Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 4. zasedání.

684.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne......_______..............._________1936

o změně správní působnosti vojenských útvarů.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Působnost, která podle platných zá-
konů, vládních nařízení a jiných právních
ustanovení jim na roven postavených přísluší
zemským vojenským velitelstvím, přenáší se
vyjímajíc velitelskou moc na velitelství sborů.

(2) U velitelství sborů zřizují se též kárné
výbory pro vyšší důstojníky, zřízené až dosud
u zemských vojenských velitelství.

§ 2

Oblast působnosti velitelství sborů určí mi-
nisterstvo národní obrany po dohodě s minis-
terstvem vnitra a vyhlásí ji ve Sbírce zákonů
a nařízení.

§ 3.

Vláda může nařízením prováděti i potřebné
další přesuny v působnosti vojenských veli-
telství, úřadů a ústavů, která jim přísluší po-
dle právních ustanovení uvedených v § 1,
odst. 1.

§ 4.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna
1937; provede jej ministr národní obrany.

2

Důvodová zpráva.

Všeobecné poznámky.

I. Téměř ve všech armádách států
Evropy (Rumunsko, Polsko, Itálie, Francie,
Německo, Rusko) jsou v míru i za války
k vedeni operací určeny tři vyšší ve-
litelské stupně, a to velitelství ar-
mády, velitelství sborů a velitelství divisí.

V československé armádě byla až do
15. října 1935 jako samostatná vyšší veli-
telství jen zemská vojenská velitelství a
velitelství divisí (jimž jsou na roven posta-
vena také velitelství horských a jezdeckých
brigád). Obvody zemských vojenských ve-
litelství se shodovaly s hranicemi jednot-
livých zemí, jen zemskému vojenskému
velitelství Košice podléhala kromě země
Podkarpatoruské též východní část země
Slovenské.

Tato organisace při značném počtu vyš-
ších jednotek a armádních útvarů ukázala
by se za války těžkopádnou. Značné obtíže
za dosavadní organisace se jevily ostatně
též v míru, zvláště u zemského vojenského
velitelství Praha, kterému přímo podléhalo
6 vyšších velitelství, kromě velkého počtu
přímo podřízených útvarů.

Proto bylo rozhodnuto zavésti do orga-
nisace armády po vzoru jiných armád další
velitelský stupeň, totiž velitelství
sborů. Tato velitelství sborů byla zří-
zena, jakožto nové vojenské organisační
jednotky, nadané příslušnou mocí velitel-
skou, rozkazem presidenta republiky jako
vrchního velitele branné moci, jenž určil i
jejich sídla.

II. Zatím byla velitelství sborů vyba-
vena, jak již uvedeno, jen působností
velitelskou. Je však třeba, aby byla
vybavena též působností-s práv ní
a aby zemská vojenská velitel-
ství svou dosavadní působnost ve věcech
správních přenesla na velitelství sborů.

Účelem navrženého zákona jest uskuteč-
niti toto přenesení působnosti na nově vy-
tvořená velitelství sborů. Formy zá-
kona je k tomu třeba proto, že četné zá-
kony, vládní nařízení i jiná právní ustano-
vení jim na roven postavená mluví o zem-
ských vojenských velitelstvích a přiznávají

jim určitou působnost, která má býti pře-
nesena. Jsou to na př.:

branný zákon: § 36, odst. 1;

zákon č. 53/1927 Sb. z. a n.: § 4, odst. 4;

branné předpisy §§ 5, 6, 16, 29, 33, 42,
50, 54, 56, 58, 59, 66, 67, 75, 81, 89,
94, 119, 120, 170, 171, 172, 173, 175,
221, 222, 223, 224, 225, 226, 232, 242,
256, 257, 264, 265, 315;

zákon č. 117/1924 Sb. z. a n. ve znění zá-
kona č. 25/1936 Sb. z. a n.: §§ 9, 14,
16, 31, 34;

vládní nařízení č. 220/1924 Sb. z. a n.:
§§ 12, 28;

vojenský kázeňský a kárný zákon: § 15;

min. nař. č. 119/1895 ř. z. atd.

Z tohoto (neúplného) přehledu je patrno,
, že je větší počet norem, jež přiznávají zem-
ským vojenským velitelstvím určitou pů-
sobnost ve věcech správních, pročež se jeví
potřeba tuto působnost přenésti na velitel-
ství sborů.

III. Zavedení sborů s úplnou velitelskou,
správní a oblastní působností znamená sice
zvětšení počtu správních úřadů vojenských
o tři (místo dosavadních 4 zemských vo-
jenských velitelství jako správních úřadů
vojenských), avšak toto zvětšení ulehčí
nejen vojenské mírové administrativě,
nýbrž urychlí mobilisaci a zvětší
válečnou pohotovost armády.

Velitelství sborů budou míti též dosa-
vadní správní a oblastní působnost velitel-
ství divisí, takže budou vybavena do určité
míry větší působností, než měla dosavadní
zemská vojenská velitelství.

Tímto opatřením bude v naší armádě
vytvořen jen jeden velitelský
stupeň s úplnou velitelskou,
správní a oblastní působností,
podobně jako je tomu v Rumunsku, Francii,
Itálii a Německu, takže vojenská admini-
strativa nebude zdržována procházením
spisů několika instancemi. Úřadování bude
účelnější, jednodušší, rychlejší, pružnější
a hospodárnější.

Zemská vojenská velitelství, která jsou
předurčena pro určité velitelské úkony za
války, nemohou být zrušena, ale jejich pů-

3

sobnost bude omezena toliko na činnost
velitelskou. V jejich předepsaném počtu se
to projeví tím, že se předepsané počty do-
savadní značně sníží.

Diviše budou podléhati sborům, sbory po
stránce velitelské budou podléhati zem-
ským vojenským velitelstvím, po stránce
správní a oblastní přímo ministerstvu ná-
rodní obrany. Velitelství sborů budou spolu-
pracovat se zemskými úřady ve smyslu do-
sud platných předpisů tak, jak byla až
dosud tato věc upravena pro zemská vojen-
ská velitelství.

IV. Po stránce rozpočtové
sluší poznamenati, že navržená reorgani-
sace vyšších velitelství, nutná z důležitých
důvodů řádné přípravy obrany státu, vy-
žádá si zvýšení počtu důstoj-
níků různých stavovských skupin a slu-
žebních tříd asi o 227 osob.

Náklad na zvýšení počtu důstojníků bude
činiti ročně asi 6, 825. 000 Kč. Třeba však
poznamenati, že se tento náklad neprojeví
ihned v plné výši, nýbrž teprve postupně,
jak se bude uskutečňovat zvyšování počtu
důstojníků. Toto zvyšování počtu důstoj-
níků bude se díti převážně jen v nižších
hodnostech, takže dotčený náklad v prvních
letech bude jen malý. Zvýšení počtu dů-
stojníků bylo již vzato v úvahu při revisi
systemisace služebních míst důstojnických.
Příslušná opatření po stránce finanční bu-
dou učiněna zvláště, hlavně při projedná-
vání rozpočtu ministerstva národní obrany
na příští léta. K tomu nutno podotknouti, že
i bez reorganisace vyšších velitelství bylo
by nutno počty dosavadních vyšších veli-
telství rovněž zvýšiti.

Pokud pak jde o věcné potřeby,
poznamenává se, že bude nutno pro některá
velitelství sborů opatřiti budovy. Postavení
nových budov bude provedeno podle zásad
a obdoby ví. nař. č. 164/1922 Sb. z. a n. ná-
kladem obcí; jak je projektováno, úroko-
vala a umořovala by vojenská správa tento
náklad asi 8%, jež by zatěžovaly řádný roz-
počet roční částkou 214 mil. Kč.

Vyšší náklad na tuto reorganisaci vyš-
ších velitelství po stránce osobní a věcné
bude činiti asi 10, 825. 000 Kč ročně; na tuto
částku bude pamatováno v rozpočtech na
příští léta sdělávaných.

K jednotlivým ustanovením.

K § 1.

Jak ze všeobecné části důvodové zprávy
patrno, je větší počet zákonů, vládních na-
řízení a jiných právních ustanovení, která
přiznávají dosavadním zemským vojen-
ským velitelstvím určitou pravomoc ve vě-
cech správních. Nejeví se vhodným každou
z těchto norem novelisovati zvláště, nýbrž
je něj účelnějším provésti přenesení správní
působnosti zemských vojenských velitelství
na velitelství sborů formou povšech-
nou, jak uvedeno v § 1, odst. 1, osnovy.
Na detailní provedení příslušných změn vy-
plývajících z tohoto zákona bude pamato-
váno při příštích novelisacích anebo změ-
nách příslušných zákonů a nařízení.

Při tom se poznamenává, že dikcí "jiná
právní ustanovení jim na roven postavená"
rozumí osnova zejména různé právní normy
mající moc zákona (na př. staré dvorní de-
krety, císařská nařízení atd. ), nařízení bý-
valých rakouských nebo uherských minis-
trů nebo ministerstev uveřejněná v říš-
ském zákoníku, po případě uh. úřední sbírce
zákonů, jakož i služební předpisy vydané
nebo schválené bývalým panovníkem jako
nejvyšším velitelem branné moci atd.

Odst. 2 je odůvodněn tím, že kárné
výbory pro vyšší důstojníky jsou podle § 13
vojenského kázeňského a kárného zákona
zřízeny dosud u zemských vojenských veli-
telství, mají však býti napříště zřízeny
u velitelství sborů; mohlo by býti po-
chybné, zda ustanovení odstavce 1 sauno
o sobě k této změně postačí a proto bylo
o tom pojato výslovné ustanovení do od-
stavce 2.

K § 2.

§ 2 ponechává stanovení oblastí působ-
nosti velitelství sborů v kompetenci minis-
terstva národní obrany. Vzhledem k tomu
však, že určení oblastí těchto velitelství má
závažný význam i po stránce politieko-ad-
ministrativní, bude tu ministerstvo národní
obrany postupovat v dohodě s minister-
stvem vnitra.

V zájmu publicity budou oblasti velitel-
ství sborů takto určené vyhlášeny ve Sbírce
zákonů a nařízení, poněvadž tu jde o věc,
na jejíž znalosti mají úřady i obyvatelstvo
veliký zájem.

4

Ustanovení § 2 nemění nic na pravomoci
presidenta republiky, pokud jde o zřízení
velitelství sborů a určení jejich sídel.

K informaci se poznamenává, že oblasti
velitelství sborů budou vymezeny takto:

I. sbor Praha:

Jihozápadní část země české i s poli-
tickými okresy Teplice-šanov, Duchcov,
Louny, Slaný, Praha-Venkov, Brandýs nad
Labem, Říčany, Benešov, Tábor, Pelhři-
mov.

II. sbor Hradec Králové:
Zbývající část země české.

III. sbor Brno:

Jihozápadní část země Moravskoslezské
i s politickými okresy Boskovice, Prostě-
jov, Přerov, Kroměříž, Uherské Hradiště,
Uherský Brod (nově zřízený politický okres
Zlín patří ke IV. sboru).

IV. sbor Olomouc:
Zbývající část země Moravskoslezské.

V. sbor Trenčín:

Severozápadní část země Slovenské i
s politickými okresy Ružomberok a Liptov-
ský Sv. Mikuláš.

VII. sbor Báňská Bystrica:

Jihozápadní část země Slovenské i s poli-
tickými okresy Senica, Piešťany, Nitra,

Zlaté Moravce, Nová Baňa, Báňská štiav-
nica, Zvolen, Báňská Bystrica, Lučenec.

VI. sbor Košice:

Zbývající- část země Slovenské a země
Podkarpatoruská.

K § 3.

Ustanovením tohoto paragrafu se dává
vládě možnost nařízením prováděti ev. další
přesuny v působnosti jednotlivých vojen-
ských útvarů i když by bylo k tomu třeba
zákona. V přítomné době není taková
změna zamýšlena, avšak je možné, že se
v budoucnosti potřeba nebo účelnost toho
ukáže. Ustanovením tím je pamatováno
i na ev. decentralisaci v působnosti, která
přísluší ministerstvu národní obrany; slu-
ší ť toto ministerstvo pokládati za vojenský
úřad, o němž v § 3 učiněna slovná zmínka.

Dodati sluší, že pro vojenská velitelství,
úřady a ústavy se používá ve vojenské ter-
minologii hromadného výrazu "vojenské
útvary", kteréhožto výrazu používá i na-
vrhovaná osnova ve svém nadpise.

K § 4.

Navržený zákon má nabýti účin-
nosti dnem 1. ledna 1937. Některé
právní normy mezitím vydané (na př. vlád-
ní nařízení č. 197/1936 Sb. z. a n. ) počítají
již s tím, že působnost zemských vojen-
ských velitelství od 1. ledna 1937 převez-
mou velitelství sborů.

V Praze dne 20. listopadu 1936.

Předseda vlády:
Dr. Hodža v. r.

Ministr národní obrany:
Machník v. r.

Státní tiskárna v Praze. - 6428-36.