. 98 Kč: na-
proti tomu skupiny dělníků z Ihráče Dvorský a
společníci 15. 28 Kč denní průměrné mzdy. Kollár
a společníci 13. 65 Kč. Z toho lze posouditi vý-
konnost jednotlivých skupin dělníků.
V Praze dne 26. října 1936.
Ministr zemědělství:
Dr. Zadina, v. r.
3
692/ III.
Odpověď
na interpelaci poslance dr Joz. Tiso
ministru veřejného zdravotnictví a
tělesné výchovy,
ministru sociální péče a
ministru financí
o mletí pokaženého žita v Bánovcích nad
Bebravou (tisk 566/ VIII).
Konaným šetřením bylo zjištěno, že žito ulo-
žené družstvem »Dzevos« v obchodní místnosti
Ant. Šandrika v Bánovcích nad Bebravou bylo
majetkem Čsl. obilní společnosti a nebylo určeno
na chléb pro nezaměstnané.
Za ztráty vzniklé na žitě při jeho skladování
vůbec, a tedy ani za ztráty způsobené pilousy,
stát neručí. Nedotýkají se tudíž takové případné
ztráty státní pokladny.
Okresní úřad v Bánovcích nad Bebravou ne-
prováděl chlebovou akci pro nezaměstnané od 24.
května 1936.
V Praze dne 18. listopadu 1936.
Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy:
Dr. Czech, v. r.
Ministr sociální péče:
Inž. Jar. Nečas, v. r.
Ministr financi:
Dr. Kalfus, v. r.
692/IV (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Sogla
o vranovské údolní přehradě
(tisk 586/VIII).
Pokud jde o obviněni správy vranovské pře-
hrady, že v červnu (přesnější časové označení
není v interpelaci uvedeno) nevhodnou manipulaci
se zadrženou vodou v přehradě způsobila povo-
deň, která postihla územ! obcí ležících v údolí
Dyje počínajíc Drnholcem a konče Lednicí, uvádí
se toto:
Ve dnech 31. května až 10. června 1936 byl
na řece Dyji zvýšený stav vodní, který kulmi-
noval v Dolních Věstonicích 3. června průtokem
119 m3/s a 8. června průtokem 103 m3/s.
K objasněni otázky, v jaké míře v tomto
zvýšeném stavu vodním a kulminačních množ-
stvích uplatnil se odtok vranovské přehrady se
uvádí, že ve zmíněné době se na vranovské pře-
hradě manipulovalo takto:
V době od 30. května do 3. června bylo vy-
pouštěno jen 5 m3/s, ač do přehrady přitékalo ve
Frejštejně max. 50 m3/s. Stalo se tak vyhověním
žádosti předsedy vodního družstva Schwarzera
z Drnholce, aby toto družstvo mohlo dokončiti
opravu nápustných stavítek svých zavodňovacích
zařízení.
V době od 3. června do 8. června vypouštěno
bylo postupně 5 až 30 m3/s, ač do přehrady při-
tékalo ve Frejštejně max. 60 m3/s.
V době od 8. do 10. června vypouštěno bylo
průměrné 30 m3/s, které však dospěly od vra-
novské přehrady k ústí Svratky, když již zvý-
šené stavy pod ústím Svratky opadávaly.
Uvedenou manipulací na vranovské přehradě
v době od 30. května do 10. června t. r. byla
tedy zachycena první do nádrže přicházející vlna
úplně a druhá vlna z největší části.
Na přehradě vranovské se tedy v době, kdy
škody na dolním toku nastaly, manipulovalo ku
prospěchu zájmů na Dolní Dyji a škody tam
zvýšenými stavy způsobené byly by větší, kdyby
odtoky Horní Dyje nebyly přehradou u Vranova
zadrženy.
Vranovská přehrada retenčním prostorem,
vymezeným podle vodoprávně projednaného pro-
jektu, nestačí zachytiti veškeré velké vody řeky
Dyje, nýbrž může je toliko omeziti až na 160
m3/vt.. na kterýžto průtok jsou dimensovány
spodní výpuste hráze.
Poněvadž pak řeka Dyje v trati pod přehra-
dou nemá v mnohých úsecích takové průtočné
kapacity, aby mohla břežitě odváděti toto vynu-
štěné množství, zvětšené vodami, přiváděnými
přítoky - najmě řekou Svratkou - je nepochyb-
no. že přehrada sama nezaručuje ovládnutí vel-
kých vod tak, aby nenastaly záplavy údolních
pozemků na Dyji.
Pokud záplavou byly způsobeny škody na
majetku zemědělském, učinilo ministerstvo země-
dělství opatření, aby škody tyto byly vyšetřeny
a projednány podle ustanovení vládního nařízení
ze dne 24. května 1928, č. 75 Sb. z. a n.
V Praze dne 27. listopadu 1936.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža, v. r.
4
692/V.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. Jana Vodičky
o neslýchané censurní praksi státního za-
stupitelství v Praze proti časopisu
»Maják« (tisk 655/II).
Zabavení v interpelaci uvedeného místa z čí-
sla 8 časopisu »Maják« ze srpna 1936, zařízeně
státním zastupitelstvím v Praze, soud přezkoumal
a v celém rozsahu potvrdil. Opravné prostředky
nebyly podány.
V Praze dne 23. listopadu 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer, v. r.
692/VI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. G. Kliebera
o nevážnosti ke katolickým zvykům se
zřetelem na komunistické projevy (tisk
613/XV).
Při táboru lidu, který uspořádala komunisti-
cká strana dne 19. července 1936 v rámci povo-
leného »sportovního a kulturního dne« ve Varns-
dorfu na náměstí u římskokatolického kostela,
nebylo v poledních hodinách na věži kostela vy-
zváněno na poukaz římsko - katolického duchovního
správce (děkana), který vyhověl tím přáni, jež mu
funkcionáři komunistické strany osobně přednes-
li. Ani okresní úřad ani státní policejní expositura
ve Varnsdorfu žádného příkazu ve věci nevydaly,
ani neměly důvodu do věci nějak zasáhnouti.
V Praze dne 26. listopadu 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
Překlad ad 692/V.
Antwort
der Regierung
auf die Interpellation des Abgeordneten
Sogl
betreffend die Trainer Talsperre
(Druck 586 VIII).
Was die Beschuldigung der Verwaltung der
Frainer Talsperre anbelangt, dass sie im Juni
(eine nähere Zeitbestimmung ist in der Interpel-
lation nicht angegeben) durch unzweckmässige
Manipulation mit dem gestauten Wasser in der
Talsperre ein Hochwasser verursacht habe, wel-
ches das Gebiet der im Thyatale gelegenen Ge-
meinden von Dürnholz angefangen bis Eisgrub
betroffen hat, wird folgendes angeführt:
In der Zeit vom 31. Mai bis 10. Juni 1936
herrschte auf dem Flusse Thaya erhöhter Wasser-
stand, der in Unter Wisternitz am 3. Juni mit
einem Durchlaufe von 119 m3/s und am 8. Juni
mit einem Durchlaufe von 103 m3/s den höchsten
Stand erreichte.
Zur Aufklärung der Frage, in welchem Masse
sich bei diesem erhöhten Wasserstande und den
Kulminationsmengen der Abfluss der Frainer
Talsperre geltend machte, wird angeführt, dass
während der erwähnten Zeit an der Frainer Tal-
sperre wie folgt manipuliert wurde:
In der Zeit vom 30. Mai bis 3. Juni sind nur
5 m3/s abgelassen worden, obwohl in die Tal-
sperre in Freistein max. 50 m3/s angelaufen sind.
Es geschah dies in Willfahrung eines Ansuchens
des Obmannes der Wassergenossenschaft Schwar-
zer aus Dürnholz, damit diese Genossenschaft
die Reparatur der Nachstellvorrichtungen ihrer
Bewässerungseinrichtungen zu Ende fähren könne.
In der Zeit vom 3. Juni bis 8. Juni sind all-
mählich 5 bis 30 m3/s ausgelassen worden, ob-
wohl in die Talsperre in Freistein max. 60 m3/s
zugeflossen sind.
In der Zeit vom 8. bis 10. Juni sind durch-
schnittlich 30 m3/s ausgelassen worden, welche
von der Frainer Talsperre erst in einem Zeit-
punkte zur Schwarzawamündung gelangt sind,
wo die erhöhten Wasserstände unterhalb der
Schwarzawamündung bereits fielen.
Durch die erwähnte Manipulation an der
Frainer Talsperre ist also in der Zeit vom 30. Mai
bis 10. Juni dieses Jahres die erste in dem Be-
hälter gelangende Welle vollständig und die zwei-
te Welle zum grössten Teile aufgefangen worden.
An der Frainer Talsperre ist also zur Zeit,
wo die Schäden am Unterlaufe eingetreten sind,
5
zum Vorteile der Interessenten an der unteren
Thaya manipuliert worden und die dort durch die
erhöhten Wasserstände verursachten Schäden
wären grösser gewesen, wenn die Ablaufwässer
der oberen Thaya durch die Trainer Talsperre
nicht aufgehalten worden wären.
Die Frainer Talsperre reicht mit dem auf
Grund des wasserrechtlich verhandelten Projektes
umschriebenen Retentionsraume nicht hin, alle
Hochwässer des Thayaflusses aufzufangen, son-
dern kann sie nur bis auf 160 m3/s beschränken,
auf welchen Durchlauf die Sohlenausläufer der
Dämme dimensioniert sind.
Da der Thayafluss auf der Strecke unterhalb
der Talsperre in vielen Abschnitten nicht derarti-
ge Durchlaufkapazitäten besitzt, um innerhalb der
Ufer diese ausgelassenen Wassermengen, welche
von den durch die Zuflüsse - namentlich des
Schwarzawaflusses - zugeführten Wassermen-
gen vergrössert worden sind, ableiten zu können,
ist es zweifellos, dass die Talsperre selbst eine
Bewältigung der Hochwässer nicht in jenem Gra-
de gewährleistet, dass keine Ueberschwemmungen
der Talgrundstücke an der Thaya eintreten.
Insoweit durch die Ueberschweinmungeri
Schäden am landwirtschaftlichen Besitze verur-
sacht worden sind, hat das Ministerium für Land-
wirtschaft Massnahmen dahin getroffen, dass die-
se Schäden gemäss den Bestimmungen der Re-
gierungsverordnung vom 24. Mai 1928, S. d. G.
u. V. Nr. 75, ermittelt und behandelt werden.
Prag, am 27. November 1936.
Der Vorsitzende der Regierung:
Dr. M. Hodža, m. p.
Překlad ad 692/VI.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten
G. Klieber
betreffend die Missachtung katholischen
Brauchtums aus Rücksicht auf kommuni-
stische Kundgebungen (Druck 613/XV).
Bei der Volksversammlung, welche die kom-
munistische Partei am 19. Juli 1936 im Rahmen
des bewilligten »Sport- und Kulturtags« in Warns-
dorf am Stadtplatze bei der römisch-katholischen
Kirche veranstaltete, wurde zur Mittagsstunde
am Turme der Kirche über Weisung des römisch-
katholischen Seelsorgers (Dechanten) nicht aus-
geläutet, der damit einem Wunsche entsprach,
den die Funktionäre der kommunistischen Partei
ihm persönlich vorgetragen hatten. Weder die
Bezirksbehörde noch die staatliche Polizeiexpo-
situr in Warnsdorf haben in dieser Agelegenheit
irgendeine Weisung erteilt und hatten auch kei-
nen Grund, in die Angelegenheit in irgendeiner
Richtung einzugreifen.
Prag, am 26. November 1936.
Der Minister des Innern:
Dr. Černý, m. p.