Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 4. zasedání.

666.

Zpráva

výboru zahraničního a živnostensko-obchodního
o vládním návrhu (tisk 605),

kterým se předkládá Národnímu shromážděni k projevu souhlasu dodatková úmlu-
va k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou
ze dne 4. května 1921, č. 14/1921 Sb. z. a n., podepsaná dne 2. dubna 1936, se zá-
věrečným protokolem z téhož dne a s dodatkovým protokolem ze dne 9. července
1936, jež byly uvedeny v prozatímní platnost vládni vyhláškou ze dne 9. července

1936, č. 233 Sb. z. a n.

I.

Úzké hospodářské styky a čilá výměna
zboží mezi Československem a Rakous-
kem vyžádaly si velmi brzy po převra-
tu úpravu obchodně-politického poměru
s tímto sousedem. K základnímu řešení
došlo již v roce 1921, kdy podle obchodní
dohody ze 4. května bylo sjednáno pouhé
zacházení podle doložky o nejvyšších vý-
hodách. Tato úprava však se ukázala, zá-
hy nedostačující a krátce na to bylo nutno
doplniti ji ustanoveními celně-tarifními.
Stalo se tak první dodatkovou úmluvou
z roku 1924 a pozdějšími, kterými byla
úmluva přizpůsobována měnícím se ho-
spodářským poměrům, posléze úpravou
z 22. července 1931.

V důsledku všeobecné hospodářské de-
prese, která dolehla stejně tíživě na Ra-
kousko jako na jiné státy a která byla
neobyčejně zostřena finančními nesnáze-
mi, vyplývajícími ze známého úpadku

Creditanstaltu, usilovalo Rakousko ve
své obchodní politice o snížení svého
obchodního pasiva ve svých stycích s ci-
zinou, v prvé řadě pak s Českosloven-
skem, s nímž rakouské pasivum bylo
vždy značné.

Podařilo se sice pasivum stlačiti z 860
milionů na 312 milionů šilinků, arci při
podstatně sníženém objemu celkového

2

zahraničního obchodu rakouského, z 4. 6
miliard šilinků v r. 1930 na 2. 1 miliard ši-
linků loňského roku. Největší podíl na

celkovém pasivu připadal v uvedených
letech na Československo, a to podle če-
skoslovenské statistiky:

Výsledek jednání v oboru celně-tarif-
ním jest zřejmý z předkládané dodatkové
úmluvy, jež se podle své povahy dělí na
dvě části, t. j. na část všeobecných smluv-
ních cel (přílohy A a B s příslušnými u-
stanoveními závěrečného protokolu) a na
část přednostních cel (přílohy C a. D a
ustanovení závěrečného protokolu k nim).

Všeobecná smluvní cla.

Pokud jde o československý vývoz do
Rakouska bylo docíleno vedle výhod,
plynoucích z úmluvy z r. 1931 a převza-
tých do předkládané dodatkové úmluvy,
nových smluvních celních slev zejména
pro toto zboží: zelí (v době od 1. ledna
do 31. března), kordové příze a látky, ně-
které nábytkové látky a záclony, krajky
a krajkové látky, nitěné knoflíky, po-
krývky z odpadků, látky halina a huna,
jiné vlněné látky, koberce z hrubé srsti
a ženilkové, celo- a polohedvábné tkani-
ny na Stolní prádlo, polohedvábné tyly a
krajky, konfekci, Geotex,. osvětlovací
(bezcelnost) a jiné sklo, nádobí karame-
lové, klikové hřídele, stiskací knoflíky.

Se strany československé byly pro ra-
kouský dovoz do Československa po-
skytnuty nové výhody, zejména: pro
chovný dobytek rasy pinzgavské, smrko-
vou kůru, vlněné stávkové a pletené zbo-
Žl, kroucené žíně, konfekci, některé papí-
rové zboží, brašnářské zboží kožené s ko-
váním ze stříbra, lyžařské hole, rukojeti

k holím a deštníkům, kruhovitě válcova-
né páskové železo, nádobí z chromoniklo-
vé oceli, automobilová pera, nože a vi-
dličky z chrompniklové oceli, kuličková
a válečková ložiska, armatury, galanterní
zboží, lokomobily, kohoutky a ventily,
mlátičky vážící více než 35 q, radiotele-
fonní zařízení, elektrické reflektory a sví-
tilny, výrobky ze stříbra, léčivé bahno
z lázní Išlu, novinovou makulaturu.

Přednostní cla.

Zde získává Československo přednost-
ně bezcelnost pro 70. 000 q ječmene k se-
šrotování a pro 50. 000 q ovsa v době od
1. května do 30. září. Pro brynzu bylo
stanoveno přednostní clo 10 zl. k. za 100
kg pro roční kontingent 61 vagónů.

Rakousku byly přiznány preference u
přibližně 150 položek českoslov. celního
tarifu. Přednostní sazby jsou vesměs ome-
zeny na pevně sjednaná roční množství,
která byla tak stanovena, aby byl jednak
brán náležitý zřetel k dosavadnímu do-
vozu jednotlivých artiklů z Rakouska,
s přiměřeně zvýšenou dovozní možností,
jednak k nutné ochraně příslušných če-
skoslovenských výrobních odvětví před
nebezpečím hrozícím eventuelně z nad-
měrného dovozu. Československo si vy-
hradilo volnost zrušiti okamžitě preferen-
ce tam, kde by některý československý
výrobní obor vážně utrpěl nebo byl ohro-

3

žen. Rovněž bylo přihlíženo i k důležitým
zájmům dovozním třetích států.

Přednostní výhody omezené jen na do-
voz z Rakouska se vztahují zejména na
toto zboží: těstoviny, čokoládu, cukroví,
bonbony, sádru, vlněnou přízi pro drobný
prodej, vlněné stávkové a pletené zboží,
konfekci, vulkánfibr, některé druhy papí-
ru, zboží z patentních desek, z měkkého
kaučuku a tvrdé gumy, linoleum, různé
kůže, kožené zboží, lyže a lyžařské hole,
nábytek, stavební desky z magnesitové-
ho cementu, ušlechtilou ocel a výrobky
z ní, dále automobilová kola, petrolejová
kamna a vařiče, osvětlovací tělesa, různé
železné nářadí, pily, spirální vrtáky a ji-
né; pak deštníkové pruty a kostry, lžíce
z chromoniklové oceli, pruřinovou ocel,
nožířské zboží, ocelářské skořepy, ma-
gnety, ozuby do podkov, mazničky, stří-
břené stolní nože, alpakové příbory,
různé zboží z obecných kovů, válcovitá
pouzdra, automaty na ohřívání vody,
vodní turbiny, papírenské stroje, dynama
a elektrické motory, elektrické přístroje,
volnoběžky, drobnohledy, piana, olově-
nou bělobu, prostředek ke kalení smaltu.

Sjednání hořejších přednostních výhod
narazilo na překážky mezinárodně-práv-
ní, poněvadž některé státy, s nimiž má
Československo upraveny obchodní sty-
ky na zásadě nejvyšších výhod, požado-
valy pro sebe tyto přednostní výhody.
Tím nastala nutnost odložiti mezinárodní
účinnost příslušných ustanovení dodatko-
vé úmluvy na dobu pozdější a příznivější,
až překážky budou odklizeny. Dohoda
o tom jest obsažena v předkládaném do-
datkovém protokolu ze dne 9. července
1936.

Jestliže se československá vláda roz-
hodla sjednati s Rakouskem dodatkovou
úmluvu, v níž poskytla velkou řadu da-
lekosáhlých úlev, aniž se jí dostalo rovno-
cenných výhod, pak dlužno to vysvětliti
její tradiční politikou hospodářského do-
rozumění s cizinou, zejména s nejbližšími
sousedy, a vůlí přispěti Rakousku ke
zlepšení jeho hospodářské situace v pře-
svědčení, že tím zároveň působí k ozdra-
vění hospodářského života ostatních stá-
tů středo- a východoevropských.

Činí tak vědomě a v přesvědčení, že je
to v obecném zájmu. Jest přece přiroze-
né, že lepší hospodářská situace Rakous-
ka a ostatních států v této dlouholetou
krisí tolik postižené oblasti evropské při-
nese značný prospěch i třetím státům tím,
že vzrostou jejich odbytové možnosti do
střední a jihovýchodní Evropy. Kdyby se
ukázalo, že smlouvou nebylo dosaženo
očekávaných výsledků, bude vždy mož-
no tuto smlouvu změniti po případě vy-
pověděti.

Dodatková úmluva jest sjednána na je-
den rok, zůstane však i nadále v plat-
nosti, nebude-li 3 měsíce před uplynutím
této lhůty vypověděna. Po uplynutí jed-
noho roku lze ji kdykoli vypověděti se
lhůtou tříměsíční.

Vzhledem k tomu, že dodatková úmlu-
va jest velice obsáhlá a řeší důležité otáz-
ky hospodářské, bylo dohodnuto ustaviti
zvláštní výbory, které by se občas schá-
zely, aby ve stálém a bezprostředním sty-
ku projednávaly veškeré otázky souvise-
jící s touto úmluvou a urovnaly případné
potíže vzniklé při jejím provádění.

Současně s dodatkovou dohodou byly
sjednány některé další otázky. Jest to
především úprava dovozu a vývozu zbo-
ží, která určuje postup při povolování do-
vozu a vývozu zboží z jedné smluvní ze-
mě do druhé, a

úmluva o dovozu uhlí a koksu z čes-
koslovenská do Rakouska. Až dosud ne-
byla tato poslední otázka smluvně upra-
vena. Při jednání se podařilo zajistit do-
dávky uhlí a koksu do Rakouska v dosa-
vadním rozsahu.

Úmluvou o cestovním ruchu si obě vlá-
dy poskytují úlevy pro vzájemnou ná-
vštěvu hostí. Tato úmluva upravuje hlav-
ně příděl platidel pro cestující z jednoho
státu do druhého. Z důležitých usta-
novení této úpravy třeba vyzvednouti,
že Rakousko nebude v budoucnosti poža-
dovati při cestách do Československa
předložení lékařského vysvědčení, dále
že československá cestovní kancelář v
Rakousku bude oprávněna k vydávání
cestovních šeků a dále že se odstraní jis-
té formality, které dnes ztěžovaly cestov-
ní ruch k nám.

4

Výbor zahraniční usnesl se proto ve
své schůzi, konané dne 22. října 1936, do-

poručiti poslanecké snemovne, aby prija-
la následující usnesení:

Národní shromáždění republiky Česko-
slovenské souhlasí s dodatkovou úmlu-
vou k obchodní dohode mezi republikou
Československou a republikou Rakouskou
že dne 4. května 1921, č. 14/1921 Sb. z.
a n., podepsanou dne 2. dubna 1936, se
záverečným protokolem z téhož dne a
s dodatkovým protokolem že dne 9. čer-
vence 1936, jež byly uvedený v proza-
tímní platnost vládni vyhláškou ze dne
9. července 1936, č. 233 Sb. z. a n.

V P r a z e dne 22. října 1936.

Hampl, v. r.,

predseda.

Josef Stivín, v. r.,

zpravodaj.

II.

Dodatková úmluva k Československo-
rakúskej obchodnej smluve podpísaná
dňa 2. apríla 1936 obsahuje v prvej časti
temer všetky výhody pre vývoz česko-
slovenských výrobkov do Rakúska, kto-
ré boly zahrnuté v úmluve z roku 1931
s dodatkom nových smluvných colných
sľav. Naproti tomu obsahuje výhody pre
dovoz rakúskeho tovaru do ČSR. Táto
časí vstúpila v platnosť dňa 1. augusta
1936. Druhá časť smluvy obsahuje pred-
nostné clá pre vývoz jačmeňa, ovsa a
bryndze do Rakúska a prednostné clá
pre dovoz rakúskeho tovaru do ČSR.

Výhody poskytnuté Rakúsku pre
dovoz do Československa prevyšujú

do značnej miery protihodnotu výhod
poskytnutých pre dovoz českosloven-
ských výrobkov do Rakúska. Vzhľadom
však na zásadnú požiadavku rakúskej
vlády, aby nová smluva upravila vzá-
jomné čsl. -rakúske obchodné styky tak,
aby obchodná čsl. -rakúska bilancia bola
vyrovnaná, bolo nutné uzavreť tuto
smluvu. Živnostensko-obchodný výbor
uvážiac význam rakúskeho trhu pre nás
ako i dobrú snahu našej vlády prospeť
i touto obeťou zintenzívneniu hospodár-
skych vzťahov čsl. -rakúskych doporuču-
je poslaneckej snemovni túto dodatkovú
úmluvu k schváleniu.

V Prahe, dňa 18. novembra 1936.

Jan Slavíček, v. r.,

predseda.

Ján Líška, v. r.,

zpravodajca.