Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
657.
Návrh
poslance Rudolfa Smetánky
o povinném opatřeni práce z presenční služby propuštěným vojínům.
Má-li propagace brannosti, o jejímž vý-
znamu pro stát nemůže býti žádného spo-
ru, setkati se se žádoucími výsledky, je
nutno, aby odpovědní činitelé, t. j. vláda
a vládní majorita, postarali se o to, aby
občané vykonáváním své nejvlastenečtěj-
ší povinnosti, totiž vojenskou presenční
službou, existenčně nebyli poškozeni.
Bohužel jsme přes zdůrazňování z ofi-
cielních míst, že žádná křivda na neaktiv-
ních příslušnících naší branné moci nebu-
de trpěna, svědky pravého opaku. Existu-
jí kategorie postižených, kteří jsou prá-
vem velmi rozhořčeni nad nespravedlno-
stí na nich spáchanou. Že se tak láska
k armádě nevzbudí, rozumí se samo se-
bou. Snaha po »ulejváctví«, i když není
omluvitelná, je přece jen pochopitelná.
Všecky státy, jimž záleží na tom, aby
v branném konfliktu nikdo neselhal, pře-
devším ne v předních liniích, starají se
velmi účinně o to, aby příslušnost obča-
nů k svazku branné moci byla odměňo-
vána i v civilním životě. Je zbytečno vy-
počítávati detailně všechna opatření, jež
v cizině byla nadekretována v prospěch
neaktivních příslušníků armády. Neškodi-
lo by ani nám, kdybychom podobně po-
stupovali.
Jako jeden z nejnaléhavějších problé-
mů, který nutno rychle na sto procent
uspokojivě vyřešiti, má-li se skutečně
prospěti brannosti, je otázka opatření prá-
ce pro z presenční služby propuštěné
brance. Ministerstvo národní obrany sice
snaží se výzvami pohnouti zaměstnava-
tele k tomu, aby pamatovali na propuště-
né vojíny. Výsledky těchto výzev, i když
některé podniky vycházejí jim všemožně
vstříc, přece jen neuspokojují. Zářivým
vzorem praktického pochopení pro bran-
nost jsou Baťovy závody, které umístily
hned 220 mužů, dřívějších svých zaměst-
nanců.
Jsou však tisíce ubohých, opuštěných
vojínů, kteří sklíčeni marně hledají mož-
nost práce, výdělku a obživy. Nacházejí
dveře zavřeny.
Za takovýchto okolností nezbude nic
jiného, než aby vláda imperativně zasáhla
v prospěch propuštěných vojínů. Nejlépe
tím způsobem, že by nadekretovala po-
vinnost všem podnikatelům vzíti zpět do
práce všecky, kdož byli před nástupem
presenční služby u nich zaměstnáni. Při
tom třeba stanoviti povinné minimální
procento mladých, dosud neodvedených
pracovníků v podnicích, aby bylo zabrá-
něno případné sabotáži zaměstnavatelů,
kteří by se zdráhali přijmouti do svých
služeb neodvedené. Tak by byla poměr-
ně snadno vyřešena tato ožehavá otáz-
ka, poněvadž za vojenskou službu nastu-
Podepsaní proto navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
pujícího nováčka přišel by do podniku
automaticky z presenční služby propuště-
ný. Zvlášť radikálně v tomto smyslu mo-
hla by vláda zakročiti u podniků důleži-
tých pro obranu státu.
Vládě se ukládá, aby dala ministerstvu
sociální péče v dohodě s ministerstvem
národní obrany vypracovati a předložiti
návrh o povinném opatření práce z pre-
senční služby propuštěným vojínům ve
smyslu hořejšího zdůvodnění.
Tento návrh budiž přikázán výborům iniciativnímu, sociálně-poli-
tickému a brannému.
V P r a z e dne 15. října 1936.
Smetánka,
Ivák, dr Dominik, inž. Protuš, dr Rašín, dr Novotný, Zvoníček, Holeček, dr Do-
min, inž. Schwarz, dr Fencik, Knebort, Gajda, dr Kramář, Trnka, dr Branžov-
ský, Ježek, dr inž. Toušek, Chmelik, dr Štůla, Kut, Špaček, Jan Sedláček.